AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 9. července
Tradičně nabité ochozy, vynikající atmosféra a brilantní závody byly atributy sobotní Grand Prix České republiky na pražské Markétě. Jejím vítězem se stal letos tradičně Tony Rickardsson. Dle svého receptu se opět soustředil především na komfortní postup až do finálové jízdy. A v ní udeřil. Díky bezprecedentní famózní sérii pěti triumfů a jednoho druhého místa může vyhrát svůj šestý titul mistra světa už v půlce srpna ve švédské Malille, aniž by zbývající dvě klání vůbec absolvoval. Na stupně vítězů se dostali i Bjarne Pedersen a Jaroslaw Hampel, který ve finálové rozjížďce za sebou udržel útočícího Jasona Crumpa. Aleš Dryml trošku doplatil na zrušený trénink, protože nemohl otestovat nastavení motocyklu s novým motorem. Přesto však hodně bojoval, ale po jednom pádu skončil se třemi body šestnáctý. Hlavní obavy však pořadatelé měli z deště, který zrušil oba plánované juniorské test matche s Poláky. Dokonce raději oželeli nástup se závodníky. Na Markétě však zapršelo opravdu jen krátce před semifinálovými jízdami.


Opět český příspěvek cyklu Grand Prix
Wroclaw, Eskilstuna, Krško, Cardiff a Kodaň. Celkem pět letošních cen muselo uběhnout, než diváci v ochozech i u televizních obrazovek mohli zase spatřit českého plochodrážníka zápolit s absolutní špičkou modré planety. Stejně jako naposledy v roce 2001 se nikdo z našich do seriálu ani nekvalifikoval, ani mu nebyla přidělena některá ze stálých divokých karet.

Až pražský závod přinesl možnost nasadit jednoho borce na divokou kartu a další dva v roli náhradníků. Tři místa dostalo trio, které minulý měsíc vybojovalo stříbrné medaile z evropského šampionátu dvojic. Pro Bohumila Brhela a Lukáše Drymla se ve své podstatě nenaskytla vůbec žádná příležitost prezentovat se před domácím publikem. Kvůli dešti byl zrušen páteční trénink a hrozivé černé mraky přiměly organizátory rovněž oželet slavnostní nástup. A během vlastního klání nebylo za koho zaskakovat.

Českou vlajku tak na dráhu vyvezl pouze Aleš Dryml. Jeho soupeře z úvodní rozjížďky mu bylo sotva co závidět. Vedle něj totiž na startovním roštu stanuli Antonio Lindbäck, Leigh Adams a suverén letošního ročníku Tony Rickardsson. Aleš Dryml zaváhal na startu a do prvního oblouku vjížděl až jako poslední. Pak až do cíle proháněl Leigha Adamse. Ale předjet nikudy nešlo.

Bodová bilance u jména Aleš Dryml ale nezůstala dlouho prázdná. Rozjížďku s číslem sedm ovládl Bjarne Pedersen. Aleš Dryml byl na začátku protilehlé rovinky hned za ním. Snažil se o útok, jenže vzápětí se stal sám obětí Tomasze Golloba. A ten jej ve druhé zatáčce vyvezl tak daleko na venek, až na třetí místo pronikl i Andreas Jonsson.

Boží mlýny však tentokrát mlely poměrně rychle. Ve výjezdu z první zatáčky třetího kola zaútočil mladý Švéd i na druhého Poláka. Tomasz Gollob na chviličku ztratil koncentraci, lekl se a dostal se do kontaktu s nafukovací matrací na mantinelu. Potíží polského závodníka, jenž se v rozporu s otřepaným heslem červenobílých fanoušků nestane mistrem světa ani letos, využil i Aleš Dryml. Bleskurychle se protáhl dopředu a bral první bod.

V jedenácté jízdě mu mohl dopřát klidně i dva bratříčky. Využil krizového momentu Jaroslawa Hampela v první zatáčce a na rovinku se vřítil jako druhý za vedoucím Lee Richardsonem. Pokračoval v útoku, ovšem v nájezdu do druhé zatáčce byl evidentně až příliš rychlý. Neměl kudy se vyhnout vedoucímu jezdci a po kontaktu s jeho zadním kolem upadl.

To však byl poslední bezbodový výsledek Aleše Drymla. V rozjížďce s číslem patnáct přitom opět začínal z beznadějně poslední pozice. Ve druhé zatáčce však překonal Tomasze Chrzanowského. Polák, který Markétu otestoval při dubnové extralize, se však hned po pár metrech vrátil zpátky. Leč Aleš Dryml nepolevil a ještě během druhého kola si zajistil další bod. A nakonec suverénně odvedl Hanse N. Andersena, takže svou letošní jedinou návštěvu v Grand Prix dovršil celkovým ziskem třech bodů.

Do semifinále snadno i s odřenýma ušima
Nový systém zakončený nadstavbovou části semifinálových rozjížděk a velkého finále dělí vlastně každou Grand Prix na dvě části. V té první jde především o to, nahromadit dostatečný počet bodů a proniknout mezi lepší osmičku.

V Praze se tento úkol zpočátku začal nejlépe dařit Bjarne Pedersenovi. Nevyzpytatelný Dán, který jednou dokáže být na stupních vítězů, aby už další velkou cenu ukončil na chvostu, při svém prvním startu ve třetí jízdě porazil Scotta Nichollse. Pro něho to bylo poprvé a naposledy, kdy se musel sklánět před některým ze soupeřů. Většinou přitom zvedal diváky ze sedaček svými předjížděcími manévry ze zadních pozic. Hlavně jeho výkon v osmé jízdě, kdy se společně s krajanem Lee Richardssonem za zády dokázal probít do čela přes Tomasze Chrzanowského, nadchl nejen fandy s Union Jacky v rukou.

Vzápětí po vítězství nad Scottem Nichollsem vyhrál Bjarne Pedersen sedmou jízdu. Nepustil před sebe nikoho ani na okamžik. Pak mu však nastaly hubené časy. Jeden bod z deváté a čistá nula ze čtrnácté jízdy mu docela zkomplikovala život. Se sedmi body pak musel jet v rozjížďce s číslem dvacet vabank.

Ovšem jeho rivalové na tom byli podstatně hůře. Jason Crump má sice hattrick z předešlých tří ročníků pražských velkých cen, ovšem letos se na Markétě nesešel s formou. Před svým poslední startem měl na svém kontě pouhých pět bodů. Šestibodový Antonio Lindbäck se ve své podstatě chytil až ve čtvrté sérii. A tak ze čtveřice účastníků rozjížďky s číslem dvacet mohl být klidný pouze Ryan Sullivan s osmi body.

Jason Crump dobře věděl, že pro jeho postup je jen ten nejlepší výsledek dost dobrý. A proto po vylétnutí pásky upaloval do cíle jako raketa. Jenže za jeho zády se Antonio Lindbäck dral na druhé místo tak vehementně, až poslal Bjarne Pedersena do nafukovacích mantinelů. Byl po zásluze vyloučen. Ani při repete Jason Crump nezaváhal. A společně s druhým Bjarne Pedersenem a třetím Ryanem Sullivanem postoupili všichni tři. Úřadující mistr světa však do slova a do písmene s odřenýma ušima. Při bodové rovnosti v jeho prospěch rozhodla jen lepší bilance, než měl Andreas Jonsson, a porážka Leigha Adamse v desáté jízdě. V ní však oběma ukázal deflektor nejen shodou okolností právě Andreas Jonsson, ale i nepřemožitelný Scott Nicholls.

Bez komplikací se však neobešlo ani účinkování Tonyho Rickardssona. Po úvodním vítězství narazil v rozjížďce s číslem pět na Jaroslawa Hampela. A to nejen obrazně, ale i fyzicky. Mladý Polák se totiž nikterak nezalekl ani jeho, ani zbývajících dvou mistrů světa Jasona Crumpa a Nicki Pedersena. Na skrumáž v úvodním oblouku však doplatil pádem, když do něho zezadu vrazil právě Tony Rickardsson. Při opakování však trojici šampiónů naměřil půl rovinky.

Při hospodárném hromadění bodů posléze Jaroslaw Hampel postoupil do semifinále. Stejná taktika slavila úspěch i v případě Nicki Pedersena a Tomasze Golloba. Ovšem vrchol sobotního večera patřil Tonymu Rickardssonovi. Ve druhém semifinále nejlépe odstartoval. V první zatáčce sice před sebe pustil Jasona Crumpa, ale Tomasze Golloba a Nicki Pedersena ne.

O malou chviličku před tím si ve stylu start – cíl svou finálovou účast zajistil Jaroslaw Hampel. Dánské fanoušky však doslova rozeřval Bjarne Pedersen. Po nevydařeném startu v prvním oblouku minul Scotta Nichollse a Ryana Sullivana. Angličan posléze zůstal věrný pověsti bojovníka. Rval se ze všech sil, ale tentokrát předjel jen Ryana Sullivana. A to na finále nestačilo.

Kolik Grand Prix za jedinou sezónu dokáže Tony Rickardsson vyhrát? To je klíčová otázka letošního cyklu velkých cen. Praha na ni nemohla dát definitivní odpověď, protože do konce zbývají ještě Malilla, Bydhoš a Lonigo. Nicméně posunula hranice famózního Švéda k novým metám. Rekord v počtu vyhraných velkých cen během jediné sezóny překonal už před dvěma týdny v Kodani. Ale u nás jej ještě vylepšil.

Po vylétnutí pásky totiž pořádně zatopil pod kotlem. A zatímco se to za ním jen mlelo, on nerušeně pospíchal za pátým triumfem sezóny a devatenáctým v kariéře. Během jediného kola se na druhou příčku propasíroval Bjarne Pedersen. A Jason Crump posléze podlehl i Jaroslawu Hampelovi.

Hlasy z depa
„Už mi téměř dochází odpovědi,“ žertoval na tiskové konferenci Tony Rickardsson, který se v roli vítěze zpovídal letos už popáté. „Nevím, co říct. Jsem šastný. Nejen za sebe, ale i za celý svůj tým. Letošní sezóna je fantastická. Když sednu na motorku, připadám si jako na nějaké misi. A vychází to.“ Nabízí se logická otázka, zda famózní série připomínající někdejší tažení Michaela Schumachera ve formuli jedna bude pokračovat. „Je pravda, že mám šanci lámat rekordy,“ připustil švédský suverén. „Ale to je záležitost závodu od závodu. Pokud si udržím formu, šance tady je. Udělám proto vše, co bude v mých silách. Lámat rekordy však není mým cílem. Navíc nemyslím, že vyhraji všechny zbývající Grand Prix. Je to hodně těžké. Vyhrát titul už v další velké ceně by však bylo skvělé.“

„Někdy to vyjde, jindy ne,“ komentoval Bjarne Pedersen svou cestu letošním seriálem, v němž třikrát skončil na stupních vítězů, ale také třikrát bodově paběrkoval. „Tak to chodí. Jednou jsem nahoře, podruhé dole. Ale můj letošní cíl je hlavně se hodně učit. Hodně nahoře v SGP chci být až v sezóně 2006.“ A jak se Bjarne Pedersenovi líbil pražský ovál? „Dneska už vypadal velmi dobře,“ chválil stříbrný Dán. „Včera bylo hodně deště. Sice nebyl trénink, ale pro všechny to bylo stejné.“

„Zezačátku jsem neměl moc bodů,“ viděl své účinkování v pražské Grand Prix Jaroslaw Hampel. „Ale pak semifinále a hlavně finále byly dobrý. Ve finále jsem měl dobrý start. Pak mě ale předjel Tony a já musel ještě bojovat s Jasonem.“ Léta byl ikonou polských fanoušků Tomasz Gollob, nicméně ten je v prozatímním pořadí až za ním. „Tomasz je stále nejlepší závodník v Polsku,“ odmítnul Jaroslaw Hampel myšlenku na převzetí pomyslného postup polské jedničky. „Má víc zkušeností než já. Ale chci být v Grand Prix lepší a lepší. A
snažím se závodit co nejlíp.“ Přestávku mezi českou a skandinávskou velkou cenou vyplní světový pohár družstev. „Budeme usilovat o světový titulu,“ připustil Jaroslaw Hampel. „Ale finále chce jet samozřejmě každý jezdec. Musíme počkat, jak se situace vyvine, a pak uvidíme. Šanci na titul samozřejmě máme.“

„Mohlo to bejt lepší,“ nezastíral Aleš Dryml v nočním depu, které opět skrápěl d隝. A vzápětí vysvětlil exkluzivně pro magazín speedwayA-Z příčiny. „Nestartoval jsem. Tak bídný starty jsem snad ještě letos neměl. Včera totiž odvolali trénink. A já měl novej motor a nemohl jsem ho naladit.“ Aleš Dryml patřil také k těm závodníkům, kteří na vlastní kůži otestovali tvrdost povrchu pražské dráhy. „Moc jsem chtěl,“ vrátil se ve vzpomínkách ke svému pádu z rozjížďky s číslem jedenáct. „Přilít‘ jsem tam rychlejc než Lee. Nebylo tam místo. Složil jsem to, protože jsem věděl, že do něho narazím. A tak jsem si to dělal co nejlepší.“ Nebýt osudného pádu, mohl pardubický jezdec skončit s bohatším zůstatkem na svém bodovém kontě. „A kdybych ještě startoval, byl bych minimálně o sto procent lepší,“
komentoval toto téma. „Rychlost tam byla a motorka jela. Za ten první start však mohl startmaršál. Už svítilo zelený světlo. On se vrátil a zaclonil mi výhled. Ale není se na co vymlouvat. Ty ostatní starty taky nebyly dobrý.“ Aleš Dryml se pražského klání zúčastnil na divokou kartu, nicméně snad každý český fanoušek by rád viděl Čecha jako stálého účastníka celého seriálu. Nejsou nějaké náznaky, že by právě Aleš Dryml mohl nějakou divokou kartu pro příští rok získat? „Daří se mi v Anglii, kde jsem teď druhej heat leader, daří se mi i ve Švédsku,“ komentoval svou formu. „Ale žádný podmínky pro přidělení divokých karet nikde napsaný nejsou. Asi si sednou ke stolu a něco vymyslí. Příští rok by snad mělo bejt sedm karet. Ale pro Čechy to bude těžký, protože jsou i jiný země. Necháme se však překvapit. Kdybych byl dneska v semifinále, možná by byla větší šance. Já jsem se sebou ale víc spokojenej než loni v celým seriálu.“

			SMF1	SMF2	FIN
1. Tony Rickardsson, S	3 1 3 1 3	12		2.	1.
2. Bjarne Pedersen, DK	3 3 1 0 2	9	2.		2.
3. Jaroslaw Hampel, PL	0 3 2 1 3	9	1.		3.
4. Jason Crump, AUS	2 0 1 2 3	8		1.	4.
5. Scott Nicholls, GB	2 3 3 3 3	14	3.
6. Nicki Pedersen, DK	3 1 2 2 2	10		4.
7. Tomasz Gollob, PL	3 0 3 2 1	9		3.
8. Ryan Sullivan, AUS	2 3 3 0 1	9	4.
9. Leigh Adams, AUS	1 2 0 3 2	8
10. Andreas Jonsson, S	1 2 2 2 1	8
11. Greg Hancock, USA	1 1 0 3 2	7
12. Antonio Lindbäck, S	2 0 1 3 U	6
13. Lee Richardson, GB	E 2 1 1 0	4
14. Hans N. Andersen, DK	1 0 2 0 0	3
15. Aleš Dryml, CZ	0 1 X 1 1	3
16. Tomasz Chrzanowski, PL	0 1 0 0 0	1
17. Bohumil Brhel, CZ		DNR
18. Lukáš Dryml, CZ		DNR

Průběžná klasifikace:

1. Tony Rickardsson, S (2)	145
2. Jason Crump, AUS (1)	91
3. Nicki Pedersen, DK (5)	78
4. Bjarne Pedersen, DK (10)	66
5. Leigh Adams, AUS (4)	64
6. Antonio Lindbäck, S (14)	59
7. Greg Hancock, USA (3)	58
8. Jaroslaw Hampel, PL (8)	56
9. Scott Nicholls, GB (12)	48
10. Hans N. Andersen, DK (9)	46
11. Tomasz Gollob, PL (6)	45
12. Andreas Jonsson, S (7)	40
13. Ryan Sullivan, AUS (13)	38
14. Lee Richardson, GB (11)	26
15. Tomasz Chrzanowski, PL (15)	20
16. Matej Žagar, SLO (16)	18
17. Kenneth Bjerre, DK (19)	12
18. Niels Kristian Iversen, DK (16)	7
19. Rune Holta, N (16)	6
20. Krzysztof Kasprzak, PL (16)	4
21. David Norris, GB (16)	4
22. Aleš Dryml, CZ (16)	3
23. Edward Kennett, GB (18)	1
24. Janusz Kolodziej, PL (17)	0
25. Adrian Miedzinski, PL (18)	0
26. Mikael Max, S (17)	0
27. Peter Nahlin, S (18)	0
28. Izak Šantej, SLO (17)	0
29. Denis Štojs, SLO (18)	0
30. Simon Stead, GB (17)	0
31. Charlie Gjedde, DK (17)	0
32. Mads Korneliussen, DK (18)	0
33. Bohumil Brhel, CZ (17)	0
34. Lukáš Dryml, CZ (18)	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Praha, Pardubice a Mšeno – 8. července
Po dvou slunných dnech se do Čech vrátil d隝 a komplikuje život lidem okolo ploché dráhy. Oficiální trénink na Grand Prix v Praze byl zrušen a stejně tak večerní test match proti Polákům v Pardubicích. O osudu zítřejší odvety ve Mšeně rozhodnou Mšeňáci zítra ráno okolo sedmé hodiny.

Praha – 8. července
Po dnešním tréninku se zítra úderem devatenácté hodiny seřadí u výjezdu z depa patnáctka stálých účastníků letošní Grand Prix doplněná o Aleše Drymla startující na divokou kartu. Po zhruba dvou hodinách budeme znát jméno vítěze šesté velké ceny sezóny 2005.


Mílovými kroky k titulu
Švéd Tony Rickardsson míří nezadržitelně k šestému titulu mistra světa a prozatím se nenašel nikdo, kdo by mu v tom zabránil. Předminulou sobotu v Kodani jej jednou sice přibrzdil v základní části defekt, ale jinak si vedl opět znamenitě a vyhrál finálovou jízdu. Do ní se opět dostal mladý Antonio Lindbäck a tentokrát se mu podařilo poprvé v jeho kratičké kariéře vmáčknout se na stupně vítězů.

Po základní části byli ale nejúspěšnější jiní jezdci: Greg Hancock a Jason Crump (12 bodů). Semifinálové jízdy, kde se z neúspěšnější osmičky rekrutovala finálová čtveřice, nevyšly obhájci titulu Crumpovi a také hrdinovi minulého závodu v Cardiffu Jaroslawu Hampelovi.

V celkovém pořadí suverénně kraluje hubený a vytáhlý Švéd a přibližuje se svému snu: vyrovnat rekord šest titulů mistra světa jednotlivců legendárního Novozélanďana Ivana Maugera. Rickardsson má letos obdivuhodnou bilanci: z pěti startů čtyři vítězství a jedno druhé místo.

Skvělou bilanci má i Antonio Lindbaeck: pouze pět GP (všechny letos), z toho dvakrát ve finále a nyní poprvé na bedně mezi třemi nejlepšími. A koneckonců velmi dobrou bilanci má i Polák Jaroslaw Hampel: jel 3 závody, vždy byl v semifinále a jednou skončil druhý.

Markéta rekordmanem
Pražský stadion na Markétě se letošním závodem dostává do čela tabulky nejúspěšnějších pořadatelských míst. V loňském roce se o první příčku v počtu uspořádaných závodů Grand Prix dělil se stadionem v dánském Vojensu, ale letos už je jediným leaderem. Devíti uspořádanými podniky o titul mistra světa se v jedenáctileté historii Grand Prix může pochlubit jen náš stadion!

A protože se v Praze pojede i v příštím roce, bude naše hlavní město prvním pořadatelským místem, kde se uskuteční dvouciferný počet velkých cen – a to dokonce v jedné řadě! Skvělý úspěch naší sportovní diplomacie a samozřejmě důkaz našich organizačních schopností.

V Praze bylo dosud pět vítězů
Dosavadních osm odjetých ročníků Grand prix České republiky mělo pět mužů na nejvyšším stupínku, určeném pro absolutního vítěze. Historicky prvním triumfátorem byl jezdec, který je dodnes ozdobou startovního pole a který v průběžném pořadí figuruje na vynikajícím šestém místě: první naši Velkou cenu vyhrál 17. května 1997 Američan Greg Hancock.

Po něm to byli multimistr světa Tony Rickardsson, Tomasz Gollob, Billy Hamill a Jason Crump. Ten je rekordmanem co do počtu vítězství: zvítězil zde jako jediný třikrát a to dokonce čistým hatrickem. Protože se mu to povedlo v posledních třech sezónách, není vyloučeno, že jeho triumfální jízda bude mít ještě pokračování!

Z vítězů nejezdí Grand Prix jen Američan Billy Hamill, ostatní čtyři nechybí v současném startovním poli. Znamená to, že ze základní šestnáctky se plná čtvrtina může pochlubit tím, že v minulosti okusila pocit vítěze naší GP.

Nejvíc bodoval v Praze Rickardsson
Švédský fenomén nevynechal ani jednu Velkou cenu v Praze a vždy patřil k elitě, a tak nepřekvapuje, že vévodí také historickému přehledu jezdců podle počtu získaných bodů. V patách mu je Jason Crump, který zde sice dvakrát skončil hluboko v poli poražených, ale
třemi vítězstvími si v posledních letech bilanci hodně vylepšil. Náš Antonín Kasper figuruje na lichotivém patnáctém místě.

Nejlepší průměr bodového zisku na jeden závod má Polák Jaroslaw Hampel. Svou jedinou účast vloni proměnil ve 20 bodů za druhé místo. Skvěle si ale vedli i ti, kteří si vysoký průměr udrželi při více závodech: Billy Hamill (17,5 bodu ze 6 startů), Jason Crump (17,0/7) a Tony Rickardsson (16,7/8).

Praha bude 76. velkou cenou
Doposud se ve více jak desetileté historii GP (jezdí se od roku 1995) uskutečnilo 75 závodů. U bílé startovací pásky se postavilo 103 jezdců, mezi nimi i devět Čechů: Bohumil Brhel, Aleš a Lukáš Drymlové, Antonín Kasper, Antonín Šváb, Tomáš Topinka, Josef Franc, Marian Jirout a Michal Makovský. Rekordmany ale jsou nezničitelní Tony Rickardsson a Greg Hancock, kteří nechyběli ani v jednom závodě!

Mezi vítězi figuruje 15 jmen
Kolika jezdcům se podařilo zvítězit v závodech Grand prix o titul mistra světa? Odpověď je jednoduchá: bylo to 15 závodníků. Nejlepším je, jak jinak, Tony Rickardsson s 18 triumfy, z toho 4 letos! Zvětšil tak odstup od druhého Jasona Crumpa (11). Zajímavé je, že Rickardsson ze své účasti v GP vytěžil čtyři tituly (pátý má z posledního jednodenního finále z roku 1994), zatímco Crump jen jeden. A Tomasz Gollob, který okupuje třetí příčku s devíti zářezy, se ze zisku mistrovské koruny nemohl radovat ani jednou.

Kuriozitou jsou osudy dvou britských jezdců: Mark Loram vyhrál dvě Velké ceny, ale ani jednu v sezóně 2000, kdy se stal světovým šampiónem. A jeho krajan Martin Dugard se může pochlubit vynikající bilancí. Startoval v GP jen dvakrát a svůj první start na divokou kartu v GP Velké Británie v Coventry v roce 2000 proměnil ve vítězství.

Přehled podle úspěšnosti zemí je následující: 6 jezdců Dánska se 14 výhrami, 3 Australané (18), 2 Američané (13), 2 Britové (3) a překvapivě jenon jeden Švéd (18) a Polák (9).

Foto: Pavel Fišer (aparát Canon D Mark II)

Zdroj: Tisková informace AK Markéta Praha, Vladimír Kovář

Kodaň – 25. června
Krásná hala zaplněná do posledního místečka v Kodani, byla dalším zastavením nejlepších plochodrážních jezdců za titulem mistra světa. Všichni Dánové svorně zazpívali hymnu své země a k nim se přidali i oba Pedersenové a Niels Kristian Iversen, který obdržel divokou kartu.

I rozhodčí umí být člověk
Hned v první jízdě došlo k fatální chybě rozhodčího, když páska vylétla jen na vnitřní straně oválu a na vnější straně se zamotala do helmy domácího Bjarne Pedersena. Ten, když se z ní vymotal, nechápal a spolu s ním celá hala, jak to, že jízda nebyla zastavena.

Jezdci absolvovali všechny čtyři kola a dokonce se na výsledkové tabuli ukázala i umístění jezdců v celé jízdě. Všichni diváci, a Dánové, Švédové či Poláci pískali a hala nespokojeně bouřila. Snad celých deset minut se čekalo, zda se jízda bude opakovat.

Naštěstí zvítězila spravedlnost a k opakování jízdy tedy nakonec přeci jen došlo. První jízdu nakonec vyhrál Lee Richardson před Leightem Adamsem, třetí pro jeden bod dojel Bjarne Pedersen a bez bodu byl tentokrát Ryan Sullivan.

Ani tady v Kodani se mistrům levých zatáček nevyhnuly pády. Jeden byl k vidění v jízdě číslo čtyři. Upadl Andreas Jonsson, když startoval ze druhé dráhy a vysloužil si tím vyloučení. Spolu s ním startoval z první dráhy Nicki Pedersen ze třetí dráhy Hampel a ze čtvrté Gollob. Díky pádu Jonssona se jízda opakovala ve třech a cílem projel jako první Pedersen, polský souboj vyhrál starší Gollob před Hampelem.

Mistr nad mistry v letošní Grand Prix, Tony Rickardsson, zaváhal pouze v deváté jízdě kdy dojel na posledním místě.

Jasonu Crumpovi jde o maximum
V jízdě s označením dvanáct už pomalu šlo do tuhého hlavně Jasonu Crumpovi, který podal protest ohledně minulé velké ceně, kdy byl několikrát vyloučen. Chtěl tento nepodařený závod co nejvíce odčinit a patrně i co nejdříve zapomenout. Australský jezdec se utkal o důležité body s Gollobem, který na startovním roštu stál v první dráze, ve druhé byl jeho soupeřem Bjarne Pedersen, kterému tento závod zatím příliš nevycházel, čtvrtá dráha patřila Iversenovi.

Start se nepovedl právě Crumpovi vyrazil jako čtvrtý, ale hned na rovince po startu nabral rychlost a dostal se na druhou pozici za Pedersena. Domácí Iversen se však nevzdával a Crumpovi velice nepříjemně komplikoval život na dráze. Ve třetím kole kdy si to tito dva skutečně rozdávali tělo na tělo to Dán přehnal a deflektorem vrazil Crumpovi do předního kola, sám tímto drcnutím motocykl přetočil a šel do prken.

S sebou vzal i Crumpa. Ten mu zřejmě nemile řekl svůj názor na tento souboj. Jízda se tedy opakovala bez Iversena a do čela se dostal Gollob druhý byl Pedersen. Crump však jízdu nevzdal a ve druhém kole podjel Pedersena a posunul se na druhou pozici. Pak začal útok na Golloba ten v jednu chvíli tak jak je jeho zvykem najel k mantinelu a celkem hladce před sebe Crumpa pustil. Ten body potřeboval jako sůl, protože do té doby měl pouze čtyři.

Ve čtrnácté jízdě opět došlo k veliké chybě na startovacím zařízení a Hancock byl zachycen páskou takovým způsobem, že ho poslala k zemi. V tu chvíli se již jednalo o třetí selhání podobného druhu. Opakovaná jízda! A znovu startovací zařízení nepouští jezdce na dráhu! Tentokráte tím uškrceným je Lee Richardsson, kterého páska zachytí pod krkem a nehodlá se přetrhnout. Pro Richardssona je tento zážitek dost bolestivý. Celý stadion nespokojeně bučí.

Tony je bůh letošní Grand Prix
Červenou dráhu prvého semifinále si vybral Hancock, modrou Nicki Pedersen, bílou Jonsson, a žlutou Andersen.

Startovací zařízení tentokrát naštěstí nezklamalo a všichni čtyři jezdci vyrazili vstříc postupu do finále. Do čela se dostal Pedersen za ním v těsném závěsu vyrazil Hancock. Andersen však za to vzal a dostal se před Hancocka, Andersen však až příliš chtěl do finále a to se mu stalo osudným. Ve druhém kole svůj motocykl přetočil a upadl, čímž otevřel cestu Hancockovi. Andersen sice na svůj stroj nasedl, ale náskok všech tří jezdců byl tak veliký, že s tím už nemohl nic udělat. Jízdu vyhrál domácí Pedersen před Hancockem, stop v závodě měl třetí Jonsson s Andersenem.

Znovu losování a červenou dráhu v prvním semifinále si vybírá Linbäck, modrou Rickardsson, bílou Crump a žlutou Hampel.

Start a do čela se dostává Lindbäck, na chvíli se před něho dostane Rickardsson, ale pak se znovu tmavý mladíček dostává do čela. Hampel se dotahuje na druhého Rickardssona, leč marně. Ten kryje záda svému krajanovi a společně se doprovodí do finále. Semifinále vůbec nevyšlo Crumpovi celou jízdu jezdil na chvostu a vůbec se ani nepokusil zaútočit, příčinou byl zřejmě hodně nepovedený start.

Ve finále měl první dráhu Rickardsson, druhou Hancock., třetí Pedersen, žlutou Linbäck.
Jezdci nabuzení, diváci nabuzení, motory jedou na plné obrátky a páska vyletí nahoru. Je to opět ta samá písnička. Rickardsson jde do čela a od prvních metrů všem ujíždí, nemá s kým bojovat. Linback vyráží neohroženě za ním. Jak klíště se na něho přilepí Hancock a jak jen to je možné využije volného místečka a dostává se před mladého Švéda. Své druhé místo již nepustí. Šastný Linback dojíždí třetí, když poráží domácího Pedersena. Rickardsson není člověk, Rickardsson je bůh… Alespoň v letošním ročníku Grand Prix. Je to jeho čtvrté vítězství z pěti a náskok před druhým Crumpem nabírá obrovských rozměrů.

Stupně vítězů. A na nich šastný Rickardsson, veselý Hancock a přešastný Linbäck. Celý nádherný večer uzavírá překrásný ohňostroj, který byl připraven na hudbu. Jaké překvapení chystá pro diváky a samotné jezdce již 9. července Praha? Na to si musíme počkat, každopádně přijďte všichni podpořit Aleše Drymla v této veliké konkurenci to bude určitě potřebovat.

Foto: Pavel Fišer

Kodaň – 25. června
Ani defekt nezabránil v sobotu večer v dánské metropoli Kodani Tony Rickardssonovi vyhrát další velkou cenu. Pakliže jeho forma vydrží, budeme znát letošního mistra světa dříve než v závěrečné velké ceně. Na stupně vítězů se tentokrát prosadili Greg Hancock a Antonio Lindbäck.

1. Tony Rickardsson, S	11
2. Greg Hancock, USA	12
3. Antonio Lindbäck, S	10
4. Nicki Pedersen, DK	11
5. Jason Crump, AUS	12
6. Andreas Jonsson, S	8
7. Hans N. Andersen, DK	8
8. Jaroslaw Hampel, PL	8
9. Leigh Adams, AUS	7
10. Niels Kristian Iversen, DK	7
11. Lee Richardson, GB	6
12. Tomasz Gollob, PL	6
13. Ryan Sullivan, AUS	5
14. Scott Nicholls, GB	4
15. Bjarne Pedersen, DK	3
16. Tomasz Chrzanowski, PL	2

Praha – 25. června
Kde je respekt mládeže před staršími? Kam se poděly zkušenosti protřelých závodníků, nasbírané v desítkách těžkých soubojů? To opravdu jen fenomenální Tony Rickardsson dokáže vzdorovat mladým rozhněvaným, deroucím se strmě a nekompromisně do výšin světové ploché dráhy? Jsme svědky konce – či minimálně začátku konce – takových závodníků jako Tomasz Gollob, Ryan Sullivan, Leigh Adams či Greg Hancock? A jak mohou tak dokonale a totálně vyhořet ostřílení matadoři jako Nicki Pedersen či Jason Crump?


Dravé mládí
Takové a podobné otázky se honily hlavou mnohému, kdo sledoval poslední závod Grand Prix na stadionu tisíciletí ve velšském Cardiffu nebo aspoň jeho výsledky. Čtvrté měření sil letošního ročníku mistrovství světa jednotlivců totiž přineslo ve Velké ceně Velké Británie senzační výsledky. Už potřetí letos zvítězil fantastickým finálovým výkonem, kdy objel soupeře doslova po bariéře, pětinásobný mistr světa Tony Rickardsson a našlápl si k vyrovnání rekordu Novozélanďana Ivana Maugera v počtu získaných titulů. Ale za ním se to hemžilo jmény nastupující jezdecké generace: Jaroslaw Hampel, Bjarne Pedersen a Hans Andersen, Andreas Jonsson či Antonio Lindbäck…

Jsme svědky střídání stráží? A potvrdí se tento trend i na Markétě? Už vloni zde senzačně zazářil coby novic mezi elitou Jaroslaw Hampel a letos ukazuje, že to nebyla náhoda. Jako uragán se mezi světovou špičku vřítil Švéd brazilského původu a první jezdec černé pleti mezi elitou Antonio Lindbäck a nyní figuruje na skvělém sedmém místě průběžného pořadí! A v GP Slovinska se až na třetí místo prosadil s divokou kartou startující Matej Žagar.

Zavedení jezdci, patřící léta mezi inventář velkých cen, to mají čím dál tím těžší. Jen zkušenosti na nezměrnou bojovnost a ekvilibristické ovládání motocyklu nestačí: polští fanoušci sice s oblibou skandují „Jeszcze tego lata, Tomek Gollob mistrzem šwiata“, ale prozatím devátá příčka tomu nenasvědčuje. A Greg Hancock, který se na rozdíl od svého polského soupeře titulu opravdu v roce 1997 dočkal, figuruje jen o příčku výš. A kam se propadl bronzový z roku 2002 Ryan Sullivan? Až třinácté místo je rozhodně mnohem méně, než se od něj čekalo. Těžké to bude mít i Leigh Adams, jemuž po dobrém úvodu sezóny na krk dýchají dva stále se lepšící Dánové nového pokolení Bjarne Pedersen a Hans N. Andersen.

Praha se blíží
Z devítidílného seriálu Grand Prix o titul mistra světa na ploché dráze jsou prozatím odjety čtyři závody – ve Wroclawi, švédské Eskilstuně, slovinském Kršku a britském Cardiffu. O nadcházejícím víkendu bude světová elita bojovat v dalším závodě na jednorázové dráze na stadioně Parken v dánském hlavním městě Kodani.

Seriál doznal v letošním roce několika novinek, když mezi nejvýznamnější patří změna systému. Z předešlého schématu pro 24 jezdců se závody vrátily ke klasickém rozpisu pro šestnáct jednotlivců. V něm ve dvaceti jízdách a v pěti startech pro všechny jezdce změří síly každý s každým. Pak se podle průběžného pořadí 8 nejlepších jezdců zúčastní 2 semifinálových jízd, z které vždy 1. a 2. postupují do finále. Finalisté inkasují 25 – 20 – 18 a 16 bodů, zatímco všichni ostatní ten počet, který si vyjeli v základní části.

Grand Prix jako jeden z nejvýznamnějších motoristických podniků v republice pořádá AK Markéta společně s hlavním městem Prahou, městskou částí Praha 6 a odborem sportu ministerstva vnitra. O významu a vysokém kreditu svědčí i fakt, že prezidentem organizačního výboru je už poněkolikáté primátor MUDr. Pavel Bém a viceprezidenty náměstek ministra vnitra ing. Vladimír Zeman a starosta městské části Praha 6 Mgr. Tomáš Chalupa.

V současnosti jsou v plném proudu přípravy a také předprodej vstupenek. Ty je možno zakoupit buď na sekretariátu stadionu na Markétě (po – pá 8 – 16) nebo prostřednictvím internetu www.speedway-prague.cznebo v síti Ticketstream.

Na divokou kartu pro Prahu nominován Aleš Dryml
Patnáctka závodníků pro celý seriál je dána postupovým klíčem, šestnáctý je nominován CCP FIM (neboli komisí pro plochou dráhu mezinárodní motocyklové federace) po dohodě s mateřskou federací.

Pro pražský závod Grand Prix tak divokou kartu obdrží šestadvacetiletý Aleš Dryml, který je v současnosti nejlepším českým jezdcem. Svou vysokou formu prokazuje jak v mistrovství Evropy (v jednotlivcích postoupil do semifinále, ve dvojicích s bratrem Lukášem a Bohumilem Brhelem ve finále skončil na druhém místě), tak v ligových závodech ve Velké Británii (Peterborough Panters – v současnosti na devátém místě žebříčku podle bodového průměru) a ve Švédsku (VMS Elit Vetlanda).

Náhradníky budou Bohumil Brhel a Lukáš Dryml.

Foto: Pavel Fišer (aparát Canon D Mark II)

Zdroj: Tisková informace AK Markéta Praha, Vladimír Kovář