Archiv pro rubriku: MČR

MČR Juniorů

Michael Hádek radil dobře

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 23. dubna
Michael Hádek, coby nejzkušenější závodník dnešního úrovního kola českého juniorského šampionátu, nešetřil radami v boxech ostatních závodníků. Sdílnost se mu vyplatila, protože Michal Dudek a Pavol Pučko dokázali porazit Václava Milíka. Pardubický junior však Michaela Hádka porazil, avšak k vítězství mu chyběl jediný bod na Plzeňana. O stříbrný věnec však musel svádět bitvu s Janem Holubem a Pavlem Pučkem, v němž byl úspěšný a dal jasně najevo, že posledné volné místečko v reprezentaci pro mistrovství světa je ve správných rukou.
Začátek lepších časů
Přílivem nových mladíků a vyrovnáním výkonnosti již etablovaných borců dostává česká juniorka opět dramatický náboj. Nikdo nemá nic jisté a nikdy nemusí být vůbec nic ztraceno. Dnešní podnik toho byl více než pádným důkazem. Návrat výtečných časů z prvních let aktuálního milénia signalizoval i návrat kvalifikace.

Ta se ve Slaném jela poprvé od května 2009. O čtyři volná místa v hlavním závodě se ucházela šestice závodníků včetně těch, kteří rozhodně pomýšleli na udržení se v hlavní dvanáctce. A to ještě ze startovní listiny vypadl Zdeněk Růžička. Další závodník ze mšenské líhně se zranil při čtvrtečním tréninku.

Zatímco se účastníci kvalifikace chystali do boje, přímo nasazení borci si vesměs nenechali jejich počínání ujít, aby viděli, jak se mění dráha. „Měl jsem tam devětapadesátku,“ přemítal Václav Milík. „Ale musím to změnit, hrozně to mydlí od startu a ve výjezdu jsem přetočenej‘.“

Trénink se neobešel bez pádů, o čemž se přesvědčil i Michael Hádek, jenž se na poslední chvíli dokázal vyhnout Ondřeji Smetanovi. „Všimnul jsem si ho na poslední chvíli,“ vyprávěl. „Bylo tam snad jen deset čísel.“

Pády se nevyhnuly ani kvalifikaci. Zatímco Milan Čermák byl z první jízdy vyloučen za najetí do pásky, Zdeněk Holub předvedl ukázkovou svíci. „Bolí mě prdel,“ svěřoval se, zatímco osamocený Dominik Hinner mířil na ovále vstříc své účasti v hlavním závodě. Vzápětí ho stylem start – cíl napodobil Eduard Krčmář.

Poslední příležitost získat dvě volná místa neproměnil nejprve Milan Čermák. V prvním oblouku třetí jízdy upadl a byl natolik potlučený, že rezignoval i na místo druhého náhradníka. Repete se stalo kořistí maďarského závodníka Rolanda Benköa, jehož předcházela pověst favorita umocněná ještě obrovským mercedesem. Druhý protnul metu Zdeněk Holub, zatímco Michal Klein zůstal náhradníkem.

První série nepřinesla žádná překvapení na úkor favoritů. V úvodní jízdě triumfoval Václav Milík stylem start – cíl, když ho Roman Čejka nestihnul v zahajovací zatáčce. Stejně suverénně si vzápětí počínal Michael Hádek a díky jeho suverenitě debutoval Eduard Krčmář v juniorce ziskem dvou bodů.

Rozjížďka s číslem tři viděla skvělé počínání Pavla Pučka. Pražský závodník se dostal do čela už v úvodních metrech. Roland Benkö se za jeho zády propadnul nejen za Michala Dudka, který ho objel v zatáčce po startu, ale počátkem třetího okruhu se stal obětí také René Vidnera. Jako poslední rozehrál závod vítězstvím Jan Holub.

Zašmodrchaný uzel na čele průběžné klasifikace
Obhájce titulu rozšířil své bodové konto o další tři body hned po přestávce. Pakliže Rolanda Benköa předcházela pověst favorita, tady o ní okamžitě přišel. Druhé místo mu uzmul pravidelně se lepšící Zdeněk Vrba. Také Michael Hádek se chlubil primátem neporaženého závodníka také po druhé pětině. Pakliže Ondřej Veverka pomýšlel na jeho skalp, musel revidovat své ambice a hájit druhou příčku před stupňujícími se nájezdy Reného Vidnera.

V rozjížďce s číslem sedm dal Pavol Pučko opět rázně najevo, že se slánského závodu nechce jen zúčastnit. Rychle se dostal do čela a odrazil zničující nájezd Romana Čejky vedený vnějškem první zatáčky. Eduard Krčmář inkasoval bod, avšak prasklý zadní díl rámu přidělal starosti nejen jemu, ale také jeho otci. V depu museli připravit náhradní JRM, aby nakonec zpojízdnili ostřejší GM.

První z dnešních nečekaných výsledků nabídla rozjížďka s číslem osm. I když Václav Milík předvedl fantastický start, v první zatáčce se ujal vlády Michal Dudek. „Nestih‘ jsem ho do výjezdu,“ líčil pardubický závodník ztrátu jednoho bodu.

Jako druhý se z puncem neporazitelnosti loučil Pavol Pučko. V deváté jízdě se s ním Michael Hádek vůbec nepáral. Vystřihnul start jako z plochodrážní příčky, nekoukal ani napravo, ani nalevo a upaloval dopředu. když se v nájezdu do druhého kola ohlédl, pražský závodník byl bratru deset metrů za ním. „Jak má Pučkin GM, je rychlej‘ jak hovado,“ nešetřil Michael Hádek chválou na adresu Pavla Pučka. „Bylo to nakropený a nešlo to,“ viděl on jejich duel z druhé strany barikády. „Haďas jim dal flašku, že to na mě pokropěj‘ (smích). Z výjezdu se mi do zrychlilo, ale najednou tma!“

Situace na hrotu průběžné klasifikace se zamotávala víc a víc. Michal Dudek jednoznačně triumfoval v desáté jízdě. A hned na to si první letošní vítězství připsal Roman Čejka, když v úvodním oblouku minul Rolanda Benköa. „Čekal jsem, že bude lepší,“ vzkázal na jeho adresu slánský závodník. „Líp odstartoval, ale hnedka jsem ho dohnal a předjel.“

V rozjížďce s číslem dvanáct se Václav Milík přičinil, aby Michael Hádek osaměl na průběžném čele, aniž by musel na dráhu. Pardubičan rychle zareagoval na pohyb pásky, aby v první zatáčce zavřel Jana Holuba na vnitřní čáru. „Přehazoval jsem převod,“ popisoval obhájce titulu, co předcházelo jeho dnešní první prohře. „Něco jsem zkoušel a neodjel, klasickej‘ problém.“

Zato Václav Milík měl pádné důvody ke spokojenosti. „Dobře, že jezdím poslední jízdy, není to prochcaný,“ uvědomoval si výhodu svého startovního čísla čtyři. S osmi body byl po třech sériích společně s Pavlem Pučkem, Michalem Dudkem a Janem Holubem těsně za doposud neporaženým Michaelem Hádkem. „Dudu dostal rychlost po venku,“ vracel se ještě pardubický junior ke své jediné ztrátě. „Nestačil jsem ho vyvézt. Kdo je první, volí si stopu a on byl rychlej‘ jako sviňa. Teď by to chtělo Hada…“

Ani Michael Hádek nemá maximum
Čtvrtou sérii odstartovaly dvě diskvalifikace za najetí do pásky. Prvním postiženým se stal Stanislav Pouznar, druhým Ondřej Smetana. „Hrozně to táhne, hned jsem byl v pásce,“ vysvětloval. Pro další vývoj závodu a jeho výsledek v lepší polovině jeho výsledkové tabulky však byl více určující jednoznačný triumf Eduarda Krčmáře, který se vrátil zpět do sedla GM. A samozřejmě i duel Jana Holuba a Pavla Pučka v rozjížďce s číslem čtrnáct.

Jihočech ve mšenské vestě se ukázal rychlejší hned od startu, zatímco nájezd Pavla Pučka se v úvodním oblouku minul účinkem. Patnáctá jízda se opakovala kvůli pádu náhradníka Michal Kleina ve druhé zatáčce a přinesla senzaci. Při obou startech se Zdeněk Vrba usadil před Romanem Čejkou. Tři body však nakonec inkasoval debutující Zdeněk Holub.

Schumelilo se to v posledním kole. Slánský závodník už od druhého okruhu nervózně pokukoval po motoru. Po vyloučení Michala Kleina zastupující Reného Vidnera kvůli jeho zadřenému pohonnému agregátu se však plouhal do cíle s jedinými ambicemi nenechat se předjet od rychlejších protivníků o kolo a urvat alespoň jediný bod.

„Spojka,“ odhalil zdroj svých patálií, když ve svém boxu předal motocykl starostlivě se tvářícímu Antonínu Polákovi. „Povolil se šroub na unašeči a když nefunguje spojka, motorka nejede.“ Drama patnácté jízdy však ještě nemělo skončit. V posledním výjezdu prasknul vedoucímu Zdeňku Vrbovi primární řetěz!

Rozjížďka s číslem šestnáct ovšem měla vyprodukovat drama zbrusu odlišného charakteru. Václav Milík toužil po skalpu Michaela Hádka. A vskutku, v první zatáčce se mu vnitřní stopou podařilo sebrat mu vedení. „Měl jsem mu dát větší loket, možná by klapnul,“ komentoval Michael Hádek situaci v první zatáčce se smíchem. „Ale ne, vážně, poved‘ se mu start a blbě se tady předjíždí.“

Poslední série měla rozhodnout o všem. Nicméně i borci aspirující na nižší příčky se v jejích úvodních jízdách činili. Ondřej Smetana připravil o vítězství Stanislava Pouznara, zatímco zklamaný René Vidner neviděl cíl vinou zasekávajícího se plynu. Roland Benkö ukončil své vystoupení tristně. Byl vyloučen za dvě minuty, když nestačil vyměnit kolo s neoznačenou pneumatikou, kterou si díky neznalosti pravidel nechal obout na svůj poslední start. A Eduard Krčmář o chvilku později triumfoval stylem start – cíl.

Dvacet jízd nestačilo
S mnohem větší netrpělivostí ovšem diváci očekávali poslední dvě rozjížďky. V té s číslem devatenáct Michael Hádek startující z dráhy těsně u mantinelu záhy zmizel Janu Holubovi a Michalu Dudkovi. Všichni napjatě očekávali dvacátou jízdu, v níž mělo rozmístění závodníků na stupních vítězů nabýt hmatatelnější obrysy.

Páska letěla nahoru stejně briskně jako Václav Milík dopředu. Leč v první zatáčce skončil poslední Ondřej Veverka na zemi. Blikala červená světla, ale postižený Pražan dostal ještě jednu šanci při repete. Po restartu to byl on, kdo ve svých rukou třímal nejdelší konec provazu.

„Mně se v opakovačce nemůže nikdy povýst start,“ posteskl si Václav Milík po závodě. Ale nyní měl před sebou všechny tři závody. Srdce lva mu však nedovolilo kapitulovat. Na konci úvodního okruhu jel už třetí a Zdeněk Vrba se musel dívat na jeho výfuk. Velká bitka zuřila i na čele. Na konci druhého kola vystřídal Pavol Pučko na čele Ondřeje Veverku.

Jemu však byl souzen ještě jeden propad. Ve druhé zatáčce třetího kola se kolem Pražana přehnal Václav Milík. Svým předjížděcím manévrem vyrovnal bodový zisk Pavla Pučka a Jana Holuba, zatímco Michael Hádek se už mohl těšit, jak zamává z nejvyššího stupně pódia.

„Snad už se koulí,“ filozofoval na téma možného titulu, který vzhledem ke svému datu narození může získat letos poprvé a zároveň naposledy v kariéře. Tok jeho myšlenek však přerušil příchod Pavla Pučka, který si do jeho boxu přišel vypůjčit pneumatiku pro nadcházející dodatkovou jízdu.

„Naštěstí byla sjetá, jinak bych ji nepůjčil,“ tropil si žerty. Avšak Pražan si na Michaela Hádka stěžovat rozhodně nemohl, nebo za jeho třináctibodovým ziskem stály i jeho rady.

Po startu rozjezdu se dopředu dostal Jan Holub. Václav Milík a Pavol Pučko mu viseli na deflektoru, avšak Pražan ve druhé zatáčce upadl. Sice se zvedl, avšak v té chvíli mu vidina sama sebe na stupních vítězů proletěla kolem očí do ztracena. Zato Václav Milík bojoval dál. Ve druhém kole v zatáčce u depa vedoucího Mšeňáka objel a stříbrný věnec mu mohl začít říkat pane.

Hlasy z depa
„Poradil jsem Michalovi Dudkovi a Pučkinovi a oni porazili Milíčka,“ pochlubil se Michael Hádek. „Akorát mně nikdo neporadí. Jsem spokojenej‘ jako želva a želva je spokojená jako teď já. Úplnej‘ mazec, čekal jsem, že budu vejš‘, ale zase až takhle?! Milíčkovi jsem měl dát větší loket, možná by klapnul (smích). Ale ne, vážně, poved‘ se mu start a blbě se tady předjíždělo.“

„Ztratil jsem, kde se to nedalo čekat,“ krčil rameny Václav Milík. „Nejdřív jsem nestih‘ Dudu do výjezdu. Na Pučkina jsem odlít, ale pak se tam někdo rozbil a mně se v opakovačce nemůže povést start. V rozjezdu jsem projebal start. Chtěl jsem to dát na venek, chytnul rychlost a šel ven s Pučkinem. Pak ten Holubín, ještě jsem ho předjel. Maximální radost. Druhý místo je lepší než třetí a první třeba vyjde příště, každej‘ den není posvícení.“

„Bedna sice byla, ale až třetí,“ říkal Jan Holub. „S Vencou jsem přehazoval převod, něco jsem zkoušel a neodjel. Klasickej‘ problém. S Hadem to samý, neodjel jsem. V rozjezdu jsem měl dobrej‘ start, ale pak jsem si to zkazil sám. Uvidíme, jak to půjde dál. Je třeba pravidelně sbírat body a když tohle bude nejhorší výsledek, vůbec by mně to nevadilo.“

„Dneska se mi to líbilo, všechno fungovalo,“ pochvaloval si Pavol Pučko. „Až s Haďasem to bylo nakropený a nešlo to. V další jízdě to bylo podobný. V poslední jízdě to šlo, ale v opakovačce jsem uknul lehce do Milíka a on mi to dal zpátky v tom rozjezdu. To je závodnický, ale příště ho uknu znova. Líp by se počítaly body za první místa, ale celý závody jsem si pěkně užil, bylo to dobrý. Bedna by byla lepší, ale co se dá dělat?!“

„Závody super, až na dvě jízdy,“ bilancoval Eduard Krčmář svůj debut. „Ve druhý jízdě mi prasknul zadeček. Druhá motorka nejela vůbec, hejbali jsme s předstihem, ale nejelo to stejně. Tu jednu jízdu jsem jel na Jawě a pak jsme dali dohromady zase GM. Po startu jsem tam byl, ale málem zboural nafukovačky. Deset punktů je dobrejch‘.“

„Jsem nasranej‘, nezastíral Michal Dudek. „Škoda posledních dvou jízd. Říkám mechanikům, že to moc točí, a zmenší předstih, ale nekoukli se na to, že se jede hned po úpravě. A Veverka mi pak dá! Ztracený ještě nic není, je to první závod. Kdyby se tenhle škrtal, bylo by to dobrý, ale znáš to, je to buď a nebo. Jednou se zadaří a jednou ne.“

„Už bych tu bednu měl konečně odpanit,“ zamýšlel se Roman Čejka nad skutečností, že mu vavřínové věnce stále unikají. „Technika taky dneska zklamala. V poslední jízdě jsem si ale za tu nulu moh‘ sám. Posral jsem start. Jinak to bylo v pohodě. Nevadí, jedeme dál. V tý předposlední jízdě byla škoda defektu. Zrovna v jízdě, kde jsem měl udělat nejvíc bodů.“

„Měl jsem problém s nastavením motorky,“ připouštěl Ondřej Veverka. „Dráha byla tvrdá a mydlila. Ve třetí jízdě jsem vyměnil motorku, bylo to dobrý, akorát ta poslední jízda byla tragická, komická a nevím co všechno. Nebylo to nejhorší, ale uvidíme. Musím zopakovat tu poslední jízdu a dotáhnout ji do konce.“

Kvalifikace:

  01 02 03
1. Dominik Hinner, Praha 1.    
2. Eduard Krčmář, Slaný   1.  
3. Roland Benkö, H   2. 1.
4. Zdeněk Holub, Praha X   2.
5. Michal Klein, Mšeno   3. 2.
6. Milan Čermák, Mšeno T   X

Hlavní závod:

1. Michael Hádek, Mšeno 3 3 3 2 3 14
2. Václav Milík, Pardubice 3 2 3 3 2 13+3
3. Jan Holub, Mšeno 3 3 2 3 2 13+2
4. Pavol Pučko, Praha 3 3 2 2 3 13+1
5. Eduard Krčmář, Slaný 2 1 1 3 3 10
6. Michal Dudek, Slaný 2 3 3 1 1 10
7. Roman Čejka, Slaný 2 2 3 1 0 8
8. Ondřej Veverka, Praha 2 2 1 2 1 8
9. Zdeněk Vrba, Praha 1 2 2 2 0 7
10. Zdeněk Holub, Praha 0 0 1 3 2 6
11. Ondřej Smetana, Praha 0 1 0 T 3 4
12. Roland Benkö, H 0 1 2 1 M 4
13. Stanislav Pouznar, Mšeno 1 0 0 T 2 3
14. Jaroslav Hladký, Praha 1 ex 1 0 1 3
15. Dominik Hinner, Praha 0 0 0 1 1 2
16. René Vidner, Pardubice 1 1 0 – E 2
17. Michal Klein, Mšeno (res) 0 0 X 0 0

Poznámka: Milan Čermák odstoupil z postu druhého náhradníka, Jaroslav Hladký byl v rozjížďce s číslem sedm, kde skončil poslední, vyloučen za ztrátu deflektoru.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR Juniorských družstev

Motory ve Slaném neumlknou ani v neděli

Slaný – 22. dubna
Sobotní juniorka a večerní zábava nebude všechno, co o nadcházejícím víkendu nabídne Slaný plochodrážnímu fanouškovi. V neděli tady odstartuje mistrovství republiky juniorských družstev. Už tradičně ho doprovodí mistrovské stopětadvacítky, jichž se nakonec ve slánském depu sejde sedm.

Startovní listina:

Slaný: 1 Roman Čejka, 2 Michal Dudek, 11 Eduard Krčmář
Markéta Praha: 3 Pavol Pučko, 4 Ondřej Veverka, 12 Zdeněk Vrba
Pardubice: 5 Václav Milík, 6 René Vidner
Mšeno I: 7 Michael Hádek, 8 Jan Holub
Mšeno II: 9 Ondřej Smetana, 10 Stanislav Pouznar, 15 Milan Čermák

Mistrovství republiky 125 ccm:

1 Michal Škurla, Praha
2 Jakub Ondroušek, Chabařovice
3 Michaela Krupičková, Liberec
4 Roman Mády, Plzeň
5 Lukáš Kovařík, Praha
6 Felix Wittiber, D
7 Patrik Mikel, Praha

Foto: Antonín Škach

MČR Juniorských družstev

Soupisky 2011: Plzeňané převlékli vesty

Mistrovství republiky juniorských družstev se od své premiéry v sezóně 1999 pevně zabydlelo v domácím termínovém kalendáři. V neděli ve Slaném startuje jeho už třináctý ročník. Magazín speedwayA-Z vás provede historií a současností seriálu, v němž hlavními favority zůstávají trojnásobní šampióni Michael Hádek a Jan Holub, kteří letos obléknou mšenské vesty.
Historické ohlédnutí:
Roku 1999 vznikly dva nové české šampionáty. Devatenáctky se inspirovaly evropským šampionátem, zatímco juniorská družstva předběhla šampionát FIM o plných šest let. Mistrovství republiky do devatenácti let zůstalo po své premiéře u ledu až do své renesance v sezóně 2004, avšak šampionát juniorských družstev se jezdí bez přestávky dodnes.

První závod se uskutečnil 18. května 1999 na pražské Markétě. Bratři Lukáš a Aleš Drymlovi, jimž na rozdíl od soutěže juniorských jednotlivců nebránily v účasti jejich německé licence, společně s Tomášem Suchánkem vstoupili do historie jako první vítězové.

Pro Lukáše Drymla šlo vůbec o jeho jediný start v jakémkoliv domácím juniorském šampionátu. Aleš Dryml zasáhl do juniorských družstev ještě v jednom případě, avšak Tomáš Suchánek, Roman Andrusiv, Pavel Navara, což bylo v oné sezóně oficiální příjmení Pavla Navrátila, a Pavel Hlaváček se na sklonku sezóny ozdobili titulem.

Seriálová podoba, kdy se závody konají nejen na stadiónech účastníků, vydržela šampionátu po celou dobu existence. Měnil se počet kol i počet soutěžících. V premiérovém ročníku zápolily čtyři kluby a jejich počet na pět byl zvýšen uměle vytvořeným týmem. Na druhou stranu roku 2004 bojovalo hned deset juniorských družstev.

Předmětem změn se stal i rozpis jízd. Od formule užívané svého času při ledařských družstvech se přes klasické dvojice propracoval k současné podobě, kdy po deseti rozjížďkách základního rozpisu podnik graduje dvojicí semifinále a jednoho finále za stálého navyšování získaných bodů. Poprvé se dle něho jelo 14. června 2007 v Plzni, když VV SPD operativně ustoupil od experimentu, jenž se v úvodním kole ve Slaném stal předmětem tvrdé kritiky.

V prvních letech existence mistrovství republiky juniorských družstev startovaly i zahraniční týmy. Účast Rybniku (2000) a Wroclawi (2000 a 2001) zapadal do jejich koncepce výchovy mladých závodníků, avšak start družstva Zielonej Góry skončil roku 2002 blamáží. Polákům šlo především, aby jejich závodníci poznali slánskou dráhu, kde o necelé tři týdny později absolvovali kvalifikační kolo juniorského mistrovství světa. A po úvodním závodě je už nikdo neviděl.

V letech 2004, 2005 a 2007 se v soutěži objevovala slovenská Žarnovica, roku 2005 i chorvatský Goričan. Jemu však zázemí domácí dráhy poskytl Divišov. Ve Wroclawi, Rybniku a Žarnovici se však závod konal a bez nadsázky se dá konstatovat, že se paradoxně za hranicemi dočkal největší divácké odezvy.

Více titulů je raritou a záležitostí poslední doby:
Pohled do přehledů vítězů mistrovství republiky juniorských družstev odhaluje nečekanou pestrost. Absolutním rekordmanem je Plzeň se čtyřmi tituly z let 2005, 2007, 2009 a 2010. Jednou obhájit svůj primát dokázaly jen Slaný (2002 a 2004) a Markéta Praha (2003 a 2008). Po jedné zlaté medaili mají Pardubice (1999), Rybnik (2000), Wroclaw (2001) a Mšeno (2006).

Vzhledem ke krátké a dokonale zmapované historii je mistrovství republiky juniorských družstev jediný domácím kolektivním šampionátem, kde můžeme posloužit vyčerpávajícím přehledem všech mistrů i z individuálního hlediska. Drtivá většina závodníků zapsala své jméno na seznam šampiónů pouze jedenkrát.

Výjimku v tomto směru představují jen trojnásobní triumfátoři Filip Šitera (2005, 2006 a 2007), Michael Hádek a Jan Holub (oba 2007, 2009 a 2010) a dvojnásobní Miroslav Fencl, Patrik Linhart (oba 2002 a 2004) a Antonín Galliani (2004 a 2005).

Zato závodníků, kteří se podíleli na titulu nějakého družstva je vskutku přehršel. Posuďte sami: Aleš Dryml, Lukáš Dryml, Tomáš Suchánek, Roman Andrusiv, Pavel Navara, Pavel Hlaváček (všichni 1999), Piotr Padowski, Wojciech Wegrzyn, Lukasz Romanek, Rafal Szombierski, Roman Chromik, Lukasz Szmid (všichni 2000), Piotr Swiderski, Artur Boginczuk, Andrzej Zieja (všichni 2001), Jan Hlačina (2002), Jan Jaroš, Luboš Tomíček, Richard Frištenský, Jakub Fabian (všichni 2003), Martin Málek (2004), Věroslav Kollert (2006), Matěj Kůs, Adam Vandírek, Martin Gavenda, Jakub Fencl (všichni 2008) a Jiří Lang (2010).

Pouze Filip Šitera a Antonín Galliani pomáhali ke zlatu dvěma týmům. Prvně jmenovaný dobyl titul pro Plzeň a Mšeno, druhý pro Slaný a Plzeň.

Mistrovství republiky juniorských družstev 2011:
Pro úspěch v rozjížďkách pořádaných rozpisem dvojic je důležitá vyrovnanost obou členů. Při vší úctě k soupeřům, v tomto ohledu mají absolutní vrch Michael Hádek a Jan Holub. Tvoří dokonale sehraný tandem a bok po boku nastupují od roku 2007 nejen v juniorských družstvech, ale také v mistrovství republiky dvojic a extralize a letos i v první lize.

Pakliže nezaúřaduje paní Smůla, bylo by obrovským překvapením, kdyby se spolu neobjevili opět na mistrovském trůně. Jenže o podobné uzly na hladkých šňůrách prognóz není v ploché dráze nouze.

S aktuální formou Václava Milíka a posílenými soupiskami Slaného a Prahy se dá očekávat tuhý boj, o čemž se sami můžeme přesvědčit už v neděli ve Slaném.

Soupisky mistrovství republiky juniorských družstev 2011:

PDK GREPL Mšeno I.:  
HÁDEK Daniel 05. 05. 1996
HÁDEK Michael 08. 05. 1990
HOLUB Jan 07. 08. 1991
 
AK Slaný:  
ČEJKA Roman 27. 08. 1993
DRBAL Jaroslav 18. 07. 1995
DUDEK Michal 20. 09. 1990
KRČMÁŘ Eduard 26. 03. 1996
PRŮCHA Michal 21. 06. 1996
MUSIELAK Slawomir (PZM) 03. 06. 1990
MUSIELAK Tobiasz (PZM) 18. 08. 1993
 
AMK ZLATÁ PŘILBA Pardubice:  
MILÍK Václav 22. 05. 1993
VIDNER René 31. 08. 1993
ŠTĚROVSKÝ David 30. 06. 1996
 
AK MARKÉTA Praha:  
BRUMMER Jiří 06. 06. 1993
FENCL Jakub 11. 03. 1992
HINNER Dominik 19. 12. 1995
HLADKÝ Jaroslav 03. 05. 1994
HOLUB Zdeněk 19. 02. 1996
PUČKO Pavol 30. 06. 1991
ŠKURLA Michal 09. 06. 1996
VEVERKA Ondřej 07. 12. 1992
VRBA Zdeněk 29. 03. 1995
 
PDK GREPL Mšeno II.:  
ČERMÁK Marek 26. 02. 1995
ČERMÁK Milan 11. 01. 1994
KLEIN Michal 11. 07. 1991
POUZNAR Stanislav 06. 02. 1994
SMETANA Ondřej 02. 05. 1995

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Antonín Škach

MČR Juniorů

V české juniorce se blýská na lepší časy

Slaný – 21. dubna
V sobotu odpoledne startuje ve Slaném český juniorský šampionát. Z jeho účastníků v mnoha statistikách nejvíce září Michael Hádek. Dokázal se na stupně vítězů prosadit ještě v soubojích se staršími závodníky v éře panování Filipa Šitery a Matěje Kůse. Dvakrát se bezprostředně zapojil do boje o titul, ale nakonec musel gratulovat někomu jinému. Nyní na prahu své poslední juniorské sezóně prahne po titulu.

Dokonce se neváhal vsadit s Janem Holubem, který mu zlatou medaili vyfouknul loni, o sud dvanáctistupňového piva, že letos bude šampiónem on. Jenže dvojice Plzeňanů, jenž v této sezóně vozí mšenské vesty, poněkud pozapomněla na zbytek startovního pole. V něm jsou dozajista borci, kteří už v sobotu nastoupí s nasazením srovnatelným s dopravními policisty, kteří se v rozsáhlé akci mají o víkendu vrhat na vše, co vyjede na české silnice.

V této souvislosti se skloňuje především jméno Václava Milíka. Pardubický závodník prožívá skvělý úvod sezóny. A pakliže něčeho litoval, tak jen prázdné pneumatiky v poslední rozjížďce test matche Zlaté přilby a Mšena, jež mu zabránila popustit uzdu svému temperamentu jízdou po zadním kole.

Mistrovství republiky juniorů se vůbec zdá, že bude vše jen ne nudnou záležitostí, v níž by dominoval jediný suverén. Velkou motivaci má i Michal Dudek. Vedle Michaela Hádka a Václava Milíka je totiž jediným mužem startovní listiny, který si vychutnal vítězství alespoň v jednom klání jednadvacítek. To se prozatím nepodařilo ani Janu Holubovi, který bude obhajovat loňský titul.

Zapomenout nelze ani na Pavla Pučka. Při nastavení svých klubových GM se stále ještě učí, ale když mu vše sedne, je k neporažení. Jako při poslední rozjížďce úterní první ligy, kdy nedal ani náznak šance Michaelu Hádkovi s Janem Holubem. Na pódium by se rád konečně vyhoupl i Roman Čejka a mnozí další. Motivaci dozajista zvýší i vidina reprezentační vesty v kvalifikačním kole mistrovství světa ve Lvově.

Po roce opět přijde ke slovu kvalifikace. Nastoupí do ní jediný cizinec, Maďar Roland Benkö, velikánská slánská naděje Eduard Krčmář, čerstvý import ze stopětadvacítek Dominik Hinner a Zdeněk Holub a mšenský potěr. Pro nudu tedy ve Slaném nezbude žádný prostor už od samotného počátku.

Bilance stupňů vítězů v jednotlivých závodech:

  2007 2008 2009 2010 TOTAL celkem pódium
Michal Hádek 0-1-0 0-1-2 0-1-1 2-0-1 2-3-4 9
Jan Holub       0-3-2 0-3-2 5
Václav Milík     0-0-1 2-0-0 2-0-1 3
Michal Dudek     1-0-0 0-1-1 1-1-1 3
Pavol Pučko     0-0-1 0-0-1 0-0-2 2

Startovní listina a umístění v předchozích sezónách:

  2006 2007 2008 2009 2010
1 Stanislav Pouznar, Mšeno         20.
2 vítěz kvalifikace          
3 Roman Čejka, Slaný     15. 10. 4.
4 Václav Milík, Pardubice     12. 8. 6.
5 Zdeněk Vrba, Praha         11.
6 Michael Hádek, Mšeno 14. 4. 4. 5. 2.
7 druhý z kvalifikace          
8 Ondřej Smetana, Praha         19.
9 třetí z kvalifikace          
10 René Vidner, Pardubice     26. 15. 15.
11 Pavol Pučko, Praha   15. 8. 3. 5.
12 Michal Dudek, Slaný 18. 13. 6. 7. 3.
13 Jan Holub, Mšeno   14. 5. 9. 1.
14 Ondřej Veverka, Praha       16. 10.
15 Jaroslav Hladký, Praha       19. 13.
16 čtvrtý z kvalifikace          
17 pátý z kvalifikace          
18 šestý z kvalifikace          
 
kvalifikace:          
Roland Benkö, H          
Milan Čermák, Mšeno         22.
Dominik Hinner, Praha          
Zdeněk Holub, Praha          
Michal Klein, Mšeno          
Eduard Krčmář, Slaný          
Zdeněk Růžička, Mšeno          

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR 1. liga

Plzeň otázku konkurence neřešila

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 19. dubna
Úvodní kolo nové první ligy přineslo provozní testování nového rozpisu a divákům také nezvyklé kombinace jezdců a klubů. Na dráze se odehrávaly skvělé boje ve svižném tempu. Plzeňský kouč Vladimír Kosina se před závodem svěřil, že nenastanou-li komplikace, věří ve vysoké ambice svého klubu. A vskutku páry Zdeněk Simota – Richard Wolff a Jan Holub – Michael Hádek prohrály jedinou rozjížďku a Plzeň se stala vítězem před Pardubicemi a Březolupy.

Neporazitelná Plzeň
Kdeže byly sněhy minulého týdne. Jaro vtrhlo do hlavního města s plnou parádou a teploty vystřelily prudce vzhůru. Prvoligový comeback po pěti letech přilákal na tribuny větší počet fanoušků než březnové test matche. Týmy přinesly nečekané jezdecké kombinace a manažeři očuchávali zbrusu nový rozpis. Zasedání jury se prodloužilo doladění vzniklých otázek.

Mezitím se Filip Šitera bavil u turniketů, kde dostal na svou závodní licenci volnou vstupenku. Marně vzpomínal, kdy naposledy dostal na závodech lístek. V sestavě Mšena ho sice vzhledem k britským povinnostem vystřídal mladý Eduard Krčmář, avšak vidina spatřit před odletem alespoň část závodu ho přiměla vyjet z Mladé Boleslavi o něco dříve.

Jeho neúčast nebyla jedinou změnou mšenské sestavy. Rovněž Jan Jaroš chodil po depu v normálním oblečením a nic nenasvědčovalo, že se bude převlékat do kombinézy. „Byl na test matchích v Polsku a vrátil se pozdě,“ vysvětlil jeho neúčast František Liebezeit, který musel přestavět svou strategii na družstvo skládající se jen ze třech závodníků.

Letmý pohled do startovní listiny nenabídl křiklavý příklad favorizovaného družstva, který by výkonnostně mohlo výrazně čnít nad ostatními čtyřmi. Podrobnější studium programu ovšem do role mírného favorita stavělo Plzeň. Zdeněk Simota s Richardem Wolffem, který dnes absolvoval svůj letos první závod, měli vhodný protipól ve zkušené juniorské dvojici Michael Hádek – Jan Holub.

„Když to půjde dobře, nebudu muset řešit vůbec nic,“ nebránil se Vladimír Kosina velkým ambicím. A vskutku plzeňský kouč nakonec ve své podstatě musel prakticky jen hlídat, aby jeho kvartet opouštěl bránu depa se správnými povlaky na svých přilbách.

V rozjížďce s číslem dvě Plzeňanům zkřížili cestu Václav Milík s Jaroslavem Petrákem. Sice reagovali bleskově na let pásky, avšak Richard Wolff je s dokonalým přehledem a perfektní rutinou oba objel v první zatáčce. Václav Milík však útočícího Zdeňka Simotu držel v šachu až do cíle. „Nevěděl jsem, že jede venek a už to nešlo předjet,“ komentoval Václav Milík ztrátu jednoho bodu, jak se nakonec ukázalo jedinou za dnešní večer.

Plzeňané se dostali do čela průběžné klasifikace, které už neměli opustit. Další pětky plynuly na jejich konto jako na drátku. Roman Čejka sice v nájezdu do posledního kola čtvrté jízdy sice slibným útokem na Jana Holuba s Michaelem Hádkem korunoval své útočné snahy, avšak nakonec zůstal vzadu.

Do poloviny mítinku Zdeněk Simota s Richardem Wolffem ukončili v osmé jízdě vítězné řadění Eduarda Krčmáře, aby jejich juniorští kolegové vzápětí dokonale převálcovali Pražany. Kdo by se za této konstelace mohl divit, že se Plzeň po deseti rozjížďkách hřála na čele, když ztratila jediný bod?

I na Plzeňáky se najdou háky
Pavol Pučko a Ondřej Veverka řešili rébus sladění svých vyfasovaných GM s novými výfuky. „S těma dží-emkama to nemám ještě úplně vychytaný a vyzkoušený,“ připouštěl Pavol Pučko. A Eduard Krčmář narychlo pozvaný do mšenského týmu sice úvodními dvěma triumfy napsal výhružný vzkaz soupeřům sobotní slánské juniorky, avšak v kombinaci se svými vrstevníky nemohl garantovat útok na stupně vítězů.

K nim ochotně zamířily Pardubice a Březolupy, by se v úvodu musely smiřovat s prohrami. O duelu Východočechů s Plzní v rozjížďce s číslem dvě už byla řeč. Vzápětí zaskočil Eduard Krčmář Martina Gavendu s Michalem Dudkem svým nadmíru povedeným startem. Michal Dudek v březolupské vestě sice na svého za jiných okolností klubového kolegu zaútočil vnějškem první zatáčky, avšak marně. Navíc na konci třetího okruhu musel Martin Gavenda ostavit svůj stroj, aby si po dojezdu šastnější trojky přišel pěšky pro přetržený sekundární řetěz.

Osamocený Roman Čejka prohrál s plzeňskými juniory v páté jízdě, aby však ob jednu rozjížďku spolu s Martinem Gavendou dovezl pět bodů na úkor Pavla Pučka a Zdeňka Vrby. V rozjížďce s číslem čtyři Tomáš Suchánek v prvním oblouku uhnal Ondřeje Veverku, zatímco Renému Vidnerovi se podobný kousek v posledním okruhu nevyvedl. V rozjížďce s číslem šest jeli Václav Milík a René Vidner 4:2 s Ondřejem Smetanou a Stanislavem Pouznarem. A pak už Pardubice čekalo klíčové střetnutí s Březolupy v desáté jízdě.

Z očekávané velikánské bitvy s častými předjetími ovšem nebylo vůbec nic. Martin Gavenda s Romanem Čejkou odstartovali jako jeden muž a Tomáši Suchánkovi a René Vidnerovi nezbylo než hrát druhé housle. Mítink se lámal do své druhé poloviny a vedoucí Plzeň měla k dobru šest bodů na Březolupy a ještě o dva více na Pardubice. Avšak každá šňůra musí jednou skončit a na tu západočeskou si nůžky nabrousili Tomáš Suchánek a Václav Milík.

Starší z pardubického tandemu v rozjížďce s číslem dvanáct oslnil brilantním startem. Za jeho zády se usadili Michael Hádek a Jan Holub. Jenže Václav Milík chtěl dopředu stejně jako typický český politik ke korytu. V polovině protilehlé rovinky byl ještě poslední, ale ve výjezdu ze druhé zatáčky třímal ve svých rukou druhé místo.

„Suchoš mě zavřel,“ vyprávěl později Michael Hádek, kterak Plzeň přišla ke své jediné dnešní prohře. „Vidím Milíka přetočenýho z vinglu. Říkám si, že mu to s tím novým vejfukem nemůže vyjít a on tam byl!“

Stříbrné rozuzlení v pardubický prospěch
Díky pěti bodům Pardubice rázem dýchala na březolupská záda, zatímco na plzeňské vedení měl výsledek dvanácté jízdy stejný účinek jako srážka s papírovou lodičkou pro obrovský křižník. Moravský tým podržel Martin Gavenda, triumfující v rozjížďce s číslem třináct stylem start – cíl. Michal Dudek však zůstal vzadu, avšak v prvním oblouku podjel alespoň Ondřeje Smetanu, když se Eduard Krčmář tentokrát ukázal příliš vzdáleným cílem.

Pardubice ve čtrnácté jízdě nedokázaly snížit svůj odstup na Březolupy, nebo jejich duel s Pražany skončil stejným výsledkem jako prve souboj Březolup a Mšena. Václav Milík měl po vylétnutí pásky ostřejší lokty než Ondřej Veverka. Jaroslav Petrák se ve druhé zatáčce spodem protlačil před Jaroslava Hladkého. Šlo ovšem o jeho labutí píseň v dnešním závodě. A pakliže normálně toho příliš nenamluví, avšak jeho komentáře oplývají výstižnými postřehy, nyní se po návratu ze stupňů vítězů obklopil aureolou naprosté mlčenlivosti.

Své postavení si nakonec Březolupy zkomplikovaly samy. A přitom se Martin Gavenda s Romanem Čejkou dostali do čela patnácté jízdy. Zdeněk Simota však válčil jako o titul mistra světa. V nájezdu do druhého kola se venkem jen mihnul okolo Romana Čejky. Druhé místo bylo jen zastávkou na jeho cestě vzhůru.

Ještě ve druhém okruhu se ve výjezdu z druhé zatáčky nekompromisně navezl do Martina Gavendy. Tohle ještě březolupský závodník dokázal ustát, avšak už v následující zatáčce musel kapitulovat. Remíza se náramně hodila do pardubického krámu, protože tým bílého půlkoníka měl najednou stejný počet bodů jako Březolupy.

Leč ouha, z utkání se Mšenem v rozjížďce s číslem šestnáct vydolovaly Pardubice jen nerozhodný výsledek. Tomáš Suchánek exceloval, ale Eduard Krčmář v úvodní zatáčce objel René Vidner. A když se pardubický junior v následujícím oblouku nechal vynést příliš na venek, Ondřej Smetana to nemohl vzít jinak než jako pozvánku na třetí příčku.

Jaroslav Gavenda, jenž dnes debutoval v úloze březolupského kouče, ani nemusel bít na poplach. Jeho syn Martin a Michal Dudek v sedmnácté jízdě doslova roznesli na kopytech Ondřeje Veverku a Jaroslava Hladkého. Ondřej Veverka ke všemu neviděl cíl kvůli prázdné zadní pneumatice.

Za těchto okolností nastupovaly Pardubice ke své poslední jízdě proti Březolupům s dvoubodovou ztrátou na moravský celek. Jenže Tomáš Suchánek s Václavem Milíkem, který nahradil Jaroslava Petráka, si v rozjížďce s číslem devatenáct hráli s osamoceným Romanem Čejkou jako kočka s ulovenou myškou před zakousnutím. Jejich vítězství nakonec postavilo Pardubice na druhý stupínek pódia.

O triumfu Plzně však nemohlo být sebemenších pochyb. A to tím spíše, porazili-li Zdeněk Simota s Richardem Wolffem samotného Ondřeje Smetanu v rozjížďce s číslem devatenáct. Závěrečná jízda byla z plzeňského úhlu pohledu už jen formalitou. Jenže Pavol Pučko se konečně trefil do správného nastavení.

Na čele vodil Michaela Hádka s Janem Holubem až k šachovnicové vlajce, by oba Plzeňané urputně kousali. Cílovou metou projel Pražan takřka současně s Michaelem Hádkem. A jak to v podobných případech bývá, za vítěze se pokládali oba. „Projel jsem cílem a pak viděl, jak jede kolem,“ tvrdil Pavol Pučko. „Byl jsem tam já,“ kontroval Plzeňan, avšak sudí Miroslav Topinka přiřknul tři body Pavlu Pučkovi. A vítězné Plzni, konec konců už o nic nešlo.

Hlasy z depa
„Vstup byl dobrej‘,“ popisoval Richard Wolff. „Mrzí mě ale ta třetí jízda. Zatím nejsem spokojenej‘ s motorem. Vytáh‘ jsem loňskej‘, ale na další závody se připravíme. Extraliga? No comment! Jsem rád, že jsme my Plzeňáci vyhráli tuten závod!“

„A stejně jsem tam byl,“ nemohl se Michael Hádek smířit s verdiktem, že Pavol Pučko protnul metu rozjížďky s číslem dvacet dříve než on. „Říkal to startmaršál a kluci u startu. Dneska jsem se nadřel jako kokot a mám něco málo přes tři tisíce. Závod byl paráda, jak Prahu nesnáším, jsem si docela zajezdil.“

„Šlo to, šlo to, ale moc nejsem spokojenej‘,“ přiznával Jan Holub. „Celej‘ závod jsem měl problém se startama. Neměl jsem ani čas řešit, že tam mám nový vejfuky!“

„Dobrý, šlo to,“ tvrdil Václav Milík ve svém depu. „Motorka jela. Akorát první start jsem neodstartoval, nevěděl jsem, že jede venek a už to nešlo předjet. Ale dva punkty taky dobrý. Myslím, že je to o hodně lepší trénink, soupeři tu jsou taky. Krásnej‘ závod, akorát by dráha mohla bejt‘ hlubší.“

„S dneškem jsem spokojenej‘,“ pochvaloval si Roman Čejka. „Takový závody by mohly bejt‘ častějc‘. Poprvý na novým vejfuku. Problém byl jen v první jízdě, pak jsme to vyladili a šlo to samo. Líbilo se mi to. Super, dobrý závody, konkurence dobrá.“

„Sedm bodů,“ bilancoval Michal Dudek. „Závod dobrý, aspoň trošku rozježdění před juniorákem ve Slaným. Není tam kropička, takže nevím, jestli tam ještě bude trénink nebo ne.“

„Dneska byla pohoda,“ hodnotil svůj výkon Eduard Krčmář. „Už jsem se na tý motorce srovnal. Dneska b pohodě, vypiloval jsem starty. Vždycky než se dokážu soustředit u pásky, trvá to. Čtrnáct bodů jsem nečekal.“

„Celý závody jsem dopasovával motorku na nový vejfuky,“ líčil Pavol Pučko. „Nějak to nešlo. S těma GMkama to nemám úplně vyzkoušený a vychytaný. Poslední jízda byla dobrá, to se musí zapsat. Motor, co mi přišlo, že nejede, najednou jel. Had mě málem dojel, projel jsem cílem a viděl, jak jede kolem.“

1. PK Plzeň   31
Zdeněk Simota 1 3 3 3 10
Richard Wolff 3 2 0 2 7(2)
Michael Hádek 2 2 1 2 7(2)
Jan Holub 3 3 0 1 7
 
2. ZP Pardubice   28
Václav Milík 2 3 2 3 3 13(1)
Jaroslav Petrák 0 – 1 – 1
Tomáš Suchánek 3 1 3 3 2 12(1)
René Vidner 1 1 0 – 0 2
 
3. AK Březolupy   26
Martin Gavenda E 2 3 3 3 11(1)
Michal Dudek 2 – 1 2 2 7(1)
Roman Čejka 1 3 2 1 1 8(2)
 
4. Grepl PDK Mšeno   20
Ondřej Smetana 0 2 1 0 1 1 5(1)
Stanislav Pouznar 1 0 0 – – 1
Eduard Krčmář 3 3 1 3 2 2 14
 
5. AK Markéta Praha   15
Pavol Pučko 2 1 2 3 8
Zdeněk Vrba 1 0 0 0 1(1)
Ondřej Veverka 2 0 2 E 4
Jaroslav Hladký 0 1 0 1 2

Aktuální prvoligová tabulka:

  malé body velké body
1. Plzeň 31 5
2. Pardubice 28 4
3. Březolupy 26 3
4. Mšeno 20 2
5. Praha 15 1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR 1. liga

České šampionáty 2011: první liga prožívá svůj návrat

Loňský přebor jednotlivců/družstev spojil zápolení na individuální a kolektivní bázi. Letos se však obě klasifikace oddělily a úlohu nižší divize dvoustupňové soutěže přebírá obnovená první liga. Petr Moravec, předseda VV SPD, před dnešním prvním závodem vysvětluje magazínu speedwayA-Z, co za tím vězí.
„Jedná se víceméně o pokus vybudovat dvě na sebe navazující soutěže,“ říká. „Zároveň by měla být zachována jednost řádů, aby v závodech jezdila proti sobě vždy dvojice jednoho týmu. Jinak co se týče oddělení soutěže to samozřejmě s tímto cílem přijít muselo, aby byla naplněna ta myšlenka v soutěži družstev.“

Nicméně první liga už nemůže garantovat myšlenku přeboru, že závodit může každý, kdo se přihlásí a s úbytkem přeborových závodů se pro určitou část borců výkonnostního středu zmenší počet závodních příležitostí.

„Stále máme představu, aby každý klub v této zemi podpořil soutěž jednotlivců,“ komentuje Petr Moravec toto téma. „Tak jsou napsaná i pravidla. Startují ti, kdo se přihlásí, a již na náklady klubů nebo svoje, což je šance pro amatéry, kteří se nechtějí vázat. Bohužel zatím s touto myšlenkou která má pomoci amatérům a začínajícím souhlasili čtyři pořadatelé. Jsem však optimista a věřím, že se ti ostatní přidají.“

Loni byla vyhlášena celková klasifikace mistrovství republiky družstev vzniklá sloučením výsledků extraligy a přeboru. Bude to stejné i letos? Jaký je tedy důvod spojovat extraligu a první ligu do dvoustupňové soutěže, když už ta nižší neplní kvalifikační roli té vyšší?

„Ano bude, je to dáno právě snahou propojit obě soutěže.“ Odpovídá český plochodrážní šéf. „Bylo by pěkné, aby se v nich v budoucnosti bojovalo o postup, ale musíme vycházet z praktického stavu jezdců. Velká extraliga nutí budovat větší týmy, v 1. lize stačí týmu k odjetí závodu na kvalitní úrovni čtyři jezdci. Dvojstupňovost tady spíše naplňuje možnost klubů, na jedné straně vrcholová a na druhé výkonnostní soutěž.“

První liga se pojede párovým způsobem. Je v tomto třeba spatřovat paralelu s
jízdami dvojic v extralize? A nebyl by lepší pro Čechy tolik klasický rozpis
čtyřčlenných družstev, jak ho navrhoval Martin Málek? Vypadávací závody také
nebyly v našich podmínkách žádnou zvláštností. A vznikl by prostor pro pátého
závodníka…

„Myslím, že tady jsem již odpověděl v prvních dvou otázkách,“ reaguje Petr Moravec. „Ta snaha vytvořit tým z pouhých čtyř jezdců je dána. Začínali jsme s třemi jezdci, to nebylo ono, ti čtyři už je přeci jenom tým. Pravidla umožňují hodně taktické práce s týmem pro manažera, ale především to stále vytváří pro menší kluby možnost mít svůj tým. Ten rozpis je skutečně postaven tak, aby všichni jezdili, aby však také měl manažer možnost s tím pracovat a také tak, aby soutěže družstev měly něco společného.“

Hlasování spojená s první ligou na zasedání VV SPD dne 11. prosince:

předkladatel: návrh: výsledek:
Martin Málek změna systému na čtyřutkání pro1:proti4
VV SPD navržený systém pro4:proti1

Poznámka: hlasovali pouze účastníci soutěže

První liga řečí pravidel:
Startují jezdci přihlášených družstev, které jsou držiteli licence soutěžícího. Do závodů budou přijati jezdci s platnou licencí vydanou národní sportovní autoritou FMS AČR. Družstvo tvoří jezdci uvedeni na soupisce. Každý jezdec však může být uveden pouze na jediné soupisce.
Toto mistrovství se řídí Přílohou N 072 Národních sportovních řádů Mezinárodní Mistrovství – Přebor České republiky družstev. Každý tým soutěže uspořádá dva závody na svém domácím stadionu.

Účastníci soutěže:
AK Březolupy – stadion Březolupy

PDK Grepl Mšeno – stadion Mšeno
AMK ZP Pardubice – stadion Svitavy
PK Plzeň – stadion Plzeň – Bory
AK Markéta při PSK Olymp Praha – Stadion Praha 6 – Markéta

Vítěz každého závodu soutěže družstev získá 5 tabulkových bodů, druhý 4 body, třetí 3 body, čtvrtý 2 body a pátý 1 bod do celkové klasifikace.
V Celkové klasifikaci soutěže družstev rozhoduje:
1) Větší počet tabulkových bodů
2) Větší počet „malých“ bodů (součet všech bodů získaných klasifikovanými jezdci v jednotlivých jízdách soutěže)
3) Dodatková jízda jednoho jezdce z každého družstva s rovností bodů při umístění na 1. – 3. místě
4) Větší počet vyšších tabulkových bodů ze všech závodů soutěže
5) Lepší umístění v závěrečném závodě soutěže.

Tým, který bude klasifikován na prvním místě Přeboru České republiky jednotlivců se stane Přeborníkem České republiky.

Pneumatiky: osm nových hran pro každý tým na závod

Foto: Jiří Brummer st.