Přišlo jaro a s ním i první boj o mistra světa na krátké ploché dráze

Krško – 22. dubna
Po tuhé zimě se konečně objevilo sluníčko, které zalilo Slovinsko a své paprsky upřelo na plochodrážní stadion do Krška, kam se sjeli k první velké bitvě účastníci letošní GP na krátké ploché dráze o titul mistra světa pro rok 2006. Někteří borci přijeli ve svých tradičních a známých barvách kombinéz, takže orientace směrem k divákům byla jednoduchá, jiní jako například Greg Hancock se představili v barvách nových a tudíž jsme si museli začít zvykat na jejich novou image. Hancock má pro letošní sezónu kombinézu v barvě světlemodré s černou, Tony Rickardsson pro změnu zvolil pro letošek stříbrnou barvu svých vlasů. Že by král králů uzavřel seriál stříbrnou medailí? To jsou asi velmi předčasné úvahy.

Mezi novými účastníky GP je pro rok 2006 Matej Žagar, který po loňských výborných výsledcích dostal důvěru BSI a obdržel divokou kartu. Dalším nováčkem je Niels Kristian Iversen z Norska, který se na dráhu v Kršku podle plochodrážních drbů dostal díky neukázněnosti svého kolegy Hanse N. Andersena, jenž prý kritizoval vše kolem GP včetně Ole Olsena a proto byl ze závodu vyřazen. Divokou kartu pro závod ve Slovinsku obdržel rovněž domácí jezdec Matej Ferjan.

Celý závod byl skvěle připraven, vyšlo počasí, za celou dobu jsem zaznamenala pouze jeden jediný pád, který byl navíc z těch nejlehčích, průběh závodu nebyl nijak zdržován a diváci byli snad jako vždy při takových vrcholných akcích úžasní.

V první jízdě se divákům představil z první dráhy Hampel, ze druhé Hancock, třetí dráha patřila druhému z Poláků Gollobovi a ve čtvrté se usadil Iversen. Nejlepší start měl Hancock, který získal okamžitě náskok a tak se boj odehrával pouze o druhé a třetí místo mezi Hampelem a Gollobem. Hampel se nakonec svého určitě známějšího kolegy nezalekl a do cíle přijel před Tomkem na druhém místě. Gollob si připsal tedy za třetí místo jeden bod, bez bodu na čtvrtém místě dojel Iversen.

Jízda s číslem tři a v ní poprvé mistr světa. Červená dráha Lee Richardson, modrá dráha Tony Rickardsson, bílá Antonio Lindback a žlutá Andreas Jonsson. Po startu se do čela dostal Lindback spolu s Jonssonem, Tony Rickardsson se usadil až na třetí příčce, stačil mu však výjezd ze zatáčky a okamžitě se ve výjezdu dostává na špici, kterou jak je u něho zvykem už nikomu většinou nepřenechává a tak tomu bylo i v tomto případě. Jonsson se trochu pral o svoje druhé místo s Lindbackem, ale nakonec dva body uhájil. Třetí byl tedy mladý Švéd a čtvrtý dojel do cíle Richardson.

Další jízda, která nenechala v klidu domácí fandy byla jízda s číslem šest, jelikož v ní startoval domácí Matej Žagar, který si na helmu oblékl červený povlak. Ze druhé dráhy startoval Richardson, ze třetí Hancock a ze čtvrté Crump. Nutná úprava spojky a pak už jen zaburácí motory a páska vystřelí nahoru. Dvě plochodrážní hvězdy zůstávají za očekáváním, Crump jede jako třetí Hancoch pole uzavírá. Třem bodům letí doslova vstříc Richardson a za ním za velkých ovací domácího publika Žagar. Ve třetím kole však Žagar vyrobí chybu za kterou ho okamžitě tvrdě trestá Crump a odsouvá ho na třetí příčku. Žagar se však s jedním bodem nehodlá spokojit, znovu zabojuje a opět se vrací na druhé místo před mistra světa z roku 2004. Do cíle přijíždí první Richardson, před Žagarem a třetím Crumpem. Hancock se boje téměř neúčastnil a tak zůstává v této jízdě bez bodu.

Kdo startoval ze čtvrté dráhy většinou byl poražen, což se stalo i úřadujícímu mistru světa Tonymu Rickardssonovi, když ho v deváté jízdě porazil Crump a Nicholls. Naopak nejlepší dráhy pro start se zdály být druhá s první. V základní části se opět ukázalo, že známá jména jako Pedersen, Crump, Adams, Rickardsson, Nicholls, Gollob a mladíček Linback, který už loni stál na stupních vítězů, o sobě opět v tomto roce dají vědět a že mezi těmito jezdci se asi bude rozhodovat o titulu. Žádné překvapení se tedy nekonalo až možná na Žagara, který se dostal do semifinále a i on tedy ukázal, že se s ním bude muset počítat. Na druhou stranu za očekáváním zůstal Hancock, kterému nová kombinéza štěstí nepřinesla.

Kamery bedlivě sledují všechny aktéry losování prvního i druhého semifinále. Jako první přistupuje ke stolku s barevnými destičkami Tony Rickardsson, dlouho se nerozmýšlí a sáhne po modré cedulce, jako druhý losuje Pedersen a bere červenou dráhu, Žagar si vybírá bílou a na Linbacka zbyla dráha žlutá. Do druhého semifinále má možnost první volby Crump a opět jako Tony sahá po modré barvě, Gollob jde losovat jako druhý a vybírá červenou, třetí si přichází pro bílou barvu Adams a možnost výběru už nemá Nicholls, na toho na stole čeká žlutá barva.

1.semifinále
Nervy na startu pracují, konečně je odstartováno a do čela se dostává Pedersen za ním Žagar, který však po výjezdu ze zatáčky ztrácí svoji pozici tím, že jej podél prken předjíždí Rickardsson, Žagar se sice stále snaží s tím něco udělat a pravdou je, že na něho příliš neztrácí. Jenže co je to platné, Rickardsson jen málokdy opouští svoji pozici, tím spíše, když jde o postup do finále. Žagara před sebe Rickardsson již nepustí. Do finále jde Pedersen společně s Rickardssonem, Žagar je třetí, ale za svůj výstup v první GP se rozhodně nemusí před domácím publikem stydět, Linback dojíždí jako poslední a i pro něho se brána finále definitivně zavřela.

2.semifinále
Po startu se do čela dostává Gollob, přes kterého se ale doslova podél prken přežene Adams a okamžitě všem naděluje půl rovinky, za ním svádí nádherný boj Gollob s Crumpem, Určitě je to jedna z nejhezčích jízd večera. Crum se snaží Golloba předjet ze všech možných stran zprava zleva, ale Gollob mu velice čistě brání v předjetí. Crump se pomalu smiřuje s tím, že se do finále nepodívá, když v tom se na Adamse doslova nalepí smůla, motocykl mu vypoví službu a přestává jet, Adams to má do cíle ještě půl roviny a to asi nebude stačit, kolem něho se přežene nejen Gollob a Crump, ale i Nicholls, který do této chvíle jezdil na posledním místě. Adamsovi nezbývá než se nešastně začít mlátit rukama do helmy. Výpadek motocyklu přišel v nejméně vhodnou dobu. Do finále jde Gollob a Crump.

Finále
Opět se losují dráhy. Červenou si bere Rickardsson modrou Crump, bílou Gollob a žlutou Pedersen. Všichni jezdci si pečlivě připravují své motocykly na startu a hledají tu nejlepší možnou stopu u pásky. Páska vyletí nahoru a jezdci pouští své spojky. Do čela jde Crump za ním Gollob společně s Rickardssonem, co však provede Pedersen doslova zvedá diváky ze sedadel. Z posledního místa se středem protáhne kolem Rickardssona Golloba, posléze i Crumpa, nabere ohromnou rychlost a všechny je nechává za sebou. Jízda hodná mistra světa. S tím asi nikdo nepočítal. Ze čtvrtého místa se Pedersen dostává na první….i tak se dá jet plochá dráha, proto je krásná a proto nás baví. Crump se snaží Pedersena předjet, je to však marné, všechny zaskočil a zaslouženě vyhrál. Crump je druhý, třetí dojíždí Gollob. Rickardsson se tentokrát na stupně vítězů nedostane. Snad příště. Opětně jsme se měli na co dívat, opětně děkujeme televizi Galaxie sport za přímý přenos, opětně děkujeme panu Procházkovi a Hejtíkovi za komentář a opětně se budeme těšit na další díl této otevřené bitvy pořádných chlapů na téměř létajících strojích.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)