Praha – 7. října
Pražský Olymp včera podal odvolání proti výsledku extraligového finále ve Mšeně. Klub si prozatím nepřeje zveřejnit dokument v plném znění, aby se nezbavil řady důkazních prostředků. Magazín speedwayA-Z však hovořil s Petrem Ondrašíkem o jeho obsahu a smyslu.

speedwayA-Z: „Odvolání nebylo určeno k mediálnímu zveřejnění, mohl byste přiblížit, co za ním stojí a prozradit, co je jeho obsahem, smyslem a cílem?“
Petr Ondrašík: „V samotném úvodu chci říci, že naše odvolání nesměřuje proti výsledku závodu ale proti rozhodování jury.
Dle našeho názoru je rozhodnutí jury o protestu na finále mezinárodního mistrovství ČR družstev – extraligy 2010 konaném 30. září 2010 nesprávné. Připuštění takovéhoto zcela nesportovního jednání významně poškodilo pověst nejen finálového závodu mezinárodního mistrovství ČR družstev – extraligy 2010 a celé soutěže, ale i plochodrážního sportu jako celku. Řády motocyklového sportu přímo ukládají jury ‚potrestat každý skutek, který má za následek získání neoprávněné výhody a činnost vedoucí k této výhodě.‘
Zařazení jezdce Aleše Drymla do sestavy PDK Mšeno za závodníka Vladimíra Višvádera může být zneužitím pravidla podpůrné pomoci družstvu, které se dostane do potíží z důvodů zranění svých jezdců a v tomto duchu bylo i vylnou hromadou ploché dráhy. V žádném případě se nejedná o taktické pravidlo pro nasazení nějakého ‚Super Jokera‘, jak bylo prezentováno.
Zneužití tohoto pravidla družstvem PDK Mšeno je i v rozporu s dosud uplatňovaným pravidlem počítání průměrů jezdců kdekoliv v ploché dráze ve světě, kde žádná federace nepovažuje za průměr jednu jízdu, protože průměr je soubor několika hodnot. Stačilo jen vyřknout tuto skutečnost VV nebo jury a celá komedie by skončila a v řádech pro příští sezónu se toto pravidlo mohlo více konkretizovat. Proč se tak nestalo? Kdo na tom měl zájem?
A tak nejen diváci v Plzni, ale i každý čtenář u internetu, který si prohlédne jen výsledky a nasazení Mšena v jednotlivých závodech a porovná se závodem v Plzni, musí usoudit, že jde o úmyslný a promyšlený skutek, který dle našeho názoru navíc nese všechny znaky podvodu.
Cílem tohoto protestu je přinutit odpovědné funkcionáře k zodpovědnosti za regulérnost všech soutěží a ne schovávání se za nějakým nejasným pravidlem. Od toho jsou funkcionáři, aby nejasnosti vyjasnili v duchu fair play! Pokud by v tomto duchu jednou rozhodli , nemuseli bychom se obávat, co nás v příštím roce zase potká.“

speedwayA-Z: „Jak by tedy s ohledem na budoucnost mělo hostování vypadat a jaké pravomoce by měl mít manažer ve vztahu k rozhodčímu a předsedovi jury?“

Petr Ondrašík: „Tato otázka určitě vyžaduje širokou diskuzi všech týmů. Doporučoval bych však se přiučit u našich severních sousedů a vycházet z polských řádů, které jsou velmi dobře propracované.“

speedwayA-Z: „ Podali byste odvolání, i kdybyste Mšeno porazili i s Alešem Drymlem?“
Petr Ondrašík: „My máme za to, že hrníček se spekulativními výklady nejasnost řádů přetekl a řídící orgány je musí zastavit. Již na jury před závodem jsme prohlásili, že v případě neúspěchu u jury se budeme dožadovat práva v duchu pravidel NSŘ FMS u odvolacího orgánu bez ohledu na výsledek.
Mšeno jsme chtěli porazit i s Alešem Drymlem! Ale je to sport a nás postihlo dvojí zranění. V úvodu upadl na rozbité dráze Pepa Franc a později i Rafal Dobrucki. Oba byli silně otřeseni a bylo by velkým hazardem je nutit do dalších jízd, za to žádný titul nestojí. Mšenu se vše dařilo a byli v tomto závodě lepší.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 6. října
Pražskému Olympu se nelíbilo hostování pardubického Aleše Drymla místo zraněného Vladimíra Višvádera v barvách Mšena v extraligovém finále. Dnes podal odvolání s poukazem na chybný postup jury vedené Zdeňkem Felixem. Dle prvních informací od kouče Vladimíra Vopata nejde ani tak o zpochybnění výsledku dosaženého na dráze, ale o změnu řádů do budoucna. Posílena by měla být také role klubového manažera při organizaci závodu. Další informace magazín speedwayA-Z přinese, jakmile budou zveřejněny.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 30. září
Po čtyřech dnech vytrvalých dešů si mšenští pořadatelé s přípravou dráhy pořádně mákli. I proto se jim triumf domácího celku ve finále extraligy stal jistou formou odměny. Pražané mu zpočátku vzdorovali a po třech jízdách dokonce vedli o dva body. Jenže nejprve přišli o Josefa France, který zůstal otřesený po svém pádu v rozjížďce s číslem tři. Podobný osud stihl o šest jízd později také Rafala Dobruckeho, jenž si poranil ruku. Mšeňákům se problémy prakticky vyhýbaly a díky skóre 54:39 získali druhý extraligový titul historie klubu.

Psychologická válka a těsné vedení Olympu
Tah Mšena, které pro finále místo Vladimíra Višvádera, jemuž se obnovilo zranění ruky, angažovalo pardubického Aleše Drymla, vyvolal řadu spekulací. Rodák ze slovenského Zohoru za celou letošní sezónu absolvoval jednu jedinou rozjížďku. V Plzni ji vyhrál, aby vzápětí odstoupil se stejnou omluvou na zraněné zápěstí.

Díky tomu měl average 3,00 a tak ho mohl nahradit prakticky jakýkoliv jiný Čech s platnou licencí. V tomto směru bylo liteře reglementů učiněno zadost. Pár hodin před utkání však Praha napadla důrazným protestem samotné řády. A především skutečnost, že bodový průměr by měl být kalkulován na dlouhodobějším základě a k hostování závodníka z jiného klubu by mělo dojít až po personálním vyčerpání celé soupisky.

Pražané vedli před závodem psychologickou válku. Nechali si předložit licenci dráhy, zkontrolovat mantinely a další opatření administrativního charakteru. Na jury znovu vystoupili se svými argumenty proti řádům. Její předseda Zdeněk Felix nakonec vykázal z místnosti zástupce hostí i domácích a členové jury posléze rozhodli závod uspořádat dle znění reglementů.

V boxech mezitím všechny zaměstnávala dráha. Vydatné deště na ní byly hodně znát, avšak stejně tak nezměrné úsilí pořadatelů uvést ji do regulérního stavu. Petr Vandírek se pozdravil s Grzegorzem Walaskem, jenž nahradil původně plánovaného Piotra Protasiewicze. „Rafal Dobrucki na této dráze nezajede,“ byla jedna z informací, kterou se mšenský kouč dozvěděl z úst polského závodníka. „Dlouho jsem s ním jezdil v jednom klubu a vím, že hlubinu nemá rád.“

Vladimír Vopat postavil svůj tým ve stejném duchu jako v pardubickém semifinále, zatímco jeho sok plánoval útok až v závěrečných fázích. V první jízdě se oba soupeři rozešli smírně. Nicki Pedersen s přehledem zvrátil nájezd Aleše Drymla, zatímco Jan Jaroš ohlídal Zdeňka Simotu.

Juniorská jízda potvrdila sílu pražských mladíků. Nejprve se kvůli letmému startu musela rozblikat červená světla. Pavol Pučko si raději nechal dolít metyl, aby vzápětí s Matějem Kůsem před předním kolem inkasoval pět bodů. Povinný bod dodal Mšenu Stanislav Pouznar, protože Pavel Fuksa upadl v první zatáčce. „Zvedlo se mi to,“ odtušil domácí junior s mírným pokrčením ramen.

Dvě rány do pražských řad
Praha vedla poměrem 4:8, když na ovál vtrhly traktory. „Je to o držku,“ komentoval Vladimír Vopat častější frekvenci úpravy dráhy. „A to jeli dvacet metrů za sebou!“ Ani sám netušil, jaká prorocká slova právě vyřknul. V rozjížďce s číslem tři se dostal dopředu Nicki Pedersen. Za sebou měl Grega Hancocka s Janem Jarošem. Josef Franc se prodral mezi ně, avšak na protilehlé rovince skončil v hrozivém pádu.

„Dal jsem si do paličky,“ povzdechl si Josef Franc, pro něhož dnešní závod předčasně skončil. „Vlít‘ tam Jarošák a rozházel to tam. Umím padat, ale vždycky si dám do palice!“ Aleš Dryml musel se svým druhým startem v rozjížďce s číslem čtyři počkat, takže si našel čas na pár slov.

„Dráha je těžká,“ připustila pardubická hvězdná posila mšenského týmu. „Pereme se s tím a chce to přemejšlet‘. Ale určitě je těžká.“ Mezitím při repete třetí jízdy se Greg Hancock rozhodl udávat tempo. A stejně jako ve finále sobotní italské velké ceny ukázal výfuk Nicki Pedersenovi.

Jan Jaroš dodal poslední bod, díky němuž pražský náskok zhubnul o dva body. A hned vzápětí šlo Mšeno do čela, když Grzegorz Walasek s Alešem Drymlem odvedli Rafala Dobruckeho a Zdeňka Simotu. Praha ovšem odpověděla útokem. Po vyřazení Josefa France musel Vladimír Vopat změnit strategii. Řešení bylo nasnadě, Matěj Kůs nahrazoval svého zraněného kolegu a nikoliv Pavla Pučka.

Matěj Kůs si v páté jízdě počínal mistrovsky a odrazil soustředěný nápor Grega Hancocka. A Pavol Pučko uhlídal Pavla Fuksu. Díky nerozhodnému stavu začínalo finále prakticky znovu. Jenže oběma soupeřům se od sebe nechtělo ani nadále. Nicki Pedersen hrál velké sólo. Aleš Dryml s Filipem Šiterou, který vystřídal Jana Jaroše, odsoudili Zdeňka Simotu k třetí nule za sebou. Aby ji však získal, musel se zvednout i s motocyklem po pádu v první zatáčce posledního kola.

V rozjížďce s číslem sedm odstartovala druhá část mšenské ofenzívy. Grzegorz Walasek a Aleš Dryml už od vylétnutí pásky diktovali tempo Rafalu Dobruckemu s Matějem Kůsem. Pražský junior nakonec přímo z posledního kola zamířil rovnou ke svému boxu. Mšeno bylo rázem o čtyři body vpředu, ale Pražané dokázali reagovat pouze dvěma remízami. A navíc je neopustila smůla.

V rozjížďce s číslem osm řádil Aleš Dryml jako černá ruka. Zdeněk Simota dnes poprvé skóroval dvěma body. Pavol Pučko protnul metu hned za ním. V první zatáčce ho sice objel Pavel Fuksa, avšak v prvním výjezdu druhého okruhu mu to Pražan vrátil vnitřkem i s úroky. Z tlačenice v první zatáčky deváté jízdy nejvíce vytěžil Nicki Pedersen.

Ve druhé zatáčce ovšem upadl Rafal Dobrucki. Víc než diskvalifikace ho ovšem bolela zraněná ruka, která vysokému Polákovi zabránila v další účasti. Při opakování to Nicki Pedersen neměl vůbec jednoduché. Nejprve ho pronásledoval Grzegorz Walasek. Ke konci jízdy převzal jeho úlohu nájezdníka Jana Jaroš, takže světový exmistr neměl chvilku klidu ani k šachovnicové vlajce.

Žolíkový triumf a řada pražských proher a maximálně remízy
V rozjížďce s číslem deset se mšenské vedení znovu navýšilo. Greg Hancock skvěle odstartoval, Aleš Dryml se zařadil za jeho záda a Zdeněk Simota s Matějem Kůsem byli rázem ti druzí. „Ten výjezd z první zatáčky, jak chytneš tu kolej…?,“ komentoval Aleš Dryml stav dráhy.

Skóre utkání se vyhouplo na 34:26 a čas uzrál na nasazení žolíka. „Matěj pojede místo Pavla Pučka a Nicki místo Dobruckeho jako joker,“ organizoval Vladimír Vopat svůj tým před jedenáctou jízdou. Petr Vandírek však zachovával bohorovný klid. „Grzegorz jim stejně odjede,“ věřil svému jezdci.

V tomhle směru se ovšem mšenský manažer mýlil. Dopředu letěl Matěj Kůs, jehož v první zatáčce vystřídal Nicki Pedersen. Pražský junior nakonec v předposledním oblouku podlehl tlaku Grzegorze Walaska. Pavel Fuksa neviděl cíl a neobjevil se na startovním roštu ani po úpravě dráhy. „Zadřeno,“ konstatoval suše. „Motor má hodně nalítáno. Už při tréninku to začalo brnět.“

Strategický tah Vladimíra Vopata přinesl Praze sedm bodů. Stav utkání byl 39:36. Osamocený Grzegorz Walasek udržel bilanci obou týmů na stejné úrovni. V rozjížďce s číslem dvanáct vyhrál stylem start – cíl, by pražské barvy hájil Nicki Pedersen podporovaný náhradníkem Richardem Wolffem.

Vzápětí však Mšeno udeřilo opět plnou silou. Náhradník Filip Šitera s takticky jedoucím Gregem Hancockem za zády nepustili Pavla Pučka s Richardem Wolffem ke slovu. „Už tomu titulu začínám věřit, ale pořád se bojím,“ svěřil se Petr Vandírek se svými pocity poté, co nasadil závodníky do nominačních jízd.

Jeho obavy však byly liché. Aleš Dryml s Filipem Šiterou triumfovali v rozjížďce s číslem čtrnáct před Matějem Kůsem a Zdeňkem Simotou, by kmenový závodník domácích měl v první zatáčce plné ruce práce. „Na stojánku to vrčí, ale na dráze nejede,“ nechal se Zdeněk Simota slyšet s vyjádřením na adresu svého motoru.

Místo Nickiho Pedersena se v poslední jízdě ve vratech depa objevil Richard Wolff. „Nicki? Proč? K čemu?,“ reagoval Vladimír Vopat kaskádou protiotázek na dotaz, kde zůstala jeho hvězda. „Dva dny závodil ve Švédsku, je utahanej‘, nechal jsem ho stát, o nic nešlo.“
<br>
Poslední rozjížďka celé letošní extraligy přinesla demonstraci domácích barev. Grzegorz Walasek a Greg Hancock za sebou nechali Matěje Kůse a Richarda Wolffa prakticky zároveň s vylétnutím pásky.

Jejich pětibodový maximum upravilo konečné skóre na 54:39 a potvrdilo druhý titul Mšena v řadě za sebou. „Jsem rád, dal jsem tomu sto procent a jel jsem maximum, titul si zasloužíte,“ vzkázal Aleš Dryml divákům prostřednictvím mikrofonu Miloslava Čmejly.

Hlasy z depa
„Šestnáct bodů s bonusama, to je nejlepší výsledek,“ bilancoval Aleš Dryml. „Jsem moc rád, že jsem moh‘ přispět Mšenu k titulu. Před závodem hrály nervy, byl jsem pod tlakem, kdybych nebodoval, lidi se po mně svezou. Jsem rád, že jsme vyhráli před domácím publikem. Vlado se zradil a podle těhle pravidel se jede první rok. Pravidla nejsou dokonalý, ale moje hostování bylo v rámci regulí. Praha protestovala, ale měli by si přečíst pravidla. Vladův average je 3,00 a já jsem pod ním. Byl to chytej‘ manažerskej‘ tah. Myslím si, že některý jiný týmy by se měly učit.“

„Dobrý, myslel jsem si, že to bude horší, když mě Vanďa dal až od půlky závodu, ale dobrý,“ komentoval Filip Šitera. „Vstup jsem měl rozpačitej‘, pak mě Greg podržel, měl jsem blbej‘ převod. Ukázali jsme všem, co nám házeli klacky pod nohy, že dokážeme vyhrát, i když máme slabší juniory.“

„Super, jsme mistři,“ jásal Jan Jaroš. „Paráda. Tentokrát to bylo vostrý. Byl to boj. Ale pro nás to dopadlo dobře. Jeli se mi dobře, dráha byla dobrá. Po včerejších deštích jsem nevěřil, že se pojede. Chlapi od dráhy předvedli něco neuvěřitelnýho.“

„Jsem rád, že jsme se dostali do finále,“ přemítal Matěj Kůs. „Druhý místo je pěkný, ale pocit prohrát ve finále zná každej‘. Domácí nás rozdrtili. Byli dobří, dráha těžká, nepamatuju si, že by tu taková někdy byla. První dvě jízdy jsem měl dobrý. Ve čtvrtý jízdě to Nicki zlomil a mě to vyhodilo z rytmu, jsem po nemoci. Nelíbí se mně, jak si pomohli domácí. Dali najevo, že se nás bojí, ale z našeho pohledu nemorálně.“

„Škoda, měli jsme na to,“ litoval Pavol Pučko. „Ale zbourali se nám dva střelci. A jejich body chyběj‘. Dráha byla hodně divoká. Pak jsem se srovnala, ale to už bylo pozdě.“

„Celkově blbý,“ krčil rameny Zdeněk Simota. „Dráha byla špatná, první zatáčky rozbitá a nebezpečná. V předposlední jízdě jsem si myslel, že zadírám. Na stojánku to vrčí, ale na dráze nejede.“

„Sláva vítězům, čest poraženým,“ říkal Richard Wolff. „Dva pády, Pepe s banglou hlavou a Rafal s rukou a je to.“

1. Grepl PDK Mšeno		54
Jan Jaroš	1 1 – 2 –	4(1)
Greg Hancock, USA	3 2 2 3 2 2	14(3)
Aleš Dryml, Pardubice	2 2 2 3 2 3	14(2)
Grzegorz Walasek, PL	3 3 1 2 3 3	16(1)
Pavel Fuksa	F 0 0 E –	0
Stanislav Pouznar	1	1
Filip Šitera	1 3 2	6(2)
2. PSK Olymp Praha		39
Nicki Pedersen, DK	3 2 3 3 6* 2 –	19
Josef Franc	X – – – –	0
Zdeněk Simota	0 0 0 2 1 0	3
Rafal Dobrucki, PL	1 1 X – –	2
Pavol Pučko	2 1 1 – 1	5(2)
Matěj Kůs	3 3 R 0 1 1 1	9
Richard Wolff	1 0 0	1(1)

Konečné pořadí extraligy:

1. Mšeno

2. Praha

3. Pardubice

4. Plzeň

5. Slaný

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)