Praha – 18. září
Dnešní extraligové utkání nemá ve svých diářích červeně zakroužkované asi příliš mnoho fanoušků. Pakliže sice Olymp porazí Mšeno, stane se vítězem základní skupiny, ale pokud prohraje, k žádnému zemětřesení nedojde. V praxi to přinese výhodu volby první dráhy v play-off pro Pardubice, protože Praha už z finále nemůže vypadnout. Na druhou stranu vítězit je příjemné, což si uvědomuje nejen Petr Vandírek, ale i Tomáš Topinka, který po zhlédnutí sestavy svého soupeře ještě před vypršením stanové lhůty prohodil startovní čísla.

Šance zvýšit si sebevědomí
Tomáš Topinka kvůli své víkendové cestě nahlásil složení svého celku už v pátek, kdyby se nějaký poouchlý strýček Příhoda postaral o zdržení. Když se mu však dostala do rukou sestava Petra Vandírka, rozhodl se poslat Matěje Kůse z pětky na dvojku, zatímco Luboše Tomíčka čekala cesta obráceným směrem.

Na podobný krok má pražský kouč plné právo, protože mu řády umožňují hlásit svou sestavu jako druhý, když prostuduje tým svého protivníka. A to se tentokrát vzhledem k anglické cestě Tomáše Topinky nestalo. Nicméně, co ho ke změně přivedlo? „Abys měl, o čem psát,“ vyhrkne bez váhání, aby nakonec stejně přeladil na serióznější notu. „Dal jsem sestavu už v pátek a počítal jsem, že na čtyřku a pětku dá Honzu Jaroše s Filipem. Když nedal, radši jsem to změnil.“

Aby se pražský Olymp definitivně přehoupl do čela tabulky základní části před Pardubice, které letos čeká už jenom finále, musí dnes večer bezpodmínečně zvítězit. Potom si připíše bonusový bod a stane se vítězem základní části. „Důležitější bude pak finále,“ uvědomuje si Tomáš Topinka. „To bude těžší, ale uvidíme, je to sport.“

Dnes večer budou klubové vesty připraveny pouze pro české závodníky. Vedle zmiňovaných Matěje Kůse a Luboše Tomíčka budou v základní sestavě ještě Martin Gavenda a junioři Michal Škurla a Ondřej Smetana. Při absenci cizineckého úderného kladiva budou náhradníky Josef Franc a Zdeněk Holub. Ten se z pražských juniorů aktuálně jeví jako nejlepší, což týmovému kouči dává šanci otestovat strategii, při níž je druhým rezervistou závodník mladší jednadvaceti let.

„Jsme doma, kluci tu dráhu znaj‘,“ rozvíjí pražský kouč téma svých ambicí. Jenže ani pro závodníky z tábora soupeř není Markéta žádnou neznámou. Jan Jaroš tu s přehledem triumfoval v semifinále šampionátu ČSMS, které do pražských boxů zaválo prakticky srovnatelnou konkurenci. „Doufám, že jsme lepší. Bylo by hezký vyhrát, zvedlo by nám to sebevědomí. Prohrát nechceme, ale kdyby se to stalo, svět se nezboří.“

Výhra je přitažlivá neustále
Ještě v předjarních představách měl dnešní závod úplně jiné dimenze. Trojnásobný mšenský mistr měl podle nich dorazit na Markétu ke strhujícímu mítinku, v němž se do poslední chvíle mělo rozhodovat o finalistech. Kdyby tehdy někdo prorokoval, že bude loni tolik suverénní Mšeno mít na svém kontě jediný bod za poměrně šastlivou remízu se Slaným, asi by si vysloužil zaukání na čelo.

Jenže ona je to realita. A pakliže může dnes večer Mšeno v nějakém směru přepsat extraligovou historii, může svým vítězstvím ponechat Pardubice na hrotu závěrečné klasifikace základní části. Avšak stejně nic nezmění na obsazení trůnu, které uvolnilo, protože se chleba bude lámat až ve finále. Přitom, i kdyby středočeský celek triumfoval alespoň o sedm bodů, sám se už neodlepí z posledního místa letošní extraligy.

Tomu odpovídá i složení družstva. „Celý rok nám to nešlo,“ připomíná Petr Vandírek dobře známé skutečnosti, které pro mšenské fandy měly stejné důsledky jako biblických deset ran na zemi egyptského faraóna. „Na co volat cizince a proč nenechat naše kluky zazávodit si v posledním závodě?“

Jednoho cizince však přesto uvidíme. Norbert Kosciuch se objeví s náhradnickým číslem třináct, zatímco druhým rezervistou bude Michal Klein. V základní sestavě zůstává jedno místo neobsazeno a o ta zbývající se podělí Filip Šitera, Jan Jaroš, Stanislav Pouznar a Zdeněk Růžička.

„Když se chytne Filip, mohli bychom je potrápit,“ uvažuje Petr Vandírek. „Pořád chceme vyhrávat. Přece nebudeme do závodu chodit s tím, že prohrajeme. Chceme vyhrávat každej‘ závod.“

Nicméně letos Mšeno přitahovalo vítězství s podobnou účinností jako magnet papír. A Praha aspirující na titul nebude doma zrovna snadným protivníkem. „Tipovat nebudu,“ říká Petr Vandírek. „Je jasný, že Pražané jsou favoriti. A si kluci zazávodí a nic se nestane.“

Historické okénko:
Chabařovice, 26. dubna 1994: chabařovický David porazil plzeňského Goliáše
Že by v našich podmínkách vyhrál poslední tým tabulky nad jejím leaderem, není pravidlem každé sezóny, nicméně bohatá extraligová historie může i v tomto případě nabídnout podobný příklad. Stačí se vrátit o osmnáct let zpátky.

Od senzační porážky pražského Olympu na Borech neuplynul ani týden a plzeňští plochodrážníci se vydali ke svému druhému utkání do Chabařovic. Na rozdíl od jejich předchozího vystoupení jim chyběl Simon Wigg, což se nakonec ukázalo jako fatální chyba. Navíc hned po pádu v rozjížďce s číslem dvě přišli Plzeňané o Alana Zubra. Dnešní producent spojek LZ byl tehdy juniorem a pražská Markéta ho zapůjčila Plzni na hostování.

Na druhou stranu domácí se dostali do vedení hned v rozjížďce s číslem jedna, když Pavel Koten a Zdeněk Holub odvedli Tomáše Boučka s Janem Holubem, který po svém odchodu z Markéty o rok dříve oblékal chabařovickou vestu. Od té doby domácí klub vedení neopustil, by plzeňský tlak rozhodně nepolevoval.

Když náskok hostů skočil na šest bodů, v duchu tehdejších reglementů naskočil Jiří Štancl v roli taktické rezervy, aby vyhrál pátou jízdu. Bořivoj Hádek protnul metu hned za ním a Plzeňané ztráceli už jenom dva body. Chabařovice ho zase zvýšily na čtyři a Plzeň opět snížila na dva.

V rozjížďce s číslem třináct nechal Bořivoj Hádek takticky jet Tomáše Boučka před sebou a přitom hlídal chabařovický tandem Robert Ráliš – Miroslav Vondráček. Stav duelu byl rázem nerozhodný. Zůstal takový i po čtrnácté jízdě, kdy Zdeněk Holub ohlídal Jiřího Boučka s Jiřím Štanclem, zatímco Jaroslav Pták zůstal stát s poruchou.

V poslední jízdě Chabařovičané nezaváhali. Pavel Koten s Karlem Průšou odvedli Jana Holuba a Lubomíra Langa. Utkání skončilo 47:43 a přineslo první a jediné vítězství Chabařovic v sezóně 1994. Do tabulky Severočechů přibyl už jen jediný bod za červencovou domácí remízu s Březolupy a na sklonku sezóny se museli s extraligou rozloučit. Naproti tomu Plzeňané si s prohry vzali ponaučení, a by prohráli ještě jednou ve Svítkově, na konci sezóny poprvé zacinkali extraligovým zlatem.

Oficiálně nahlášené sestavy:

PSK Olymp Praha:	1 Michal Škurla
	2 Matěj Kůs
	3 Ondřej Smetana
	4 Martin Gavenda
	5 Luboš Tomíček
	6 Josef Franc
	7 Zdeněk Holub
Grepl PDK Mšeno:	8 Zdeněk Růžička
	9 Jan Jaroš
	10 Stanislav Pouznar
	11 Filip Šitera
	12 neobsazeno
	13 Norbert Kosciuch, PL
	14 Michal Klein

Bonusové východisko:
Praha si při svém srpnovém výjezdu do Mšena až v rozjížďce s číslem patnáct pojistila vítězství v poměru 49:43. Aby Mšeno dnes inkasovalo bonus, musí vyhrát alespoň o sedm bodů, v opačném případě zůstane bonus majetkem domácích.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Michal Kohout a Lubomír Hrstka

Praha – 17. září
Tomáš Topinka se už minulý týden svěřil se svým záměrem nastoupit do zítřejšího domácího utkání, které mu může přinést vítězství v základní části extraligy, ryze s českou sestavou. K obdobnému kroku přistoupil rovněž Petr Vandírek. Jediným cizincem v závodě tak bude mšenský Norbert Kosciuch.

Sestavy zítřejšího klání:

PSK Olymp Praha:	1 Michal Škurla, 2 Luboš Tomíček, 3 Ondřej Smetana, 4 Martin Gavenda, 5 Matěj Kůs, 6 Josef Franc, 7 Zdeněk Holub
Grepl PDK Mšeno:	8 Zdeněk Růžička, 9 Jan Jaroš, 10 Stanislav Pouznar, 11 Filip Šitera, 12 neobsazeno, 13 Norbert Kosciuch (PL), 14 Michal Klein

Foto: Wojta Zavřel

Pardubice a Praha – 13. září
Zda se vítězem základní části extraligy stanou Pardubice či Praha, se rozhodne až v úterním duelu, k němuž na pražskou Markétu dorazí Mšeno. S ohledem na reglement, že si nejlepší celek tabulky vybírá, zda první finále pojede doma či venku, nebudou přesné termíny známé dříve než v úterý večer. Magazín speedwayA-Z ovšem zjistil, že se oba závody extraligového play-off budou konat s největší pravděpodobností v prvním říjnovém týdnu.

Oba fináloví soupeři si navzájem nekonkurují v otázce svých závodních dnů. Zatímco v Pardubicích tradičně preferují středu, v Praze se závodí v úterý nebo ve čtvrtek. V této situaci záleží, zda Praha v úterý porazí Mšenu, a zda potom ve své volbě dá přednost závodu před Pardubicemi nebo po nich. Pokud by na čele tabulky zůstaly Pardubice, které mají zájem jet druhé finále před svým publikem, finále play-off by začalo v úterý v Praze.

Na konci září však vrcholí švédská Elit Serien svými finálovými závody, které váží pardubické zahraniční posily. Petr Moravec, předseda VV SPD, magazínu speedwayA-Z potvrdil zájem, aby extraliga skončila před jejich super víkendem v půlce října. Proto je pravděpodobné, že Praha a Pardubice změří své síly v prvním říjnovém týdnu. V Pardubicích by se měl konat závod ve středu 3. října a v Praze buď v úterý 2. října nebo ve čtvrtek 4. října.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 11. září
Rozjížďka s číslem čtrnáct svítkovského extraligového utkání minulou středu rozhodla o dvou nesmírně důležitých věcech. Ad jedna o triumfu pardubického celku, ad dvě o podobě play-off. Z něho definitivně vypadl kombinovaný tým DaK Moto Plzeň-Divišov, zatímco o titul si to rozdají Praha a Pardubice. V tomto týdnu extraligu na našich oválech neuvidíme, ale zbývající dva duely příští úterý a středu rozhodnou nejen o bronzu, ale i o vítězství v základní části. To prakticky přináší jedinou výhodu a sice možnost volby začínat finále buď doma nebo venku.

Úterní prohra se Mšenem, které rozhodně s ambicemi opustit poslední příčku neztratilo apetit na vítězství, by pro Pražany byla sice nepříjemná, ale jejich extraligový svět by se rozhodně nezbořil. Důležité je finále a porážka od Mšena by je o ně nepřipravila.

Téma extraligového finále se přetřásalo rovněž včera večer po skončení Tomíčkova memoriálu. „Extraliga je náš cíl,“ svěřoval se Matěj Kůs, jehož druhé místo dostalo do výtečné nálady, s chutí vrátit extraligový letech po dlouhých devíti letech do české metropole. „Bylo by škoda, kdybych po pěti letech chyběl na vyhlášení mistrů. To by mě štvalo.“

Se svým odhodláním se na tiskové konferenci netajil ani Rafal Okoniewski, který včera jako jediný dokázal svého klubového kolegu z extraligového Olympu porazit. „Máme dobrý tým a myslím, že pojedeme za vítězstvím,“ naznačoval, že by právě on ve dvojici finálových bitev s Pardubicemi rozhodně neměl chybět.

Avšak play-off je přece jenom vzdálenější záležitostí. A už jenom jeho termíny, by o nich oba soupeři mají své představy, musí počkat, až se příští úterý definitivně rozhodne o vítězi základní části. I když měl o start eminentní zájem Grzegorz Zengota, Pražané vyšlou do boje pouze český kádr. Klubové vesty si vyfasují Ondřej Smetana, Luboš Tomíček, Michal Škurla, Matěj Kůs, Martin Gavenda, Josef Franc a Zdeněk Holub.

„A se kluci ukážou,“ vysvětluje Tomáš Topinka své rozhodnutí. „Chtěl bych vyhrát, ale chci dát Čechům šanci. A sobě možnost, a mám o čem přemejšlet na finále.“ Nepřítomnost cizinců pražský kouč nevnímá jako oslabení svého družstva. „I kdyby Mšeno přijelo třeba s oběma Pawlickimi, Filipem Šiterou, Honzou Jarošem a třemi juniory, rád bych věřil, že to budou vyrovnaný závody.“

I když je vítězství pro Tomáše Topinku důležité, možnost vybrat si první finálovou dráhu dříve než Lubomír Vozár pro něho není rozhodující. „Pro nás to výhodu ani nepřináší,“ tvrdí. „Nemyslím, že by to byla nějaká výhoda.“

Naproti tomu Lubomír Vozár by raději rozehrál finálovou partii na pražské Markétě. „Má to význam,“ odpovídá na otázku, zda vítězství v základní části má pro něho nějaký smysl. „Radši bychom měli druhý závod doma kvůli divákům. Termíny ještě nejsou, musíme čekat na poslední extraligové závody. Když Praha prohraje se Mšenem, jsme tam my.“

Cesta do play-off skončila:
Oba duely příští týden nemohou už změnit nic na postupu Prahy a Pardubic do dvojdílného finále. Úterní závod na Markétě se ponese v duchu pražského boje o vítězství v základní části. Pakliže v něm Pražané zvítězí, do tabulky ke dvěma bodům připíší i bonus a předstihnou Pardubice.

Samotný bonus, který získají pokud by je Mšeno nepředstihlo alespoň o sedm bodů, by jim však nestačil. Kdyby Mšeno vyhrálo s plným zásahem do tabulky, zůstane Praha druhá, ale jak již bylo řečeno, z play-off je už nikdo nevyřadí.

Ve Slaném se potom pojede o celkový bronz. Horší výchozí pozici má Slaný, který na předstižení trojkoalice potřebuje dva body s bonusem navíc. Aby tři body inkasoval, potřebuje své hosty předčit o plných devatenáct bodů.

Možnosti extraligových družstev v dalším průběhu extraligy:

	zbývající závody:	z toho odvety:	možný bodový zisk:
Pardubice	0	0	15
Praha	1	1	13+2+1=16
DaK Plzeň-Divišov	1	1	9+2+1=12
Slaný	1	1	6+2+1=9
Mšeno	1	1	1+2+1=4

Poznámka: poslední sloupec tabulky vyjadřuje součet doposud získaných bodů s body včetně bonusů, které může celek získat do konce soutěže.

Foto: Wojta Zavřel, Michal Kohout a Jiří Havlíček

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 5. září
Bitva o každý bod a nesmírná vyrovnanost provázela dnešní extraligové klání ve Svítkově, jehož vítěz měl být odměněn postupem do finálové části. Po nerozhodném počátku pronikla do vedení trojkoalice, aby ji mohutným úderem ve čtvrté jízdě vystřídaly Pardubice. Hosté však záhy srovnali krok a po devíti rozjížďkách byli opět na čele. Tři pardubické triumfy, které umožnily také zadřený motor Patryka Dudka a problémy Zdeňka Simoty s karburátorem, přiklonily misky vah opět na pardubickou stranu. Do nominovaných rozjížděk nastupovaly Pardubice s dvoubodovou převahou. Lukáš Dryml se v boxech domluvil se Stanislawem Burzou, jenž na poslední chvíli zastoupil Lasse Bjerreho, kterou na ovále přeměnili naprosto dokonale do praxe. V té chvíli bylo nad slunce jasné, že Pardubice doprovodí do play-off Prahu.

Polák vyrazil Pardubicím na pomoc
Po odjezdu z prohraného mítinku na pražské Markétě neprožívali v Pardubicích zrovna optimální období. Místo potvrzení místa ve finále, k čemuž chyběl v poslední rozjížďce jen krůček, se východočeští závodníci dostali do méně výhodnějšího postavení. A pro potvrzení svého postupu jim nezbývalo nic jiného, než dnes trojkoalici porazit.

Vzhledem k termínovým kolizím s play-off švédské ligy a utkáním britské Elite League, kam byl povolán Ben Barker, vyvstala palčivá otázka zahraniční posily. Teprve během pondělka se podařilo získat Lasse Bjerreho. Jenže mladší bratr slavnějšího Dána jel ve stejný den závod dánské ligy v Grinstedu.

Sotva ho Pardubičané oficiálně zveřejnili ve svém dnešním složení, Lasse Bjerre zavolal, že si při tréninku pondělního závodu poranil rameno. Zoufalé SOS vyslyšel Stanislaw Burza, který všeho nechal a vypravil se východočeskému týmu na pomoc. Pardubičanům se přitom dařilo držet informaci o této změně dlouho pod pokličkou, takže mnozí ji zaznamenali, až když polského závodníka spatřili na vlastní oči.

První jízda v ryze českém juniorském obsazení se už stala při extraligových mítincích takřka nepsanou tradicí stejně jako její nerozhodný výsledek. Dnes se o něj postaral Václav Milík, který projel v první zatáčce mezi Janem Holubem a Danielem Hádkem jako rozžhavený nůž kostkou studeného másla.

„Proto mě přece maj‘,“ komentoval pardubický junior své vítězství se smíchem na rtech. Jeho kolega René Vidner nebyl však daleko k slzám, protože se trucujícím motorem nedostal do cíle. Ani druhá jízda neurčila vedoucí tým průběžné klasifikace. Nejlepší start předvedl Aleš Dryml. Matej Žagar však zůstal věrný své pověsti nejlepšího muže české extraligy.

Jeho nájezd vnějškem první zatáčky vedoucí Pardubičan ustál, avšak v nájezdu do druhého okruhu se Matej Žagar stejně posunul do čela. Stanislaw Burza ovšem podržel třetí místo, když záhy po startu předčil Michaela Hádka. Nerozhodné skóre však vzalo za své rozjížďkou s číslem tři, po jejímž startu se David Štěrovský převrátil v ukázkové svíci.

Než se pardubický junior stačil posbírat, Patryk Dudek, který se během noci přesunul patnáct set kilometrů ze švédského Västerviku, se ujal vedení. Tomáši Suchánkovi chyběl kousek, aby se v úvodním výjezdu protáhl okolo něj. Ve druhé zatáčce už byl v tomto ohledu důslednější, jenže Patryk Dudek téměř okamžitě kontroval.

Dva body převahy nevydržely trojkoalici dlouho. Václav Milík vystřelil ve čtvrté jízdě rychle dopředu, aby se Lukáš Dryml briskně zařadil za jeho záda. Zdeněk Simota s Danielem Hádkem byli proti nim rázem bezmocní. Když borci projeli cílem, na světelné tabuli naskočil stav 13:11.

Trojkoalice útočí
Pátá jízda začala trojkoaličním útokem, když na let pásky reagovali nejrychleji Patryk Dudek a Michael Hádek. Aleš Dryml si to však v prvním kole namířil rovnou mezi ně. Ani Tomáš Suchánek nechtěl být poslední. Ve druhém okruhu si zdravě drzým způsobem najel úvodní zatáčku smělým obloukem. Chvíli byl dokonce druhý, avšak takřka okamžitě klesl až za Michaela Hádka.

Nevzdal se a ve druhé zatáčce stejného kola Michaela Hádka vyřešil jednou provždy. „Dvakrát odstartuju a dvakrát mě předjedou,“ lamentoval plzeňský borec v depu. Rovněž rozjížďka s číslem šest skončila smírným výsledkem. René Vidner se do ní ani nerozjel.

„Je po motoru,“ krčil rameny jeho otec René. „A to je teď udělanej‘. Už v první jízdě to nešlo vytočit od startu, teď to bouchlo rovnou. A to ještě máme půjčenej‘ karburátor, to se z normálního platu nedá táhnout.“

Stanislaw Burza triumfoval stylem start – cíl, i když Jan Holub pořádně stahoval jeho náskok. Ovšem polský spasitel pardubických ambicí plnil svou úlohu na výtečnou. Třetí defekt postihl domácí hned v sedmé jízdě. Tomáš Suchánek zůstal stát už v jejím prvním kole a o přestávce se rozhodně nenudil. Spolu se svým týmem totiž musel vyměnit spojku.

V prvním nájezdu se Lukáš Dryml objevil jako blesk na vnitřní straně dráhy, aby okamžitě připravil Patryka Dudka o vedení. Polák však útočil. Ve třetím kole se z prvního výjezdu na chvilku zjevil vpředu, avšak Lukáš Dryml svou první příčku uhájil. Nicméně člen červenobílého polského výběru, který v neděli pomáhal vrátit výběr své země zpátky na světový trůn, se nevzdal. A v nájezdu do posledního okruhu za sebou Lukáše Drymla nechal definitivně.

Svým předjížděcím manévrem dostal DaK Moto Plzeň-Divišov na stejnou bodovou úroveň s domácími. Na nerozhodném stavu nic nezměnila ani rozjížďka s číslem osm. Bratři Hádkovi v ní uvolnili svá místa u roštu ve prospěch obou náhradníků. A Matej Žagar si stylem start – cíl připsal druhý triumf před tandemem Aleš Dryml – Václav Milík.

Slovinský závodník zamířil do akce hned v deváté jízdě. Její start ho vynesl do čela před Zdeňka Simotu. Lukáši Drymlovi nezbylo než útočit, zatímco Václav Milík nyní zaostal vzadu. Zdeněk Simota však pardubického závodníka uhlídal nejen v první zatáčce, ale i po celý zbytek jízdy. Matej Žagar se po svém parákovi neustále ohlížel, dělal mu prostor. Maximální triumf byl odměnou za jejich skvělou taktiku a trojkoalice vedla o čtyři body.

Dohoda platí
Lukáš Dryml, ještě rozpálený svým soubojem se Zdeňkem Simotou, seskočil ze svého motocyklu na kraji depa. Spěchal k závoře, povzbudit své kolegy. „Pojď, Tomáši, musíš to dát,“ vyprovázel Tomáše Suchánka na start. Jenže po vylétnutí pásky se na čele usadil Patryk Dudek. Václav Milík zůstával od něho poměrně blízko, což se mu mělo nakonec pořádně vyplatit.

Za zlomem poslední zatáčky totiž vedoucí Polák výrazně zpomalil, jelikož se mu rozsypal motor. Pardubický junior ho bleskově předjel, zatímco setrvačné síly udržely Patryka Dudka na dvou bodech. Tomáš Suchánek jezdil celou dobu třetí, takže remíza se nakonec změnila v pardubické vítězství 4:2.

Dva body trojkoaličního náskoku se rozplynulo v rozjížďce s číslem jedenáct. Oba bratři Drymlovi po startu vypálili do čela a Matej Žagar se Zdeňkem Simotou zaostali vzadu. Slovinec se sice hrnul první zatáčkou dopředu jako stoletá voda, avšak před pardubické závodníky se nedostal. Věrný svému zvyku ovšem vytrval a ve druhém kole předčil v nájezdu do úvodní zatáčky Lukáše Drymla.

Další ovoce mu jeho úsilí ovšem nepřineslo, takže se obě družstva už potřetí během dnešního závodu dostala na stejnou úroveň. Po přestávce se bratři Drymlovi spustili z depa na ovál znovu. Také v rozjížďce s číslem dvanáct měl Aleš Dryml skvělý start. Za jeho zády se ale usadil Patryk Dudek.

Lukáš Dryml polského juniora podjel v první zatáčce, ale nadobro se ho nezbavil. Patryk Dudek si nedopřál pokoje, dokud se mu ve druhé zatáčce třetího kola nepovedlo protáhnout nájezd pod pardubického závodníka a dostat se před něj.

„Bylo to na hraně,“ uváděl Lukáš Dryml na adresu svého souboje s Patrykem Dudkem. „Nechtěl jsem, aby došlo ke kolizi, bylo to fér. Byl rychlejší, nechal jsem ho jet.“ Stav utkání se dostal na hodnoty 37:35, ovšem trojkoalice opět měla prokázat, jak moc po vítězství a postupu do play-off touží.

I když do třinácté jízdy nejlépe odstartoval Stanislaw Burza, ze svého vedení se netěšil dlouho. V prvním oblouku se okolo něj zprava mihnul Matej Žagar. Zdeněk Simota následoval příkladu svého klubového kolegy hned v následující zatáčce. V ní Poláka podjel a trojkoalice jasným 5:1 směřovala zpátky do čela.

Leč ve druhé zatáčce druhého kola Zdeněk Simota zpomalil a nakonec zůstal stát. „Pěnovej‘ filtr se přicucnul do karburátoru a přestávalo to jet,“ objasnil příčiny pohromy, která výsledek změnila na remízu a ponechala domácí na čele. Dva body převahy však nebyly ničím, na což by se dalo bezvýhradně spoléhat.

Na obou stranách boxů probíhaly strategické porady. „Spíš bych šel z jedničky,“ přál si Václav Milík vnitřní pozici v patnácté jízdě. Aleš Dryml mu ji přenechal a přidal radu: „Koukej po mně a hlídej si výjezd.“ Poslední slovo však měl Lukáš Dryml a týkalo se rozjížďky s číslem čtrnáct. „Jdu ze čtyřky, ty uděláš start,“ říkal Stanislawu Burzovi. A jak řekl, tak udělal.

Zdeněk Simota si dával pořádně na čas a na ovále se objevil až v poslední čtvrtminutě časového limitu. Stanislaw Burza předvedl start jako z plochodrážní příručky. Zdeněk Simota s Janem Holubem zkoušeli v úvodním nájezdu přehradit trajektorii Lukáši Drymlovi, avšak Pardubičan se stejně probil do čela.

Po pár sekundách mohl zapřisáhlý nekuřák Lubomír Vozár zahodit cigaretu, kterou mu kdosi připálil na uklidnění nervů. Největší otázka základní části extraligy dospěla svého rozuzlení. Pardubice po dnešním vítězství doprovodí Prahu do finále, zatímco trojkoalici nepomůže ani maximální bodový zásah ze Slaného. Dnes se však její závodníci rozloučili s finálovým snem naprosto stylově. V patnácté jízdě Patryk Dudek a Matej Žagar odvedli Václava Milíka s Alešem Drymlem.

Hlasy z depa
„Bylo to vyrovnaný těma defektama, Staszek Burza jel super, jsem spokojenej‘ s výsledkem,“ říkal Aleš Dryml s úlevou v hlase. „Už před závodama bylo jasný, že to bude hodně, hodně vyrovnaný. Nervy byly v obou týmech, ale my měli doma přece jenom větší přes. Chtěl bych poděkovat fanouškům a hlavně Staszkovi Burzovi, co vyslyšel naše volání o pomoc. Dozvěděl se to až ráno, měl hovor od pana Erbana. Doufal jsem, že naše vítězství dopadne, nakonec se to potvrdilo. Staszkovi ještě jednou díky, že přijel, na poslední chvíli to bouchal dohromady, to se cení. Jenom ty naše defekty a nuly, to nám chybělo, naštěstí oni měli to samý. Zaplapánbůh za to, ale takhle se závody nedaj‘ vyhrávat. Ve finále je musíme porazit, Praha není snadnej‘ soupeř. Dvakrát nás porazili, ale jdeme do toho a chceme vyhrát.“

„Závody paráda,“ zářil Václav Milík. „Vyhrál jsem už juniorskou jízdu, kvůli tomu mě maj‘ (smích). Byly nervy, konec byl dramatickej‘. V první finálovce to rozhodli a na tu druhou nám ušetřili nervy. Žagar s Dudkem jsou parádní jezdci, aspoň jsem se jich držel. To mi udělalo radost. Hlavně, aby nám to vyšlo ve finále, musíme to dotáhnout do vítěznýho konce.“

„Drama bylo, ale musíme natlouct tým na finále,“ plánoval Lukáš Dryml. „Byli jsme v těžký situaci, řešil jsem to s bráchou. Nikdo nemoh‘, vykašlali se na nás kromě Rune Holty, kterej‘ měl Švédsko. Je potřeba příští rok vsadit na mladý a dát jezdce, co nás podpoří. Staszek Burza nám vytrh‘ trn z paty. Na finále to musíme zlepšit, musí to bejt‘ tým. Tam vyhraje ten lepší, uvidíme. Bylo by to krásný, čtyři roky jsme nevyhráli, je potřeba jim natlouct, udělat dva závody a domů s titulem. Pro diváky to musel dneska bejt‘ super zážitek. Měli jsme díry v týmu, ale stejně jsme se s tím poprali. S Alešem jsme jeli dvojici, věříme si. S tím Dudkem to bylo na hraně, nechtěl jsem, aby došlo ke kolizi, bylo to fér. Byl rychlejší, nechal jsem ho jet. Dělal jsem chyby, ale vyhráli jsme a jsme ve finále.“

„Myslím, že je to ta moje jízda, jak mi to přestalo jet,“ viděl Zdeněk Simota příčinu těsné prohry ve svém odstoupení z rozjížďky s číslem třináct. „Pěnovej‘ filtr se přicucnul do karburátoru a přestávalo to jet. Měli jsme to na 5:1, vedli jsme a tohle rozhodlo.“

„Bylo to vyrovnaný, nebejt‘ defektů, mohli jsme to vyhrát,“ uvědomoval si Daniel Hádek. „Co naděláme… Příští rok! Musíme jít dál, hlavně když budou peníze, pojedu.“

„Dvakrát odstartuju a dvakrát mě předjedou,“ kroutil hlavou Michael Hádek. „Buď v prvním vinglu nebo pak. Vědět to předtím, tak sem ani nejedu.“

1. ZP Pardubice			46
David Štěrovský	– F – – 1		1(1)
Tomáš Suchánek	2 1 E 1 –		4(1)
René Vidner	E – E – –		0
Lukáš Dryml	3 2 1 1 1	3	11
Aleš Dryml	2 2 2 3 3	0	12
Stanislaw Burza, PL	1 3 2	2	8(2)
Václav Milík	3 2 1 0 3	1	10(2)
DaK Moto Plzeň-Divišov			44
Michaela Krupičková	– – – – 0		0
Patryk Dudek, PL	3 3 3 2 2	3	16
Daniel Hádek	1 0 1 – –		2(2)
Zdeněk Simota	1 1 2 0 E	1	5(1)
Michael Hádek	0 0 – – –		0
Matej Žagar, SLO	3 3 3 2 3	2	16(1)
Jan Holub	2 1 2 0 0	0	5

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

Pardubice vs. DaK Moto Plzeň-Divišov:

98:82

bonusový bod si připsaly Pardubice

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Pardubice	8	381:350	15
2. Praha	7	339:302	13
3. Dak Plzeň Divišov	7	330:308	9
4. Slaný	7	305:340	6
5. Mšeno	7	294:349	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Pardubice – 5. září
Semifinále play-off bylo sice z letošních extraligových pravidel vyškrtnuto, avšak dnešní pardubický duel nese veškeré semifinálové znaky. Cesta dál do finále totiž vede jenom přes vítězství, poražený může na boj o titul zapomenout, by v případě pardubické porážky bychom museli dodávat slůvka s největší pravděpodobností. DaK Moto Plzeň-Divišov musí pro postup vyhrát nejen dnes ve Svítkově, ale také za čtrnáct dnů ve Slaném.

Prohra s Prahou vše zamotala
Minulé úterý stačilo málo a všechno by dnes bylo jinak. Pardubice vedly prakticky celé střetnutí na Markétě, aby až rozjížďka s číslem patnáct rozhodla, že se Východočeši vraceli z metropole na štítech. Pražanům dlouho kynula pouze šance na bonusový bod, ale díky maximálnímu přídělu jsou blíže finálovému postupu. A Pardubice se musí trojkoaliční hrozby obávat místo nich.

Ke všemu zlému se proti účasti osvědčených pražských posil postavil termínový kalendář švédské a britské ligy. A tak dnes přijede ke svému extraligovému debutu Lasse Bjerre, který poslední říjnový den oslaví své devatenácté narozeniny.

„No jo, máme Dána, je Švédsko, co se dá dělat,“ komentuje Lubomír Vozár přítomnost mladšího bratra prozatím slavnějšího účastníka cyklu Grand Prix, jemuž odmítá nalepit nálepku velké neznámé. „Není to špatná volba. Loni jel Přilbu, ve Zlaté stuze byl ve finále a zná to tady. Doufáme, že zatáhne.“

Vývoj strategií extraligových utkání dospěl letos k nasazování silných zahraničních posil na náhradnické posty, což je případně kombinováno s výtečným juniorem, pakliže jím klub disponuje. Za těchto okolností překvapuje, že pardubický kouč na startovní číslo šest nominoval právě Lasse Bjerreho.

„Risk to není,“ říká Lubomír Vozár. „Jednou jsme zkusili na rezervě Aleše a už nechce stejně jako Lukáš. Dnes to bude vyrovnané, nebude to sranda. A zatáhnout musí i naši.“ České složení se nemění. V depu se objeví Aleš a Lukáš Drymlovi, Tomáš Suchánek a junioři David Štěrovský, René Vidner a Václav Milík, který bude druhým náhradníkem.

To je sám o sobě tým, který může zamotat hlavu leckterému soupeři, obzvl᚝ u vědomí, že bez večerního vítězství nebude titul ani letos. „Stačila by nám remíza,“ upřesňuje Lubomír Vozár. „Ale vítězství by bylo lepší, i když ta remíza stačí.“

I když pardubický kouč nehoří zrovna touhou stahovat kalhoty, když brod je přece ještě daleko, tipnout výsledek nechce. „Večer budeme všechno vědět,“ konstatuje. „Když bude remíza, budu spokojenej‘. Vyhlídky na vítězství jsou, ale ty byly i v Praze. A když nevyšla jedna jízda, bylo všechno jinak.“

Touha po ztečení pardubické bašty
Zatímco Pardubice by v případě večerní prohry mohly doufat, že jim ještě budou hvězdy nakloněny při posledních dvou utkáních zbývajících celků přespříští týden, DaK Moto Plzeň-Divišov má oproti nim jednu jistotu. I když tu mu rozhodně nelze závidět. Pakliže si totiž dnes ve Svítkově nepřipíše alespoň dva tabulkové body, bude sdílet osud Slaného a Mšena.

Na rozdíl od Lubomíra Vozára neměl František Liebezeit problémy se složením svého zahraničního kontingentu. Martin Vaculík trojkoaličnímu kouči přislíbil svou účast až v případném finále a navíc přestávku mezi dvěma velkými cenami využívá k regeneraci. Matej Žagar však slíbil svou účast už minulý čtvrtek v Divišově a nakonec se podařilo dohodnout i start Patryka Dudka. Ten ovšem musí do Pardubic dojet po ose rovnou z Västerviku, kde jeho Malilla včera jela čtvrtfinálovou odvetu švédské Elit Serien.

„U Kjastase nevím, jak tyhle dlouhý dráhy jede,“ směje se František Liebezeit nad podsunutou myšlenkou, že Lotyš zůstal doma, protože má pevně zafixovanou českou extraligu ve čtvrtečních termínech, jak se mu to stalo minulý měsíc v Plzni. „Patrykovi to navíc v Pardubicích vždycky šlo, proto jsem mu dal přednost před Kjastasem. Musí ale ujet patnáct set kiláků přes noc, snad to stihne.“

Také František Liebezeit se při přidělování startovních čísel držel koncepce cizinec – nejsilnější junior na postech náhradníků. Nepřemýšlel však, že by se dnes vydal ve šlépějích Tomáše Topinky, který uplatňuje zásadu obou cizinců na startovních číslech určených pro rezervy?

„Ne, určitě ne,“ zní jednoznačná odpověď z úst trojkoaličního kouče. „Pak je to blbě ukoučovatelný, potřebuju trošičku volnou ruku. Takhle to jezdíme. Naše sestava je taková, jaká by měla bejt‘ na takovejhle závodech. Teď záleží, jak se s tím poperou naši. Mám obavy, že je to dráha na motory a kluci s nimi mají problémy, hlavně Michael. Snažili jsme se mu nějakej‘ opatřit, ale nedaří se, Bohouš Brhel nemá na půjčení nic, jenom na prodej.“

Česká část sestavy je i v případě trojkoalice standardní. Tvoří ji senioři Zdeněk Simota a Michael Hádek a junioři Daniel Hádek, Michaela Krupičková a Jan Holub na postu náhradníka, jak již bylo zmíněno. Úkolem hostů bude zvítězit a dle prognóz Františka Liebezeita nás večer ve Svítkově čeká pořádně vyrovnaná podívaná.

„Tipovat nebudu, jsem špatnej‘ tipér,“ tvrdí rozhodně. „Jak to mám namalovaný, točí se to kolem jednoho bodů, možná ani nemá cenu si předvyplňovat program, je to spíš takový hádání. Myslím,že Ála bude chtít odčinit Prahu a pojede jako zahraniční posila. Budou silní, kór doma. Vědí, co jim jde, ale to my taky. Já jsem jako manažer Pardubice ještě nikdy nedobyl, doufám, že se to někdy zlomí. Třeba dneska…“

Historické okénko:
Pardubice, 6. září 2000: natřískané tribuny a domácí prostředí nebyli zárukou titulu
Svítkov je tradiční baštou domácí Zlaté přilby, kterou si její závodníci statečně hájí. Přesto však čas od času padne pod náporem nájezdníků. Pakliže je ve hře mistrovský titul, taková porážka bolí o to víc.

I když do sezóny 1999 vstoupily Pardubice hodně rozpačitě, na jejím konci se už mohly pyšnit prvním extraligových triumfem po desetileté přestávce. Na prahu sezóny 2000 samozřejmě chtěly svůj primát obhájit. Jenže v dubnu v Praze jim k vítězství na Markétě nepomohl ani Greg Hancocka další mítink ve Svítkově vyhrál Slaný. Ten své vítězství zopakoval i v Březolupech.

Slaný se projevil jako dráha, která Pardubičanům vyhovovala nejvíce, takže si z ní odvezli triumfy v červnu i v srpnu. V Březolupech se ale radovala Praha, která zvítězila i o čtrnáct dnů později na Markétě, kde se mezi ni a Pardubice dostaly ještě Březolupy.

Na vyvrcholení do Svítkova přijela Praha se stejným počtem tabulkových bodů jako Pardubice. Aritmetika posledního kola byla za těchto okolností jasná. Z titulu se bude radovat ten celek, který skončí lépe. Pořadatelé nevybírali vstupné a nevídaný zájem o bezplatný přístup naplnil tribuny nevídaným zástupem, který záhy vykoupil všechny vytištěné programy.

Pardubice se náležitě posílily a vedle Armando Castagni povolaly i Grega Hancocka, který se však omluvil, což nebylo ani poprvé, ani naposledy. Američanova tehdejší liknavost vedla dokonce ke ztrátě jeho postavení továrního závodníka divišovské Jawy, jak jsme v této podrubrice již psali.

Pražané zásluhou Antonína Kaspera, Pavla Ondrašíka a Antonína Švába se dostali do čela. Postupně se zlepšil i Josef Franc, jehož na úvod přibrzdila porucha a pád. Pardubičané kladli statečný odpor, ale jako citelná se ukázala ztráta vítězství v rozjížďce s číslem patnáct, v níž Marián Jirout zůstal stát kvůli motoru.

Přesto se dokázal dostat na celkových deset bodů stejně jako čtyřikrát nasazený náhradník Václav Milík. Tomáš Suchánek v roli povinného juniora startoval dvakrát a prohrál jen s Antonínem Švábem. Poněkud vlažnější dojem zanechal Armando Castagna a do poslední série ho Josef Laštovka ani nenasadil.

V konečném součtu skončila Praha o tři body lépe než Pardubice, zatímco Březolupy a Slaný tentokrát hrály podřadnější úlohu. Pražané vybojovali titul, který se však v následujících dvou letech měl stát jednoznačnou kořistí tehdy poražených Pardubic.

Oficiálně nahlášené sestavy:

ZP Pardubice:	1 David Štěrovský
	2 Tomáš Suchánek
	3 René Vidner
	4 Lukáš Dryml
	5 Aleš Dryml
	6 Lasse Bjerre, DK
	7 Václav Milík
DaK Moto Plzeň-Divišov:	8 Michaela Krupičková
	9 Patryk Dudek, PL
	10 Daniel Hádek
	11 Zdeněk Simota
	12 Michael Hádek
	13 Matej Žagar, SLO
	14 Jan Holub

Bonusové východisko:
Počátkem července převálcovaly Pardubice trojkoalici na jejím divišovském kolbišti o čtrnáct bodů v poměru 52:38. Aby tedy DaK Moto Plzeň-Divišov inkasoval bonusový bod, musí zvítězit o patnáct bodů. Naproti tomu Pardubicím stačí i prohra o třináct bodů.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel