AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 9. června
Naděje na vyrovnané klání, které předcházely extraligové klání Prahy a Mšena, vzaly rychle za své. Hosté permanentně zvyšovali svůj náskok až na čtrnáct bodů. Avšak v půlce závodu nastal zvrat. Tempo začali udávat Pražané, kteří po triumfu 5:1 v předposlední jízdě ztráceli už jen dva body. Sebastian Ulamek však na závěr pojistil vítězství Mšena, navíc Matěj Kůs zastavil ve třetím kole s prázdnou pneumatikou. I čtvrtý vzájemný duel skončil mšenským triumfem.

Do propasti se nepadá věčně
Petr Vandírek opustil počátkem prosince pozici mšenského manažera kvůli vytížení ve své dopravní firmě. Dnešní utkání na pražské Markétě si však nemohl nechat ujít. Proto už nad ránem vyrazil s nákladem z Prahy směr Humpolec a Česká Třebová. A pak už jen otočil svůj bílý Mercedes Sprinter vstříc hlavnímu městu.

Duel Olympu se Mšenem, obou finalistů loňského ročníku, lákal především vyrovnaností. František Liebezeit se netajil lítostí, že se Tomáš Topinka objevil na pražské šestce po dvou otřesech mozku krátce za sebou pouze v roli diváka. Avšak jeho předchůdce ve mšenském manažerském křesle celku věřil. „Viděl bych to, že vyhrajeme o deset bodů,“ neskrýval své přesvědčení, zatímco vedl svou dodávku v rychlém pruhu hradecké dálnice. „Pokud nikdo nebude dělat hlouposti.“

Úvodní fáze střetnutí proměnily jeho prognózu v realitu. Martin Vaculík při svém debutu s mšenskými barvami v rozjížďky s číslem jedna záhy ujel Matěji Kůsovi. Filip Šitera, nevyspalý po nočním přesunu z Anglie, hladce zmizel Zdeňku Simotovi. V závěrečných fázích jízdy zkoušel pár nájezdů na Matěje Kůse, avšak cestu k předjetí nenašel.

Juniorská jízda mšenské vedení ještě zvýšila. Dopředu vyletěl Ondřej Veverka jako balistická střela. V první zatáčce se však přetočil. Zbývající trojice se mu dokázala vyhnout, avšak pražský závodník po nedokončené piruetě upadl. „Zavřel mě Had, tak jsem to vykouzlil,“ komentoval svůj pád.

Mezitím Michael Hádek s Janem Holubem dovezli do mšenských boxů pět bodů, protože Jaroslav Hladký je už nemohl ohrozit. Pražané pozvedli hlavy v rozjížďce s číslem tři. Nejlepší start převedl Matěj Kůs. Ale před Josefa France se dostal Filip Šitera, který útočícího pražského závodníka zavřel v prvním výjezdu.

Josef Franc v dalším oblouku klesl i za Jana Jaroše, ale neklesal na mysli. V posledním výjezdu se zničehonic zjevil zleva pod mšenským závodníkem a veškeré své úsilí napřel k nejkratší cestě k cílové rovince. Šachovnicová vlajka v rukou Stanislava Klenovce je přivítala takřka současně, avšak Pražana přece jen o zlomek sekundy později.

Vladimír Vopat s nadějemi sledoval první výjezd Grzegorze Walaska na pražský ovál. Avšak František Liebezeit jeho strategii už včera prohlédl a přichystal mu kombinaci Sebastian Ulamek – Martin Vaculík. Mšenský Polák odstartoval před tandemem Grzegorz Walasek – Zdeněk Simota, avšak Martin Vaculík se brzy prodral mezi Pražany. Zdeňku Simotovi nešla upřít snaha o odvetu, ale za samotné snažení se žádné body nedávají.

„Ještě nevím, je brzo,“ odrážel pražský kouč otázky, zda ho průběžný stav 8:16 přinutí k rozpoutání žolíkové ofenzívy. Mšeno ovšem pokračovalo ve stupňování tlaku. Pátou jízdu rozehrál nejlépe Josef Franc, avšak po chybě v prvním výjezdu mu vedení sebral Michael Hádek. A Jan Jaroš snadno zpacifikoval Ondřeje Veverku.

Šestou jízdou se uzavřelo dnešní vystoupení Zdeňka Simoty. Vylepšení svých dvou nul se rozhodl vyřešit usednutím na svůj druhý motocykl. Jenže ten se vůbec nerozjel. „Nejede to,“ zvednul hlavu závodník z hloučku sklánějící se v depu nad jeho motocyklem. „Nechce se to točit.“ Na dráze prozatím Martin Vaculík směřoval ke svému druhému triumfu ve stylu start – cíl. Za zády měl Filipa Šiteru, který si mohl hlavu ukroutit, jak se stále otáčel, kudy jede útočící Matěj Kůs. „Ty vole, ten je úplně všude,“ nechal se slyšet mšenský závodník, jenž ovšem dva body ostrážil.

Tlak produkuje protitlak
Za stavu 11:25 už nebylo na co čekat, nicméně povýšení Grzegorze Walaska na žolíka v jeho vlastní sedmé jízdě zaskočilo mnohé. Po bitvě se však generálskými epoletami chlubí kdekdo, faktem zůstává, že Vladimíru Vopatovi ubíhal čas proklatě rychle. Jenže Mšeňákům ještě rychleji.

„Má žlutej‘ povlak,“ vyskočil náhle František Liebezeit jako čertík na pružince, když spatřil oba své závodníky na startovním roštu sedmé jízdy se žlutými barvami na přilbách. Okamžitě zmobilizoval Milana Čermáka, který působí v roli mechanika Jana Jaroše, ke sprintu s bílou pokrývkou v ruce. Sotva tam však doběhl, dvouminutový limit vypršel.

I při druhém vzájemném souboji se Sebastian Ulamek ukázal lepší Grzegorze Walaska. Ten bral dvojitou dávku bodů, jeden přidal Josef Franc, takže Praha vyhrála svou první rozjížďku. Žolíková výhoda však byla tam tam a Grzegorz Walasek už nemohl být použit jako taktická rezerva. Zdeněk Simota byl definitivně ze hry, takže Vladimíru Vopatovi nezbylo nic jiného, než zvednout Michala Mitka z náhradnické lavičky.

Svým druhým rychlým startem však všechny zaskočil Ondřej Veverka. Martin Vaculík ho chtěl v prvním oblouku slupnout jako malinu, avšak pražský junior ho tvrdě vytlačil ven. Michal Mitko toho využil k postupu na druhou příčku, avšak v nájezdu do druhé zatáčky se bojovný Martin Vaculík posunul před oba Pražany.

Na sklonku druhého kola ztratil Ondřej Veverka třetí příčku ve prospěch Jana Holuba. Oči všech přítomných se ovšem upíraly na duel o první místo. V nájezdu do třetího kola otřásl Michal Mitko mýtem, že se na Markétě nedá předjíždět. Martin Vaculík, kolem něhož se přehnal jako japonský super vlak, by o tom mohl vyprávět.

V deváté jízdě se Grzegorz Walasek nechal inspirovat svým krajanem a v ve druhém okruhu se v zatáčce u depa poměrně drze vecpal pod Sebastiana Ulamka. Jenže Filip Šitera v prvním oblouku po startu za sebou nechal Matěje Kůse, aby ho opět za sebou dovedl až do cíle. A druhá remíza v řadě stále držela mšenský náskok na impresivních dvanácti bodech.

V pražských boxech nadále panovaly starosti. Josef Franc si do desáté jízdy bral svůj druhý motocykl. „Trvalo nám dvě jízdy, než jsme dopasovali motorku a pak přestala jet,“ vysvětloval. Útěchou mu mohla být nesjetá pneumatika, kterou zdědil po Zdeňku Simotovi. Obavy však byly zbytečné. Josef Franc triumfoval s nadhledem anglického lorda.

Michal Mitko znovu předváděl neuvěřitelné věci. V první zatáčce se vnějškem přenesl před Jana Jaroše i Martina Vaculíka. A když se slovenský závodník v předposledním oblouku vnitřní stopou přece jen dostal na druhou příčku, Polákovi trvalo jen rovinku, aby se v dalším nájezdu vrátil zpátky.

Rozhodla až rozjížďka s číslem patnáct
Maximální triumf pražských závodníků upravil skóre na 27:35. „Vidíš, říkal jsem ti to,“ připomněl František Liebezeit reportérovi magazínu speedwayA-Z připomínku z úvodu závodu, že si dnes nasazení žolíka nevyzkouší. Jenže čas hrál ve prospěch jeho týmu, jak ukázala jedenáctá jízda. I když Grzegorz Walasek ve čtvrtém vzájemném klání ujel Sebastianu Ulamkovi už při vylétnutí pásky, on v kombinaci s Michaelem Hádkem nedal šanci Ondřeji Veverkovi.

Po nerozhodném výsledku odpověděla Praha dalším vítězstvím v rozjížďce s číslem dvanáct. Grzegorz Walasek znovu vodil všechny od startu až do cíle. Filip Šitera se pevně usadil na druhé příčce, jenže jeho kolega Jan Jaroš v prvním oblouku upadl. I když se dokázal vrátit zpátky do sedla, na stíhání Ondřeje Veverky už neměl kdy.

Matěj Kůs cestou na startovní rošt třinácté jízdy bleskurychle přeskočil na druhý motocykl. Ten ho rychle vynesl do čela, jenže Sebastian Ulamek ho předčil ještě před úvodním nájezdem. Josef Franc však v prvním oblouku briskně podjel Jana Holuba.

Pátý nerozhodný výsledek zadělal na závěrečné drama. Šest bodů ztráty před dvojicí nominovaných jízd nebyl zrovna malý, avšak v žádném případě nepřekonatelný náskok. A to tím spíše, dokázali-li z něho Pražané v rozjížďce s číslem třináct ukrojit pořádný kus jako mlsné dítě z lákavého narozeninového dortu.

Josef Franc opět dokonale vystihnul okamžik startu. Michal Mitko v úvodním oblouku minul Filipa Šiteru, jak kdyby ho potkal, jak se v plochodrážním žargonu říká. Zařadil se za svého kolegu a Mšeňák byl proti jejich taktické jízdě bezmocný. Michael Hádek zůstal po startu vzadu. „Dvakrát se mi poved‘ start, ale pak už jsem byl zase ten Hádek, co ho znáte,“ povzdechl si.

Pražané stáhli svou ztrátu už na pouhopouhé dva body a obrovská čtrnáctibodová propast, která je dělila od Mšena, byla před poslední rozjížďkou stejně vzdálená jako druhohory. Josef Franc si čestným kolem vychutnal svůj triumf, aby se pak při návratu do depa zastavil s Matějem Kůsem. Ten mířil na rošt patnácté jízdy a rady, které mu jeho starší kolega hulákal pod přilbu, mu mohly náramně přijít vhod.

K vítězství by Pražané potřebovali zajet 5:1, skóre 4:2 by znamenalo remízu, jakýkoliv jiný výsledek prohru. Stejně ovšem kalkulovali i ve mšenských boxech. S vylétnutím pásky vypálil do čela Sebastian Ulamek. Pevně se usadil na vedoucí příčce a nedal Grzegorzi Walaskovi sebemenší prostor pro útok.

Matěj Kůs se držel před Martinem Vaculíkem, jenže remíza na dva tabulkové body Pražanům nestačila. Když na sklonku druhého kola Matěj Kůs zpomalil a v nejbližší zatáčce zajel na trávu s prázdnou zadní pneumatikou, jeho vyřazení neznamenalo zemětřesení v konečném výsledku.

Hlasy z depa
„Vyhráli jsme, jsem rád,“ líčil Martin Vaculík svůj extraligový debut s vestou Mšena. „Ale předpis v Čechách je špatný, že se jede jen na dvě hrany. Testoval jsem motory, měl jsem s nimi problém. Hledám, laboruji, zkouším. Dnes jsem měl motor na hlubokou dráhu, ne na tvrdou. Dneska byla betonová.“

„Dobrý, vyhráli jsme,“ použil Filip Šitera svou obvyklou vítěznou frázi. „Včera večer jsem jel v King’s Lynn a spal asi tři čtvrtě hodiny. Nebyly lety, musel jsem letět z Gatwicku. Měli jsme silnej‘ začátek, pak nás honili, ale udělali jsme to dramatický do konce. Hlavní ale přijde ve finále. Ideální by bylo postoupit tam rovnou z prvního místa.“

„Překvapivě výborný,“ komentoval Michael Hádek své vystoupení na ovále, který rozhodně neřadí mezi své oblíbené. „Týhletý dráze, kde maj‘ obrubníky na lajně, nikdy nepřijdu na chu. Dvakrát se mi povedly starty, ale pak už jsem byl zase ten Hádek, co mě znáte.“

„Ten povlak by to dneska nezachránil,“ vrátil se Jan Jaroš k událostem rozjížďky s číslem sedm. „Nechci se o závodě moc bavit, potřebuju si to srovnat v hlavě. Prostě blbej‘ den, tak to v plochý dráze chodí. Jede se dál, musíme zamakat.“

„Viděl jsi to,“ odtušil Josef Franc. „Zkraje jsme podlehli tlaku, konec se nám ale vyved‘. Mně trvalo dvě jízdy dopasovat motorku. Pak po třetí jízdě přestala jet. Začalo to zpomalovat, vydrželo to do cíle, ale určitě s tím něco bude. Skočil jsem na druhou. Chyběl kousíček… Zejtra letím do Newportu a pak Mariánky.“

„Píchlá guma,“ nebylo do řeči Matěji Kůsovi. „Ani jednou jsem tam po startu nebyl.“ Vzápětí už opět seděl na motocyklu. A zatímco ostatní balili a vyklízeli boxy, on pilně kroužil testovací kolečka po opuštěném ovále.

1. Grepl PDK Mšeno			48
Filip Šitera	1 2 2 1 2	1	9(2)
Jan Jaroš	1 1 M 0 0		2(1)
Martin Vaculík, SK	3 1 3 2 1	1	11
Sebastian Ulamek, PL	3 3 2 2 3	3	16
Jan Holub	2 – 1 – 0		3(2)
Michael Hádek	3 3 1	0	7(1)
Ondřej Smetana			DNR
2. PSK Olymp Praha			44
Matěj Kůs	2 3 1 0 2	E	8
Josef Franc	0 2 1 3 1	2	9(3)
Zdeněk Simota	0 0 E – –		0
Grzegorz Walasek, PL	2 4* 3 3 3	2	17
Ondřej Veverka	F 0 0 0 1		1
Jaroslav Hladký	1		1
Michal Mitko, PL	3 2	3	8(1)

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Pardubice	3	150:128	4
2. Mšeno	2	95:90	4
3. Praha	3	135:142	2
4. Slaný	2	83:103	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Praha – 8. června
Celkem třikrát se v systému extraligových dvojutkání střetly celky pražského Olympu a Mšena. Borci z hlavního města pokaždé prohráli, by oba loňské výjezdy se neobešly bez kontroverzí. Letos své síly změří poprvé zítra na pražské Markétě. Domácí věří ve zlomení svého prokletí, avšak ani Mšeno se nepojede na pražskou šestku pouze zúčastnit.


Mírný optimismus o vlastních schopnostech
„Rád bych to zlomil,“ neskrývá Vladimír Vopat své ambice získat skalp klubu, jenž mu během jeho manažerské kariéry stále uniká. „Bude to složitý, ale zkusíme to.“ Pražské barvy opět posílí Grzegorz Walasek, avšak místo debutanta Michala Mitka na pozici náhradníka by člověk očekával spíše Nicki Pedersena.

„Je před Kodaní,“ vysvětluje pražský kouč, proč mu v souboji se Mšenem chybí možná ten nejpádnější argument. „Musí tam být už v pátek ve dvanáct hodin. Asi by se to stihlo, ale říkali jsme si, že to nebudeme lámat přes koleno. Původně měl jet Rafal Dobrucki. Po svém zranění je už doma, cítí se dobře a na dálku nám fandí, což je skvělá informace.“

Oproti svému soupeři se však Pražané mohou chlubit konzistentnějším kádrem českých seniorů. Matěj Kůs, Josef Franc a Zdeněk Simota jsou dostatečnou zárukou pravidelných bodových přídělů. Ovšem palčivým pražským problémem jsou junioři, což je vzhledem k dlouholeté práci s potenciálními adepty plochodrážního řemesla až paradoxní. Pavol Pučko se vrátil potlučený z utkání polské ligy v Rovně a po Jiřím Brummerovi pověsila kombinézu na hřebík i další slibná naděje Zdeněk Vrba.

Startovní číslo pět zítra oblékne Ondřej Veverka, zatímco šestku bude mít Jaroslav Hladký. Ani v jeho případě to však není optimální. „Má naražený nárt,“ vysvětluje Vladimír Vopat. „Asi doma poskakoval za holkama. Dokonce uvažoval, že by nejel v Pardubicích.“

A jak muž, který po počáteční bídě loni povznesl pražský Olymp až ke stříbrné medaili, vnímá své zítřejší šance? „Pavol už nesmí za hranice,“ neodpouští si své obvyklé žertíky, aby nakonec přece jenom otočil do seriózní polohy. „Myslím, že vyhrajeme o dva body,“ přemýšlí. „Určitě to nebude velký rozdíl. Vyhraje ten šastnější, mohli bychom to být my.“ Manažer domácích rozhodně nehodlá své soupeře podceňovat, by by jejich sestava mohla být nabitější. „Papírově slabší jezdci mohou podat lepší výkon než hvězdy. Sebastian Ulamek je zkušený borec, který jezdil Grand Prix, Martin Vaculík má zase zkušenosti z polské a švédské ligy.“

Modlitba za d隝
František Liebezeit je v těchto dnech v jednom kole. Vedle svého podnikání, naplno působí v úloze mšenského kouče. Včera přihlížel libereckému tréninku. Radil Michaele Krupičkové, Eduardu Krčmářovi, jenž testoval dvěstěpadesátku, Stanislavu Pouznarovi, vracejícímu se po zranění, a s mladým Danielem Šilhánem osnoval plány na přechod na stopětadvacítku. Dnes je ve Svítkově juniorka a zítra důležitá extraliga v Praze.

„Modlím se, aby pršelo a byla hluboká dráha,“ netají se. „Ten pražský beton nám moc nesvědčí. Pražané jsou nařachlí, nám chybí Topas. Radši bych byl, aby to bylo rozbombardovaný už i kvůli Filipovi a Honzovi, kterým takové podmínky sedí.“

Ze sestavy, jenž minulý měsíc po velkolepé bitvě o jediný bod překonala Pardubice, chybí Greg Hancock. Vedle Sebastiana Ulamka bude druhým cizincem Slovák Martin Vaculík, který při mistrovství světa v Žarnovici startoval s polskou licencí. „Greg nemůže,“ vysvětluje mšenský kouč. „V úterý má Švédsko, ve středu Dánsko a nestíhal by. Ulamka máme vyzkoušeného, původní záměr byl Hancock – Protasiewicz nebo Vaculík – Protasiewicz. Ale Protas má promo akci od Pentela, to je jeho dlouholetý sponzor a tak se musí zúčastnit.“

V základní sestavě figurují Filip Šitera a Jan Jaroš, jenž se po nemoci vrátil do závodního kolotoče při středeční první lize na plzeňských Borech. Juniorská dvojice Jan Holub – Michael Hádek je jasná, přičemž starší z ní bude mít s ohledem na zraněnou nohu na svých zádech třináctku, jenž mu garantuje jedinou rozjížďku. Úlohu náhradníka bude plnit Ondřej Smetana.

Mšeno se doposud může ve střetnutích s Prahou pochlubit čistým štítem. „Proti Praze ne,“ kroutí František Liebezeit na myšlenkovou konstrukci stavící jeho tým do role favorita. „Oni jsou silní, my postavili, co máme. Bude záležet na Honzovi, ve středu to nebylo po technické stránce ještě optimální.“

Historické okénko:
2. července 2003, Praha – Mšeno poprvé dobylo Markétu
Jak už bylo řečeno, Mšeno má Mšeno zcela jednoznačnou bilanci v dvojuutkáních s pražským Olympem. V éře duelů čtyř družstev v hlavním městě Mšeňáci vyhráli předloňské finále poslední finále a potom už jen jednou před osmi lety.

Tehdy se čtyřčlenná extraliga svým pátým kolem přelomila do své druhé poloviny. Tabulku vedl Slaný před Pardubicemi, ale východočeský celek dorazil notně oslabený a pouze paběrkoval. Milan Mach záhy přišel o Mariusze Puszakowskeho, jehož odvezla sanitka na vyšetření poraněné nohy. Slaný však stále bojoval o průběžné čelo, přičemž největším soupeřem mu byl domácí Olymp.

František Liebezeit si však v úvodních dvou sériích šetřil náhradníka Michala Makovského, kterého klub na sklonku předchozí sezóny koupil od Pardubic. Šikovným nasazením místo Věroslava Kollert, který si odbyl své povinné dvě juniorské jízdy, a později i místo Karla Průši, se Mšeno dostalo po šestnácti rozjížďkách na úroveň Slaného. Pražané měli o pouhý bod méně.

Pakliže by někdo z diváků tehdy přišel do břevnovských ochozů až na sedmnáctou jízdu, nemohl by rozhodně litovat. Z boje o čtyři tabulkové body nejprve vypadl Slaný. Praha se propracovala do čela a před poslední jízdou měla na Mšeno k dobru jediný bod. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu Josef Franc.

V první zatáčce se však okolo něho přesypal Slawomir Drabik, tehdy v mšenských barvách. Ve druhé zatáčce pak Josef France předjel ještě Aleš Dryml a definitivně sebral Pražanům naději servat se o zlato v dodatkové jízdě. Ve své třetí extraligové sezóně vyhrálo Mšeno svůj druhý závod, ale první na dráze některého ze soupeřů.

Sestavy nahlášené dnes k 18:00

PSK Olymp Praha:	1 Matěj Kůs
	2 Josef Franc
	3 Zdeněk Simota
	4 Grzegorz Walasek, PL
	5 Ondřej Veverka
	6 Jaroslav Hladký
	7 Michal Mitko, PL
Grepl PDK Mšeno:	8 Filip Šitera
	9 Jan Jaroš
	10 Martin Vaculík, SK
	11 Sebastian Ulamek, PL
	12 Jan Holub
	13 Michael Hádek
	14 Ondřej Smetana

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Martin Búri a archív autora

Praha – 8. června
Extraligový debut Michala Mitka, premiéra Martina Vaculíka s jinou než slánskou vestou a absence Nickiho Pedersena a Grega Hancocka. Takové jsou nejvýraznější rysy startovní listiny zítřejšího extraligového duelu Prahy se Mšenem.

Sestavy zítřejšího duelu:

PSK Olymp Praha:	1 Matěj Kůs, 2 Josef Franc, 3 Zdeněk Simota, 4 Grzegorz Walasek (PL), 5 Ondřej Veverka, 6 Jaroslav Hladký, 7 Michal Mitko (PL)
Grepl PDK Mšeno:	8 Filip Šitera, 9 Jan Jaroš, 10 Martin Vaculík (SK), 11 Sebastian Ulamek (PL), 12 Jan Holub, 13 Michael Hádek, 14 Ondřej Smetana

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 19. května
jako takřka pravidelná sinusoida vypadal průběh extraligového duelu Mšena a Pardubic. Domácí po čtyřech rozjížďkách vedli už o osm bodů. Po průtrži mračen zosnoval Lubomír Vozár ofenzívu, jenž vyvrcholila úspěšným žolíkovým útokem bratří Drymlových. Po nulovém zisku Mšena v osmé jízda převzali hosté vedení. Zvýšili je natolik, že také František Liebezeit mohl použít žolíka. Greg Hancock nezklamal, domácí snížili pardubický odstup a v posledních dvou rozjížděk pod krvavě rudým Měsícem strhli triumf na svou stranu rozdílem jediného bodu.

Akvalung nebyl potřeba
Vedro jako by v kalendáři nevisel květnový list, ale červencový, nebyl pro večerní závod takový problém jako nízko visící šedivé mraky, které čas od času proklál dlouhý oslnivý blesk. Místní se dušovali, že jdou-li mraky z této strany, nikdy se jejich útroby nerozevřou pod tlakem dešové vody. Avšak z jejich hlasů bylo patrné spíše zbožné přání než pevné přesvědčení.

Úvodní jízdy přinesly vedení domácím. Lukáš Dryml se jako obvykle pekelně koncentroval ve svém boxu, avšak v rozjížďce s číslem jedna mu Greg Hancock uletěl. Pardubický lev ovšem uhlídal druhé místo. Jesper B. Monberg, druhý borec s bílým koníkem na červené vestě, ovšem při svém comebacku na ovál svého triumfu v juniorském mistrovství světa skončil bez bodu za Sebastianem Ulamkem.

Sotva úvodní čtveřice zmizela v depu, začalo pršet a blesky létaly s frekvencí fotoaparátu Pavla Fišera při dekorování vítězů při nočních závodech. Michael Hádek odkulhal k vjezdu na ovál. Jakmile však usedl do sedla, nepoznal sobě rovného konkurenta. Jan Holub s ním jel dvojici, avšak nakonec se ve třetím kole stal obětí Václava Milíka. René Vidner však byl ze hry už během úvodního okruhu. „Praskla fajfka,“ vysvětlil příčinu, proč jeho účinkování v dnešním klání skončilo po pár desítkách metrů.

Jesper B. Monberg měl pořádnou honičku, aby se stačil připravit na třetí jízdu. Ze svého boxu na samém konci modré plechové řady jel na start se zastávkou u metylárny, ale do křížku s dvouminutovým limitem se nedostal. Hlavní roli však scénárista osudu přisoudil tandemu Filip Šitera – Greg Hancock, kteří rychle zmizeli z dohledu Dána i jeho paráka Tomáše Suchánka.

Zatímco doposud se z oblohy snášel drobný májový deštík, nyní se mraky otevřely jako pumovnice americké létající pevnosti z druhé světové války. A na zemi nastalo dokonalé dešové inferno. Sebastian Ulamek mezitím hladce vyhrál čtvrtou jízdu před bratry Drymlovými. Ondřej Smetana, jemuž trénink zkomplikoval zaseklý plyn, v této konkurenci nemohl pomýšlet na body.

Všichni se ukryli pod dostupné střechy a na d隝 se odvážily pouze traktory technické údržby dráhy. „To je počasí pro potápění,“ komentoval řádění vodních živlů Martin Kratochvíl, asistent pardubického kouče. Na dráze stála voda a Lubomír Vozár se vracel z mimořádného zasedání jury. „Devátá hodina rozhodne,“ hlásil verdikt.

Část závodníků se na tribuně věnovala improvizované autogramiádě. Naštěstí přestalo pršet. Na dráze stála voda, kterou se pracovití pořadatelé ze všech sil snažili odstranit. Záhy bylo jasné, že jejich úsilí dojed zasloužené odměny. Krátce po deváté padl verdikt o pokračování v závodě o půl desáté, ale nakonec se jelo ještě o deset minut dříve.

Osmibodová ztráta smazaná dvěma šmahy
Stav utkání byl 16:8, ale Lubomír Vozár jen kroutil hlavou nad otázkami, zda do rozjížďky s číslem pět vyšle žolíka. „Ještě ne,“ odmítal unáhlená řešení. Po vylétnutí pásky se do čela razantně protlačil Filip Šitera. Tomáš Suchánek jel za ním a ve třetím kole málem ve výjezdu ze zatáčky u depa převzal vedení. Domácí borec však hrozbu odvrátil. To už však Pardubice jely na remízu, jelikož se Václav Milík ve druhém okruhu propracoval před Jana Holuba.

Nerozhodně skončila i šestá jízda. Greg Hancock nezaváhal ani tentokrát, avšak Lukáš Dryml s Jesperem B. Monbergem nepustili ke slovu Sebastiana Ulamka. A pak už to přišlo, Tomáš Suchánek zůstal ve svém depu, aby ho zastoupil Lukáš Dryml obdařený žolíkem.

Útok Lubomíra Vozára byl načasován s pekelnou přesností časované bomby. Lukáš Dryml letěl dopředu sledovaný svým starším bratrem a Filip Šitera s Michaelem Hádkem byli rázem odsouzeno role statistů. Na rovince byl první Aleš Dryml, který se už ve druhé zatáčce ohlížel po svém sourozenci se žolíkem. Krk si mohl vykroutit i v dalších okruzích, ale Lukáš Dryml se k dvojnásobnému bodovému zisku natáhl až v předposledním oblouku.

„Ujel mi, nechával jsem ho jet, abych nedostával cejchu,“ líčil Lukáš Dryml po návratu do depa, že měl situaci plně pod kontrolou. Maximální bodový zásah 8:2 zmenšil vedení domácího týmu na jediný bod. Lukáš Dryml však neměl přehnaně času na jásání, protože rozjížďka s číslem osm ho zastihla v akci už potřetí v řadě.

Také tentokrát se záhy dostal do čela a zvítězil stylem start – cíl. Šlo přitom o nejkurióznější extraligový triumf za hodně dlouhou dobu. Už v první zatáčce upadl Václav Milík. „Lukáš se přetočil, já ho kopíroval, abych ho neuknul, radši jsem to složil,“ líčil později pardubický junior.

Pakliže čekal červená světla, přepočítal se, Pavel Váňa po jejich ovládacím tlačítku nesáhl. „Čekal jsem červený vlajky,“ svěřoval se Lukáš Dryml. Avšak Pardubice shodou okolností vytěžily z osmé jízdy víc než, kdyby se nakrásně opakovalo i s Václavem Milíkem na startovním roštu. Sebastian Ulamek i Jan Holub měli technické problémy. „Do chcípáku se mi dostalo spousta bahna,“ posteskl si polský závodník oblečený do mšenské vesty.

Lukáš Dryml oba závodníky soupeřícího klubu dokázal předjet o kolo. A přitom sám měl plnou hlavu starostí. „Jel jsem na půl plynu,“ svěřoval se. „Měl jsem zaseklý šoupě.“ Propastná ztráta Pardubic z úvodu byla rázem během dvou jízd tam tam. Stav byl 23:25 a dvoubodový odstup zakonzervovaly dvě následující remízy.

Nejprve se Jesper B. Monberg prakticky ani nerozjel do deváté jízdy, avšak Aleš Dryml ukázkově odvedl Grega Hancocka a Ondřeje Smetanu. Vzápětí se Sebastian Ulamek jal odčinit své dva předešlé bodové výpadky a po vylétnutí pásky se rychle ujal vedení. Lukáš Dryml jel za ním odrážející Filipa Šiteru, jemuž na deflektoru visel Tomáš Suchánek.

Končilo třetí kolo, když Filip Šitera na cílové rovince znatelně zpomalil. Tomáš Suchánek udělal pravý opak a posunul se na třetí místo. Filip Šitera zase zrychlil, ale ztracený post už nezískal zpět. Být jeho bezprostřední komentář vysílán na živo v televizi, pípal by jako přímý přenos morseovky ze závodu špičkových telegrafistů. Žádný defekt, mšenský závodník si špatně spočítal kola. „Jsem debil,“ kál se. „Klapnu ve třetím kole, protože jsem myslel, že je už čtvrtý. A pak vidím, jak kolem letí Suchoš a vlajku s křížem!“

Poslední šance nemusí být pokaždé poslední
V rozjížďce s číslem jedenáct se Václav Milík s Alešem Drymlem, který mu skvělým způsobem kryl záda, postarali o maximální bodový přísun na úkor Jana Holuba a Michaela Hádka. „Když se plazím, jde to, ale jak na dráze trefím díru, bolestí bych vylít‘ z kůže,“ řekl Michael Hádek, než se pohroužil do nitra svého boxu i své rozbolavělé duše.

Pardubice odskočily už na šest bodů, až se Lubomír Vozár začal obávat. Dobře věděl, že František Liebezeit má dostatečný potenciál pro rozpoutání protiútoku at’ už taktickou rezervou či žolíkem.

„To je moje poslední šance,“ říkal mšenský kouč ve chvíli, kdy očima vyprovázel na dráhu Ondřeje Smetanu a Jana Holuba. A jedním dechem se reportérovi magazínu speedwayA-Z svěřil, že vsadil vše na jednu kartu. „Řek‘ jsem Holubínovi, jestli dojede první, utrhnu mu koule.“

Sázka nechat Pardubice uskočit na osm bodů, začala vycházet dokonale. Dopředu letěl Jesper B. Monberg sledovaný Tomášem Suchánkem. Na sklonku třetího kola však upadl Ondřej Smetana. Tentokrát červená světla blikala jako železniční přejezd. Domácí junior byl logicky vyloučen, zatímco zbylá trojka šla na start znovu.

Nyní vynesl start do čela Jana Holuba. Oba Pardubičané se zařadili za něj, Tomáš Suchánek se nakonec uklidil dozadu. Mšenský junior si dobře uvědomoval důrazný pokyn svého kouče. Jesper B. Monberg spolknul návnadu i navijákem a z posledního výjezdu mu sebral vítězství.

František Liebezeit dostal rázem podruhé poslední šanci. A stoprocentně z ní profitovala pospíchal hlásit, že Greg Hancock nastupuje do rozjížďky s číslem třináct jako žolík. „Mně to nikdo neřekl,“ divil se Lubomír Vozár, aby nad drobným prohřeškem proti řádům nakonec gentlemansky mávnul rukou.

Dvouletá historie současných dvojutkání zaznamenala použití jokera oběma rivaly teprve podruhé. Prvním byl loni shodou okolností ve Mšeně Milan Mach. Tehdy šlo spíše o gesto, ale dnes mohl výsledek třinácté jízdy rozhodnout celé utkání. A vskutku, tandem Greg Hancock – Filip Šitera měl v první zatáčce navrch.

Na protilehlou rovinku ovšem mezi nimi vyjel Aleš Dryml, ale Václav Milík zůstal vzadu. Sedmibodový příděl upravil stav utkání na 39:42. „Musíme jet aspoň 4:2!,“ šikoval František Liebezeit své svěřence před čtrnáctou jízdou. Sebastian Ulamek vystřelil do čela a Václav Milík ho v první zatáčce nestihnul. Jan Holub však splnil přání svého manažera, když celá čtyři kola ukazoval výfuk Jesperovi B. Monbergovi.

Dánský závodník přijel do depa a jen nevěřícně kroutil hlavou. Drama však gradovalo, hosté zůstali v čele jen o jediný bod. Filip Šitera, který si přišel půjčit modrý povlak od Michaela Hádka, byl společně s Gregem Hancockem poslední nadějí Mšena, zatímco mise dotáhnout pardubický počínání do vítězného cíle byla na bratrech Drymlových.

Mšenský pár odstartoval jako jeden muž. Lukáš Dryml letěl dopředu spodní stranou první zatáčky s razanci rozjetého parního válce, aby ve výjezdu převálcoval Filipa Šiteru. Za daného stavu věcí mohla hostům pomoct jedině remíza. Jenže Aleš Dryml upadl v úvodním oblouku třetího kola. „Prohra o bod je špatná, je to prohra,“ filozofoval posléze na mikrofon Miloslava Čmejly.

Hlasy z depa
„Jsem šastný, že jsme dosáhli vítězství,“ neskrýval Greg Hancock. „Věřím, že to tak bude pokračovat i příště.“

„Dráha byla těžká,“ vyprávěl Sebastian Ulamek. „Muselo se měnit nastavení na motocyklech. Měl jsem defekt, za něj se omlouvám. Nedovez‘ jsem tři body, do chcípáku se dostalo spousta bláta.“

„Dobrý,“ hodnotil Filip Šitera závod svým oblíbeným slůvkem. „Akorát jsem debil, takhle klapat ze třetího fleku. Naštěstí jsme vyhráli. Dráha se mi líbila, ale pak jsem chytnul čtyřku, ale dopadlo to dobře. Jen tak dál! Výhra je výhra, je jedno jestli vyhrajeme o jeden bod nebo o deset. Chci poděkovat divákům, že tu zůstali ve všední den takhle dlouho.“

„Když jen lezu, je to jakž takž v pohodě,“ popisoval svůj stav Michael Hádek. „Ale jak trefím díru, vylít‘ bych z kůže. Vítězství v první jízdě je mi hovno platný a ještě jsem dostal od Jéni zjebáno, že jsem pomalej‘. Jsem nasranej‘, polámanej‘ a nevím co ještě.“

„Ztěžklo to, motor neměl výkon,“ prožíval Lukáš Dryml ještě jednou závěrečnou jízdu. „Šel jsem po Gregovi, ale říkám rozumně, není mi už dvacet. Byl jsem vyrovnanej‘, některý naši kluci ne. S Álou se nám poved‘ joker, ale pak se něco posralo, že se jim povedlo nasadit taky žolíka. Nádherný závody, takový mám rád. Škoda, že jsme prohráli, ale bylo to o chlup. Pro diváky to muselo bejt‘ fajn, že vyhráli domácí. Škoda, že mi už pak nestartovala motorka, ztrácela kompresi, bylo by fajn víc znepokojovat Grega.“

„Dráha dávala možnosti k závodění,“ říkal Aleš Dryml. „Pro diváky to musela bejt‘ podívaná. Prohra o bod je špatná, je to prohra. Co ti mám říct?! Byl to pěknej‘ závod. Rozhodla ta jízda, jak Holoubek ved‘, ale pustil Jespera. Greg je třída, s tím se těžko závodí. Jede, volí si stopu, pomáhá parákovi. Ukázali jsme, že můžeme vyhrávat i na výjezdech, kdyby půlka týmu zatáhla, hlavně zahraniční posila zatáhla, bylo by to. Prohrát o bod je blbý, to mrzí.“

„Lukáš se přetočil,“ vyprávěl Václav Milík o svém pádu v rozjížďce s číslem osm. „Já ho kopíroval, nechtěl jsem ho uknout, tak jsem to radši složil. Dnes to nebylo nejhorší, ale nebylo to ani nejlepší. Nebejt‘ pak tý mý nuly, vyhráli jsme. Ale ve finále jim dáme!“

„Špatný, špatný,“ odtušil Tomáš Suchánek s kamennou tváří. „Nedařilo se, nechali mě stát a gumu jsem nevyfasoval žádnou. Nespokojenost, ale to je sport. Jednou jseš nahoře, jednou dole.“

1. Grepl PDK Mšeno			47
Greg Hancock, USA	3 2 3 2 6*	3	19(1)
Filip Šitera	3 3 1 0 1	1	9
Sebastian Ulamek, PL	1 3 0 ex 3	3	10
Ondřej Smetana	0 – 1 – X		1(1)
Jan Holub	1 0 ex 1 2	1	5
Michael Hádek	3 0 0		3
Stanislav Pouznar			DNR
2. ZP Pardubice			46
Jesper B. Monberg, DK	0 1 1 E 3	0	5(1)
Tomáš Suchánek	0 2 – 1 1		4(1)
Lukáš Dryml	2 2 2 6* 3 2	2	19
Aleš Dryml	1 2 3 2 2	F	10(3)
René Vidner	E – – – –		0
Václav Milík	2 1 F 3 0	2	8(1)
Jaroslav Petrák			DNR

Poznámka: Jan Holub a Sebastian Ulamek byli v osmé jízdě předjeti o kolo.

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Pardubice	3	150:128	4
2. Mšeno	1	47:46	2
3. Praha	2	91:94	2
4. Slaný	2	83:103	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mšeno – 18. května
Letošní extraliga ve čtyřech týmech nedává příliš mnoho hluchých míst pro eliminaci případného bodového výpadku. To si dobře uvědomují jak František Liebezeit, tak Lubomír Vozár, jejichž celky se střetnou zítra večer úderem osmé ve Mšeně. Oba museli řešit personální potíže se svým kádrem a svorně nechtějí přijímat roli favorita. Mají pravdu, protože jisté je pouze to, že se diváci v ochozech nudit nebudou a že Jiří Brunclík připraví dráhu dle gusta domácích.

Problematické dědictví
Petr Vandírek během třech let strávených v roli mšenského kouče obklopil středočeský celek aureolou neporazitelnosti a to především na jeho domácí dráze. Letos se do manažerského křesla vrátil František Liebezeit. Jaké má pocity, obzvl᚝ pakliže křest ohněm mu připraví leader průběžné tabulky?

„Trému nemám,“ tvrdí jednoznačně. „Ale chtěl jsem se svlíknout do kombinézy, jak jsem byl nasranej‘.“ Důvod jeho rozpoložení je nasnadě. Když hlásil Petru Moravcovi svou sestavu na zítřek, nezazněla jména Tomáše Topinky a Jana Jaroše. „Tomáš závodí v Anglii, Honza je nemocný,“ přibližuje mšenský kouč situaci čtenářům magazínu speedwayA-Z. „Mám pech, zrovna to takhle vyšlo. Za celou Vanďovu kariéru nebyla ani jednou takhle sestava. Necítím se rozhodně favoritem, to jedno místo je jedno místo, to ti zahraniční posily nedoženou.“

Největší posilou obhájce dvou předchozích titulů bude jeho tvář Greg Hancock. Druhým cizincem je Sebastian Ulamek, který nakonec dostal přednost před Martinem Vaculíkem, by mšenské kouče lehce vylekaly jeho nuly z úterní švédské ligy. Jako klíčový faktor pro výsledek se jeví Filip Šitera a také výkony juniorů.

Na startovním čísle čtyři figuruje Ondřej Smetana, zatímco Jan Holub a Michael Hádek mají pětku a šestku a post náhradníka zůstal na Stanislava Pouznara. „Ondra jede dobře,“ přibližuje František Liebezeit své řešení, avšak zároveň připomíná, že s jeho případným střídáním to může být obtížné. „Jde o to, že Had má problém s tou nohou.“

Všechno nasvědčuje, že ve mšenských ochozech nebude nuda zítra vítaným společníkem. „Budeme se snažit držet s Pardubicemi krok,“ slibuje František Liebezeit. „Nejsem z těch, kteří si předem dělají alibi pro nějaký neúspěch, ale je tam dost jízd, kde musím zariskovat. Když se ty čtyři rozjížďky povedou, můžeme mít šanci.“

Automat na vítězství
Kam letos Lubomír Vozár přijel, mohl se koupat v šampaňském, protože pokaždé vyhrál. A už to byla vítězství českého nároďáku v jadranské lize v Žarnovici či Pardubicích nebo především domácí klání pardubického týmu na svítkovské škváře. Nicméně on sám svou personifikaci do úlohy jakéhosi neomylného automatu na vítězství skromně odmítá.

„Když jim nejede Jan Jaroš, mohli bychom zabodovat,“ nechce se pouštět do detailnějšího rozboru toho, co by se zítra večer na mšenské dráze mohlo odehrávat. A dává najevo, že si dobře uvědomuje, že jeho soupeř umí připravit svůj ovál, aby mu poskytl dostatečnou výhodu domácího prostředí. „Jak jsem slyšel, dráha bude rozbitá. Tak záleží, jak se to sejde.“

Stejně jako minulou středu, kdy Pardubice ve Svítkově doslova zmasakrovali Slaný, se do akce nedostane Hynek Štichauer. „Stále musí být v klidu,“ informuje pardubický kouč o stavu svého závodníka, který stále laboruje se zraněným ramenem. „Na operaci to není, ale má to stažené a nebude moct závodit ještě dvě nebo tři neděle.“

Místo Hynka Štichauera sáhli Východočeši po zahraniční posile, kterou bude dobře známý Dán Jesper B. Monberg. Zbytek týmu je už ryze český. V základní sestavě figurují oba bratři Drymlovi a Tomáš Suchánek, juniory budou René Vidner a Václav Milík a náhradnická čtrnáctka zbyla klasicky na Jaroslava Petráka.

Umístění Václava Milíka na startovní číslo třináct s jedinou programovou jízdou naznačuje strategické záměry Lubomíra Vozára. „Dal jsem ho tam, abych s ním mohl taktizovat,“ nezastírá. A nakonec se přece jen svěřuje se svou prognózou, by působí mnohoznačně a rozhodně ne překvapivě: „Bude to zajímavé a vyrovnané.“

Historické okénko:
22. září 2004, Slaný – František Liebezeit naposledy vedl Mšeno
Extraliga v roce 2004 byla jednoznačnou záležitostí pardubických závodníků, kteří se titulem ozdobili už v šestém kole z osmi. V předposledním klání je následoval Slaný, který si definitivně pojistil stříbro. O bronzu se mělo rozhodnout až v samotném závěru ve Slaném mezi Mšenem a Slaným.

Pražané měli v extralize jeden ze svých problematických roků. Potáceli se u dna tabulky, dokud v září nejeli na evropský pohár klubových družstev do slovinské Lublaně. Dostali se tam ve dvou dodávkách den před závodem. Po tréninku se u půllitru piva podívali v televizi na velkou cenu a konečně zajeli jako tým.

Stmelení kolektivu se projevilo také v extralize. Předposlední kolo na své domácí dráze vyhráli a v tabulce měli rázem stejný počet bodů jako Mšeno. Ve Slaném šlo koučům Milanu Špinkovi a Františku Liebezeitovi o jediné. Skončit před tím druhým. Nakonec Olymp jednoznačně triumfoval, získal bronz o odsoudil Mšeno do baráže. Na ni klub nereflektoval a František Liebezeit ho opustil. Jako kouč se vrátil letos a zítra ho čeká první extraligový závod po šesti a půl letech.

Sestavy nahlášené dnes ke 20:00:

Grepl PDK Mšeno:	1 Greg Hancock, USA
	2 Filip Šitera
	3 Sebastian Ulamek, PL
	4 Ondřej Smetana
	5 Jan Holub
	6 Michael Hádek
	7 Stanislav Pouznar
ZP Pardubice:	8 Jesper B. Monberg, DK
	9 Tomáš Suchánek
	10 Lukáš Dryml
	11 Aleš Dryml
	12 René Vidner
	13 Václav Milík
	14 Jaroslav Petrák

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel, Eva Palánová a archív autora