Plzeň – 11. září
Nádherné slunečné odpoledne se na plzeňských Borech ještě nestačilo přiblížit k podvečeru a druhé finále českého individuálního šampionátu dalo pár pádných odpovědí, jak bude v půlce příštího měsíce vypadat konečná tabulka. Josef Franc při tréninku upadl a po nástupu se rozhodl, že se bude raději soustředit na víkendovou Vechtu. Tréninkový pád měl i Zdeněk Holub, avšak ze závodu odstoupil až, když se na zemi ocitnul podruhé v rozjížďce s číslem dvanáct. Eduard Krčmář bojoval jako lev, nicméně přišel nejprve o bod s Václavem Milíkem a posléze i s Janem Kvěchem. Poskočil na třetí pozici průběžného pořadí, nicméně ačkoliv se nikdy nepouští do prognóz, moc dobře si uvědomuje svou osmibodovou ztrátu na leadera. Jím je Václav Milík. Pardubický kapitán dnes v desáté jízdě přestřihnul vítěznou šňůru Jana Kvěcha a druhým letošním patnáctibodovým maximem vrátil nejstarší český motoristických šampionát do časů, kdy jej suverénně ovládal.

Konec dvou snů o titulu

Václav Kvěch potřeboval v sobotu v Liberci jeden bod navíc, aby v průběžné klasifikaci přeboru překonal Filipa Hájka a pronikl mezi sedmičku postupujících do dnešního závodu. Pořadatel, v jehož gesci byla nominace náhradníků, na něj pochopitelně nezapomněl. Jenže trénink ještě neskončil a on už věděl, že jej čeká plná závodní porce.

Josef Franc vysvětluje svůj tréninkový pád:

„Ustlal jsem si na startu, byla to mladická nerozvážnost. Nejde to dneska jet, potřebuju se dát do kupy na sobotu a nechci, aby se mi tady stalo ještě něco dalšího. Je to škoda, ale za chyby se platí. Hattrick s titulem by stejně nebyl. Chtěl jsem to dnes zvrátit bednou, ale třeba se to zvrátí v Březolupech…“

Josef Franc se totiž po pádu v tréninku rozhodl z mítinku vycouvat a soustředit se raději na sobotní dlouhodrážní finále mistrovství světa družstev. K zemi se v zatáčce u depa poroučel také Zdeněk Holub. Nicméně tento pád jeho ambice aktuálního muže číslo dvě nejstaršího motoristického šampionátu nenarušil. Leč všeho do času…

Josef Franc se s diváky rozloučil na nástupu a do rozjížďky s číslem jedna už místo něho nastupoval Václav Kvěch. Jako jediný kalil vodu, když se snažil povznést se z poslední příčky, avšak marně. Prvním vítězem dne se stal Ondřej Smetana, jenž se ujal vlády prakticky rovnou s vylétnutím pásky. Vzápětí jej napodobil Zdeněk Simota, který se včera na prahu noci vrátil s motorem z Polska.

Musel však v prvním výjezdu objet Hynka Štichauera, jemuž sportovní komise udělila divokou kartu. Poté již nešlo o nic menšího než o titul. Leader aktuální klasifikace Václav Milík odstartoval ve třetí jízdě jako mezikontinentální střela, zatímco ztráta Eduarda Krčmáře se tím pádem navýšila. Hned na to Zdeněk Holub chtěl stejně naložit s Janem Kvěchem, od něhož jej po dubnové Markétě dělily dva body.

Rychlým startem od mantinelu vskutku potvrdil své nejvyšší ambice. Pokud ovšem s nimi někdo nesouhlasil, byl to právě Jan Kvěch. Dneska mu vůbec nešly starty, ostatně jako málokdy, ale bojovnost jej neopustila. Ve druhém kole šel do druhé zatáčky tvrdě spodní stranou a převzal vedení. Po druhé sérii již na tom byl v aktuální klasifikaci naprosto stejně jako jeho starší klubový kolega, jehož při svém úvodním vystoupení porazil.

Přitom se Zdeněk Holub v rozjížďce s číslem pět mohl pochlubit kromobyčejně povedeným startem. Ovšem Eduard Krčmář projel po vnějšku první zatáčky jako blesk a ujal se vedení. Zdeněk Holub dojel do depa a jen kroutil hlavou. Jan Kvěch reagoval hladkým triumfem v rozjížďce s číslem sedm.

Rozjížďka s číslem dvanáct přinesla pro Zdeňka Holuba naprostou katastrofu. Vypálil dopředu a v první zatáčce se nekompromisně vypořádal se svým jmenovcem Simotou. Ovšem hned ve druhém nájezdu upadl a skončil v nafukovací bariéře. Na ovál vyrazila sanitka, ale Zdeněk Holub se postavil na vlastní nohy. Přilbu mu do depa nesl Václav Milík, který se na místo incidentu přiběhl podívat.

Nerozhodnutá bitva o pódium

Zdeněk Holub nakonec odjel na vyšetření do nemocnice s límcem okolo krku a seznam adeptů na letošního šampióna republiky se po Josefu Francovi opět zúžil. I když upřímně řečeno, Václav Milík dnes dělal všechno pro to, aby na něm zůstal zcela sám. V osmé jízdě zamířil na první místo se stejnou samozřejmostí, s níž páska vylétla k prosluněnému plzeňskému nebi. A v rozjížďce s číslem deset připravil o punc neporazitelnosti Jana Kvěcha.

Ani pražský junior mu nedal přehnaně mnoho práce. Pardubičan odstartoval a jel a Jan Kvěch s tím nemohl nic dělat. Člověk by byl nerad špatným prorokem, ale v cíli desáté jízdy boj o letošního šampióna zřejmě skončil. Václav Milík zvýšil své vedení v aktuální klasifikaci celého šampionátu před Janem Kvěchem na pět bod. Bory na tom již neměly nic změnit a není příliš pravděpodobné, že by se za měsíc v Březolupech karty zamíchaly jinak.

Bylo by však chybou opouštět plzeňský stadión, jelikož mítink nabízel dramatický boj o stupně vítězů i nadále. Jako první z něj vypadl Ondřej Smetana, jakoby chtěl potvrdit platnost pořekadla o prvním vyhrání. Po startu šesté jízdy zůstal trčet vzadu a byl rád, když ve třetím kole podjel v zatáčce u depa třetího Martina Málka.

Toho na stejném místě o dva okruhy dříve za podobných okolností pokořil Michal Škurla, po němž se teď Ondřej Smetana začal sápat. Bitvu o dva body prohrál až v cíli. Jenže v rozjížďce s číslem deset to bylo ještě horší. Poslední drobeček z hodů Václava Milíka a Jana Kvěcha třímal Hynek Štichauer. A ten jej nedal z ruky, byť na sklonku třetího kola měl opravdu namále.

Martin Gavenda vysvětluje své odstoupení ze závodu po sedmé jízdě:

„Nevolnost. Radši než se tady zrakvit, jsem to zabalil, nemohl jsem se vůbec soustředit na jízdu.“

Po třech sériích tedy vedl neporažený Václav Milík, ale osm bodů měl nejenom Jan Kvěch, ale také Zdeněk Simota a Eduard Krčmář. Slaňák v jedenácté jízdě neměl sobě rovného, když Michal Škurla stačil v prvním nájezdu objet pouze Jaroslava Petráka. U pásky stáli jen tři, protože Martin Gavenda ze závodu vycouval a jediný náhradník Václav Kvěch zaskakoval za Josefa France. A pokud se týká Zdeňka Simoty, ten opanoval dvanáctou jízdu, opakovanou po pádu Zdeňka Holuba.

Smůla i štěstí

Václav Milík vykročil za vítězstvím v rozjížďce s číslem čtrnáct, když po startu odvedl Zdeňka Simotu, Michala Škurlu a Václava Kvěcha. Pak se konečně zvedl Ondřej Smetana. Ve čtrnácté jízdě byl úspěšný obligátní spodní stranou druhé zatáčky. V prvním kole tak předčil Daniela Klímu, jenž se po dvouměsíční pauze vrátil opravdu ve velkém stylu.

Nahoru šel i Martin Málek, který od červnového šampionátu dvojic na krátké dráze nezávodil. „První dvě jízdy jsem prokoučoval,“ přiznával bez obalu. Než se nadál, měl u svého jména dvě nuly. V repete dvanácté jízdy jej předčil Zdeněk Simota, ovšem v rozjížďce s číslem patnáct už byl březolupský závodník ve svém obvyklé fazóně.

Vystřelil dopředu jako blesk. Nicméně vyhráno neměl ještě ani náhodou. Celá čtyři kola na něj totiž útočil Hynek Štichauer. Pardubičan hodlal dokonale zužitkovat divokou kartu od sportovní komise. V dubnu na Markétě vypadl rozdílem jediného bodu a nyní dělal maximum, aby se do ní vrátil.

Jeho záměr se mu vskutku povedl. Sbíral bodík k bodíku, ovšem klíčovým faktorem se stal jeho triumf v rozjížďce s číslem dvacet. V ní se rychle dostal do vedení a pádil kupředu. Michal Škurla za jeho zády se musel vypořádat s Danielem Klímou, jenž jej objel v první zatáčce. Ve druhém okruhu se sice dostal dopředu, ale podjel vnitřní čáru a byl diskvalifikován.

Pro Hynka Štichauera šlo o klíčovou trojku. Vyrovnal sedmnáct bodů Zdeňka Holuba a pojistil si místo v Březolupech. Stejně tak i Petr Chlupáč, jenž skvělý závod ve svém podání ozdobil dvojicí trojek. Martin Málek z finálové startovní listiny na svém domácím ovále vypadl o bod. Ošemetnost jeho postavení umocňuje fakt, že přebory kvůli dlouhé a trávě moc nejezdil. A že po dnešku je ideální kandidát divoké karty Josef Franc.

Zdeněk Simota v rozpolceném rozpoložení po osmnácté jízdě:

„Hlídal jsem si Smetyše a Eda mě předjel!“

Ale pojďme k boji o stupně vítězů. V šestnácté jízdě vypálil Eduard Krčmář za postavením muže číslo dvě. Jenže Jan Kvěch se po vnější straně první zatáčky řítil vnějškem a dostal se dopředu. Hned po poslední přestávce vyhrál stylem start – cíl před Martinem Málkem a se čtrnácti body věděl, že jej může předstihnout už jen Václav Milík.

V osmnácté jízdě se rozhodlo o třetí příčce Eduarda Krčmáře. Slánské eso šlo nekompromisně do vedení už s vylétnutím pásky. Zdeněk Simota neměl prostor ani čas pro útok, jelikož jej až do cíle zaměstnával Ondřej Smetana. Pódiová tajenka došla svého řešení v rozjížďce s číslem devatenáct, když Václav Milík bez problémů zkompletoval své patnáctibodové maximum.

Hlasy z depa

„Jsem úplně nejvíc spokojenej‘, tady se mi vždycky daří,“ rozplýval se Václav Milík. „Naposledy jsem tu jel loni a pak dva sedmnáct při mistrovství republiky dvojic, koukal jsem v notýsku, kolik jsem tu dělal bodů. Vítězství je bomba, bylo to pěkný, dráha byla super připravená. Start krásnej‘, materiál se odsejpal na venek a nebylo to rozbitý. Jsem spokojenej‘. Hlavně aby se titul vrátil do Bernardova, teď byl dva roky v Církvicích. To jsou sice jen tři kiláky, ale chci ho zpátky na náš statek. Honza Kvěch se rozjezdil, Chlup jede taky krásně, aspoň budou soupeři a to je dobře.“

„Suprově,“ reagoval Jan Kvěch na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu dneska jelo. „Trošku stoupám (smích). Dneska dobrý závody. Nestartoval jsem, ale pár jízd bylo dobrejch‘. Nejsem prostě startér. Škoda jednoho bodu s Vencou, ale doufám, že ho porazím v Březolupech. Trošku mi vrátil extraligu.“

„Dneska jsem nebyl spokojenej‘,“ vraštil Eduard Krčmář čelo. „Bylo to chcíplejší. Zkazil jsem si to i sám. Letos po tom prvním závodě už velkou šanci na titul nemám. Osm bodů ztráty je už moc, škoda, že se to už od prvního závodu sralo.“

„Jsem čtvrtej‘, viď?“ ujišťoval se Zdeněk Simota. „Teďka jsem si hlídal Smetyše a Eda mě předjel. Do Březolup na něho ztrácím bod, zkusím to stáhnout. Tam se to může zamotat. Včera jsem byl na otočku v Polsku pro motor, čtrnáct set kiláků tam a zpátky, v pět jsem vyjel a v půl jedenáctý večer jsem byl zpátky.“

„Dneska jsme viseli na startech,“ povzdechl si Petr Chlupáč. „Kdyby šly, byli jsme někde jinde. Škoda první a předposlední jízdy. Jinak by to bylo lepší.“

„Rusty piston nemá vůbec flow,“ parafrázoval Hynek Štichauer při hodnocení dnešního závodu název produktu, jež jej v zaměstnání často staví mimo ovály. „Nemám odhad, jedu dneska desátej‘ závod, kluci jich maj‘ šedesát. Je to pro mě dobrý po dlouhý době, vypadá to, že jedu v Březolupech. A to je moje hodně oblíbená dráha a konečně budu mít třeba v mistráku deset bodíků. Dneska jsme si s Vláďou Kalinou říkali, že kdybych vyválčil osm bodů, bylo by to dobrý. Mám jich devět, není to zklamání, ani překvapení. Takový meníčko, že se najíš, ale nepochutnáš si.“

„Nevím, prostě mi to tady nešlo,“ krčil Ondřej Smetana rameny nad svým sedmým místem. „Hlavně abych to v Březolupech dotáh‘ a příští rok jel mistrovství světa a Evropy. Když závodním za hranicema, je to dobrý, ale v Čechách ne.“

„Dobrý,“ komentoval Daniel Klíma své prozatím nejlepší umístění v šampionátu poněkud úsečně. „Vždycky se mi ale nepoved‘ start, to mi nevyšlo…“

Poznámka: Josef Franc po tréninkovém pádu nenastoupil do závodu

Průběžné pořadí šampionátu:

Foto: Pavel Fišer a Mirek Horáček

Plzeň – 11. září
Ruku na srdce, kdo z vás přesně ví, co dělal v půlce dubna? Elitní čeští plochodrážníci však odpovědí bez váhání, že na pražské Markétě bojovali o letošní titul mistra republiky. A že to bylo finále, na něž nejde zapomenout! Eduard Krčmář spadl hned při svém prvním výjezdu na ovál, Josef Franc se zase nestačil divit, jak rychle můžou uběhnout dvě minuty. Spokojený mohl být jen Václav Milík a to tak, že maximálně, protože s patnácti body by to jinak ani nešlo. Jenže duben byl v dubnu a dnes je dnes a druhé finále se jede od šestnácti hodin na plzeňských Borech.

Tipujte:

 Loading ...

To je revoluce, Sire! Takovou větu Václav Milík neuslyší. Jednak si se svým technickým týmem taká, jednak navzdory svému těžko zpochybnitelnému postu české jedničky již druhým rokem po sobě není šampión. On, nýbrž Josef Franc. Pravda, předloni měl Pražan snazší roli, když Pardubičan jel velkou cenu v Toruni, ale loni šlo v tomto ohledu o naprostou fair play.

A tak je Václav Milík sám mezi hordami útočícími na brány Bastily českého šampionátu, ačkoliv je v zaběhnutých pořádcích jediným kamenem, který v první trojce zůstal na svém místě. S patnácti pražskými body nemohl prozatím udělat víc. A přesto má na hrotu aktuální klasifikace slušný náskok, protože kromě něho bylo pole finalistů na Markétě dost vyrovnané.

Zdeněk Holub na své historicky nejlepší pozice v nejstarším motoristickém šampionátu země na Václava Milíka ztrácí tři body, Jan Kvěch čtyři a Ondřej Smetana dokonce pět! Dále je to ještě horší Eduard Krčmář, Josef Franc, Martin Málek a Zdeněk Simota, jimiž se elitní osmička uzavírá, disponují devíti body.

Již za pár hodin ovšem může být všechno jinak. Vždyť i Václav Milík si dobře pamatuje březolupské finále z roku 2014. Před pár dny při své návštěvě kolibříků na malé Markétě vyprávěl, kterak si ustlal, jeho náskok se rozplynul jako dým z podzimního ohníčku a on musel do stále opakovaného rozjezdu s Josefem Francem a Matějem Kůsem.

Divokou kartu na plzeňský závod dostal Hynek Štichauer, jehož v Praze dělila od klíčové osmé pozice vzdálenost jediného bodu. Pracovní vytížení s častými služebními cestami do ciziny mu neumožnily pravidelnou účast v přeboru.

Kvalifikační úloha přeboru není letos zase až tak elastická. Soutěž odstartovala až po mistrovství republiky jednotlivců, během jehož pětiměsíční pauzy stihla sedm ze svých osmi zastávek. Nikdo z favoritů postupu nevypadl, byť Filip Hájek měl kvůli ukrajinskému poháru přátelství namále.

Václavu Kvěchovi chyběl k Pražanovu vyřazení jeden jediný bod. Nicméně dnes jej na Borech uvidíme se sedmnáctkou, kterou si zaslouží a to nejen proto, že obsazení náhradníků je v gesci pořadatele.

Startovní listina a způsob kvalifikace:

Poznámka: u závodníků kvalifikovaných z přeboru první číslo uvádí skutečné pořadí, číslo v závorce redukovaný ranking pro postup do finále

Foto: Karel Herman a Pavel Fišer

Pardubice – 8. září
Hynek Štichauer byl jediným závodníkem, který si požádal o divokou kartu pro druhé finále šampionátu republiky jednotlivců, které se koná ve středu na plzeňských Borech. Sportovní komise neměla pražádný důvod mu nevyhovět. Včera se v Liberci sedmým přeborem uzavřel kvalifikační proces a Petr Moravec promptně vylosoval startovní čísla.

Startovní listina druhého finále MR jednotlivců v Plzni ve středu:

Foto: Karel Herman