Mořina – 2. února
Třetí lednový víkend umožnil letos prozatím největší provoz na českém ledě. Ondřej Smetana se na tréninku u Klatovských poblíž Milevska byl pouze podívat v roli diváka. Svá kola se šroubky zničil již předloni a na přípravu nových mu nezbývá čas. Nová plzeňská akvizice již stejně myslí na škvárovou sezónu.

„Letos na sto procent pojedu první ligu za Plzeň, od podzimu jsem jejich kmenovej jezdec,“ svěřuje se. „V Čechách pojedu, co půjde. Třeba dvojice, určitě Memoriál Antonína Vildeho, nějakej přebor. Nejsem si jistej jestli celej. Ale první ligu pojedu celou a všechny plzeňský závody.“

Při svém větším comebacku se loni mihnul také v extralize, když se Liberci nedostávalo polských borců. V minulosti míval dobré vztahy s žarnovickým Speedway Clubem, který se letos do vyšší české ligy vrací.

„Extraligu jsem si nedomluvil,“ říká Ondřej Smetana. „Neberu to profesionálně, chci jet hlavně za Plzeň. Loni jsem jel v extralize jeden závod, popravdě na ni nemám. Doufám, že přijde zlepšení, ale v tuto chvíli extraligu v plánu nemám.“

Závodění si chce každopádně užívat po všech stránkách. „Těším se na to,“ neskrývá. „Do ciziny se moc cpát nebudu. V Plzni bude dobrej tým, dobrá parta. A první liga zase v Plzni bude velká novinka.“

Zhůř – 30. ledna
V mnoha ohledech je českých rekordmanem mladé plochodrážní sezóny. Jako první se letos postavil na start a se šesti závodu mu prozatím žádný jiný domácí závodník nemůže ani náhodou konkurovat. Má také nejvíc kilometrů namotaných na tachometru své dodávky. A bohužel také trošku smůlu. V sobotu chyběl Andreji Divišovi jediný bod, aby se jako stálý účastník kvalifikoval do finálového seriálu ledařského mistrovství světa.

Tuhá zima i obleva

„Byl to náročnej měsíc,“ odtuší Andrej Diviš, když se jej zeptáte na letošní leden, během jehož druhého dne se vydal do Švédska. „Devět a půl tisíce kiláků v autě, šest závodů a trošku trénování.“

První lednový víkend odstartovala vyšší švédská ligová soutěž. „Velkej mráz,“ vybaví si český ledař okamžitě. „Chytili jsme mínus třicet. Závodili jsme asi v mínus pětadvaceti. Pak přišla obleva. Ligu jsem tam vydržel celou, ale po ní zbývalo čtrnáct dnů do kvalifikace mistrovství světa.“

Do Čech jen krátce

Původní plán zněl, nechat motocykly a dodávku ve Švédsku a do Čech si odskočit leteckou linkou. „Pak se do mistrovství světa dostal Modus,“ vysvětluje změnu své logistiky. „Takže jsme se rozhodli jet jedním autem s ním a s Antonem Klatovským starším. Doma jsme byli tejden.“

A pak směr Örnsköldsvik! „Bylo mínus pět,“ vypráví Andrej Diviš. „Normálka. Trénink nebyl, závody docela dobrý. Ale rozjel jsem se až na konci. A díky těm prvním jízdám jsem si postup nevybojoval.“

Republika ne, svět kdo ví, Evropa ano

Ve světové kvalifikaci skončil Andrej Diviš devátý, když mu k postupu chybělo jedno jediné místo. „Všechno bylo bez problémů, bez defektu,“ říká. „Škoda bodu, co mě chyběl. Nevím, jestli bude divoká karta, zatím jsem první náhradník.“

O svém nejbližším závodník programu má jasno. „Hamr uplaval,“ povzdechne si nad plán pro sobotní český šampionát. „Pak Evropa v Polsku. To už je na cestování sranda. Ale nevypadá, že by před tím mohl být někde trénink.“