Roman Čejka přišel o ledové vítězství až v poslední zatáčce

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Freital – 25. listopadu
Pečlivá příprava v dílně a především precizně připravené zadní kolo se Romanu Čejkovi vyplatilo ve včerejší premiéře saské šroubkařské série Speedway-on-Ice na kluzišti ve Fretailu. Slánský závodník jako jediný v deváté jízdě porazil pořádajícího Ronnyho Weisem, avšak předtím podlehl Fritzu Wallnerovi v šesté jízdě. Ve finále ale odstartoval jako pánbůh. Celou dobu vytrvale odrážel nápor Fritze Wallnera. Rakušan se slovenskou licencí se však před něho nedostal, když v předposlední zatáčce útočil za vnitřním označením. V závěrečném oblouku se však stejně po spodní straně dostal na nejvyšší stupeň. Zklamaný Roman Čejka nemohl nic, než mu ukázat vylomený červený kužel, jimiž byla ve Freitalu vnitřní čára vyznačena. Michal Dudek, druhý z českých zástupců ve startovním poli, doplatil na tupé šroubky z loňského roku ve svém kole.

Sluneční paprsky naštěstí vystřídaly neprostupnou mlhu
Dopolední zprávy, které se zásluhou GSMS sítí dostaly přes Krušné hory do Čech, nebyla zrovna optimální. Ronny Weis informoval dvojici slánských závodníků, že ve Freitalu prší. Pro závodní ovál vytyčený na ploše místního kluziště by to vzhledem k jeho zastřešení nebyl sebemenší problém. Jenže depo, které se nachází hned vedle, by bez střechy bylo dešovými kapkami bezprostředně ohroženo.

Naštěstí si ovšem dešové kapky svůj let vstříc zemskému povrchu rozmyslely, mlha setrvala na české straně příhraničních hor, zatímco na saském úpatí svítilo sluníčko, jako kdyby ho za to platili. Jediným problémem slánských závodníků, kteří se z ekonomických důvodů vtěsnali do jediné dodávky, nastal při překročení Krušných hor jediný problém. Na poslední benzínové pumpě na českém území se řidič kamiónu pokoušel vtěsnat do úzké mezery mezi vozidly svých kolegů natolik neúspěšně, že vytvořil nekonečnou kolonu vozidel, v níž uvízla také bílého dodávka Romana Čejky.

Takové prkotiny ovšem musí závodníci řešit dennodenně, takže se Roman Čejka přece jenom do shopu, kde ještě akceptují české koruny, dokázal probít. Zastávka byla tak či onak krátká a už po půlhodině vedl svůj dodávkový automobil vstříc městečku nedaleko vnějších hranic saské metropole Drážďany. Mlha v pohraničí se rozplynula stejně rychle, jako se na německé dálnici rozjely automobily, jejichž řidiče přestaly svazovat jakékoliv rychlostní limity.

Ronny Weis v roli dokázal překvapit už mnohokrát a to nejen v roli organizátora šroubkařských akcí. Berle, bez jejichž pomoci tentokrát nedokázal udělat jediný krok, však nebyl žádným trikem. „Upadl jsem doma a zlomil si nárt u pravé nohy,“ vysvětloval německý závodník, který si na letošní rok pořídil českou licenci.

Na dráze však handicap nebyl vůbec znát, protože Ronny Weis vyhrál rozjížďku s číslem jedna stylem start – cíl před Sergejem Malyševem a Fritzem Wallnerem. A než se parní lokomotiva na sousedící úzkokolejce dokázala vrátit se svými vagóny zpět do Freitalu, zopakoval svůj triumf ve čtvrté jízdě.

Na seznam jeho obětí se tentokrát dostali Michal Dudek a německý Polák Marcin Sekula. Slánský závodník zpytoval své svědomí kvůli zadnímu kolu, jehož přípravu evidentně podcenil. „Myslel jsem, že kolo z loňska jenom otočím a bude to dobrý,“ svěřil se se svým očekáváním, jež se nakonec ukázalo jako přespříliš vzdálené realitě. „Ale jak víc narovnám motorku, nejede to.“

Naneštěstí bylo ještě hůř, protože v dalších dvou jízdách nedosáhl na body vůbec. Roman Čejka však neponechal při své přípravě vůbec nic náhodě. Jeho otec Roman a doyen všech mechaniků Antonín Polák se v boxech plným právem pyšnili nejen vypiplaným zadním kolem nebo čerstvě vyrobeným startovacím zařízením, ale také netradičním primárním převodem. Ten nebyl obstarán klasickým řetězem, ale ozubeným řemenem, který je odolnější prasknutí. Jeho největší slabina v podobě zanesení nečistotami z dráhy na ledovém povrchu rozhodně nehrozí.

Super nekompromisní vnitřek
Za těchto okolností se nikdo nemohl divit, měl-li Roman Čejka už v úvodním výjezdu rozjížďky s číslem dvě pětimetrový náskok před Dominikem Weissem. A by se s ohledem na stav dráhy jelo jen na tři kola, Marcin Sekula slánskému borce v posledním okruhu překážel.

Roman Čejka zopakoval svůj nejlepší start rovněž v šesté jízdě. Jenže Fritz Wallner nemohl po nulovém zisku z úvodní jízdy vyznávat vůbec žádné kompromisy. Na protilehlé rovince zaútočil na slánské závodníky zleva, protáhl nájezd do druhé zatáčky a byl v ní dřív než Slaňák. Po delší úpravě oválu dominoval Ronny Weis a poté opět Fritz Wallner. Ten musel do osmé jízdy startovat dvakrát kvůli hodinám, které Pascal Swart roztočil v prvním výjezdu. Holanďan posléze zmizel v depu, z něhož se místo něj objevoval už jen náhradník Steven Mauer.

Roman Čejka v rozjížďce s číslem devět bez potíží odvedl Sergeje Malyševa a Michala Dudka. A hned vzápětí si vyšlápnul také na samotného Ronnyho Vise. Úhelným kamenem triumfu slánského závodníka se stal povedený start, po němž mu domácí matador mohl jen sekundovat.

Roman Čejka tím pádem dokončil základní část se sedmi body, stejně jako Ronny Weis. Do velkého finále je doprovodil ještě Fritz Wallner, který po svém úvodním zaváhání šel už jenom od vítězství k vítězství.

Po čtyřkolkách a rallyekrosových automobilech, což je tradiční doprovodný program saských šroubků, se diváci konečně dočkali malého finále. Marcin Sekula, který si po úvodních dvou nulách šel opatřit pořádné zadní kolo, aby poté už jen vítězil, opět nepoznal hořkost porážky.

Show na ledě vygradovala ovšem až ve velkém finále. Ronny Weis přišel k roštu o berlích. Zatímco Roman Čejka zvolil vnitřní dráhu, on sáhnul po modrém povlaku své přilby. Poté usedl na motocykl, každou berli dal jednomu mechanikovi. Ti mu vzápětí pomohli z bundy a mohlo se startovat.

S vylétnutím pásky vypálil dopředu Roman Čejka. Fritz Wallner byl hned za ním, zatímco Ronny Weis zaostal vzadu. Rakušan se slovenskou licencí útočil na vedoucí příčku, avšak slánský borec jel bezchybně. Fritz Wallner se však nevzdával, jenže v předposledním oblouku odskákala jeho nájezd pěkná řádka červených kuželů vymezujících vnitřní okraj závodní dráhy.

Rakušan útočil vnitřkem i nadále a v nájezdu do závěrečné zatáčky se vskutku posunul dopředu. „Jel jsem těsně po lajně a on mě předjel po lajně,“ divil se Roman Čejka, který svému přemožiteli před cestou na stupně vítězů ukázal ulomený kužel. Nicméně při show nejsou pravidla tak striktně dodržována, takže Fritz Wallner mohl na stupních vítězů rozvinout slovenskou vlajku.

Hlasy z depa
„Vyhrával jsem všechno až na jízdu s tím Wallnerem a dostal jsem se do finále,“ vyprávěl Roman Čejka. „Bomba, že jsem porazil Ronnyho. Ve finále jsem jel těsně po lajně a Wallner mě předjel po lajně?! Byly vidět kužely v dráze, musel do nich narazit, tutově byl až za lajnou. Tady ale diskvalifikace neřešej‘, je to show. Mám udělaný super kolo, drží skvěle, je to pomalu jako na normální motorce. Ale musí se držet, startoval jsem na čtvrt plynu, abych to stačil utrhnout do nájezdu a stejně to byla raketa. Dnes jsem se naučil šroubky a příští tejden mě čeká klasika v Maďarsku.“

„Myslel jsem, že jen otočím kolo z loňska a bude to dobrý,“ sypal si Michal Dudek popel na hlavu. „Ale jak víc narovnám motorku, nejede to. Posral jsem to já. Pořád jsem byl z výjezdu přetočenej‘, nebralo to. Kdybych jel kolo za kolem, šlo by to, ale jak to postavím, ohoblovaný šroubky začnou mydlit. Ale hned příští tejden koupím nový šroubky a v lednu v Drážďanech budu připravenej‘.“

    TOT malé velké
      finále finále
1. Fritz Wallner, A (SMF) 0 2 2 2 6   1.
2. Roman Čejka, CZ 2 1 2 2 7   2.
3. Ronny Weis, D (ACCR) 2 2 2 1 7   3.
4. Marcin Sekula, D (PL) 0 0 1 2 3 1.  
5. Richard Geyer, D 2 1 1 0 4 2.  
6. Sergej Malyšev, D (RUS) 1 2 1 1 5 3.  
7. Dominik Weiss, A (SMF) 1 0 0 1 2    
8. Michal Dudek, CZ 1 1 0 0 2    
9. Pascal Swart, NL 0 0 +/R – 0    
res Steven Mauer, D E R 0    

Foto: Eva Palánová