Divišov – 29. července
Tak nám vytočili čtyři sudy Ferdinanda! A bodejť by ne, když si rtuť teploměru na rozpáleném divišovském stadiónu hrála na akrobata šplhajícího až do závratné výšky v cirkusovém šapitó. Z tří závodů osmihodinového plochodrážního maratónu, jehož se všichni účastníci navzdory náročným podmínkám zhostili se ctí, pochopitelně největší pozornost poutal závěrečný díl domácí juniorky. Filip Hájek nebyl v optimální konstelaci, zraněné rameno jej bolelo a vzhledem k tréninkovému deficitu ho síly v tropickém horku opouštěly rychle. Na druhou stranu se mohl zachumlat do pohodlného polštáře svého pětibodového náskoku na tandem Petr Chlupáč a Jan Kvěch. Jenže v rozjížďce s číslem jedna Filipa Hájka odvedl Jakub Valkovič. Potom ovšem vstoupil na scénu Patrik Mikel. Po pokažené Plzni už věděl, že mu celkové vavříny uniknou, avšak jel o prestiž, aby dal konečně najevo, jak by si své účinkování představoval. Ve druhé jízdě jej trápil David Pacalaj. Po pádu Michala Tomky, který nakonec odjížděl otlučený jako píšťalička, se však startovalo znovu a Patrik Mikel nedal Slovákovi šanci. Vzápětí v rozjížďce s číslem pět připravil o bod Jana Kvěcha. Petr Chlupáč, další z pretendentů mistrovského trůnu, dvakrát vyhrál, aby ale v desáté jízdě podlehl nejen Patriku Mikelovi, ale také Janu Mackovi, jenž dnes zanechal vskutku slušný dojem. Ale zpátky k boji o titul! Filip Hájek kontroval dvěma vítězstvími. Takže i když v rozjížďce s číslem patnáct prohrál s Patrikem Mikelem, jenž létal po rozbitém ovále jako utržený vagón, mohl slavit titul. V té chvíli však ještě odmítal gratulanty, ačkoliv vzhledem k okolnostem byl jeho start v devatenácté jízdě proti trojici dalších nejlepších spíše formalitou. Vskutku mu nepřinesl žádný bod. Po kolizi Jana Kvěcha a Davida Pacalaje po startu se opakovalo. Jan Kvěch si svůj start rozhodně za zlatý rámeček nedal, avšak v první zatáčce podjel Petra Chlupáče a Davida Pacalaje, jako když je potká, plochodrážním žargonem řečeno. K vyrovnání mistra Filipa Hájka mu však chyběl bod, ale náplastí se mu stal titul v oddělené klasifikaci devatenáctiletých. V závěrečné jízdě Patrik Mikel zkompletoval patnáctibodové maximum, poté David Pacalaj jakoby symbolicky uzavřel závod plný pádů, protože upadl v dramatickém souboji s Petrem Chlupáčem v rozjezdu o třetí místo. Skvělou podívanou nabídly i stopětadvacítky. V pátém podniku klasického šampionátu praskla vítězná šňůra Jaroslava Vaníčka, který upadl v duelu s Brunem Belanem. Slánský závodník se nikterak nežinýroval vyskočit si na nejvyšší stupínek místo něho.

I přes pády do hlavního závodu

Trénink se plynule přelil do kvalifikace. A ještě než její první rozjížďka dostala šanci vůbec odstartovat, bylo rozhodnuto o prvním vyřazeném. Gerhard Kössler v depu vyhledal ředitele závodu Zbyňka Nejezchlebu, aby ho informoval, že jeho syn Sebastian nenastoupí. Minulý týden měl pád, nyní ho braly křeče pod žebry, a proto nechtěl riskovat.

Na startovním roštu první jízdy proto stanula pouze trojice závodníků, přičemž v té chvíli nemohl nikdo tušit, že do hlavního klání postoupí ten, jemuž byste dali ty nejmenší šance. Nejlépe odstartoval Daniel Šilhán, zatímco nájezd Jana Macka vnějškem úvodního oblouku skončil v prachu dráhy.

Severočechovi v pardubické vestě, který pádil na čele, však triumf nebyl dopřán. V poslední zatáčce se dostal příliš blízko nafukovacích vaků. Let do nich byl nevyhnutelný, když ubral plyn. Řidítka jej bolestivě udeřila do těla, nicméně Daniel Šilhán mohl pokračovat. Mnohem větší újmy doznala bariéra, ale pořadatelé její propíchnuté pole promptně vyměnili. Opakování by postrádalo smysl, takže první postupujícím byl vyhlášen Michal Baštecký v sedle své dvěstěpadesátky v milíkovských barvách.

Daniel Šilhán starší se smíchem informuje o stavu svého syna Daniela po jeho pádu v první jízdě:

„Jestli ho nezabiju já, tak se mu nic nestalo…“

Ani druhá jízda neproběhla bez nesnází. Michal Tomka odpálil ze startovního roštu jako z praku, avšak Sindy Weber, která se usadila za jeho zády, ve druhém výjezdu upadla. Nosítka naštěstí rychle zmizela v sanitce. Nicméně německá dívčina byla diskvalifikována z repete, v němž Michal Tomka zopakoval svůj skvělý start a odvedl Lukáše Vintera a Františka Kliera. Dalším kvalifikovaným na první pokus se stal Josef Novák, který stylem start – cíl vyhrál rozjížďku s číslem tři.

Své předchozí zaváhání napravil Daniel Šilhán, když ve čtvrté jízdě rychle předčil Lukáše Vintera. Hned vzápětí se naplnil poněkud smutný osud Michala Danka. Toho prve v rozjížďce s číslem tři táhla spojka do pásky, kterou proto Pavel Váňa držel při zemi o poznání déle než jindy. Nicméně mladý Slovák krizový moment zvládl, avšak Josef Novák byl při vylétnutí pásky rychlejší.

Nyní v páté jízdě Michal Danko odstartoval hned za Janem Mackem, jenže v první zatáčce upadl. Jeho diskvalifikace byla o to krutější díky tomu, nejen že místo incidentu dávalo možnost opakování s celou čtveřicí závodníků. Ale také i proto, že se slovenský závodník stal po Sebastianu Kösslerovi druhým vyřazeným závodníkem.

V opakovačce před sebe Jan Macek nepustil Sindy Weber, jež se drala dopředu po vnější straně úvodní zatáčky, ale ve druhém oblouku šel na zem. Udržel motor v chodu a rychle se vrátil do sedla. Systematicky snižoval svůj odstup. Ve čtvrtém kole objel v první zatáčce Františka Kliera, nicméně nezdálo se pravděpodobné, že by vítězstvím urval postup.

Ale přece ano! V poslední zatáčce si to Jan Macek namířil rovnou pod Sindy Weber a na poslední chvíli jí sebral vítězství. Osud německé závodnice se naplnil krátce po startu závěrečné kvalifikační jízdy, když zastavila kvůli bolavému koleni. Stylem start – cíl triumfoval Lukáš Vinter a tím odsoudil Františka Kliera a Jana Marka do role náhradníků.

 

Trumfy v rukou Filipa Hájka

Čas tlačil a na jeho oltář pořadatelé položili slavnostní nástup. Bylo to logické řešení, jelikož se mezi dvacet rozjížděk juniorky muselo vecpat ještě dvanáct jízd stopětadvacítek. Pakliže by se přece jen závodníci přišli představit divákům, v jejich společnosti by chyběl Lukáš Vinter.

„Začalo mě to bolet, nemůžu jet,“ mnul si své pravé předloktí. Startovní číslo šestnáct zůstalo tudíž volné, protože František Klier zastupoval pražského závodníka s náhradnickou sedmnáctkou na své vestě. Ten se však dostal ke slovu až ve čtvrté jízdě. Ovšem také první jízda se musela obejít bez jednoho borce na startovním roštu.

Michal Baštecký tak dlouho laboroval se svou dvěstěpadesátkou, až nakonec zmizel v depu. Jako první vítěz se prezentoval Jakub Valkovič. Odstartoval na Filipa Hájka, a byť měl ve druhém okruhu trošičku honičku udržet se v sedle ve druhé zatáčce, dorazil do cíle jako vítěz.

Z pětibodového náskoku Pražana zmizel jediný bod. Nicméně již rozjížďka s číslem dvě víceméně ze seznamu pretendentů mistrovského trůnu víceméně škrtla Davida Pacalaje, který byl pozadu o sedm bodů. Přitom zprvu se zdálo, že Slovák bude na koni, byť se jeho dědeček Zdeno Vaculík díval na stav dráhy skrz prsty.

V prvním výjezdu se přehnal okolo Patrika Mikela, jemuž kromobyčejně vyšel start. Jenže Michal Tomka, který upadl v první zatáčce, spadl znovu i v té druhé. A tentokrát již blikala červená světla. Repete zprvu psalo stejný příběh. Patrik Mikel vypálil do vedení, které mu David Pacalaj v prvním oblouku sebral.

Jenže Patrik Mikel jel jako z praku. Druhou zatáčku nasadil zprava. V jejím výjezdu se sunul na úroveň slovenského závodníka. Bok po boku projeli do druhého okruhu, v jehož úvodním výjezdu se teprve Patrik Mikel dostal před Davida Pacalaje.

Ztráta dvojice pražských juniorů na Filipa Hájka se ovšem nikterak nezmenšila. Petr Chlupáč dominoval třetí, Jan Kvěch zase čtvrté jízdě, v cíli jejíhož úvodního kola sebral Jan Macek jeden bod Františku Klierovi. Nicméně již druhá série začala výsledek boje o titul přiklánět na stranu Filipa Hájka.

V rozjížďce s číslem pět totiž Patrik Mikel současně s letem pásky odvedl Jana Kvěcha. „Dal mi už od startu,“ připouštěl později pražský junior, který se ovšem nerozplakal nad rozlitým mlékem. Ve druhém okruhu poprvé udeřil spodem druhé zatáčky. Jenže Patrik Mikel mu rychle dal najevo, kdože bude dnes v Divišově pánem.

Michal Tomka líčí okolnosti svého pádu v sedmé jízdě:

„Byl jsem rychlejší než Filip. On se přetočil, mě to natáhlo a škrtnul jsem si o jeho zadní kolo.“

A pak tu byl pochopitelně Filip Hájek, který své bolavé rameno maskoval žerty, aby v pravou chvíli zatnul zuby a úspěšně balancoval na hraně svého průběžného vedení. Jako v rozjížďce s číslem sedm, kdy se skvělým startem dostal do čela. Zezadu se blížil Michal Tomka. Do třetího kola projel těsně za vedoucím Pražanem, avšak v úvodním oblouku vrazil do jeho zadního kola a poroučel se k zemi.

Spadl také Jan Macek, který v okamžiku incidentu jezdil čtvrtý. Michal Tomka byl pochopitelně diskvalifikován z opakovačky, do níž nejlépe odstartoval Daniel Klíma. Filip Hájek jej předčil po pravé straně první zatáčky, jenž tím se svého klubového kolegy rozhodně nezbavil. Daniel Klíma útočil ze všech sil a zejména ve dvou posledních kolech měl předjetí Filipa Hájka doslova na dohled.

Vedle Patrika Mikela zůstával jediným neporaženým Petr Chlupáč, jenž tím pádem byl v průběžné klasifikaci o čtyři body za Filipem Hájkem. V osmé jízdě triumfoval stylem start – cíl, jenže v rozjížďce s číslem deset měl změřit své síly právě s Patrikem Mikelem. Moravan oblečený do vesty s bílým koníkem opět zaúřadoval naplno. Jenže Pražana v prvním výjezdu podjel Jan Macek. A co bylo ještě překvapivější, kopřivnický nováček dokázal udržet pražského dravečka, dokud je neodmávnula šachovnicová vlajka.

 

Klíčová devatenáctá a upřesňující dvacátá jízda

Šampionát stál tedy před svým rozuzlením, které v rozjížďce s číslem jedenáct Filip Hájek ještě více přiblížil. Opět se rychle dostal do vedení a snažil se ujet svým pronásledovatelům na čele s Jánem Mihálikem. Ten jej zprvu chvíli atakoval, avšak Pražan mu zmizel z dohledu. Jenže žarnovický závodník jej v závěru jízdy dotáhnul a udeřil znovu. Filip Hájek ale jel středem dráhy a Jan Mihálik marně hledal stopu, kudy by převzal vedení.

Po třech sériích vedl závod neporažený Patrik Mikel, který vedle Filipa Hájka měl za svými zády dva další osmibodové závodníky. „Je to těžká dráha, kdyby byla lepší, budou to pěkné závody,“ přemítal David Pacalaj, když suverénně vyhrál šestou jízdu před Jánem Mihálikem. „Škoda, že jsem to předtím posral, neměl jsem jezdit lajnu.“

Na startovním roštu před rozjížďkou s číslem devět stanul jako první, ale tím seznam jeho primátů neměl ještě skončit. Sotva páska vyskočila vstříc palčivému slunci, ujal se vedení před Jakubem Valkovičem, Danielem Klímou a Františkem Klierem. V depu se záhy ujistil, že jeho počty o osmi bodech jsou správné. Stejná suma ovšem vyšla také Janu Kvěchovi, který dvakrát vyhrál dvanáctou jízdu.

Již potřetí se totiž opakovalo vinou pádu Michala Tomky. „Byl jsem pod Kvěchůnem,“ líčil incident, který jej v první zatáčce druhého okruhu stál druhé místo. „Vystřelilo mě to, byl jsem u nafukovačky, musel jsem to položit.“

A to byl pro Michala Tomku definitivní konec. Naštěstí neutrpěl žádná vážná zranění, nicméně s nulou na kontech dnešního podniku i celkové klasifikace nemohl získat už vůbec nic. Třináctá jízda přinesla předčasný konec i pro Jakuba Valkoviče. Vnějškem prvního oblouku obtáhnul Petra Chlupáče, jenže ve druhém nájezdu si to namířil rovnou do nafukovací bariéry.

„Chtěl jsem jet venkem,“ povzdechl si později v depu. „Ale tam bylo hodně materiálu. Neuměl jsem to dát do smyku, pořád to jelo rovně. Praštil jsem se do hlavy a doktor mi zakázal pokračovat.“

Po restartu se prosadil Petr Chlupáč ve stylu start – cíl. Dravý Ján Mihálik do něho sice v poslední zatáčce šťouchnul, ale Pražan incident ustál bez ztráty květinky. Dobře věděl, že chléb pořadí v celém závodě se bude lámat až v devatenácté jízdě, která tradičně svedla dohromady nejlepší čtveřici aktuální klasifikace.

Jeho konkurenti do ní mířili v nejlepší formě. Jan Kvěch odvedl v rozjížďce s číslem čtrnáct Daniela Klímu, David Pacalaj zase kraloval šestnácté jízdě, před jejímž startem se Miroslav Křenek proběhnul z depa k roštu se zapomenutou vestou Jana Macka. Svůj soukromý závod nestihnul, ale kde není žalobce, není pochopitelně ani soudce. A kopřivnický závodník se vrátil již podruhé se dvěma body, když získal skalp nejen Pavla Kuchaře s jeho dvěstěpadesátkou, ale i Josefa Nováka.

V rozjížďce s číslem patnáct prodloužil Patrik Mikel svou vítěznou sérii o čtvrtý uzlík. Základem byl opět skvělý start. A upřímně řečeno, Filip Hájek se spokojil se dvěma body, které mu definitivně pojistily titul. Ještě si však nechtěl nechat gratulovat, protože jeho myšlenky již dlely u rozjížďky s číslem devatenáct.

Jan Kvěch popisuje dramatické okamžiky rozjížďky s číslem devatenáct:

„Odstartovali jsme, David Pacalaj do mě bouchnul. Dal mi na hák, myslel, že mě zavře, ale spadli jsme. Opakovanej‘ start se mi nepoved‘, tak jsem je oba podjel!“

Nejlepší start v jízdě všech dnešních jízd vystřihnul Petr Chlupáč. Za jeho zády se však srazili Jan Kvěch a David Pacalaj. Stalo se to ještě před prvním nájezdem, takže k repete přijeli všichni. Slovák dorazil na poslední chvíli, když musel jet přes trávu přes obě menší dráhy.

Také napodruhé byl vpředu Petr Chlupáč. Za sebou měl Davida Pacalaje, jenže Jan Kvěch si to přes oba namířil po spodní straně a již ve výjezdu z úvodní zatáčky říkalo vedení pane právě jemu. Filip Hájek dojel s nulou.  Ale v konečném součtu mu však zůstal bod k dobru na Jana Kvěcha, jemuž byl útěchou titul do devatenácti let a druhé místo v dnešním závodě.

Ten vyhrál Patrik Mikel, když nezaváhal ani v rozjížďce s číslem dvacet. Přerušil ji pád Jána Mihálika, jenž na začátku druhého kola přišel o druhé místo, ale pardubický Moravan byl stejně rychlý i při repete. Tečku za letošní juniorkou dodal rozjezd o dnešní třetí místo, kde však skvělý duel mezi Petrem Chlupáčem a Davidem Pacalajem skončil Slovákovým pádem.

 

Přetržená triumfální série Jaroslava Vaníčka

Předchozí kola klasického šampionátu stopětadvacítek v Pardubicích, Březolupech a dvou Plzních skončila maximálním triumfem Jaroslava Vaníčka. Ke stejnému výsledku se schylovalo také dnes. Ještě než začal hlavní závod juniorky, Pražan se vypořádal s Mateuszem Lopuskim, jenž se v první zatáčce sápal dopředu.

V rozjížďce s číslem čtyři Jaroslav Vaníček za svá záda rychle poslal Milana Dobiáše. A když v sedmé jízdě v nájezdu do druhého kola zbavil vedení Mateusze Lopuskeho, jeho devíti bodům nemohl konkurovat vůbec nikdo.

Jeho nejbližším sousedem v průběžné klasifikaci závodu byl Bruno Belan. Slánský závodník v rozjížďce s číslem dvě podjel ve druhé zatáčce Vojtěcha Šachla, jehož v závěru atakoval Štěpán Jurča, který zmeškal pár letních závodů vinou dvanácti stehů na lýtku utrpěných při pádu z kola.

Vojtěcha Šachla před sebe Bruno Belan nepustil ani v rozjížďce s číslem pět, nicméně šlo o duel o druhou příčku, protože již od vylétnutí pásky udával tempo Mateusz Lopuski. Osmá jízda pak viděla sólo Bruna Belana, který se před Vojtěcha Zamazala dostal po vnějšku prvního oblouku.

Z duelu obou nejlepších v rozjížďce s číslem deset měl vzejít dnešní vítěz. Vedení se ujal Jaroslav Vaníček. Bruno Belan se v prvém oblouku nedostal dopředu, avšak nepolevoval ve svém úsilí. Jenže Pražan v úvodním výjezdu třetího okruhu upadl a Slaňák musel k zemi také.

Jízda se již neopakovala, a přesto bylo rozhodnuto. Bruno Belan připsal tři technické body, Jaroslav Vaníček nic, ale tři předchozí primáty jej přesto postavily na nejnižší stupínek pódia. Mezi nimi se umístil Mateusz Lopuski, k čemuž mu pomohlo vítězství v závěrečné dvanácté jízdě před zraky Kacpera Makowskeho.

 

Hlasy z depa

„Dneska super závod,“ rozplýval se Patrik Mikel nadšením. „Dráha byla těžká, ale já na tom celou dobu těžil. Na rovným jede každý. Konečně jsem vyhrál závod juniorky. To mělo být letos od začátku, ale měl jsem smůlu. Dneska jsem ale ukázal, že na to mám, že ta Plzeň byla smůla, a že se mnou musí počítat. Spokojenost, konečně jsem do toho šel hlava nehlava, měl jsem agresivní styl. Doufám, že tím bičem už práskám!“

„Určitě pěkný závody,“ svěřoval se Jan Kvěch. „Škoda jedný jízdy, kdy mi Patrik Mikel dal už od startu. Rozjel jsem se a jelo mi to dobře. Kdybych v Plzni dojel druhej‘, titul jsem mě. Stalo se, stalo, jsou to závody…“

„Závody byly hezký na to, jaký bylo horko a dráha,“ říkal Petr Chlupáč. „Ve třetí jízdě jsem zaváhal, start mi vyšel, ale chytil jsem kolej a vyjel ven. Stíhal jsem ho, ale nevyšlo to. Třetí místo je, myslím, hezký, celkově i v tomhle závodě, na šestnáct let paráda! Titul nebyl daleko, ale mám na to ještě pět let.“

„Škoda…“ nebylo Davidu Pacalajovi vůbec do řeči, když se po pádu v rozjezdu vrátil do depa. „Ještě se uvidí! Škoda, příště. Dráha byla divoká, ale dalo se. Škoda pádu, nevadí, příště…“

„Náročný,“ odpovídal Filip Hájek na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Bolí mě to rameno. Dvě kola by byly dobrý, pak jsi ale musel jet další dvě kola. Klička bolí, fyzicky odpadám. Pauza je hodně znát, dlouho jsem stál a nemoh‘ ani cvičit. Asi mi nejvíc pomoh‘ Patrik. Gratuluju mu, že vyhrál, jelo mu to.“

„Namáhavý,“ dokázal Daniel Klíma vystihnout závod jedním slovem. „Byla těžká dráha a velký vedro. S Filipem to bylo dobrý, zamíchal jsem to. Jsem spokojenej‘, docela dobrý. A příště to, doufám, bude ještě lepší.“

„Trénink v pohodě,“ vzal Ján Mihálik své vyprávění poněkud zeširoka. „Dráha vypadala, že ji dva roky nedělali. Ale jelo se mi super i o závodech, měl jsem čtyři druhá místa. Pátou jízdu jsem to dal do materiálu. Šlo to nahoru a musel jsem to složit. Je to škoda, měl bych jinak deset bodů.“

„Po závodech jsem spokojený nebyl,“ svěřoval se Jakub Valkovič. „Protože jsem po pádu ve čtvrté jízdě nemohl pokračovat. Praštil jsem se do haly a doktor mi zakázal jet dál. Bylo by to lepší, kdybych přidal ještě nějaké další body. Dařily se mi starty, ale dráha byla těžká a proto bylo tolik pádů. Letošní juniorka mi vůbec nevyšla, měl jsem v ní smůlu.“

„Jsem celý, ale motorky jsou úplně zdevastovaný,“ lamentoval Michal Tomka, který si ani dnes nepřipsal žádný bod do závěrečné klasifikace juniorky. „Těšil jsem se sem, ale hlavně, že jsem celý. Horší to bude vysvětlovat každému, proč mám zase nulu.“

Kvalifikace:

	01	02	03	04	05	06
1. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)	1.
2. Michal Tomka, SK – Žarnovica		1.
3. Josef Novák, Pardubice			1.
4. Daniel Šilhán, Pardubice	X			1.
5. Jan Macek, Kopřivnice	F				1.
6. Lukáš Vinter, Praha		2.		2.		1.
7. František Klier, Divišov		3.			3.	2.
8. Roman Marek, Kopřivnice			3.	3.		3.
9. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)		X			2.	E
10. Michal Danko, SK – Žarnovica			2.		X
11. Sebastian Kössler, A (250 ccm)	–

Poznámka: Sebastian Kössler odstoupil po tréninku kvůli křečím

Hlavní závod:

1. Patrik Mikel, Pardubice	3 3 3 3 3	15
2. Jan Kvěch, Praha	3 2 3 3 3	14
3. Petr Chlupáč, Praha	3 3 1 3 2	12+3
4. David Pacalaj, SK – Žarnovica	2 3 3 3 1	12+X
5. Filip Hájek, Praha	2 3 3 2 0	10
6. Daniel Klíma, Praha	2 2 1 2 2	9
7. Ján Mihálik, SK – Žarnovica	2 2 2 2 X	8
8. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica	3 1 2 X –	6
9. Josef Novák, Pardubice	1 0 1 1 3	6
10. Daniel Šilhán, Pardubice	0 1 1 1 3	6
11. Jan Macek, Kopřivnice	1 1 2 2 F	6
12. Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)	1 1 2 0 1	5
13. Pavel Čermák, Divišov	1 2 E 1 F	4
14. František Klier, Divišov (res)	0 0 0 0 2	2
15. Roman Marek, Kopřivnice (res)	1 1	2
16. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)	– E 0 0 0	0
17. Michal Tomka, SK – Žarnovica	X X X – –	0
18. Lukáš Vinter, Praha	– – – – –	DNR

Poznámka: Lukáš Vinter odstoupil ze závodu kvůli bolestem v pravé ruce

Konečné pořadí šampionátů:

U21	U19		PHA	PLZ	DIV	TOT
			24.4.	8.5.	29.7.
1.		Filip Hájek, Praha	15	15	10	40
2.	1.	Jan Kvěch, Praha	13	12	14	39
3.	2.	Petr Chlupáč, Praha	11	14	12	37
4.		Patrik Mikel, Pardubice	14	6	15	35
5.	3.	David Pacalaj, SK – Žarnovica	11	12	12	35
6.	4.	Ján Mihálik, SK – Žarnovica	9	10	8	27
7.	5.	Jakub Valkovič, SK – Žarnovica	10	7	6	23
8.	6.	Daniel Klíma, Praha	5	6	9	20
9.	7.	Pavel Kuchař, Praha	6	4	5	15
10.	8.	Jarno de Vries, NL – Plzeň	7	7	–	14
11.	9.	Daniel Šilhán, Liberec	4	3	6	13
12.		Pavel Čermák, Divišov	–	8	4	12
13.		Josef Novák, Pardubice	–	5	6	11
14.		Richard Geyer, D	9	–	–	9
15.	10.	František Klier, Divišov	2	4	2	8
16.	11.	Jan Macek, Kopřivnice	–	–	6	6
17.	12.	Milan Dobiáš, Chabařovice	3	2	–	5
18.	13.	Roman Marek, Kopřivnice	–	–	2	2
19.	14.	Michal Baštecký, Praha	1	–	0	1
20.	15.	Michal Danko, SK – Žarnovica	–	1	NQ	1
21.		Michal Tomka, SK – Žarnovica	–	DNR	0	0
22.	16.	Sebastian Kössler, A	0	–	NQ	0
23.	17.	Sindy Weber, D – Liberec	0	–	NQ	0
NC	NC	Lukáš Vinter, Praha	–	–	DNR	–

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Bruno Belan, Slaný	3 2 3 3	11
2. Mateusz Lopuski, PL	2 3 2 3	10
3. Jaroslav Vaníček, Praha	3 3 3 X	9
4. Štěpán Jurča, Březolupy	1 3 2 2	8
5. Milan Dobiáš, Chabařovice	3 2 0 2	7
6. Vojtěch Šachl, Divišov	2 1 1 3	7
7. Kacper Makowski, PL	1 X 3 2	6
8. Vojtěch Zamazal, Slaný	0 2 2 1	5
9. František Hřib, Březolupy	2 1 1 E	4
10. Jakub Exler, Praha	1 0 1 0	2
11. Matěj Frýza, Plzeň	0 F 0 1	1
12. Matouš Kameník, Divišov	0 F/R 0 1	1

Průběžné pořadí šampionátu:

	PCE	BŘE	PLZ	PLZ	DIV	TOT
	18.4.	21.4.	8.5.	21.7.	29.7.
1. Jaroslav Vaníček, Praha	12	12	12	12	9	57
2. Vojtěch Šachl, Divišov	6	10	9	9	7	41
3. Bruno Belan, Slaný	11	9	–	7	11	38
4. Štěpán Jurča, Březolupy	5	7	7	–	8	27
5. Milan Dobiáš, Chabařovice	4	–	–	9	7	20
6. Matěj Frýza, Plzeň	–	4	8	6	1	19
7. Jan Jeníček, Pardubice	8	4	5	2	–	19
8. Vojtěch Zamazal, Slaný	2	3	2	6	5	18
9. Filip Šifalda, Chabařovice	8	8	–	–	–	16
10. František Hřib, Březolupy	0	3	5	–	4	12
11. Mateusz Lopuski, PL	–	–	–	–	10	10
12. Daniel Klíma, Praha	8	–	–	–	–	8
13. Jakub Exler, Praha	4	–	–	1	2	7
14. Pavel Kuchař, Praha	–	–	–	7	–	7
15. Kacper Makowski, PL	–	–	–	–	6	6
16. Michal Baštecký, Praha	4	–	–	–	–	4
17. Matouš Kameník, Divišov	–	–	–	–	1	1
18. Josef Černý, Plzeň	–	–	0	1	–	1

Foto: Karel Herman a Mirek Horáček