Mariánské Lázně – 18. září
Frontu diváků na vstupenky na závody na dlouhé ploché dráze v Mariánských Lázních nezažili už pořádně dlouho! Návštěvníci rozhodně nelitovali svých dvou set korunek za vstupné. Na takřka dokonale připravené dráze se před jejich zraky odehrával jeden z nejlepších ročníků mistrovství republiky na dlouhé dráze vůbec. Bohužel českým zástupcům štěstí nepřálo. Hynek Štichauer nemohl ani dorazit kvůli zlomenému palci u nohy, Lukáš Hromádka se svěřoval, že myslel hodně na svou rodinu a připouštěl, že se prvně ve své bohaté kariéře za řidítky trošičku bál. Pravé peklo si však prožil Martin Málek. V šesté jízdě užuž chystal rozhodující útok na vedoucího Stephana Katta, když zadřel. Podobný osud určily mechanické sudičky rovněž jeho druhému motoru. Piliny z jatek uvnitř jeho útrob skončily až v karburátoru a březolupský borec byl předčasně vyřazen. Jaroslav Petrák sice zářil jako sluníčko vykukující zpoza mraků lázeňské oblohy, ale finále mu uniklo jen o pouhopouhý bod. V klíčové rozjížďce o titul se z našich objevil jen Josef Franc. Místo na roštu si volil jako třetí. Smazal číslo 666 Romana Hummela z červené pozice. Žertíku se zasmáli všichni přítomní, ale Pražanovi nezbylo, než si nasadit na svou přilbu bílý povlak. Ve finále uletěl Romano Hummel. Už na protilehlé rovince vedl o deset metrů a nakonec vedle světového mohl letos slavit i český titul. Josef Franc útočil na Stephana Katta, jenže zůstal na třetí pozici.

Trable za krásného dopoledne

Krásné počasí již od ranního kuropění smazalo veškeré pochybnosti, které by do duší všech přítomných mohly zasít negativní předpovědi meteorologů. Pokud v někom zatrnulo, byl to Romano Hummel. U přejímky se totiž dlouho nemohl přihlásit na svou elektronickou licenci. Nakonec si na heslo vzpomněl, takže ve startovní listině dlouhodrážního mistrovství republiky nefigurovalo slavné příjmení jen díky méně známému bratranci světového šampióna Nigela.

Starosti měli bohužel i Češi. Josef Franc vracející se ze semifinále Speedway of Nations v lotyšském Daugavpilsu dosedl na ranvej mnichovského letiště kolem deváté. Pokoušela se o něho angína a dlouho se hledal se svou kamarádkou Jitkou Kern, která jej vyzvedla, aby jej dopravila do západočeských lázní. Na jejich kilometru zatím proběhnul trénink, jehož konec zastihnul Martina Málka v zasmušilé náladě nad svým motocyklem.

Martin Málek vysvětluje své problémy v tréninku:

„Vypadl mi šroub od motoru. Nevím, jestli se to nepřidřelo.“

Začátek vlastního závodního programu se malinko opozdil. U pokladen stála ještě dlouhá fronta diváků. Nebylo divu, spatřit letos klasický long track bylo asi stejně časté jako Vánoce. První jízda viděla elegantní triumf Josefa France. Zbývající čtveřice na startovním roštu však neměla ambice stát s ním na pódiu.

Ve stejném aranžmá se nesla i rozjížďka s číslem dvě. Romano Hummel vyrovnal Pražanovo skóre, když svým protivníkům zmizel prakticky již s letem pásky. Jaroslav Petrák za svou ostrou dlouhodrážní premiéru zinkasoval dva body za třetí příčku. Lukáš Hromádka, jenž si úlohu novice střihnul před rokem, jezdil poslední. V posledním okruhu mu však díky povoleným šroubům na rychlostní skříni prasknul řemen.

 

Šampionát ztrácí svého favorita

Jako třetí vyjeli na ovál veteráni v rámci jediného letošního podniku svého seriálu EVLS 2. Dán John Pedersen začal plést šňůru své neporazitelnosti, na níž po každých dvou rozjížďkách hlavního programu uvazoval další uzlík. Po úpravě pečlivě připravené trati se opět bojovalo mistra republiky. A to i s dvojicí es, která v první sérii stála.

Martin Málek s přehledem vyhrál třetí jízdu. V depu však zjistil, že jeho řemen je úplně rozžhavený. Mezitím na trati kraloval opět Romano Hummel. Už po startu dal najevo Stephanu Kattovi, že navzdory proklamacím to se ziskem českého titulu nebude mít nikterak jednoduché.

Jaroslav Petrák našel v dlouhé dráze zalíbení:

„Dobrý, jsem spokojenej. Minule mě to při tréninku nebavilo, to bych se na dlouhou vyprd‘, ale dneska dobrý.“

V rozjížďce s číslem pět se na seznamu obětí Romana Hummela ocitnul také Josef Franc. Holanďan jej za sebe poslal už v úvodních metrech. Obdobně hned vzápětí naložil Stephan Katt s Martinem Málkem. Jenže moravský závodník se pustil do famózní stíhací jízdy.

V nájezdu do závěrečného kola Němec udržel vedení, musel Martinu Málkovi nekompromisním manévrem zkřížit dráhu. Definitivní slovo však pronesl motor českého závodníka, který hned v dalším oblouku pronesl dost. Nezbylo než připravit druhý motocykl. Za jeho řidítky Martin Málek v sedmé jízdě vytrvale proháněl vedoucího Josefa France.

Jenže také druhý motor se rozhodl zazpívat svou labutí píseň. Přesně ve třetím kole rozjížďky s číslem deset, kdy jeho majitel jezdil druhý shodou okolností zase za Stephanem Kattem. Piliny až v karburátoru si na posly dobrých zpráv nemohly hrát ani náhodou. A tak jeden z horkých kandidátů na vítězství musel ze závodu odstoupit. Už neměl, na co přesedlat.

 

Nejlepší Čech je třetí

Pro zisk mistrovského titulu bylo klíčové postoupit do finálové jízdy. A tam, děj se vůle boží. Ve dvanáctičlenné startovní listině však nebyl pro favority větší problém dostat se mezi pět postupujících. A to tím spíše, když se Martin Málek již věnoval své manželce a synáčkovi. Na hrotu aktuální klasifikace se hřál Romano Hummel, jenž v rozjížďce s číslem osm bez větších potíží triumfoval rovněž počtvrté.

Jeho nejbližší pronásledovatelé s ním v otázce počtu závodních akcí srovnali krok až v rozjížďce s číslem deset. Shodou okolností se oba dostali o dva body za něho. Stephan Katt totiž dominoval, zatímco Josef Franc se musel nejprve dostat před Martina Málka, v čemž mu ostatně pomohl motor březolupského borce.

V rozjížďce s číslem jedenáct hrál Stephan Katt opět velké sólo. Vzápětí v poslední jízdě základní části vypálil dopředu Josef Franc. Avšak Romano Hummel se stejně dostal dopředu a zůstal neporažený. Spolu s ním do finále postoupil také Pražan, Stephan Katt, Daniel Spiler, jemuž výrazně pomohl triumf v rozjížďce s číslem devět, a Alessandro Milanese.

Ital však prošel mezi nejlepší pětici jen na pomocná kritéria při bodové rovnosti s Jaroslavem Petrákem. Pardubičan jej shodou okolností objel ve třetím okruhu sedmé jízdy, na druhou stranu kdyby před ním v rozjížďce s číslem jedenáct nezastavil druhý Julian Bielmaier, skóre svého italského vrstevníka by nevyrovnal.

Josef Franc smutní po návratu z vyhlášení vítězů:

„Zklamání, chtěl jsem na tituly překonat trenéra, ale dnes byli dobře nazbrojení kluci i veteráni.“

O domácí titul tak bojoval jen jediný český zástupce, Lukáš Hromádka jel spíše rozvážně a nakonec se s mítinkem rozloučil pádem v poslední zatáčce rozjížďky s číslem jedenáct. „Říkám si ‚zkusím zatáhnout‘, ale pád,“ rozhodil rameny.

Josef Franc si vybíral místo na finálovém startovním roštu jako třetí. Z černé tabule v depu smazal číslo 666 z červeného pole, které si Romano Hummel vybral před ním. Samozřejmě šlo o žert a Pražanovy tři čtyřky se objevily na bílém poli.

Jízdu všech dnešních jízd ovládl Romano Hummel. Již na protilehlé rovince vedl o bratu deset metrů před Stephanem Kattem. Josef Franc útočil spodní stranou druhé zatáčky, ale zůstal třetí. Plán na sedmý domácí titul, jímž by předčil svého mentora Zdeňka Schneiderwinda, musel odložit na sezónu 2022.

 

Hlasy z depa

„Pro mě zklamání,“ netajil se Josef Franc. „Vážil jsem takovou cestu, pro hodně lidí bylo těžký zorganizovat dva závody. Je to škoda, že se to tak sešlo. Ale to je život. Já si myslím, že jsem jel na limitu možností, ale nebyl jsem sto procentně fit. Necítil jsem se ve své kůži, lezla na mě angína. Dráha byla v pořádku, všechno šlo bez problémů. Tak možná za rok!“

„Jo, super, krásnej den, hezky to vyšlo,“ usmíval se Jaroslav Petrák. „Zvyk‘ jsem si na dlouhou, nevadilo mi nic, občas jsem neviděl, kam jedu, občas to nejelo. Mrzí mě to, ale jsem spokojenej. Pak mě začlo bolet břicho, musel jsem to překonat. Jdeš postupně, ale oproti tréninku minulou neděli mě to bavilo.“

„Na posraného i hajzl spadne,“ meditoval Martin Málek. „Prostě se to začalo srát v tréninku a táhlo se to až do čtvrté jízdy. Pořád nějaký problém. Začalo to motorem, nedotáhnul se šroub, to se podepsalo na motoru. Ten se rozsypal ve druhé jízdě. Co se stalo ve čtvrté jízdě, nevím. Asi únava materiálu, motor nebyl nejnovější, asi již odsloužil své služby. Dneska den blbec, nebylo mi souzeno.“

„Jel jsem dlouhou podruhý,“ rozhovořil se Lukáš Hromádka. „Spadnul jsem v tréninku, to je blbost. Pořád se učím, jezdím to jako hobby a chci odjet domů zdravej. Prvně se na motorce bojím, mám dcerku. Motorka jela, svými parametry byla jinde něž já. Děkuju Jirku Georgievovi, pomoh‘ nám, když mi praskl řemen, Pepa mi prodal novej a pomohli mi ho namontovat i se Standou Majerem.“

Mezinárodní mistrovství republiky:

		TOT	FIN
1. Romano Hummel, NL	4 4 4 4 4	20	1.
2. Stephan Katt, D	3 4 3 4 4	18	2.
3. Josef Franc, Praha	4 3 4 3 3	17	3.
4. Daniel Spiler, D	3 2 2 4 2	13	4.
5. Alessadro Milanese, I	2 3 3 0 2	10	5.
6. Jaroslav Petrák, Pardubice	2 1 1 2 3	9
7. Denis Helfer, D	1 2 2 2 1	8
8. Martin Málek, Březolupy	4 E 3 E –	7
9. Julian Bielmaier, D	3 1 ex 3 E	7
10. Nigel Hummel, NL	1 0 2 1 1	5
11. Sem Ensing, NL	0 0 1 1 2	4
12. Lukáš Hromádka, Kapřivnice	E 1 0 0 1	2

Poznámka: Julian Bielmaier byl v rozjížďce s číslem pět předjet o kolo

Evropská série veteránů EVLS – dvouventily:

1. John Pedersen, DK	5 5 5 5	20
2. Manfred Giertz, D	3 2 4 4	13
3. Franz Greisel, D	4 3 3 3	13
4. Wolgang Henselak, D	2 1 2 2	7
5. Peter Reitzel, D	E 4 1 1	6
6. Keith Snelling, GB	E – E –	0

Foto: Karel Herman

Mariánské Lázně – 17. září
Ze startovní listiny mezinárodního mistrovství republiky na dlouhé dráze postupně vypadli Marcel Dachs, Andy Appleton a nakonec i Hynek Štichauer. Protože se na jejich místa nedařilo sehnat jiné startující, vznikl zbrusu nový rozpis pro dvanáct závodníků.

 

---

Tipujte:

---

Takové řešení je pochopitelně lepší, než nechat v původním rozpisu tři díry. „Všechno je s pěti jezdci na startu,“ říká Petr Moravec, jenž novou formuli vytvořil. „Každý jede pětkrát vždy jednou z každé pozice. Nelze ale v tomto systému zajistit, aby se každý s každým potkal vždy jednou nebo dvakrát. Je to rozdílné.“

Závod se bude skládat z dvanácti rozjížděk v sériích po dvou, přičemž mezi nimi vyjedou na ovál veteráni. Body se budou sčítat, přičemž nejlepších pět postoupí do finále. Pořadí v jeho cíli bude klíčové pro jejich umístění v mistrovství republiky.

Nová startovní listina sobotního šampionátu republiky na dlouhé dráze v Mariánských Lázních:

1 Daniel Spiler, D

42 Stephan Katt, D

3 Denis Helfer, D

444 Josef Franc, Praha

5 Jaroslav Petrák, Pardubice

666 Romano Hummel, NL

7 Julian Bielmaier, D

8 Martin Málek, Březolupy

9 Lukáš Hromádka, Kopřivnice

10 Sem Ensing, NL

11 Nigel Hummel, NL

12 Alessandro Milanese, I

Foto: Pavel Fišer

Pardubice – 16. září
Během své třicetileté závodní kariéry viděl mnoho. Dlouhou dráhu nevyjímaje. Vždyť při ní v roli mechanika pomáhal nejen Hynku Štichauerovi, ale v dobách, kdy si kupoval šampón s kondicionérem i Václavu Milíkovi staršímu. Nicméně, co jej přimělo stát se součástí startovní listiny sobotního mistrovství republiky v Mariánských Lázních, z níž bohužel vypadly dvě hvězdy nejjasnější velikosti?

 

„Vůbec nic,“ odtuší Jaroslav Petrák. „Dodnes toho lituju, že jsem se na to dal. Řešil jsem to s Petrem Moravců, že bych moh‘ dělat náhradníka na challenge mistrovství světa. Tak proč ne? Ale v Pardubicích to nedopadlo, tak jsem zkusil Mariánky. Káča Kadlec se toho hned chytil a chtěl, abych jel.“

A tak místo na Markétu, kde by mohl obléknout vestu SC Žarnovica při poháru přátelství jel do Mariánských Lázní. Zdejší legendární kilometr vedle mistrovského flat tracku totiž hostil i trénink dlouhodrážních závodníků.

„V neděli jsem moc netrénoval,“ svěřuje se usměvavý pesimista. „Sklouz‘ jsem se, jasný, ale na začátek v Mariánkách nebo kdekoliv jinde na dlouhý dráze nemůžu mít těžkou dráhu.“

A že v sobotu na západě Čech lilo, zvěděli již kolibříci, kteří místo závodění seděli nad plochodrážním dortem od Romana Štoly. „Dlouhá dráha je trošku jiná než krátká a ty nevíš, co a jak,“ uvažuje Jaroslav Petrák. „Jak z pátka na sobotu zapršelo, dráha byla těžší. Zatáčka po startu byla ještě pod vodou, to se s ním hodně pereš.“

Nicméně pozítří se o body do šampionátu republiky začne bojovat naostro. „Nevím,“ krčí pardubický matador rameny. „Má pršet. Jezdíš krátkou dráhou a dlouhá je její pravej opal. Jede se to trošku jinak, chce si to zatrénovat. Objel jsem pět kol, to ti moc nedá. Je to ale mazec, líbí se mi to. Přinejhorším přijedu, vyfrknu audinku a pojedu domů.“

 

---

Redukce ve startovní listině:

Znak Audi připomíná čtyři nuly, které jsou charakteristické pro poslední místa na ploché dráze. Nicméně zůstaneme-li u příměrů ze světa automobilů, pro sobotní úspěch v západočeských lázních by posloužila spíše značka Subaru se svým soutěžním modelem Impreza 555.

Je totiž možné, že se dočkáme rozjížděk se šesti účastníky na startu každé z nich. Petr Moravec totiž v současné době pracuje na rozpisu pro dvanáct účastníků, kde je takové řešení nabíledni.

Stephan Katt sice oslovil bratu deset závodníků, aby nahradili Marcela Dachse, zraněného při německém šampionátu ve Vechtě. Odpovědi zněly až fádně jednotvárně. Buď nechtějí, nemůžou anebo jedou krátkou dráhu. A pak přišly pohromy!

Jako první si Karel Kadlec přečetl e-mail od Andy Appletona. Angličan se strašně omlouval, že nedorazí kvůli pozitivnímu testu na kovid. Odpoledne se trénovalo v Pardubicích. Hynek Štichauer upadl tak nešťastně, až mu natekly a zmodraly tři prsty u nohou. Zatím se neví, jde-li o fraktury, nicméně i bez nich Pardubičanův start v Mariánských Lázních visí na vážkách.

---

Foto: Pavel Fišer a Karel Herman