Březolupy – 22. července
Tým PDK Grepl Mšeno vyhrál v Březolupech první ligu, i kdyby už vůbec nenastoupil do závěrečných dvou klání. Nicméně pro svou extraligovou budoucnost musí Mšeňáci učinit ještě mnohem zásadnější krok. Vyzvat tým, který na konci září bude poslední v extralize, a především ho v pátek 13. října porazit v baráži. Magazín speedwayA-Z o tom hovořil s koučem Antonínem Kasperem bezprostředně po březolupském klání.

„Ještě jsme se o tom nebavili,“ nepouštěl se mšenský kouč do žádných detailů ohledně své případné sestavy na baráž. „Nevíme, s jakým klubem se to pojede. Ale zásadně bych to chtěl jet s jezdci, co se o postup přičinili. A vedle dnešní čtyřky (Věroslav Kollert, Filip Šitera, Jan Jaroš a Jakub Hejral – pozn. redakce) mi zbývá ještě Adrian Rymel a Karel Průša.“

By je to dnes ještě předčasné, jaké vyhlídky by mšenské družstvo mělo na své domácí dráze proti některému z klubů letošní extraligy? „Je potřeba především prostudovat systém,“ nechce jít Antonín Kasper do klíčového utkání nepřipraven. „To, co z pravidel vyšlo, je poměrně strohé. A vlítnout do baráže jen tak nejde. V kuloárech se však dokonce mluví, aby se baráž vůbec nejela a extraliga byla v pěti. To je dle mého názoru správné. I někteří další členové VV SPD by byli pro. Musíme se snažit, aby jezdci především jezdili. A to nebudou, když jeden tým nebude v extralize.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Březolupy – 22. července
O nepříliš zdařilou tečku za nádhernou první ligou v Březolupech se postarala jury závodu. Po skončení jejího zasedání přinesl bdělý informátor mimo řady oficiálních účastníků závodu zprávu, že Antonín Galliani má na svých motocyklech hanlivý nápis proti Filipu Šiterovi. Zevrubná prohlídka Pražanových strojů přímo v jeho dodávce odhalila miniaturní nápis fixou na ráfku předního kola. Za něj dostal Antonín Galliani pokutu 300 korun, když umírněnější část přítomných na zasedání jury naštěstí odvrátila hrozbu disciplinárního řízení. Nezbývá než doufat ve zdravý rozum obou juniorů, protože včerejší rozhodnutí jury není po incidentech ze Mšena a Žarnovice zrovna tím správným katalyzátorem pro oheň jejich rivality. Magazín speedwayA-Z zjistil podrobnosti nestandardního konce závodu.

„Aby nedošlo ke střetu zájmů, vzdal jsem se řešení a pověřil jím ředitele závodu Josefa Mizeru a rozhodčího Jiřího Hejtíka,“ řekl magazínu speedwayA-Z Miloslav Verner, předseda jury a dědeček Filipa Šitery. „Šli se na to podívat a zjistili vinu.“

Okamžitě se začalo jednat o potrestání. „Padl návrh na disciplinárku,“ šokoval Miloslav Verner informací, kam až celá malichernost mohla zajít. „Byl jsem proti a chtěl to vyřešit tady. Tonda nakonec dostal tři stovky pokuty. Omluvil se, souhlasil s trestem a byl ochoten uhradit pokutu. Byla mu vrácena licence a celá kauza se nebude táhnout dva nebo tři měsíce.“

Stejně jako členové jury hledal corpus delicti také magazín speedwayA-Z. „Popsal jsem si přední kolo fixou,“ odhalil jádro pudla Antonín Galliani starší, otec pranýřovaného závodníka. „Po Mšeně jsem ho dával opravit, což mě mimochodem stálo patnáct tisíc. Napsal jsem tam, že je zkurvený od Šitery, což po tom pádě taky bylo. Kluk o tom ani neví. A oni to tady vyšetřujou málem jako vraždu! Já se ale vůbec necítím vinen.“

Díky prodloužení zasedání jury si tak závodníci se svými doprovody prodloužili pobyt v Březolupech, než se jim vrátily licence. A pokud jste je viděli kroutit hlavou, umíte si představit, nad čím.

Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Březolupy – 22. července
Když Jan Jaroš ve druhé zatáčce rozjížďky s číslem sedmnáct podjel Miroslava Fencla, aby vzápětí protnul vítězně metu, s definitivní platností padlo rozhodnutí o vítězi dalšího českého šampionátu. Tým Grepl Mšeno nenašel přemožitele ani v šestém prvoligovém závodě v Březolupech. Na jeho titulu přeborníka by tak už nemohla vůbec nic změnit ani jeho obtížně představitelná neúčast v závěrečných dvou kolech ve Svitavách. Na domácí dráze se v dobrém světle představili březolupští závodníci. Okolo poloviny závodu dokonce profitovali z mšenských potíží natolik, že se dostali na trojbodový odstup od suverénních leaderů. Nakonec však měli sami plnou hlavu starostí s odvrácením pardubického náporu. Ve východočeském týmu totiž vedle Hynka Štichauera zabral konečně i Jaroslav Petrák. Smolný den si vybrali Pražané, pro něž dokázal vyhrát jedinou jízdu pouze Richard Wolff.

Těžké časy domácích
Březolupy se před závodem nikterak netajily touhou přerušit vítěznou sérii Mšena. Manažer Lubomír Vozár povolal na svou domácí dráhu tu nejsilnější sestavu, kterou mohl vůbec mít k dispozici. Dokonce se do ní nevešel ani Vladimír Višváder. Zkušený kouč chtěl dát šanci Richardu Frištenskému, který na něho udělal dojem minulý týden během juniorského víkendu v Žarnovici.

Nicméně Březolupáci neměli vůbec optimální začátek. Miroslav Fencl se v rozjížďce s číslem jedna dostal do čela, ale konec jeho vlády přišel už na začátku druhého kola. „Nechtělo to jet, ale zadřený to není,“ krčil rameny, když se vrátil do boxů opěšalý. Protože vlastní pouze jediný motocykl, obrátil se s prosíkem do vedlejšího depa. A Martin Málek prosbě svého klubového kolegy vyhověl a půjčil mu svůj stroj.

Hned po startu druhé jízdy upadl Martin Vaculík. Jan Jaroš s Richardem Wolffem se vehementně drali do prvního nájezdu a slovenskému jezdci nenechali žádný prostor. Po restartu dokázal Martin Vaculík sebrat bod pouze Romanu Andrusivovi, jenž však někdy ve třetím kole píchnul zadní pneumatiku.

„Druhou motorku jsem měl studenou,“ omlouval se Martin Vaculík. „Přidal jsem a ono to vůbec nejelo.“ Martin Málek vzápětí ztratil v úžasné bitvě juniorské rozjížďky první příčku a nakonec protnul metu až jako třetí. A když v rozjížďce s číslem čtyři byl Martin Gavenda rovněž třetí, tři body stačily Březolupům pouze na průběžnou čtvrtou příčku.

Na čele se hřálo Mšeno. Středočeský tým dostal do vedení už v první jízdě Věroslav Kollert, dědic třech bodů po odstoupení Miroslava Fencla. V opakované rozjížďce s číslem dvě sice Richard Wolff vyzrál na Jana Jaroše, ale Mšeno nepřišlo o první příčku. Antonín Galliani totiž prve skončil až třetí, když jej vedle Věroslava Kollert předčil i Jaroslav Petrák.

„Myslel jsem, že jedeme teprve druhý kolo a my jsme už byli v posledním,“ komentoval Jaroslav Petrák prvoligový trap. „Je strašný vedro, mohlo by se aspoň zatáhnout.“ Mraky však ne a ne přijít a palba slunečních paprsků provázela pardubickou prvoligovou renesanci. Vedle oživlého Jaroslava Petráka se o ni činil Hynek Štichauer.

Ten v juniorské jízdě rychle vystřídal na čele Martina Málka. Zezadu se však cpal Filip Šitera, aby odčinil svůj katastrofální start. V první zatáčce podjel Adama Vandírka a hned se hnal za Martinem Málkem. V oblouku u depa strčil svůj motocykl pod něj, neubral, takže se těšil z druhého místa.

Během pár metrů už Filip Šitera útočil na vedoucího Hynka Štichauera. Ve druhé zatáčce třetího kola naznačil útok vnější stranou, aby se bleskurychle přesunul na spodek. Smělý plán takřka vyšel, ovšem pardubický junior léčku nezbaštil. Bleskově přesunul motocykl na ohrožené území, aby vedení nakonec uhájil až k šachovnicovému praporku.

Ve čtvrté jízdě však vyšly Pardubice naprázdno, takže se před ně dostala Markéta. Matěj Kůs mohl i vyhrát, protože v zatáčce u depa třetího po vnitřní straně zaskočil evidentně nepřipraveného Jakuba Hejrala. První příčku mu sebral pouze na chvilku, protože mšenský závodník se v dalším oblouku vrátil tvrdě zpátky.

Březolupský trhák
Na počátku druhé série mělo vedoucí Mšeno k dobru čtyři body na Prahu, pět na Pardubice a dokonce sedm na Březolupy. Jenže mítink se začal vyrovnávat. Jakub Hejral v nájezdu do první zatáčky páté jízdy upadl, když se před něj natlačil Hynek Štichauer. Jiří Hejtík, rozhodčí závodu, také tentokrát ctil úzus první zatáčky. Jenže při repete se situace takřka navlas opakovala. Pouze s tím rozdílem, že Jakub Hejral tentokrát krizový moment ustál.

Hynek Štichauer vedl jen do první zatáčky. V ní se však prosadil Miroslav Fencl v sedle motocyklu Martina Málka. Velkým obloukem minul naráz Richarda Wolffa i pardubického juniora. Jakub Hejral už neměl šanci vylepšit svou čtvrtou příčku, navíc nedokončil kvůli proražené pneumatice.

Tohle však bylo jediné mšenské zaváhání ve druhé pětině. V šesté jízdě se Filip Šitera dokázal prodrat z třetího místa do vedení. Nejprve na protilehlé rovince předjel Pavla Fuksu, aby poté vytrvale dorážel na Martina Vaculíka. Rozhodující okamžik přišel ve druhé zatáčce druhého kola. Mšeňák se dostal pod vedoucího závodníka. Držel se na stejné úrovni, aby ho v další zatáčce vyvezl na mantinel.

Jan Jaroš zvítězil v sedmé jízdě ve stylu start – cíl. Podobný husarský kousek se povedl také vzápětí i Věroslavu Kollertovi. O dalším vítězství Mšena už nemohlo být ani pochyb, ale na druhou příčku se po špatném začátku dostaly Březolupy. Pět bodů od Miroslava Fencla a Martina Vaculíka bylo v tomto směru počátkem náporu domácího týmu.

Jenže pak v sedmé jízdě odjížděl Martin Málek ze startovního roštu až jako poslední. V první zatáčce pak společně s Matějem Kůsem překonali Jaroslava Petráka, který si tak dopřál jediné zaváhání za celé odpoledne. Březolupský závodník pak zasypával Pražana sérií útoků. Přitom oba dojeli vedoucího Jana Jaroše. Dojezd do cíle byl tedy vskutku dramatický, by změnu v pořadí nepřinesl.

Na druhou příčku pak Březolupy definitivně dostal Martin Gavenda. V první zatáčce podjel Romana Andrusiva. Útočil i na Věroslava Kollerta, ovšem ten měl vše plně pod kontrolou. Březolupský útok se však nezastavil ani nadále. A změnil se v atak vedoucího Mšena.

Štěstí dominujícího týmu si právě začalo vybírat náhradní volno. Jan Jaroš vydržel v rozjížďce s číslem devět prohánět vedoucího Miroslava Fencla jen do druhého kola. Pak však musel zastavit. „Praskla mi guma,“ vysvětlil vzápětí. „To je život. Asi jezdím moc rychle…“

Vzápětí se Věroslavu Kollertovi, jehož trápil bolavý žaludek, nepovedlo vůbec odstartovat. Březolupy však toho nevyužily stoprocentně. Martin Vaculík sledoval Hynka Štichauera a Matěje Kůs ze třetí příčky. Mšenský náskok však tál a tento trend pokračoval i v jedenácté jízdě.

Jakub Hejral v první zatáčce objel vedoucího Antonína Gallianiho, ale za výfukem si vezl Martina Málka. Domácí závodník na něho zaútočil hned v oblouku u depa. Mšeňák jej zkoušel vyvézt, nicméně se mu při obranném manévru zvedl motocykl na zadní kolo. Martin Málek zatáhl a byl v čele.

Návrat Mšena do starých kolejí
Když Martin Málek porazil Jakuba Hejrala, zůstal mšenský náskok na hodnotě pouhých tří bodů. To však bylo maximem, co středočeští leadeři moravským nájezdníkům dovolili. Už v rozjížďce s číslem dvanáct se svěřenci Antonína Kaspera začali vracet do obvyklé fazóny.

Filip Šitera ještě před zlomem do první zatáčky předjel Jaroslava Petráka a tím bylo vše rozhodnuto. Pardubický matador inkasoval ovšem dva cenné body na úkor Richarda Wolffa. By sluníčko pražilo o stošest, pro Pražany jakoby se obloha zatáhla černými mraky. Jejich slabší úvod vystřídal katastrofální závěr. V osmi závěrečných jízdách stačila Markéta pobrat pouhé tři body.

A Pardubice to s jejich předstižením neměly zas až tak těžké. Navíc začaly dokonce atakovat Březolupy, jimž jakoby po nájezdu na Mšeno docházel dech. Martin Gavenda ve dvanácté jízdě nebodoval, Martin Vaculík vzápětí sebral třetí příčku Adamovi Vandírkovi až ve druhém kole.

Jaroslavu Petrákovi se to ovšem povedlo už ve druhé zatáčce, zatímco Jakub Hejral suverénně kraloval v čele. Pardubice se tak dostaly už o bod za Březolupy, ovšem vzápětí i na ně dolehla krize. Ani Roman Andrusiv, ani Pavel Fuksa nebodovali.

Naproti tomu domácí odváděli na dráze maximum. Ve čtrnácté jízdě sice Miroslav Fencl musel vyklidit vedoucí příčku ve prospěch Filipa Šitery už ve druhé zatáčce, avšak hned na to jezdil Martin Málek před Věroslavem Kollertem a Richardem Wolffem od startu až do cíle.

Jenže Pardubice braly svůj boj o druhou příčku smrtelně vážně. Hynek Štichauer úžasným manévrem vnější stranou první zatáčky šestnácté jízdy objel najednou Martina Gavendu i Jana Jaroše. Mšenský závodník se nemohl soustředit na odvetu, protože ho zaměstnával Martin Gavenda. Ten se ve druhé zatáčce už už dostal spodem před něho. Navzdory neúspěchu se však o předjetí pokoušel až do cíle.

Duel Hynka Štichauera s Janem Jarošem nabídla i rozjížďka s číslem sedmnáct, protože František Kalina vytáhl kartu taktické rezervy. Stejný krok podniknul i Lubomír Vozár. Sice nejprve nahlásil Martina Gavendu, aby se vzápětí vytasil s Miroslavem Fenclem.

Právě on z červené dráhy nejrychleji odstartoval. Jan Jaroš při své snaze být brzo v první zatáčce, přejel Hynkovi Štichauerovi nohu v háku. Pardubický junior navzdory bolesti dokončil jízdu, avšak na nějaké útočení neměl náladu. Zato Jan Jaroš dotáhnul brzy Miroslava Fencla. V zatáčce u depa navedl svůj motocykl pod něj.

Bok po boku vyjeli na protilehlou rovinku a směřovali do další zatáčky. V ní Jan Jaroš stále na vnitřní stopě nabyl vrchu. Jeho tři body zpečetily už šesté mšenské vítězství v řadě a navíc s definitivní platností garantovaly Mšenu přebornický titul.

Cenný pocit jistoty získaly vzápětí Březolupy. Mšenský Jakub Hejral završil své účinkování třetím triumfem, ale dva body Martina Vaculíka dostaly domácí na šestibodový odstup od Pardubic. Nicméně Jaroslav Petrák ještě chvilku živil teoretickou naději na rozjezd.

Suverénním způsobem v devatenácté jízdě odvedl Věroslava Kollerta. A Miroslav Fencl, jenž se na dráze objevil s druhým motocyklem od Martina Málka, klesl ve třetím kole za Richarda Wolffa. Při vší úctě však repete výsledku Pardubice 3 : Březolupy 0 už v závěrečné rozjížďce nehrozilo.

Martin Málek se však pro jistotu vrátil k vratům do depa seřídit spojku. Po vylétnutí pásky se zapletl do strkanice s Filipem Šiterou a Matějem Kůsem. Zatímco Mšeňák udržel vedení, Martin Málek se v nájezdu do druhého kola doslova procpal na druhou příčku. Matěje Kůse nakonec i s bolavou nohou nakonec předčil i Hynek Štichauer. Žádného zemětřesení ve výsledcích jsme tím pádem nezažili.

Hlasy z depa
„Až na tu jednu jízdu, kdy jsem neodstartoval, to bylo dobrý,“ řekl Filip Šitera magazínu speedwayA-Z. „Po ní mě Venca Verner vynadal a už jsem startovat musel. Hlavně jsem se bál, abych zase neměl nebezpečnou jízdu (smích).“ Mšeno právě v Březolupech definitivně vyhrálo první ligu, aniž by vůbec ve Svitavách muselo nastupovat. „Poslední dva závody nevypustíme,“ měl v tomto ohledu jasno Filip Šitera. „Naše vyhlídky jsou udělat maximum. Musíš podávat výkony, aby s tebou počítali.“ Na rozdíl od kmenových závodníků Mšena Filip Šitera nad otázkou baráže pokrčil rameny. „Ještě nevím,“ svěřil se. „Doufám, že ji Mšeno nepojede s Plzní. Udělám pro to v extralize maximum.“

„Docela dobrej závod,“ pochvaloval si Jakub Hejral. „Až na dvě rozjížďky. Ta guma byla až v posledním kole a stejně jsem celou dobu jezdil poslední. Neodpíchnul jsem a kluci jeli, jak jeli. Špatně jsem odstartoval a Hynek toho využil. Nic špatnýho se ovšem nestalo, kdyby to bylo obráceně, využil bych toho já. Ve třetí jízdě jsem si chtěl pohlídat Martina Málka, ale lehounce se mi to zvedlo. To byla druhá chyba, jinak jsem byl spokojenej. Motorka jela.“ A jak se Jakub Hejral cítí jako přeborník republiky? „Jde to,“ odtušil. „Cejtím se úplně stejně jako, kdybych nebyl (smích). Ale ne, je to dobrej pocit. Ukázali jsme, že ty kecy před sezónou nebyly jen kecy. Ale je to jen nakročení k extralize, ta těžší část je před náma. Uvidí se, jak to bude. A možná, že to za nás rozhodnou úplně jiný jezdci než my. Stejně však doufám, že na našem vítězném tažení se nebude nic měnit ani ve Svitavách, ani v baráži.“

„Jestli jsem spokojenej?,“ kontroval Věroslav Kollert svou vlastní otázkou na dotaz magazínu speedwayA-Z. „No, tak jo. Ale zkazil jsem jednu jízdu. Odstartoval jsem dobře, ale jak jsem jel po tom vnitřku…“ Mšenský junior se také svěřil se svými pocity. „Cejtím se hrozně,“ usmál se. „Budu si muset dát vítěznej doutník a přitom je mi z toho vedra blbě. Teď nás čeká ta baráž. A ještě doufám, že bude pokračovat naše vítězná série v juniorskejch družstvech. To musí!“

„Dobrý,“ stručně vystihl Miroslav Fencl březolupský výkon. „Jel jsem na Martinově motorce. A jelo mu to pěkně.“ Vedle úvodního defektu vlastního motocyklu z řady výborných výkonů slánského závodníka vybočuje až závěrečná nula. „To jsem jel na druhý Martinově motorce, o níž říkal, že nejede,“ vysvětloval Miroslav Fencl. „A to se potvrdilo. Martin na tý motorce, co jsem jel celej závod, dojel druhej.“ A co jeho vlastní technické trable? „Motor není zadřenej,“ odhalil rozsah škod. „Ale nechtělo to jet. A mám bohužel jen jednu…“

„Celkem dobré,“ vystihl své nálady Martin Vaculík. „Ale podělal jsem si to s převody. Ze startu se to nerozběhlo tak jako v Žarnovici. Měl jsem to podobné jako tam. Závody byly slušné a dráha dobře připravená. Zatím byla nejlepší, co tady je.“ A jaká je dle slovenského závodníka úroveň české první ligy? „Dobrá,“ odpověděl svým oblíbeným slůvkem. „Jsou tady Honza Jaroš, Ríša a další dobří jezdci.“ Ani v šestém závodě nedokázaly Březolupy zvítězit. „Ve Svitavách nám to vyjde,“ slíbil Martin Vaculík. „Doufám, že konečně vyhrajeme a já budu dobře bodovat.“

„Měl jsem už nohu v háku,“ popisoval Hynek Štichauer svůj střet s Janem Jarošem v rozjížďce s číslem sedmnáct. „Přejel mi přes hák a ohnul mi ji. Prohnula se v koleni a teď to dost bolí.“ Pardubice se konečně dokázaly prosadit opět na bednu, teprve však podruhé v sezóně. „Náš cíl byl neskončit poslední,“ říkal pardubický junior. „A to jsme si splnili. Takže spokojenost.“

„Ještě musíme něco doladit,“ bránil se Jaroslav Petrák enormnímu optimismu, by jeho výkon byl klíčový pro pardubický zelený věnec. „Ale konečně jsme se trefili do toho, co jsem chtěl mít. Už to jede.“ Nicméně na kontě Jaroslava Petráka byla i jedna nula… „Honza Jaroš mě pořád tlačil ven,“ líčil okolnosti samotný závodník. „Myslel jsem si, že mě to tam natáhne, když to pustím. Jenže mě to natáhlo nahoru a musel jsem klapnout.“ Do konce prvoligové soutěže zbývají už jen dvě kola ve Svitavách. „Bylo by dobré bejt na bedně i tam,“ zasnil se Jaroslav Petrák. „Ale když se na to díváš, první liga je hodně nabitá. Je to vyrovnanější než to bejvalo. Mladý kluci se zlepšujou, a tak si vůbec neodpočineš.“

„Dobrý závody,“ nechal Richard Wolff slyšet se cestou do sprch. „Dalo se závodit, ale já si to prokoučoval. Po první jízdě jsem začal plašit. Udělal jsem spousta změn na motorce a na to vypadl. V poslední rozjížďce jsem to promydlil. Byl jsem rychlej a předjel Fenclíka. Dráha byla dobrá, dalo se předjíždět. Chtělo to jen doladit. Já se netrefil, co se dalo dělat?!“ Čtvrté místo by v pražském táboře nečekal ani ten největší pesimista. „Čtvrtý místo je strašný,“ viděl klubový výsledek Richard Wolff. „Výsledek je hroznej, ale závodit se dalo. Ve Svitavách pojedeme na vítězství. Uvidíme, jak to dopadne. Chci se připravit.“

„Nic moc,“ hodnotil Matěj Kůs skepticky výsledek pražské Markéty. „Nejsem spokojenej. První tři jízdy to celkem šlo. Pak se mi začal zatahovat motor a po rovince mi všichni ujížděli.“ Před závodem asi pražská Markéta pomýšlela mnohem výše. „Každej má vždycky ambice na nejvyšší místo,“ komentoval toto téma Matěj Kůs. „Někdy to vyjde, jindy ne. Příště musíme vyhrát!“

„Paráda,“ říkal Antonín Galliani po závodech s notnou dávkou sarkasmu. „Byl jsem zdechlej. A nějak jsem se z toho nemohl sebrat. Bylo vedro a nesedlo mi to.“ Ve Svitavách se tady může všechno jedině zlepšit. „Tam už to takhle nebude,“ souhlasil Antonín Galliani. „Dnes jsem si ty slabší chvilky už vybral.“

Aktuální prvoligová tabulka:

Česká první liga 2006 v detailech:

Legenda: R-nasazen jako náhradník, DNR-náhradník bez jediné jízdy v závodě. Závod na pražské Markétě měl původní termín 17.5. – jury jej přeložila kvůli rozbahněné dráze a nepříznivé předpovědi počasí. * Ladislav Kratochvíl byl v sestavě ZP pro závod v původním termínu, ale poté jej nahradil Roman Andrusiv. ** Martin Gavenda byl v sestavě Březolup, avšak kvůli poruše svého automobilu nedorazil.

Foto: Martin Búri
Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)