Plzeňané v mšenských vestách zpečetili titul domácím triumfem

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 17. září
Vítězstvím zpečetili Jan Holub a bratři Michael a Daniel Hádkovi své tažení letošním šampionátem juniorských družstev. Největšími soupeři jim byli Pražané, kteří nakonec skončili před Slaným jako druzí. Slaný však v konečném součtu připravil vyšším počtem pomocných bodů Pardubice. Podobná situace nastala i ve stopětadvacítkách. Už jistý mistr Michal Škurla se s šampionátem rozloučil maximálním triumfem. Stínem se stal pád Filipa Hájka, pro něhož přímo na plochu stadiónu přiletěl vrtulník a odletěl s ním s podezřením na vnitřní zranění.

První pár Mšena úřaduje
Stejně jako loni přišel Slaný o vidinu atakovat titul v pardubickém Svítkově. Avšak středočeský tým si stále uchovával naději na celkové stříbro. V průběžné tabulce ztrácel na Pardubice jediný bod a vidinu na cennější medaili středočeského klubu posilovala absence Václava Milíka, který dostal narychlo reprezentační pozvánku na finále evropských dvojic v Pile. Na základě meziklubové dohody s Markétou místo něho v pardubické sestavě figuroval Michal Škurla, jenž dnes do Mšeně dorazil jako jistý šampión stopětadvacítek. Přesto však pendloval mezi oběma motocykly, jelikož chtěl dát kolibříkům vale z pozice vítěze.

Hned v první jízdě vykročil Slaný rázně za splněním svých aspirací. Roman Čejka vystřelil dopředu současně s letem pásky, zatímco Michal Dudek se za jeho záda zařadil po průjezdu úvodní zatáčkou. Stanislav Pouznar nechtěl dávat druhé místo z rukou jen tak a jeho útoky zchladil až kontakt s nafukovacími bariérami na sklonku druhého kola.

Slaňákům šlo štěstí na ruku i nadále. Ondřej Veverka s Pavlem Pučkem v rozjížďce s číslem dvě porazili Pardubice, i když ve druhém výjezdu měl Michal Škurla skalp Pavla Pučka takřka na dohled. Pražané však úvodní maximum neproměnili ve vedení dlouhodobějšího charakteru. Ve čtvrté jízdě jim totiž Eduard Krčmář a Roman Čejka zmizeli z dohledu ještě v prvním nájezdu.

Desetibodový Slaný ovšem zaváhal v šesté jízdě, kdy měl za soupeře leadery průběžné klasifikace. První pár Mšena měl poměrně hektický vstup do závodu. Ve třetí jízdě měl Jan Holub technické patálie, sotva vyjel vraty z depa na ovál. Děda Jan ho marně roztláčel, neuspěl ani ochotný praporkář, který rychle přispěchal na pomoc.

Jan Holub už rezignovaně sundal brýle. Michael Hádek, jehož na dráze tentokrát zastupoval mladší bratr Daniel, mu přivezl svůj motocykl. V jeho sedle slavil Jan Holub triumf stylem start – cíl. Avšak před Daniela Hádka se dostal Michal Klein. Na něm je dobře vidět bezmála rok sbírání zkušeností. Nyní se nájezdům plzeňského odchovance statečně bránil až k šachovnicové vlajce.

Proti Slanému však už nastoupil ostřílený tandem Michael Hádek – Jan Holub. Po perfektním startu se usadil v čele a Slaňáci neměli šanci. Navíc Eduard Krčmář neprojel cílem vinou ucházející zadní pneumatiky.

Titul s plnou parádou
Do osmé jízdy naskočil opět Daniel Hádek místo svého bratra. Společně s Janem Holubem opanovali čelo, jenže ve druhém okruhu upadl David Štěrovský. Repete bez diskvalifikovaného Pardubičana opět vidělo let Jana Holuba na první místo, avšak před Danielem Hádkem se usadil Michal Škurla. Pražan v pardubických službách prve dojel k šachovnicové vlajce jako první před Michalem Kleinem a o chloupek uhájil druhou příčku.

Hodně vysoko mířila Praha. V sedmé jízdě Pavlu Pučkovi s Ondřejem Veverkou nevadila zastavení ani kvůli letmému startu, ani po pádu Stanislava Pouznara. A v rozjížďce s číslem deset si směle vyšlápli i na první pár Mšena. Michael Hádek a Jan Holub briskně reagovali na pohyb pásky vzhůru. Avšak v první zatáčce se před ně dostal Pavol Pučko.

Michael Hádek se s porážkou nehodlal smířit. Ve druhé zatáčce sice jeho pokus o předjetí skončil málem kolizí, avšak v předposledním oblouku byl přece jen úspěšný. „Dvě kola jsem si myslel, že ho trefím,“ popisoval dramatickou jízdu. „Jezdil kurevskej‘ venek a já ještě dál!“ Slaný sice předtím vyhrál už třetí jízdu absolutistickým poměrem 5:1, avšak k vítězství v základní části mu jediný bod chyběl.

Vítězní Mšeňáci, coby vítězové, dostali v semifinále za soupeře patnáctileté mladíky v pardubických vestách. Jaký div, že si s nimi hravě poradili už po startu a hladce zamířili do finále? Mnohem větší překvapení však bylo, když stejným stylem zacvičili Ondřej Veverka a Pavol Pučko se Slaným. Poněkud překvapivě zůstal v depu nejlepší závodník dnešního dne Roman Čejka. Eduard Krčmář sice odstartoval, avšak Pražané jeli záhy před ním a o jediný bod vyřadili Slaný z finále.

V těchto fázích však už bylo jasné, že Slaný v závěrečné tabulce vyrovnal bodový zisk Pardubic. Ale vzhledem k vyššímu počtu malých bodů se stal vicemistrem. Jan Holub a bratři Hádkové byli šampióny už dávno. Michael Hádek nenechal nikoho na pochybách, že titul je ve správných rukou. By Jan Holub na startu zaváhal a stal se kořistí Pavla Pučka a Ondřeje Veverky, on neztratil vedení ani na okamžik. A svou poslední jízdu v podniku ranku juniorského mistrovství republiky zakončil vítězně.

Verdikt poslední zatáčky
Stejně jako se Michael Hádek loučil s věkem juniora, Michal Škurla jel poslední mistrovský podnik stopětadvacítek na klasické dráze. Jeho vytrvalí pronásledovatelé však dnes jeho skalp nezískali. Z boje o pódium jako první vypadl Patrik Mikel. Při opakování rozjížďky s číslem jedna po pádu Daniela Halamky mu vypověděl službu motocykl.

Nízké číslice na digitální časomíře se postavily proti jinému řešení, než bezmocně odstavit motocykl. V duchu litery obtížně pochopitelného reglementu musela Michaela Krupičková obkroužit tři kola úplně sama.

Patrik Mikel měl technické problémy i vzápětí. Před třetí jízdou už dokonce zkoušel zelený motocykl Michaely Krupičkové, ale nakonec mohl jet na svém vlastním a liberecká závodnice ho alespoň roztlačila. „Nakonec jsem rozhodil svazek kabelů u jednotky a jeden byl povytažený,“ popisoval závadu závodníkův otec František.

Patrik Mikel na dráze suverénně vyhrál, ale šlo o jeho dnes první, ale také poslední vítězství. V rozjížďce s číslem pět se v nájezdu do druhého kola dostal před Jakuba Ondrouška, ale to už Michaela Krupičková nezadržitelně směřovala vstříc druhému triumfu.

V posledním kole upadl Filip Hájek. Miroslav Topinka nechal závodníky nejprve dokončit jízdu a teprve pro průjezdu vítězné Michaely Krupičkové rozsvítil červená světla, aby nemusel rozjížďku opakovat. Pražský závodník mezitím ležel s naraženým bokem na dráze. Kvůli podezření na vnitřní zranění přivolal lékař rychlou ambulanci ze Slaného. Po pár minutách se ovšem rozhodl raději povolat vrtulník.

Létající stroj zasahoval na české ploché dráze vůbec poprvé. Když zvuk jeho rotoru prořízl vzduch nad mšenským stadiónem, stěží by se našel někdo, kdy by nesouhlasil s Miloslavem Čmejlou. „Co bych za to dal, kdyby tím vrtulníkem přiletěl radši nějakej‘ papaláš,“ pronesl na mikrofon spíkr, který předtím potlučenému závodníkovi nechal od diváků zatleskat.

V rozjížďce s číslem šest inkasoval Michal Škurla svůj druhý triumf. A bylo jasné, že se o vítězství rozhodne mezi ním a Michaelou Krupičkovou. Ta v rozjížďce s číslem sedm odvedla Jakuba Ondrouška, který se už mohl těšit na zelený věnec. Michal Škurla vzápětí kontroval dalším velkým sólem v osmé jízdě.

O vítězství se mělo rozhodnout v rozjížďce s číslem devět. Michaela Krupičková jela v čele až do nájezdu do poslední zatáčky. V ní Michal Škurla tvrdě zaútočil spodem a dostal se dopředu. „Doufal jsem, že vyhraju a rozloučím se vítězstvím,“ uvedl po návratu ze stupňů vítězů.

Hlasy z depa
„Nestartoval jsem a musel to dohánět zezadu,“ připouštěl Michael Hádek. „S Pučkinem jsem dvě kola myslel, že ho trefím. Jezdil kurevskej‘ venek a já ještě dál. Paráda, tenhle titul byla povinnost, když jsme měli náskok. To by byla škoda to zahodit. Brácha je mladej‘, a se taky sveze. Kdyby jeli příští rok s Jéňou, může mě zastoupit. Jéňa by ho něco naučil a na ten titul by měli.“

„Konečně aspoň nějakej‘ titul,“ komentoval Jan Holub svůj hattrick v juniorských družstvech. „Je to trošku náplast za juniorák, jednotlivci jsou jednotlivci. Nebyly to špatný závody až na poslední jízdu. To jsem trošku přestavoval.“

„Nebejt‘ opakovačky, měl jsem Škurliče,“ popisoval Daniel Hádek. „Jsou to závody, bojoval jsem a jsem šastnej‘. Titul se počítá, už jsme v rodině mistří všichni, jen máma chybí (smích)! Je to dobrý, aspoň jsem si srovnal náladu po tý nule při extralize v Praze.“

„Na startu přidáš, pak se tam snažíš vejít,“ zněl recept na druhé místo z úst Pavla Pučka. „S Edou to sice nevyšlo, ale konečně jsme jeli s Vevem dvojici. Zezačátku jsem měl pocit, že jsem pomalej‘, ale pak se to chytlo.“

„Začátek byl divnej‘, ke konci ale dobrý,“ svěřoval se Ondřej Veverka. „Konečně jsme se dokázali s Pučkinem domluvit. Konečně bedna, dobrý. Ale nikdy nejsem spokojenej‘.“

„Pro svůj tým jsem udělal všechno,“ dušoval se Roman Čejka. „Lepší to bejt‘ nemohlo. Záleželo na zbytku týmu, jim to nesedlo. Mně to sedlo, jede se mi krásně. Mšeno moc nemusím, ale dnes si nemůžu stěžovat. Mám tam dvanáct let starej‘ motor. Jinej‘ nemám, ale jede pěkně.“

„Snad se to otočí,“ nebylo Eduardu Krčmářovi vůbec do řeči. „Škoda gumy, ale hlavně se trápím a to je na hovno!“

„Šlo to,ale skákat ze stopětadvacítky na pětistovku je složitý,“ připouštěl Michal Škurla. „Jsem rád, že to bylo naposled. Titul je, to mám radost, ještě musím zabojovat na malý dráze.“

    SF1 SF2 FIN TOT
1. Grepl PDK Mšeno I.         25
Michael Hádek – 3 – 3 3   3 12
Jan Holub 3 2 3 1 2   0 11(2)
Daniel Hádek 1 – 1 –   2
 
2. AK Markéta Praha         21
Pavol Pučko 2 1 2 2   2 2 11(3)
Ondřej Veverka 3 0 3 0   3 1 10(1)
 
3. AK Slaný       &nbsp 17
Roman Čejka 3 2 – 3     8(1)
Michal Dudek 2 – 1 2   1   6(2)
Eduard Krčmář – 3 E –   0   3
 
4. ZP Pardubice         9
Michal Škurla 1 3 2 1 1     8
David Štěrovský 0 1 X 0 0     1
 
5. Grepl PDK Mšeno II.         6
Stanislav Pouznar 0 – F X       0
Michal Klein 1 2 2 –       5
Zdeněk Růžička – 0 – 1       1

Konečná tabulka:

  malé body velké body
1. Mšeno I. 113 22
2. Slaný 89 17
3. Pardubice 82 17
4. Praha 74 14
5. Mšeno II. 30 5

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Michal Škurla, Praha 3 3 3 3 12
2. Michaela Krupičková, Liberec 3 3 3 2 11
3. Jakub Ondroušek, Chabařovice 3 2 1 2 8
4. Patrik Mikel, Praha M 3 2 2 7
5. Igor Kopiec, PL (Slaný – ACCR) 1 2 1 3 7
6. Roman Mády, Plzeň 2 2 1 1 6
7. Daniel Halamka, Slaný X 1 1 2 4
8. Filip Hájek, Praha 1 F – – 1

Konečné pořadí seriálu:

  SLA PLZ SLA PHA PCE BŘE LIB LIB LIB MŠE TOT
  24.4. 4.5. 21.5. 14.6. 13.7. 23.7. 6.8. 14.8. 10.9. 17.9.  
1. Škurla 12 (8) 11 12 11 10 12 10 8 12 98 (106)
2. Krupičková 10 9 9 9 (6) 12 8 8 8 11 83 (89)
3. Mikel 10 3 NS 7 11 10 12 12 3 7 75
4. Geyer NS 12 9 11 9 NS NS NS 9 NS 50
5. Ondroušek 2 4 5 5 NS 6 5 8 3 8 46
6. Mády 1 NS 0 2 3 4 6 4 5 6 31
7. Kovařík 7 (0) 2 2 4 3 2 1 4 NS 25
8. Hájek NS NS NS NS 1 3 2 4 4 1 15
9. Kopiec NS NS NS NS NS NS NS NS 6 7 13
10. Wittiber 5 NS NS NS 3 NS 1 NS NS NS 9
11. Halamka NS NS NS NS NS NS NS NS 2 4 6
12. Dvořák NS NS NS NS NS NS NS NS 1 NS 1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)