Šampaňská tečka zůstala na závodníky samotné

Abensberg – 1. června
První ze dvou semifinálových závodů juniorského mistrovství světa družstev se odbyl v pondělí v německém Abensbergu, druhé semifinále nás čeká v sobotu v Pardubicích. Systém šampionátu garantuje účast ve světovém finále domácímu týmu, letos Poláci, a vítězům obou semifinále. K nim přibude bodově lepší ze druhý semifinalista. Z tohoto pohledu bylo pondělní klání hodně zajímavé i pro naši plochou dráhu.

Už před závodem se všechna družstva potýkala se změnami v sestavách. Švédové postrádali opory Simona Gustafssona a Billy Forsberga, které nahradili Jonas Messing a Kim Nilsson, domácí Erik Pudel zastoupil zkušenějšího Tobiase Busche. Australan Kozza Smith sice do Abensbergu přijel, ale s nedoléčenou zlomeninou ruky mohl svoje kamarády podpořit jen morálně, na jeho místo se postavil mezinárodně nezkušený Mitchell Davey. Nejhůře dopadli Angličané, za Roba Meara zraněného v páteční lize už nedali žádnou náhradu dohromady a startovali pouze ve čtyřech.

Závod byl poznamenám řadou pádů, ten nejhorší, nebo spíš s nejhoršími následky přišel už v první sérii. Domácí Sönke Petersen odnesl kolizi s Australanem Grajczonkem a následný náraz do mantinelu zlomeninou obratlů a dle prvních lékařských zpráv mu vážně hrozí ztráta hybnosti dolních končetin. V sanitce skončil svoji účast i nejmladší ze švédského plochodrážního klanu Messingů Jonas, o jeho zdravotním stavu zatím žádné informace nemáme.

Následky pádu v první sérii znamenaly později stopku i pro Mitchella Daveyho a po velice ošklivě vypadajícím karambolu s Thomasem H. Jonassonem odkulhal z dráhy za pomoci svých kamarádů také Angličan Lewis Bridger. Jeho odstoupení bylo pro už tak oslabený ostrovní tým poslední ranou, protože sympatický jezdec, známý i ze startů u nás, měl do té doby po dvou jízdách stoprocentní bodový zisk. Zdecimovaní Angličané, dojíždějící závody pouze ve trojici tak přišli o reálnou šanci promluvit do boje o postup.

Tu naopak dlouho drželi Australané, kteří vedle čtveřice průměrných jezdců těžili hlavně z umění mladičkého Darcy Warda. Před pár dny sedmnáctiletý supertalent, mnohými označovaný za nástupce Adamse, či Crumpa, předvedl při svém premiérovém vystoupení v závodě mistrovství světa vskutku famózní výkon a šest startů proměnil v plný, osmnáctibodový zisk. Především jeho bodový příděl dlouho živil ambice protinožců na druhé místo a šance na postup do záříjového finále v Gorzowě. Smůlu měli i při nepříliš často vídané situaci. Josh Grajczonek defektoval v nájezdu do cílové rovinky třetího kola v okamžiku, kdy už byli na dráze pouze dva jezdci, ale přes obrovskou snahu a mohutné povzbuzování diváky i svými kolegy tříminutový časový limit o pár vteřin nestihl.

Druhou příčku nakonec vybojovali Němci. Domácí mladíci se v nelehké situaci po zranění týmového kolegy dokázali semknout, všichni čtyři pravidelně přispívali do bodové pokladnice, navíc jejich příděl měl v každé následující sérii vzrůstající tendenci. Nakonec se zastavil na čtyřicítce, což znamená, že pokud bude chtít postoupit druhý tým z pardubického semifinále, nečeká ho nikterak lehký úkol.

Vítězní Švédové byli před závodem považováni za mírné favority vyrovnaného startovního pole a svoje předpoklady beze zbytku splnili. Potvrdili širokou základnu mladých talentovaných závodníků a nerozhodila je neúčast mezinárodně protřelejších borců typu Gustafssona a Forsberga, ani ztráta zraněného Messinga. Prakticky od počátku závodu se usadili na vedoucí příčce a především díky velice vyrovnanému kádru bez slabin podpořeném týmovým duchem si bezpečně pohlídali postup mezi elitní čtveřicí.

Závod uzavřelo poněkud svérázné vyhlášení vítězů. Dlouhé čekání, nejprve na třetí Australany, poté na činovníky s medailemi, patrně přestalo bavit spíkra na stadionu, takže po předání pohárů a medailí nastalo další chvilkové čekání a ticho. Absenci hymny, či slovního vyhlášení nejlepších, uali sami jezdci, kteří odšpuntovali vedle stupínků přistavené šampusy a obvyklým pokropením přilehlého okolí udělali tečku za poněkud rozpačitým ceremoniálem.

Foto: Zdeněk Flajšhanz