Praha – 12. září
Po pádu během tréninku v Chabařovicích musel Dominik Hinner ze svých závodních plánů škrtnout prakticky celý srpen. Do sedla se vrátil během sobotní juniorky v Liberci. Co čert nechtěl, znovu se ocitnul na marodce. A vzhledem k podzimu za dveřmi s největší pravděpodobností do konce sezóny.

„Zlomená kost v pravém zápěstí,“ hlásil po svém návratu do potemnělého pavlovického depa, zatímco se opodál nafukoval horkovzdušný balón, dychtivě sledovaný aspiranty vzduchoplavby. „Hned mi to srovnali.“

Pražský junior si své zranění přivodil během pádu v rozjížďce s číslem pět, když jako první upadl jeho klubový kolega Ondřej Veverka. „Lek‘ jsem se Benka, jak se přetočil,“ vyprávěl Dominik Hinner. „Chtěl jsem ho objet. Veve se klouzal po zemi, kouknul sem se před sebe a viděl před sebou nafukovačky. Měl jsem to hned položit, ale v nejdůležitějším okamžiku jsem se rozhod‘ blbě.“

A jaká je prognóza rekonvalescence? „Říkali, že šest tejdnů,“ pokrčil Dominik Hinner rameny. „Myslím, že jsem teď ten návrat uspěchal. Nebyl jsem ještě otrkanej‘, starty se dařily, ale nedal jsem to mezi ně.“

Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlé uzdravení!

Ilustrační foto: Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 10. září
Michael Hádek v dnešním posledním závodě české juniorky sice prohrál s Rolandem Benkö, avšak jinak šel od vítězství k vítězství. Naproti tomu Václav Milík sice třikrát vyhrál opakovanou pátou jízdu, ale nakonec projel cílem druhý kvůli defektu pneumatiky. Když ho v patnácté jízdě odvedl ještě Michal Škurla, bylo o titulu Michaela Hádka definitivně rozhodnuto. Stopětadvacítky, jež byly přerušeny kvůli tmě po pádu Michala Dvořáka, se staly kořistí Richarda Geyera, ovšem Michal Škurla už nemůže být předstižen. Bohužel byly v permanenci sanitky a do nemocnice kromě slánského stopětadvacítkáře odvezly ještě Ondřeje Veverku, Dominika Hinnera a Patrika Mikela. Nejhůře dopadl Dominik Hinner, který si zlomil kost v předloktí.

Nešastná rozjížďka s číslem pět
Pětatřicet rozjížděk celkem čekalo dnes na libereckou pořadatelskou partu. Začátek v šestnáct hodin vzbuzoval trošku obavy s ohledem na padající soumrak, ale kvalifikace pro juniorku startovala za plné sluneční palby. Její první dvě rozjížďky ovládli Maďaři. Patrik Nagy triumfoval v té první, Roland Benkö ve druhé, přičemž vedení neztratili ani na vteřinu.

Zbývající česká čtyřka zamířila do rozjížďky s číslem tři. Stanislav Pouznar si zapomněl brýle a závadu na své výstroji si uvědomil, když z časového limitu zbývala jediná minuta. Stihnul se vrátit včas, aby odstartoval jako pánbůh. Už v úvodním výjezdu měl na své pronásledovatele k dobru bezmála deset metrů.

Poslední místo v hlavní šestnáctce si na poslední chvíli zajistili Michal Klein. V závěrečné zatáčce navedl svůj motocykl pod Davida Štěrovského a projel pod ním jako nůž máslem. Pardubičan stejně jako třetí Mšeňák Zdeněk Růžička museli plnit úlohu náhradníků.

Počátek hlavního klání byl prost jakýchkoliv překvapení. „Chtěl by dneska vyhrát,“ řekl mechanik Antonín Polák, když se přišel podívat, jak se Romanu Čejkovi povede v rozjížďce s číslem jedna. Se žlutým povlakem na své přilbě perfektně odstartoval a ve druhé zatáčce nepustil před sebe Eduarda Krčmáře. Ten se cpal razantně dopředu, avšak Roman Čejka byl neméně důrazný. Eduard Krčmář navíc s prasklým jazýčkem sedla neuhlídal ani druhé místo, o něž ho ve druhém okruhu připravil Roland Benkö.

Václav Milík se vydal za snížením své dvoubodové ztráty na pozici leadera šampionátu skvělým startem ve druhé jízdě. Nepustil před sebe Patrika Nagyho, útočícího vnějškem první zatáčky. A záhy zmizel svým pronásledovatelům, kteří rozpoutali melu. Z ní nejvíc profitoval Pavol Pučko. Michael Hádek však ve čtvrté jízdě odrazil Pardubičanův dálkový útok vítězstvím stylem start – cíl. Mezi neporažené se mezitím ve třetí jízdě zařadil i Jan Holub.

Rozjížďku s číslem pět nejlépe rozehrál Ondřej Veverka, jenže Václav Milík se dral dopředu vnějškem, aby si už v úvodní výjezdu mohl říkat vedoucí jezdce. Ve druhém kole se však Ondřeji Veverkovi vzepjal motocykl, Pražan se smekl a upadl. Dominik Hinner se ve snaze vyhnout se kolegovi vletěl rovnou do nafukovacích mantinelů.

Akce posádky sanitky, dnes první, avšak bohužel ne poslední, byla dílem okamžiku. Dominik Hinner si stěžoval na naražené zápěstí a vyšetření v nemocnici později odhalilo frakturu jedné z kostí. „Milda na venku, já na lajně,“ vyprávěl o incidentu Ondřej Veverka. „Najednou svíce. Říkám si, je to dobrý, kluci jedou. Najednou slyším sténání, otočím se a tam Domíno. To mě na tom sere. Já mám jen naraženou pánev, ten Domíno je horší.“

Lek‘ jsem se Benka, jak se přetočil,“ líčil Dominik Hinner. „Chtěl jsem ho objet. Veve se klouzal po zemi, kouknul sem se před sebe a viděl před sebou nafukovačky. Měl jsem to hned položit, ale v nejdůležitějším okamžiku jsem se rozhod‘ blbě.“ Do nemocnice zamířil i Ondřej Veverka, jemuž zničehonic vyskočil otok nad pánví ve velikost sevřené pěsti.

Pátá jízda jakoby se nemohl zbavit svého prokletí ani nadále. Červená světla blikala i při repete, naštěstí jen kvůli upadlému deflektoru Davida Štěrovského. Pardubický náhradník, jenž zastoupil Dominika Hinnera, byl vyloučen a mohlo se startovat potřetí. Dopředu se opět dostal Václav Milík, který vodil Rolanda Benkö až do třetího kola. V něm Maďar využil měknoucí pneumatiky vedoucího závodníka a zmocnil se třech bodů, které Václav Milík vybojoval de facto už potřetí v řadě. A pak, že je nešastné číslo třináct!

Jediná prohra pana mistra
Hodinky ukazovaly už půl šesté a přitom prakticky většina dnešního programu byla teprve před námi. Zpoždění nechtěně zvýšil i samotný rozhodčí. Jaroslav Líbal poslal závodníky pryč od roštu šesté jízdy, jelikož si myslel, že odjíždí sanitka. Nedorozumění se naštěstí vysvětlilo, protože odjíždějící modře blikající vůz byla jiná ambulance, která dorazila pro zraněné Pražany.

V rozjížďce s číslem šest prodloužil sérii své neporazitelnosti Michale Hádek, když záhy odkázal útočícího Pavla Pučka do patřičných mezí. Stejně si vzápětí počínal Jan Holub, by ho na sklonku druhého kola předčil Eduard Krčmář. Na metě byl však dřív Jan Holub, když také jemu sebral tři body unikající tlak ze zadní pneumatiky. Oba borci ve mšenských vestách osaměli na čele průběžné klasifikace.

Do osmé jízdy odstartoval nejlépe Roman Čejka. Avšak Michal Dudek za sebou nejprve nechal Michala Škurlu, aby posléze atakoval svého mladšího klubového kolegu. A ve druhé zatáčce druhého kola mu definitivně sebral první místo. Třetí série startovala o více než půlhodiny později, jelikož se lékař musel věnovat Patriku Mikelovi, který upadl v šesté jízdě stopětadvacítek. Protože blížící se tmu nešlo zadržet, jury rozhodla, že pětistovky pojedou teď až do konce, zatímco pomalejší stopětadvacítky počkají.

V rozjížďce s číslem devět inkasoval Jan Holub už třetí triumf, jehož úhelným kamenem se opět stal perfektní start. „Nejspíš nějaká náhoda,“ komentoval se smíchem, že se zbavil své letité bolesti. Vzápětí Václav Milík přistřihnul křidélka Michalu Dudkovi. Slaňák se navíc v první zatáčce propadl až za Ondřeje Smetanu. A aby se vrátil na druhou příčku, musel se ve výjezdu ze druhé zatáčky sakramentsky snažit. Ani Michael Hádek, ani Roman Čejka ve svých jízdách nezaváhali a ozdobili své skóre dalšími trojkami.

Překvapení nachystala až třináctá jízda. Zdeněk Holub před ní litoval, že má na svém účtu jen dvě body, které získal porážkou Davida Štěrovského a Michala Kleina. Nyní však zaskočil trio favorizovanějších závodníků perfektním startem. Roland Benkö a Michael Hádek však před něho šli již v první zatáčce. „Nasral mě, že mě odved‘,“ uvedl Michael Hádek později na adresu maďarského závodníka. By se snažil, musel se smiřovat s prohrou, jelikož jediné předjetí, které jsme viděli, zajistil Michal Dudek. Na poslední chvíli sebral bod Zdeňku Holubovi, nicméně šance na poslední mistrovské pódium v životě se mu už vzdálila.

Ztráta Michaela Hádka ovšem neměla žádný dopad na stav šampionátu, jelikož Václav Milík přišel v patnácté jízdě o další bod. Pardubičanovi nevyšel start. V první zatáčce objel všechny jenom ne Michala Škurlu. „Byl jsem rychlejší, jel dobrou stopu a občas o něm i věděl,“ líčil Pražan, který opět skákal z pětistovky na stopětadvacítku, své vítězství.

Jan Holub mezitím vyhrál čtrnáctou jízdu, Roman Čejka zase nepoznal přemožitele v té šestnácté. Šampionát byl víceméně rozhodnut, závod vedl neporažený Jan Holub. Michael Hádek a Roman Čejka měli o bod méně, zatímco Roland Benkö a Václav Milík měli po deseti. Roland Benkö však vykročil směle k pódiu, když triumfoval ve slabší sedmnácté jízdě.

Potom se mezi vítěze zapsali Michal Škurla a Eduard Krčmář. První se radoval, druhý o poznání méně. „Chtěl jsem bednu,“ přiznával otevřeně své zklamání. Za nastávajícího šera tu však byla prestižní rozjížďka s číslem dvacet. Václav Milík skvěle odstartoval. Michael Hádek vyřešil mezitím zbývající dva a v nájezdu do druhé zatáčky proklouzl pod Václava Milíka.

„Když jsem viděl Milíčka pod sebou, nevěřil jsem tomu,“ komentoval Michael Hádek vítězství nad svým celoročním soupeřem, které korunovalo jeho dnešní vítězství i mistrovský titul. „Ale když jsem viděl, jak to dává na prkna, dal jsem mu to tam!“ Roman Čejka protnul metu před Janem Holubem a Maďaři se v depu začali radovat. Roland Benkö totiž skončil jako druhý, zatímco závod vyvrcholil tříčlenným rozjezdem o třetí místo.

Rozjezd opanoval Václav Milík. Roman Čejka chtěl mermomocí opět na stupně vítězů, když už na ně čekal tak dlouho. V první zatáčce Pardubičana objel, avšak Václav Milík byl znovu pánem situace už v následujícím nájezdu. „Venda tam proplul jako myška,“ vysekl mu pochvalu poražený Roman Čejka.

Pohled na nádherný balón jedinou odměnou
Stopětadvacítky jely v Liberci už potřetí v řadě. Jejich předposlednímu mistrovskému klání vévodilo neuvěřitelných jedenáct jme ve startovní listině. Mítink však poznamenalo mnoho pádů. Ten se nevyhnul ani suverénu pavlovického oválu Patriku Mikelovi. Po úvodním triumfu nad Jakubem Ondrouškem si při útoku na Michaelu Krupičkovu brnknul o její zadní kolo. Skončil v nemocnici, necítil se dobře a motala se mu hlava, ale naštěstí z kolize vyvázl bez vážnějších následků.

Pád přibrzdil také Jakub Ondrouška, takže dvojici pozůstalých favoritů Michala Škurlu proháněl jedině Richard Geyer. Němec v rozjížďce s číslem čtyři, která se opakovala kvůli pádu Michala Dvořáka, dvakrát odvedl Michala Škurlu. Ten však předtím v rozjížďce s číslem dvě dokázal korunovat své útoky na Michaelu Krupičkovou předjetím na protilehlé rovince posledního okruhu.

Už se pořádně setmělo, když měly stopětadvacítky vyvrcholit svou poslední sérií. Michaela Krupičková prolétla cílem jako blesk, ale slánský debutant Michal Dvořák upadl těsně před šachovnicovou vlajkou. Byl v bezvědomí a sanitka ho odvezla do nemocnice, naštěstí už jako posledního svého nedobrovolného pasažéra.

Tam už byla prakticky neproniknutelná a s mítinkem byl amen. Pětistovkáři si na pódiu rozebrali své ceny a vedle startovního roštu se pyšně nafukoval nádherný balón. Plameny plnící jeho útroby osvětlovaly scénu a lákaly diváky s platnou vstupenkou k letu do dvacetimetrové výše nad pavlovický stadión. Richard Geyer, Michaela Krupičková i Michal Škurla ho mohli také obdivovat. Čekali totiž na vyhlášení své kubatury. Ale marně, takže pohled na nebeský stroj jim byl jedinou odměnou.

Hlasy z depa
„Jsem spokojenej‘, jen mě nasral ten Maďar, že mě odved‘,“ svěřoval se Michael Hádek. „Odjeli jsme stejně, ale on to ze čtyřky protáh‘ v materiálu. Teď jsem s Vencou nevěděl, co vymyslet, prdnul jsem to pod něj a vyšlo to. Na starý kolena mám titul. Ani si neuvědomuju, že jsem mistr, to mi dojde až po pátým pivu (smích). Měl jsem víc štěstí než rozumu. Kdybych byl připravenej‘, neměl bych defekt ve Mšeně a bylo to jasný. Na začátku sezóny jsme se vsadili o sud piva, jeden bude u Holoubka, druhej‘ u Milíčků. Platí oni, paráda, ale musí to bejt‘plzeňská dvanáctka!“

„Smíšený pocity, to tam napiš,“ nebylo Václavu Milíkovi vůbec do řeči. „Snažil jsem se, až mě z toho porazil Michal Škurla. Snad příští rok, až odejde Haďas! Ale i kdyby tam byl, tak bych vyhrál já! Neposral bych ani jeden závod!“

„je to škoda, moh‘ jsem bejt‘ zase na bedně,“ krčil rameny Roman Čejka. „V rozjezdu jsem tam byl, ale Venda tam proplul jako myška. Hezky jsem si zajezdil. Největší chybu jsem udělal ve svý druhý jízdě. Nechal jsem se předjet od Michala Dudka. Ten bod mi mně píchnul.“

„Mohlo bejt‘ maximum,“ připomínal Jan Holub své čtyři vítězné jízdy zakončené závěrečnou nulou. „Ale stejně by mi to bylo prd platný v celkovým pořadí. Takže mám bronz. Uvidíme, jak to vyjde příští rok. Dneska mi to sedlo, dobře se jelo. Měl jsem pěkný starty, to byla nejspíš nějaká náhoda (smích).“

„Praskly dva jazýčky pod sedlem,“ nebyl Eduard Krčmář zrovna ve výřečné náladě. „Mohlo to bejt‘ lepší, chtěl jsem bednu, ale nevyšlo to. Měl jsem smůlu, druhou jízdu jsem jel na prázdný gumě. Byl jsem před Jéňou, najednou jsem se přetočil a nakonec mě málem předjel i Pouznar.“

„Normální pocity,“ odpovídal Michal Dudek na dotaz, jak se cítí po poslední juniorce své kariéry. „Každej‘ den není posvícení. Závody nevyšly. Jednou se dařilo, jednou se nedařilo. Takovej‘ je život, jednou budeš mít smůlu, jednou štěstí.“

„Začátek závodu nic moc,“ bilancoval Michal Škurla. „Na konci jsem to ale zmák‘. Šlo to pěkně od startu. S Vencou jsem byl rychlejší, měl dobrou stopu a občas o něm věděl.“

Kvalifikace:

	I.	II.	III.
1. Patrik Nagy, H	1.
2. Roland Benkö, H		1.
3. Stanislav Pouznar, Mšeno		E	1.
4. Michal Klein, Mšeno	2.		2.
5. David Štěrovský, Pardubice		2.	3.
6. Zdeněk Růžička, Mšeno	3.		4.

Hlavní závod:

1. Michael Hádek, Mšeno	3 3 3 2 3	14
2. Roland Benkö, H	2 3 2 3 3	13
3. Václav Milík, Pardubice	3 2 3 2 2	12+3
4. Roman Čejka, Slaný	3 2 3 3 1	12+2
5. Jan Holub, Mšeno	3 3 3 3 0	12+1
6. Eduard Krčmář, Slaný	1 2 2 1 3	9
7. Michal Dudek, Slaný	2 3 2 1 1	9
8. Pavol Pučko, Praha	2 2 1 2 2	9
9. Michal Škurla, Praha	1 1 0 3 3	8
10. Ondřej Smetana, Praha	0 1 1 2 2	6
11. Stanislav Pouznar, Mšeno	0 1 0 1 2	4
12. Patrik Nagy, H	1 0 1 1 1	4
13. Zdeněk Holub, Praha	0 0 2 0 1	3
14. Ondřej Veverka, Praha	2 X – – –	2
15. David Štěrovský, Pardubice (res)	ex 1 0 R	1
16. Dominik Hinner, Praha	1 F/R – – –	1
17. Michal Klein, Mšeno	0 0 0 F 0	0
18. Zdeněk Růžička, Mšeno (res)	R 0 0	0

Poznámka: v rozjížďce s číslem pět byl David Štěrovský vyloučen za ztrátu deflektoru

Konečné pořadí seriálu:

	SLA	PLZ	DIV	MŠE	PHA	PCE	LIB	TOT
	23.4.	25.5.	16.7.	20.8.	23.8.	29.8.	10.9.
1. Michael Hádek	14	13	14	(12)	13	15	14	83(95)
2. Václav Milík	13	15	14	(8)	13	12	12	79(87)
3. Jan Holub	13	12	12	14	12	(10)	12	75(85)
4. Roman Čejka	(8)	11	12	13	12	12	12	72(80)
5. Michal Dudek	10	11	13	8	(5)	9	9	60(65)
6. Eduard Krčmář	10	9	(6)	9	9	10	9	56(62)
7. Pavol Pučko	13	8	8	–	9	8	9	55
8. Ondřej Veverka	8	9	9	10	10	6	(2)	52(54)
9. Ondřej Smetana	4	(1)	4	8	9	8	6	39(40)
10. Michal Škurla	–	–	5	9	5	6	8	33
11. Daniel Hádek	–	7	9	8	9	–	–	33
12. Zdeněk Holub	6	5	(2)	5	6	5	3	30(32)
13. Roland Benkö	4	1	–	–	–	8	13	26
14. Patrik Nagy	–	–	–	7	2	6	4	19
15. Stanislav Pouznar	3	3	2	(0)	3	–	4	15
16. Dominik Hinner	2	6	5	–	–	–	1	14
17. Michal Klein	(0)	3	1	3	1	1	0	9
18. Jaroslav Hladký	3	DNR	4	–	–	–	–	7
19. Zdeněk Vrba	7	–	–	–	–	–	–	7
20. Zdeněk Růžička	–	2	0	2	2	0	0	6
21. David Štěrovský	–	–	–	2	0	2	1	5
22. René Vidner	2	–	–	–	–	–	–	2

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Richard Geyer, D	3 3 3	9
2. Michal Škurla, Praha	3 2 3	8
3. Michaela Krupičková, Liberec	2 3 3 (3)	8
4. Igor Kopiec, PL (ACCR)	1 3 2 (2)	6
5. Roman Mády, Plzeň	2 1 2	5
6. Lukáš Kovařík, Praha	1 1 2	4
7. Filip Hájek, Praha	1 2 1 (1)	4
8. Patrik Mikel, Praha	3 X –	3
9. Jakub Ondroušek, Chabařovice	2 X 1	3
10. Daniel Halamka, Slaný	X 2 0	2
11. Michal Dvořák, Slaný	X X 1 (F)	1

Poznámka: závod byl ukončen po pádu Michala Dvořáka v desáté jízdě s ohledem na tmu a do celkového pořadí byly započteny výsledky devíti rozjížděk.

Průběžné pořadí seriálu:

	SLA	PLZ	SLA	PHA	PCE	BŘE	LIB	LIB	LIB	TOT
	24.4.	4.5.	21.5.	14.6.	13.7.	23.7.	6.8.	14.8.	10.9.
1. Michal Škurla	12	(8)	11	12	11	10	12	10	8	86 (94)
2. Michaela Krupičková	10	9	9	9	(6)	12	8	8	8	72 (78)
3. Patrik Mikel	10	3	NS	7	11	10	12	12	3	68
4. Richard Geyer	NS	12	9	11	9	NS	NS	NS	9	50
5. Jakub Ondroušek	2	4	5	5	NS	6	5	8	3	38
6. Roman Mády	1	NS	0	2	3	4	6	4	5	25
7. Lukáš Kovařík	7	(0)	2	2	4	3	2	1	4	25
8. Filip Hájek	NS	NS	NS	NS	1	3	2	4	4	14
9. Felix Wittiber	5	NS	NS	NS	3	NS	1	NS	NS	9
10. Igor Kopiec	NS	NS	NS	NS	NS	NS	NS	NS	6	6
11. Daniel Halamka	NS	NS	NS	NS	NS	NS	NS	NS	2	2
12. Michal Dvořák	NS	NS	NS	NS	NS	NS	NS	NS	1	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Liberec – 9. září
Zítřejší závěrečný závod mistrovství republiky juniorů v libereckých Pavlovicích proběhne pod patronátem jednoho z nejslavnějších československých plochodrážníků Jana Vernera. Ten předá pohár, který bude putovní, takže se legendární závodník znovu zapíše do podvědomí fanoušků. Protože po závodech bude pro diváky připraven létající balón, bude stoupat vzhůru nejen jeho hvězda, ale i všichni, na které se dostane.

Liberec – 8. září
Bitva o juniorského krále české plochodrážní scény vyvrcholí pozítří odpoledne pod libereckým Ještědem. Na čele průběžné klasifikace figuruje Michael Hádek s náskokem dvou bodů před Václavem Milíkem. By ho Pardubičan musí porazit a navíc potřebuje, aby leader šampionátu dojel ještě jednou minimálně druhý, Michael Hádek rozhodně ještě neslaví. A to tím spíše, figuroval-li ještě na začátku minulého týdne o bod pozadu za Václavem Milíkem.

„Neřeším to,“ odpovídá Michael Hádek bez obalu, jak vnímá svou výchozí pozici před rozhodujícím libereckým podnikem. „Chystám se na to, jako na každej‘ jinej‘ závod. Je škoda, že nemám větší náskok. Takhle se nepovede jedna jízda nebo se něco pokazí a je to v prdeli.“

A co na to Václav Milík, který se minulé pondělí na vlastní kůži přesvědčil, jak lze o pozici leadera přijít? „Jdu na lov hadů,“ směje se a vybavuje si, že právě v Pavlovicích loni dosáhl první patnáctibodové maximum své kariéry. „Chtělo by to zase. Připravím se, vyspím se a nachystám motorky. Jako na každej‘ závod, buď to vyjde, nebo ne. Posral jsem si to ve Mšeně a v Pardubicích. Škoda, snad to vyjde a bude důvod, co oslavovat.“

Statistika nám nabízí zajímavý pohled na vzájemná střetnutí obou uchazečů o titul. Michael Hádek v šesti doposud uskutečněných závodech nechyběl ani jednou na stupních vítězů, přičemž jeho nejčastějším umístěním je druhé místo. Václav Milík naproti tomu dokázal zvítězit třikrát a nadto se může pochlubit aktivnější bilancí ze vzájemných rozjížděk. Díky dvěma rozjezdům oba proti sobě nastoupili osmkrát, přičemž Pardubičan byl v cíli před svým sokem pětkrát.

Jak Václav Milík, tak Michael Hádek budou v sobotu hledět především na rozjížďku s číslem dvacet. V ní totiž narazí nejen sami na sebe, ale společnost jim budou tvořit Jan Holub a Roman Čejka. Adrenalin navíc dodá i skutečnost, že tito dva právě tady musí vyřešit svůj interní duel o celkový bronz. Jan Holub se může prozatím pochlubit trojbodovou převahou, která rozhodně nemůže dodat žádný pocit jistoty.

Zkrátka a dobře, scénář sobotního závodu rozhodně nabídne dramatickou zápletku, jelikož úroveň našich nejmladších závodníků stále stoupá. V plánu je i kvalifikace, která by se měla konat hned po tréninku. Odpadne pouze v případě, kdy se nedostaví dva závodníci, přičemž pro přidělení volných startovních čísel bude potom rozhodující aktuální pořadí. O doprovodný program se postarají stopětadvacítky, jejichž počet se díky třem slánským debutantům dostal na neuvěřitelných jedenáct.

Vzájemná bilance obou pretendentů titulu v letošním MR:

	Michael Hádek	Václav Milík	vítěz vzájemné jízdy
23.4. – Slaný:	1. (14 bodů)	2. (13 bodů)	Václav Milík
25.5. – Plzeň:	2. (13 bodů)	1. (15 bodů)	Václav Milík
16.7. – Divišov:	2. (14 bodů)	1. (14 bodů)	Václav Milík/Václav Milík*
20.8. – Mšeno:	3. (12 bodů)	7. (8 bodů)	Michael Hádek
23.8. – Praha:	2. (13 bodů)	1. (13 bodů)	Michael Hádek/Václav Milík*
29.8. – Pardubice:	1. (15 bodů)	2. (12 bodů)	Michael Hádek

Poznámka: v Divišově a v Praze se oba borci střetli i v rozjezdu.

Startovní listina:

kvalifikace:	Patrik Nagy, H
	Roland Benkö, H
	Stanislav Pouznar, Mšeno
	Michal Klein, Mšeno
	Zdeněk Růžička, Mšeno
	David Štěrovský, Pardubice
hlavní závod:	1 druhý z kvalifikace
	2 Ondřej Smetana, Praha
	3 Eduard Krčmář, Slaný
	4 Roman Čejka, Slaný
	5 Václav Milík, Pardubice
	6 Pavol Pučko, Praha
	7 Zdeněk Holub, Praha
	8 vítěz kvalifikace
	9 Dominik Hinner, Praha
	10 čtvrtý z kvalifikace
	11 Jan Holub, Mšeno
	12 Michal Dudek, Slaný
	13 Ondřej Veverka, Praha
	14 Michael Hádek, Mšeno
	15 třetí z kvalifikace
	16 Michal Škurla, Praha
	17 pátý z kvalifikace
	18 šestý z kvalifikace

Mistrovství republiky 125 ccm:

1 Michal Dvořák, Slaný

2 Jakub Ondroušek, Chabařovice

3 Lukáš Kovařík, Praha

4 Patrik Mikel, Praha

5 Michal Škurla, Praha

6 neobsazeno

7 Michaela Krupičková, Liberec

8 Igor Kopec, Slaný

9 Roman Mády, Plzeň

10 Daniel Halamka, Slaný

11 Richard Geyer, D

12 Filip Hájek, Praha

Foto: Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 29. srpna
Michael Hádek se po skončení šestého podniku juniorského šampionátu přiznával, že nevěřil svým očím. Našel optimální nastavení motocyklu a vyhrával jednu jízdu za druhou. Jeho patnáctibodové maximum ho přeneslo do vedení, jelikož Václav Milík projížděl vítězně cílem jen dvakrát. Pardubična v rozjezdu o stříbrný věnec porazil Romana Čejku a nakonec zvítězil v nadstavbové Ceně Jiřího Marxe.

Překvapení jako pod vánočním stromkem
Sobotní studená fronta byla naštěstí jen epizodní záležitostí. Svítkovský stadión se dnes opět koupal v teplých paprscích zářivého slunečního kotouče. Program měl začít kvalifikací, ale nakonec nepřijel Stanislav Pouznar. Své místo v hlavním závodě uvolnil Daniel Hádek, který s horečkami zůstával upoutaný na lůžko.

Po tréninku, který přinesl pád Rolandu Benköovi, se startovalo hned na ostro. Rozjížďka s číslem jedna přinesla obrovské překvapení. Václav Milík se ještě po návratu z nástupu hřál na čele průběžné klasifikace s dvoubodovým náskokem. A rozhodně by si nedokázal představit, že by jeho převaha zhubla v relativně lehké jízdě.

Jenže úvodní start mu vůbec nevyšel. Dopředu letěl Patrik Nagy. Během druhého kola ho předčil Ondřej Smetana, jehož konec prázdnin zastihnul v dobré formě. Václav Milík následoval jeho příkladu s ohledem na předjetí maďarského závodníka, ale bylo mu souzeno, aby se po zbývající dvě kola díval na Pražanova záda.

„Byl jsem přemotivovanej‘,“ hledal Václav Milík příčiny své prohry. „Měl jsem zatmíno, jsem blázen. Zasedával jsem to, v hlubině to ale kopalo a přetáčel jsem se.“ Z úzkého okruhu čtyř favoritů nebyl ovšem sám, kdo mohl dnes během úvodní pětiny litovat. Jan Holub se do rozjížďky s číslem čtyři prakticky ani nerozjel. Na dotaz po příčině si vyměnil významný pohled se svým dědečkem, sedícím na druhém konci lavičky v jeho boxu. „Za blbost se platí,“ odpověděl o chvilku později s lehce provinilým úsměvem. „Nepustil jsem si metyl.“

Překvapení na úvod však mohlo být ještě více. V rozjížďce s číslem dvě se ujal vedení Ondřej Veverka, zatímco ani Roman Čejka, ani Eduard Krčmář startující z vnějších drah ho v prvním oblouku nestihli. Až ve druhé zatáčce se Romanu Čejkovi podařilo proniknout vnitřní stranou dopředu. A Ondřej Veverka, byl nakonec rád za jeden bod. „Hrozně to prskalo, bylo to udušený a nezahlo to,“ vysvětloval, proč se proploužil cílem jen chvilku před Michalem Kleinem. „Musím dát větší předstih.“

Potíže měl i Michael Hádek. V rozjížďce s číslem tři sice triumfoval stylem start – cíl, jenže v osmé jízdě na něho odstartoval Eduard Krčmář. Plzeňan ve mšenské vestě na neho zaútočil vnějškem první zatáčky. Jenže mladičký Slaňák ukázal drápy a nekompromisně ho vyvezl ven.

Michaela Hádka ovšem chu na tři body nepřešla, a to tím spíše, byl-li Václav Milík o jeden bod za ním. Počkal si do třetího kola. V zatáčce u světelné tabule se mihnul jako blesk okolo Eduarda Krčmáře. Ten ho stáhnul, ale Michael Hádek si už svůj triumf nenechal sebrat.

„Na venku je málo materiálu,“ nechal se slyšet v depu. „Nadřel jsem se jako vůl a nažral se cejchy jako magor.“ Vyplatilo se, s šesti body se mu prozatím mohl vyrovnat pouze Roman Čejka. Tomu zase zkomplikoval život Michal Dudek, jenž po triumfu ve čtvrté jízdě chtěl svou neporazitelnost protáhnout i do druhé série.

Po vylétnutí pásky se usadil v čele, avšak Roman Čejka protáhnul nájezd do druhé zatáčky a spodem převzal vedení. Michal Dudek na začátku třetího okruhu přišel i o druhé místo. „Řetěz,“ odtušil v depu, sotva seskočil z tandemu Michala Škurly. „Primár ohnul hřídel na spojce, zkřivil koš a ohnul osičku zadního kola.“

Oholená bradka pardubického kouče za to nemůže
Na začátku třetí série oba leadeři přidali na svá konta další triumf. Roman Čejka to měl ale o poznání složitější. Roland Benkö se vrátil do depa, aby se z něho vynořil v sedle druhého motocyklu. Po vylétnutí pásky se ujal vedení, zatímco Romanu Čejkovi nezbylo, než útočit.

Maďar ovšem nechtěl opustit vedoucí příčku stejně snadno jako ve čtvrté jízdě, kdy mu dva body sebrala prázdná zadní pneumatika. Roman Čejka vsadil na překvapivý útok. A ve třetím kole to v první zatáčce vrazil rovnou pod něho. „Co se s ním budu srát,“ říkal, když se vrátil do depa jako vítěz. „Čekal jsem, až udělá chybu. Jel trošku ven. Vím, že to po lajně jede. Vyvezlo mě to a byl jsem tam.“

Michael Hádek vzápětí s lehkostí vyhrál nad Ondřejem Veverkou. Ten se právě v desáté jízdě dočkal svého dnešního nejlepšího výsledku, což ho později inspirovalo ke šmoulovskému prohlášení: „Nemám rád Pardubice!“ Boj o další pozice za zády obou vedoucích suverénů se komplikoval.

Co se Eduardu Krčmářovi nepovedlo dotáhnout do konce s Michaelem Hádkem, přišlo v rozjížďce s číslem jedenáct. Slánský junior se znovu prezentoval jako skvělý startér, o čemž by mohl sáhodlouhou litanii složit tentokrát Václav Milík. A dělal, co dělal, nezbylo, než se smířit s už druhou porážkou dnešního podvečera. V patnácté jízdě však Václav Milík hravě odvedl Rolanda Benkö, Ondřeje Veverku a Michala Škurlu.

Dopředu se cpal rovněž Jan Holub. V rozjížďce s číslem dvanáct nenašel soupeře. O dvě jízdy později nejlépe odstartoval Patrik Nagy. Eduard Krčmář se na něho sápal, ale po ataku Jana Holuba klesl na poslední příčku až za Pavla Pučka. „Když to tebe někdo kopne a srovná tě to do prken, co s tím máš dělat?,“ láteřil po závodech slánský junior. Jan Holub se nakonec ve druhém kole probil do čela.

Na hrotu průběžné klasifikace se ovšem neměnilo vůbec nic. Michael Hádek svým triumfem ve třinácté jízdě sebral Michalu Dudkovi další ze šancí postavit se na pódium. Roman Čejka ho napodobil v rozjížďce s číslem šestnáct. A všichni už netrpělivě očekávali střetnutí top čtyřky celého šampionátu v předposlední jízdě.

Kvůli zmiňované nule na vavřínové věnce nedosáhl Eduard Krčmář, by v rozjížďce s číslem sedmnáct udržel na uzdě své stejně dravé vrstevníky Ondřeje Smetanu, Michala Škurlu a Zdeňka Holuba. Ale to už přišla ona zmiňovaná rozhodující devatenáctá jízda, která svým obsazením lákala již před čtvrt rokem, než podnik spláchl d隝.

Michael Hádek také nyní dal okázale najevo, že se o své trojky nehodlá dnes dělit vůbec s nikým. Po perfektním startu zůstal v čele i po průjezdu první zatáčkou. „Asi bych ho udělal, kdybych si o něj nebrknul,“ přemítal Jan Holub po závodech. „Už jsem se viděl, jak se budu válet v nafukovačkách!“

To se naštěstí nestalo, avšak Václav Milík mu rázem sebral druhé místo. „Na Haďase jsem neodstartoval a už jsem ho nepředjel,“ krčil rameny pardubický borec. „Co se pan Vozár oholil, jedu jako střelená svině,“ přišel Michael Hádek se svéráznou hypotézou o příčině svého zlepšení. Zato Roman Čejka překombinoval nastavení předstihu a musel se rozjíždět o druhé místo s Václavem Milíkem.

Ten ho ovšem suverénně odvedl už od startu. A stejně dravě si počínal v Ceně Jiřího Marxe, z níž postupně na semifinálové úrovni vypadli i Michael Hádek s Romanem Čejkou. V první zatáčce finále Václav Milík zmažil nájezd Eduarda Krčmáře a tak z nejvyššího stupínku zamával dnes alespoň v nadstavbovém klání.

Hlasy z depa
„Už vedu,“ jásal Michael Hádek. „Ani nevěřím vlastním očím. Už mě to jede a startuje, zatím je to paráda. To je tím, že se pan Vozár oholil (smích). Co to udělal, jedu jako střelená svině. Věřil jsem, že to bude zašlapanější, ale trefil jsem se do nastavení a vyhrál díky motoru. Když to půjde v Liberci, proč by neměl dopadnout titul?!“

„Memoriál byl parádní, závod míň,“ zažíval Václav Milík rozporuplné pocity. „V první jízdě jsem byl přemotivovanej‘. Jsem blázen, měl jsem zatmíno. Zasedával jsem to, v hlubině to ale kopalo a přetáčel jsem se. Pak mi taka poradil, ale zase… Převody a s Edou jsem udělal dvojku. Na Haďase jsem neodstartoval. Tady to bylo hodně o startu a už jsem ho nepředjel. V Liberci doufám, že se to vyvrbí v můj prospěch. Haďas to jede poslední rok, nepřál bych mu nic špatnýho. On má jen tenhle rok, já tři, ale samozřejmě chci vyhrát.“

„Dneska to šlo,“ radoval se Roman Čejka. „Super, vyhrával jsem. Až v poslední jízdě jsem byl poslední. Šachoval jsem s předstihem a šoupnul to moc. Bylo to mimo čísla na klice a motorka nejela. Zkusil jsem to já sám, to jsou ty zkušenosti. Aspoň jsem dohnal Holoubka. Teď v memoriálu jsem jel na druhým místě, ale najednou přilít‘ Maďar. Nevím ani, kde se tam vzal, prostě mu to vyšlo.“

„Škoda první jízdy, ale poslední taky,“ bilancoval Jan Holub. „Myslím si, že bych Haďase udělal, kdybych si o něj nebrnknul. To byl rozhodující moment, už jsem se viděl, jak se budu válet v nafukovačkách. Naštěstí to nedopadlo. V Liberci je poslední závod. Myslím si, že jsem trošku bez šance, ale v juniorskejch‘ družstvech titul určitě bude.“

„Co k tomu říct?,“ začal Eduard Krčmář líčit své pocity otázkou. „Dobrý a na hovno. Škoda nuly z jedný jízdy. Když to tebe někdo kopne a srovná tě to do prken, co s tím máš dělat? Srovnalo me to rovně, byl jsem nasranej‘ a už to jelo. Škoda, mohla bejt‘ první bedna v jednadvacítkách. Těším se do Liberce.“

„Zezačátku pohoda,“ vyprávěl Michal Dudek. „Tři body. Byla taktická, hluboká dráha. Druhá jízda se ale nepovedla. Primár ohnul hřídel na spojce, zkřivil koš a ohnul osičku zadního kola. Pak už to nějak nešlo. Ale jsou přede mnou jiný závody.“

„Dneska dobrý,“ byl Ondřej Smetana spokojený. „A první jízda byla úplně nejlepší. Šlo mi to, hlavně start byl dobrej‘. Škoda nuly, měl jsem udělat ještě tak dva body a byl bych šastnej‘. Teď je forma, jde to nahoru. Příští rok to bude ještě lepší, snad bude i bedna.“

„Ještě jsem nachcípanej‘,“ vysvětloval Pavol Pučko svůj výkon. „A ještě dlouho budu, jak to sledduju. Nemám čas se doléčit. Buď na tom sedím nebo se máchám s wapem. Jsem dobrej‘ tak do druhý jízdy, ale pak nemůžu. Jsem hned zadejchanej‘, ale na poslední jízdy se povedlo vychytat motorku.“

„Nemám rád Pardubice,“ odtušil Ondřej Veverka. „Na prd. Nejsel jsem dneska dobře. Nejhorší výsledek se škrtá, doufám, že to bude ten dnešní.“

1. Michael Hádek, Mšeno	3 3 3 3 3	15
2. Václav Milík, Pardubice	2 3 2 3 2	12+3
3. Roman Čejka, Slaný	3 3 3 3 0	12+2
4. Jan Holub, Mšeno	E 3 3 3 1	10
5. Eduard Krčmář, Slaný	2 2 3 0 3	10
6. Michal Dudek, Slaný	3 E 1 2 3	9
7. Ondřej Smetana, Praha	3 2 0 1 2	8
8. Roland Benkö, H	E 1 2 2 3	8
9. Pavol Pučko, Praha	2 2 1 1 2	8
10. Michal Škurla, Praha	1 2 2 0 1	6
11. Patrik Nagy, H	1 E 1 2 2	6
12. Ondřej Veverka, Praha	1 1 2 1 1	6
13. Zdeněk Holub, Praha	2 1 0 2 0	5
14. David Štěrovský, Pardubice	0 0 1 1 0	2
15. Michal Klein, Mšeno	0 0 0 E 1	1
16. Zdeněk Růžička, Mšeno	E X F 0 0	0

Poznámka: z účastníků kvalifikace se omluvil Stanislav Pouznar, z přímo nasazených Daniel Hádek – kvalifikace byly proto zrušena.

Průběžné pořadí seriálu:

	SLA	PLZ	DIV	MŠE	PHA	PCE	TOT
	23.4.	25.5.	16.7.	20.8.	23.8.	29.8.
1. Michael Hádek	14	13	14	(12)	13	15	69(81)
2. Václav Milík	13	15	14	(8)	13	12	67(75)
3. Jan Holub	13	12	12	14	12	(10)	63(73)
4. Roman Čejka	(8)	11	12	13	12	12	60(68)
5. Michal Dudek	10	11	13	8	(5)	9	51(56)
6. Eduard Krčmář	10	9	(6)	9	9	10	47(53)
7. Pavol Pučko	13	8	8	–	9	8	46
8. Ondřej Veverka	8	9	9	10	10	(6)	46(52)
9. Ondřej Smetana	4	(1)	4	8	9	8	33(34)
10. Daniel Hádek	–	7	9	8	9	–	33
11. Zdeněk Holub	6	5	(2)	5	6	5	27(29)
12. Michal Škurla	–	–	5	9	5	6	25
13. Patrik Nagy	–	–	–	7	2	6	15
14. Roland Benkö	4	1	–	–	–	8	13
15. Dominik Hinner	2	6	5	–	–	–	13
16. Stanislav Pouznar	3	3	2	(0)	3	–	11
17. Michal Klein	(0)	3	1	3	1	1	9
18. Jaroslav Hladký	3	DNR	4	–	–	–	7
19. Zdeněk Vrba	7	–	–	–	–	–	7
20. Zdeněk Růžička	–	2	0	2	2	0	6
21. David Štěrovský	–	–	–	2	0	2	4
22. René Vidner	2	–	–	–	–	–	2

8. Cena Jiřího Marxe:

		SF1	SF2	FIN
1.	Václav Milík, Pardubice	1.		1.
2.	Eduard Krčmář, Slaný	2.		2.
3.	Roland Benkö, H		1.	3.
4.	Jan Holub, Mšeno		2.	4.
5.	Michael Hádek, Mšeno	3.
	Roman Čejka, Slaný		3.
7.	Ondřej Smetana, Praha	4.
	Michal Dudek, Slaný		4.

Foto: Wojta Zavřel

Pardubice – 29. srpna
Je to paradoxní, ale poslední dvě zastávky českého juniorského šampionátu nepřinesly v otázce boje o titul prakticky vůbec nic. To ovšem hraje do karet Václavu Milíkovi, jenž vede o jediný bod před Michaelem Hádkem, zatímco Jan Holub číhá jako třetí vzadu. Dnes večer by ovšem mohla být situace úplně jiná, jelikož juniorka pokračuje odloženým kolem v Pardubicích.

Podnik ve Mšeně se nevyvedl ani Václavu Milíkovi, ani Michaelu Hádkovi, jenž ho upřednostnil před světovým šampionátem družstev na dlouhé dráze. Oběma se coby nejhorší výsledek prozatím do průběžné klasifikace nezapočítává. Minulé úterý v Praze se zase oba pretendenti mistrovského trůnu rozešli smírně a rozjezd o první místo nemá vliv na situaci na celkové pořadí.

Jan Holub si vítězství ve Mšeně neutralizoval v Praze a vrátil se zpátky na čtyřbodový odstup od leadera. Včera v noci, když s dědečkem Janem a přítelkyní Terezou, mířil se svou bílou dodávkou do Pardubic rovnou ze slovenské Žarnovice, myšlenka na útok na dvojici závodníků před ním mu rozhodně nebyla cizí.

Chleba se bude lámat opět v rozjížďce s číslem devatenáct, která svede dohromady nejlepší čtveřici aktuální klasifikace. Kromě zmiňovaných třech v ní bude i Roman Čejka, který dvěma umístěními na pódiu přeskočil svého staršího klubového kolegu Michala Dudka.

Do závodu se přihlásilo celkem osmnáct závodníků, takže po oficiálním tréninku se bude konat kvalifikace na tři rozjížďky. Vůbec poprvé nastoupí pohromadě dvojice obou maďarských závodníků.

Startovní listina:

kvalifikace:	Patrik Nagy, H
	Stanislav Pouznar, Mšeno
	Michal Klein, Mšeno
	Zdeněk Růžička, Mšeno
	Roland Benkö, H
	David Štěrovský, Pardubice
hlavní závod:	1 Ondřej Smetana, Praha
	2 vítěz kvalifikace
	3 Václav Milík, Pardubice
	4 Daniel Hádek, Plzeň
	5 Ondřej Veverka, Praha
	6 Roman Čejka, Slaný
	7 třetí z kvalifikace
	8 Eduard Krčmář, Slaný
	9 druhý z kvalifikace
	10 Michal Škurla, Praha
	11 Pavol Pučko, Praha
	12 Michael Hádek, Mšeno
	13 Jan Holub, Mšeno
	14 Michal Dudek, Slaný
	15 Zdeněk Holub, Praha
	16 čtvrtý z kvalifikace
	17 pátý z kvalifikace
	18 šestý z kvalifikace

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)