Zdeněk Simota sehrál úžasné představení

Pocking – 2. července
Na Rottalstadionu v bavorském Pockingu se rozhodovalo o zbylých volných místech pro letošní světové finále juniorů. Na náročném ovále bylo k vidění vše, co plochá dráha divákovi může přinést.

Už v průběhu týdne zraněného dánského reprezentanta Mortena Risagera nahradil domácí jezdec Alexander Lieschke. Při tréninku se zranil brit Ben Wilson. Jeho kolega z reprezentace Edward Kennett zůstal na letišti v Anglii, jelikož neměl u sebe cestovní pas. Kuriózní na všem bylo, že jeho otec a tým byli připraveni na stadionu v místě konání, ale měli Edwardův cestovní pas s sebou. Tyto příhody dostaly do závodu Dána Patricka Hougaarda.

Více náhradníků už pořadatelé neměli k dispozici, což ovlivnil celkový počet na patnáct. Naše barvy hájil plzeňský Zdeněk Simota. Své účinkování zahájil dvoubodovým počinem, když nad jeho síly byl chorvatský talent Jurica Pavlic. Ve zbytku základní části Zdeněk předváděl dobré starty a precizní bojovnou jízdu, čímž nepoznal porážku na těžké dráze a dokázal plochodrážnímu světu, že se stává světovým jezdcem.

Na jeho skalpu zůstal i pravidelný účastník Grand Prix Antonio Lindbäck. Jejich souboj v šestnácté jízdě byl z jednich nezapomenutelných zážitků nedělního večera a přinesl obrovské nadšení zhruba dvacet fanoušků z Čech.

Přesto, že černý Švéd ve finálové jízdě triumfoval nad nejlepší dvojicí po základní části se 14 body nad naším Zdeňkem Simotou a Polákem Adrianem Miedzinskim, kteří ve stejném pořadí obsadili stupně vítězů. Na čtvrtém místě skončil nejlepší domácí junior Christian Hefenbrock.

Spokojený a usměvavý Zdeněk vůbec poprvé postoupil do finále mistrovství světa juniorů a to v hodině dvanácté, jelikož je to jeho poslední sezona v této kategorii. Druhý zářijový den tak bude moci v italském Terenzanu navázat na loňský úspěch pardubického Tomáše Suchánka.

O post náhradníka se museli rozjíždět Dán Patrick Hougaard a Australan Troy Batchelor, který měl nebezpečně vypadající pád ve své druhé jízdě z první pozice. Ve finále na domácí dráze se sveze také Ital Guglielmo Franchetti, který skončil za postupovými posty, ale pořadatel finálového klání má právo nasadit svého jezdce na úkor ostatních.

Velkým zklamáním pro rakouské fanoušky byl výkon a připravenost jejich miláčka Friedricha Wallnera, který nedokázal zatížit své konto ani jedním bodem. Zbylými postupujícími se stali Jurica Pavlic z Chorvatska, Robert Pettersson ze Švédska a dán Henrik Miller. Arbitrem závodu byl Antony Steele z Anglie.

Hlasy z depa – Zdeněk Flajšhanz
Zdeněk Simota: „Po prvním startu to nevypadalo moc dobře, protože se mi zdálo, že mi motorka moc nejede. Pak jsme vyměnili svíčku a upravili předstih a bylo to o dost lepší. Asi to hlavně udělala ta svíčka. Dráha byla zpočátku dobrá, pak se v nájezdech vytvořily díry, které natahovaly. Spokojen? To jsem moc, kéž by to takhle vyšlo i ve finále.“

Antonio Lindbäck: „Dráha byla velmi dobrá, hlavně že se dalo předjíždět. Ono je dost těžké se na takovýhle závod dobře připravit, protože některé soupeře jsem vůbec neznal. S technikou to bylo v pořádku, minulý týden mi GP zradilo zapalování, těch všechno vydrželo. Finálovou dráhu v Terenzanu neznám, tak uvidíme.“

Adrian Miedzinski: „Všecho bylo dneska O.K., ve finálové jízdě jsem chvíli jezdil na druhé pozici, ale pak mi natáhla díra v zatáčce po startu, zajel jsem trochu do hlubiny a už tam byl Simota. No byl to semifinálový závod, v září v Terenzanu chci ve finále bojovat o medaili, tam už půjde o všechno.“

Chistian Hefenbrock: „Pro mne bylo nejdůležitější se kvalifikovat do světového finále, to je splněno, takže jsem velmi spokojen. To, že jsem dnes ještě postoupil do finálové jízdy je super. Doufal jsem, že tam budu mezi prvními třemi, ale nevadí. Hlavně, že jsem se kvalifikoval do toho Terenzana.“

Fritz Wallner: „Minulý týden jsem měl pád v Natschbachu, myslel jsem , že už to bude dobré, ale zase se to ozvalo (ukazuje různými barvami hrající nateklou patu), nemohl jsem bolestí dál jezdit. Ne, žádné technické problémy s motocykly, jak si někteří myslí, jsem neměl. Odstoupil jsem jen kvůli bolestem.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)