Daugavpils – 4. července
Jeden bod chyběl Aleši Drymlovi, aby v semifinále kvalifikace o SGP 2010 v lotyšském Daugavpilsu získal deváté místo nutné pro postup alespoň v roli náhradníka. Slovák Martin Vaculík byl třináctý. Zvítězil Jurica Pavlic, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Jaroslaw Hampel a Fredrik Lindgren.

Praha – 4. července
Nominace pěti jmen pro závod světového poháru družstev vedla Luboše Tomíčka, aby rezignoval na reprezentační starty. Manažer reprezentace Milan Špinka si ovšem za svou nominací stojí. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že jej ke změně ve vítězné sestavě z Daugavpilsu motivovala touha po výsledku.

„Jde o to, že v nejužším výběru je šest jmen,“ vysvětluje Milan Špinka, proč v pětici národního týmu bude místo Luboše Tomíčka Josef Franc. „Pepe byl tím šestým už loni, přijel do Anglie a trénoval s námi. Lubošovi to letos moc nejde. V mistrovství světa a Evropy všude vypadl a ani na extralize se mu nedaří. A Pepe je zatím jako jediný Čech ve finále mistrovství Evropy! A Luboše jsem nevyřadil úplně. Nabídl jsem mu, aby jel jako šestý stejně jako Pepe loni v Coventry. Jenže on se namíchnul. Rezervu potřebuješ, aby se nestalo jako kdysi, když se v Anglii zranil při tréninku Tonda Šváb a na poslední chvíli se musel shánět Topas.“

Nicméně Luboš Tomíček argumentuje slibem, že vítězná sestava z kvalifikace v Daugavpilsu se nezmění ani pro Vojens. A dodává, že v Lotyšsku rozhodně nebyl nejslabším článkem národního týmu.

„Já potřebuji co nejlepší výsledek,“ vnímá Milan Špinka tuto otázku pragmaticky. „Je to sport a Luboš má teď období, že mu to moc nejde. To je prostě život. Avšak každý musí být soudný. Lubošova slova jsou silná, ale nejlepší je, a hovoří výsledky. V Daugavpilsu to vyjel, ale já potřebuji výsledek teď, abychom postoupili aspoň do last chance.“

Foto: Jan Neruda

Praha – 4. července
Luboš Tomíček letos neprožívá optimální sezónu. Počet závodů se mu dramaticky zmenšil, nicméně on se statečně pere s osudem. Ten mu ovšem připravil další ránu. V nominaci pětice reprezentantů pro úvodní závod světového poháru družstev jeho jméno chybí. Pražský závodník vnímá nominaci jako křivdu a odvolává se na slib, že vítězná sestava z kvalifikačního kola v Daugavpilsu zůstane beze změny. Jako reakci ohlásil, že nebude startovat v reprezentaci, dokud ji povede Milan Špinka.

„Co se odehrálo, je, že nominace na světový pohár družstev je beze mě,“ odhaluje Luboš Tomíček příčiny své současné zasmušilé nálady. „Mám slabší rok, není to ono. Ale slovo pana Špinky bylo, že jsme si v Daugavpilsu vyjeli postup a že pojedeme ve Vojensu. Já jsem v Daugavpilsu nebyl nejhorší, a proto se mi nelíbilo, že mě do nominace nedal.“

Místo něho nastoupí ve Vojensu klubový kolega Josef Franc. „K čemu je potom mistrovství republiky, podle kterýho se dělají nominace?“ ptá se Luboš Tomíček. „Byl jsem tam třetí, vyjel jsem si to. Vyjel jsem si to v kvalifikaci v Daugavpilsu. Teď mám na rozdíl od Pepeho míň závodů. A když nebudu počítat poslední extraligu v Plzni, měl jsem výsledky stejný jako on.“

Bezprostřední reakce Luboše Tomíčka je nekompromisní. „Proto nepojedu za Českou republiku, dokud bude pan Špinka řídit reprezentaci,“ říká jednoznačně. „Nevidím taky důvod, proč jezdit mistrák, když je to k ničemu. Mistrovství světa můžu klidně jet třeba za Ameriku…“

Foto: Jan Neruda

Praha – 3. července
V rozpětí jednoho týdne se české národní týmy postaví do boje na dvou opačných pólech mezinárodního spektra. Příští sobotu v dánském Vojensu odstartuje letošní světový pohár družstev, kde se naši postaví Švédům, Dánům a Rusům. Hned další sobotu pojedou devatenáctiletí mladíci evropské semifinále do devatenácti let proti Němcům, Rusům a Ukrajincům. Milan Špinka, kouč reprezentace, už vyřešil nominační otázku.

Foto: Jan Neruda

Daugavpils – 2. května
Český národní tým má za sebou úspěšný vstup do světového poháru družstev. Na rozbité dráze v lotyšském Daugavpilsu zvládl na jedničku kvalifikační kolo a po napínavém průběhu postoupil do finálové části šampionátu. Vítězství se přitom v Pobaltí nerodilo vůbec lehce a postup rozhodně nebyl zadarmo. Potvrdila se tak předpověď řady expertů, kteří před závodem očekávali tuhý boj především s domácím družstvem, přičemž bez šancí neměli být ani Američané v čele s Hancockem, jediným pravidelným účastníkem letošního Grand Prix, který se v závodě představil. Otázkou bylo, jak si s dráhou poradí mladíci zvyklí na podstatně menší zámořské ovály.

Náš manažer Milan Špinka sázel na osvědčený tým, který tvořili bratři Drymlové, Matěj Kůs, Luboš Tomíček a Adrian Rymel. Od druhé rozjížďky, kterou vyhrál Adrian Rymel se naši usadili na první pozici a s větším, či menším náskokem tam vydrželi až do konce závodu. Největšími a vlastně jedinými soupeři jim byli domácí borci hnáni téměř zcela zaplněným stadionem. Především PuodŸuks a Bogdanov byli na své dráze mimořádně nebezpečnými soupeři a starali se o to, že náš bodový odstup během závodu nikdy nepřesáhl deset bodů.

Stíhačka Lotyšů byla nakonec marná, na přímé ohrožení naší postupové příčky jim naštěstí síly nestačily. Celý náš tým se tak mohl po závodě spolu hrstkou nadšených fanoušků radovat z postupu a těšit na dalších boje světového poháru. Cennou devízou družstva byla hlavně vysoká vyrovnanost, když všichni z nominované pětice závodníků dokázali výrazně přispět do bodové pokladnice týmu.

Postupové ambice zbylých družstev vzali za své po druhé sérii, od té doby Američané s Finy bojovali už jen o třetí stupínek. Oč měli zámořští borci výraznější individualitu ve famózním Hancockovi (ztratil jediný bod), o to byli Seveřané vyrovnanější, což se nakonec ukázalo rozhodující. Američané navíc doplatili na řadu pádů v závěrečných dvou sériích, kdy už byla tra značně rozbitá.
Boje o světový pohár družstev vyvrcholí v polovině června, naši se představí 11.7. v dánském Vojens.

Foto: Jan Neruda

Daugavpils a Terenzano – 2. května
Na dvou místech včera proběhly kvalifikace pro finálovou část světového poháru družstev. V obou případech se o jediné postupové místo strhla úžasná bitva. V Lotyšsku nakonec český nároďák porazil domácí výběr o pouhé tři body. V Itálii musel ke slovu přijít rozjezd,v němž se Matej Žagar vypořádal s Martinem Smolinskim.