Archiv pro rubriku: Grand Prix

Grand Prix

Střepy přinášejí štěstí a možná i semifinále pro Václava Milíka

Praha – 20. května
Jednou z hlavních osob včerejší tiskové konference před blížící se SGP České republiky byl Václav Mílík. Jenže pardubický závodník, který dostal divokou kartu, se musel na začátku omluvit. Zůstal totiž stát kdesi na dálnici kvůli dopravní nehodě, zatímco jeho otec Václav musel odmítnout pozvánku kvůli polním pracím.

Po zhodnocení finské velké ceny v Tampere padaly dotazy, jestli má Martin Smolinski nějakého předka v Polsku kvůli měkkému I na konci svého jména. Odpověď se samozřejmě nenašla, jisté je však, že přítomnost německého závodníka mezi elitou se zamlouvá pražskému ekonomovi.

Z Německa dorazí minimálně pět autobusů s fanoušky, kteří si koupili vstupenky přímo prostřednictvím kanceláře na Markétě. Lístky prodané přes internet se prý prozatím nedají spočítat, ale i polští fanoušci už zakoupili větší počet vstupenek.

Protože Václav Milík nedorazil, místopředseda AK Markéta Libor Hloušek pozval všechny novináře k malému občerstvení. Většina přítomných utvořila malou frontu, načež se pardubický závodník konečně dostavil. Od jídla se někteří z novinářů odtrhávali jen špatně, přesto zodpovědní muži pera zasypali Václava Milíka otázkami ohledně první divoké karty v jeho kariéře.

„Připravuju se o něco víc než na běžnej‘ závod,“ uspokojil jejich apetit po informacích. „Ale ne absolutně nejvíc, abych se z toho nezbláznil ještě před první jízdou. Na závody se těším, konečně si zazávodím celej‘ závod i s jezdci, s kterejma jezdím britskou ligu.“

Před pražskou Grand Prix čeká Václava Milíka již jen sobotní semifinále evropského šampionátu juniorských družstev v Plzni a britská Elite League. Že si divoké karty považuje, svědčí i skutečnost, že pozval i svou maminku, která na plochou dráhu běžně nejezdí.

Během tiskovky se rozbil talířek a hrnek od kávy. Hned se spekulovalo, jestli to jsou střepy pro štěstí. Padl návrh, a si každý novinář vezme jeden střípek pro štěstí. Nakonec tu spouš však uklidil číšník. Takže příští sobotu alespoň semifinále pro Václava Milíka?

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Grand Prix

Dráha pomohla Mateji Žagarovi k prvnímu vítězství v SGP

Tampere – 17. května
Taková spousta věcí spojených se světem Speedway Grand Prix se odehrála poprvé včera ve finském Tampere! Ale co se zapíše do paměti, bude první vítězství Slovince Mateje Žagara, jinak také úřadujícího mistra České republiky s týmem ZP Pardubice v extralize. Finská velká cena se jela poprvé a také se nikdy nestalo, aby byla jízda odmávána po třetím kole a vzápětí opakována. Taktéž ceny pro vítěze byly originální a nevídané. Ale teď popořádku!

Hlavním tématem před začátkem závodu byl stav dráhy. Jezdci, ale i pořadatelé vždy mají obavy, jede-li se na nové dráze. O to víc, jde-li o tra dočasnou, vybudovanou pouze pro jediný mítink.

Po pátečním tréninku padaly úvahy, že je úzká na manévrování a asi se bude málo předjíždět. A to se splnilo do puntíku. Skoro všechny jízdy se rozhodly na startu a v první zatáčce. Předjíždělo se hlavně ve druhé polovině závodu. Ne však kvůli materiálu vynesenému na okraje dráhy, ale protože hodně rozbitá dráha vymrštila někoho ze závodníků, což ho na cílové čáře stálo místo nebo pár.

Přesně toto postihlo Taie Woffindena. Ve finále vedl s jasným náskokem a může mluvit o štěstí, že se vyhnul pádu a ztratil jenom jedno místo a skončil druhý. Ke cti mladému Angličanovi je třeba poznamenat, že to vzal velice sportovně a upřímně gratuloval vítězovi. Ani na tiskové konferenci se jedenkrát nezmínil o stavu dráhy, která mu možná sebrala vítězství.

Na rozdíl od Bydhošti byli na stupních vítězů spokojeni všichni. U Mateje Žagara to je samozřejmě, ale radoval se i třetí v cíli Fredrik Lindgren. Pro blížící se pražskou velkou cenu je ale průběžná klasifikace. Krzysztof Kasprzak, přestože se nemohl v Tampere zúčastnit, si stále o bod udržel vedení.

Účast ve finále, by mu nepřinesla žádný bod, vynesla Grega Hancocka na druhé místo se stejným bodovým ziskem, jaký nabral Nicki Pedersen. A osmý v pořadí je pořád jen šest bodů od prvního místa.

Lepší vývoj šampionátu, co se týká průběžné klasifikace, si snad ani nemůžeme přát. Tím spíš, že v Praze je dráha určitě vyzkoušená a Tomáš Topinka slibuje, že bude určitě připravená tak, aby se předjíždělo jako nikdy předtím. Uvidíme přímo na pražské Markétě už za čtrnáct dnů.

1. Matej Žagar, SLO 15
2. Tai Woffinden, GB 16
3. Fredrik Lindgren, S 12
4. Greg Hancock, USA 12
5. Chris Holder, AUS 10
6. Nicki Pedersen, DK 10
7. Troy Batchelor, AUS 10
8. Martin Smolinski, D 9
9. Darcy Ward, AUS 8
10. Andreas Jonsson, S 7
11. Jaroslaw Hampel, PL 7
12. Niels-Kristian Iversen, DK 6
13. Joonas Kylmäkorpi, FIN 5
14. Chris Harris, GB 4
15. Kauko Nieminen, FIN 4
16. Kenneth Bjerre, DK 3
17. Krzysztof Kasprak, PL DNR
18. Juha Hautamäki, FIN DNR

Průběžné pořadí seriálu:
1. Krzysztof Kasprzak 35, 2. Greg Hancock 34, 3. Nicki Pedersen 34, 4. Chris Holder 32, 5. Martin Smolinski 31, 6. Fredrik Lindgren 30, 7. Jaroslaw Hampel 29, 8. Darcy Ward 29, 9. Tai Woffinden 28, 10. Matej Zagar 27, 11. Andreas Jonsson 24, 12. Niels-Kristian Iversen 22, 13. Kenneth Bjerre 18, 14. Troy Batchelor 18, 15. Chris Harris 6, 16. Adrian Miedzinski 5, 17. Joonas Kylmakorpi 5, 18. Kauko Nieminen 4, 19. Jason Bunyan 2.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Grand Prix

Krzysztof Kasprzak si prohlížel Tampere z ptačí perspektivy

Tampere – 17. května
Včera ve finském Tampere pršelo, dnes ovšem vysvitlo sluníčko a vytáhlo rtu teploměru z devíti na sedmnáct stupňů. Po včerejším tréninku odstoupil Krzyzstof Kasprzak. Natažený kolenní vaz po pádu z Best Pairs v Landshutu o minulém víkendu si vyžádá šest neděl léčení. Zatímco dnes večer jej zastoupí první náhradník Kauko Nieminen, stále ještě leader průběžné klasifikace si prohlédl Tampere z vyhlídkové věže, kde jsme ho potkali.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Grand Prix

Ani jeden z našich účastníků české velké ceny neoslavil jednadvacetiny

Praha – 5. května 10:00
Představte si, že jste pozváni na světovou premiéru nového celovečerního filmu o Titaniku. Samozřejmě se strašlivě těšíte, ale snímek překoná vaše představy. Obrovitánská loď, ve své době pokládaná na nejlepší, nejbezpečnější a nejlepší vůbec, dostojí své pověsti. Překoná nástrahy dubnového Atlantiku, vyhne se všem ledovým krám a šastně dorazí do New Yorku. Bude to šok! Přesně takové pocity zažívali novináři na tiskové konferenci v pražském klubu Lávka, když jim pořadatelé SGP České republiky v deset hodin dopoledne oznámili, že držiteli startovních čísel šestnáct, sedmnáct a osmnáct jsou Václav Milík, Zdeněk Holub a Roman Čejka. Nejenže ani jeden neoslavil své jednadvacáté narozeniny, navíc dohromady absolvovali jedinou rozjížďku v seriálu SGP, a přesto předčili kapacity a horké aspiranty typu Josefa France a Matěje Kůse!

„To nečekalo asi hodně lidí,“ říká Pavel Ondrašík, sportovní ředitel AK Markéta Praha. A některé události posledních dnů dostávají rázem o něco logičtější rozměr. Začíná to touhou pořadatelů uskutečnit navzdory dešti extraligové utkání mezi Prahou a Pardubicemi, by si většina mužů převlečených do závodních kombinéze nepřála nic jiného, než už sedět ve svých dodávkách.

A proč Tomáš Topinka angažoval Romana Čejku na hostování do pražského týmu, zatímco se Martin Gavenda procházel po depu v roli zasvěceného diváka. Anebo co k čertu přimělo Václava Milíka, aby se po pondělním závodě Elite League v Belle Vue honil v oblacích na obyčejný jadranský pohár dvojic. A bezprostředně po něm vynechal slavnostní vyhlášení, usedl na sedadlo spolujezdce vedle svého otce, který s ním pádil na ruzyňské letiště, jako by ho ukradl, jelikož Poole ve středu hostil Birmingham.

„V poslední době bylo rozhodování o divoké kartě mezi Vaškem a Pepou,“ pokračuje Pavel Ondrašík. „Matěj z toho vypadl, protože se postavil odmítavě k dění tady.“ Josefa France paradoxně vyřadila dlouhá dráha. Pražská velká cena se koná v sobotu 31. května. Ve čtvrtek přitom startuje dlouhodrážní finále mistrovství světa v Herxheimu. A v neděli je na programu jeho kvalifikační kolo pro rok 2015 v Bielefeldu, jehož se pro všechny případy Josef Franc bude účastnit paralelně s finále.

Problémem není ani tak přesun a Josef Franc je konec konců typem závodníka, jemuž stres spíše vyhovuje. Avšak přeložení některého ze třech podniků na náhradní termín by mohlo ze smělého plánu vytvořit rovnici o mnoha neznámých a bez rozumného výsledku.

Samotný pražský závodník se však ještě plně nestylizoval do dlouhodrážního specialisty a dle kuloárních informací na sebe někteří členové jeho realizačního týmu koukají skrze prsty kvůli názorovým rozporům ohledně kolize krátkých a dlouhých oválů. Nicméně muž, který předloni rozjásal Markétu třemi vítěznými rozjížďkami, letos závodní součástí české velké ceny nebude.

„Padl námět dát Pepovi druhého náhradníka,“ připouští Pavel Ondrašík. „Ale ve čtvrtek jede Herxheim a v neděli Bielefeld. Letěl by sem, aby byl v Praze v pátek dopoledne a v sobotu večer se hnal zpátky. Jsme odpovědní za výsledky, a proto to nevidíme jako šastný krok.“

Nicméně co vedlo pražské pořadatele nominovat na náhradnické posty další dva závodníky juniorského věku? „Když vypad‘ Pepe, rozhodli jsme se pro dva juniory,“ vysvětluje Pavel Ondrašík. „I když tady budou jen stát, něco si z toho vezmou. Dle mýho názoru jsme tam dali dva nejlepší juniory. Jsou oba v rámci CS MV a věnujeme se jim, jen jsme se rozhodovali mezi Romanem a Edou.“

Podobné filozofie se drží i ostatní organizátoři velkých cen a konec konců i BSI, která se čas od času zeptá na motivy nominace divoké karty, nikdy volbu náhradníků nezpochybnila. „Konečně nás nemůže nikdo nařknout, že jsme udělali něco špatně,“ konstatuje Pavel Ondrašík. „Vašek si to zaslouží a dávat juniory na náhradníky je trend, co mají i ostatní pořadatelé.“

Česká trojice má ve světě SGP za sebou dohromady jedinou rozjížďku:

Václav Milík, Pardubice – 22.5.1993: pardubický junior dostal poprvé příležitost coby první náhradník předloni. Příležitost se mu naskytla už v rozjížďce s číslem tři, z níž byl vyloučen Kenneth Bjerre za prošvihnutí dvouminutového limitu. Vyhrál Greg Hancock, za ním byli v cíli Fredrik Lindgren, Bjarne Pedersen a právě Václav Milík. „Samozřejmě jsem z toho byl vyjančenej‘,“ komentoval svou premiéru ve světě velkých cen. „Atmosféra tam byla jiná než o jinejch‘ závodech. Ale nebyl to špatnej‘ pocit.“ Loni měl v Praze opět startovní číslo sedmnáct, avšak do akce se ani jednou nedostal.
 
Zdeněk Holub, Praha – 19.2.1996: loni byl nominován jako druhý náhradník a svezl se jenom o tréninku. „Nesvez‘ jsem se, ale byl to obrovskej‘ zážitek,“ vyprávěl o loňském ročníku SGP České republiky. „Atmosféra toho závodu byla neskutečná, všechno naplánovaný na sekundy. Plnej‘ stadión lidí, krása.“ Poslední květnovou sobotu si toto všechno užije znovu, ovšem s vědomím, že v případě kiksu někoho z šestnáctky bude s výjezdem na ovál první na řadě.
 
Roman Čejka, Slaný – 27.8.1993: světu velkých cen se nejvíce přiblížil na loňské čarodějnice. Volný závod Markéta Open měl být vodítkem minimálně pro startovní číslo sedmnáct. Zvítězil Josef Franc, po výkonu z roku 2012 těžko zpochybnitelný kandidát na divokou kartu. Druhý byl Václav Milík, jenž tu potvrdil právě nominaci na post prvního náhradníka. Na stupně vítězů se postavil i Rus Andrej Kudrjašov. Roman Čejka byl čtvrtý, avšak z účasti ve finálové jízdě vyřadil Zdeňka Holuba. „Ty vole, nečekal jsem, že se dostanu tak vysoko,“ zářil, aby se nechal unést snem každého plochodrážníka. „Osmnáctka na Grand Prix by byla hezká, to bych si nechal líbit mít doma takovou vestu.“ Letos se tedy dočkal.

Umístění závodníků nominovaných pořadatelem v SGP České republiky v Praze:

ročník: divoké karty: náhradníci:
17. května 1997 Tomáš Topinka, Praha – 15.  
 
15. května 1998 Bohumil Brhel, Praha – 23.  
  Gerd Riss, D – 24.  
 
8. května 1999 Antonín Šváb, Praha – 23.  
  Piotr Protasiewicz, PL – 24.  
 
6. května 2000 Michal Makovský, Pardubice – 23.  
  Bohumil Brhel, Praha – 24.  
 
18. srpna 2001 Antonín Kasper, Praha – 19.  
  Bohumil Brhel, Praha – 12.  
 
20. července 2002 Bohumil Brhel, Praha – 23.  
  Aleš Dryml, Pardubice – 24.  
 
6. září 2003 Aleš Dryml, Pardubice – 20.  
  Josef Franc, Praha – 24.  
 
15. května 2004 Robert Barth, D – 21.  
  Antonín Šváb, Praha – 24.  
 
9. července 2005 Aleš Dryml, Pardubice – 15. Bohumil Brhel, Praha – DNR
    Lukáš Dryml, Pardubice – DNR
 
26. srpna 2006 Adrian Rymel, Praha – 16. Luboš Tomíček, Praha – 14.
    Zdeněk Simota, Plzeň – 18.
 
28. července 2007 Luboš Tomíček, Praha – 14. Josef Franc, Praha – 15.
    Matěj Kůs, Praha – 18.
 
2. srpna 2008 Luboš Tomíček, Praha – 16. Adrian Rymel, Praha – DNR
    Filip Šitera, Plzeň – DNR
 
25. dubna 2009 Matěj Kůs, Praha – 16. Luboš Tomíček, Praha – DNR
    Adrian Rymel, Praha – DNR
 
22. května 2010 Matěj Kůs, Praha – 16. Luboš Tomíček, Praha – 17.
    Zdeněk Simota, Praha – 18.
 
28. května 2011 Matěj Kůs, Praha – 13. Lukáš Dryml, Pardubice – DNR
    Zdeněk Simota, Praha – DNR
 
12. května 2012 Josef Franc, Praha – 7. Václav Milík, Pardubice – 17.
    Matěj Kůs – DNR
 
18. května 2013 Josef Franc, Praha – 16. Václav Milík, Pardubice – DNR
    Zdeněk Holub, Praha – DNR
 
31. května 2014 Václav Milík, Pardubice Zdeněk Holub, Praha
    Roman Čejka, Slaný

Poznámka: počet náhradníků a držitelů divokých karet se měnil dle systému velkých cen. V letech 1995 – 1997 pořadatel měl nárok na jednu divokou kartu, náhradníky byli kvalifikování závodníci. KO systém z let 1998 – 2004 odstranil náhradníky úplně a pořadatel uděloval dvě divoké karty. Současný model užívaný od sezóny 2005 dává pořadateli právo na jednu divokou kartu a dva náhradníky.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Wojta Zavřel a Miroslav Horáček

Grand Prix

Bydhoš osiřela

Bydhoš – 26. dubna
Třetí kolo patnácté jízdy Grand Prix Evropy. Adrian Miedzinski útočí poněkud zoufale ze třetí pozice. Přetočí motocykl a padá, přičemž se silně uhodí o tvrdý povrch dráhy. Je ale těsně u motocyklu. Pokouší se ho zvednout a sportovně odtlačit z trati, aby se nemuselo přerušovat. Jenže se jen potácí, kolena se mu podlamují a pořadatelé mu musí přispěchat na pomoc. Byl to silný otřes!

Tato velice neobvyklá scéna, která by stála sama o sobě o zmínku navíc, může sloužit jako alegorie celého podniků Speedway Grand Prix Evropy 2014. Plochodrážní Bydhoš poprvé uvítala světovou elitu bez účastí nesporného krále tohoto oválu Tomasze Goloba. Bylo to znát ihned na první pohled.

Pořadatelé odhadovali návštěvnost na zhruba čtyři tisíce lidí a to si troufnu tipnout, bude rekordně nízká frekvence diváků, jak říkají sami Poláci na podnik mistrovství v této zemi zaslíbené levým zatáčkám. Chmurná obloha a předpověď deště během závodu určitě nepřispěly k přitažlivosti podniku. Co byla platná skvělá podívaná na Novém Zélandu, když ochozy nakonec zůstaly velmi řídce zaplněné? Šuškalo se i o bojkotu SGP místných fanoušků, někdejší hvězda Polonie, Emil Sajfutdinov, letos SGP nejede a ani výhled z daleko umístěných tribun není nejlepší. Nebylo se čemu divit.

První rozjížďky pak dávaly za pravdu těm, co zůstali doma u obrazovek. Cíl přesně kopíroval pořadí po první zatáčce po startu a během čtyř kol akorát rostly odstupy mezí jezdci. Favorité vítězili, krom Nickiho Pedersena a Taie Woffindena, a papírově slabší jezdci nepřekvapovali.

Pak ale přišla třetí série jízd a vše se obrátilo naruby. Najedno jsme byly svědky plochodrážnímu koncertu nejvyšší kvality. Zbytek závodů bohatě vynahradil přítomným divákům počáteční nudu. Ještě stojí za to vrátit se k už zmíněné patnácté jízdě.

Ihned na začátku Darcy Ward měl defekt, a jak se okázalo, umně kroužil vzadu s velkým odstupem. Pád Adriana Medzinskeho mu nabídl jakéhosi žolíka druhého pokusu a on nabídnutou opravu obrátil ve vítězství. Přitom porazil do doby stoprocentního Grega Hancocka. Ukázalo se, že vzájemné souboje Darcy Warda a Grega Hancocka byly ozdobou celého večera.

Nejmladší a nejstarší účastníci se střetli celkem třikrát, což je maximálně možné. Finále Gregu Hancockovi nevyšlo, semifinále ano a bylo to to nejlepší, co plochá dráha muže nabídnout. Navíc uspěli ti, co propadli na Novém Zélandu, a naopak. Kromě vítězného Krzsyzstofa Kasprzaka. A to srovnalo celkové skóre.

O závodě samotném, ale už vyšla v magazínu speedwayA-Z podrobnější reportáž. Mě vlastně zaujalo, jaká bude Bydhoš bez svého nesporného krále. Jak se bude dařit světové ploché dráze v Polsku bez tamního největšího magnetu na diváky.

Vypadalo, že se bude potácet přesně jako grogy boxer v posledních kolech dlouhého boje, ale nakonec svítá naděje, že se Adrian Miedzinski po těžkém otřesu zase vrátí do obvyklé formy. To poznáme už brzy, podle počtu Poláků ve Finsku a zejména v jejich oblíbené destinaci na pražské Markétě. Bude-li jich víc než v Bydhošti, nikdo se zlobit nebude.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Grand Prix

Krzysztof Kasprzak skočil do čela šampionátu s pomocí psycholožky

Bydhoš – 26. dubna
Včerejší SGP Evropy na stadiónu v polské Bydhošti se stala kořistí Krzysztofa Kasprzaka, který tady dosáhl svého premiérového vítězství v seriálu. Poté co v poslední zatáčce finálové jízdy prohnal pod Darcy Wardem rozjásal domácí fandy. Před pokračováním ve finském Tampere se hřeje na čele průběžné klasifikace s náskokem jedenácti bodů. Jeho vítězství je o to víc ohromující, že před rokem v Bydhošti nedokázal inkasovat by jen jediný bod.

Šastný vítěz pěl obvyklou chválu na adresu svých motocyklů a členů svého týmu, avšak připustil, že zařazení pomoci psychologa konečně pomohlo vyřešit jeho válku s nervy v sérii SGP. „Moje psycholožka udělala moji hlavu relaxovanou,“ svěřoval se na tiskové konferenci. „Necítil jsem na sobě příliš mnoho tlaku. Když jsem totiž byl předtím ve stresu, moje tělo se napnulo a já nemohl pořádně závodit.“

Bez Tomasze Golloba, který ve velké ceně v Bydhošti chyběl vůbec poprvé, se pozornost červenobílých fanoušků upřela na ostatní Poláky. „Každý mě posílal zprávy a psal mi na facebooku, že tento víkend vyhraju. Ale tohle se mi nelíbí, protože když něco takového lidé říkají, mám většinou špatný závod. Ale nyní si říkám, že to je jen ligový mítink, a funguje to dobře. Mám nejlepší psycholožku na světě, ale nemůžu říct její jméno, protože je tak dobrá.“

Soudě dle jeho aktuální pozice jedničky celého seriálu, může mít pravdu, srovnáme-li ho se sezónou 2013. „Loni jsem byl úplně jiný jezdec,“ souhlasí Krzysztof Kasprzak. „Mám odlišné motory, odlišný tým, všechno je odlišné. Přes zimu jsem si sedl a říkal si, že mi je třicet let, mám dobrý styl, jsem velmi dobrý ve startech, takže proč nevyhrávám závody v SGP? Povídali jsme si o tom a udělali změny, které fungují.“

Krzystof Kasprzak připouští, že v jeho úspěchu sehrály klíčovou roli motory. „Můj ladič Peter Johns mi moc pomohl,“ uznává. „Motor je dnes na ploché dráze tak důležitý a já doufám, že to takhle půjde dál až do konce sezóny. Dráha se stala hladčí a to pro mě nebylo dobré, měl jsem silný motor. Ale když jsem předjel v semifinále Andrease Jonssona, věděl jsem, že jsem rychlý. I když začalo pršet, můj bratr Robert říkal, že vyhraju, protože mám nejrychlejší motor. A já jsem vyhrál.“

Nicki Pedersen neprožil zrovna šastný večer, během něhož na své konto nasbíral pouhých pět bodů. Krzysztof Kasprzak je před ním o jedenáct bodů, ale má hodně daleko k myšlenkám na titul.

„Nepřemýšlím o tom,“ řekl na tiskové konferenci. „Budeme pracovat ještě deset dalších závodů a to je všechno, co můžu dělat. Nechci mluvit o umístění a kde skončím. Jen chci být v seriálu SGP i příští rok.“

Spokojen s druhým místem byl i Darcy Ward, jehož trápení s kolenními vazy poškozenými v Aucklandu pokračují. Páteční trénink doslova přetrpěl, avšak včera odjížděl s šestnácti body. „Myslím, že jsem měl štěstí, že jsem v Bydhošti vůbec dokázal dát svou nohu dolů,“ svěřoval se. „Moje kolena je na tom nyní pěkně blbě, ale tady můžete jen zvednout nohu a držet rovnováhu na motorce. Musím ještě závodit, Krzysztof je sice ve vedení po dvou kolech, ale jsme tady i my ostatní, zkusíme ho ještě dohnat.“

1. Krzyzstof Kasprzak, PL 18
2. Darcy Ward, AUS 16
3. Jaroslaw Hampel, PL 14
4. Greg Hancock, USA 16
5. Chris Holder, AUS 11
6. Andreas Jonsson, S 10
7. Niels Kristian Iversen, DK 10
8. Martin Smolinski, D 7
9. Matej Žagar, SLO 6
10. Adrian Miedzinski, PL 5
11. Nicki Pedersen, DK 5
12. Tai Woffinden, GB 5
13. Fredrik Lindgren, S 5
14. Troy Batchelor, AUS 4
15. Kenneth Bjerre, DK 4
16. Chris Harris, GB 2
res Szymon Wozniak, PL DNR
res Pawel Przedpelski, PL DNR

Průběžné pořadí seriálu:
1. Krzysztof Kasprzak 35, 2. Nicki Pedersen 24, 3. Jaroslaw Hampel 22, 4. Greg Hancock 22, 5. Chris Holder 22, 6. Martin Smolinski 22, 7. Darcy Ward 21, 8. Fredrik Lindgren 18, 9. Andreas Jonsson 17, 10. Niels-Kristian Iversen 16, 11. Kenneth Bjerre 15, 12. Tai Woffinden 12, 13. Matej Žagar 12, 14. Troy Batchelor 8, 15. Adrian Miedzinski, 16. Chris Harris, 17. Jason Bunyan.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)