Pardubice – 22. října
Pátek třináctého byl pro Pardubice nešastným dnem. Baráž ve Mšeně se nesla v duchu pokračování letošní východočeské smůly. A celek, který na přelomu tisíciletí hovořil o stříbrné medaili jako o neúspěchu, vypadl z elitní ligové společnosti. Něco podobného se předtím stalo pouze dvakrát, naposledy v sezóně 1970! Jakmile pominul prvotní šok, vynořily se otázky: Pojedou skutečně Pardubice v 1. lize, nebo mají potenciál ovlivnit jednání o rozšíření extraligy? Nerozpadne se jim jezdecký kádr? A co bude se stadionem ve Svitavách? Magazín speedwayA-Z o tom hovořil s Petrem Moravcem, místopředsedou klubu.

„Ukažte někoho, kdo snáší neúspěch dobře,“ vystihl Petr Moravec pardubickou náladu po vyřazení v baráži. „My měli možná trochu štěstí v tom, že jsme se tím nemohli vzhledem k závodu o Zlatou přilbu zaobírat příliš dlouho, ale věřte, že klidné spaní jsme především v pátek třináctého neměli. Víme, že jsme extraligu prohráli především v první polovině, po které jsme byli poslední, ve druhé části jsme obsadili druhé místo, ale ztrátu jsme nedohnali. V té první polovině jezdili až na jedinou výjimku čeští reprezentanti. V závodech mistrovství světa a Evropy nás reprezentovali čtyři pardubičtí senioři a jeden junior. Myslím, že v daný okamžik bychom se všichni špatně srovnávali s tím, kdybychom někoho z nich nechávali stát a místo něho jezdil cizinec. Zřejmě tohle nás stálo extraligu. Nechceme se vymlouvat na zranění, těch bylo letos asi nejvíc v historii a nám v průběhu celé extraligy i baráže kádr doslova pokosilo. Bojovali jsme s nepřízní osudu až do konce a myslím, že bez tří nejlepších jezdců by se záchranou měli problém i ostatní.“

Aby došlo k rozšíření extraligy na pět celků, je potřeba minimálně tří hlasů jejich účastníků. A minimálně Plzeň a Slaný jsou proti. A nebo snad mají Pardubice nějaké politické páky, jak tento poměr sil změnit? „Prohráli jsme na sportovním kolbišti a nemáme možnost budoucnost extraligy ovlivnit,“ uvědomuje si Petr Moravec realitu. „Spolu s Olympem jsme již loni byli pro rozšíření této soutěže, protože v tuto chvíli je v této zemi přesně pět klubů majících potenciál tuto soutěž jezdit a myslíme si, že deset závodů plus jedno velké finále by extralize pomohlo. Nehledáme žádné kličky, ani nečiníme žádné tlaky. Svůj názor předneseme na rozhodujícím jednání VV SPD, a buď budeme pátým účastníkem Extraligy nebo nás prostě čeká příští rok 1. liga.“

Pokud půjdou Pardubice do první ligy, ubude nižší soutěži jeden klub. Ale také jeden stadion, protože Východočeši už nebudou závodit ve Svitavách. „Se svitavským klubem spolupracujeme vlastně od obnovení ploché dráhy ve Svitavách,“ řekl Petr Moravec. „Naši jezdci se tam cítí jako doma, ale v okamžiku, kdy nebudeme mít v soutěži druhý tým, je logické, že doma jsme v Pardubicích. V tuto chvíli nemůžu říct, co se na plochodrážním stadionu v Cihelně příští rok pojede. Pokusíme se tamní dráhu nějak využít, ale jak, to budeme moci zřejmě říci až po listopadovém jednání VV SPD.“

Pardubice mají jezdecký potenciál obsadit obě ligové divize. Nicméně, co se stane, budou-li závodit v první lize? Z kádru jejich závodníků jsou volnými jezdci pouze bratři Drymlové. „Bratři Drymlové se rozhodnou, co bude dále, až někdy v únoru,“ odpověděl Petr Moravec. „Ale zatím preferují start v mateřském klubu. Všem musí být zřejmé, že pokud chceme zpět do extraligy, kam zatím vede pouze cesta přes první ligu a vítězství v následné baráži, nemůže žádný klub počítat s uvolněním, by jen jediného jezdce vázaného k pardubickému klubu. Samozřejmě, pokud budou mít zájem, umožníme jim hostování, ale kmenově budou patřit AMK ZP Pardubice. To znamená, že určitě nebudou jezdci základních sestav, ale pouze hosté. Naším cílem je udržet v závodní kondici všechny jezdce, aby v závěru sezóny byli všichni schopni vrátit do Svítkova extraligu.“

Dlouhá léta na špici ligy:
Dějiny české ligy jsou prakticky totožné s dějinami pardubického klubu. Celek byl už u premiérového ročníku 1956 a v lize krajských družstev (1956 – 1962) vystupoval pod hlavičkou pardubického kraje a od reorganizace státní správy v roce 1960 jako výběr východočeského kraje. Po třech sezónách v tehdejší první třídě spadl do nižší divize, ale roku 1960 byl už zpátky a dobyl bronz. V následující sezóny, kdy se jela liga naposledy, stejný výsledek zopakoval.

Zápolení družstev se na naše ovály vrátilo až v sedmašedesátém ve formě Poháru Světa motorů. Pardubice, už pod názvem AMK Zlatá přilba, skončily ve své skupině poslední. O rok později závodily ve druhé lize, kterou vyhrály. V sezóně 1970 však opět vyšší ligu opustily – naposledy před letošní baráží.

Mezitím došlo na ligové scéně k zásadní změně. Od roku 1971 se jezdilo systémem čtyřčlenných družstev a vyšší soutěž začala být nazývána extraligou. Pardubice vyhrály svou skupinu v první lize a jely kvalifikaci o dvě místa v extralize s Kopřivnicí, Českými Budějovicemi a Plzní. V dramatické bitvě skončily druhé, přičemž rozhodující slovo k postupu řekl i tehdy čtyřiačtyřicetiletý matador Rudolf Havelka.

Počínaje sezónou 1972 byly tedy Pardubice pokaždé součástí extraligy. V tomto ohledu jim může konkurovat jedině pražský Olymp. Východočeský tým se mohl pochlubit prvním titulem v sezóně 1978. Další přidaly v letech 1982, 1984 a 1989. V extralize osmičlenných družstev (1991 – 1995) nikdy na titul nedosáhl. Nicméně na přelomu tisíciletí nastala pravá pardubická éra, o čemž svědčí tituly z let 1999, 2001, 2002 a 2004.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a archív autora

Březolupy – 20. října
Březolupy patřily léta k inventáři českých lig. Avšak po problémech na sklonku tisíciletí musely na svou účast rezignovat. Svůj comeback zaznamenaly loni coby farma extraligového Slaného. Ten však nyní začal o zřízení farmy vyjednávat i v Chabařovicích. Magazín speedwayA-Z se na stanovisko zeptal také Miloše Plzáka. Březolupský šéf zůstává v otázce zachování plochodrážních závodů na Moravě optimistou. Navíc nastínil, že se nebrání dalšímu působení svého klubu jako farmy.

„Čekáme, až se rozhodne, jak bude vypadat prvoligová soutěž,“ vysvětlil Miloš Plzák. „Jestli se pojede ve třech nebo ve čtyřech. Já jsem byl tím motorem, co chtěl mít v Březolupech první ligu. A byl jsem rád, že s tím pomáhal Luboš Vozár. Pokud Slaný jedná s Chabařovicemi, je to jejich věc. Spolupráci se Slaným se nebráníme, ale zatím z nich nikdo nenavázal kontakt.“

Konečné stanovisko bude zřejmě známé až po prosincovém rozšířeném zasedání VV SPD, kde se bude projednávat také podoba ligových soutěží pro rok 2007. „Rozhodující pro nás bude podoba první ligy,“ komentoval toto téma Miloš Plzák. „Ta se bude odvíjet od extraligy. Pokud zůstane ve čtyřech, liga se pojede normálním způsobem. A to bychom klidně mohli působit jako něčí farma. Pokud se extraliga rozšíří, půjdeme do první ligy tříčlenných družstev.“

A tak či onak, plochodrážní motory by na březolupské návsi měly bouřit i nadále. „I kdybychom nejeli ligu, plochá dráha by u nás nezanikla,“ slíbil březolupský šéf. „Usilovali bychom o nějaké semifinále, máme svůj Slovácký ovál a pořádali bychom případně i další závody.“

Napříč všemi ligami novodobé ligové historie
Vznik samostatného ligového družstva Březolup lze vysledovat v roce 1967. Tehdy se po čtyřleté pauze vrátilo na naše ovály ligové zápolení. Soutěž ještě neměla statut mistrovství republiky, ale konala se jako Pohár Světa motorů. Březolupy nastupovaly v nejslabší skupině bez nároku na postup do finálové části. Během první půle sedmdesátých let patřili Moravané do nižší první ligy, kde se vypracovali do pozice lepšího středu. Jednou spadli do druhé ligy, avšak probili se zpět. Hospodářský delikt jejich tehdejšího předsedy však znamenal roční pauzu.

Svůj comeback Březolupy nastartovaly roku 1981. Po příchodu Miloše Plzáka na post trenéra se tým probil až do extraligy 1991. I když z ní jednou vypadl, etabloval se mezi absolutní jezdeckou špičkou. Zlatá léta klubu nastala ve druhé půli devadesátých let. V sezóně 1996 skončil klub jen těsně druhý, rok na to zůstal na Moravě bronz. V sezóně 1998 však Březolupy kvůli finanční otázce musely rezignovat. Svůj návrat vyšperkovaly dalším bronzem (1999), ale v sezóně 2001 opět odstoupily. V uplynulých svou sezónách závodily v první lize jako farma Slaného.

Foto: Lubomír Hrstka a archív autora

Chabařovice – 18. října
Chabařovice se naposledy zúčastnily české ligy v roce 2000. Od té doby na našem kalendáři plochodrážním dění participovaly výhradně jako pořadatel. Nyní by se však tým pod hlavičkou ústeckého předměstí mohl objevit v první lize. Zdeněk Felix, zástupce severočeského týmu, řekl magazínu speedwayA-Z další podrobnosti.

Chabařovice by v 1. lize roku 2007 nevystupovaly samostatně, nýbrž jako farma Slaného. „Jedná se o tom,“ připustil Zdeněk Felix. „Zatím to není stoprocentní. Musí dojít k dohodě mezi kluby. Na rozhodnutí je ještě čas – až do rozšířeného zasedání VV SPD v prosinci.“

A už slánsko – chabařovická koalice dopadne jakkoliv, na ústeckém předměstí opět zaburácejí plochodrážní motory. „Každopádně se v Chabařovicích pojede Memoriál Jiřího Hurycha,“ informoval Zdeněk Felix. „Bude to opět v rámci juniorského šampionátu buď poslední sobotu v červnu nebo první v červenci.“

Dlouholetá ligová kapitola:
Chabařovice navázaly v lize na působení ústeckého týmu z let 1958 – 1974. Začaly v sezóně 1975 v 1. lize. Jako její pravidelně poslední účastník byly zařazeny do nově vytvořené 2. ligy v roce 1977. Odtud se však na sklonku sezóny 1982 vrátily zpátky do 1. ligy. Systematická práce se závodníky jim nakonec pro rok 1990 vynesla extraligu. Po zisku nových akvizic na severu Čech dokonce zvonili bronzovými medailemi (1991). Umístění na konečném extraligovém pódiu se už nepodařilo zopakovat a celek dvakrát spadl do 1. ligy (1995 a 1997). V sezónách 1996 a 1998 se do extraligy vrátil, ovšem šlo už o labutí píseň. Chabařovice první ligu 1999 nedokončily a o rok později jely jako ligové družstvo naposledy. Poslední ligové klání se na jejich dráze konalo 31. května 2001. Tehdy však byla domácím klubem Markéta Praha, která tu na své jarní kolo našla azyl vzhledem k rekonstrukci svého stadiónu.

Foto: Lubomír Hrstka a archív autora