Pardubice – 11. května
Středa měla vedle první ligy v pardubickém Svítkově patřit také českému šampionátu dvěstěpadesátek. Vzhledem ke zdravotním problémů českých závodníků v této kubatuře se čtvrtlitry nepojedou. Náhradní termín byl stanoven na desátý srpen, kdy bude podnik rámcovým závodem MACEC Cupu.
Plzeň – 10. května
Dneska to šlo. Nádherně to šlo. Neděle od sluníčka jako malovaná. Šestý Memoriál Romana Mádyho v Plzni nemohl dostat lepší kulisy. O drama se postarali samotní závodníci. Kopřivnice nemohla svou obhajobu začít blbějším způsobem. Vojtěch Stachník místo, aby na nástupu mával divákům, ležel v sanitce. Tréninkový pád zaplaťpánbůh neodskákal žádným zraněním. Jenže pak se z oválu dvakrát sbíral i Gregor Zorko. A vadná svíčka způsobila, že Jan Macek před rozjížďkou s číslem sedm se svým motocyklem po borském stadiónu jen běhal. Strhující závěr však moravské závodníky postavil přece jen na nejvyšší stupínek pódia. Bruno Belan v závodě, kde rozhodoval každičký jeden bod, táhnul Slaný za druhým místem. Jenže neuvěřitelné závada se strženým ozubením spojkového koše v sedmnácté jízdě stála tým Miroslava Rosůlka cenné body a po stříbru se natáhlo divišovské trio. Slaný zachránil bronz o jediný bod před trojící dalších soupeřů, o jejichž pořadí rozhodovala pomocná kritéria. Doprovodný mistrovský závod stopětadvacítek pro sebe rozhodl Jakub Hejkal, když ve finále předjel Ondreje Trníka.
První květen. Státní svátek, významný den v kalendáři opěvovaný básníky i politiky. Ale také datum, kdy zbytečně při dopravní nehodě vyhasl mladý život. Šest let již není mezi námi. Plochodrážní svět ovšem nezapomíná. Nejbližší bývalého plzeňského závodníka pečují o jeho odkaz. Memoriál Romana Mádyho se dočkal své šesté reprízy. Vůbec poprvé v rámci první ligy, kam se Plzeň po letech vrátila.
Samozřejmě stopětadvacítky nechyběly. Jak by mohly, když právě v nich nechal Roman Mády hlubokou stopu a vzpomínkové závody byly nejprve určeny právě pro ně?!
Po dvojici jejich úvodních rozjížděk přišli na řadu velcí hoši. Pardubický Jan Jeníček pádil dopředu. Jeho kolega David Hofman zůstal vzadu, ale v první zatáčce dokázal po vnější straně rozdělit plzeňský tandem Matěj Frýza – Štěpán Melč.
Vojtěch Stachník komentuje svůj tréninkový pád:
„Spad‘ jsem, přetočil jsem se, špatná guma.“
Michal Baštecký v sestavě pražské Markéty nahradil zraněného Karla Průšu. Ve druhé jízdě bral bod na úkor Mariána Jirouta. Pražským hrdinou se ale stal Jaroslav Vaníček. Celé úvodní kolo jel po pravici Jaroslava Petráka, než mu v nájezdu do druhého sebral vedení.
Kopřivnice nevykročila za obhajobou loňského titulu zrovna ideálně. Vojtěch Stachník strávil nástup v sanitce, jejíž posádka naštěstí nepřišla na žádná zranění. Pak přišla rozjížďka s číslem tři. Moravané v ní nastoupili proti Divišovu, jehož touha po zlatě se stále nenaplnila.
Jan Macek se usadil na čele. Jako by se nechumelilo. Jako by neměl od podzimu dlouhou závodní i tréninkovou pauzu. Jeho kolega Gregor Zorko vytrvale útočil na druhé místo Adama Nejezchleby. Až přišlo poslední kolo.
A s ním jeho první zatáčka. Slovinec v ní skončil na zemi. K velkému štěstí Adama Nejezchleby. Dojel do cíle před Petrem Kvěchem, ovšem jeho motocykl museli do depa donést mechanici. Vypadla mu páčka na spojce.
Divišov proto ujel s Kopřivnicí remízu. V rozjížďce s číslem sedm Moravany dopadla smůla. Jan Macek projel na dráhu setrvačností. Běhal s motocyklem sem a tam. Pomohl mu i Daniel Hádek se svým strýcem Janem, kteří na Borech pracují coby traťový maršálové. Marnost nad marnost, kopřivnický závodník musel se ztichlým strojem zmizet v depu.
Když páska vystřelila k plzeňskému nebi, nejlepší reakcí se pyšnil Bruno Belan. Venkem prvního oblouku jej ve vedení vystřídal Gregor Zorko. Jenže ve druhé zatáčce upadl. Dostal se i s motocyklem do bezpeční včas, takže nebylo třeba mávat červenými vlajkami. V ten moment zvonily Slanému andělské zvony. Matyáš Ryska se stále plochou dráhu učí. A nyní pádil za Brunem Belanem, aby společně porazili šampióny 5:0.
Slaný prve remízoval s Plzní. Triumf proti Kopřivnici jej vystřelil pořádně vysoko. S osmo body se dělili o vedení s Janem Jeníčkem a Davidem Hofmanem z pardubického týmu U21. Ty v rozjížďce s číslem devět zpražil Jaroslav Vaníček.
Štěpán Melč popisuje svou porážku Jaroslava Petráka v osmé jízdě:
„Start jsem měl dobrej. V první jízdě jsem šel taky zvenku, ale nebyl tam materiál. Tak se mi to povedlo až teď.“
Mnohem horší pohromu pardubickým juniorům přinesla dvanáctá jízda. Vedl v ní divišovský Adam Nejezchleba. David Hofman a Jan Jeníček ale drželi v šachu Jana Hlačinu, který do Plzně přijel rovnou ze světového poháru na dlouhé dráze v Rodenu. Ve druhém okruhu ale David Hofman zůstal stát vinou závady na elektrickém okruhu.
Slaný mezitím těžil maximum. V rozjížďce s číslem deset Bruno Belan nezaváhal. Nechal Adama Nejezchlebu s Petrem Kvěchem za svými zády již po startu. Ob čtyři jízdy později kraloval Jaroslav Vaníček. Jenže Bruno Belan s Matyášem Ryskou za sebou nechali Matěje Tůmu, který řešil technické potíže. Slaňáci stále vedli.
Jenže jen o bod před Kopřivnicí. Jan Macek a Gregor Zorko konečně začali fungovat. Oba a naplno. V jedenácté jízdě vyřídili Matěje Frýzu se Štěpánem Melčem. Ve třinácté přišli na řadu Jaroslav Petrák a Dominik Hrbek. Rozjížďka s číslem šestnáct poslala úřadující přeborníky proti pardubickým juniorům.
Duel dopadl jednoznačně. Jan Macek a Gregor Zorko rychle zmizeli východočeským mladíkům z dohledu. A sápali se do vedení. Jejich konkurenti jim to nechtěně usnadnili. Plzeň porazila v patnácté jízdě Divišov 4:2.
Petr Kvěch uvažuje nad svou nulou:
„Dnes je to hodně o startech a ty mi nejdou.“
Matěj Frýza uletěl po startu a nepustil před sebe Adama Nejezchleba. Štěpán Melč přidal klíčový bod na úkor Petra Kvěcha. Sedmnáctá jízda zatnula tipec vítězným ambicím Slaného. Brunovi Belan se ani nerozjel, protože se mu utrhla zubatka ze spojkového koše. Jaroslav Petrák a Marián Jirout si posléze poradili s Matyášem ryskou.
Rýsoval se neskutečně vyrovnaný výsledek. Plzeň skončila na sedmnácti bodech, když v rozjížďce s číslem osmnáct remízovala s Markétou. Domácí nechytili Jaroslava Vaníčka, jenž jim uletěl po startu. Michala Bašteckého však nepustili ke slovu. Sedmnáctka se zaskvěla v kolonce konečného skóre sestavy Pardubice U21.
Bruno Belan ale dal slánskému účtu o bodík navíc, protože v rozjížďce s číslem devatenáct odvedl Jana Jeníčka s Davidem Hofmanem. Osmnáct bodů měla v té chvíli i Kopřivnice, kdežto Divišov se opíral o sedmnáct. Závěrečná dvojice rozjížděk měla tím pádem rozhodnout o obsazení pódia.
Jan Hlačina dobře věděl, kolik udeřilo. Vedl od startu až do cíle. Petr Kvěch navzdory své snaze neudolal Jaroslava Petráka, přesto dvacet bodů dostalo Divišov před Slaný. Na konec exceloval Jan Macek. Jaroslav Vaníček odstartoval před Gregorem Zorkem. Slovinec zůstal třetí, což kopřivnický triumf neohrozilo.
Markéta ale díky svému čahounovi skončila se sedmnácti body. Ale na rozdíl od Plzně a Pardubic U21 měla více trojek. Jeden bod rozdílu mezi třetím a šestým týmem je výsledek, který každý den nevídáme.
Stopětadvacítkám patřil úvod. Ondrej Trník kraloval první jízdě. Jakub Hejkal té druhé. Musela se opakovat, jelikož Denis Cioclei skončil polapený v pásce. V rozjížďce s číslem tři se oba potkali na startovním roštu.
Lepší start vystřihnul slovenský závodník. Usadil se před Jakubem Hejkalem, jenž musel odrážet Víta Kubala. Domácí závodník se vinou fatální závady na motoru v akci dnes již neobjevil. Naopak Ondrej Trník kraloval i nadále. Do konce mítinku neztratil ani bod. A vyhrával stylem start – cíl. Jakub Hejkal jakbysmet. Slaňák ztratil bod, ale finále A dosáhl bez větších problémů.
S dalšími dvěma místy to bylo nesmírně zamotané. Denes Tarcsafalvi kraloval čtvrté jízdě. V rozjížďce s číslem šest na začátku druhého okruhu podjel vedoucího Nikolase Pergla. Jenže při svém třetím výjezdu na borský ovál na protilehlé rovince sledovat, kterak jej překonává Dominik Suchánek.
Pardubičan měl před poslední sérií pět bodů. Denes Tarcsafalvi šest. Domen Gračner jakbysmet. Slovinci výrazně pomohla rozjížďka s číslem pět, v níž předjel Dominika Suchánka. Devátá jízda byla klíčová, protože se v ní střetnuli všichni tři pretendenti postupu do finále.
Dominik Suchánek nezaváhal. Velké sólo ve stylu start – cíl mu otevřelo brány nejklíčovější jízdy. Denes Tarcsafalvi dojel za ním a také postoupil, kdežto v rukou Domena Gračnera zůstal černý Petr. A také pátá příčka.
Finále dalo zapomenout předchozí boje na borském ovále. Tedy alespoň pro první čtveřici. Speciálně pro Jakuba Hejkala. Ondrej Trník přeměnil právo první volby pozice na startovním roštu v nejlepší start s červeným povlakem.
Slánský úřadující mistra ale slovenského závodníka ve druhém kole předčil. Třetí stupínek si pro sebe nárokoval Dominik Suchánek. Stejně jako při programu jízd dostali kolibříci přednost také při vyhlašování vítězů. Roman Mády by na ně musel být pyšný. A nejen on.
„Krásně, krásně jsem si to užil,“ usmíval se Jan Macek. „První jízda mě navnadila, porazil jsem Adama Nejezchlebu, to jsem nečekal. Kluci mají naježdíno, tréninkový deficit mě zpomaluje. Jak jsme vyměnili svíčky, motorka jela jako prase. Jsem spokojený, chtěli jsme být na bedně a nakonec byl ten nejvyšší stupínek. Uvidíme v Pardubicích.“
„Bylo to hodně o startech,“ zamýšlel se Adam Nejezchleba. „Ty mi dnes moc nešly. Pak rychlost byla dobrá. ale nic dalšího jsem na tý dráze nevymyslel. Jsem naštvanej.“
„Včera Roden, dneska Plzeň,“ říkal Jan Hlačina. „Bylo to dobrý.“
„Dráha byla tvrdá,“ vyprávěl Petr Kvěch. „Mně to úplně nesedí. Netrefil jsem zpočátku nastavení, povedlo se mi to až na poslední dvě jízdy. Bylo to hodně o startu a ty mi nejdou.“
„Fajn,“ nechal se slyšet Bruno Belan. „Hodně defektů, aspoň nebyl rozjezd. Udělal jsem to jednodušší, něco se spojkou…“
| 1. PD Kopřivnice | 22 | |
| Jan Macek | 3 – 2 3 3 3 | 14(1) |
| Gregor Zorko, SLO | X F 3 2 2 1 | 8(2) |
| Vojtěch Stachnik (250) | DNR | |
| 2. AK Divišov | 20 | |
| Adam Nejezchleba | 2 3 2 3 2 – | 12 |
| Petr Kvěch | 1 – 1 – 0 1 | 3(2) |
| Jan Hlačina | 1 1 3 | 5 |
| 3. AK Slaný | 18 | |
| Bruno Belan | 3 3 3 2 E 3 | 14 |
| Matyáš Ryska | 0 2 0 1 1 0 | 4(2) |
| 4. AK Markéta Praha | 17 | |
| Michal Baštecký | 1 – 0 – 0 0 | 1 |
| Matěj Tůma | – 0 – 0 – – | 0 |
| Jaroslav Vaníček | 3 2 3 3 3 2 | 16 |
| 5. PK Plzeň | 17 | |
| Matěj Frýza | 2 2 1 1 3 2 | 11 |
| Štěpán Melč | 0 1 3 0 1 1 | 6(2) |
| 6. AMK ZP Pardubice U21 | 17 | |
| Jan Jeníček | 3 3 2 2 1 2 | 13 |
| David Hofman | 1 1 1 E 0 1 | 4(3) |
| 7. AMK ZP Pardubice B | 14 | |
| Jaroslav Petrák | 2 2 2 1 0 2 | 12 |
| Marián Jirout | 0 – 0 – 2 – | 2(1) |
| Dominik Hrbek | F F 0 | 0 |
Poznámka: varování za startovní přestupek Bruno Belan ve čtrnácté jízdě
| bilance výsledků | malé body | velké body | |
| 1. Kopřivnice | 1-0-0-0-0-0-0 | 22 | 7 |
| 2. Divišov | 0-1-0-0-0-0-0 | 20 | 6 |
| 3. Slaný | 0-0-1-0-0-0-0 | 18 | 5 |
| 4. Praha | 0-0-0-1-0-0-0 | 17 | 4 |
| 5. Plzeň | 0-0-0-0-1-0-0 | 17 | 2 |
| 6. Pardubice U21 | 0-0-0-0-0-1-0 | 17 | 3 |
| 7. Pardubice B | 0-0-0-0-0-0-1 | 14 | 1 |
| TOT | FIN | ||
| 1. Jakub Hejkal, Slaný | 3 2 3 3 | 11 | 1. |
| 2. Ondrej Trník, SK – Žarnovica | 3 3 3 3 | 12 | 2. |
| 3. Dominik Suchánek, Pardubice | 2 1 2 3 | 8 | 3. |
| 4. Denes Tarcsafalvi, H | 3 3 1 2 | 9 | 4. |
| 5. Domen Gračner, SLO | 2 2 2 1 | 7 | |
| 6. Nikolas Pergl, Slaný | 1 1 2 2 | 6 | |
| 7. Denis Cioclei, ROM | 0 2 F 1 | 3 | |
| 8. Jan Dědek, Plzeň | 1 0 1 0 | 2 | |
| 9. Matyáš Holec, Slaný | 0 0 0 1 | 1 | |
| 10. Vít Kubal, Plzeň | 1 – – – | 1 |
Plzeň – 7. května
Čas zahojí všechny rány. Prý. Bůhsuď. Vzpomínky ale v srdci zůstávají. Jako na modrookého kluka, co si zvyknul nosit kšiltovku šejdrem. V neděli si plochodrážní Plzeň připomene Romana Mádyho, který se před šesti lety nevrátil domů po tragické srážce svého fordu s kamiónem. A to s pořádným halasem. Na Borech ve své nové formuli startuje první liga a budou jí sekundovat stopětadvacítky na klasické trati.
Loading ...
Nižší česká plochodrážní divize za léta své existence měla již mnoho podob. Klasické dvojice však ještě nezažila. Byť tříčlenná družstva, dokonce na úrovni mistrovství republiky, nikoliv současného přeboru, již ano. Ale co je tady klasika?
I sám systém dvojic se během let změnil od původní koncepce jízdy dvou plochodrážníků v páru. Každopádně aktuální pravidla první ligy povolují mít vedle povinného dua třetího borce coby náhradníka. Jeden člen týmu může mít jinou licenci než od AČR. A také host z jiného prvoligového týmu, pakliže jej uvolní jeho manažer.
Od českých dvojic současnosti se liší bodování v rozjížďkách, jež je jako u jednotlivců dle klíče 3 – 2 – 1 – 0. Do tabulky se berou velké body dle výsledku závodu od sedmičky po jedničku, jejich celkový součet rozhodne o přeborníkovi. Lepší skóre pomůže při závěrečném pořadí, pakliže budu shodné s velkými body po posledním závodě ve Slaném rozhodne o medailích rozjezd.
Vyrovnanost je na první pohled hlavním atributem plzeňského závodu. Hledat jednoznačného favorita je stejně těžké jako zhola zbytečné. V tomto ohledu nezůstávají stopětadvacítky nikterak pozadu. Třetí díl jejich klasického šampionátu čítá deset přihlášených, byť start Denese Tarcsafalviho není ještě plně potvrzen.
| 1.liga: | |
| PK Plzeň | 1 Matěj Frýza, 2 Štěpán Melč |
| ZP Pardubice U21 | 3 Jan Jeníček, 4 David Hofman |
| ZP Pardubice B | 5 Jaroslav Petrák, 6 Marián Jirout, 17 Dominik Hrbek |
| AK Markéta Praha | 7 Karel Průša, 8 Matěj Tůma, 18 Jaroslav Vaníček |
| AK DIvišov | 9 Adam Nejezchleba, 10 Petr Kvěch, 19 Jan Hlačina |
| PD Kopřivnice | 11 Jan Macek, 12 Gregor Zorko (SLO), 20 Vojtěch Stachník |
| AK Slaný | 13 Bruno Belan, 14 Matyáš Ryska |
| MR 125 ccm: | |
| 1 Domen Gračner, SLO | |
| 2 Matyáš Holec, Slaný | |
| 3 Ondrej Trník, SK – Žarnovica | |
| 4 Nikolas Pergl, Slaný | |
| 5 Jakub Hejkal, Slaný | |
| 6 Denis Cioclei, ROM | |
| 7 Jan Dědek, Plzeň | |
| 8 Dominik Suchánek, Pardubice | |
| 9 Vít Kubal, Plzeň | |
| 10 Denes Tarcsafalvi, H (?) |
Ústí nad Labem – 5. května
Krásné sváteční odpoledne. Hodinky se blíží k půl šesté. Po silnici od Březolup do Uherského Hradiště modře bliká žlutá sanitka. Na palubě veze Petra Marka. Po pádu ve druhém díle české juniorky v boji o vedení v rozjížďce s číslem patnáct jej bolí celý člověk. Ale především ruka. Levá ruka. Není to dobré. Slováčtí chirurgové vzápětí škrtají nejbližší závodní plány dravečka pražské Markéty.
Modřiny a naražený nos jsou učiněná maličkost. Problém jsou mnohočetné zlomeniny záprstních kostí vyžadující doslova mravenčí operaci. Dostane se mu jí pozítří na nejlepším možném místě.
„Včera jsme byli s Petrem na soukromé klinice v Mladé Boleslavi,“ říká závodníkův tatínek Pavel. „Chirurg doktor Czinner mu ruku kompletně vyšetřil včetně rentgenu. Je velmi oteklá, operaci přesunuli a naplánovali na čtvrtek.“
Nezbývá, než Petru Markovi popřít rychlou rekonvalescenci. „Operaci bude provádět specialista na ruce doktor Kaberle,“ informuje Petr Marek. „Operoval tenistku Kvitovou, ale i jiné známé sportovce. Operace bude dost náročná, bude trvat asi hodinu a půl. Chci poděkovat Pavlu Ondrašíkovi, sportovnímu řediteli AK Markéta Praha a doktoru Tomáši Brožovi za doporučení této kliniky a kontakt na specialisty.“
Mariánské Lázně – 4. května
Koncepce českého dlouhodrážního OPEN příští sobotu je jasná. Osmnáct závodníků. Plus náhradníci. Body se jim budou přičítat od rozjížďky s číslem jedna až po finále, jehož pořadí vstoupí do hry až v případě bodové rovnosti. Čtrnáct závodníků je v zásadě potvrzených. Zbývá jediná otázka. Ta česká. Karlu Kadlecovi, jenž má mítink na lázeňském kilometru tradičně pod palcem, zamotal hlavu první máj.
Ne, že by se nevymotal z pod rozkvetlé třešně či mávátka. Ale na Hynka Štichauera sednul splín po pádu při svitavském přeboru. Milan Moravec má s Cihelnou starostí ažaž. Patrik Linhart pocuchal motocykl v Lübbenau.
Plus o kariéře Jana Macka kolují ty nejčernější z černých zpráv. Takže určitě Jan Hlačina, jehož o víkendu čeká světový pohár do třiadvaceti let. A moravský mohykán Lukáš Hromádka.
| Andy Appleton, GB |
| Graeme Brown, GB |
| Daniel Spiller, D |
| Dominik Werkschteter, D |
| Peter Jackel, D |
| Maximilian Gammel, D |
| Tim Widera, D |
| Marvyn Katt, D |
| Magnus Czekely, D |
| Keijo Busch, D |
| Erik Bostin, NL |
| Lois Tebbe, D |
| Jörg Tebbe, D ? |
| res Ramus Jeremias, D |
| možní Češi: |
| Jan Hlačina, Pardubice |
| Patrik Linhart, Slaný |
| Milan Moravec, Svitavy |
| Lukáš Hromádka, Kopřivnice |
| Hynek Štichauer, Pardubice |
Svitavy – 2. května
Malý zajíček sem evidentně zabloudil. Motat se na plochodrážním ovále se nesmí. Skončil v pažích velkého vousatého pořadatele. Dobrý muž jej přenesl do bezpeční, aby mezi svými ušatými příbuznými stal díky svému dobrodružstvím hrdinou rodinného večera. Diváci a závodníci mířili do svitavské Cihelny cíleně. Užasli nad dílem, která parta místních nadšenců v areálu vykonala. Těsně po druhé začal přebor. Vedoucí borci se často ohlíželi za svá záda. Odstup kontrolovali nikoliv z pocitu vlastního ohrožení. Ale aby mohli slevit a nepředjet méně zkušené protivníky o kolo. Takový je holt přebor dneška. Závod ale neskrblil dramatickými okamžiky. Po pádech jej museli bohužel opustit Filip Hromas i Hynek Štichauer. Let na nafukovací vaky v deváté jízdě vzal šanci na první triumf v půllitrech také Brunovi Belanovi. Naštěstí jej odskákal jen modřinou, která se na jeho pravé noze roztahuje jako celý kontinent na světovém glóbu. Adam Nejezchleba do Svitav přibyl rovnou ze světového poháru družstev v Landshutu. Na úvod jej maličko zaskočila kolej a především Petr Kvěch. Pak ale neuznával nic než triumf. A po devatenácti rozjížďkách mohl slavit primát v celém závodě. Těsně předtím David Hofman hrál vabank. Svůj duel s Petrem Kvěchem rozhodl nekompromisně vnitřní stranou předposlední zatáčky. Řekl si o rozjezd s Karlem Průšou. Žatecký závodník stále bez dohody s pražskou Markétou a tím pádem i klubové příslušnosti v něm vystihnul lepší start. Druhou příčku si nenechal vzít a po včerejší juniorce v Březolupech stál opět během prodlouženého víkendu na pódiu.
Sluníčko pralo o sto šest. Do Cihelny, která se přes zimu dala pořádně do gala, nakukovalo moc rádo. Mělo štěstí, že neváhalo. Nástup pro ouverturu českého přeboru mírně předběhl časový harmonogram. Závodníků na něj přišlo čtrnáct. Petr Marek se včera v Březolupech zranil, Dominik Hrbek přišel také o svůj druhý a poslední motor.
„Chci jezdit všechny závody, co stihnu. Přebor k tomu slouží, abych se posouval, musím pořád jezdit, mám to rád.“
Už rozjížďka s číslem jedna napověděla, komu budou diváci nakonec tleskat na pódiu. David Hofman profitoval z pekelně rychlého startu, aby své skóre otevřel trojkou. Jaroslav Vaníček v první zatáčce podjel Karla Průšu, jenž se ovšem po protilehlé rovince vrátil na druhou příčku.
Hned poté podobný kousek jako Pardubičan přichystal Petr Kvěch. Adama Nejezchlebu od náporu na něho neodrazil ani krizový moment v koleji úvodního nájezdu. Na závod ale záhy dolehly horší časy. Filip Hromas přibyl na startovní rošt třetí jízdy bez vesty.
Vlasatice s dlouhými vlasy jako ohon komety s ní za ním přiběhla až na startovní rošt. Jenže moravský závodník pardubické Zlaté přilby se v první zatáčce druhého kola přetočil a upadl. Skončil v sanitce, která naštěstí zůstala na svém stanovišti, jelikož si pouze narazil kostrč.
Nepokračoval však dál v závodě, jehož seznam ztrát se dále rozšířil ve čtvrté jízdě. Hynek Štichauer se ujal vedení, jež mu ale sebral Jan Hlačina. Když se po protilehlé rovince vracel nazpět, po kontaktu skončil v kotrmelcích.
Rozhodčí Lenka Felix nevyloučila ani jednoho z nich. Zastavení zdůvodnila, že zmáčkla tlačítko, ať se na ovál dostane sanitka. Jediný, kdo nesměl na start, byl Jaroslav Novotný, který upadl před incidentem. Nicméně Hynek Štichauer se šel převléknout. A mítink pokračoval jen s dvanácti účastníky.
Po dvou sériích se na hrotu aktuální klasifikace hřál Bruno Belan. Slánský junior v repete třetí jízdy odvedl osmačtyřicetiletého hobíka Ladislava Dopitu, jenž ve vestě domácích personálně pomáhal zachraňovat závod. V rozjížďce s číslem sedm Bruno Belan před sebe nepustil Jaroslava Vaníčka.
Hynek Štichauer zdůvodňuje své odstoupení po třetí jízdě:
„Nejdřív jsem se přetočil. Pak jsem ho chtěl nadjet na venek. Jak klapnul a já byl roztroubenej, narazil jsem mu do zadního kola. Mám skalpovaný rameno.“
Za slánským leaderem číhala armáda pronásledovatelů. Karel Průša si úvodní prohru spravil trojkou v páté jízdě. Hned na to Adam Nejezchleba rychle ujel Davidu Hofmanovi. Všichni jmenovaní disponovali pěti body. Rozjížďka s číslem devět ale zbourala dosavadní předpoklady jako domeček z karet.
Bruno Belan suverénně vedl. Ve třetím kole ale letěl na nafukovačky v první zatáčce. Incident zaplaťpánbůh odnesl pouze obrovskou modřinou přes celou nohu. Bohužel také diskvalifikací. Tři technické body obdržel Adam Nejezchleba, jehož měl Slaňák prve na lopatě.
Plochodrážník pražské Markéty se ujal vedení v aktuální klasifikaci. Nebyl ale sám. Jakmile pořadatelé vyměnili nafukovací vak, David Hofman vyhrál desátou jízdu. Jaroslav Petrák se před něho spodní stranou první zatáčky neprotlačil. A pardubický junior srovnal bodový krok s vedoucím Adamem Nejezchlebou.
Petr Kvěch měl v rozjížďce s číslem dvanáct za soupeře pouze Jaroslava Novotného. S jeho zkušenostmi nebylo těžké pražského mladíka překonat. Po těch pětinách se opíral o sedm bodů. Stejně jako Karel Průša. Bruno Belan měl o bod méně. Jenže zbývalo stále osm rozjížděk.
Hned ta třináctá v pořadí byla nesmírně důležitá. Petr Kvěch vystihl správný okamžik startu. Jenže Karel Průša jej v prvním výjezdu objel. Vzápětí exceloval Bruno Belan, který prakticky nepustil ke slovu Davida Hofmana. V rozjížďce s číslem šestnáct úřadoval Adam Nejezchleba.
Pražan vedl s jedenácti body. Karel Průša a David Hofman měli po desíti. Bruno Belan a Petr Kvěch se sešli na devíti. Vyrovnanému závodu se měl dostat strhující závěr. Všechno se mohlo pořádně zašmodrchat.
David Hofman popisuje rozjezd o druhou příčku:
„Karel měl lepší start. Dal jsem to nad něj, pak jsem chtěl spodem, ale byl rychlejší.“
Karel Průša pro své pódium učinil maximum. V sedmnácté jízdě za sebou nechal Karla Průšu. Třináct bodů. A pak přišla rozjížďka s číslem osmnáct. Petr Kvěch se ujal vedená. Neměl ale klidný život. David Hofman mu nedopřál klidu. Útočil, útočil, útočil.
Ovšem Petr Kvěch se nenechal. Pardubičan proto hrál jednou kartou. V závěrečném kole se spodní stranou první zatáčky prodral do vedení. Nepustil ho z rukou. Sotva proburácel pod šachovnicovou vlajkou, skončil závod se třinácti body.
Takové skóre mohlo stačit na vítězství. Tím spíš, když Jaroslav Vaníček předvedl úchvatný start v devatenácté jízdě. Adam Nejezchleba věděl, která bije. Kdyby skončil druhý, s třináctkou u skóre by musel do rozjezdu.
V první zatáčce se nalepil na vnitřní čáru. Ve výjezdu převzal vedení. Jaroslav Vaníček se jal napravit svou chybu. Překypoval aktivitou. Jenže Adam Nejezchleba jel bezchybně. Šachovnicová vlajka jej přivítala nejen jako vítěze devatenácté jízdy. Nýbrž i celého závodu.
Karel Průša a David Hofman se mohli chystat na rozjezd. Bruno Belan již věděl, že se mezi nejlepší trojku dnes nepodívá. Mohl by ztratit motivaci. Přesto se na závěr stylem start – cíl vypořádal s Janem Hlačinou. A pak už jen dodatková jízda o druhý stupínek pódia. V ní exceloval Karel Průša, David Hofman se před něho nedostal.
„Vítězství stálo za tu cestu z Landshutu,“ svěřoval se Adam Nejezchleba. „Vyšlo to, dobrý. Zezačátku jsem si myslel, že se s dráhou nesžiju. Jsem rád, že se na to nevykašlal. Je to zkušenosti.“
„Zezačátku jsem si myslel, že to bude horší,“ připouštěl Karel Průša. „Najednou jsem začal mít trojky, pak se dráha zhoršila a já nemoh‘ zatočit. Dostal jsem se do rozjezdu, měl jsem lepší start.“
„Dráha se v takových podmínkách dala,“ říkal David Hofman. „Na tom rozbitým se jelo trošku v obtížích, ale dalo se to. Petrovi jsem nechtěl dát nic zadarmo. Bojoval, poveď se mu start, ta předposlední zatáčka byla moje poslední šance.“
„Super závody,“ poněkud se mračil Bruno Belan. „Hrozně jsem si je užil. Posral jsem jednu jízdu, jinak jsem moh‘ vyhrát svůj první závod.“
„Užil jsem si to,“ usmíval se Jaroslav Vaníček. „Škoda první jízdy, nepovedla se podle plánu. Jinak jsem spokojenej.“
„Suprový závody, užíval jsem si je,“ říkal Petr Kvěch. „Dráha je suprová, v poslední jízdě jsem měl technickej problém a ztratil bod. Zatím nevíme, co se stalo. Hodně mi pomoh‘ Pepa Franců. I Hynek.“
„Je to úplně něco jinýho než Kostěnice,“ uznával Ladislav Dopita. „Ale splnil jsem si sen.“
„Přetočilo se mi to,“ vracel se Filip Hromas ke svému pádu. „Sice jsem to zased‘, ale už asi bylo pozdě. Dráha je těžká, mám asi naraženou kostrč, pojedeme na rentgen.“
| 1. Adam Nejezchleba, Praha | 2 3 3 3 3 | 14 |
| 2. Karel Průša, tč. bez klubové příslušnosti | 2 3 2 3 3 | 13+3 |
| 3. David Hofman, Pardubice | 3 2 3 2 3 | 13+2 |
| 4. Bruno Belan, Slaný | 3 3 X 3 3 | 12 |
| 5. Jaroslav Vaníček, Praha | 1 2 3 3 2 | 11 |
| 6. Petr Kvěch, Svitavy | 3 1 3 2 2 | 11 |
| 7. Jan Hlačina, Pardubice | 3 1 2 1 2 | 9 |
| 8. Jaroslav Petrák, Pardubice | 2 0 2 2 2 | 8 |
| 9. Josef Dvořák, Svitavy | 1 3 1 0 1 | 6 |
| 10. Matyáš Ryska, Slaný | 0 2 1 2 1 | 6 |
| 11. Ladislav Dopita, Svitavy | 2 1 R 1 1 | 5 |
| 12. Jaroslav Novotný, Praha | X – 2 1 1 | 4 |
| 13. Hynek Štichauer, Pardubice | F/R – – – – | 0 |
| 14. Filip Hromas, Pardubice | X – – – – | 0 |
Poznámka: z původně přihlášených nepřijel Dominik Hrbek (technické problémy) a Petr Marek (zranění v Březolupech); varování za startovní přestupek Ladislav Dopita v rozjížďce s číslem tři
