Toruň – 6. října
Chris Holder je novým mistrem světa! Antonio Lindbäck vítězem polské Speedway Grand Prix! O toto hlavně šlo v poslední letošní velké ceně. Další nespornou událostí závěrečného závodu je ukončení kariéry trojnásobného světového šampióna Jasona Crumpa ve světě SGP. Nadále se bude objevovat již jen v ligových závodech a to nejspíš pouze v Polsku a Švédsku. Při této příležitosti rozhodně stojí připomenout, že Jason Crump je prozatím posledním borcem, který dovezl mistrovský titul v sedle motocyklu Jawa.
Permanentní pískot v katedrále
Před samotným koncem sezóny rozpoutal Nicki Pedersen psychologickou válku. Obzvláš po povedené nordické velké ceně ve Vojensu stupňoval tlak na vedoucího muže seriálu Chris Holdera. Kde se dalo, zdůrazňoval, jak je sám klidný a jak nervózní musí být mladičký Australan, který se v úloze leadera šampionátu objevil vůbec poprvé ve své kariéře.
Snad nebylo jediného média od internetu a tisku až po rádia a televizní stanice, jimž Nicki Pedersen poskytl rozhovory, kde by nemeditoval, jak se asi musí cítit Chris Holder, ale i velezkušený Greg Hancock po ztrátě svého obrovského náskoku. Australan mu ale nezůstal nic dlužen a zdůrazňoval, že dráha v Toruni je jeho domácí v polské lize už od roku 2008. Jen pořád usměvavý Greg Hancock zachovával odstup a nechal poslední slovo na sobotní závod. A my si museli počkat až do samotného závěru, abychom zjistili, kdo měl pravdu.
Před Grand Prix Polska se nabízelo několik variant rozuzlení. Mistrem se měl stát nejspíš někdo z vedoucí dvojice Chris Holder – Nicki Pedersen, avšak bez šancí nebyl ani Greg Hancock. Vše ostatní by bylo ze sféry science fiction, i když letošní seriál nebyl rozhodně bez překvapení a fantastických výsledků. Jedinou jistou před, během i po skončení mítinku bylo, že jakmile se Nicki Pedersen objevil, by třeba jen na obří obrazovce na stadiónu, tribuny začaly pískat. Na rozdíl od Prahy, tady dánského závodníka asi v lásce moc nemají.
Nelze pominout samotný stadión, jeho plný název zní Marian Rose Motoarena. Budova působí velice lehce a elegantně. Má kapacitu patnáct a půl tisíce sedících diváků. I když je vyprodáno a použije se i pár tisíc míst ke stání jako v sobotu, máte pocit, že je všude dost prostoru. Během úpravy dráhy se zvedne a odejde snad polovina diváků, aby se stihla vrátit v pravý čas na pokračování plochodrážního dramatu bez tlačenic a opozdilců. Pravá sportovní katedrála!
Zatím jsou kryty jen tribuny a tra, ale když zaprší a jen trošku fouká, voda se dostane i mimo trávník. Proto kritická místa jako prostor startu a vjezdy do zatáček byly zakryty plachtou až do posledního okamžiku před startem. Během prezentace účastníků začalo lejt jako z konve jakoby naschvál. Pořadatelé tak dostali možnost předvést, jak si poradí s každou krizovou situací. A když po pár minutách déš ustal, mohlo se rovnou startovat.
Jason Crump nemusel brát slovní hříčky doslova
Páteční losování stanovilo klíčový moment sobotního závodu až na rozjížďku s číslem třináct. Bylo se na co těšit. Chris Holder se postavil na start s Nicki Pedersenem a nezaváhal. Osud a průběžné výsledky způsobily, že se oba protagonisté znovu sešli ve druhém semifinále. Chybělo jen málo a mohli si to rozdat i do třetice v samotném finále.
V semifinále se Nicki Pedersen nedal jen tak. Nejdřív přetlačovaná mezi ním a Australanem poslala Dána na zem. Vzal s sebou i Antonio Lindbäcka. Napodruhé se už Chris Holder nenechal zaskočit, odjel Nicki Pedersenovi hned od startu. A když se mezi nimi vešel i výtečný Antonio Lindbäck, bylo o mistru světa rozhodnuto.
Zajímavější je popsat, co se dělo mimo televizní kamery, jejichž záběry si nechal ujít asi jen málokterý plochodrážní fanoušek. To nejdůležitější přišlo před restartem druhého semifinále. Nicki Pedersen reagoval jako obvykle, když jde k zemi nebo tam někoho pošle a je za to vyloučen. I když tentokrát měl tak trochu pravdu, i když to bylo on, kdo tvrdě zaútočil na Chrise Holdera, jenž se stejně nekompromisně bránil.
Sotva se tedy Nicki Pedersen sebral ze země, šel si všechno s Chrisem Holderem vyříkat. Skončilo to málem na pěsti,ale oba borci se nakonec uklidnili. Chrise Holdera museli držet, což by v angličtině byla nádherná slovní hříčka. To hold Holder.
Rozhodující byla zřejmě přítomnost Jasona Crumpa. Vedle svého krajana Chrise Holdera se objevil v prav čas. Vzal si ho stranou, chvíli s ním mluvil a pak se s ním vrátil na plochu. Vedle Chrise Holdera stál až do opakovaného startu. A už mu řekl cokoliv, Chris Holder nasedl na svůj motocykl a navršil své mistrovské tažení.
Start Grega Hancocka při SGP USA není zcela jistý
Mimo rozuzlení mistrovství a odchod Jasona Crumpa určitě stálo za pozornost všímat si počínání nastupující generace. Skvělý Antonio Lindbäck není nováčkem, mezi něž se rozhodně neřadí ani Emil Sajfutdinov s Fredrikem Lindgrenem. Všichni tři zajeli skvělý mítink, tmavý Švéd dokonce vyhrál a to už podruhé v tomto roce.
Tito tři společně s Martinem Vaculík a Maciejem Janowskim určitě tvoří budoucnost elitní ploché dráhy. Martin Vaculík sebral body snad každému. Je vidět, že jede-li uvolněně a bez tlaku nutnosti dosáhnout výsledku, je těžce k poražení. Maciej Janowski se dostal do semifinále. Měl ambice zopakovat sérii výborných výsledků letošních divokých karet. Stará garda se však nakonec pódiovým umístěním Tomasze Golloba a Grega Hancocka ještě ubránila, ale napřesrok se určitě máme na co těšit!
Na tiskové konferenci vzbuzovali pochopitelně největší zájem mistři světa. Starý, nový i bývalý. Nicki Pedersen gratuloval vítězi s odkazem na své předchozí mizerné sezóny, kdy dokonce dvakrát musel spoléhat na divoké karty. Prohlásil, že si druhým místem splnil svůj letošní cíl. Náladu měl překvapivě dobrou a lze mu věřit, říká-li, že se příští sezóny nemůže dočkat už teď.
Greg Hancock, jak jinak s úsměvem, oznámil, že se na rok 2013 také těší. Už nyní plánuje zvítězit. Neopominul ocenit nového mistra světa,jeho plochodrážní um a schopnost se rychle učit. Na otázku o své vlastní motivaci pokračovat dál doslova řekl, že je asi tak trochu magor. Takže co jiného, jede dál.
Ohledně možnosti Velké ceny USA však už tak optimistický nebyl. „Možná snad tak za dvacet let,“ konstatoval, ale už neupřesnil, zda se jí on sám v tomto termínu zúčastní. Chris Holder byl ještě ve větším obležení. Jak se však na mistra světa sluší a patří, trpělivě odpovídal, fotil se s fanoušky a neúnavně se podepisoval.
Oba póly SGP 2013
Letošní Speedway Grand Prix se povedla nad očekávání dobře. Omezení jednoho jezdce seriálu na jeden tým v polské elitní lize před začátkem sezóny odradilo pár skvělých závodníků od účasti v seriálu. Jeden z favoritů Andreas Jonsson nenašel formu během celé sezóny.
Kenneth Bjerre, Chris Harris, Bjarne Pedersen, Peter Ljung a Hans N. Andersen se sem tam blýskli nějakým lepším výsledkem. Celkově však zklamali, i když Brit byl jednou na stupních vítězů na atypické dráze v italském Terenzanu.
Došlo ke dvěma vážným zraněním – Jaroslawa Hampela a Kennetha Bjerreho, které je připravilo o několik startů během sezóny. A Dána jen spíše i o účast v seriálu v roce 2013. Na druhém pólu ale bylo všechno úplně jinak!
První šestice byla pořád na dosah, když ne titul, tak umístění na stupních vítězů. Sedmý a osmý v pořadí Fredrik Lindgren a Antonio Lindbäck každý vyhrál poprvé mítink SGP a Antonio si to dokonce zopakoval.
Poprvé se jel závod na Novém Zélandu,měl velký úspěch a ohlas. Snad se brzy vrátí i GP Austrálie. Skoro každá velká cena měla jiného vítěze a to včetně nepravidelných účastníků jako rezerva Martin Vaculík a divoká karta Michael Jepsen Jensen. Mistra určilo až semifinále posledního podniku. Pouhá jedna rozjížďka před úplným závěrem seriálu!
Překonat tohle všechno nebude v dalších letech úplně jednoduché, ale o emoce určitě nebude nouze ani v sezóně 2013.
Foto: Kiril Ianatchkov
