Archiv pro rubriku: MČR

MČR tříčlenných družstev

Štěstěna dlouho váhala v otázce vítězství

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Březolupy – 26. září
Až v rozjížďce s číslem dvacet padlo rozhodnutí, zda včerejší poslední kolo přeboru tříčlenných družstev v Březolupech vyhrají Březolupy, či Pardubice. Do té doby se oba celky na postu leadera střídaly, by domácí ztratili píchlou pneumatikou Richarda Frištenského a prasklým primárním řetězem Martina Málka. Proto museli v závěrečné jízdě Východočechy porazit. Nahrála jim skutečnost, že Tomáš Suchánek byl s nesprávným povlakem na přilbě poslán do depa pro správný až těsně před vypršením dvouminutového limitu. Po vylétnutí pásky se na čele usadili Martin Málek s Martinem Gavendou. Jenže ten na začátku třetího kola zadřel motor a spadl. Václav Milík zdědil jeho dva body, které definitivně potvrdily třetí pardubický triumf v řadě. Na třetí příčku se po bitvě s Libercem prosadil Slaný. Praha byla tentokrát mimo mísu. Kouč Zdeněk Schneiderwind nejprve šlechetně půjčil svého náhradníka Jiřího Brummera personálně oslabenému Liberci. Poté musel oželet Jaroslava Hladkého, jenž ve snaze vyhnout se defektujícímu Jaroslavu Petrákovi skončil v mantinelu a byl převezen do nemocnice. Pavel Pučko zůstal jednou stát s prázdnou nádrží a poté mu prasknul dvakrát řetěz. Nadstavbový Slovácký ovál se stal kořistí Tomáše Suchánka. Martin Málek, jeden z hlavních favoritů, píchnul v semifinále pneumatiku. Oslněný Jan Holub nestačil úhybný manévr dotáhnout do konce a místní borec skončil s poraněnou klíční kostí. Vůbec poprvé jely v Březolupech stopětadvacítky a jejich klání opanoval Zdeněk Vrba.

Skvělá bitva v rozhodnuté válce
Desáté kolo přeboru tříčlenných družstev už nemohlo změnit podobu závěrečné tabulky. S výjimkou Liberce však soutěžící týmy přijely v plné síle. Žádný div, ke konci sezóny se počet závodních příležitostí snižuje především pro seniory bez zahraničního angažmá. Ti šastnější z nich mají letos u nás už jen Zlatou přilbu.

Do libereckého týmu se opět vrátil Slovák Ján Halabrín. Pardubice, které po jarních personálních problémech měly najednou závodníků na rozdávání, mu zapůjčili René Vidnera. Nicméně ten podlehl chřipkovému onemocnění. A tak vestu se stylizovaným Ještědem nakonec oblékl Jiří Brummer, jenž měl plnit úlohu pražského náhradníka.

Rozdávačnost se ovšem dnes Praze nevyplatila. V rozjížďce s číslem čtyři upadl v první zatáčce druhého kola Jaroslav Hladký, když se vyhýbal nečekaně zpomalenému Jaroslavu Petrákovi. „Zadřeno,“ hlásil pardubický borec po návratu do svého boxu. „Naštěstí mě minul, ale trefil prkna.“

Zatímco pražského juniora odvážela sanitka, Zdeňku Schneiderwindovi byla jasná nutnost dokončit mítink jen se dvěma jezdci. Pražané navíc dnes rozhodně nebyli miláčky štěstěny. Jejich pech začal už v rozjížďce s číslem jedna. Pavel Pučko se nezalekl domácí dvojice Martin Gavenda – Martin Málek.

Držel se těsně za ní a ve druhé zatáčce pronikl mezi oba březolupské závodníky. Jenže o kolo později na stejném místě náhle zpomalil. Zoufale se ohlédl a stačil uhnout blížícímu se Martinu Málkovi. A pak už jen odtlačil mlčící stroj na zelený trávník.

„Došel mi metyl,“ vysvětloval o chvilku později ve svém depu. „Nemám tady tátu jako mechanika. A kluci mi řekli, že mám všechno připravený…“ Chudák ještě netušil, že se na soupeře projíždějící cílem bude dívat z dráhy ještě dvakrát.

Březolupy využily pět bodů, aby se usadily na čele průběžné klasifikace. Nečekaně však prohrály se Slaným. Martin Málek testoval novou vačku. Ale nebyla to dobrá volba, o čemž ho ve třetí jízdě přesvědčil Michal Dudek. Lokální matador se musel na jeho záda dívat už od prvního výjezdu. A Roman Čejka zajistil další bod porážkou Richarda Frištenského.

Nicméně Pardubice zpočátku nebyly schopné plného bodového zásahu. Ve druhé jízdě Jan Holub uletěl Jaroslavu Petrákovi s Tomášem Suchánkem. Václav Milík sice triumfoval před Pavlem Pučkem v opakované čtvrté jízdě, avšak vyloučený Jaroslav Petrák sledoval jeho počínání z depa.

Po přestávce však suverén podzimní části chytil vítěznou fazónu a jal se odmítat teze, že je pouze specialistou na pražský ovál. Tomáš Suchánek a Václav Milík odstartovali na slánské juniory. A ob jednu jízdu je čekali domácí. Martin Málek raději usedl na rezervní motocykl. Vyplatilo se, nebo oběma Pardubičanům ukázal výfuk už po vylétnutí pásky.

Mezitím Jan Holub a Ján Halabrín dobyli pro Liberec pět bodů. Avšak pakliže by Pavlu Pučkovi nepraskl v poslední zatáčce primární řetěz, vyhrál by on a zajistil by remízu. I přesto se však na Liberec začal sápat Slaný. Zmiňovanou prohru s Pardubicemi si vynahradil v osmé jízdě. Michal Dudek v první zatáčce objel Jana Holuba, aby Krzysztof Nowacki ohlídal Jiřího Brummera.

Slánská křídla však přistřihl Pavel Pučko. V rozjížďce s číslem deset triumfoval stylem start – cíl. Avšak i remíza, kterou Roman Čejka a Krzysztof Nowacki dobyli na Jakubu Fenclovi, Slanému stačila. O jízdu dříve totiž liberečtí Jiří Brummer a Ján Halabrín podlehli domácím Michaelu Hádkovi. V polovině mítinku vedly Březolupy s patnácti body před Pardubicemi (14), Slaným (12), Libercem (11) a Prahou (7).

Panoptikum nečekaných zisků a překvapivých ztrát
Avšak Březolupy neměly vyhráno ani zdaleka, nebo do konce zbývala stejná porce jízd. Pardubice nedokázaly využít naplno své střetnutí s Libercem v rozjížďce s číslem jedenáct. Rybník jim vypálil Jan Holub svým povedeným startem. Tomáš Suchánek ho ve druhé zatáčce druhého kola podjel. Jaroslav Petrák po fatálním defektu usednul na druhý stroj Suchánkova týmu. Po vylétnutí pásky zůstal poslední, avšak ve třetím okruhu předčil Jána Halabrína.

Navzdory ztrátě se však Pardubice dostaly do čela. Martin Gavenda sice triumfoval ve dvanácté jízdě, avšak Pavel Pučko s Jakubem Fenclem se ukázali lepší než Richard Frištenský. Březolupský náhradník, který zastoupil Martina Málka nakonec neviděl cíl kvůli píchlé pneumatice.

Vzájemné skóre Pardubic a Březolup se vyrovnalo na osmnácti bodech. V táboře domácích však nevznikla vůbec žádná panika. Martin Málek s Michaelem Hádkem získali kontrolu nad čtrnáctou rozjížďkou už při startu. Vítězství 5:1 nad Janem Holubem a Jiřím Brummerem už nabývalo konkrétních rozměrů. Ale ouha. V poslední zatáčce před cílem prasknul vedoucímu Martinu Málkovi primární řetěz.

Hned vzápětí Pardubice zaútočily naplno. Tomáš Suchánek s Václavem Milíkem na hlavu porazili Romana Čejku s Krzysztofem Nowackim. A jejich tým byl rázem o dva body na čele. Také Liberec zvyšoval své aspirace ve své šarvátce se Slaným. Roman Čejka s Michalem Dudkem inkasovali pět bodů, když ve třinácté jízdě porazili Prahu. Významně jim ovšem pomohl další přetržený primární řetěz Pavla Pučka.

Pražany však porazil i Liberec. Jenže Jakub Fencl v šestnácté jízdě perfektně odstartoval. Ján Halabrín ho předčil v prvním oblouku, ale Jiří Brummer vůbec. Liberec byl tak o dva body před Slaným, jenže středočeský tým měl výhodu jedné rozjížďky k dobru. V závěrečné sérii se bojovalo na dvou frontách. Pardubice a Březolupy o vítězství, Slaný s Libercem o třetí příčku.

V rozjížďce s číslem sedmnáct se Martin Gavenda a Michael Hádek dostali před Michala Dudka už s vylétnutím pásky. Krzysztof Nowacki s udrženým karburátorem se vůbec nerozjel. Pardubice však vzápětí dorovnaly bank stejným výsledkem v duelu s Prahou. Pavel Pučko urputně bušil do hráze, kterou před ním vytvořili Jaroslav Petrák a Václav Milík. V poslední zatáčce vedl slibný útok vnitřní stopou, avšak Václav Milík ho odrazil a zůstal dnes neporažen.

Slanému chyběl na Liberec jediný bod, když Roman Čejka a Michal Dudek sjížděli z depa k rozjížďce s číslem devatenáct. Za soupeře měli Jana Holuba a Jána Halabrína. Po vylétnutí pásky se ujali vedení slánští závodníci. A vzápětí dosáhli zdánlivě jednoduchého triumfu 5:1, který jim otevřel cestu na stupně vítězů. Nicméně nikdo netušil, jaké drama se na dráze odehrává.

„Vypadla mi hadička u karburátoru,“ líčil Roman Čejka, když projel vítězně cílem. „Měl jsem štěstí, že jsem vůbec dojel!“ Nicméně handicap měl svou výhodu. „Snížila se hladina,“ smál se závodníkův mechanik Antonín Polák. „A na chudou směs to letělo jako kráva!“ Mělo to i svou stinnou stránku. „Michal nadával, že byl celej‘ od metylu,“ svěřil se Roman Čejka.

Mezitím se mělo definitivně rozhodnout o vítězi. Pardubice měly k dobru dva body. A pohled na Tomáše Suchánka a Václava Milíka, který zastoupil Jaroslava Petráka, nedával tušit, že by kouč Lubomír Vozár chtěl slevit ze svých ambicí. Nicméně Březolupy kontrovaly Martinem Málkem a Martinem Gavendou.

Jenže co se nestalo. Rozhodčí Jiří Juroška na upozornění třetí strany zaregistroval, že Tomáš Suchánek má na své přilbě červený povlak. A tak zatímco v dosavadních rozjížďkách minimálně dvakrát zůstaly barevné prohřešky bez povšimnutí, nyní sudí poslal pardubického závodníka zpátky do depa pro bílý povlak.

Jenže do vypršení dvouminutového limitu zbývalo žalostně málo času. A když Tomáš Suchánek přijel k otevřeným vratům depa, mohl se rovnou vydat nahoru do svého boxu. Po pár sekundách letěla páska nahoru a s ní Martin Málek a Martin Gavenda dopředu. Březolupy už už slavily triumf, když v první zatáčce třetího kola upadl Martin Gavenda kvůli zadřenému motoru. Bod navíc, který dobyl Václav Milík, zajistil zlatý věnec Pardubicím. „Byl jsem si jistej‘ až v dalším nájezdu,“ svěřoval se pardubický junior. „Když jsem zjistil, že za mnou nikdo není.“

Poslední jízdou však dnešní program na březolupském ovále nekončil. Chystal se Slovácký ovál. Jeho první semifinále pořádně zamotalo papírovými ambicemi. Zatímco Tomáš Suchánek mířil k triumfu, Martin Málek za jeho zády píchnul zadní pneumatiku. na konci druhého kola odstupoval. Oslněný Jan Holub jedoucí těsně za ním se mu nestačil vyhnout a oba upadli.

Pádu se nevyhnul ani Pavel Pučko, který upadl vzápětí v zatáčce u kempu. „Otočil jsem se na ně a spadnul,“ vysvětlil později. Nakonec však měl štěstí. Při repete vyhrál Tomáš Suchánek s náskokem roviny, ale Pavel Pučko za sebou nechal otřeseného Jana Holuba. Ve druhém semifinále vyšel Michael Hádek vítězně z bitvy s Václavem Milíkem. Přišel však o šteft ze spojky a do finále nastupoval jen se čtyřmi.

Tomáš Suchánek neměl opět konkurenci a vyhrál stylem start – cíl. Václav Milík protínal metu jako druhý, zatímco Michael Hádek uhlídal Pavla Pučka. Na stupních vítězů byl docela nával, protože vedle dvou vyhlášení pětistovek přišli na řadu i stopětadvacítkáři. Vložený Tradix Cup se stal kořistí Zdeňka Vrby.

Hlasy z depa
„Tenhle závod byl dobrej‘,“ liboval si Václav Milík. „Jelo to jak v Praze. Zase další dva poháry. Dneska jsme vyhráli na poslední chvíli. Když vyloučili Tomáše, nikdo to nečekal. Já si byl jistej‘ až v nájezdu do dalšího kola, když jsem zjistil, že za mnou už nikdo není. Starty jsem měl hodně dobrý, ale hlavně jsem zvědavej‘ na pondělí do Liberce.“

„Dobrý, až na takový jeden problém,“ poukazoval Tomáš Suchánek na své vyloučení v rozjížďce s číslem dvacet. „Ale vyhráli jsme. Škoda, jak jsem to zkurvil tím povlakem. Ale vyzkoušel jsem si věci na Přilbičku. Vyzkoušeno je, vyhrál jsem Slováckej‘ ovál, co jsem chtěl. Škoda, že jsem takhle nejeli od začátku, teď vyhráváme v týhle sestavě všude. Všechno bylo v pohodě, teď už jen sundat ten smrad ze šampaňskýho z kombinézy!“

„Bylo to hrozný,“ ulevil si Jaroslav Petrák. „Motor kleknul a mechanici se de facto vůbec nezastavili. A dopadlo to, jak to dopadlo. Každej‘ měl pořád nějakej‘ problém a to jsme ještě vyhráli. Akorát mě štve ten motor. Celej‘ kleknul, díra a padesát tisíc vylétlo komínem.“

„Zadřel jsem motor, proto jsem spadnul,“ říkal Martin Gavenda. „Dotlačit to nešlo, byly to dvě kola. Ovál jsem už ani nechtěl jet. Věděl jsem, že sednout na Jawu, nebude dobře. Ale na druhou stranu jsem předjížděl Vencu Milíka. Ale dostal jsem cejchu od Suchoše. Myslel jsem, že uvidím, když sundám slídy, ale ne.“

„Pravé rameno mě bolí jako prase,“ posteskl si Martin Málek. „Dneska se to sralo. Zkoušel jsem vačku a moc to nejelo, seď jsem na druhou motorku, měnil převody a tak různě. Prasknul mi primár. Potom jsem v semifinále píchnul gumu a chtělo uhnout. Zrovna to bylo ve výjezdu, kde svítilo sluníčko. Bylo tam blbě vidět a tak mě smet‘ zezadu. Vyhráli jsme už v Praze, dneska nakonec rozhodly defekty, co jsme tam měli.“

„Pardubice zase vyhrály,“ bilancoval Michael Hádek. „Dělal jsem všechno možný, ale nepovedlo se. V semifinále mi upad‘ šteft a finále jel jen se čtyřma. Odstartoval jsem dobře, ale Tomáš tam byl stejně dřív. Jsem rád aspoň za to třetí.“

„Zezačátku nic moc,“ připouštěl Roman Čejka. „Starty se mi nevedly. Tak jsem se na ně od třetí jízdy víc soustředil. Byly lepší, ale budu je muset pilovat. Dvě jízdy jsem vyhrál, což docela jde. Jen tak dál! Akorát mi v poslední jízdě vypadla hadička u karburátoru. Měl jsem štěstí, že jsem dojel. Jenže se snížila hladina a letělo to na chudou směs jako kráva! Akorát Michal nadával, že byl celej‘ od metylu!“

„Mám radost, že jsme se znovu dostali na místo na pódiu,“ neskrýval Krzysztof Nowacki. „I když jsem neměl tak mnoho bodů, když na prosbu našeho manažera Milana Macha jsem vždy startoval z vnitřních drah a ty v dnešních závodech byly hodně tvrdé a bylo těžké najít dobrou kolej na startu. Ale nestěžuji si! Gratuluji Romanovi a Michalovi za dobytí bodů. Tradičně už na konec sezóny na mě dopadl pech v podobě defektu motoru z důvodu utrženého karburátoru. Mám ale radost, že jsem prošel letošní sezónou bez zranění, když jsem se prakticky vrátil do ploché dráhy naplno po dvou letech přestávky způsobené vážným zraněním. Chci využít příležitosti a poděkovat Milanu Machovi, že mi dal možnost startovat v klubu AK Slaný. Vztahy s činovníky klubu mám velice dobré a také s kolegami z týmu se mi spolupracovalo velmi dobře. Už teď se začnu připravovat na novou sezónu, abych se v ní prezentoval mnohem lépe, protože bych chtěl dosáhnout pro Slaný ještě lepší výsledky. Na závěr tradičně děkuji bratrovi a tátovi, že mi celou sezónu pomáhali, a zdravím všechny fanoušky plochodrážního sportu.“

„Nevím, nevím,“ byl Jan Holub poněkud rozpačitý. „Začátek vypadal dobře. Pak se stala chyba, ale nevím která. Víc mi záleží na pondělku v Liberci. Dneska to beru jako lepšejší trénink.“

„Nic pěknýho,“ kroutil hlavou Pavel Pučko. „Smůla, začalo to metylem v první jízdě, pak ty řetězy. Spíš mě ale trápí, kde vzít díly na pondělí v Liberci. Vedu, ale hlavně, aby bylo, na čem jet.“

1. ZP Pardubice   30
Tomáš Suchánek 1 3 1 3 3 M 11(2)
Jaroslav Petrák 2 U – 1 3 – 6
Václav Milík 3 2 2 2 2 2 13(3)
 
2. Mitas Březolupy   29
Martin Málek 2 2 3 – E 3 10(1)
Martin Gavenda 3 – 2 3 3 F 11(1)
Michael Hádek 0 3 3 2 8(1)
Richard Frištenský 0 E 0
 
3. AK Slaný   24
Michal Dudek 3 1 3 2 1 2 12(2)
Roman Čejka 1 0 2 3 1 3 10
Krzysztof Nowacki, PL (ACCR) 1 1 0 E 2
Jaromír Otruba   DNR
 
4. GRS Liberec   21
Jan Holub 3 3 2 2 2 1 13
Ján Halabrín, SK 0 2 E 0 3 0 5(1)
Jiří Brummer 0 1 1 1 3
 
5. AK Markéta Praha   14
Pavel Pučko E 2 E 3 2 E 1 8
Jakub Fencl 1 1 0 1 1 2 0 6(4)
Jaroslav Hladký F/R – – – 0

Konečné pořadí šampionátu:

  malé body velké body
1. Březolupy 315 42
2. Pardubice 254 36
3. Liberec 249 29
4. Praha 203 24
5. Slaný 175 19

6. Slovácký ovál

    SF1 SF2 FIN
1. Tomáš Suchánek, Pardubice 1.   1.
2. Václav Milík, Pardubice   2. 2.
3. Michael Hádek, Plzeň   1. 3.
4. Pavel Pučko, Praha 2.   4.
5. Jan Holub, Plzeň 3.    
  Martin Gavenda, Praha   3.  
6. Martin Málek, Březolupy X    
  Michal Dudek, Slaný   4.  

Tradix Cup 125 ccm:

1. Zdeněk Vrba, Praha 3 3 3 3 12
2. Michal Škurla, Praha 3 3 1 2 9
3. Michaela Krupičková, Slaný 1 2 2 2 7
4. Ondřej Smetana, Mšeno 2 1 2 1 6
5. Dominik Hinner, Praha 0 1 0 1 2
NC Jaroslav Hladký, Praha – – – – –

Poznámka: Jaroslav Hladký nestartoval kvůli svému pádu v závodě tříčlenných družstev.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR Juniorů

Juniorský šampionát začíná víceméně odznovu

Liberec – 25. září
Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Tohle úsloví platí i na ploché dráze. Martin Vaculík v českém juniorském šampionátu neprohrál jedinou jízdu a suverénně mířil k titulu. Jenže minulou středu si při extralize přivodil dvojitou frakturu levé nohy. Zatímco jej včera odvezla sanitka ze Slaného do Bánské Bystrice, naše juniorka bude vrcholit bez něho. V pondělí se v Liberci setká šestnáct závodníků mladších jednadvaceti let. Na čele průběžné tabulky je pět borců, které při uplatnění odpočtu jednoho nejhoršího výsledku dělí dva body.

Nejvíce mají Pavel Pučko a Michael Hádek. O jeden bod zaostává Matěj Kůs, zatímco Filip Šitera a Martin Gavenda mají ještě o jeden další méně. Do okruhu kandidátů na stupně vítězů je však nutno zahrnout i další borce. Václav Milík se na ně postavil už v Divišově, Jan Holub a Michal Dudek zatím stále čekají.

Startovní listina:

1 Pavel Fuksa, Mšeno
2 Roman Čejka, Slaný
3 Jiří Brummer, Praha
4 Michael Hádek, Plzeň
5 Jakub Fencl, Praha
6 Michal Dudek, Slaný
7 Martin Vonásek, Plzeň
8 Jaroslav Hladký, Praha
9 Jan Holub, Plzeň
10 Filip Šitera, Mšeno
11 Martin Gavenda, Praha
12 Václav Milík, Pardubice
13 Pavel Pučko, Praha
14 Matěj Kůs, Praha
15 René Vidner, Pardubice
16 Denis Wienke, D – Chabařovice

Průběžné pořadí seriálu:

  SLA PHA DIV TOT
  11.4. 26.5. 29.8.  
1. Martin Vaculík 15 (12) 15 30(42)
2. Pavel Pučko 12 (7) 11 23(26)
3. Michael Hádek 13 (7) 10 23(27)
4. Matěj Kůs NS 11 11 22
5. Filip Šitera NS 9 12 21
6. Martin Gavenda 10 11 (7) 21(28)
7. Václav Milík 7 NS 12 19
8. Jan Holub 11 (4) 7 18(22)
9. Michal Dudek 10 6 (1) 16(17)
10. Denis Wienke 7 8 (6) 15(21)
11. Jakub Fencl 5 (5) 9 14(19)
12. Roman Čejka 8 (5) 5 13(18)
13. René Vidner 6 NS 4 10
14. Pavel Fuksa 8 NS NS 8
15. Jiří Brummer (0) 1 6 7
16. Ondřej Veverka 3 4 NS 7
17. Jaroslav Hladký NS 2 2 4
18. Lukáš Hromádka NS 2 NS 2
19. Jiří Vonásek 2 NS NS 2
20. Jiří Lang NS 0 NS 0
21. Václav Lacina 0 0 NS 0
22. Miroslav Horák 0 Q-NS NS 0

Poznámka: jeden nejhorší výsledek se každému jezdci škrtá.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR tříčlenných družstev

Půjde hlavně o ovál

Březolupy – 25. září
Přebor tříčlenných družstev je už fakticky rozhodnut. Pardubice, Liberec a Praha se sice za určitých okolností mohou dohnat tabulkovými body, avšak body z jízd a nahlášené sestavy zítřejšího závěrečného podniku v Březolupech této možnosti nenahrávají. Přesto se však na jihu Moravy bude na co dívat.

Domácí nastupují v nejsilnější možné sestavě, která takřka v celém průběhu šampionátu drtila konkurenci. K Martinu Málkovi a Martinu Gavendovi se vrací uzdravený Michael Hádek a v roli náhradníka bude Richard Frištenský.

Se svou vlastní sestavou si vystačily už jen Praha a Pardubice. Barvy týmu z hlavního města ponesou junioři Pavel Pučko, Jakub Fencl, Jaroslav Hladký a Jiří Brummer. Pardubice budou bez Hynka Štichauera, který startuje v Rakousku. Pojedou pouze ve třech – Tomáš Suchánek, Jaroslav Petrák a Václav Milík.

Zatímco se východočeský tým v průběhu soutěže potýkal se zraněními a dočasnými konci kariér, na podzim zásobuje i konkurenční týmy. Místo Vladimíra Višvádera, jenž má problémy s rukou pokousanou infikovaným hmyzem, bude liberecké barvy hájit René Vidner. Vedle něj vestu se stylizovaným Ještědem obléknou Jan Holub a Slovák Ján Halabrín. Jaromír Otruba bude zase náhradníkem slánské trojice Michal Dudek, Roman Čejka a Krzysztof Nowacki.

Vedle tříčlenných družstev se v Březolupech vůbec poprvé představí stopětadvacítky. Hlavním magnetem ovšem dozajista bude šestý ročník Slováckého oválu, tentokrát v podobě dvou semifinálových jízd a jednoho finále.

Jak zítra nastoupí:

Březolupy 1 Martin Málek, 2 Martin Gavenda, 11 Michael Hádek, 16 Richard Frištenský
Pardubice 3 Tomáš Suchánek, 4 Jaroslav Petrák, 12 Václav Milík
Liberec 5 Jan Holub, 6 René Vidner, 13 Ján Halabrín (SK)
Slaný 7 Michal Dudek, 8 Roman Čejka, 14 Krzysztof Nowacki (PL – ACCR), 19 Jaromír Otruba
Praha 9 Pavel Pučko, 10 Jakub Fencl, 15 Jaroslav Hladký, 20 Jiří Brummer

Aktuální pořadí šampionátu:

  malé body velké body
1. Březolupy 286 38
2. Pardubice 224 31
3. Liberec 227 27
4. Praha 189 23
5. Slaný 151 16


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR tříčlenných družstev

Triumf silné pardubické čtyřky nezvrátil březolupský titul

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 22. září
Stejně jako před čtrnácti dny dominovaly podniku přeboru tříčlenných družstev na pražské Markétě Pardubice. Východočeský celek startující v nejsilnější možné sestavě s taktikou čtyř jízd pro každého člena nepoznal výraznějších problémů. Nicméně Březolupy skončily druhé a potvrdily tak svůj titul nezávisle na výsledku sobotního závěrečného klání na jejich domácí dráze. Na třetí příčku se vydrápal Slaný, když Michal Dudek triumfoval v rozjezdu, z něhož byl Jan Holub diskvalifikován. Vložené klání stopětadvacítek opanoval Zdeněk Vrba, když nevyhrál jen jedinou jízdu, v níž kvůli závadě dojel jen do druhé zatáčky.

Neplatná hypotéza o pardubickém titulu
Březolupy mohly na pražské Markétě slavit titul už před čtrnácti dny. Stačilo jim porazit Liberec. Jenže moravský tým se potkal s paní Smůlou a korunovace se o dva týdny odložila. Liberec se dostal mimo hru o zlato, ale na celkové vítězství mohly pomýšlet Pardubice. Teoretičnost této možnosti však prohlubovala skutečnost, že by Březolupy musely skončit až poslední.

S touto alternativou klubový kouč Miloš Plzák nepočítal. A to tím spíše, měl-li po žarnovickém pádu zpátky Martina Málka. Jenže ten rozhodně není letos na podzim miláčkem štěstěny. V Praze zastavil už v tréninku, kdy mu přetržený primární řetěz zničil spojku a navíc se zamotal do sekundáru.

V rozjížďce s číslem jedna navíc Martinu Málkovi praskl šteft na spojce. Přesto však společně s Martinem Gavendou dovedl Březolupy k úvodní remíze s Markétou. Matěj Kůs, který využil dnešního mítinku k testování motocyklů pro Zlatou přilbu, byl k nezastavení.

Smítný výsledek čekal moravský tým také ve čtvrté jízdě. Martin Gavenda v ní jezdil první od startu až do cíle, jenže slánské duo Roman Čejka – Krzysztof Nowacki s přehledem vyřídilo Richarda Frištenského. Nicméně problémy se nevyhýbaly ani ostatním.

V rozjížďce s číslem tři vyšla pražská Markéta úplně naprázdno. Matěj Kůs vinou prasklé zapalovací svíčky vůbec neopustil startovní rošt. Pavel Pučko byl třetí za Hynkem Štichauer a Tomášem Suchánkem, když mu v předposlední zatáčce prasknul primární řetěz. „Včera jsem dával fungl novej‘,“ povzdechl si, když zkrotil svéhorázem zdivočelého kovového oře.

A Liberec, jenž těsně předtím rozdrtil české juniory Slaného, nedokázal udržet vítěznou sérii v souboji s Březolupy. Filip Šitera sice perfektně odstartoval, avšak v první zatáčce ho podjel Martin Málek a ve druhé po chybě i Martin Gavenda. Moravští aspiranti celkového titulu dali srozumitelně najevo, že poslední rozhodně neskončí.

Díky pomalejšímu úvodu však do čela zamířily Pardubice. V rozjížďce s číslem osm porazily Liberec, by na ně Filip Šitera skvěle odstartoval. Avšak už v prvním oblouku se před něho dostal Václav Milík. Hynek Štichauer musel prokázat větší dávku trpělivosti. Byl však důsledný a od druhého okruhu jezdil druhý.

Boj o vedení se omezoval na Pardubice a Březolupy. A to tím spíše, Praha v sedmé jízdě jen remizovala se Slaným. Matěj Kůs zmizel s vylétnutím pásky, jenže Michal Dudek s Krzysztofem Nowackim si dokázali ohlídat Jaroslava Hladkého. Ani Liberec však nedokázal nasadit k trháku. V úvodní zatáčce rozjížďky s číslem devět Pavel Pučko objel Jana Holuba, aby se posléze bránil jeho revanšistickým pokusům až do cíle.

Vladimír Višváder pojistil remízu třetím místem před Jaroslavem Hladkým, avšak nad nabídkou manažera Jaroslava Krupičky absolvovat další starty v roli taktické rezervy jen kroutil záporně hlavou. „Minulej tejden mě něco kouslo,“ vyhrnoval si pravý rukáv své kombinézy. „Nějakej‘ infikovanej‘ hmyz. Mám horečku devětatřicet…“

Úvodní půle zakončila jízda Březolup s Pardubicemi. Martin Málek konečně vychytal nastavení svoho druhého motocyklu a v první zatáčce předčil Hynka Štichauera. Jaroslav Petrák dodal východočeskému týmu jeden bod. Smírný výsledek však potvrdil Pardubice na průběžné čele. Mohly se pochlubit sedmácti body ve srovnání se čtrnácti Březolup, desti Liberce a devíti Slaného a Prahy.

Titul i bez vítězství v závodě
Úvod druhé poloviny víceméně potvrdil rozdané karty. Liberec stále zabředával do duelu se Slaným o celkové třetí místo. V jedenácté jízdě sice nepoznal Filip Šitera konkurenci, avšak Jan Holub nebodoval. K pásce se přiřítil na poslední chvíli a po jejím vylétnutí se musel dívat na záda obou slánských juniorů.

Vzápětí Březolupy na malý okamžik převzaly vedení. Matěj Kůs se z dráhy vrátil do depa s poruchou zapalování. Protože nestihl dvouminutový limit, musela se dvanáctá jízda obejít bez něho. Martin Málek a Martin Gavenda pak snadno udrželi Pavla Pučka na minimálním bodovém zisku.

Avšak porazit Pardubice v přímé konfrontaci se moravskému týmu nepodařilo vůbec, by ve třinácté jízdě se Martin Málek stal jediným závodníkem, jemuž se dnes podařilo porazit Tomáše Suchánka. „Měl jsem blbou pozici na startu,“ viděl Tomáš Suchánek příčiny velkého sóla březolupského jezdce ze svého úhlu pohledu. „Po úpravě to bylo nadojený a byl jsem spíš jako na vodě.“

Hynek Štichauer, který musel zpátky do depa pro zapomenutou vestu, však vykryl Martina Gavendu. „Byl jsem pomalejší, v nájezdu už nebylo místo a tak jsem musel klapnout,“ vysvětloval svou nulu. Druhá remíza s úhlavním rivalem sebrala Březolupům vidinu na vítězství, nicméně definitivně potvrzený titul jim dával dostatečnou satisfakci.

Pardubice ob jednu rozjížďku konsolidovaly průběžné vedení. Václav Milík v kombinaci s Jaroslavem Petrákem odstartovali na Michala Dudka s Krzysztofem Nowackim. Slaný si ale stále udržoval naději na stupně vítězů. Matěj Kůs ve čtrnácté jízdě pojistil remízu se Slaným, když odstartoval na Filipa Šiteru. Vladimír Višváder nepustil na body Jakuba Fencla.

Tím se však dnešní závodní program Filipa Šitery, který ho pojal jako testování na extraligový vrchol, uzavřel. Nebyl se svým strojovým parkem spokojen a nakonec na svou šestou jízdu ani nenastoupil. Nemocný Vladimír Višváder ještě garantoval smíárný výsledek s Březolupy v rozjížďce s číslem šestnáct.

Tu vyhrál Martin Málek, avšak Jan Holub a Vladimír Višváder vytvořili nepřekonatelnou hráz Richardu Frištenskému. Hned poté však slovensko-český matador svlékl kombinůzu. „Už se mi zvedal kufr,“ omlouval se. „Udělal jsem, co jsem měl.“ A Jan Holub zůstal na všechno sám. Liberec měl k dobru na Slaný šst bodů, nicméně do konce závodu se měl na dráze objevit jen jednou, zatímco jeho rival dvakrát.

Mezitím v sedmnácté jízdě potvrdily Pardubice své vítězství. Tomáš Suchánek a Václav Milík odstartovali jako jeden muž a Pavel Pučko s Jaroslavem Hladkým jim nedokázali účinně čelit. Březolupy vzápětí uzavřely svůj účet nerozhodným duelem se Slaným. Už v této fázi měly méně bodů než Pardubice, které čekala ještě jedna akce.

A v ní Václav Milík ani počtvrté neprohrál se závodníkem soupeře. Odrazil všechny ataky, jimiž ho po celá čtři kola častoval osaměle bojující Jan Holub, který za sebou nechal Jaroslava Petráka. Nciméně jeho statečný boj nestačil na pódium.

Slaný větřil bronzovou šanci už v rozjížďce s číslem osmnáct, v níž Roman Čejka s Krzysztofem Nowackim skončili před Richardem Frištenský. V úplně poslední jízdě pak Roman Čejka a Michal Dudek museli inkasovat pět bodů proti Markétě. Ta jim situaci ulehčila, když na ovál místo Matěje Kůse zamířil náhradník Jakub Fencl.

Nejlépe odstartoval Michal Dudek. Za ním byl Jakub Fencl a Roman Čejka. Slánský benjamínek však v první oblouku nasadil k trháku. Zaútočil zeširoka a na protilehlou rovinku vyjížděl už v čele. Útiočné ambice Jakuba Fencla zbrzdila chyba ve druhé zatáčce a poslední Pavel Pučko mohl jen nostalgicky vzpomínat na svých devatenáct bodů z předminulého týdne.

Slánský záměr však klapnul dokonale a jeho skóre s Libercem bylo srovnáno. Jan Holub tedy musel nasadit přilbu ještě jednou. Jenže úpravu spojky dokončoval ve chvíli, když už Michal Dudek mířil k pásce. Časový limit nemohl stihnout ani náhodou. A tak slánský borec sám samotinký obkroužil čtveřici okruhů a pak mohl s kolegy jít na stupně vítězů.

Hlasy z depa
„Dobrý, měl jsem plnej‘ počet,“ radoval se Václav Milík. „Specialista na Markétu nejsem, ale dneska mi to šlo. Hlavně mi jela motorka. Škoda, že jsme takhle nejezdili celou sezónu. Chyběl nám Hynek, byl zraněnej‘ a to body nám chyběly. Doufám, že dotřetice v Březolupech.“

„Dobrý, vyhráli jsme,“ jásal Tomáš Suchánek. „Oprášil jsem Jawičku, vyhnal z ní brouky a oprášil od pavučin. Škoda toho bodu, špatnej‘ start. Blbá pozice, po úpravě to bylo nadojený a byl jsem spíš jako na vodě.“

„Jsem smutnej‘,“ nekorespondovala nálada Hynka Štichauera s všeobecným veselím pardubického týmu. „Dobře to začalo, ale pak mě to psychicky rozhodilo a konec byl horší. Musím se hodit do klidu, aby mě nerozhazovaly takový píčoviny jako dneska a soustředit se na Zlatou přilbu.“

„Po tréninku jsem byl takový skeptický,“ připouštěl Martin Málek. „Motorka mi moc nejela a pak mi prasknul primární řetěz. Rozbil mi spojku a kryty. Zamotal se do toho ještě sekundární řetěz. Sednul jsem na druhou motorku a potom ji musel doladit. A už se to trošku rozjelo. Dneska kdybych to měl shrnout, samé závažné problémy. Ještě se mi ulomil šteft. Ale super, jsme mistři a teď jsem jen zvědavý, jestli na konci roku dostaneme pohár.“

„Vyhrávám to často,“ připomněl Martin Gavenda skutečnost, že loni vyhrál tříčlenná družstva v pražských barvách. „Dneska paráda, proti minulým závodům tady určitě. Nula? Byl jsem pomalejší, v nájezdu nebylo místo, tak jsem musel zaklapnout. Titul je a dneska nešlo o nic jiného, než to dorazit.“

„Denska super,“ pochvaloval si Roman Čejka. „Jednu jízdu jsem vyhrál, to je paráda. Pěkně jsme to naladili, takže mám docela radost. Dvakrát jsem ale posral start, pořád sbírám zkušenosti.“

„Závody v mém podání byly trošku lepší než ty předešlé, které se konaly osmého na této dráze,“ hodnotil Krzysztof Nowacki. „Mám radost, že se mi společně s kolegy podařilo vybojovat místo na pódiu. Zdravím všechny fanoušky a zvu je na následující závody.“

„Chtěl jsem vyzkoušet něco na extraligu,“ vysvětloval důvody své účasti Filip Šitera. „Ale vyzkoušel jsem, jaký to je, když to nejede. V jedný sérii jsem jel dvě jízdy a přestávalo to jet. Zjistili jsme, že to bylo zapalko. Do toho nevidíš.“

„Nechápu to,“ kroutil hlavou Vladimír Višváder. „Jsem skoro čtyřicátník a jdu do toho naplno. Jedu v horečce a mladý kluci neví, jak maj‘ jet a jakej‘ maj‘ povlak. Nebudu jmenovat, to je každýho věc. Já si svoje odjel, ale pokud se tak budou chovat vůči sponzorům, všechno skončí. To je výsměch toho sportu. Bylo mi špatně a poslední jízdy se mi už zvedal kufr. Polil jsem si to metylem, ale teď jdu na pohotovost.“

„S Bohoušem jsme zkoušeli motor na Přilbu,“ říkal Matěj Kůs. „Víc tajností ze zázemí se mi nechce prozrazovat. Defekty se stávají, jednou praskla svíčka a pak zapalování.“

„Den blbec, ale jinak dobrý,“ bilancoval Pavel Pučko. „První jízda se mi nepovedla a ani nevím proč. Pak mi na tý lepší motorce prasknul fungl novej‘ řetěz a málem jsem šel na držku. Na slabší motorce se mi potom povedla jízda, ale od tý doby se už nedařilo. Snad to bude příště lepší.“

1. ZP Pardubice   34
Tomáš Suchánek 2 3 – 2 3 – 10(1)
Jaroslav Petrák – 1 1 – 2 1 5(2)
Václav Milík 3 – 3 2 3 11(1)
Hynek Štichauer 3 2 2 1 8(2)
 
2. Mitas Březolupy   28
Martin Gavenda 2 3 3 2 0 3 13(1)
Martin Málek 1 2 3 3 3 3 15(2)
Richard Frištenský 0 0 0 0 0
 
3. AK Slaný   21
Michal Dudek 1 2 2 2 1 2 10(1)+3
Roman Čejka 0 2 0 1 2 3 8(1)
Krzysztof Nowacki, PL (ACCR) 1 1 0 1 3(3)
 
4. GRS Liberec   21
Filip Šitera 3 1 1 3 2 – 10
Jan Holub 2 0 2 0 2 2 8(1)+M
Vladimír Višváder 0 1 1 1 3(3)
 
5. Markéta Praha   15
Matěj Kůs 3 E 3 M 3 – 9
Pavel Pučko 0 E 3 1 1 1 6
Jaroslav Hladký 0 0 – 0 0
Jakub Fencl 0 0 0

Aktuální pořadí šampionátu:

  malé body velké body
1. Březolupy 286 38
2. Pardubice 224 31
3. Liberec 227 27
4. Praha 189 23
5. Slaný 151 16

Vložený závod 125 ccm:

1. Zdeněk Vrba, Praha 4 E 4 4 4 16
2. Michaela Krupičková, Slaný 2 4 2 3 2 13
3. Ondřej Smetana, Mšeno 3 2 3 1 3 12
4. Michal Škurla, Praha 1 3 1 2 1 8
5. Dominik Hinner, Praha 0 1 0 0 0 1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR tříčlenných družstev

Březolupy chtějí dnes v Praze vstoupit do stejné řeky

Praha – 22. září
Přesně před čtrnácti dny mohly Březolupy dotáhnout své fenomenální tažení letošním přeborem tříčlenných družstev do vítězného konce. K předčasnému potvrzení titulu na pražské dráze jim prakticky stačilo porazit Liberec. Nepovedlo se, severočeský tým je sice ze hry, ovšem ryze teoreticky mohou na prvenství pomýšlet Pardubice. Nicméně Moravané mají ke zlatu hodně blízko. A dnes, kdy se šampionát vrací opět na Markétu v náhradním termínu za propršené poslední červnové úterý, jim stačí neskončit poslední.

I když soupeři nastupují v plné síle, není obdobný scénář vůbec nereálný. Březolupskému družstvu se vrací Martin Málek, jenž musel minule absentovat kvůli rekonvalescenci po svém žarnovickém pádu. Po jeho boku nastoupí Martin Gavenda a Richard Frištenský, jemuž Miloš Plzák dává další závodní šanci.

Stejně jako před dvěma týdny budou hodně silné Pardubice, jenž ve stejném složení – Tomáš Suchánek, Jaroslav Petrák, Václav Milík a Hynek Štichauer – triumfovaly. Pražané budou mít k dispozici Matěje Kůse, jenž posílí Pavla Pučka, Jaroslava Hladkého a Jakuba Fencla. Liberec na poslední chvíli angažoval opět Filipa Šiteru, zatímco Jan Holub a Vladimír Višváder byli jasní už předem. A Slaný pojede ve svém tradičním složení, tedy Michal Dudek, Roman Čejka a Polák Krzysztof Nowacki.

Jak dnes nastoupí:

Praha 1 Matěj Kůs, 2 Pavel Pučko, 11 Jaroslav Hladký, 16 Jakub Fencl
Slaný 3 Michal Dudek, 4 Roman Čejka, 12 Krzysztof Nowacki (PL – ACCR)
Liberec 5 Filip Šitera, 6 Jan Holub, 13 Vladimír Višváder
Pardubice 7 Tomáš Suchánek, 8 Jaroslav Petrák, 14 Václav Milík, 19 Hynek Štichauer
Březolupy 9 Martin Gavenda, 10 Martin Málek, 15 Richard Frištenský

Aktuální pořadí šampionátu:

  malé body velké body
1. Březolupy 258 34
2. Pardubice 190 26
3. Liberec 206 25
4. Praha 174 22
5. Slaný 130 13

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR Jednotlivců

Lukáš Dryml se zmocnil titulu až v dodatkové jízdě

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 12. září
Dramatický – až moc dramatický, jak později uvedl Lukáš Dryml – závěr mělo finále českého šampionátu jednotlivců dnes ve Svitavách. Josef Franc sem po včerejších Pardubicích přijel s dvoubodovým náskokem. Ten ještě o jeden bod vzrostl, když Lukáš Dryml zaváhal na startu rozjížďky s číslem tři. Prokázal však srdce bojovníka a během necelých kol jezdil druhý. Od té chvíle jen vítězil, avšak Josef Franc prohrál s Janem Jarošem a Matějem Kůsem. Při vzájemném střetu v osmnácté jízdě měl vrch pardubický závodník. A to znamenalo rozjezd o titul. I v něm Lukáš Dryml perfektně odstartoval a už od úvodního nájezdu třímal obhajobu loňského primátu pevně ve svých rukou. Celkový bronz nakonec připadl Matěji Kůsovi, když Aleš Dryml doplatil na vyschlou nádrž v páté jízdě.

Mistr se nevzdává
Definitivní rozuzlení bojů o letošního krále české ploché dráhy přinesl vzrušenou atmosféru už při tréninku. Josef Franc odtrénoval v úvodní skupině. A pak se domluvil s kamarádem Adrianem Rymelem, že on zůstane v depu a leader průběžné klasifikace vyjede na ovál místo něho.

Nicméně Lubomír Vozár v roli šéfa depa a předseda jury Petr Moravec byli bdělí. A Josef Franc neunikl jejich pozornosti. Byl však rychlejší a vlétl na ovál jako žlutá střela. Než se z boxů dovolali na věž a praporkáři začali mávat červenými praporky, stihnul pár koleček.

Když byl zahnán zpátky do kóje, kterou sdílel společně s Adrianem Rymelem, na protilehlé rovině upadl Jan Jaroš. Znovu svítila červená světla a Matěj Kůs a Lukáš Dryml žehrali na zkrácenou dobu svého tréninku. Nic platno, ale pražský junior alespoň ukázal jednomu muži s praporkem, jak ho správně použít.

Z obou žhavých kandidátů mistrovských vavřínů si na úvod počínal lépe Josef Franc. Na startu rozjížďky s číslem jedna nezaváhal a o minutu a pár sekund později projel pod šachovnicovou vlajkou jako vítěz. Zato Martin Málek se na své dva body pořádně nadřel. Zapomněl si doma prášek na bolavá záda a po depu se pohyboval jako po setkání s partou nadržených homosexuálů. Navíc se před nástupem nenudil, protože se z tréninku vrátil bez spojkového šteftu a s prasklým rámečkem. A v první jízdě opouštěl rošt jako poslední.

Avšak neohroženě se postavil čelem všem nástrahám osudu. Ve druhé zatáčce odsunul na poslední příčku Pavla Pučka, aby v nájezdu do druhého kola předčil také Tomáše Suchánka. Když inkasoval pekelně vydřené dva body, nikoho nenapadlo, že se ob jednu jízdu ve stejné situaci objeví i Lukáš Dryml.

Do první zatáčky skládal svůj motocykl jako poslední. Vpředu řádil Adrian Rymel. Odstavil Matěje Kůse a Jana Jaroše. „Aďa mě vyvez‘ moc ven,“ líčil postartovní melu Matěj Kůs. „Koplo ho to a já musel ubrat, abych ho nenarval do mantinelu.“ Brzy však měl starostí na hlavu. Lukáš Dryml se totiž rozhodl o svůj titul bojovat.

Během kola a čtvrt za sebou nechal nejen Matěje Kůse, ale i Jana Jaroše. Když se usadil na druhém místě, byl Adrian Rymel už dávno v prachu. A bod, kterým by zachytil nástup Josefa France, také. Jenže Lukáš Dryml se rozhodl o obhajobu titulu bojovat, by mu kvůli tříbodové ztrátě a čtyřem sériím do konce šampionátu věřil snad už jen hlouček nejvěrnějších.

Další bod dolů
Lukáš Dryml zamířil do akce už po první přestávce. Největším soupeřem se mu stal bratr Aleš bojující o celkový bronz, který skvěle odstartoval. Nicméně jeho mladší sourozenec se tvrdě v první zatáčce dostal do vedení. Aleš Dryml, jenž na začátku sebral vítězství Janu Holubovi na protilehlé rovince čtvrté jízdy, nakonec zůstal na trojce z úvodní série.

Ve chvíli, kdy už měl starmaršála mávajícího šachovnicovou vlajkou na dohled, zůstal stát. „Blbě jsem se domluvil s mechanikem o dolití metylu,“ meditoval nad prázdnou nádrží svého stroje. Jeho dva body spadly doslova do klína Dariuszi Lowickemu. Pavlu Pučkovi, který byl původně třetí za bratry Drymlovými, prasknul držák sedla. „Sedlo šlo do prdele a mně to ustřelilo,“ líčil nečekanou změnu trajektorie pražský junior. A liberecký Polák se prakticky bez práce povznesl v poslední zatáčce ze čtvrté příčky na druhou.

Vzápětí Josef Franc dojel do cíle před Adrianem Rymelem. Jejich počínání chvílemi připomínalo šampionát republiky dvojic. „Jsou to závody, mistrák, to se nepouští,“ odmítal podobné spekulace Adrian Rymel. Nicméně ve druhé zatáčce se hodně ohlížel po Filipu Šiterovi, jenž v první sérii ustavil nový traový rekord, zatímco Josef Franc nerušeně upaloval vstříc vítězství.

Druhý triumf zapříčinil, že Josef Franc osaměl na čele průběžné klasifikace. Jeho pronásledovatel na cestě k titulu měl o jeden bod méně stejně jako Adrian Rymel. Po problematické rozjížďce s číslem tři se začali prosazovat také Matěj Kůs a Jan Jaroš. Pražský junior po skvělém startu a nekompromisním průletu úvodním obloukem vyhrál sedmou jízdu. Stejně důsledně si počínal vzápětí i Mšeňák. Ten dokázal, že má oči i vzadu, nebo mařil každý nájezd Martina Málka už v samotném zárodku.

A právě Jan Jaroš se v rozjížďce s číslem deset stal prvním mužem, který dnes obral o body Josefa France. Perfektně odstartoval a Pražan v sedle žlutého motocyklu za jeho zády byl bezmocný, by se snažil sebevíc. To byl ten správný impuls pro Lukáše Drymla. Jedenáctou jízdu vyhrál stylem start – cíl před Tomášem Suchánkem.

I nadále stoupala hvězda Matěje Kůse. Při neúčasti Martina Vaculíka, který musel trénovat v Gdaňsku před existenčním střetnutím s Wroclawí, měl v hledáčku třetí místo v průběžné klasifikaci. Slovák se s absencí ve Svitavách smiřoval těžko, by logicky preferoval kariéru v polské extralize. O poněkud tragikomickou tečku za jeho účinkováním v českém šampionátu se postaralo počasí, které nedělní duel nakonec přeložilo.

Matěj Kůs podobnou situaci řešil před čtrnácti dny v souvislosti s českou juniorkou, ale nyní byl odhodlán dovést svou ofenzívu až do bronzového konce. V rozjížďce s číslem devět znovu zopakoval svůj brilantní start. A Filipu Šiterovi nezbylo než se vyrovnat se skutečností, že je opět až druhý.

Jenže bronzový sen stále žil i Aleš Dryml. Rozjížďka s číslem dvanáct ho k němu ještě přiblížila. V první zatáčce odvrátil prudký nápor Adriana Rymela. Pak už měl na čele klid, protože pražský závodník byl nucen odvracet Martina Málka. Duel obou synů moravské země trval až do konce. Ve druhé zatáčce se Martin Málek už už sunul spodem dopředu. Ale slibný úmysl se dočkal své realizace teprve v posledním oblouku před cílem, v němž Martin Málek svůj manévr zopakoval jako přes kopírku.

Dva rozjezdy s různou vahou
Boj o celkový bronz prakticky došel svého rozuzlení v rozjížďce s číslem čtrnáct. Matěj Kůs mohl srovnat bodový krok s Alešem Drymlem. A snad aby toho nebylo málo, přihrál jim osud do cesty Josefa France. Matěj Kůs předvedl start opět jako vystřižený z příručky profesorů plochodrážního řemesla.

Josef Franc byl za ním, ale cestu k předjetí nenašel. Držel však v šachu Aleše Drymla. Jak ubývala kola do cíle, soustředila se pozornost všech na Matěje Kůse. Skupinka z pražského tábora doufala, že uvolní cestu Josefu Francovi. Vedoucí junior se vskutku v poslední zatáčce ohlédl, nicméně cílem prosvištěl jako první on.

Josef Franc tedy zaknihoval ztrátu dalšího bodu. Jak se záhy ukázalo, kdyby nějaká pevná ruka stanovila týmovou strategii, byl by mistrem právě on. Místo toho ve své podstatě nakonec sám pomohl Matěji Kůsovi. Bod, který právě sebral Aleši Drymlovi, pardubickému jezdci chyběl k rozjezdu s Matějem Kůsem. Leč nepředbíhejme…

Bitva o titul pokračovala v duchu fair play a absence zákulisních machinací jí jedině prospěla. Lukáš Dryml prokázal zvýšenou odolnost proti stresům a pekelně soustředěný se vydal vstříc šestnácté jízdě. Ta se stala jeho kořistí už po vylétnutí pásky. Pozici u vnitřní čáry udržel i po průjezdu první zatáčkou, aby v jejím výjezdu zkřížil dráhu Martinu Málkovi.

Březolupský závodník stále zůstával ve hře o bronz. Řítil se do druhé zatáčky a vnějškem se dostal dopředu. Vzápětí však v divokých smycích hobloval mantinel. Udržel se však v sedle. O první místo zase přišel, nicméně Filip Šitera a Jan Holub zůstali za ním.

„Najel jsem na lajnu,“ vysvětloval Martin Málek příčinu své kaskadérské vložky. „Kopla mě díra a vypadla mi noha z háku. Vzápětí jsem chytil druhou díru a měl co dělat, abych to ustál.“ Ani Jan Jaroš se nenechal zahanbit v honbě za potenciálním bronzem. Ve třinácté jízdě vyvezl Pavla Pučka, který s ním chtěl diskutovat o první příčce. Mezitím se nacpal dopředu Martin Gavenda, ovšem mšenského závodníka neohrozil.

Poslední čtyři jízdy měly rozhodnout o stupních vítězů, mistru i o celkově třetím muži závěrečného pořadí. Nakonec však určily pouze majitele bronzu. Po katastrofálních Pardubicích a dnešní počáteční beznaději se Lukáši Drymlovi evidentně zalíbilo tahat za delší konec provazu. V ostře sledované osmnácté jízdě narazil na Josefa France. U pásky stanuli bok po boku. Pardubičan s červeným povlakem, Pražan s modrým.

Od startu byl Lukáš Dryml rychlejší. Svého soka vyvezl na venek a pak si mohl pískat pod fousy, kdyby si je nechal narůst. Po čtyřech kolech proletěl cílem a všechno bylo jako začátkem srpna v Divišově. Nerozhodně, jen skóre obou závodníků časem zbytnělo na osmatřicet bodů.

V rozjížďce s číslem devatenáct nejlépe odstartoval Aleš Dryml. V první zatáčce tvrdě vytlačil Filipa Šiteru. Na druhou příčku se tak dostal Jan Jaroš. Filip Šitera na něho zaútočil vnějškem druhé zatáčky. Mšeňák se nenechal vyvést z klidu a jel k mantinelu. Filip Šitera neubral a už ležel na dráze. „Hlídal jsem si svou stopu,“ vysvětloval Jan Jaroš. „Byl jsem před ním a jel podle sebe. Věděl jsem, že tam je, a myslel, že ubere. Neubral.“ A názor Filipa Šitery? „Myslel, že klapnu, ale přitom ví, že jsem jezdec, co neklape.“

Pavel Váňa na věži rozhodčího zatím rozsvítil modré světlo korespondující s barvou pokrývky přilby mšenského závodníka. Ten se vydal svou záležitost reklamovat telefonicky, ovšem arbitr se s ním odmítl vůbec bavit. Zato jeho otec Boris nelenil a vydal se za sudím do jeho výšky. A po návratu do boxů jen stěží skrýval rozhořčení. „Ze svého místa vůbec přes mantinel nevidí to místo, kde se to stalo!“

Jan Jaroš definitivně přišel o šanci stanout na stupních vítězů dnes a konec konců i v průběžné klasifikace. Zato Aleš Dryml zvýšil tržní hodnotu svých akcií. Bez větších potíží triumfoval při repete, když Filip Šitera tentokrát do půlky protilehlé rovinky visel za Tomášem Suchánkem.

Aleš Dryml mohl už jen sledovat, jak skončí rozjížďka s číslem dvacet. Pakliže by v ní Martin Málek dojel před Matějem Kůsem, jeli by o bronz rozjezd všichni tři. Jenže Matěj Kůs hrál další velké sólo, protože se v první zatáčce Martinu Málkovi připletl do cesty Dariusz Lowicki. Pražský junior tím pádem stanul na třetí příčce celkového pódia, zatímco Aleš Dryml a Martin Málek se poskládali za něj.

Než se rozhodlo o mistru, museli se Adrian Rymel, Matěj Kůs a Josef Franc rozjíždět o druhé místo v dnešním závodě. Josef Franc si vzal druhý motocykl, ale zůstal vzadu. Vše rozhodl Matěj Kůs svým dalším kromobyčejně povedeným startem. A pak už po chvilce klidu přišlo vyvrcholení celého šampionátu.

Josef Franc neustále dolaďoval poslední detaily na nastavení svého motocyklu. Zůstal u toho druhého. „Je pomalejší, ale startuje,“ vysvětlil okolnosti své volby. Zato Lukáš Dryml se ve svém boxu pohroužil do svého nitra, obličejem k dřevěné stěně, zády k celému přihlížejícímu světu.

Alfou a omegou zlaté medaile se stal start. Lukáš Dryml ho zvládl lépe. V první zatáčce byl rychlejší a pak už si jen hlídal svou pozici před Josefem Francem. Statistici u jeho jména zapsali už třetí domácí individuální titul. Zato Josef Franc prozatím nestrhnul nálepku věčně druhého. I když na druhou stranu čtyřikrát má do věčných časů hodně daleko.

Hlasy z depa
„Až moc dramatický,“ popisoval mítink Lukáš Dryml poté, co uspokojil dlouhou frontu žadatelů o autogram. „Pořádný nervy. Je toho hodně. S Aďou jsem neodjel. Jel jsem ze čtvrtýho místa a dost to dával přes díry. Dnes se ale ukázalo, jak kdo jede na technickejch‘ drahách. Dráha nebyla OK, ale mě rozhodilo to letiště včera v Pardubicích. Byl jsem zničenej‘ psychicky. První jízda tam byla moje chyba, nemoh‘ jsem dohnat malýho Holoubka. Moje chyba, bylo to v prdeli, chtěl jsem zkusit novej‘ motor na Zlatou přilbu. Pak jsem vzal druhej‘, co mám z Polska, ale v Pardubicích prostě nejel. Zabil jsem motorku převodama a bylo to o nervy. Jdu po každým, ale včera mě předjížděli mladý kluci. Dneska bylo štěstí, že se jeho na technický dráze. Bylo to o tom, jak kdo zvládne techniku jízdy. Musím říct, že si Aleš zasloužil lepší úspěch. To, že měl defekt, je strašný v takovým závodě, kde jde o bednu. Aleš moh‘ bejt daleko, daleko vejš. Vůbec se nedivím, že jsem vyhrál, ale jsem zničenej‘, že boj trval až do konce. Ale to tě dělá silnějším závodníkem. Vrátil jsem si zdravý sebevědomí. V Čechách vyrostlo tolik kluků, že jsou lepší a rychlejší. Je to vyrovnanější a to je dobře.“

„Dobrý, ale je škoda Divišova,“ rekapituloval Matěj Kůs své účinkování v celém seriálu. „A škoda první jízdy, Aďa mě vyvez‘ moc ven. Koplo ho to a já musel ubrat, abych ho nenarval do mantinelu. Jsem rád, že se mi poved‘ úspěch v seniorský kategorii. Cíle na tuhle sezónu byly přehnaný, aspoň tohle vyšlo. Bohouš odved‘ dost práce a nejenom on. Děkuju celýmu svýmu týmu za tenhle výsledek. Dráha byla děravá, ale to mi tady nevadí, mám to tady rád. Ta moje první jízda byla moje první prohraná ve Svitavách.“

„Jsou to závody, finále, to se nepouští,“ odmítal Adrian Rymel spekulace o přepuštění bodů svému klubovému kolegovi. „Jelo se mi líp než včera. Dráha byla dobrá. Vypadalo to, že je rozbitá, ale dobrá. Ještě se chci omluvit sponzorům a fanouškům za včera. Dneska to bylo normální.“

„Jsem nasranej‘, ani ne zklamanej‘,“ svěřoval se Josef Franc. „Je to zakletý. Po včerejším úspěchu jsem byl spokojenej‘. Dneska nebyl začátek špatnej‘. Ale pak jsem ztratil tři body. Nastavil jsem to, co jsem zvyklej‘ jako v Newcastle, ale asi to bylo slabý. Rozjezdy jsem jel na druhý motorce. Byla pomalejší, ale líp startovala. Už počtvrtý jsem druhej‘. Nastavení nejde jinak vymyslet, motorky byly připravený dobře, musí to bejt ve mně. Já se vybrečím za rohem, ale jde o lidi, co mně pomáhaj‘. Třeba Honza Hlačina se o mě stará, chodí do práce a nespí. Třeba jemu bych ten titul rád věnoval.“

„Čtvrtý místo celkově,“ bilancoval Aleš Dryml. „Bylo toho víc. Dva defekty za tři závody. To člověk nemůže myslet na vítězství. Dneska jsem se blbě domluvil s mechanikem o dolití metylu. Škoda, sere mě to, co se dá dělat?! Dráha byla pěkně rozsekaná. Nad výběrem finálových pro finále by se měli pro příští rok zamyslet. Máme víc lepších drah. Dneska brácha ukázal, kdo je jednička. A tak zase asi příští rok česká jednička nepojede Grand Prix v Praze. Ale je ještě finále v Coventry (smích).“

„Přiměřeně,“ odpovídal Jan Jaroš na otázku, jak se cítí jako šestý muž závěrečné klasifikace. „Asi to tak mělo bejt. Na začátku jsem se nemoh‘ pořádně srovnat na motorce. Pak jsem na to přišel. V devatenáctý jízdě jsem si hlídal svou stopu a jel podle sebe. Věděl jsem, že tam je, a myslel, že ubere. Neubral. Myslel jsem, že vyloučí jeho, ale rozhodčí to posoudil jinak. Sere mě to, ale nic s tím neudělám. Život jde dál. Hlavně, že mu (hlavou ukázal na Filipa Šiteru – pozn. redakce) nic není, gumě. Ve středu ho budeme potřebovat při extralize.“

„Bolí mě hodně záda,“ ulevil si Martin Málek. „Dráha byla docela náročná. Jak jsem jel s Lukášem, najel jsem na lajnu. Kopla mě díra a vypadla mi noha z háku. Vzápětí jsem chytil druhou a měl co dělat, abych to ustál. Na tu hrůzu, jak mi je, tak to dopadlo docela dobře. Akorát jsem doma zapomněl prášek a záda mě bolely už od tréninku. Teď se těším, až si doma lehnu.“

„Nenechávám místo, tak se to jezdí,“ vracel se Filip Šitera ke své kolizi s Janem Jarošem. „Myslel, že klapnu, ale přitom ví, že jsem jezdec, co neklape. Dneska se mi jelo jako celý tři finále. Nic moc. Celá tahle sezóna je špatná. Už aby to bylo za mnou.“

1. Lukáš Dryml, Pardubice 2 3 3 3 3 14
2. Matěj Kůs, Praha 0 3 3 3 3 12+3
3. Adrian Rymel, Praha 3 2 1 3 3 12+2
4. Josef Franc, Praha 3 3 2 2 2 12+1
5. Aleš Dryml, Pardubice 3 E 3 1 3 10
6. Jan Jaroš, Mšeno 1 3 3 3 U 10
7. Martin Málek, Březolupy 2 2 2 2 2 10
8. Filip Šitera, Mšeno 3 1 2 1 2 9
9. Tomáš Suchánek, Pardubice 1 E 2 2 1 6
10. Martin Gavenda, Praha 1 2 0 2 0 5
11. Pavel Pučko, Praha 0 1 1 1 2 5
12. Vladimír Višváder, Liberec 2 0 1 0 1 4
13. Jan Holub, Plzeň 2 1 1 0 0 4
14. Jaroslav Petrák, Pardubice 1 1 0 1 1 4
15. Dariusz Lowicki, Liberec (PL – ACCR) 0 2 R 0 1 3
16. Roman Čejka, Slaný 0 0 0 0 0 0
res Jaromír Otruba, Mšeno   DNR

Průběžné pořadí šampionátu:

  DIV PCE SVI TOTAL
  1.8. 11.9. 12.9.  
1. Lukáš Dryml, Pardubice 14+3 10 14 38+3
2. Josef Franc, Praha 14+2 12+2 12+1 38+2
3. Matěj Kůs, Praha 9 12+3 12+3 33
4. Aleš Dryml, Pardubice 9 13 10 32
5. Martin Málek, Březolupy 11 10 10 31
6. Jan Jaroš, Mšeno 10 8 10 28
7. Filip Šitera, Mšeno 9 8 9 26
8. Adrian Rymel, Praha 7 4 12+2 23
9. Martin Vaculík, Slaný (SK – ACCR) 12 11 – 23
10. Tomáš Suchánek, Pardubice 4 7 6 17
11. Martin Gavenda, Praha 3 6 5 14
12. Pavel Pučko, Praha 3 5 5 13
13. Jan Holub, Plzeň 0 9 4 13
14. Luboš Tomíček, Praha 6 – – 6
15. Jaroslav Petrák, Pardubice DNR 1 4 5
16. Michael Hádek, Plzeň 5 – – 5
17. Vladimír Višváder, Liberec – 1-R 4 5
18. Dariusz Lowicki, Liberec (PL – ACCR) DNR 1 3 4
19. Richard Wolff, Praha 4 – – 4
20. Roman Čejka, Slaný – 2 0 2
21. Jaromír Otruba, Mšeno – 0-R DNR 0


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)