Archiv pro rubriku: ME Juniorských družstev do 19 let

Český nároďák postoupil do finále

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Moorwinkelsdamm – 18. července
Po slabších výkonech české reprezentace na mnoha frontách přišel konečně zase pořádný výsledek. Pětice Michael Hádek, Pavel Pučko, Michal Dudek, Jan Holub a náhradník Václav Milík včera v německém Moorwinkelsdammu vyhrála semifinále mistrovství Evropy juniorských družstev do devatenácti let a postoupila do finále.

1. Česká republika   43
Michael Hádek 3 2 3 2 2 12
Pavel Pučko 2 1 3 1 3 10
Michal Dudek 1 3 1 2 3 10
Jan Holub 2 2 2 2 3 11
Václav Milík   DNR
 
2. Finsko   36
Kalle Katajisto 3 3 2 1 1 10
Niko Siltaniemi 2 1 – 2 2 7
Jari Mäkinen 3 1 2 1 2 9
Timo Lahti 3 2 2 3 F 10
Ari Pekka Mustonen 0 0
 
3. Německo   33
Erik Pudel 3 3 2 3 3 3 17
Rene Deddens 1 1 3 3 3 E 11
Marcel Helfer 0 2 1 1 4
Sebastian Eckerle 1 – F – 0 1
Franz Winkelhofer 0 0
 
4. Ukrajina   7
Andrej Kobrin 0 0 1 0 2 3
Stanislav Ogorodnik 0 0 0 0 0 0
Sergej Borisenko F 0 0 0 – 0
Vladimir Tejgal 1 0 1 1 1 F 4

Foto: Pavol Pučko

Evropské finále juniorských družstev bude v Čechách

Divišov – 3. července
Premiéra mistrovství Evropy družstev závodníků do devatenácti let se konalo v loňské sezóně a finále viděl polský městys Rawicz. Letos se o titulu rozhodne v dánském Grinsteed. Nicméně příští rok se dočkají naši fanoušci a česká hymna se bude hrát při finálovém mítinku minimálně při slavnostním zahájení. Zpráva, která ze zasedání UEM dorazila krátce před půlnocí, potvrdila divišovskou nominaci.

„Je mi velikým potěšením oznámit všem příznivcům plochodrážního sportu, že AK Divišov v AČR bylo dnes ve večerních hodinách přiděleno finále mistrovství Evropy juniorských družstev 2010,“ říká Jan Trojánek, předseda klubu, s pýchou v hlase. „Velmi si vážíme důvěry, která byla vložena do našich rukou. Přidělení takto významného podniku vnímáme nejen jako velikou poctu, ale i jako uznání naší práce při závodu kvalifikace mistrovství světa, který se jel v Divišově v červnu. Chtěl bych touto cestou dodatečně poděkovat všem, kteří nás podpořili na poli profesionálním, a divákům za vytvoření skvělé atmosféry, bez níž by tento závod neměl ten správný šmak. Jsem přesvědčen, že naše snaha přinese všem fandům tohoto krásného adrenalinového sportu ještě mnoho radosti a skvělých sportovních zážitků.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

První titul putuje do Švédska

Rawicz – 22. května
První ročník mistrovství Evropy juniorských družstev do devatenácti let se stal kořistí mladých Švédů. Včera na dráze v polském Rawiczi dokázali porazit Němce, Dány i Poláky. Jejich vzájemný boj nakonec skončil v rozpětí pouhých třech bodů.

1. Švédsko   36
Simon Gustafsson 1 3 2 1 2 9
Linus Eklöf 3 3 1 2 2 11
Ludvig Lindgren 2 3 2 1 2 10
Linus Sundström 1 1 3 F 1 6
Niklas Larsson   DNR
 
2. Německo   29
Max Dilger 2 E – – 2 4
Erik Pudel 3 1 2 1 0 7
Frank Facher 2 2 2 2 0 8
Sönke Petersen – – 0 – E 0
Kevin Wölbert 1 E 3 2 3 3 12
 
3. Dánsko   28
Patrick Hougaard 1 3 3 3 2 1 13
Klaus Jacobsen 3 1 1 0 – 5
Peter Juul Larsen 0 2 1 0 1 4
Patrick Norgaard 2 0 – – 2
Simon Nielsen 0 3 1 4
 
4. Polsko   26
Marcel Kajzer E F E – 2 2
Maciej Janowski 3 2 3 1 3 3 15
Borys Miturski 0 2 0 – – 2
Michal Lopaczewski 0 – – F 0
Dawid Lampart 1 3 0 F 3 7

Milan Špinka nešetří odhodláním bojovat v dalších letech

Praha – 25. dubna
Na téma výkonů a umístění českého nároďáku do devatenácti let při jeho premiéře bylo už napsáno mnohé. Zatím však chyběl oficiální hlas muže, který tým sestavil a ve Wiener Neustadtu vedl. Magazín speedwayA-Z proto požádal Milana Špinku o jeho náhled na závod.


„Pro ty kluky je to dobrá zkušenost, ale chybělo málo…,“ povzdechl si na úvod. „Ne, že bychom postoupili, to bychom potřebovali devětatřicet bodů, ale mohli jsme být na bedně. Tam byla trošku smůla.“ Ještě předtím se však reprezentační kouč musel vypořádat s operativní změnou v sestavě. „Pavel Fuksa se zřekl reprezentace, protože nemá finanční prostředky. Ještě v deset večer po extralize v Praze jsem proto volal Janu Holubovi.“

„Trénink byl v pátek dobrej,“ popisoval Milan Špinka. „Ale v závodě měl Michael Hádek dva defekty, z prvního místa a druhýho místa. To znamená, že ulítlo pět bodů. Jednou zadřel motor a jednou mu upad´ deflektor a rozbilo mu to gumu. Úplně se svlík‘ pl᚝. Bylo vidět, že Matěj Kůs s Michaelem Hádkem jsou kluci ostřílenější, předvedli některý jízdy úplně suprový. Předjížděli a to se ve Wiener Neustadtu se moc nepředjíždí. Pro zbytek týmu to byla taková trošku premiéra. A víš, jak je něco poprvé. Jeli tam první velkej závod. Pučko ne vlastní vinou upad‘, narovnal ho Lotyš a šli oba dva. Zvingloval motorku a bolelo ho břicho, tak ho vezli do nemocnice. Udělali mu vyšetření a všechno v cajku.“

A jak by Milan Špinka českou premiéru v nové soutěži ohodnotil? „Papírově jsme v podstatě věděli, že na to v týhle sestavě proti Švédům a Rusům nemáme,“ připustil. „Rusko nebylo kompletní. Kdyby měli Sajtfudinova, vyhráli by. Byli nejrychlejší už v tréninku, by trénovali jen dva. Šance samozřejmě byla, ale říkám, smůla byla ty dva defekty. To pro nás mohlo být pět bodů plus a pro ně mínus. Bylo to první rok a myslím si, že co se týče tréninků, měli jsme dvě středy v Pardubicích, kluci na to připravený byli. Rvali se a snažili se všichni do jednoho a nikdo to nezanedbal. Musíme bojovat i v dalších letech!“


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Pavel Fišer přežil bezděčný atentát

Wiener Neustadt – 19. dubna
Motoristický sport může být nebezpečný. Důvěrně známá věta přestává nabývat podobu zdánlivého klišé, pokud jde do tuhého. V sobotu se o tom na vlastní kůži přesvědčil vedoucí fotograf magazínu speedwayA-Z Pavel Fišer. Během semifinále týmového šampionátu do devatenácti let pořizoval snímky pádu našeho Pavla Pučka a Lotyše Jevgenijse Pjetuchovce. A než se nadál motocykl českého závodníka mu mířil přímo na hlavu. Duchapřítomnost zvítězila a rychlý kryt nabídlo lešení pro reklamu na hamburgery. Náš zpravodaj naštěstí vyvázl z incidentu bez nehody a jedinou újmu doznala jeho bunda, kterou propálil výfuk zdivočelého stroje. Budiž vám následující obrázky varování, abyste při návštěvách závodů zachovávali obezřetnost.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Otto Lehr

Švédové ochotně převzali roli favoritů po nekompletních Rusech

Wiener Neustadt – 19. dubna
Premiérový ročník mistrovství Evropy juniorů do 19 let otevřel letní sezonu světových a evropských podniků na plochých drahách. Jde o zcela nový šampionát, kde bojují družstva sestavena z jezdců ročníku 1989 a mladších. Vítězové obou semifinálí postupují přímo do finálových bojů, kam je pochopitelně dosazen tým pořádající země. Do čtveřice pak startovní pole doplní druhý semifinálový tým z vyšším počtem bodů. Družstva jsou čtyřčlenná s jedním náhradníkem, podobně jako tomu bylo například ještě loni v naší extralize.

Z prvního semifinále v Güstrowě si na konci března zajistili postup domácí Němci. Druzí Dánové pak téměř měsíc čekali, zda bude jimi vybojovaných 38 bodů stačit na postup do finálového závodu v polském Rawiczi.

Nás ovšem mnohem víc zajímalo druhé semifinále, které se odjelo tuto sobotu v rakouském Wiener Neustadtu. V něm došlo pár dní před startem ke kuriózní situaci, která se ovšem na ploché dráze čas od času přihodí. Totiž, že v závodě družstev nebude startovat domácí tým. Rakouská základna není z nejširších a poté, co si mezi domácími nadějemi začala vybírat svoji daň zranění, nebylo koho postavit. Naši jižní sousedé tedy na domácí dráze přenechali místo mladým Lotyšům. Protože ani u nás není nadbytek jezdců této věkové kategorie, přidělala Milanu Špinkovi značné starosti omluvenka Pavla Fuksy potýkajícího se s technickými i finančními trablemi. Jeho místo tak zaujal Jan Holub. Ještě větší rána ale potkala před startem favorizované Rusy, které nechal na holičkách Emil Saifutdinov. Úřadující juniorský mistr světa do Rakouska nepřijel s omluvou, že se připravuje na důležitý ligový závod, který pojede druhý den v Polsku a kde nakonec jeho Bydhoš stejně prohrála v Ostrowě. A protože se v Wiener Neustadtu neobjevil ani Denis Aleksejev, byla sborná nucena startovat pouze ve třech jezdcích, čímž její šance na postup klesly na minimum ještě dlouho před prvním vylétnutím startovací pásky.

Roli favoritů tak jednoznačně přebrali Švédové. I když se ani jim nevyhnuly menší potíže v podobě absence nominovaného Kima Nilssona, zhostili se své úlohy na jedničku a od první série nenechávali nikoho na pochybách o svém vítězství a přímém postupu do polského finále. Jejich největší devizou byla vzácná vyrovnanost. Nikdo ze čtveřice skandinávských mladíků výkonnostně nevyčníval nad ostatními, ale všichni pravidelně dojížděli na čelních místech. O síle švédského družstva asi nejlépe svědčí fakt, že teprve v šestnácté jízdě proal jejich závodník cílovou metu hůř, než na druhé pozici.

Druzí skončili i přes již zmiňovaný handicap Rusové, které musí Saifutdinovova neúčast hodně mrzet. I ve třech na Švédy dlouho dotírali a především výkon sedmnáctiletého Artema Laguty, bodově nejlepšího jednotlivce závodu, byl obdivuhodný. Trochu víc se asi čekalo od dalšího supertalentu Artema Voďjakova. Ten ve ve druhé polovině závodu působil dojmem, že lehce ztrácí motivaci, své vystoupení navíc zakončil nehezky vypadajícím pádem. Získaných 31 bodů tak pochopitelně k finálové účasti nestačilo, což určitě nejvíc potěšilo Dány, jimž se tak otevřela cesta do květnového finále.

Třetí Lotyši byli sice zřejmě silnější, než původně nominovaní domácí, ale i tak z našeho pohledu určitě k poražení. Tým táhl především vynikající Maksim Bogdanov. Jezdec, který se probojoval už před třemi roky do finále ME ve Mšeně, je dnes na svůj věk poměrně zkušeným borcem a po více, než polovinu závodu nenašel pokořitele. V konečném účtování pak získal tolik bodů, jako všichni tři jeho kolegové dohromady.

Nejlepším jezdcem našeho družstva byl podle očekávání Matěj Kůs. Úvod se mu sice nevyvedl zcela podle představ, ale od třetí série už ztratil jediný bod s Artemem Lagutou. Tomu pak vše vrátil i s úroky v nádherné závěrečné dvacáté jízdě, když Rus nestačil odrazit Matějův atak vnějškem oválu. Ve velmi dobrém světle se prezentoval i Michael Hádek. Ani on nezačal příliš dobře, ale vzápětí svoji rozjížďku vyhrál a o dalších minimálně pět bodů ho připravily defekty pneumatiky a motoru. I tak zanechal na dolnorakouské dráze výborný dojem a potvrdil, že je naší velkou nadějí. Michal Dudek, Pavel Pučko a Jan Holub spíš sbírali zkušenosti, než body. Pro všechny tři, stejně jako pro Michaela Hádka, to byl debut v závodech mistrovství světa či Evropy. Jejich čas může ještě přijít. Nejméně spokojený mohl být Pavel Pučko, který odstoupil po nepříjemném pádu, při němž jeho motocykl skonči mezi diváky a vyhlédl si fotografa magazínu speedwayA-Z Pavla Fišera. Naštěstí vše dobře dopadlo v hledišti i v nemocnici, kde lékařské vyšetření vyloučilo vážnější následky.

Pro mnohé znalce i fanoušky české ploché dráhy je čtvrté místo našich juniorů určitě zklamáním a zřejmě i překvapením. Současnému stavu i jezdecké základně tohoto sportu u nás však odpovídá víc než loňská bronzová medaile z MS jednadvacítek v Abensbergu. Můžeme sice žehrat na smůlu v podobě nešastných defektů, ale na druhé straně je smutné vidět, že tým ze země, která je léta dominantním výrobcem plochodrážních speciálů, nabírá první ztrátu ještě dávno před startem v materiálně technickém vybavení. Přidáme-li k tomu navíc velmi úzkou jezdeckou základnu, je výsledek takový, jaký je. Sestavování týmu potom může Milanu Špinkovi opravdu závidět asi jen málokdo.

Hlasy z depa:
Jan Holub: „Tak celkem dobrý, beru to jako velkou zkušenost, byl jsem se tu hlavně učit. Jel jsem dvě jízdy a udělal jeden bod, no mohlo to být lepší, ale i horší. Doufám, že těch bodů za rok trochu víc.“

Pavel Pučko: „Hodně se mi tady líbilo, velmi dobrá dráha. Akorát ta jedna osudová jízda. Chtěl jsem to zlomit pod něj, on mi zkřížil dráhu a já mu vlít na zadní kolo. To mi pak vykoplo nahoru. Raději jsem se pak nechal pořádně zkontrolovat, břicho je křehká věc. Jenom mi mrzí, že jsem neudělal víc pro tým a klukům moc nepomohl.“

Michal Dudek: „Určitě jsem mohl líp startovat, bylo to takový divný. Dráha byla včera pro mne lepší, docela se měnila. Jel jsem sice jen tři jízdy, ale zajezdil jsem si docela dobře, spokojenost je.“

Matěj Kůs: „Nejsem zrovna příznivec betonových drah. Udělal jsem chybu, že jsem skákal z motorky na motorku, pak se zas vracel k té první. Tu jsme dopasovali až na poslední sérii. V poslední jízdě to bylo buď jo, nebo ne. Zítra jedu na ligu do Polska a taky vyzvednu v Gniezně kombinézu. Zvažoval jsem, že bych odtud jel rovnou do Dánska, ale musím doma udělat motorky, už mají za sebou tři závody. Spát pak budu u Jespera Jensena, bydlí jen 40 km od Esbjergu, proti kterému jedeme ligu.“

Michal Hádek: „Co k tomu můžu říct? Jelo se mi suprově, ale dvakrát zradila motorka. Starty také nebyly zlé. Jsem naštvanej, ale zároveň i spokojenej. Příště to určitě bude lepší, při troše štěstí jsme tu mohli být i druzí…“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)