AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 25. května
Během dnešního druhého dílu české juniorky v Divišově chvílemi plakala zšedivělá obloha, avšak Václav Milík měl k slzám hodně daleko. Vyhrával jednu rozjížďku za druhou, aby si posléze dalším patnáctibodovým maximem zvýšil vedení na čele průběžné klasifikace. Na stupních vítězů mu dělali společnost Eduard Krčmář a Roman Čejka, by v obráceném pořadí než minulý měsíc ve Slaném. Přitom mohlo být všechno jinak. Daniel Hádek se oklepal z horeček, které ho trápily ještě zkraje týdne. V rozjížďce s číslem patnáct dokonce porazil Eduarda Krčmáře, avšak na Romana Čejku byl krátký nejen v páté jízdě, ale i v rozjezdu o bronz. Na něj se muselo čekat, protože technik pustil Lukasze Bojarskeho do devatenácté jízdy s neoznačenu pneumatikou, by byl na tento nedostatek upozorněn Zdeňkem Holubem starším. Bafuňář situaci řešil horlivým studiem řádů a nevytasil se zrovna s profesionálním výkladem. Otec pražského závodníka, jemuž tak unikla účast ve zmiňovaném rozjezdu, zvažoval podání protestu. K němu nakonec nedošlo. Větším smolařem mítinku se ovšem stal David Štěrovský. Po dvou pádech se dodávka řízená jeho otcem Ladislavem dostala do nezaviněné dopravní nehody. Incident se nakonec obešel bez následků.

Obloha si hrála na listopad
Květen na sklonku tohoto týdne ukázal, že může být také pěkně hnusný měsíc. Obloha nad Divišovem nabízela prakticky jen různé odstíny šedi. Po sluníčku ani vidu, ani slechu, zato vítr a občasné dešové kapky o sobě dávaly jaksepatří vědět. Rosničkář na televizní obrazovce vyhrožoval podobným rázem počasí prázdnotou zející klubové hospodě. A stánkaři za druhou zatáčkou, kteří svými kulinářskými dobrotami směle konkurovali vyhlášené Plzni, rozhodně na dlouhé fronty naříkat nemohli.

Zda diváky nechala doma termínová kolize s benešovskou hasičskou poutí, otevřenými dveřmi čáslavské letecké základny či evropskými stopětadvacítkami v Pardubicích nebo prostě počasí slibující maximálně choulení se pod deštníkem, zůstává otázkou pro pořadatele.

Ovšem na jejich týmu byla svým způsobem znát poměrně dlouhá přestávka od posledního závodu loni v srpnu. Rudolf Grepl dovezl Stanislava Pouznara osobně, jelikož ho Filip Šitera a Jan Jaroš požádali, zda by dnes mohli ve Mšeně zatrénovat. Mšenský šéf neskrýval v Divišově překvapení, že box označený číslem dvě jeho závodníka byl již obsazen. „Ještě jsem nezažil, že by závodníkům nedávali vytištěný rozpis,“ kroutil hlavou i nadále. A ten, který se vzápětí objevil napsaný křídou na velké tabuli, vzbuzoval salvy smíchu. Nicméně Radek Fanta se do depa dostal navzdory zavřeným vratům výjezdu z dráhy a sjednal pořádek.

Divišovský pořadatelský tým se naštěstí dostal do své obvyklé špičkové formy. Ovšem s výjimkou rozjížďky s číslem jedna. V ní si narychlo angažovaný zástup v roli startmaršála vzal šachovnicovou vlajku, až když ho Eduard Krčmář gesty upozornil, že se řítí dokonce už do šestého kola.

Mike Trzensiok, jeden z dvojice polských závodníků zalepivších díry ve startovní listině, sice upadl. Avšak protože se tak stalo v pátém kole, zvýšeného bodového přídělu se nedočkal ani Stanislav Pouznar, ani Rakušan Jannik Klein, další ze zahraničních posil.

Rozjížďka s číslem dvě prodloužila zlatou sérii Václava Milíka, jejíž počátek bychom vystopovali před půldruhým měsícem ve Slaném. Vzápětí si Zdeněk Holub poradil již od startu s Romanem Čejkou. A to hned dvakrát, jelikož se muselo opakovat kvůli pádu Davida Štěrovského. „Na startech jsem spadnul o pětatřicet procent dolů, budu muset něco udělat se spojkama,“ uvědomoval si slánský závodník.

V rozjížďce s číslem pět však nemohl naříkat vůbec na nic. Daniela Hádka, který se v první sérii skláněl pouze před Václavem Milíkem, odvedl už současně s vylétnutím pásky. Michal Škurla v šesté jízdě vykročil za druhým triumfem. Rychlý start zvyšoval jeho ambice, avšak než dostal přední kolo na dráhu, Lukasz Bojarski se už skládal do první zatáčky.

V sedmé jízdě však na svůj úvodní hladký triumf navázal Eduard Krčmář. Do cíle dorazil před Michalem Průchou, zatímco Ondřej Smetana měl o starost navíc s trucujícím karburátorem. Slaňákových šest bodů srovnal Václav Milík. Zdeňka Holuba v jeho nájezdu pozdržel Mike Trzensiok, z jehož potíží na sklonku druhého kola profitoval rovněž René Vidner.

Třikrát po startu v čele neznamená tři body v cíli
Střet obou neporažených závodníků v jedenácté jízdě představoval bod zlomu pro Romana Čejku a Michala Škurlu, jimž se už žádná další bodová ztráta rozhodně nehodila do krámu. Avšak nezbylo jim nic jiného, než se s ní nakonec smířit. Václav Milík zachoval tradici svých rychlých startů.

Eduard Krčmář se hnal vnějškem první zatáčky. Druhé místo mu bylo málo. Vytrapoval i po Pardubičanovi a vskutku mu sebral vedení. Jenže Václav Milík reagoval okamžitě. V následujícím oblouku se po Slaňákově pravé ruce vrátil před slánského obhájce titulu, na nějž měl rázem pět metrů k dobru. „Na venku je rychlá stopa, ale dává to tam jen málo lidí,“ komentoval svůj třetí triumf, jenž ho přiblížil na nejvyšší stupínek pódia.

Ovšem boj o další pořadí nebyl rozhodně u konce. A také Roman Čejka s Michalem Škurlou, by v oné jedenácté jízdě zůstali vzadu, nebyli rozhodně bez šancí. Slaňák měl po třetí sérii šest bodů, Pražan o jeden méně. Kromě tandemu leaderů měli před sebou sedmibodové Lukasze Bojarskeho, Daniela Hádka a Zdeňka Holuba.

Polák vyhrál devátou jízdu, když se v nájezdu do druhého okruhu mihnul kolem vedoucího René Vidnera. O větší překvapení se však hned vzápětí postaral Daniel Hádek. By se lepším startem mohl pochlubit Zdeněk Holub, Plzeňan ho objel už v první zatáčce.

Dramatickou podívanou nabídly rovněž boje borců z druhé poloviny výsledkové listiny. V tomto směru sehrála prim dvanáctá jízda. Michal Průcha se v její první zatáčce dostal před Michaelu Krupičkovou. Jenže kvůli pádu Davida Štěrovského se mávalo červenými praporky. Opakovalo se ve třech. Také nyní se Michal Průcha probil v prvním oblouku do čela, avšak rovněž tentokrát v cíli nezvedl vítězně ruce.

Na začátku Mike Trzensiok podsekl Michaelu Krupičkovou a oba skončili na zemi. Miroslav Topinka povolal ke druhému repete celou trojici. Zatímco Polák spadl už v první zatáčce, Michal Průcha se opět ocitl v čele. Jenže jeho zaváhání v předposlední zatáčce nenechala Michaela Krupičková bez trestu a tři body byly nakonec její.

Do pořadí bohužel promluvil i technik
Václav Milík nakonec dotáhl své triumfální tažení do absolutního konce. V rozjížďkách s čísly čtrnáct a sedmnáct triumfoval stylem start – cíl. S patnácti body mohl sledovat, kterak honička mezi jeho pronásledovateli skončí.

V rozjížďce s číslem třináct se po triumfu natáhl Zdeněk Holub, když už krátce po vylétnutí pásky za sebou nechal Michala Škurlu. Daniel Hádek ob dvě jízdy později zase zkřížil plány Eduarda Krčmáře. Slaňák sice odstartoval jako první, avšak on využil rychlý venek první zatáčky a rozšířil dnes poněkud sporý počet předjížděcích manévrů.

Před šestnáctou jízdou se rozpršelo prozatím s největší intenzitou. Kromě dešových kapek však z nebes padalo také štěstí pro Romana Čejku. Lukasz Bojarski jej sice v prvním výjezdu předčil stylem a la Daniel Hádek. Jenže v závěrečném okruhu mu spadl řetěz a slánský závodník podědil Polákovo vítězství.

V rozjížďce s číslem osmnáct Roman Čejka zaznamenal hladké vítězství a s dvanácti body na svém kontě čekal na věci příští. Hodně měla napovědět devatenáctá jízda. Lukasz Bojarski argumentoval defektem pneumatiky, by mu řetěz prve poničil pouze výplet kola. Technik mu povolil použít starou pneumatiku, kterou mu ovšem neoznačil.

By Zdeněk Holub starší na nedostatek upozorňoval, funkcionář nepodnikl žádné kroky. Mezitím si v přívalech deště Eduard Krčmář vítězstvím pojistil druhou příčku pódia, zatímco Zdeněk Holub vypadl z možného rozjezdu. S lepší hranou mu totiž Lukasz Bojarski ujel. Hned vzápětí zahrál sólo Michal Škurla, čehož nejvíce litoval Daniel Hádek. „Neodstartoval jsem a on tam byl,“ líčil s vědomím, že místo dodatkové jízdy o stříbro s Eduardem Krčmářem se bude rozjíždět s Romanem Čejkou o bronz.

Jenže mezitím se znovu otevřela kauza neoznačené hrany Lukasze Bojarskeho. Zdeněk Holub na ní poukázal, když se polský závodník vrátil z jízdy. I když tak učinil plně v souladu se zněním reglementů, technik kupodivu nereagoval. Ponořil se do studia řádů a jediným verdiktem z jeho úst se stalo, že má závodník právo použít starou pneumatiku. Na námitku otce pražského juniora, že přesto musí být její hrana označená, už nereagoval.

Sám porušil řády, když Lukasze Bojarskeho po návratu do depa nenahlásit rozhodčímu a nenechal diskvalifikovat. Petr Moravec, předseda VV SPD, napsal po závodech žádost o poučení technických komisařů. Jenže v Divišově se chystal rozjezd.

Jak Roman Čejka, tak Daniel Hádek s nasazenými přilbami sledovali sílící d隝. Jury doporučila Zdeňku Holubovi protest. Ten už měl vklad pět a půl tisíce v ruce. Pak mu došlo, že by k projednání stížnosti stejně došlo až po závodech a jeho syna by nyní do rozjezdu už nikdo nepustil. A tak se o nejnižší stupínek jelo jen ve dvou. Postavil se na něj Roman Čejka, jenž měl nad Danielem Hádkem navrch hned s vylétnutím pásky.

Hlasy z depa
„Super, divišovská dráha se mně líbí,“ rozplýval se Václav Milík. „Šly mi starty a venek jel. Byla to rychlá stopa, ale dávalo to tam jen málo lidí. Mám patnáct bodů, chtělo by, aby to takhle pokračovalo. Ale zejtra v Rybniku je to důležitější, abych se chytil. Dneska nebyly žádný problém, mám výbornej‘ tým.“

„Posral jsem tu jízdu s Haďasem,“ sypal si Eduard Krčmář popel na hlavu. „Měl jsem to předělaný, testuju sem na družstva. Venca byl rychlej‘. Je zkušenější, to je vidět, mám se co učit.“

„Po první jízdě jsem vůbec nečekal bednu,“ nezastíral Roman Čejka. „Na startech jsem spadnul o pětatřicet procent dolů. Budu muset něco udělat se spojkama, protože mi to nejde.“

„Jsem spokojenej‘,“ reagoval Daniel Hádek na otázku magazínu speedwayA-Z. „Nedoufal jsem, že budu bojovat o bednu. Škoda tý poslední jízdy se Škurličem. Neodstartoval jsem a on tam byl. A v rozjezdu o mně Čejen věděl, šel na jistotu. Čtvrtý místo mi sere, ale zase je to můj nejlepší výsledek v jednadvacítkách. Příště bude líp. Doufám.“

„Docela dobrý,“ bilancoval Michal Škurla. „První jízda byla super, ale pak mi odešla motorka. Nebyl čas zjistit, co se stalo. Třetí jízdu jsem skočil na druhou motorku a to už bylo dobrý. A poslední jízda suprová.“

Průběžné pořadí seriálu:

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Divišov – 24. května
Pouhých dvanáct českých juniorů se představí v zítřejším druhém pokračování českého juniorského šampionátu v Divišově. Zdeněk Růžička je stále v rekonvalescenci po svém dubnovém pádu a Filip Hájek dal přednost evropskému poháru stopětadvacítek v Pardubicích. Volná místa byla nabídnuta i cizincům, ovšem z jejich strany je prozatím pouze minimální zájem. A tak vše nasvědčuje tomu, že mnohem bohatší menu se pod Blaníkem bude servírovat v neděli, kdy nás čeká doposud nevídaný dvojzávod stopětadvacítek.

Jediným zahraničním účastníkem zítřejšího klání je prozatím Jannik Klein. Jeho příjmení je u nás známé především díky jeho mšenskému jmenovci. A upřímně řečeno, není divu. Devatenáctiletý Rakušan prozatím absolvoval na sklonku loňského roku dva mítinky v Žarnovici a v Gyule.

Hlavní motiv šampionátu se ovšem nemění. Po oslnivém triumfu ve Slaném sem své průběžné vedení přijede obhajovat Václav Milík. Na divišovském ovále budou hrát roli především povedené starty, což je v poslední době silná zbraň pardubického juniora. Pakliže ovšem nepřežene svou hru na brkání na nervovou soustavu protivníků a neskončí sám polapený ve startovní pásce.

Armádu pronásledovatelů povedou Roman Čejka, prozatím o bod vzadu, a Eduard Krčmář, který na své domácí dráze ztratil na Václava Milíka dva body. Po fraktuře klíční kosti se zdá být zpátky ve formě, o čemž by mohlo svědčit i nedělní pódium v Nordenu. Zapomínat bychom však v žádném případě neměli ani na pražské závodníky, kteří prahnou po stupních vítězů v každém závodě. A samozřejmě Daniel Hádek, který ještě zkraje týdne bojoval s horečkami, a další závodníky.

Čeští junioři ve svém šampionátu produkují skvělou podívanou, ovšem v době slaběji obsazené startovní listiny nezbývá než s dychtivým očekáváním vzhlížet ke stopětadvacítkám. Právě odtud se v posledních letech rekrutují noví talentovaní borci.

A v neděli budeme svědky závodu, který v českých plochodrážních dějinách ještě nebyl. Úderem desáté se odehraje český šampionát na klasické dráze, aby o čtyři hodiny později pokračoval mistrovský seriál na krátké dráze. Divišovští nezůstali hluší a slepí vůči kritickým hlasům a své kolečko na zelené ploše velkého oválu prodloužili na 140 metrů.

Závod bude lákavý i díky skutečnosti, že si řada účastníků sobotního evropského poháru hodlá prodloužit víkend v Čechách i o nedělní mítink v Divišově. Navíc borec s nejnižším součtem umístění z dopoledního i odpoledního klání se stane prvním majitelem poháru AK Divišov na dvojzávod, který by místní klub rád zopakoval i v budoucnu.

Startovní listina:

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)