Hertingen – 12. srpna
Převaha britských závodníků ve startovní listině finále mistrovství Evropy na travnaté dráze v Hertingenu se ruku v ruce s atypickým oválem plně projevila také ve výsledcích. Svůj loňský titul obhájil James Shanes, jemuž tentokrát na stupních vítězů dělali společnost krajané Andy Appleton a Edward Kennett. Přitom mohlo být všechno jinak. Mezi čtyřmi rovnou postupujícími do finále A nechyběl ani Hynek Štichauer. Pardubičan však nakonec skončil šestý, o jedno místo před Josefem Francem, který zůstal viset ve finále B. Martin Málek po tréninku ze závodu odstoupil.
Britové na pódiu: zleva Andy Appleton, James Shanes a Edward Kennett
„Oba kluci si zaslouží absolutní pochvalu, protože Hertingen není pro nás dráha,“ komentoval Zdeněk Schneiderwind výsledek českých reprezentantů. „Důkazem je výsledek, kde si medaile rozdělili Angličané. Obrovská škoda pro Hynka, protože po startu měl medaili hodně blízko. Ale musím před kluky doopravdy smeknout, protože to byl parádní výkon. Šestý a sedmý místo v Evropě není vůbec špatný výsledek a doufám, že kluci budou mít v hlavě, že doopravdy můžou změřit úplně každýho. Pepe má v neděli před sebou Rastede, Hynek v pondělí Miramont, ale hlavně Eenrum, Berghaupten a Morizes a můžou si sami sobě dokázat, že na to mají.“
Divišov – 12. srpna
Robert Lambert se v Divišově stal historicky prvním vítězem evropského poháru do devatenácti let. Už v základní části neprohrál jedinou rozjížďku, aby své fenomenální účinkování zvršil ve finále triumfem start – cíl. V závodě, který nabídnul skvělé momenty, ale bohužel také dost pádů i na úkor favoritů se spolu s Angličanem na pódium postavili také Filip Hjelmland a Bartosz Smektala. Postup do poslední šance těsně unikl Slováku Jakubu Valkovičovi, jenž ještě před tréninkem přišel v depu o lepší motor, stejně jako Patriku Mikelovi. Josefu Novákovi se nevyhnul pád a nakonec skončil patnáctý. Pavel Čermák v náhradnické vestě vyjel na trať jednou místo Gleba Čugunova, Václav Kvěch vůbec.
Filip Hjelmland, Robert Lambert a Bartosz Smektala na stupních vítězů
Triumvirát neporažených
Patrik Mikel nepospíchal nejen s vjezdem na ovál, ale i při nástupu
Sedm bouřek, které se včera křižovaly na divišovské obloze, neodešlo bez následků. Ještě okolo osmnácté hodiny byla mezi mantinely oválu tmavě žlutá kaluž, z níž by vám nikde nečouhaly ani kotníky. Ovál se upravoval ještě dneska. Dopoledne si nízké mraky málem rozřezávaly břicha o věž rozhledny Špulka, nicméně po obědě už obloha patřila víceméně jenom sluníčku.
Jako poslední dorazila do depa Kvěchovic Volha. V ten moment už bylo po mistrovském závodě stopětadvacítek a Štefan Valkovič věděl o pohromě, která postihla motocykl jeho syna Jakuba. „Nastartovali jsme to v depu,“ líčil nešťastně. „Najednou v tom zaklepalo a bylo po motoru. Na závody nám zbyl jen jeden…“
Bartosz Smektala vede rozjížďku s číslem jedna před Patrikem Mikelem a Jakubem Valkovičem
Mezitím se rafičky hodin dostaly až ke čtrnácté. Drobné zpoždění bylo rázem eliminováno. Po nástupu byli dekorování kolibříci z dopoledního závodu. A konečně se šlo na věc! První závodní slovo ve zbrusu nové soutěži patřilo Patriku Mikelovi. Branou z depa se hrnul na ovál tak vehementně, až jej museli zadržovat, než konečně nastal ten správný okamžik.
Rozjížďku s číslem jedna opanoval Bartosz Smektala, zatímco Patrik Mikel se záhy natáhnul pro druhou příčku před Jakubem Valkovičem a Mikou Meijerem. Josef Novák, druhý z českých zástupců ve startovním poli, dopadl o poznání hůře. Odstartoval poslední a navíc ve druhé zatáčce upadl a byl diskvalifikován.
Jakub Valkovič vodí za sebou Miku Meijera
„Bolí mě prdel a nemůžu ani sedět,“ dával jasně najevo, jak se jeho ambice ve zbytku závodu zmenšily. V sedmé jízdě nebodoval, zatímco Patrik Mikel v rozjížďce s číslem pět odstartoval z celé čtveřice nejlépe. Vedení držel až do druhé zatáčky, v jejímž výjezdu jej podjel Michael Härtel.
Chráněnec Roberta Bartha prve v úvodním oblouku čtvrté jízdy objel vedoucího Gleba Čugunova a nyní své úvodní trojce přidal další sestřičku.
Robert Lambert letí za svým prvním vítězstvím před Dominikem Kuberou (bílá) a Madsem Hansenem (červená)
Hned vzápětí jej následoval Bartosz Smektala. Za ním si Gleb Čugunov nakonec vyvzdoroval druhé místo na Madsi Hansenovi, který posléze klesnul až za Nathana Greavese. Z dvojice neporažených vytvořil triumvirát Robert Lambert. Anglický závodník musel přitom od osmé jízdy odstartovat rovnou třikrát.
Michael Härtel jezdí první před Glebem Čugunovem a Alexanderem Woentinem
V prvním případě šlo o letmý start. Podruhé se páska nezvedla na své levé straně. Napotřetí se vedení ujal Filip Hjelmland, jenž předtím vyhrál stylem start – cíl druhou jízdu. Robert Lambert mezitím útočil na Jonase Seiferta, který jej vnějškem první zatáčky připravil o druhou příčku. Angličan se na ni vrátil ve druhé zatáčce, aby záhy zlikvidoval svůj odstup od vedoucího Švéda. Ve třetím kole jej objel v první zatáčce.
Neporažený Angličan
Patrik Mikel v rozjížďce s číslem pět odstartoval na Michaela Härtela
Trvalo ale už jen jednu jedinou sérii, než se Robert Lambert hřál úplně samotný na pozici leadera. Jeho start v desáté jízdě byl bezchybný. A když se ve druhé zatáčce po spodní straně dostal do čela Bartosz Smektala, Angličan se nenechal rozhodit ze svého klidu. Četl z Poláka před sebou jako z rozevřené knihy a ve třetím okruhu byl rychlejší v nájezdu do úvodní zatáčky.
Se ztrátou jediného bodu nemusel Bartosz Smektala vůbec plakat nad rozlitým mlékem. O poznání hůře na tom ale byl Michael Härtel. Po dvou triumfech si v rozjížďce s číslem dvanáct nepřipsal vůbec nic. Byl totiž diskvalifikován za nevybíravý způsob, jakým se dral do čela, kdy neváhal dokonce kopat do soupeře.
Bartosz Smektala vede před Nathanem Greavesem a Madsem Hansenem
Jeho smůla byla přitom štěstím pro Jakuba Valkoviče, který upadl v první zatáčce, ale za daných okolností mohl k restartu. Michael Härtel si ovšem zkomplikoval přímou cestu do finále. Po ní se však pevně pohyboval Bartosz Smektala. Po raketovém startu se ujal vedení ve čtrnácté jízdě. Od té chvíle byl na něho krátký nejen Michael Härtel, ale také Filip Hjelmland.
Josefa Nováka poznamenal úvodní pád
Švédský závodník přitom předtím opanoval jedenáctou jízdu, kde si na něm postupně vylámali zuby Dominik Kubera a Gleb Čugunov. Nyní však při útoku na Michaela Härtela upadl. Za pád pykal také Mads Hansen, který v patnácté jízdě pomohl na zem vedoucímu Jonasi Seifertovi. Tomu ale nebylo dopřáno vyhrát ani v repete, jelikož mu triumf sebral do té doby nepříliš výrazný Niklas Sayriö.
Jonas Seifert už tohle neustojí a Robert Lambert inkasuje druhý triumf
Ovšem Robertu Lambertovi se veškeré problémy na hony vyhýbaly. S naprostou lehkostí vyhrál nejen třináctou, ale také devatenáctou jízdu. Pravda, ve druhém případě to bylo složitější, protože mu po krku šel Michael Härtel. Jenže nekompromisní Němec, jehož jsme před lety vídali i v české juniorce, nakonec sám podlehl Nathanu Greavesovi.
Gleb Čugunov (žlutá) při útoku na Dominika Kuberu
Robert Lambert šel rovnou do klíčové finále, aniž by ztratil jediný bod. Podobně razantně si počínal také Bartosz Smektala. V osmnácté jízdě sice ztratil druhý bod ve prospěch Dominika Kubery, nicméně ostatní závodníci se nedokázali jeho třinácti bodům přiblížit. A poslední šance vskutku představovala jejich poslední šanci pro boj o medaile.
Rutina Roberta Lamberta
Pády se nevyhýbaly ani Jakubu Valkovičovi, ani…
Sem pochopitelně mířil Michael Härtel, o jehož martýriu již byla řeč. Potom Dominik Kubera. Zprvu sena divišovském ovále nemohl vůbec najít. Až v rozjížďce s číslem šestnáct vyhrál a díky třem bodům si prakticky zdvojnásobil své skóre. Stylem start – cíl triumfoval vlastně dvakrát, protože v první zatáčce upadl Nathan Greaves, kvůli němuž musel na zem také Jakub Valkovič.
…ani Filipu Hjelmlandovi
Angličan byl z repete diskvalifikován a Dominik Kubera mohl konečně dominovat. Stejně tak si počínal i v osmnácté jízdě a uzavřel svůj účet v základní části desetibodovým ziskem. Už věděl, že se na startovním roštu poslední šance setká s Filipem Hjelmlandem. Ten svůj předchozí pád odčinil hladkým prvenstvím v sedmnácté jízdě.
Jakub Valkovič (bílá) musel k zemi i vinou Nathana Greavese, který spadl za zády Dominika Kubery
V ní upadl Alexander Woentin. Avšak stalo se tak až na sklonku třetího kola, kdy soupeři již byli ve čtvrtém okruhu, takže nebylo třeba opakovat. Třetím účastníkem rozjížďky poslední šance se stal Michael Härtel, o jehož trápení v rozjížďce s číslem devatenáct již byla řeč.
Čtvrtý závodník však v jízdě o dvě postupová místa do finále chyběl. Nárok na účast měl Gleb Čugunov, který však ve dvacáté jízdě upadl v první zatáčce vinou pádu vedoucího Niklase Sayriö. Do kolize se zapletl také Jakub Valkovič, jenž však z incidentu vytěžil nejvíc.
Filip Hjelmland jezdí první před Madsem Hansenem a Patrikem Mikelem
Fin byl vyloučen, Rus odstoupil nejen z repete, ale i poslední šance, zatímco Slovák při restartu odvedl Josefa Nováka i Pavla Čermáka, jenž z postu prvního náhradníka zastoupil odstoupivšího Gleba Čugunova. Na to, jak dnešek pro Jakuba Valkovič nešťastně začal, o mnoho lépe skončil. I když skloňovat pojmy štěstí a smůla, je pokaždé ošidné.
Michael Härtel v poslední šanci za sebou vede Filipa Hjelmlanda
Pakliže by však měl slovenský borec o jediný bod navíc, chystal by se na rozjížďku poslední šance, protože by Gleba Čugunova předčil svým závěrečným vítězstvím. Patrik Mikel s jedničkou na vestě otevíral každou sérii a ke konci láteřil na překropený rošt. Nakonec skončil také se sedmi body, ale na překonání Rusa by bez vítězství potřeboval o dva body navíc.
Robert Lambert na cestě k triumfu ve finále
Ale to jsou jenom ona kdyby, na něž se pochopitelně při ploché dráze nehraje, takže v poslední šanci startovali jen dva závodníci. Záhy byli jen dva. Dominik Kubera nejlépe odstartoval, avšak v první zatáčce upadl. Filip Hjelmland se mu už nestačil vyhnout a upadnul také.
Dominik Kubera seděl dlouho v sanitce. Nakonec se rozhodl v repete nestartovat. Obával se fraktury kyčlí, které se nakonec v Polsku nepotvrdilo. Last chance se díky okolnostem změnila v pouhou formalitu. Michael Härtel v ní dovedl za sebou do cíle Filipa Hjelmlanda, přičemž se oba měli potkat u pásky ještě ve finále.
Radost v podání Filipa Hjelmlanda
Robert Lambert posléze nezaváhal ani v klíčové jízdě, kterou vyhrál stylem start – cíl. Filip Hjelmland se usadil hned za ním, zatímco Michael Härtel čelil náporu Bartosze Smektaly. Kapituloval ve druhém okruhu, kdy jej Polák podjel ve druhé zatáčce.
Hlasy z depa
Jakub Valkovič s otcem Štefanem
„Ještě před poslední jízdou jsem počítal tak s pěti body,“ nemohl Jakub Valkovič uvěřit, jak těsně přišel o rozjížďku poslední šance. „Nakonec jsem jel s Pepou a náhradníkem a měl sedm. Pěkné závody, ale dráha byl těžká a hlavně ke konci rozbitá.“
Patrik Mikel při tréninku startu
„První dvě jízdy super,“ bilancoval své vystoupení Patrik Mikel. „Šlo to, druhá jízda byl super start, bylo to super po zadním. Třetí a čtvrtou jízdu to hodně nachcali, nešlo to na tom. Čtvrtou jízdu jsem se držel, ale v pátý jsem zmáčknul spojku a stál. Měl jsem skvělý tým, bavil jsem se tím závodem, škoda, že nevyšla ta poslední šance.“
„Rozbil jsem si hubu,“ vracel se Josef Novák na začátek závodu. „Bolí mě prdel. Pak už to bylo jen špatný. Teď ani sedět nemůžu pořádně…“
Robert Lambert ve finále ujíždí Michaelu Härtelovi
LC
FIN
1. Robert Lambert, GB
3 3 3 3 3
15
1.
2. Filip Hjelmland, S
3 2 3 F 3
11
2.
2.
3. Bartosz Smektala, PL
3 3 2 3 2
13
3.
4. Michael Härtel, D
3 3 U 2 1
9
1.
4.
5. Dominik Kubera, PL
2 1 1 3 3
10
F/R
6. Gleb Čugunov, RUS
2 2 2 2 F/R
8
–
7. Jonas Seifert, DK
1 F 3 2 1
7
8. Jakub Valkovič, SK
1 1 1 1 3
7
9. Nathan Graeves, GB
2 1 2 X 2
7
10. Patrik Mikel, CZ
2 2 1 1 1
7
11. Mads Hansen, DK
1 0 3 U 2
6
12. Alexander Woentin, S
0 3 1 2 F
6
13. Niklas Sayriö, FIN
1 0 0 3 X
4
14. Mike Jacopetti, D (AMF)
0 2 2 0 0
4
15. Josef Novák, CZ
X 0 0 1 2
3
16. Mika Meijer, NL
0 1 0 1 0
2
17. Pavel Čermák, CZ (res)
1
1
18. Václav Kvěch, CZ (res)
DNR
Ani Bartosz Smektala (žlutá) se Robertu Lambertovi neubránil
Divišov – 11. srpna
Rovnou celou trojici českých závodníků bude mít startovní listina zítřejšího finále mistrovství Evropy na travnaté dráze v Hertingenu na jihu Německa. O startu Josefa France nebylo pochyb a z pozice náhradníka se do hlavního závodu dostal i vykurýrovaný Hynek Štichauer. Otazník se však vznášel nad Martinem Málkem. Březolupský borec se nakonec rozhodl závod absolvovat, byť se mu zkomplikuje závěr měsíce, kdy by měl opět usilovat o vítězství při Zlaté přilbě SNP v Žarnovici.
Martin Málek se nakonec rozhodl v Hertingenu startovat
„Jedu tam,“ potvrzuje Martin Málek svou cestu do Hertingenu. „Musím se sbalit a naložit auto. Vyrážím směr Plzeň, kde naberu Káču Kadlece a Michala Hádka.“
Po návratu se však musí svěřit lékařskému týmu. „V pondělí nastupuju do nemocnice v Rožnově pod Radhoštěm,“ povzdechne si. „Tam jsou nejlepší a já jsem tam už zvyklý. Doktor to omrkne a pošťourá a druhý den mě pustí domů. Doufám…“
Chirurgický zásah na noze v průběhu sezóny není totiž pro plochodrážníka příliš optimální. „Chtěl jsem tu operaci nechat na podzim,“ připouští Martin Málek. „Ale on říkal, že je to lepší udělat za čerstva, aby se nezkracovaly šlachy. To by se pak dlouho hojilo.“
Martin Málek doufá, že mu případná operace nezkříží příliš srpnové plány
Nicméně co když Martin Málek přece jenom půjde na operační sál již příští týden? „Do konce srpna by to mělo být v pohodě,“ doufá. „Jsem zatím napsaný ve startovní listině slovenské Zlaté přilby, ale uvidím příští týden. Ale o tom je zatím brzo o tom mluvit, uvidíme za ten týden, jak by se to po operaci hojilo.“
Za těchto okolností si Martin Málek pro zítřejší evropské finále neklade přehnaně vysoké cíle. „Jedu to vyloženě vyzkoušet,“ říká. „Nemíním tam bláznit nebo si něco dokazovat. Když tak tam jsou dva náhradníci, aby jezdili za mě.“
Pardubice – 9. srpna
Kolibříky včera při jejich šestém pohárovém závodě na pražské Markétě nebylo prakticky ani slyšet. A Zdeněk Schneiderwind doufal, že strážníka městské policie na jízdním kole přivedla na malý ovál spíše jeho vlastní zvědavost a nikoliv udání některého z bdělých občanů v sousedství. Z vedlejší velké dráhy se však ozývala mnohem brisknější muzika. Mezi trénujícími nechyběl ani Hynek Štichauer, jenž v sobotním evropském finále na travnaté dráze na startovním čísle deset zastoupí Marcela Dachse.
Hynek Štichauer se vrací do závodního kolotoče
„Jedu Hertingen,“ potvrzuje pardubický závodník pozitivní informaci o své cestě do Hertingenu. „Jsem rád, že nebudu jen náhradník, mám jistotu svezení.“
Od světového poháru v King’s Lynn se po Hynku Štichauerovi jakoby slehla zem, i když jste jej mohli potkat během pardubické zastávky poháru přátelství.
„Nebyl jsem na operaci, nepřineslo by to žádnej‘ benefit, nechal jsem si to srůst,“ svěřuje se, jak překonal následky svého pádu z La Reole. „Spálenina je téměř zahojená. Svez‘ jsem se s klukama na krosce, včera jsem trénoval v Praze a dneska se svezu v Pardubicích.“
Divišov – 8. srpna
Všechno nasvědčuje, že premiérový ročník evropského poháru juniorů do devatenácti let nabídne tuto sobotu v Divišově vpravdě dramatickou podívanou. Do startovní listiny přibyli Poláci Bartosz Smektala a Dominik Kubera a také Angličané Nathan Grevaes a Robert Lambert. Místo Rumuna bude na čtyřce Slovák Jakub Valkovič, dorazí i Němec s rakouskou licencí Mike Jacopetti, který divišovský ovál už brázdil kdysi se stopětadvacítkou, a Gleb Čugunov, člen bronzového ruského nároďáku z letošního světového poháru družstev. V duchu koncepce evropských závodů se také v tomto případě po dvaceti základních jízdách pojede last chance a závěrečné finále.po uzávěrce: startovní číslo deset bude mít Dán Mads Hansen
Hallstavik – 5. srpna
Po Güstrowě se Václav Milík z postavení leadera průběžné klasifikace evropského šampionátu jednotlivců propadl na třetí příčku. Nicméně finálová série se teprve dostala na konec své úvodní půlky a ve třetím kole v Hallstaviku Pardubičan reagoval na vývoj v aktuální tabulce tím nejlepším možným způsobem. Po skončení závodu se totiž postavil na nejvyšší stupínek pódia na Andrzeje Lebeděvse a Andrease Jonssona.
Andrzej Lebeděvs, Václav Milík a Andreas Jonsson stojí na stupních vítězů
Více než dvě tisícovky diváků, které dorazily do Hallstaviku, neviděli Adriana Miedzinskeho, který kvůli zranění ruky odstoupil již z dopoledního tréninku. Zastoupil jej první náhradník Pontus Aspgren, jenž se dostal dokonce až do jízdy poslední šance.
Sem musel opět Václav Milík, který nakonec vyhrál stylem start – cíl. Zprvu měl za sebou Artjoma Lagutu, ale ten byl stále pomalejší, takže jej postupně předčili Jacob Thorssell a Pontus Aspgren. Rovnou do finále se kvalifikovali Andrzej Lebeděvs a Andreas Jonsson.
Ve finálové jízdě se Václav Milík opět blýsknul nejlepším startem. Andrzej Lebeděvs však po triumfu prahnul nemenší měrou. Nicméně český šampión měl ještě před koncem úvodního kola situaci pevně ve svých rukou. Lotyš byl sice druhý, ale se stejným bodovým ziskem, takže Václav Milík na něho ztrácí pořád čtyři body s tím rozdílem, že je v aktuální klasifikaci už druhý.
