Praha – 8. srpna
Lotyšsko je skvělá prázdninová destinace. Pro něho nepochybně, byť sem během dvou týdnů nejel na poznávací výlety. Vracel se naprosto spokojený. Jak by také ne. Bronzová medaile z evropských dvojic v Daugavpilsku a vítězná trofej z SGP2 v Rize hovoří za vše.
Lotyšsko, krásné Lotyšsko
„Evropa byla zásluha všech v týmu,“ říká Adam Bubba Bednář. „Povedlo se nám to, takže dobře. Zvláštní dráha, taková tvrdá. O tréninku to bylo měkký, ale pak to ztvrdlo. A byla pěkná dráha.“
Ve středu v Pardubicích Adam Bubba Bednář druhým triumfem posílil své vyhlídky na české tituly v jednadvacítkách a devatenáctkách | foto Karel Herman
A pak Riga, kam po úvodním závodě světových juniorů dorazil jako třináctý muž aktuální klasifikace. „Začátek byl jako v Malille,“ připomíná úvodní hubené skóre. „Takovej stejnej průběh. Ale všechno se to sešlo. Jak v depu, tak já se dal dohromady s hlavou a vyšlo to.“
Lépe to ani vyjít nemohlo. „Před závody jsem si říkal, kdybych se jen dostal do poslední šance…“ vzpomíná. „Samozřejmě, jak s řídká, s jídlem roste chuť.“
Plným právem, osm bodů na postup stačilo. „Když jsem byl v last chance, začal jsem si říkat, že by se mi líbilo finále,“ usmívá se nad výhrou, která jej vskutku mezi nejlepší čtyři dostala. „Když jsem byl ve finále, říkal jsem si, že by se mi líbilo pódium.“
Když se sejde úplně všechno
KO styl nadstavbové části šel pražskému závodníkovi k duhu. „V last chance bylo štěstí, že na mě zbyla čtyřka,“ pokračuje v líčení. „Materiál byl na venku. Rozjel jsem se a najel na prkna. A bylo finále.“
Nazar Parnickij, Adam Bubba Bednář a Wiktor Przyjemski na pódiu v Rize | foto FIM
Takže ještě jedna jízda, ta poslední, nejdůležitější. „Když jsme jeli ve třech, řek‘ jsem si buď anebo,“ dostává se Adam Bubba Bednář k vyloučení Noricka Blödorna. „Neodjel jsem ze čtyřky nejlíp. Ale jak štěstí, tak můj nápad mi šly na ruku.“
Drama první zatáčky. „Zvenku jsem to stáhnul k lajně,“ zní recept na úspěch. „Parnickij zablokoval Przyjemskeho. Motorka fungovala, já fungoval, kluci v depu makali, takže to všechno se to sešlo.“
Za měsíc se pokračuje
Zkušený a odhodlaný technický tým v depu je dokonalým spojencem, o něhož se Adam Bubba Bednář může opřít | foto Pavel Fišer
Triumf katapultoval Adama Bubbu Bednáře na čtvrté místo aktuálního pořadí. „Samozřejmě vím, že mi chybí dva body,“ uvědomuje si. „Nejdřív jsem chtěl do top osmi. Ale s jídlem roste chuť…“
Jaké menu se tedy ve Vojensu v půlce září může servírovat? „Je možnost medaile,“ zamyslí se. „Půjdu do závod na sto deset procent. Stane se, co se stát má. Žádný tlaky, uvidíme.“
Riga – 1. srpna
Podobně jako ve velkých cenách dneška ani jejich juniorská obdoba SGP2 nevyžaduje pro triumf v závodě vykládanou sestavu trojek jako v partii žolíkových karet. Adam Bubba Bednář se ve druhém závodě série o mistra světa juniorů mohl po dvou výjezdech na rižský ovál opřít pouze o jediný bodík. A nakonec stál na nejvyšším stupínku vítězů jako první Čech v historii. Pravda promotér pomíjí ve svých tiskových zprávách předchozí éru a tím pádem i tituly Lukáše Drymla a Antonína Kaspera. Ale pražský plochodrážník oba své krajany trumfnul svými sedmnácti lety v občance. Co je ale důležitější, před zářijovým vrcholem ve Vojensu nemá medaili daleko jako hvězdu Betelgeuze.
Nazar Parnickij, Adam Bubba Bednář a Wiktor Przyjemski na pódiu | foto FIM
Vabank českého teenagera vyšel
Ve čtvrtek zasáhl Rigu hustý déšť, který v lotyšské metropoli zůstal až do pátku. Pořadatelé si mákli a SGP2 startoval dle programu. Adam Bubba Bednář rychle napravil svůj úvodní hubený zisk dvojicí druhých míst a především vítězstvím ve třinácté jízdě.
Adam Bubba Bednář prokázal v Rize svou třídu | foto FIM – Taylor Lanning
Start jej vynesl do vedení. Nazar Parnickij se musel prodírat před Mitchella McDiarmida, zatímco další z favoritů Mathias Pollestad trčel vzadu. Osm bodů poslalo Adama Bubbu Bednáře na startovní rošt první z dvojice rozjížděk poslední šance. Vabank o finále!
Mathias Pollestad se ujal vedení. Jenže český reprezentant jej záhy předčil. A jeho tradičně skvělý tým v boxech věděl, že musí připravit motocykl ještě jednou. Na finálovou jízdu. O stupně vítězů. Začátek nebyl optimální. Čech v první zatáčce měl tolik místa jako kuželka vedle dobře hozené koule.
Dopředu se tlačili Nazar Parnickij a Wiktor Przyjemski a on upadl. Naštěstí se zvedl na nohy a sudí nechal opakovat finále se všemi čtyřmi. Napodruhé pádil dopředu Nazar Paznickij. Jenže na ovále ležel Norick Blödorn. Němec si způsobil svůj pád sám, proto musel z kola ven.
Takže o vítěze napotřetí. Wiktor Przyjemski byl po startu před Nazarem Parnickim. V první zatáčce se dostal moc ven. A jak to chodí, když se dva perou, směje se ten třetí. Adam Bubba Bednář na protilehlé rovince předčil Nazara Parnickeho. Zvýšil náskok. Nechal svým sokům bojovat o druhé místo. A sám projel pod šachovnicovou vlajkou jako vítěz.
Do Vojensu času dost
Po jarním zranění se Adam Bubba Bednář dostal do SGP2 na divokou kartu. „Je to můj první rok v seriálu,“ svěřoval se po závodech. „Chci ukázat každému, co umím, protože jsem dostal divokou kartu. Byl jsem za ní velmi šťastný. Ale dnes jsem ještě šťastnější.“
Adam Bubba Bednář vede do cíle finálové jízdy Nazara Parnickeho a Wiktora Przyjemskeho | foto FIM – Taylor Lanning
Kdo by také nebyl? „Je to úžasný!“ komentoval svůj triumf. „Jsem unavený, bylo to dnes hodně tvrdé, protože jsem měl špatný začátek závodu. Po druhé jízdě jsme změnili nastavení. Vyměnil jsem na motorce všechno. Rozetu, trysku, zapalování. Všechno.“
Poslední česká medaile v SGP2 přišla před třemi lety, kdy se Jan Kvěch stal vicemistrem, aniž by se ale v nějakém ze tří závodů postavil na stupně vítězů. „S Honzou jsme opravdu dobří kamarádi,“ vytušil Adam Bubba Bednář moderátorovu otázku, byť olej do ohně jeho zvědavosti přilil. „Ale jednou chci být lepší. Jsme přece soupeři a on je stále trochu lepší. Ale v budoucnosti chci být lepší než Honza.“
Budoucnost. Série SGP2 se stane minulostí jíž za pět týdnů v dánském Vojensu. Vede obhájce titulu Wiktor Przyjemski. O čtyři body před Nazarem Parnickim. A o dalších šest před Williamem Drejerem. Adam Bubba Bednář na Dána ze čtvrté pozice postrádá dva body…
„Chci si ten závod užít,“ odmítnul český borec predikovat další vývoj stejně jako jakýkoliv jiný plochodrážník nad dotazem, co se teprve stane. „Jestli získám dobré umístění, uvidíme. Čas ukáže, co se ve Vojensu stane. Je dlouhá doba do posledního závodu. Rád bych vyhrál opět, ale nejdřív si potřebuju užívat své závodě. A pak snad budou následovat skvělé výkony.“
Riga – 1. srpna
Při prvním závodě v SGP2 v Malille málem věšel hlavu. Dostal se do seriálu na divokou kartu. Vyhrál jednu jízdu, ale celkově byl třináctý. A to hned bylo kritiků. Dnes jim vytřel zrak. V Rize začal zvolna. V poslední šanci si ale řekl o místo ve finálové rozjížďce. Opakovala se dvakrát, jednou upadl i sám pražský závodník. Ale napotřetí to byl právě on, kdo projel metou jako první. A komu hráli Kde domov můj.
Slaný – 25. července
Riga. Evropský pohár mládeže stopětadvacítek. V sobotu. Zlatá trofej pro stejnou generaci začínajících plochodrážníků. V neděli. Na takový vrchol sezóny je potřeba se pořádně připravit. Jakub Hejkal se svým tátou Tomášem připravili dva motocykly.
Matěj Tůma, Miroslav Rosůlek a Jakub Hejkal v Rize | foto Petra Hejkalová
„Čtrnáct dnů jsme měli dvě motorky,“ povzdechne si Jakub Hejkal. „Na Rigu jsme postavili druhou, aby byla jako ségra té první.“
Jakub Hejkal v Rize | foto Petra Hejkalová
Jenže přání se vždy neodvíjejí dle plánu. Hned v sobotní rozjížďce s číslem jedna se o tom přesvědčil rovněž slánský plochodrážník. V souboji se soupeři upadl a Tomáš Topinka jej vyloučil z repete.
„Na Evropě se jelo hezky, akorát v první jízdě jsem spadnul ve druhý zatáčce,“ líčí. „Bolela mi ruka, nebylo to dobrý. A navíc jsem měl po tom pádu z motorky rohlík.“
Šestnáctému místu se nešlo divit. V neděli Jakub Hejkal skončil sedmý. Nebýt nuly z dvaadvacáté jízdy, byl by pódiu blíže. A dost možná stál na něm.
„Byl jsem potlučený,“ říká český reprezentant. „Ale na mistrovství světa mi to už jelo. A skončil jsem sedmej.“
Taktická porada v české části depa | foto Petra Hejkalová
Slaný – 24. července
Ve své druhé kompletní sezóně za řidítky stopětadvacítky se etabloval mezi českou kolibří špičkou. Nominace na rižský víkend jej proto nemohla minout. Matěj Tůma při premiéře v evropském a světovém poháru měl medaile na dohled.
Nástup před evropským pohárem i s dvojicí Čechů Jakubem Hejkalem (s vlajkou) a Matějem Tůmou (zcela vpravo) | foto Lenka Fránová photography
O bronz v rozjezdu
Matěj Tůma se soustředí na startu | foto Lenka Fránová photography
„Bylo to pěkný,“ shrnuje závodník pražské Markéty své dojmy. „Organizace v Rize dobrá. Užil jsem si to. Užil jsem si debut v reprezentaci. Bohužel bedna šla nějak kolem.“
V sobotu při evropské soutěži jel dodatkovou jízdu s Arsenijem Mikulčinem. „Rozjezd o třetí místo,“ upřesní. „Neměli jsme dobře naladěnou motorku a Ukrajinec mě předjel ve druhým kole. Ve druhé zatáčce. Najel si na venek, zkoušel jsem ho vyvézt, ale měl rychlejší motorku.“
Celkově čtvrté místo. „Na premiéru to bylo dobrý,“ bilancuje Matěj Tůma. „Nejel jsem s tím se umístit, byl bych rád za top desítku. Užil jsem si to a byl v top pětce. Takže naprostá spokojenost.“
Pád má hodnotu cenného kovu
Po třech sériích nedělní zlaté trofeje FIM, jinými slovy neoficiálního mistrovství světa stopětadvacítek, byl Matěj Tůma jediným neporaženým. „Začalo to hodně dobře,“ svěřuje se. „Chtěl jsem bednu a po třech jízdách to vypadalo slibně. Měl jsem jako jedinej devět bodů.“
Matěj Tůma se v Rize chystá k pásce | foto Lenka Fránová photography
Přišel nešťastný duel s Jakubem Hejkalem v rozjížďce s číslem jedenáct. „Upad‘ jsem,“ říká lakonicky. „Rozhodčí rozhod‘, že se opakovačka pojede ve třech. Beze mě. V poslední jízdě jsem měl tvrdej souboj s Ukrajincem.“
Arsenij Mikulčin si šel nakonec pro stříbro, pátému Matěji Tůmovi chyběl k bronzu bod. „Byl jsem blízko medaile,“ uvědomuje si. „Říkal jsem si, že se to snad povede, byla to škoda. Mrzelo mě to. V reprezentaci jsem byl poprvý, doufám, že ne naposledy.“
Příběh nekončí
V sobotu Matěj Tůma vyhrál mistrovství republiky stopětadvacítek v Divišově. „Rigu jsem si hodně užil, ale jede se dál,“ dává se slyšet. „Teď mě čekají tréninky na 500R a malá dráha v Čechách. Snad to bude dobré.“
Matěj Tůma a Jakub Hejkal s českou ekipou v Rize | foto Petra Hejkalová
Závěr minulého týdne bylo v Goričanu náramně rušno. Chorvatský stadión hostil dívčí akademii, viděl jejich závody a nabídl útočiště dalšímu dílu mistrovství světa ve flat tracku. Žádná Češka nepřijela, ale Slovenka ano. Nevedla si špatně. Ostatně naši flat trackeři také ne.
Plochodrážnice během akademie | foto FIM – Jesper Veldhuizen
Kemp byl otevřený pro dívky nad třináct let za řidítky dvěstěpadesátek, zatímco ty starší šestnácti let sedlaly půllitry. Plochodrážnice ze sedmi zemí měly pestrý program nejen v učebně, ale také na ovále, kde se jim věnovali také Greg Hancock a Armando Castagna.
Sobotní zlatou trofej opanovaly Němky. Hanna Grunwald ve finále sesadila z trůnu Celinu Liebmann, třetí stupínek pódia patřil Jenny Apfelbeck. Anna Hajková (1 3 2 3) se dostala do rozjížďky poslední šance. Dostala se do poslední šance, v níž při repete musela na trestnou čáru. Nakonec upadla a svůj první závod s pětistovkou skončila coby pátá.
Daniele Tonelli, Ervín Krajčovič a Ondřej Svědík na pódiu | foto FIM – Jesper Veldhuizen
Youth Women Speedway Trophy dvěstěpadesátek se účastnily čtyři závodnice. Triumf brala Britka Demi Blu Harris. Na stupně vítězů se dostaly ještě Ruby Chapman z Austrálie a u nás známá Němka Lenja Tebbe.
Večerní mítink světového flat tracku opanoval Ervín Krajčovič. Ve finále svou KTM přivedl do cíle jako první. O osm bodů navýšil své vedení v aktuální klasifikaci před Ondřejem Svědíkem, jenž byl v chorvatském závodě třetí.
