Archiv pro rubriku: MČR

MČR tříčlenných družstev

Zdeněk Holub ztratil bod, ale vítězství nikoliv

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 3. srpna
Druhé dějství přeboru jednotlivců pod stříbřitým Ještědem lesknoucím se v horkém odpoledni se zprvu neslo pod taktovkou Filipa Šitery a Zdeňka Holuba, kteří v prvních třech sériích neztratili jediný bod. Ovšem v rozjížďce s číslem čtrnáct Michal Škurla odvedl mšenského borce. Toho čekal duel se Zdeňkem Holubem, do něhož však razantně zasáhl Ondřej Smetana. Pražský junior po skvělém startu odrazil všechny nájezdy svých pronásledovatelů. Vynutil si rozjezd o druhé místo s Ronny Weisem, který posléze prohrál, a definitivně odsunul Filipa Šiteru ze stupňů vítězů. Zdeňka Holuba však ztráta jednoho bodu o vítězství nepřipravila.

Dva bodoví mamonáři
Dnešní mítink startoval pod šastnou hvězdou dvou suverénů. Filip Šitera si účastí v přeboru vyplnil svoje poněkud netradičně dlouhé závodní volno, by jej nazítří čekala premiéra v extraligovém družstvu Gniezna. Svou pou rozehrál triumfem v rozjížďce s číslem tři. I když Jan Holub stačil v první zatáčce objet Michaelu Krupičkovou, před svého mšenského paráka už cestu nenašel.

Suverénní triumf Filip Šitera zaknihoval rovněž v sedmé jízdě. Ronny Weis se namlsal svým vítězstvím v rozjížďce s číslem jedna, kdy po celá čtyři kola musel mařit nájezdy Ondřeje Smetany. Jenže nyní zůstal viset za Michalem Kleinem, jehož ovšem podjel ve druhé zatáčce.

Na stíhání Filipa Šitery už nemohlo být ani pomyšlení. Když ovšem Mšeňák projížděl cílem, stále se dělil o průběžné vedení se Zdeňkem Holubem. Pražský junior do závodu vstoupil v rozjížďce s číslem čtyři. Filip Hájek se v ní postaral o vzrušení už před startem, když na rychlo musel měnit oblečený bílý povlak za správný červený.

Nudou se rozhodně nedalo zívat, ani když už páska letěla k tropicky žhavému sluníčku. Zdeněk Holub se ujal vedení, po němž prahnul i Michal Dudek. V první zatáčce druhého kola byl užuž vpředu, avšak na předjetí si musel počkat až do dalšího oblouku. Nicméně Pražan se nemínil vzdát jen tak a do posledního okruhu opět najížděl jako leader.

V šesté jízdě měl Zdeněk Holub o poznání méně práce, jelikož jeho druhá trojka přibyla na jeho konto stylem start – cíl. Mezi neporažené se po dvou sériích mohl počítat také Michal Škurla. Po startu se ujal vedení, které chtěl zpochybnit Jaroslav Petrák. Leč jeho pokus o podjetí v první zatáčce skončil pádem pardubického matadora. „Kdybych byl svině, tak jsem Škurliče sestřelil,“ nechal se slyšet později v depu.

Povedeným startem se Michal Škurla mohl chlubit také v rozjížďce s číslem osm. Jenže Jan Holub se velkoryse vedeným obloukem dostal v první zatáčce z třetí pozice rovnou do čela. Pozadu nezůstal ani lepšící se Ondřej Smetana, který svého klubového kolegu ve třetím kole podjel v zatáčce u depa.

O něco později zastavil Michal Dudek, který už necítil žádnou naději na body. Hned po přestávce se slánský závodník dostal na stále se rozšiřující seznam obětí Filipa Šitery, jenž i v deváté jízdě troubil halasné sólo. Zdeněk Holub samozřejmě nemohl zaostat pozadu v hamonění bodů.

Hned v první zatáčce rozjížďky s číslem jedenáct upadl Luboš Velinský, který ve startovní listině na poslední chvíli zaskočil za René Vidnera. Pro vývoj závodu však bylo přece jen důležitější, že se Zdeněk Holub přenesl přes Michala Škurlu. Ten si posléze několikrát vyměnil pořadí s Rony Weisem, aby nakonec protnul metu s protaženým obličejem za ním.

Ronny Weis si nenechal uniknout postavení leadera
Také zbývající dvě rozjížďky třetí série nešetřily aspiracemi přispět výraznou troškou do mlýna pořadí na stupních vítězů. Desátou jízdu ovládl Jan Holub, který ovšem musel startovat dvakrát. Poprvé svítala světla na začátku třetího kola kvůli pádu Krzysztofa Nowackeho. Polský borec se srdnatě pustil do Jaroslava Petráka, jehož podjel v první zatáčce. Pardubičan se ale nechtěl nechat zahanbit, v sázce bylo rovněž extraligové místo na středeční duel se Slaným.

Právě v onom třetím kole se sunul spodem první zatáčky dopředu, když Krzysztof Nowacki nad ním upadl. „V Liberci mám smůlu,“ filozofoval ve svém depu. „Loni jsem skončil ve špitále, dnes dva pády. Mám málo startů v letošní sezóně a jenom tréninky nestačí. Nemůžu ale naříkat, bude líp.“

V rozjížďce s číslem dvanáct úřadoval Ondřej Smetana a rýsoval se dramatický závěr. Pražský junior měl sedm bodů stejně jako Ronny Weis. Nad osmibodovým Janem Holubem byli oba neporažení Filip Šitera a Zdeněk Holub, jenž však po přestávce na čele průběžné klasifikace osaměl.

V rozjížďce s číslem třináct totiž až nečekaně hladce odvedl svého jmenovce v klidu. Své evidentně sehrál tropický žár spalující závodníky stejně jako v další jízdě. V ní se dopředu dostal Michal Škurla. Filip Šitera vedl mohutný útok vnějškem první zatáčky, který protáhl až do cíle úvodního okruhu, ale pak se smířil s první dnešní prohrou.

Naproti tomu Ronny Weis v rozjížďce s číslem patnáct neměl nikoho, kdo by ho na vedoucím postu ohrožoval. Michaela Krupičková přelstila Jaroslava Petráka, před něhož se v nájezdu do druhé zatáčky tlačil i Michal Dudek. Protáhl nájezd, ale třetí byl jenom chvilku, než se pardubický rutinér dostal zpátky. Slaňák ovšem neviděl cíl a dokonce ze závodu předčasně odstoupil.

„Svíčka je v prdeli,“ ukazoval v depu. „Možná se tam dostal prach. Nechci zadřít, takže na to dneska kašlu. Mám strach o motor, abych ho nezkurvil. Finančně to není žádná sranda.“ Mezitím Ondřej Smetana suverénně ovládl rozjížďku s číslem šestnáct a na ovál vtrhla oranžová kropící liazka.

Závěrečnou sérii zahájil triumfem Michal Škurla, avšak v depu chodil s hlavou dolů a želel dvou nepovedených rozjížděk. Vzápětí Michal Klein objel Luboše Velinského v jejich osamoceném duelu, když Krzysztof Nowacki a Michal Dudek na startovní rošt už nedorazili. A pak už konečně přišly dvě poslední rozjížďky a s nimi očekávané rozuzlení žhavého odpoledne!

Jan Holub v devatenácté jízdě skvěle odstartoval a v čele vyjel i na protilehlou rovinku, by se Ronny Weis tlačil po vnitřní straně dopředu. Neúspěchem se ale nenechal otrávit. V nájezdu do druhé zatáčky byl pod mšenským Jihočechem znovu. Vytlačil ho ven a rázem vedl. V celkovém součtu předčil Jana Holuba o jeden bod a svým předjížděcím manévrem ho vlastně sestřelil z pódia.

Obdobný husarský kousek se hned poté povedl Ondřeji Smetanovi. Lepší startovní reakcí se mohl pochlubit Filip Šitera, avšak Ondřej Smetana ho v první zatáčce objel. Mšeňák ze všech sil usiloval o odvetu a po postupu prahnul i Zdeněk Holub. Oba dva viseli z každé strany za vedoucím Pražanem, který stále tahal za delší konec provazu.

V cílové rovince nasadil Zdeněk Holub k cyklistickému trháku, v němž však pouze potvrdil druhou pozici. Přesto však vyhrál celý mítink, zatímco třetí Filip Šitera sdílel osud Jana Holuba. A Ondřej Smetana musel do rozjezdu s Ronny Weisem, v němž šlo především o čtyři tabulkové body navíc. Němec si dobře spočítal jejich hodnotu, od vylétnutí pásky se dostal do čela a příští měsíc přijede do Svitav jako leader průběžné klasifikace.

Hlasy z depa
„Škoda, že jsem ztratil bod,“ vracel se Zdeněk Holub k rozjížďce s číslem dvacet. „Posral jsem to od startu. Neodstartoval jsem a to, co jsem vymyslel v cíli, jsem měl vymyslet už o kolo dřív. Ne pod něj, to bychom se všichni zabili, ale dál na venek. Ale dopadlo to, vyhrál jsem, takže paráda. Chtělo by to obhájit loňský vítězství v přeboru. V Pardubicích jsem měl defekt a skončil dál. Ideální by bylo dvakrát vyhrát, ale tak jednoduchý to asi nebude.“

„Dvě rozjížďky byly horší,“ přemítal Ronny Weis. „Ale poslední dvě rozjížďky byly lepší a v rozjezdu skvělé. I když jsem ty dvě jízdy zkazil, vedu v průběžné klasifikaci. Svitavy jsou těžká dráha, ale uvidíme.“

„Zkomplikoval jsem to,“ liboval si Ondřej Smetana. „Škoda že jsem v první jízdě neporazil Ronnyho, to by rozjezd vůbec bejt‘ nemusel. Teď to bylo tvrdý, měli jsme změnit nastavení. Ale neudělali jsme to a nestačilo to. Poslední jízda byla výborná, s tou jsem nejvíc spokojenej‘. Start, protáh‘ jsem to do materiálu a hotovo.“

„Dobrý, dobrej‘ trénink,“ odtušil Filip Šitera. „Dráha byla dobrá, jenže pak vyschla a nedalo se předjíždět. Poslední jízdu jsem viděl zezadu. Tlačil jsem se, ale nevyšlo to. Hlídal jsem si Holoubka, Smeták nás objel a pak nás brzdil. Ale bral jsem to jako trénink a neřeším to.“

„Nic moc,“ usmíval se Jan Holub. „Na hovno. Hlavně ta poslední jízda. Dobrej‘ trénink. Mohla bejt‘ bedna, ale tímhle výsledkem se nijak nevzrušuju.“

„Na hovno,“ odpovídal Michal Škurla na klasickou otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu dnes jelo. „Nemoh‘ jsem nastavit motorku. Ale bylo to i ve mně. Nedařilo se. Škoda dvou jízd, to bylo na hovno. Snad se v těch dalších třech závodech zadaří.“

„Dneska super,“ pochvalovala si Michaela Krupičková. „Šlo mi to, dařily se mi starty. Takže jsem spokojená. A snad budu příště ještě lepší.“

„Beru to, že jakejkoliv závod je dobrej‘ trénink,“ odhaloval Jaroslav Petrák svůj postoj. „Od Míši jsem porážku nečekal. Na tý čtyřce jsem se zahrabal na startu, ona toho využila a jela se mnou až k prknům. Tu dráhu tady zná, ví kudy. Na venek jsem nemoh‘, tam byl Dudu. A tak jsem to nevymyslel. Jinak bych měl o tři body víc a třeba bych přesvědčil trenéra, abych jel ve středu extraligu.“

1. Zdeněk Holub, Praha 3 3 3 3 2 14
2. Ronny Weis, D – Slaný (ACCR) 3 2 2 3 3 13+3
3. Ondřej Smetana, Praha 2 2 3 3 3 13+2
4. Filip Šitera, Mšeno 3 3 3 2 1 12
5. Jan Holub, Mšeno 2 3 3 2 2 12
6. Michal Škurla, Praha 3 1 1 3 3 11
7. Michaela Krupičková, Divišov 1 2 2 2 2 9
8. Michal Klein, Mšeno 2 1 1 – 3 7
9. Jaroslav Petrák, Pardubice F 3 2 1 0 6
10. Luboš Velinský, Pardubice 0 2 F 2 2 6
11. Richard Geyer, D 1 1 1 1 1 5
12. Michal Dudek, Slaný 2 R 2 E – 4
13. Jaromír Otruba, Pardubice E 1 0 1 1 3
14. Filip Hájek, Praha 1 0 1 0 0 2
15. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR) 1 F X 1 – 2

Poznámka: David Štěrovský omluven kvůli zranění ruky ze čtvrtečního tréninku v Praze, René Vidner kvůli dovolené a nahrazen Lubošem Velinským.

Průběžné pořadí seriálu:

  PCE LIB TOT
  24.4. 3.8.  
1. Ronny Weis, D – Slaný (ACCR) 22 22 44
2. Zdeněk Holub, Praha 12 25 37
3. Jan Holub, Mšeno 16 14 30
4. Josef Franc, Praha 25 NS 25
5. Ondřej Smetana, Praha 2 18 20
6. Michael Hádek, Mšeno 18 NS 18
7. Filip Šitera, Mšeno NS 16 16
8. Michal Škurla, Praha 3 12 15
9. Hynek Štichauer, Pardubice 14 NS 14
10. Jaroslav Petrák, Pardubice 7 6 13
11. Michal Klein, Mšeno 4 8 12
12. Michaela Krupičková, Divišov 0 10 10
13. René Vidner, Pardubice 10 NS 10
14. Václav Milík, Pardubice 8 NS 8
15. Luboš Velinský, Pardubice 0 6 6
16. Daniel Hádek, Mšeno 6 NS 6
17. Michal Dudek, Slaný NS 5 5
18. Martin Málek, Březolupy 5 NS 5
19. Jaromír Otruba, Pardubice 0 4 4
20. Filip Hájek, Praha 0 2 2
21. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR) 0 2 2
22. Stanislav Pouznar, Mšeno 1 NS 1
NC Tomáš Jůza, Pardubice 0 NS 0
NC David Štěrovský, Pardubice 0 NS 0
NC Karel Kadlec, Kadlec 0 NS 0
NC Zdeněk Růžička, Mšeno 0 NS 0

Poznámka: Richard Geyer není klasifikován coby držitel zahraniční licence, by v Liberci dosáhl na bodované umístění

Foto: Eva Palánová a Roman Nowacki

MČR flat track

Martin Málek navzdory suverénnímu triumfu o dalším působení ve flat tracku moc neuvažuje

Praha – 2. srpna
Pavol Pučko stále tvrdí, že motokros dohromady s plochou dráhou jsou pro flat track nejlepší průpravou. Jako důkaz vedle něho samotného může posloužit příklad Jana Jaroše, který ho na poslední chvíli zastoupil za řidítky tovární VM 610 v Kopřivnici. Soupeři, které ve finálové jízdě nepředjel o kolo, by šli spočítat na prstech jedné ruky. Pardubické mistrovské flat trackové kolo ukázalo, že terénní průprava nemusí být pro dobrého plochodrážníka nezbytnou podmínkou. Martin Málek totiž přivedl vítězně do cíle flat trackový speciál z dílny Františka Přehnálka hned při jeho prvním ostrém závodním nasazení.

Již loni v červenci lákal motocykl s ocelovým srdcem z plochodrážní Jawy po Antonínu Klatovském pozornost diváků, kteří dorazili do Březolup na první ligu. Neodolal ani Martin Málek a po plochodrážním závodě ho otestoval v ostrém tempu. Po zářijovém Slováckém ovále se v jeho sedle honil s Pavlem Pučkem a Janem Vondráškem.

„O flat tracku jsem nikdy neuvažoval, nebo se mi tento sport moc nelíbil,“ uvažuje. „Ale zaujala mě konstrukce motorky pana Frankieho Přehnálka. Nejenom designově je to krásná motorka, teda aspoň podle mě. Ale nejvíc se mi líbí, že jejím základem je plochodrážní motor a použité jsou také další plochodrážní věci. Dostal jsem nabídku, jestli bych se nechtěl svézt a odzkoušet ji. Nadchla mě taky proto, že jeden nejmenovaný jezdec prohlásil, že je špatná a nedá se na ní jezdit. Navíc Frankie je můj dobrý kamarád, tak nebylo o čem diskutovat.“

Ostrý závodní debut měl proběhnout už v říjnu ve Svitavách, ovšem mítink spláchly přívaly deště. „Loni závody bohužel uplavaly,“ říká Martin Málek. „A předtím se mi závody flat tracku překrývaly s plochou dráhou. No, a jelikož jsem si chtěl potvrdit, že motorka je konkurenceschopná, a že by mohla i vyhrát, souhlasil jsem s přihlášením na závody. Letos jsem si pomalu ještě před sezónou zlomil nohu a byl dva měsíce mimo závodění. Nejbližší termín flat trackových závodů byl až teď v pátek, tak jsem přijel.“

Přijel, viděl a v prestižní kategorii FT1 i zvítězil. „Nakonec dobře,“ odpovídá na otázku, jak se mu ve Svítkově s flat trackovým motocyklem jelo. „Ale na téhle motorce jsem seděl skoro po roce. Naposledy jsem se na ní svezl loni v Březolupech. Přes zimu musel ale Frankie spoustu věcí předělávat. Bylo to pomalu dvouleté montování, předělávání a rozdělávání, protože od začátku bylo všechno na motorce špatně. Ale shodli jsme se, že za to snažení za to stálo a jsem moc rád, že jsem Frankiemu mohl pomoct veškerou práci zúročit.“

Pokud ho nezastavily technické problémy, jezdil Martin Málek v pátek daleko vpředu. Soudě dle jeho bezkonkurenčního počínání, musí být zkušenosti z ploché dráhy obrovskou výhodou.

„Asi ano,“ přikyvuje. „Umět jezdit na plochodrážní motorce je hodně velkou výhodou. To jde vidět na Pavlu Pučkovi, Honzovi Jarošovi a taky na mně. Základem je překonat strach a nebát se smyku. Ale taky dost velký podíl na úspěchu ve flat tracku je mít motorku dobře přizpůsobenou.“

Ještě loni si přitom Martin Málek posteskl, že si nemůže zvyknout na přední brzdu, ovšem v pátek ho dvakrát zastavily technické patálie… „Jak jsem řekl, na motorce jsem seděl naposledy loni a přes zimu bylo nutné spousta věcí předělat,“ zdůrazňuje. „Nejprve se chlapcům nelíbila nádrž, že nevyhovuje technickým řádům. Potom se předělával motor z metylu na benzín. Motor se musel usadit výš o sedm centimetrů. Kola byla špatná a tak dále. V pátek byly technické problémy spíše kvůli nepozornosti a bylo to taky způsobeno tím, že jsme motorku nestihli odzkoušet před závody. Ale mně se to nakonec líbilo, dodalo to závodům trošku dramatičnosti.“

A konec konců plochodrážní optikou je bodování v mistrovství republiky ve flat tracku přinejmenším prapodivné. Pokud projde technickou přejímkou, dostane závodník pět bodů. Přitom za každou dokončenou rozjížďku berou všichni jen po dvou bodech a to nezávisle na pořadí. Neboduje jen ten, kdo nedokončí nebo je diskvalifikován. Všechny body se sčítají s tabulkovými body, které borci dostanou za umístění ve finálové jízdě.

Za těchto okolností stály Martina Málka dva defekty pouze čtyři body, ovšem za triumf ve finále jich inkasoval dvacet plus dva z první jízdy a pět za přejímku. To rozhodně nemusí být špatná výchozí pozice pro útok na celkové stupně vítězů nebo dokonce mistrovský titul.

„To je těžká otázka,“ přemýšlí Martin Málek nad svou flat trackovou budoucností. „Zatím mým cílem bylo předvést konstrukci motorky v tom nejlepším světle. To se snad povedlo. Ale já jsem jen jezdec, co přijel odkroužit pár kol na závodech. Ten velký díl na úspěchu patří hlavně konstruktérům Frankiemu a Rosovi. O dalším působení ve flat tracku zatím moc neuvažuju, mám teď jinou pracovní náplň a o závodech teď taky moc nepřemýšlím. Možná mě teď někteří lidé neradi uvidí na závodech, ale proč ne, třeba se ještě párkrát obleču do kombinézy.“

Foto: Wojta Zavřel

MČR tříčlenných družstev

Sobotní startovní listina je zaplněna

Liberec – 1. srpna
Startovní listina sobotního třetího dílu českého přeboru v Liberci se přece jenom během dnešního dopoledne zaplnila odshora až dolů. O dvě volná místa projevili zájem borci, pro něž se pavlovický ovál stal významným mezníkem v jejich kariérách.

Se startovním číslem dvanáct nastoupí Jan Holub, který tu během horkého července před třemi lety získal mistrovský titul mezi juniory do devatenácti let. Osmičku na své vestě poveze Michal Škurla, jenž v Liberci v srpnu 2011 vůbec poprvé stanul na stupních vítězů kubatury 500 ccm.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

MČR tříčlenných družstev

Hledají se závodníci, zn. přebornický titul je stále možný

Liberec – 1. srpna
Čtrnáct závodníků je prozatím přihlášeno ke druhému kolu přeboru republiky v Liberci tuto sobotu. Z toho Richard Geyer, který nevlastní licenci ACCR, sice bude klasifikován v závodě, avšak nikoliv v celkové klasifikaci soutěže. Jelikož pořadatel disponuje právem doplnit startovní listinu na maximální počet startujících, nabízí se možnost dalším dvěma borcům. Vzhledem k pravidlům není vyloučeno, že záskok na poslední chvíli může skončit na přebornickém trůně.

Do závěrečné klasifikace se totiž bude každému jezdci započítáván bodový zisk z padesáti procent uskutečněných závodů zaokrouhlený nahoru. V kalendáři figuruje pět podniků, takže člověk nemusí být brilantní matematik, aby si spočítal, že jako berná mince poslouží tři nejlepší výsledky. A v sobotu se v Pavlovicích bude konat teprve druhý závod v pořadí.

O volná místa může kterýkoliv klub nebo jezdec požádat přímo Věroslava Kollerta a to nejpozději do začátku technické přejímky. Přitom platí, že se na zájemce dostane řada podle pořadí jejich žádosti.

Startovní listina:

1 Jaromír Otruba, Pardubice
2 Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR)
3 Ronny Weis, D – Slaný (ACCR)
4 Ondřej Smetana, Praha
5 Jaroslav Petrák, Pardubice
6 Richard Geyer, D
7 Michal Klein, Mšeno
8 neobsazeno
9 René Vidner, Pardubice
10 Michaela Krupičková, Divišov
11 Filip Šitera, Mšeno
12 neobsazeno
13 David Štěrovský, Pardubice
14 Zdeněk Holub, Praha
15 Filip Hájek, Praha
16 Michal Dudek, Slaný

Foto: Wojta Zavřel

MČR 1. liga

Martin Málek a Martin Gavenda dnes dotáhli věc svého klubu do vítězného konce

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 28. července
Více než stovka meteorologických stanic po celém českém území hlásilo překonání teplotních rekordů a velké věci se odehrávaly rovněž při šestém prvoligovém utkání ve Svitavách. Obvyklé ementálské díry v kombinaci s přítomností závodníků z uší špičky podnik nevídaně vyrovnaly. Postavení průběžného leadera si vyzkoušely všechny čtyři týmy a po devíti rozjížďkách byl mezi nimi rozdíl jediného bodu! Na strategické čarování bylo nutné zapomenout až do samotného závěru, kdy březolupsko – žarnovický celek výrazněji odskočil. Rudolf Grepl okamžitě povýšil Filipa Šiteru na žolíka, na což Lubomír Vozár reagoval povoláním Tomáše Suchánka coby taktické rezervy. Mšenský borec svého domácího protivníka v posledním kole udolal. A když posléze triumfoval Jan Holub, dostalo se Mšeno opět do finále. V něm však kralovali neporažení Martin Málek a Martin Gavenda. Pardubicím a Praze unikla finálová rozjížďka o pouhé dva body. V rozjezdu o třetí místo odvedl Hynek Štichauer Zdeňka Holuba, jenž se do té doby musel sklánět jen před Martinem Gavendou.

Moravané neznají prohru
Pokud si někdo myslel, že včera prožil absolutní pekelný žár, musel dnes své tvrzení rychle opravit. Ve Mšeně šlo o pouhý očistec, protože to pravé inferno žhavých slunečních paprsků se rozpoutalo ve vyprahlé Cihelně. Kropička kroužila po dráze, kam poprvé vyjela už včera večer. Umístění boxů rozdělilo depo na dvě části nejen obrazně, ale i doslova.

Zatímco Pražané a Pardubičané dleli v půlce přiléhající k dráze, kde stěny a střecha dokázaly poskytnout alespoň nějaký stín, Mšeňáci a Březolupáci s oběma Rakušany se slovenskou licencí byli vystaveni přímé palbě spalujících slunečních paprsků. Nebylo divu, že závodníci odsud přecházeli na druhou stranu, aby našli alespoň částečnou úlevu.

Největší ruch panoval v pražských boxech. Jeden ze dvou ostrých motocyklů Ondřeje Smetany byl mimo hru již od středy, kdy mu řetěz rozsekal spojku. Závodníkův otec Radek musel absolvovat sérii předoperačních vyšetření, což mu vzalo potřebný čas na přípravu technického parku. A nyní si hlavu postavil i tréninkový motocykl, takže se Ondřej Smetana mohl plně spolehnout jen na jediný ostrý stroj.

Už v úvodu závodu se ukázalo, o jak vyrovnanou podívanou půjde, když se na postu vítězů pravidelně střídali zástupci všech družstev s výjimkou Pardubic. Přitom oni nešetřili odhodláním využít své druhé domácí dráhy k upevnění svého vedení v průběžné tabulce, které včera ve Mšeně dramaticky navýšili.

Rozjížďku s číslem jedna opanoval Filip Šitera, který odstartoval na Tomáše Suchánka. Ondřej Smetana se rychle zbavil Fritze Wallnera. Na start druhé jízdy vyslal Tomáš Topinka svého náhradníka Zdeňka Holuba. Ten se mu odvděčil dokonalým triumfem před Jaroslavem Petrákem, zatímco Dominik Weiss poměrně překvapivě nepustil k bodům Michala Kleina.

Jediný bod, který koaliční celek prozatím inkasoval zásluhou Rakušana se slovenskou licencí, rychle dostal spoustu sourozenců. Martin Málek nejprve v rozjížďce s číslem tři odvedl Jana Holuba, aby vzápětí nastala příležitost pro Martina Gavendu.

„Ráno se mi ani nechtělo vstávat,“ svěřoval se před závodem se svými pocity po včerejším hubeném výsledku ze Mšena. Nicméně zdroj patálií se podařilo identifikovat v karburátoru. I když na něho ve čtvrté jízdě odstartoval Hynek Štichauer, on pronikl do čela v prvním výjezdu úzkou skulinkou okolo mantinelu.

Jeho vítězství posunulo březolupsko-žarnovický tým na společné vedení s Pardubicemi, zatímco Praha a Mšeno zůstávaly o dva body pozadu. Po přestávce vyjel Martin Gavenda na ovál znovu, aby okamžitě s letem pásky zmizel z očí Tomáše Suchánka a Jana Holuba.

V šesté jízdě nikdo nezadržel Martina Málka, jenž svému kouči Jaroslavu Gavendovi přivezl čtvrtou trojku v řadě. Filip Šitera dorazil do cíle hned za ním, zatímco Ondřej Smetana inkasoval poslední bod před Jaroslavem Petrákem s velkou dávkou štěstí. Od třetího kola se stále otáčel, jelikož z jeho zadního kola neustále unikal vzduch. Pod šachovnicovou vlajkou ještě stačil projet, avšak do depa už musel tlačit.

Na sérii březolupských triumfů jejich rakouští kolegové už nenavázali. Dominik Weiss se navíc ve druhé zatáčce druhého kola sedmé jízdy ocitl na zemi. Ze Žarnovice nedorazil na víkendové prvoligové závody vůbec nikdo a jejich závodníci si museli dělat mechaniky navzájem. Opuštěnému Dominiku Weissovi proto přispěchali na pomoc Martin Gavenda a Patrik Mikel, který se s rodiči přijel podívat.

Filip Šitera vyhnal v první zatáčce Michala Škurlu, aby si připsal svůj druhý dnešní triumf. Mšeno dýchalo vedoucí koalici na záda už s rozdílem dvou bodů, avšak Michal Klein vyšel vzápětí bodově naprázdno. Fritz Wallner dobyl alespoň bod, zatímco Zdeněk Holub vypálil Hynku Štichauerovi rybník již v prvních metrech.

Bojovat se musí až do konce
Na čele tím pádem zůstávala koalice se čtrnácti body. Pardubice prozatím dosáhly dvanácti bodů a Mšeno s Prahou měly po jedenácti. Rozjížďka s číslem devět však situací v průběžném pořadí zamotala ještě víc. Zdeněk Holub po dalším ze svých excelentních startů v prvním nájezdu vytlačil Tomáše Suchánka, z čehož profitoval rovněž Filip Šitera.

Dominik Weiss tentokrát spadl již v úvodním oblouku. Pražská Markéta dostihla vedoucí Březolupy/Žarnovicu, zatímco Pardubice a Mšeno byly o pouhý bod za nimi! Patovou situaci řešila nejúčinnějším způsobem Praha. Michal Škurla vyrazil do rozjížďky s číslem deset. Vydržel v něm až do cíle, přestože Jan Holub po vnější a Fritz Wallner po vnitřní straně první zatáčky nebyli zrovna příjemnými společníky.

Jenže Rakušanův motor nevydržel horko a svého majitele nechal na holičkách již ve druhém okruhu. Druhá fatální porucha bohužel zapříčinila, že se Fritz Wallner mohl z kombinézy převléknout do šortek. Koalice poklesla na třetí příčku průběžného pořadí, na což nemohl Jaroslav Gavenda reagovat jinak než ofenzívou.

Jeho syn Martin vyhrál jedenáctou jízdu, když ho dravý Ondřej Smetana nestihl spodní stranou prvního výjezdu. V rozjížďce s číslem dvanáct stanuli na roštu jen Martin Málek a Hynek Štichauer. Březolupan měl vrch, takže jeho tým byl zpátky na čele o bod před Prahou a čtyřmi před Pardubicemi a Mšenem.

Duel neporažených v rozjížďce s číslem třináct vyzněl ve prospěch Martina Gavendy, zatímco Zdeněk Holub se musel smiřovat s první porážkou. Další velké sólo zahrál Martin Málek v rozjížďce s číslem čtrnáct. Za jeho zády si Tomáš Suchánek poradil s Michalem Škurlou.

V rozjížďce s číslem patnáct měli podle původního rozpisu startovat jen David Štěrovský a Fritz Wallner. Jenže Rakušan byl mimo hru, a když Rudolf Grepl ohlásil nasazení Filipa Šitery v roli žolíka, reagoval Lubomír Vozár povoláním Tomáše Suchánka v úloze taktické rezervy.

Pardubičan lépe odstartoval. Jeho mšenský sok ho sice zasypával jedním útokem za druhým, avšak zdálo se, že si konečně zapíšeme první dnešní pardubické vítězství. Avšak v tom přišla předposlední zatáčka a v ní se Filip Šitera dostal dopředu.

Tomáš Suchánek však zároveň citelně zpomalil. „Začal brnět motor,“ vysvětloval. „Už když jsem jel ve třetím kole. Zvadlo to a chyběla tomu síla.“ Koaliční tým byl se svými šestadvaceti body jasně ve finále už po čtrnácté jízdě. Jenže Mšeno a Praha měly po dvaadvaceti a Pardubice jednadvacet.

Rozjížďka s číslem šestnáct se tím pádem změnila na trojboj o postup. Mšenskou příležitost chytil za pačesy Jan Holub, jenž nakonec triumfoval ve stylu start – cíl před Hynkem Štichauerem a Ondřejem Smetanou.

Ve finále se však spolu s Filipem Šiterou jenom dívali na záda Martina Málka a Martina Gavendy, kteří svým sólem jen podtrhli vítězství koaličního celku. O třetí místo musel být vypsán rozjezd, v němž Hynek Štichauer po vylétnutí pásky ujel Zdeňku Holubovi. Lubomír Vozár nakonec přece jenom zaknihoval alespoň jedno vítězství. Bylo o to cennější, že přineslo do průběžné tabulky o jeden bod navíc.

Hlasy z depa
„Všechno mi klapalo, tak jsem to sledoval zepředu,“ svěřoval se Martin Málek. „Tak jsme to sledovali zepředu. Ale to vedro bylo nesnesitelné. Pomalu měním komponenty, co jsem jezdil, za komponenty JRM. A lepší se to, lepší včetně startů.“

„Dneska dobrý, včera jsem měl menší chybičku v karburátoru,“ říkal Martin Gavenda. „Spravil jsem si chu, bylo to výborné. A to se mi ani vstávat nechtělo. Všechno bylo bez problémů a nestěžuju si ani na vedro. My na Moravě máme teplo pořád (smích).“

„Snažil jsem se,“ vyprávěl Filip ŠItera. „Dneska to bylo lepší, ale nebyla taková konkurence jako včera. Na Suchoše jsem věděl, co si můžu dovolit. Ve finále jsem dobře odstartoval, ale udělal blbost a oni přede mě skočili. Stejně jsme potřebovali 4:2 a to bychom nedali. Pořád lepší třetí místo než to zakončit pádem jako včera.“

„V tomhle vedru už nikdy v životě nepojedu,“ zapřísahal se Jan Holub. „To je strašný. Nedařilo se, ani mi to potom v tom vedru nebavilo. Přijel jsem z jízdy do depa a motala se mi hlava. Dráha super, ale jinak šílený.“

„Jsme doma třetí, co naděláš?“ krčil Tomáš Suchánek rameny. „Stejně jsme pořád první a můžeme se jen zlepšovat. Naštěstí nám Hynek nakonec vyhrál aspoň třetí místo.“

„Nečekal jsem to a jsem z toho zklamanej‘,“ netajil se Hynek Štichauer. „Možná to zní blbě, ale vsadil jsem se, jestli poslední jízdu nevyhraju, sním ručku z Jardovy motorky. Nešlo nám to ani jednomu a náskok, kterej‘ jsme si udělali včera ve Mšeně, jsme prokoučovali. Liga je otevřená, ale je to škoda, jsou to závody, jedeme zdraví domů. Takovejch‘ závodů je třicet do roka, musí se to tak brát. Rozjezd se mi poved‘. Měl jsem novou hranu, včera jsem píchnul a musel jezdit starý hrany. Utáhli jsme spojku, dolili metyl. Soustředil jsem se a šlo to. Zdenda dobře startuje. První tři metry tam byl, ale věděl jsem, co můžu, a ujel mu.“

„Na hovno, divnej‘ den,“ přemítal Jaroslav Petrák. „Myslel jsem, že to bude daleko lepší. Každou jízdu jsem dělal nějakej‘ zásah, ale vůbec to nepomohlo a nemoh‘ jsem to dopasovat. Jelo se mi dobře, krásně, ale nemoh‘ jsem to dopasovat. Chtěl jsem si spravit chu po včerejšku, to se přiznám, že jsem po konzultaci s trenérem vypustil. A ono hovno.“

„Pěkný vedro,“ ulevil si Zdeněk Holub. „Jelo se mi pěkně, škoda, že mě porazil Gavoš. Bylo to vyrovnaný celý závody, až teď ke konci ne. Utekli nám a už jsme je nestáhli. V rozjezdu jsem měl nádhernej‘ start, ale nevím, pak se to nějak promydlilo…“

„Nemoh‘ jsem vychytat motorku,“ připouštěl Michal Škurla. „Pak jsem to přenastavil a bylo to dobrý. Docela.“

1. AK Březolupy/SC Žarnovica     31
Dominik Weiss, A (SMF) 1 F F 0   1
Fritz Wallner, A (SMF) 0 1 E –   1
Martin Málek 3 3 3 3 3 15
st.číslo 16 – neobsazeno      
Martin Gavenda 3 3 3 3 2 14(1)
 
2. Grepl PDK Mšeno     26
Jan Holub 2 1 2 3 0 8
st.číslo 11 – neobsazeno      
Michal Klein 0 0 1 0   1
st.číslo 12 – neobsazeno      
Filip Šitera 3 2 3 2 6* 1 17
 
3. Zlatá přilba Pardubice     23
Hynek Štichauer 2 2 2 2   8+3
David Štěrovský 1 1 0 –   2
Jaroslav Petrák 2 0 1 1   4
st.číslo 4 – neobsazeno      
Tomáš Suchánek 2 2 1 2 2   9
 
4. AK Markéta Praha     23
Ondřej Smetana 1 1 2 1   5
st.číslo 6 – neobsazeno      
Michal Škurla 1 2 3 1   7
st.číslo 8 – neobsazeno      
Zdeněk Holub 3 3 3 2   11+2

Aktuální prvoligová tabulka:

  bilance malé body velké body
1. Pardubice 3-1-2-0 185 19
2. Mšeno 1-3-1-1 142 16
3. Březolupy/Žarnovica 2-1-1-2 149 15
4. Praha 0-1-2-3 135 10

Foto: Eva Palánová

MČR 1. liga

Včerejší divoké pády za redukci dnešní startovní listiny nemohou

Svitavy – 28. července
Celkem šest pádů viděli diváci při včerejším pátém kole české první ligy ve Mešně, přičemž Karel Voborník třikrát stisknul tlačítko červených světel. By se na zemi ocitly i jezdecké veličiny typu Josefa France, Zdeňka Simoty či Filipa Šitery, o poznání chudší startovní listina dnešního pokračování soutěže ve svitavské Cihelně nejde na vrub zranění.

Josef Franc se po pádu z divoké naháněčky s Václavem Milíkem sice už na startu žádné další rozjížďky neobjevil, nicméně z divokého letu do nafukovacích bariér v zatáčce u depa vyvázl bez zranění. Účast ve Svitavách však neplánoval, čemuž dává za pravdu i dnešní nasazení Zdeňka Holuba na pozici náhradníka. Tomáš Topinka včera netušil, zda bude mít k dispozici Filipa Hájka.

Do Svitav neměl cestovat ani Zdeněk Simota, takže jeho absence v sestavě mšenského Greplu není zapříčiněna včerejším pádem. V poslední zatáčce rozjížďky s číslem patnáct zachytil o nafukovací bariéru. I když si naštěstí nevychutnal jízdu sanitním mercedesem do mělnické nemocnice, stěžoval si na bolest v nateklém kotníku. Rudolf Grepl dnes nemůže použít ani Jana Jaroše, kterého trápí ruka, takže se včera ve Mšeně objevil s rodinou jen jako divák.

Ve stejném složení by se dnes měla představit jen březolupsko – žarnovická koalice, protože domácí kouč Lubomír Vozár hlásí dvě změny. Místo Michaely Krupičkové startuje David Štěrovský, zatímco Václav Milík bude chybět úplně.

Za jeho absencí ovšem není cesta na otevřený lotyšský šampionát v Daugavpilsu, kterou původně zvažoval, ale přestávka. Úřadující český šampión má totiž před sebou další finále juniorského mistrovství světa v Berwicku a jeho motory potřebují repasi. V jednání je totiž jeho angažmá v Poole, což by Pardubičanovi umožnilo otestovat tamní ovál ještě před challenge o SGP 2014.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)