Slaný – 2. srpna
První zářijový den se ve francouzském Morizes představí nejen český nároďák ve světovém šampionátu dlouhodrážních družstev. Před ním bude totiž na programu pohár FIM mládeže stopětadvacítek. Proto minulou neděli sledovaly divišovský mistrovský podnik rovněž špičky SCM Slaný, v jehož gesci je reprezentace v nižších kubaturách.
Milan Dobiáš je z vybraného trojlísku nejzkušenější
Pro podnik v Morizes šéf střediska Petr Křikava a trenér Miroslav Rosůlek vybrali Jaroslava Vaníčka, Bruna Belana a Milana Dobiáše.
Bruno Belan s Miroslavem Rosůlkem
Foto: Karel Herman
Pozornosti tvůrců nominace nemohl uniknout ani Jaroslav Vaníček
Landshut – 28. července
Janusz Kolodziej vyhrál v Landshutu večerní challenge o postup do SGP 2019. Dalšími postupujícími se stali Niels Kristian Iversen a Antonio Lindbäck, který v rozjezdu o poslední vestu v seriálu velkých cen porazil Craiga Cooka. Václav Milík obsadil ve vyrovnaném klání jedenáctou pozici.
Niels Kristian Iversen, Janusz Kolodziej a Antonio Lindbäck stojí na stupních vítězů
Krátce po půlnoci po příjezdu do polského města Gdaňsk, které leží na pobřeží Baltského moře, si začali Češi vybírat svůj smolný den. Na přívěsném vozíku, ve kterém převážíme motocykly a příslušenství, vlivem únavy ložiska upadlo kolo, naštěstí se to stalo až při vjezdu do vrat na parkoviště, které patří ke stadiónu. Vše se stihlo opravit zhruba do třetí hodiny ranní. A pak už si kluci museli dát rychlého šlofíka, protože ráno vypukl den D všech plochodrážních dvěstěpadesátek. Semifinále mistrovství světa této kubatury!
Český tým v Gdaňsku: zleva Daniel Klíma, Milan Dobiáš a Filip ŠifaldaDefekt kola na přívěsném vozíku byl jen začátek české smůly
Krásný stadion a milí lidé mi naznačovali, že to bude fajn den. Kluci se těšili na závod a už, už byli připravení na trénink, který měl rychlý spád. Vtom pád Filipa Šifaldy, který možná pod vlivem adrenalinu nebo seřízením spojky, neukočíroval svůj stroj, a první zkušební start skončil jako ukázková svíčka motocyklu a následný pád s deformací spojkové páčky, zničení blatníku, nových rukojetí, plynu, plynového lanka a tak dále. A odřením levé části Filipova pozadí.
Tréninkový pád Filipa Šifaldy
Do startu semifinále dvě bylo však dost času na opravu i rekonvalescenci odřeniny. A Filipovi to hlavně neubralo chuť závodit! Mezitím startovala první semifinálová skupina, v níž byl připraven Daniel Klíma, ale i jeho provázela smůla. První jízdu dojel poslední, sice získal jeden bod, ale díky defektu Lukase Wegnera, v druhé rozjížďce jsme viděli dokonce jeho pád i následnou destrukci nafukovacího mantinelu.
Daniel Klíma byl v pořádku, vinen byl ale polský soupeř Kamil Strak, ten byl z opakované jízdy vyloučen, a Daniel Klíma dostal druhou šanci na lepší start. Avšak smůla pokračovala, hned na startu mu spadl řetěz! V dalších dvou jízdách obdržel po jednom bodu, když porazil Holanďana Sijbesmu a Američana Sebastiana Palmeseho. V poslední rozjížďce připravil divákům pěknou podívanou, když bojoval s Angličanem Jordanem Palinem o druhé místo, krásná jízda však skončila lépe pro Angličana, a na Daniela Klímu zbyl zase jeden bod. Suma sumárum čtyři body. A celkové třinácté místo.
Filip Šifalda a Milan Dobiáš pomáhají Danielu Klíkovi v prvním semifinále
Po hodinové pauze byl připraven druhý semifinálový závod, kde byli nominování s číslem tři Milan Dobiáš a s desítkou Filip Šifalda. Milan Dobiáš ve své první jízdě nebodoval, tak jsme čekali na Filipa.
Ukázkový start, dostal se do čela… První místo. Všichni jsme si přáli, aby mu to vydrželo, hned za ním, místní borec, Karol Zupinski! Jenže Polák takovou situaci neunesl a Filip Šifalda skončil v ochranných mantinelech. Jenomže se nechtěl po nárazu zvedat, vyjela pro něj sanitka, která ho následně i odvezla do nemocnice.
Filip Šifalda a Karol Zupinski
Toto je asi běžná situace na oválech, ale mimořádná věc se odehrávala vedle sanitního vozu, kdy přišel pan Stanislav Leffner, ředitel továrny Jawa, a nabídl nám svoji pomoc. Musím říci, že jsem tuto pomoc velmi ráda a se slzami v očích přijala. Jel za sanitkou, sledoval trasu, aby pak mohl otci Filipa říct, kde svého syna najde! Nebo nás odvézt zpátky na stadión. Byl s námi i na akutním přijmu, kdy se zjišťoval rozsah Filipova zranění, když ho odvezli na CT, a minuty se vlekly jako hodiny, přinesl mi i pití.
Pech měl i Markus Birkemose
Pocity, když čekáte na verdikt lékařů, a za plentou slyšíte naříkat bolestí své dítě, nejdou popsat. Byl obrovská opora pro mámu, která měla hrozný strach! Já vím, píši na web drsných a silných speedway chlapů, ale jsou chvíle, kdy ale zatrne i otrlým.
TŘI DNY STRÁVENÉ PŘED NEMOCNICÍ V OČEKÁVÁNÍ, KDY NÁM HO PROPUSTÍ DOMŮ, BYLY DLOUHÉ, ALE SE ŠŤASTNÝM KONCEM.
Touto cestou bych chtěla panu Leffnerovi moc poděkovat za lidskost a přístup k dané situaci. Jeho obětavost pokračovala i následující dny, kdy mu nebylo lhostejné, jak se nám daří! Velmi si vážíme toho, co pro nás udělal! Přála bych si více takových lidí, mezi námi!
Milý pane Stanislave Leffnere děkujeme!
Milan Dobiáš a Filip Šifalda se Stanislavem Leffnerem
Leszno – 22. července
Druhé finále světového šampionátu juniorů mělo stejného vítěze. Maksym Drabik na své triumfální dráze v Leszně neztratil jediný bod, takže před vyvrcholením v Pardubicích má náskok šesti bodů na Bartosze Smektalu. Ten skončil druhý a po diskvalifikaci Dominika Kubery se na pódium postavil také Daniel Bewley.
Roden – 15. července
Po včerejším evropském finále jednotlivců měl Josef Franc se svým týmem naspěch. Z Güstrowa, kde si opět své skóre v aktuální klasifikaci nevylepšil ani jedním bodem, se totiž přesunoval do nizozemského Rodenu, kde třetím dílem pokračovalo světové finále na dlouhé dráze. Tady se Pražan zase zdržel, protože mu techničtí komisaři přeměřovali zdvihový objem jeho motoru. Josef Franc totiž skončil na nejnižším stupínku pódia pod Mathieu Tresarrieu a vítězným Martinem Smolinskim. Němec neztratil jediný bod, proto v průběžné klasifikaci přeskočil českého šampióna, jehož nyní dělí od třetího pět a od druhého sedm bodů. Hynek Štichauer, jenž coby náhradník zasáhl do letošního seriálu poprvé, obsadil třináctou příčku.
Mathieu Tresarrieu, Martin Smolinski a Josef Franc na stupních vítězů
Třetí světové dlouhodrážní finále očima Zdeňka Schneiderwinda:
„Dnes to bylo úplně o něčem jiném než včera v Güstrowě. Pepe bojoval, celkem si věřil a právě z toho důvodu je jeho třetí místo obdivuhodný. Spousta lidí určitě řekne, že na dlouhý není taková konkurence, ale myslím si, že nasazení a bojovnost Pepeho po včerejšku a celý noci v autě byla fakt výborná. Ale abych ho zase jen nechválil, tak mu čtyři body utekly, ale to jsou prostě závody. Já jsem přesvědčený, že se Smolinskim byli zcela vyrovnaní, a že Pepe těch bodíků mohl vydolovat víc. Dneska i Hynek určitě hodně bojoval, ale nemohl se trefit do správnýho nastavení. A když na to přišel a byl hodně rychlej‘, tak mu přestával motor jet. Ale oba dva naši kluci dokázali, že česká vlajka vlála vysoko.“
Riga a Glasgow – 14. července
Dnešek rozhodl o postupové trojici pro světové finále juniorských družstev, do něhož jsou přímo nasazeni Dánové jako zástupci pořádající federace. Nejprve v Rize splnili Poláci úlohu favorita. Klíčovou zprávou, která letěla do Glasgowa, byla o druzích Švédech. Nastoupili ve čtyřech, po pádu přišli ještě o Emila Millberga, přesto dali dohromady osmatřicet bodů. Ve Skotsku kralovali Britové, zatímco druzí Australané v dálkovém souboji se Švédy prohráli rozdílem pouhých pěti bodů. Český tým vyrazil do Glasgowa po vzájemné nakonec jen ve čtyřech. Skončil třetí především zásluhou udivujících patnácti bodů Jana Kvěcha, který dokázal vyhrát dvě rozjížďky, z toho jednu s žolíkem v rukou.