Krško – 30. dubna
Poslední sobotu v dubnu začala nova sezóna seriálu Speedway Grand Prix – individuálního mistrovství světa na ploché draze jednotlivců. Pokračuje nastolená v minulém roce tendence podřídit vše televizním přenosům. Prioritou zůstává přísné dodržování časového harmonogramu, aby přesně ve stanovený čas odstartovala první jízda. Dále byla poopravena grafika, a protože velkoplošná obrazovka na stadionu vysílala přesně totéž co televizní přenos, četní diváci mohli vidět výraz jezdců.
Ve jménu televize
Mně připadají drsnější než ve skutečností a mohli by si klidně zahrát v posledním filmu Quentina Tarantina a to jak ochránce zákona, tak nezkrotné lotry. Ve skutečností během závodů bylo mnoho tvrdých soubojů, ale všechny fair a v rámci pravidel. Došlo k jedinému pádu, jak jinak za účastí Nickiho Pedersena, ale tentokrát bez jeho zavinění. To, že ho poslal k zemi Matej Žagar,mu bylo málo platné. Při každém dalším vyjetí na trať Dána sloinští fanoušci vypískali.A na trať dopadlo i pár kelímků po pivě.
Ale vraťme se k té televizi. Pro další vylepšení obrazu, nově mají vesty v barvách startovacího pole ještě sytější barvy a podle mě se povedly. Pauzy na opravu dráhy se zkrátily na uplné minimum, během nich jsou na obrazovce velice brzy záběry a rozhovory z depa. Dokonce i hlavní sponzor seriálu poslal Monster girls vhodit mezi diváky desítku triček už před začátkem prezentace, či-li před začátkem živého vysílaní, tak aby pak zbytečně nezdržovaly.
Poslední a možná nejdůležitější novinkou je, že tiskovka po závodě se přenesla z útrob stadionu do depa závodních strojů a stala se spíš živě vysílaným rozhovorem s vítězi. To vše bezesporu udělá přenos atraktivnější a je jedině velkou škodou, že letos SGP není na žádném programu, který se vysílá v České republice.
Pozvolnější rozjezd
S motorem značky GTR od Suter Racing se už neobjevil Chris Harris, ale náhradník Fredrik Lindgren. Švéd nastoupil místo dlouhodobě zraněného Jaroslava Hampela. Ten byl velice nešťastně smeten během své první jizdy v prvním kole světového poháru družstev loni v polském Gnieznu a od té doby se nemůže vrátit na závodní dráhu. Nenastoupí ani dnes ve Varšavě.
Podle plánu se v devatenáct hodin na start postavili závodníci první série. Ta je vždy velkou neznámou, jelikož trať se od pátečního tréninku do soboty muže dost změnit a i závodníci neustále upravují nastavení. První do cíle dojel Polák Pawlicki, ale ihned na druhem místě byl Chris Charis. Tomu se loni nijak moc nedařilo, ani se zmiňovaným GTR, který testoval už v Praze a odjel na něm pár závodu, ale po roce se znovu dostal do SGP.
Byl to povzbudivý start pro Brita. Za nim skončili Australan Doyle a domácí favorit Žagar. Kdo odstartoval, bodoval. Ani ostatní starty první série nebyly nijak zvlášť zajímavé. Poláci Janowski a Zmarzlik,v jízdě ve které se sešli všichni tři Dánové, a Chris Holder si vyjeli po třech bodech a Woffinden s Pedersenem se museli spokojit se dvěma. Vítěz z Krška z roku 2015 Greg Hancock dokonce s jedním, stejně jako pozdější vítěz Peter Kildemand. Skvěle začal svůj návrat do SGP nezaměnitelný Antonio Lindback se dvěma body.
Skvělý comeback Antonio Lindbäcka
Po úpravě se věci začaly vracet do normálu a své starty proměnili ve vítězství Hancock, Pedersen, který porazil Holdera, Kildemand a Žagar. První bod v seriálu velkých cen si zapsal náhradník Škorja po čtyři kola trvajícím souboji s jedoucím na divokou kartu krajanem Štojsem. Škorja nahradil vyloučeného za dotek pasky Chrise Harise a zmíněný bod si zajistil v poslední zatáčce. Pak měl zaslouženou radost.
Ve třetí sérii jízd předchozí vítězství potvrdili Kildemand s Hancockem a první letošni plný bodovy zisk zaznamenali aktuální mistr světa Woffinden a Australan Doyle. Ihned v úvodu se pásky dotknul Pawlicki, takže se publiku ukázal i druhý náhradník Matic Ivačič, ale mnohem zajímavější byla jízda dvanáct.
Od startu všem ujel Greg Hancock, hned za nim tvrdě bojovali Pedersen s Žagarem. V druhém kole bylo vidět, že je domácí borec rychlejší, ale na rovině to přehnal a trochu nešťastně sundal Pedersena. Po několika opakováních situace i na velké obrazovky stadionu, rozhodčí Artur Kuśmierz k velké nelibostí domácích vyloučil Slovince.
Pro zbývající dvě sady jízd základního rozpisu se trat ustálila a začalo se mnohem víc předjíždět. Nejlépe se vedlo navrátilci Lindbäckovi. Ten vyhrál po sobě šestnáctou a sedmnáctou jízdu.
Antonio Linbäck nějakou dobu teď nosí velmi výrazné dredy a u prezentace připomíná mírumilovného zpěváka rege Boba Marleye. Ihned jak si nasadí helmu, stává se něj neúprosný predátor a svou vizáží a možná nejpovedenější kombinézou všech dob, a hlavně bravurní jízdou, je tím nejlepším, co mohlo SGP potkat.
Vyrovnaná podívaná
Bodové zisky a ztráty papírových favoritů způsobily, že před poslední sérii reálné naděje na semifinále mělo přes polovinu jezdců. Dva osmibodové Iversena a Pawlickeho musely hodně mrzet nula v úvodním startu, respektive páska v jizdě s číslem devět. Fredrik Lindgren naopak želel pouze jediný bod ze sedmnácté jízdy, ve které nestačil právě na Ivesrena a na Australana Doyla. S dvěma body by zůstal ve hře, se třemi by nasbíral devět a měl by jistě semifinále. Jenomže se sedmi se musel se závody pro tento den loučit.
Z čtverky osmibodových do semifinále prošel nakonec Tai Woffinden a to se stejným skórem jako Poláci Zmarzlik a Pawlicki. Toho prvního porazil v přímém souboji, s Pawlickim sice prohrál, ale ten byl vyloučen za dotek pásky a to mu přitížilo.
Poláci celkově začali výborně, ale nakonec v semifinále měli jediného zástupce Janowskeho, a ten tam skončil nečekaně bez bodů. Jsem si jistý, že ve Varšavě se všichni budou chtít předvést daleko lépe. Navíc k nim přidá na divokou kartu startující Patryk Dudek, takže o polskou rivalitu je postaráno.
Zpátky do Slovinska. Jak to bývá často v stávajícím formátu Grand Prix, závod tak doopravdy začínal semifinálovými jízdami. V té první se prosadil Kildemand s Doylem na úkor Pedersena a zmíněného Pawlického. Pedersen bojoval ale na rozjetého Doyla nestačil a Kildemand byl k nezastavení od samotného startu. Ve druhém semifinále Lindbäck si vybral žlutou startovní pozici, z které se předtím dařilo, ale na startu vyhořel. Ani Greg Hancock nestačil na Holdera s Woffindenem, ale v semifinále cela čtveřice se držela v těsném závěsu a mohlo to dopadnout všelijak.
Skončilo ale tak, jak skončilo. Na startovní pásce ve finále se postavili Kildemand, Doyle, Holder a Woffinden. Jezdci už měli přečtenou dráhu a přesné nastavení motorky, takže po startu se už nenechali překvapit a přesto, že jeli těsný závod už k žádnému velkému boji nedošlo. Černého Petra posledního místa dostal Tai Woffinden, ale i ten musel být spokojen s bodovým ziskem na začátku obhajoby titulu.
Nejlepší vývoj měl závod pro Doyleho, který začínal s jedním bodem a s nulou. Peter Kildemand v Kršku byl k neudrženi. Na rozdíl od minulého roku nebyl ani jednou vyloučen za zavinění pádu soupeře a to asi bylo rozhodující.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
