Marmande – 14. července
Po triumfu v Herxheimu a evropském šampionátu v St. Macaire se Jannick de Jong radoval z vítězství také v dnešním druhém finálovém závodě světového šampionátu na dlouhé dráze v Marmande. Společnost na stupních vítězů mu dělali Erik Riss a Mathieu Tresarrieu. Josef Franc se zastavil těsně před branami semifinále, které mu zabouchla pomocná kritéria při rovnosti s Joonasem Kylmäkorpim, který po fatální tréninkové poruše musel vzít zavděk vypůjčenými motocykly od Henry van der Steena.

„V neděli večer opravdu hodně pršelo a voda poznamenala i stav dráhy v pondělí odpoledne,“ vypráví Zdeněk Schneiderwind, který doprovázel Josefa France. „Bylo hodně náročný spasovat se s dráhou a Pepemu se to nepovedlo úplně podle představ. Nakonec vyválčil osm bodů stejně jako Kylmäkorpi a do semifinále neproklouzl. Skončil jedenáctý a bude bojovat v dalších závodech, aby se mohl dostat blíže k medailovým pozicím.“

Průběžný stav seriálu:
1. de Jong 43, 2. Riss 38, 3. M. Tresarrieu 34, 4. Kylmäkorpi 33, 5. Katt 28, 6. Hall 25, 7. Franc 22, 8. Tebbe 20, 9. Fabriek 19, 10. S. Tresarrieu 18, 11. Appleton 13., 12. Woodward 12, 13. Howe 12, 14. Speiser 12, 15. Pijper 11, 16. Diener 5, 17. Frenk 2, 18. Dubernard 1, 19. Ostyn 0, 20. Eibl 0.

Marmande – 13. července
Mistrovství světa na dlouhé dráze se ve francouzském Marmande pořádá tradičně v předvečer pádu obávané pařížské pevnosti Bastila v úterý 14. července 1789. Letos se však pojede až na samotný státní svátek, který se pravidelně slaví od roku 1880. Dnešní mítink byl totiž dnes krátce po sedmnácté hodině přeložen. Zdeněk Schneiderwind se magazínu speedwayA-Z přihlásil přímo z místa dění.

„V Marmande neprší,“ hlásí pražský trenér, který vyrazil do Francie s motocykly Josefa France, zatímco jejich majitel přiletěl v sobotu z Britských ostrovů. „Neprší, ale chčije. A chčije a chčije.“

Nesmrtelná věta, kterou proslavil herec Josef Kemr, by v plochodrážních kuloárech se používala již předtím, vystihuje osud dnešního závodu. „Pojede se až zítra od patnácti hodin,“ vzkazuje Zdeněk Schneiderwind napříč západní Evropou.

Tayac – 5. července
Richard Wolff skončil v semifinále mistrovství světa na dlouhé dráze v Tayacu patnáctý a do challenge v Mariánských Lázních nepostoupil. Triumfoval Stephane Tresarrieu, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Dirk Fabriek a Mathieu Tresarrieu.

Herxheim – 29. května
Když na startu páté jízdy prvního letošního finále světového šampionátu na dlouhé dráze v Herxheimu najel do pásky Bernd Diener, asi málokdo tušil, že se blíží historická chvíle v dějinách ploché dráhy. Na jeho místo se z pozice prvního náhradníka postavila Nadine Frenk. Šestadvacetiletá závodnice, kterou známe i Mariánských Lázní, solidně odstartovala a z chumlu po první zatáčce vyjela na čtvrtém místě, což v danou chvíli znamenalo jeden bod.

Toto se ale jen velmi málo zamlouvalo poslednímu Richardu Speiserovi, který se všemožnými útoky po celá čtyři kola snažil před svoji soupeřku dostat. V minimálně dvou případech už byly stroje bojující dvojice nastejno a zdálo se, že nápor vicemistra světa z roku 2011 bude úspěšný. Německá Amazonka hnána vidinou naděje prvního ženou vybojovaného bodu ve světovém finále však svoji pozici nehodlala pustit a ve výjezdu byla rychlejší. Že si bod určitě vyjede, začalo být jasné ve chvíli, kdy soupeřící dvojice míjela na protilehlé rovince posledního kola pomalu jedoucího Stephana Katta. Jejich německého krajana z boje o mistrovské body diskvalifikovala prázdná zadní pneumatika. Nadine Frenk navíc svůj statečný boj dotáhla do úspěšného konce. Mocně atakujícího Richieho Speisera před sebe nepustila a za nadšeného aplausu zaplněného hlediště svůj bodový zisk zdvojnásobila. Ačkoliv se už v dalším průběhu závodu na dráze, kterou zná velmi důvěrně (bydlí v sousedním Kuhardtu) neobjevila, postarala se o historický zápis do plochodrážních tabulek.

Zajímavé je, že se zástupkyně slabšího pohlaví ve světovém měřítku prosazují víc na dlouhé dráze. Před pár lety byla velice úspěšná u nás dobře známá Holanďanka Nynke de Jong. Ta se probojovala do semifinále mistrovství světa, brány finálové série ji však zůstaly zavřené. Divoká karta v jejím případě jen těžko přicházela v úvahu, protože Nynke jezdila většinu kariéry na přání sponzora s německou licencí. Dostat divokou kartu coby cizinka bylo víceméně utopií, u našich západních sousedů se vždy našlo uchazečů o jednorázovou účast než možných adeptů. Ve světovém finále se tak jako první objevila loni naše Michaela Krupičková, když rovněž z pozice náhradníka zasáhla do jedné z jízd dlouhodrážního Grand Prix na čtyřistametrovém oválu v polském Rzeszowě. Se svými konkurenty držela krok statečně a jezdila v dostřelu, bodový zisk z toho ale nakonec nebyl. První ženou, která bodovala ve finálovém závodě mistrovství světa, se tak stala až Nadine Frenk v Herxheimu.

Sluší se ještě dodat, že v juniorském finále v Pardubicích v roce 2001 bodovala Sabrina Bøgh, dívka ze známé plochodrážní rodiny. Její strýc Kurt se stal s legendárním Ole Olsenem vicemistrem světa dvojic. Tehdy devatenáctiletá Dánka zanechala velmi dobrý dojem a vyjela dva body v památném závodě, v němž Tomáš Suchánek smutnil z bramborové medaile za Danielem Davidssonem. Triumf si tehdy vychutnávali nový šampion Roman Chromik a druhý, dnes už nežijící Rafal Kurmanski. Šlo však o závod ranku mistrovství Evropy, na body ze světového finále bylo nutno počkat dalších třináct let do květnového Herxheimu.

Foto: Zdeněk Flajšhanz