Divišov – 5. července
Lidé okolo týmu Eduarda Krčmář se dnes odpoledne objevili oblečení do slušivých dresů s motivem svého závodníka. Na zádech byl vyveden nápis, že slánský závodník je mistrem republiky do jednadvaceti roků z let 2012 a 2014. Samozřejmě se objevily narážky, proč si autor designu nenechal místo i na aktuální letopočet. Čtyřbodový náskok před Zdeňkem Holubem po úvodním závodě na Makétě však dával optimismus, nikoliv jistotu. Jenže boj o titul byl vyřešený už po první sérii. Zdeněk Holub totiž upadl již v první zatáčce rozjížďce s číslem tři a točící se hlavou raději z mítinku odstoupil. Eduard Krčmář si počínal jako z jiné planety a druhým osmnáctibodovým maximem se stal potřetí juniorským mistrem republiky, což se doposud povedlo pouze Josefu Francovi v letech 1998 – 2000. Nabídnuté šance se chopil Ondřej Smetana, který své účinková v šampionátu uzavřel titulem vicemistra. O bod jej uzmul Patriku Mikelovi, který vyhrál klasifikaci do devanácti let. Protože mu však účast ve finále vyfouknul Michal Tomka nejmenším možným rozdílem, stal se březolupský závodník zřejmě nejsmutnějším šampiónem plochodrážní historie vůbec.

 

Šampión je prakticky známý, startuje bitva o další medaile

Loni přijel Eduard Krčmář na říjnové vyvrcholení české juniorky do Březolup se ztrátou tří bodů na Zdeňka Holuba, avšak dnes se role obrátily. Pražan sice odstartoval sezónu brzy díky Premier League,která se mu však stala osudná, protože aprílový pád v Peterborough jej v začínající sezóně připravil prakticky o celý duben. Během úvodního podniku juniorského šampionátu v Praze vlastně začínal znovu. A tak za delší konec provazu tahal Eduard Krčmář.

Vzhledem ke změně rozpisu pro pouhých dvanáct jezdců musel VV SPD implementovat finálovou jízdu, jejíž bodový zisk se počítá do aktuální tabulky. Ta umožnila slánskému závodníka porazit svého pražského soka ještě jednou a tím pádem navýšit svůj náskok na čtyři body. V praxi tohle znamená, že by Eduard Krčmář mohl se Zdeňkem Holubem prohrát. A i kdyby nakrásně jednou nedojel, stále by mu zůstávala naděje na zlato v dodatkové jízdě.

Jenže letošní juniorské mistrovství republiky se dvěma finálovými podniky nevstoupí do historie jen jako prozatím suverénně nejkratší, ale i jako jedno z těch, kdy v otázce šampióna nebylo prakticky co řešit. Letos bylo všechno jasné v zásadě již po první sérii.

Jako první z dvojice pretendentů mistrovského trůnu se na ovál dostal Eduard Krčmář v rozjížďce s číslem tři. Start jej vynesl do čela. Za jeho zády si cestu k druhému místu dláždil Ján Mihálik, avšak ve druhém okruhu upadl v prvním výjezdu. Repete se rovněž stalo jednoznačnou kořistí Eduarda Krčmáře.

Ve třetí jízdě musel František Kalina blikat červenými světly hned dvakrát. Poprvé kvůli letmému startu Michala Tomky, avšak podruhé byl příčinou Zdeněk Holub. Hnal se venkem připravit slovenského borce o vedení. Přitom se však přetočil, upadl a byl diskvalifikován.

V ten moment se náskok Eduarda Krčmáře vyhoupnul na sedm bodů. Jenže Zdeněk Holub se při svém extempore praštil do hlavy. A protože se mu svět před očima komíhal a točil, rozhodl se raději ze závodu odstoupit. V ten moment byla otázka mistra v zásadě vyřešena. Jenže zbývaly ještě dvě další medaile a borci, kteří by pražský závod nejraději škrtnuli nejen ze svých vzpomínek, ale zejména z průběžné klasifikace, se rázem vyhoupli do sedla.

Michal Škurla nyní nechal úhlovou brusku raději na pokoji. V rozjížďce s číslem jedna na něho odstartoval Patrik Mikel, už prakticky jistý šampión do devatenácti let, jenž by logicky rád řekl také své slovo v jednadvacítkách. Nicméně Michal Škurla byl zvenku rychlejší už v prvním nájezdu.

Potom Michal Tomka. Druhé opakování nešťastné třetí jízdy jej potřetí vyneslo do čela. Tentokrát už definitivně, protože rychle zmizel z dohledu Filipa Hájka a Jakuba Valkoviče. A konečně Ondřej Smetana. Ani on nemohl být se svým pražským výsledkem spokojený. Po kratším čekání, než Pavel Čermák zprovozní v depu svůj motocykl, se ujel vedení.

Ondřej Smetana popisuje svůj duel s Markem Helmhoutem ve čtvrté jízdě:

„Odstartovali jsme, byli jsme vedle sebe, já ho hnal dál. Bylo tam hodně materiálu, postavilo se mu to a lehnul.“

Jenže Mark Helmhout, jemuž se naproti tomu muselo první květnové úterý na pražské Markétě zamlouvat, útočil vnějškem první zatáčky. Jenže náhle jeho přední kolo mířilo vzhůru a Holanďan se ocitnul na zemi. Repete bez vyloučeného Marka Helmhouta se stalo jednoznačnou kořistí Ondřeje Smetany.

 

O finálovou jízdu se strhla tahanice

Tři přerušené jízdy kvůli pádům během první série byly vskutku netradiční. Nicméně František Kalina musel na ovladač červených světel v dalších průběhu závodu sahat už jen jedenkrát.  Stalo se tak v sedmé jízdě. Filip Hájek odstartoval excelentně, jak to umí. Jenže ještě v nájezdu jej zvenku minul Michal Škurla. Mnohem horší však byla kolize s Jánem Mihálikem o kousek dále.

Po dopoledních stopětadvacítkách spěchala žlutá ambulance z Benešova již podruhé. „Říkali, že je tam zásobujeme,“ smál se Filip Hájek. Naštěstí si jen pořádně sedřel ruku, zatímco slovenský závodník se vracel domů se sádrou na pravačce a vyhlídkou návštěvy chirurgického oddělení nemocnice v Žiaru nad Hronom.

Sotva Michal Škurla projel vítězně cílem opakované jízdy, byl jedním z trojice neporažených, která se hřála na hrotu aktuální klasifikace. Eduard Krčmář vyhrál pátou jízdu stylem start – cíl a Ondřej Smetana si stejně suverénně počínal hned vzápětí. O titulu slánského závodníka už nemohlo být pochyb, nicméně další medaile zůstávaly ve hře. Hodně k ní mohla pomoct účast ve finálové jízdě, jež přinesla možnost bodovat pošesté.

Po dvou sériích k němu byli vedle vedoucího tria nejblíže Richard Geyer a Michal Tomka s pěti body. Slovák prohrál s Ondřejem Smetanou v šesté jízdě, Němec zase o rozjížďku předtím s Eduardem Krčmářem. Na začátku třetí série se ovšem svého prvního vítězství dočkal Patrik Mikel, jenž doposud narážel na favority. Nyní neodstartoval zrovna nejlépe, avšak ještě v nájezdu poslal SIndy Weber za svá záda.

Závod pokračoval dalším sólem Eduarda Krčmáře v desáté jízdě, aby se hned vzápětí utkali oba neporažení Pražané. Michal Škurla zůstal po lepším startu bez ztráty kytičky i nadále. „Měl výbornej‘ start,“ nezbylo Ondřeji Smetanovi, než kvitovat prohru se svým kolegou. „Snažil jsem se, ale nedokázal jsem ho předjet.“

Richard Geyer byl rád za bod, když Zdeněk Holub na startovním roštu chyběl. Ztrátu však ve dvanácté jízdě musel knihovat také Michal Tomka. Sice se hnal venkem první zatáčky na Marka Helmhouta, jenže Holanďan jej ve výjezdu nemilosrdně vyvezl na venek. Od té chvíle Holanďan již neprohrál. Sfouknul další plamínek finálové naděje Richarda Geyera v rozjížďce s číslem čtrnáct, aby nakonec profitoval z diskvalifikace Michala Škurly. Ovšem deset bodů se nakonec ukázalo jako málo.

Michal Škurla vysvětluje svou první porážku v patnácté jízdě:

„Eda tam byl rychlejší.“

V rozjížďce s číslem třináct Ondřej Smetana odvedl Patrika Mikela. Jenže březolupský závodník byl se svými devíti body nejblíže finálovému postupu. Zbývající tři z pětice leaderů totiž na sebe narazila v rozjížďce s číslem patnáct. Eduard Krčmář opět odletěl a nechal za sebou Michala Škurlu a Michala Tomku.

 

Mistr rekordman neprohrává

Jenže Žarnovičan ještě neřekl poslední slovo. Patrik Mikel v rozjížďce s číslem sedmnáct odstartoval bleskově, jako by chtěl popřít svou pověst špatného startéra. Michal Tomka však letěl zvenku jako utržený vagón. Jedním vrzem se přenesl z třetí příčky do čela. Patrik Mikel se mohl stavět na hlavu, odrážet se ušima  a překousnout řidítka. Navzdory veškerému úsilí zůstal za Michalem Tomkou, dokud jejich duel neukončila šachovnicová vlajka.

Oba měli jedenáct bodů, ale Michal Tomka se právě ozdobil jednou trojkou navíc. A Patrik Mikel věděl, že mu zůstane kratší sirka v ruce. I kdyby nakrásně nejlepší trio vyšlo naprázdno, březolupského borce by překonalo minimálně na pomocná kritéria. O tom konec konců podal pádný důkaz Michal Škurla, když v rozjížďce s číslem jedenáct skončil polapený v pásce.

„Asi jsem psychicky zkolaboval,“ říkal sotva se přes malou dráhu dostal do depa. Ve své podstatě se mu svět nezhroutil. Ve finále byl tak či onak, protože ve srovnání s oběma zbývajícími jedenáctibodovými mohl nabídnout rovnou tři vítězství. Ani body, které svou diskvalifikací ztratil, by mu v závěrečné klasifikace příliš nepomohly.

V rozjížďce s číslem dvacet odstartoval nejlépe Eduard Krčmář. „Ujel mi, nevěděl jsem, jak zrychlit,“ líčil Ondřej Smetana svou druhou dnešní porážku. Finále mu nabízelo nejen příležitost k repete, ale také ve své poslední juniorské sezóně vylepší svůj životní bronz z loňského roku.

Prozatím byl druhý Patrik Mikel. Jemu už nikdo nesebral primát mezi dvanáctiletými, nicméně on plným právem smutnil nad svým supertěsným vyřazením z finále. Byl totiž stále druhým mužem celkové klasifikace, jenže je nemohl hájit proti Ondřeji Smetanovi v přímém souboji na dráze. Aby jej Pražan překonal, potřeboval by dojet alespoň druhý.

Michal Tomka popisuje finálovou jízdu:

 „V nájezdu jsem trošku ubral. Nechtěl jsem jít do tlačenice, viděl jsem, že tam Smetana a Škurla jsou natěsno.“

Ondřej Smetana však měl se svým stříbrem namále. Nejlepší start ve finále předvedl Michal Škurla. Jenže spodem mířil dopředu Eduard Krčmář. Dostal se před Pražana, jehož vezl na venek. Z toho profitoval Ondřej Smetana, který se ve výjezdu zleva protáhnul na druhou příčku.

Průjezd cílem nemohl být symboličtější. Jako prvního přivítala šachovnicová vlajka Eduarda Krčmáře, který se vrátil na trůn po roční přestávce. A třetí zlatou medailí vyrovnal šestnáctiletý rekord Josefa France. A hned druhý byl Ondřej Smetana, který tím pádem vytrhnul titul vicemistra z rukou Patrika Mikela rozdílem jednoho jediného bodu.

 

Hlasy z depa

„Super, starty mi šly, všechno mi šlo,“ radoval se Eduard Krčmář. „Holoubek odpad‘. Závody byly hezký, ve finále jsem ujel a jel. Nebylo co řešit. Spokojenej‘ jsem, nerozebíral bych, jakej‘ titul to byl, jak jsem ho získal, hlavně že je!“

„Jo, myslím si, že dobrý,“ bilancoval Ondřej Smetana druhé místo v dnešním závodě, ale především titul českého vicemistra. „Nebyla úplně lehká dráha. Nevěděl jsem, kudy jet, abych byl rychlej‘. Škoda, že se to neukropilo už od včera. V první jízdě ten Helmut (Mark Helmhout – pozn. redakce). Škurlič měl pak výbornej‘  start, snažil jsem se, ale nedokázal jsem ho předjet. Eda mi ujel, nevěděl jsem, jak mám zrychlit, Eda byl dnes nejrychlejší. Ve finále měl nejlepší start Škurlič. Eda se hnal, že ho vyveze. Toho jsem využil a pak jsem jel nejrychlejší stopu. Jsem spokojenej‘, druhý místo není vůbec špatný.“

„Dneska dobrý,“ odtušil Michal Škurla. „Poslední jízdu jsem asi psychicky zkolaboval. Ve finále jsem odstartoval dobře. Eda mě trošku vyvez‘ a já nestačil zatočit zpátky. Jinak všechno fungovalo super, startovalo to a byly to pěkný závody.“

„Na tréninku jsem spadnul,“ líčil Michal Tomka. „V nájezdu jsem chytil jámu, uletěla mi noha z háku. První jízdu jsem vyhrál, jezdil jsem v klidu s rozumem. Měl jsem tušení, že to vyjde. Ve finále škoda startu. Držel jsem se za nima, moc mi neujeli. Škoda Prahy, tam byly problém starty. Snad už příští rok bude bedna. První nebo druhý, třetí místo už nepočítám.“

„Špatné, špatné,“ byl Patrik Mikel až přespříliš smutný vzhledem ke skutečnosti, že se stal mistrem republiky do devatenácti let. „Byl jsem takový nesvůj, starty mi nešly. A ještě mě Tomka porazil, škoda těch jednadvacítek. Ondra mi sebral stříbro, ale má to naposledy, zaslouží si to. Mohlo být líp, ale i hůř. A že to příští rok bude lepší, to si piš!“

„Nic neshořelo,“ usmíval se Josef Novák nad připomínkou, že mu tady při sobotním soustředění vzplanul motocykl. „Mohlo to bejt‘ ještě lepší, ale i tak jsem docela spokojenej‘. V poslední jízdě jsem neodstartoval, asi jsem se přemotivoval. Od Březolup se tím snažím hlavně bavit. Od tý doby to jde, tím, že se tím bavím, nepřemejšlím, že bych moh‘ upadnout. Baví mě to a o tom to je. Teď už jen, aby ta výkonnost stoupala.“

		FIN	TOT
1. Eduard Krčmář, Slaný	3 3 3 3 3	3	18
2. Ondřej Smetana, Praha	2 3 2 3 2	2	15
3. Michal Škurla, Praha	3 3 3 2 T	1	12
4. Michal Tomka, SK	3 2 2 1 3	0	11
5. Patrik Mikel, Březolupy	2 2 3 2 2		11
6. Mark Helmhout, NL	X 1 3 3 3		10
7. Josef Novák, Pardubice	2 2 2 3 0		9
8. Richard Geyer, D	2 3 1 2 1		9
9. Jakub Valkovič, SK	1 2 1 1 2		7
10. Sindy Weber, D – Chaba (ACCR)	1 1 2 2 1		7
11. Václav Kvěch, Praha	1 1 1 F 1		4
12. Filip Hájek, Praha	2 F/R – – –		2
13. Pavel Čermák, Praha	E 0 1 0 F		1
14. Ján Mihálik, SK	X F/R – – –		0
15. Zdeněk Holub, Praha	X – – – –		0

Poznámka: z původně přihlášených se omluvil Adam Fencl kvůli dovolené, ve startovní listině jej nahradil Richard Geyer; Adam Čarada rezignoval na místo náhradníka; Steven Mauer, který měl mít číslo dvě, nedorazil

Konečné pořadí šampionátů:

U21	U19		PHA	SLA	TOT
			3.5.	5.7.
1.		Eduard Krčmář, Slaný	18	18	36
2.		Ondřej Smetana, Praha	9	15	24
3.	1.	Patrik Mikel, Březolupy	12	11	23
4.		Mark Helmhout, NL	12	10	22
5.		Michal Škurla, Praha	3	12	15
6.	2.	Michal Tomka, SK	4	11	15
7.		Zdeněk Holub, Praha	14	0	14
8.	3.	Richard Geyer, D	4	9	13
9.	4.	Josef Novák, Pardubice	2	9	11
10.	5.	Jakub Valkovič, SK	3	7	10
11.		Steven Mauer, D	9	NS	9
12.	6.	Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)	NS	7	7
13.	7.	Adam Fencl, Slaný	6	NS	6
14.	8.	Václav Kvěch, Praha	0	4	4
15.	9.	Filip Hájek, Praha	NS	2	2
16.	10.	Pavel Čermák, Praha	NS	1	1
17.	11.	Ján Mihálik, SK	NS	0	0

 

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček