AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Pardubice – 3. října
Tradiční juniorský a Zlaté přilby se stal kořiští Matina Vaculíka. Slovenský závodník po problematické úvodní jízda ovládl veškeré další jízdy, v nichž anij dnou nepoznal hořkost porážky. Své fenomenální postavení korunoval ve finále, v němž protnul metu před Grzegorzem Zengotou a Nicolaiem Klindtem. Do finále se z českých závodníků dostali také Hynek Štichauer a Michael Hádek, avšak paradoxně skončili po homadném pádu v nemocnici.
Mnoho českých povolaných, tři vyvolení
Zlatá stuha se ve svém třiačtyřicátém ročníku dočkala další novinky. Protože v pátek odpoledne stála na samém prahu pardubického plochodrážního víkendu, dočkala se odpoledního začátku. A protože začátkem října se smráká brzo, vůbec poprvé se na tradiční předzávod Zlaté přilby rozsvítila světla.
Nicméně nyní by šlo spíše hovořit o předzávodu finále juniorského mistrovství světa. Řada borců proto závod pojala především jako přípravu na vrcholnou událost plochodrážní sezóny do jednadvaceti let. V plejádě dvaceti jmen bylo také sedm našich. Nicméně dnes to neměl být český den.
A přitom to začalo nadějně. Hned v rozjížďce s číslem jedna triumfoval Matěj Kůs ve stylu start – cíl. Michael Hádek dovezl druhé místo, když po celá čtyři kola dokázal odrážet nájezdy Tai Woffindena. Stejně suverénně si hned vzápětí počínal Hynek Štichauer, když projel vítězně cílem před Janem Holubem.
V té chvíli nemohl nikdo tušit, že na české závodníky čeká už jen jeden jediný triumf. Sedmá jízda se musela opakovat kvůli pádu Manuela Novotneho ve druhé zatáčce, avšak Matěj Kůs hrál první housle v obou případech. Nicméně pražský závodník se měl stejně jako loni stát smutnou postavou Zlaté stuhy.
V rozjížďce s číslem deset zůstal po startu trčet vzadu. A z posledního místa se mu nepodařilo pozdvihnout se ani v první zatáčce, ani v dalším průběhu jízdy. S osmi body na 
jeho kontě ovšem ještě nic nemuselo být ztraceno. Jenže na startovním roštu třinácté jízdy začal pražský závodník zničehonic zoufale gestikulovat. Digitální časomíra v té chvíli ukazovala sedmadvacet sekund do vypršení časového limitu…
„Spad‘ mi řetěz,“ vysvětlil Matěj Kůs mnohem později příčiny svých trablů. Nyní stihl dvě minuty doslova za pět minut dvanáct. Avšak na nepřipraveném rezervním stroji nedokázal dosáhnout na body. Brána semifinále se mu uzavřela těsně před nosem.
Stejně tak si vedla většina českých závodníků. Nejdéle žila naděje Jana Holuba, který mítink skvěle rozehrál druhým místem za Hynkem Štichauerem. Ve dvou dalších sériích ovšem přidal jen tři body. V rozjížďce s číslem čtrnáct musel tím pádem hrát vabank. Nicméně od mantinelu to v Pardubicích bývá skutečně daleko.
„Neodjel jsem od prken, to byla ta chyba,“ souhlasil plzeňský junior, aby se vzápětí pustil do hodnocení celého podvečera. „Nic moc, povedla se mi jen jedna jízda.“ Za dvě třetí a dvě čtvrtá místa se postupu nedočkal ani Martin Gavenda. A pardubický Václav Milík získal při své premiéře na mezinárodní scéně jeden bod.
Potřetí čtvrté místo nebylo
Po šestnácti rozjížďkách základního rozpisu mezi deseti semifinalisty zbyli Filip Šitera, Michael Hádek a Hynek Štichauer. Úhelným kamenem postupu Michaela Hádka se stala dvě druhá místa na úvod závodu. Filip Šitera nezastíral, že dnes především testuje motocykly na zítřejší juniorské finále. Po trojici třetích míst se zachránil až v patnácté jízdě, kdy na poslední chvíli získal skalp Martina Gavendy a projel cílem druhý.
Zato Hynek Štichauer žádné existenční starosti neřešil. S jedenácti body uzavřel základní část skutečně hodně vysoko. Stejný počet bodů měl Adrian Szewczykowski a více pouze Ben Barker a čtrnáctibodoví Kevin Wölbert, Nicolai Klindt a Martin Vaculík. Slovenský závodník po úvodním třetím místě už jen vítězil. „Dnes jsem si chtěl jen vybrat dobrou motorku na zítra,“ svěřoval se. „Ale pak jsem si řekl proč nevyhrát.“
První semifinále pustilo do závěrečné rozjížďky jediného Čecha. Hynek Štichauer vyřešil ve svůj prospěch duel s Kevinem Wölbertem a díky třetímu místu za Tai Woffindenem a vítězným Nicolaiem Klindtem pronikl mezi nejlepší šestici. Zato Filip Šitera se po špatném startu nedostal z páté příčky. „Jeli jsme čtyři vedle sebe,“ líčil v depu. „Ale stejně jsem to dnes bral jako trénink na zejtra.“
Počet českých finalistů se vzápětí o jednoho zvýšil. Druhé semifinále se stalo kořistí Martina Vaculíka, triumfujícího ve stylu start – cíl. Za ním byl zpočátku Ben Barker. Ve druhé zatáčce však klesl za Grzegorze Zengotu. To už osnoval svůj útok také Michael Hádek. A ve druhém kole se mu vskutku podařilo probít přes Angličana.
Hynek Štichauer nechtěl v poslední Zlaté stuze své kariéry skončit na čtvrtém místě. V minulých letech se mu to podařilo už dvakrát. Zatímco Grzegorz Zengota vedl, pardubický junior se probíjel vzhůru. Ve druhém kole se však ve výjezdu z první zatáčky přetočil, upadl a za ním jedoucí Michael Hádek už neměl šanci se mu vyhnout.
Hrozivý incident znamenal rozsvícení červených světel. Hynka Štichauera odvezl sanitka se zraněnou rukou do nemocnice, kde mu rentgen odhalil zlomenou navikulárku. Michael Hádek zůstal zpočátku v depu, nicméně bylo jasné, že s otřesem mozku ho čeká rovněž transport k lékaři. „Nepamatuju si vůbec nic, nevím ani kolikátýho je,“ říkal v šatně.
Při repete bez obou českých závodníků chytil příležitost za pačesy Martin Vaculík. Rychlý start ho vynesl do čela. „Napodruhé jsem se už víc koncentroval,“ připustil o chvilku později. Na Grzegorze Zengotu tentokrát zbylo druhé místo, které si uhájil až do cíle před Nicolaiem Klindtem.
Hlasy z depa
„Super,“ zářil Martin Vaculík. „Zezačátku jsem zkoušel nový motor, co mám z Polska. Díky za něj Macieji Kuciapovi. Letí a dnes se to ukázalo. Je to cenné vítězství. Na motor se můžu spolehnout a zítra s ním budu bojovat o první místo. Proto jsem dneska hlavně jel, abych si vybral dobrou motorku na juniorské finále. Ale pak jsem si řekl, proč nevyhrát?! Sport je i o štěstí. Ve finále jsem na první start jel v polosně, na druhý jsem se už víc koncentroval.“
„Zpočátku jsem musel řešit špatné nastavení motocyklu,“ říkal na tiskové konferenci málomluvný Grzegorz Zengota. „Ale každý chce vyhrávat…“
„Zezačátku jsem měl problém s motorkou,“ líčil Nicolai Klindt. „Nakonec to byla dobrá volba, protože motorka šla dobře od startu. Ve finále si Martin Vaculík vybral první dráhu a já si musel vzít modrou. Ale třetí místo je velice slušný úspěch.“
„Na hovno,“ neskrýval své zklamání Filip Šitera. „Bral jsem to jako trénink na zejtra. V semifinále jsem jeli všichni čtyři vedle sebe. Zítřek je ale důležitější než dnešek. A když je blbej‘ trénink, je dobrej‘ závod.“
| |
|
|
SF1 |
SF2 |
FIN |
| 1. Martin Vaculík, SK |
2 4 4 4 |
14 |
|
1. |
1. |
| 2. Grzegorz Zengota, PL |
1 1 4 3 |
9 |
|
2. |
2. |
| 3. Nicolai Klindt, DK |
3 3 4 4 |
14 |
1. |
|
3. |
| 4. Tai Woffinden, GB |
2 3 3 2 |
10 |
2. |
|
4. |
| 5. Michael Hádek, CZ |
3 3 1 2 |
9 |
|
3. |
F/R |
| 6. Hynek Štichauer, CZ |
4 2 3 2 |
11 |
3. |
|
X |
| 7. Kevin Wölbert, D |
3 3 4 4 |
14 |
4. |
|
|
| 8. Ben Barker, GB |
4 4 2 3 |
13 |
|
4. |
|
| 9. Adrian Szewczykowski, PL |
1 4 3 3 |
11 |
|
5. |
|
| 10. Filip Šitera, CZ |
2 2 2 3 |
9 |
5. |
|
|
| 11. Matěj Kůs, CZ |
4 4 0 0 |
8 |
|
|
|
| 12. Ludvig Lindgren, S |
1 0 3 4 |
8 |
|
|
|
| 13. Kenneth Hansen, DK |
4 F 1 1 |
6 |
|
|
|
| 14. Jan Holub, CZ |
3 1 2 0 |
6 |
|
|
|
| 15. Martin Gavenda, CZ |
1 2 1 2 |
6 |
|
|
|
| 16. Simon Nielsen, DK |
2 2 0 1 |
5 |
|
|
|
| 17. Tobias Busch, D |
E M 2 1 |
3 |
|
|
|
| 18. Manuel Novotny, A |
0 X 1 1 |
2 |
|
|
|
| 19. Václav Milík, CZ |
0 1 X 0 |
1 |
|
|
|
| 20. Matija Duh, SLO |
X – – – |
0 |
|
|
|
Foto: pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
