Toto je jubilejní 4000. článek magazínu speedwayA-Z

Slaný – 6. června
Flattrack, americká forma motocyklového závodění na oválech, se zkraje měsíce znovu dostal do České republiky. Po sobotním klání v Mariánských Lázních zamířili závodníci na podstatně kratší kolo do Slaného. Tady nechyběl Pavol Pučko, jenž se při loňském předzávodě Tomíčkova memoriálu s flattrackem podíval na pódium. Nyní to bylo složitější, jak se pražský junior svěřil magazínu speedwayA-Z.

„Při pražské Grand Prix jsem dostal nabídku, jestli bych nechtěl zkusit po loňské ukázce na Markétě celý závod flattracku ve Slaným,“ vypráví Pavol Pučko, jak se dostal do startovní listiny. „Ani chvilku jsem neváhal a šel do toho s tím, že zkusíme půjčit motorku od někoho ze stálých závodníků flattracku.“

A tady nastal zádrhel. „Hned po pár dnech jsme měli slíbeno, že nám motorku půjčí, ale dva dny na to si to její majitel rozmyslel,“ popisuje pražský plochodrážník. „A tak nastalo rychlé obtelefonovávání kamarádů, jestli by mi někdo nepůjčil motorku. Nakonec mi ji půjčil Martin Jarkovský z Corrida shopu. Bohužel to byla jen dvoutaktní dvěstěpadesátka, což není pro flattrack úplně ideální motor.“

V sobotu závodil Pavol Pučko při přeboru jednotlivců/družstev v Březolupech, aby druhý den stanul ve slánských boxech s netradičním náčiním. „V tréninku jsem byl na čas nejrychlejší, ale závod byl trošku těžší,“ připouští. „V první jízdě jsem startoval z druhé řady a po startu předjel pár lidí, ale v druhé zatáčce mě jeden Ital zavřel a jak je u nich zvykem zabrzdil. Já s tím já jsem nepočítal a málem šel na držku, jel jsem to totiž jel jako na plochý bez brzd. O kolo později jsem upad‘, když jsem musel zabrzdit.“

Závod ale pokračoval. „V dalších jízdách jsem začal trošku brzdit, protože nebylo moc příjemné, když přede mnou všichni jezdci zastavili,“ vypráví Pavol Pučko. „Osmou jízdu jsem čtyři kola ved‘, ale ten dvoutakt byl fakt málo proti těm raketám, co tam měli ostatní. Na rovince mě předjel jeden z jezdců.“

Pro motocyklového sprintera zvyklého závodit na čtyři kola byl nezvyklý systém závodu flattracku. „Asi nejtěžší pro mě bylo jet tolik kol,“ souhlasí. „Šest kol v základních jízdách a patnáct ve finále to opravdu není málo, zvláště když ta motorka proti plochodrážce nechce jet smykem. Chtěl bych poděkovat za půjčení motocyklu Martinu Jarkovskýmu. A Jiřímu Kolářovi za možnost jet tyto závody a všem divákům, kteří mi fandili. Byla tam super atmosféra!“

Foto: Milan Mach a Jiří Kolář