AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 16. května
Okolnosti tomu chtěly, aby Petr Vandírek testoval nové extraligové předpisy rovnou v praxi. V dnešním duelu s Pardubicemi citelně postrádal Madse Korneliussena. A protože domácí nedokázali sehnat žádnou náhradu ze své soupisky ani hosta z jiného týmu, místo Dána se v české obdobě rider replacement střídali jeho kolegové. Hosté na dráze, na jejíž kvalitu naříkali příslušníci obou táborů a jejíž povrch se upravoval po každé jízdě, jeli se Mšenem vyrovnanou partii pouze první tři jízdy. Od triumfu Václava Milíka se Scottem Nichollsem v rozjížďce s číslem čtyři jen zvyšovali náskok. Petr Vandírek sice sáhnul třikrát po žolíkovi, avšak v této funkci mu body dovezl pouze Rory Schlein. Pardubický náskok nakonec narostl až na sedmnáct bodů.

Problémy jsou od toho, aby se řešily
Do slavnostního nástupu zbývala necelá půlhodinka. Silný vítr honil šedivé mraky po obloze a v táborech obou protivníků probíhaly obvyklé předzávodní přípravy. Oba manažeři mohli vydechnout, protože za sebou měli vskutku perné období. Petr Vandírek musel oželet Madse Korneliussena, který se včera večer zranil při utkání Elite League v King’s Lynnu. Adekvátní náhradu se nepodařilo zajistit, by Mšeno zkoušelo lovit i v cizích vodách a domluvit se na hostování.

A tak jsme se premiérově dočkali uplatnění nového pravidla o zastupování jezdce. Mads Korneliussen figuroval v programu se symbolem R-R z anglického rider replacement. Postupně ho měli zastupovat kolegové se stejným nebo nižším průměrem s výjimkou šestky a sedmičky.

Klidný včerejšek neměli ani Pardubičané. By na chybu v nominaci, kdy Hynek Štichauer na třináctce měl v rozporu s pravidly vyšší average než Tomáš Suchánek na devítce, přišli takřka současně s nahlášením sestavy v pondělí večer, Mšeno nepovolilo nápravu. Dvě provedené změny by byly v rozporu s pravidly. Celá záležitost se dostala na přetřes klubového výboru, z jehož osmi členů byli ochotni vyjít svým hostům vstříc tři.

Na startovním čísle třináct se tím pádem objevil Jaroslav Petrák, zatímco Hynek Štichauer dorazil do Mšena pouze v roli náhradníka. „Dáme jim na prdel!“ předjímal již dlouho předem vývoj dnešního utkání, aby vzápětí okomentoval situaci, v níž se ocitnul. „Jsme lidi, chyby se stávaj‘, mrzí mě víc rozhodnutí Mšena. Jezdí nás tady pět a oni z toho dělaj‘ kovbojku. A to je, jak to je, má to jen jeden důsledek, že jsou bití závodníci.“

Rozjížďku s číslem jedna vyhrál Matej Žagar s náskokem půl roviny, zatímco Tomáš Suchánek dokončil za domácím párem Jan Jaroš – Zdeněk Simota. Ten se na startovním roštu objevil na poslední chvíli a po návratu do depa netajil své rozčarování ze stavu dráhy. „Je to rozbitý jako kráva,“ nechal se slyšet s připomínkou, že právě stav oválu může sehrát klíčovou úlohu v dalším vývoji závodu.

Z nerozhodných výsledků se záhy stal seriál na pokračování. Ve druhé jízdě se Václav Milík nechal inspirovat předchozím příkladem svého slovinského klubového kolegy. Dojel do cíle daleko před Filipem Šiterou a Danielem Hádkem, kteří ukázali své výfuky Jaroslavu Petrákovi. Rozjížďku s číslem tři zastavil letmý start Lukáše Drymla.

Na podruhé měl lepší reakci jeho starší bratr Aleš, avšak vnějškem první zatáčky se okolo něj přenesl Jan Holub. Dovedl pardubické sourozence do cíle a dočkal se uznalého poplácávání po ramenou od zadní poloviny depa vyhrazené domácímu celku. Ovšem Rory Schlein, jenž v české extralize debutoval nulou, chyběl.

Vydal se za Lukášem Drymlem, který ještě v dojezdovém kole dával najevo své pocity okázalým kroucením hlavy. „Dneska tady nebudeme závodit,“ vysvětloval. „Budeme se jen vozit. Dráha je špatný. Rory to tvrdí taky a nechce pokračovat.“ Než stačil dokončit větu, Václav Milík se Scottem Nichollsem v rozjížďce s číslem čtyři na hlavu porazili Filipa Šiteru se Zdeňkem Simotou.

První domácí triumf nepřinesl zvrat
Zatímco se Pardubice stěhovaly do čela průběžné klasifikace, došlo k rozhodnutí, že se dráha bude upravovat po každé jízdě. V rozjížďce s číslem pět profitoval Lukáš Dryml z dokonalého startu. Jan Jaroš s Danielem Hádkem se seřadili před Jaroslavem Petrákem. Proti remíze se ovšem postavil pád domácího juniora ve třetím okruhu.

„V nájezdu je kolej jako kráva,“ líčil Daniel Hádek, co se mu v zatáčce u depa přihodilo. „Tak dlouhou jsem se jí vyhejbal, až jsem jí chytnul. Jak jsem ubral, šel jsem do prken. Musím zaklepat, nic se mi nestalo.“ Při opakovačce se Lukáš Dryml znovu usadil v čele, přičemž v úvodním výjezdu nesmlouvavě zpacifikoval nájezd Jana Jaroše. Bod Jaroslava Petráka však navýšil pardubický náskok na čtyři body. V rozjížďce s číslem šest domácí jejich nástup zachytili.

Rory Schlein si odstoupení ze závodu rozmyslel a nyní po skvělém startu odrážel všechny nájezdy, jimiž ho Matej Žagar častoval až k šachovnicové vlajce. Jan Holub odsoudil Tomáše Suchánka k jeho druhé nule dnešního večera. První mšenský triumf se ovšem záhy ukázal být jako dlouho ojedinělým výkřikem do tmy.

Přesvědčili jsme se o tom hned v rozjížďce s číslem sedm. Filip Šitera s Janem Jarošem zpočátku kousali, avšak bratři Drymlovi je záhy přechytračili. V osmé jízdě se Václav Milík dočkal své první prohry, kterou mu nastrojil Rory Schlein. Úhelným kamenem Australanova triumfu se stal povedený start, protože se Pardubičan před něho navzdory veškeré své snaze nedostal.

Scott Nicholls jistil jeho zády před Janem Holubem, což neřešilo problém mšenské ztráty. Navíc v neprospěch domácích hovořila i další remíza v deváté jízdě. Matej Žagar triumfoval stylem start – cíl, zatímco Zdeněk Simota s Filipem Šiterou nedovolili Tomáši Suchánkovi už potřetí v řadě za sebou bodovat.

Během úpravy začalo krápat, avšak dešové kapky naneštěstí nenabraly takovou intenzitu, aby mohly ohrozit závod. V desáté jízdě Václav Milík zaskočil i svého kolegu Scotta Nichollse, jak vehementně se dral do čela. „Jede se mnou a málem mi to hodí na záda,“ říkal Angličan, ovšem z jeho hlasu bylo znát spíše uznání.

Spolu totiž nedali ani náznak šance Janu Jarošovi s Danielem Hádkem. V té chvíli se skóre zastavilo na hodnotách 24 a 36. Petr Vandírek už nemohl déle čekat. Do rozjížďky s číslem jedenáct putoval Rory Schlein se zeleným povlakem helmy coby žolík místo Filipa Šitery.

Dvakrát nula se stejně rovná nula
V mele první zatáčky ovšem upadl Václav Milík. „Uspěchal jsem to,“ popisoval ve svém depu. „Dal jsem to na venek a chtěl udělat špičku. Jak jsem to zlomil, šel jsem. Jsem odřenej‘ a trošku cejtím loket.“ Repete se odehrálo bez něho a stejně jako v prvním případě od startu dominoval Rory Schlein.

Za něj se zařadil Daniel Hádek, avšak Jaroslav Petrák se s hladkou porážkou svého klubu nehodlal smiřovat. Útočil ze všech sil, aby se ve druhém okruhu ve druhé zatáčce sunul vnitřkem dopředu. Daniel Hádek ovšem neustupoval bez boje, leč ani Pardubičan neskládal zbraně. V dalším oblouku zaútočil venkem a dva body byly jeho.

Sedm bodů naráz významně snížilo dvanáctibodovou ztrátu Mšena, avšak Pardubice stále měli vrch. Stav utkání byl 31:38, když se Aleš Dryml kvůli zadřenému motoru prakticky ani nerozjel do rozjížďky s číslem dvanáct.

Vedení se ujal Jan Holub, avšak Václav Milík ho o něj připravil mistrným velkým obloukem ve druhé zatáčce druhého okruhu. „Povedl se mi start, ale byl rychlejší,“ konstatoval plzeňský závodník v mšenských službách v depu.

Ve třinácté jízdě odstartoval Jan Jaroš jako mezikontinentální střela. Na vítězné dráze jej ovšem zastavilo červené světlo, jelikož Karel Voborník na věži vyhodnotil jeho start jako letmý. Na druhý pokus už panovali Matej Žagar s Lukášem Drymlem. Jan Jaroš nyní zůstal za nimi stejně jako Rory Schlein, jenž navíc neprojel ani cílem a zajel rovnou do svého boxu.

I když v řádech není výslovně formule, že taktická rezerva joker může být užita několikrát, není tam ani zakotveno, že každý tým ji může nasadit jenom jednou jako v předchozích letech. Pokud si toho někdo nevšiml, Petr Vandírek se dnes postaral, aby tato novinka vešla v širokou známost. Jedenáct bodů ve dvou závěrečných rozjížďkách nešlo překonat jinak než povedeným žolíkovým útokem. A i kdyby ten nevyšel, ve hře zůstává ještě bonusový bod při odvetě.

Ve čtrnácté jízdě si Jan Holub místo bílého povlaku navlékl zelený. Jenže Scott Nicholls exceloval už od počátku, když se vnějškem úvodního oblouku prosadil do vedení. Zdeněk Simota zůstal druhý, avšak Aleš Dryml uhlídal mšenského žolíka. A nula násobená nulou zůstává pouze nulou. O tom se Mšeňáci měli dnes přesvědčit ještě jednou.

Pardubice mohly definitivně slavit vítězství. Lubomír Vozár poslal do nominační jízdy oba své cizince, zatímco Petr Vandírek vsadil na dvojku Filip Šitera – Jan Jaroš. Do jeho rukou navíc vložil žolíka.

Pardubičané si však dobře byli vědomi, že počátkem září pojedou v odvetě i o bonus. Matej Žagar a Scott Nicholls úřadovali v patnácté jízdě od jejího začátku až do konce. Filip Šitera navíc dojel do cíle jako třetí. Logicky musel čelit otázce, proč svou pozici nepřepustil Janu Jarošovi, jenž by za stejný výsledek bral dva body. „Chtěl jsem dojet druhej‘, zkoušel jsem se na ně soustředit,“ reagoval mšenský závodník.

Hlasy z depa
„Parádně se jelo,“ pochvaloval si Václav Milík. „Ze šesti jízd čtrnáct bodů je pecka. Parádní závody. Mšeno bude rozbitý asi pořád. Ale to mi vyhovuje, proto asi přišel takovej‘ výsledek.“

„Jsem rád, že jsme vyhráli,“ neskrýval Lukáš Dryml. „Dráha tady není nejjednodušší. Umím na ní jet, ale bojím se méně zkušených jezdců. Proto se nikam necpu. Záleží na startu. Není to, že bych nebyl rychlej‘, je to lepší, než si rozbít hubu. Všichni cizinci uvažovali stejně jako já. Ve Mšeně se mi líbí, připomíná mi to tu hodně Švédsko, mám to tu rád. Měli jsme silnej‘ tým, všichni jsme skórovali, teda skoro všichni. V týhle sestavě bychom měli jezdit celou sezónu. Vážím si bojovnosti Jardy Petráka, že srdcem vybojoval dva body. Prostě vybojovanej‘ závod po všech stránkách. Musíme si ještě doma vytvořit výhodu domácího prostředí, ten člověk, co upravuje dráhu, musí poslouchat závodníky a ne to dělat podle sebe. Mám perfektní den. Jeli jsme s manželkou autem a uprostřed silnici stál starej‘ pán po nehodě. Nikdo mu nezastavil. To je česká povaha. Vyskočili jsme z auta, zavolali mu záchranku a dali mu napít. I ty policajti by ho tam nechali stát a divili se, proč mu pomáháme. Jenže já jsem srdcař.“

„Pro dráhu bych použil horší slovo než těžká,“ říkal Aleš Dryml. „Byla… Ale radši napiš pár teček. Stadión je tady pěknej‘, ale dráha pořád ta samá. Špatně se na tom jezdí. Cizinci nám se nechtěj‘ jezdit a nemá to cenu ani pro diváky. Je to o ničem. Odešel mi motor na Grand Prix. Jako naschvál, mám už jenom dva motory. Brácha teď po závodě bude zkoušet další, nejsem z toho nadšenej‘. Ale dosáhli jsme důležitý vítězství, makali jsme tvrdě na něm.“

„Čistý skóre,“ rozhodil Tomáš Suchánek rukama. „Na hovno den. Všechno bylo na hovno, motorka nešla. Prostě na hovno. To víš, že už to musí bejt‘ lepší. Hlavně že jsme vyhráli.“

„Nedařily se mi starty,“ připouštěl Zdeněk Simota. „Na týhle dráze se špatně předjíždělo. To byl kámen úrazu. To byl kámen úrazu. Nebylo to zas tak hrozný, ale když tě to v zatáčce dvakrát natáhne, těžko se tam něco dělá. Je to škoda, tak příště. To už bude lepší, musíme už vyhrát!“

„První jízda byla dobrá,“ svěřoval se Jan Holub. „Odfrk‘ jsem, ale pak už to bylo slabší, nevím, těžko říct, čím to bylo. Některý starty se mi potom povedly. Třeba s Vencou, ale byl rychlejší. Nejvíc mě ale mrzí ta poslední jízda. Od startu jsem tam byl, ale brzo jsem to složil.“

„Těžko říct,“ byl Filip Šitera poněkud rozpačitý. „Pro můj pocit byly poslední dvě jízdy určitě lepší. Skočil jsem na druhou motorku, předtím jsem se pral. Pomalu se rozjíždím, chce to čas. Proti loňsku je to ale paráda. Cejtím se líp a chci dělat body! Dnes nám hodně chyběl Mads. Příště doufám, že to bude lepší. Škoda, že jsme prohráli, ale už od včera se nám to sralo.“

1. Zlatá přilba Pardubice			55
Matej Žagar, SLO	3 2 3 3	3	14
Tomáš Suchánek	0 0 0 –		0
Aleš Dryml	1 3 E 1		5(1)
Lukáš Dryml	2 3 2 2		9(2)
Scott Nicholls, GB	2 1 2 3	2	10(4)
Jaroslav Petrák	0 1 – 2		3
Václav Milík	3 3 2 3 X 3		14
2. Grepl PDK Mšeno			38
Mads Korneliussen, DK			R-R
Jan Jaroš	2 2 1 1	0*	7
Rory Schlein, AUS	0 3 3 6* R		12
Jan Holub	3 1 0 2 0*		6
Zdeněk Simota	1 0 2 1 2		6(2)
Filip Šitera	2 1 0 1 –	1	5(1)
Daniel Hádek	1 X 0 1		2(1)

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	bilance	skóre	odvety	bonus	tabulkové body
1. Praha	3	2-1-0	142:131	1	1	6
2. Pardubice	3	1-1-1	143:130	1	0	3
3. Mšeno	2	0-0-2	81:105			0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a Michal Kohout

Mšeno – 16. května
Stejně jako Pardubice, které přišly o Hynka Štichauera díky přehlédnutí v seznamu average, musí jednu ze svých posil pro večerní závod škrtnout také Mšeno. Jenže zatímco místo pardubického borce nastoupí Jaroslav Petrák, domácí budou Madse Korneliussena zastupovat jen těžko. Petr Vandírek magazínu speedwayA-Z prozradil, že se největší pravděpodobností nastoupí jen se šesti závodníky.

Mšenský kouč ještě včera odpoledne zdůrazňoval, že vzhledem k jadranskému poháru v Plzni a utkání britské Elite League mezi King’s Lynn a Poole nemá stoprocentní jistotu, že se mu ve Mšeně sejde celá nahlášená sestava. Bohužel se jeho slova ukázala jako prorocká, protože si Mads Korneliussen po pádu v první zatáčce páté jízdy poranil ruku.

„Poláci jsou mimo,“ připomíná Petr Vandírek národní šampionát v zemi našich severních sousedů. „Jarek Hampel a Niels Kristian Iversen se zase chystají na pražskou Grand Prix, což chápu. A tak na devadesát devět procent pojedeme jen v šesti a Madse budou muset zastoupit ostatní.“

Vyřazení dánského borce je pro domácí citelnou ztrátou, ovšem jejich kouč nepropadá v žádném případě panice. „Trošku se to snížilo,“ komentuje své ambice. „Ale nebudeme stahovat kalhoty. Závody se můžou vyvíjet všelijak, třeba tam naši chlapci za těchto okolností nechají víc srdíčko.“

Foto: Wojta Zavřel

Mšeno – 16. května
Takřka v ideální konstelaci se v extraligové tabulce nachází pražský Olymp. V půlce svých závodů základní části ztratil jediný bod za domácí remízu s Pardubicemi. Ostatní týmy však mají větší část své kampaně před sebou a věří, že Pražany na jejich přímé cestě do finále play-off dokážou ještě předstihnout. Dnes večer po domácím duelu Mšena s Pardubicemi budeme moudřejší. Již dnes je ovšem jisté, že hosté musejí dělat škrt ve své sestavě. Po chybě v nominaci mšenský výbor smetl ze stolu pardubickou žádost o povolení dvou jezdeckých změn, takže Hynek Štichauer může dorazit akorát v roli diváka.

Víra v návrat vítězných období s cizinci připomínajícími stylem Romana Matouška
Není tomu dlouho, co by si šlo na vítězství mšenského extraligového družstva sázet milióny. Loňská sezóna sice přinesla v tomto ohledu utrum, nicméně Petr Vandírek není rozhodně sám, kdo věří v letošní obrat. Ten mšenští závodníci indikovali již při svém výjezdu do Prahy, a kde jinde by svou snahu měli dotáhnout do vítězného konce než před svým vlastním publikem.

„Doufám, že vyhrajeme,“ neskrývá Petr Vandírek. „Ale to víš, Pardubice si pozvaly druhého cizince. Asi jsou nervózní a nechtějí nechat nic náhodě.“ V tomto směru ovšem Mšeno rozhodně nezůstává pozadu. „My máme dva cizince vždycky,“ upřesňuje mšenský kouč.

Čtvrtfinále polského šampionátu jej však přece jenom donutila k větší improvizaci než obvykle. Do Mšena se vrací Mads Korneliussen, zatímco na Roryho Schleina čeká extraligová premiéra.

„Mads jel loni pěkně,“ objasňuje mšenský kouč svou volbu. „Dělal body a jeho styl se divákům hodně líbil. Rory jede také dobře, v King’s Lynn dělá body, takže by to mohlo být zpestření. Jeden jako druhý jedou stylem Romana Matouška. Preferují bojovný styl. Když se k nim přidají naši, mohlo by to být dobré.“

Oba dva včera ještě závodili za kanálem La Manche, a protože Zdeněk Simota, Jan Holub a Daniel Hádek startovali v plzeňském jadranském poháru, měl Petr Vandírek v závodní akci většinu svého týmu s výjimkou Jana Jaroše a Filipa Šitery.

Česká část mšenské sestavy pro dnešní večer zůstává ve stejné podobě jako při pražském výjezdu. „Díky average je to dané,“ konstatuje Petr Vandírek a neskrývá svůj kritický postoj k současnému modelu soutěže. „Mně se to nelíbí. Je pravda, že celý svět to jezdí, jenže v každé zemi mají tři sta licencovaných závodníků, ne třicet jako u nás. My se opičíme a přitom na to nemáme zázemí. Měli bychom preferovat svůj vlastní způsob.“

To je otázka k širší diskusi a tak se raději držme dnešního mítinku. „Dopadne to, jak to komu sedne,“ uvažuje Petr Vandírek. „Filip se chytil, Honza Jaroš snad taky. Papíroví favorité jsou oni, ale jedou u nás, i když se dráhu snažíme udělat, aby byla pěkná.“

Test modelu se dvěma cizinci
Lubomír Vozár má za sebou perné období. Po nedělním vítězství v Žarnovici se počátkem týdne věnoval soustředění adeptů stopětadvacítkářské reprezentace ve Svítkově. Magazín speedwayA-Z si proto o dnešním závodě povídal s Petrem Moravcem.

Oproti oběma závodů s pražským Olympem přijedou Pardubičané do Mšena se dvěma zahraničními posilami. „Řekli jsme si, že to někdy zkusíme,“ vysvětluje Petr Moravec. „A musím se přiznat, že na Mšeno z toho máme nejmenší výčitky, protože oni jezdí s jedním juniorem.“

Zatímco Matej Žagar absolvoval prozatím oba pardubické extraligové závody, Scott Nicholls se v české lize objeví vůbec poprvé. Jeho debut je stylový, protože právě na mšenské dráze před šestnácti lety vybojoval bronzovou medaili v juniorském mistrovství světa.

„Měli jsme ho na tento závod podepsaného už před sezónou,“ komentuje Petr Moravec Angličanovu premiéru. „Matej Žagar ho původně nechtěl jet, ale nakonec si o to víceméně řekl. Okolnosti se tak sešly.“

Na východě Čech si jasně uvědomují, že extraliga vrcholí dvojicí finálových závodů, kam se vedle vítěze základní části dostane rovněž lepší tým ze semifinále. A to na rozdíl od dvoukolového finále bude na ovále druhého celku v pořadí. „Ve finále zatím nejsme,“ přemítá Petr Moravec. „Zatím tam má nejblíže Praha a my jsme na začátku souboje o semifinále. A tak si jednou musíme silnou sestavu vyzkoušet.“

Jenže se vynořil nečekaný problém. S příchodem druhého cizince zůstal jediný junior Václav Milík, jemuž automaticky připadla čtrnáctka. Na třináctku byl nominován Hynek Štichauer, jehož average je ovšem vyšší než u Tomáše Suchánka. Přitom pokud má startovní číslo třináct senior, musí být bodově nejslabší z týmu.

„Je to naše chyba,“ nehledá Petr Moravec žádné výmluvy. „Požádali jsme Mšeno, jestli bychom Hynka a Tomáše mohli prohodit. Ale jejich výbor s tím nesouhlasil. Proto musíme stáhnout Hynka. Vůči němu mě ta chyba hodně mrzí.“ Do pardubické extraligové sestavy se tím pádem dosti netradičním způsobem vrací Jaroslav Petrák.

I přes jistý handicap Petr Moravec svému družstvu věří. „Tenhle tým by měl vyhrát, ale je to sport,“ říká na adresu borců s bílým koníkem na vestách. „Každý závodí, aby vyhrál. A my chceme vyhrát také, i když Mšeno je silné a speciálně na své domácí dráze.“

Oficiálně nahlášené sestavy:

		oficiální average
Grepl PDK Mšeno:	1 Mads Korneliussen, DK	2,29
	2 Jan Jaroš	1,54
	3 Rory Schlein, AUS	2,00
	4 Jan Holub	1,22
	5 Zdeněk Simota	1,62
	6 Filip Šitera	1,05
	7 Daniel Hádek	1,26
	součet average týmu:	10,98
Zlatá přilba Pardubice:	8 Matej Žagar, SLO	2,78
	9 Tomáš Suchánek	1,73
	10 Aleš Dryml	2,04
	11 Lukáš Dryml	1,97
	12 Scott Nicholls, GB	2,00
	13 Jaroslav Petrák	1,00
	14 Václav Milík	1,93
	součet average týmu:	13,45

Foto: Wojta Zavřel a Jiří Havlíček

Mšeno – 14. května
Pozítří ve Mšeně pokračuje extraliga duelem s Pardubicemi. Domácí vycházejí s osvědčené strategie s jedním juniorem. Po roce se v jejich vestě do české vyšší soutěže vrací Mads Korneliussen, zatímco Roryho Schleina čeká debut. Pro svůj první výjezd filozofii dvou borců mladších jednadvaceti let opustily i Pardubice. A na stadión s majestátní siluetou královského Bezdězu na horizontu přijedou nejen s Matejem Žagarem, ale také premiérově se Scottem Nichollsem.

Oficiálně nahlášené sestavy:

Grepl PDK Mšeno:	1 Mads Korneliussen (DK), 2 Jan Jaroš, 3 Rory Schlein (AUS), 4 Jan Holub, 5 Zdeněk Simota, 6 Filip Šitera, 7 Daniel Hádek
Zlatá přilba Pardubice:	8 Matej Žagar (SLO), 9 Tomáš Suchánek, 10 Aleš Dryml, 11 Lukáš Dryml, 12 Scott Nicholls (GB), 13 Hynek Štichauer, 14 Václav Milík

Foto: Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 8. května
Tomáš Topinka rozhodně nepokládal svůj dnešní extraligový výjezd do Pardubic za snadný, nicméně nakonec mu patřil triumf, bonusový bod i další primát. Jako první v letošní extralize totiž dokázal svůj strategické stíhání uniklého soupeře dotáhnout do vítězného konce. Utkání přitom překypovalo dramatickými momenty a až do čtvrté jízdy bylo vyrovnané. Peter Kildemand najel do pásky, ale dokázal ještě předjet Václava Milíka, zatímco Zdeněk Holub vzdoroval celá čtyři kola Lukáši Drymlovi. Vzápětí domácí unikli dvěma triumfy 5:1 a Tomáš Topinka musel vytáhnout svůj klobouk s taktickými kouzly. Zlom nastal v rozjížďce s číslem jedenáct. Václav Milík odstoupil se zadřeným motorem ještě v úvodním okruhu, zatímco Ondřej Smetana se prokousal přes René Vidnera za záda Zdeňka Holuba. Duel byl opět vyrovnán, což mu vydrželo až do čtrnácté jízdy. V ní naplno udeřila pražská cizinecká legie Peter Kildemand – Troy Batchelor v souboji s Matejem Žagaram a Lukášem Drymlem. V absolutně poslední jízdě dne mohli Pardubičané pomýšlet už jenom na remízu. Oba pražští cizinci však podobný scénář nechtěli připustit, protnuli metu hned za Matejem Žagarem a pak už jen popustili uzdu své radosti nad dobytím svítkovské pevnosti.

Boje ve čtyřech jízdách vrátily soupeře do výchozí pozice
Signál označující spuštění dvouminutového limitu se zařízl do uší všech přítomných v depu. Matej Žagar jakoby čekal na protivný zvuk. Hned se spustil dolů z kopečka depa a Hynek Štichauer, který ve Svítkově ještě dopoledne ladil motory, hned za ním. Následoval Martin Gavenda. Josefa France, jenž se v rámci oficiálního tréninku před závodem objevil na dráze hned dvakrát, tlačil mechanik Michael Gregor ještě před otevřenými vraty.

Matej Žagar si ještě stačil objet půl kolečka v protisměru, avšak vzápětí stanul disciplinovaně u pásky. Rozjížďka s číslem jedna mohla začít. Po startu letěli vpřed oba Pardubičané. Třetí Martin Gavenda se přetočil na hlubším venku první zatáčky, což ho definitivně postavilo do pomyslného ofsajdu.

Zato Josef Franc krůček po krůčku zkracoval vzdálenost, která jej dělila od vedoucích Pardubičanů. Od třetího kola jeho úsilí sneslo přídomek regulérního útoku. V nájezdu do druhé zatáčky naznačil útok venkem. Hynek Štichauer mu návnadu spolknul i s navijákem. Josef Franc byl v mžiku přesně na opačné straně. A už se nenašla síla, jež by mu ve výjezdu zabránila v průniku na druhé místo.

Dvoubodová převaha domácích měla přežít i druhou jízdu. Oba manažeři respektovali úzus dvou juniorů na konci seznamu svých sestav. Václav Milík zkřížil dráhu Zdeňka Holuba do prvního nájezdu a položil základ remíze, jelikož Pražan se svým kolegou Ondřejem Smetanou vystavěli pevnou hráz náporu René Vidnera. Další nerozhodný výsledek v rozjížďce s číslem tři se zrodil za mnohem dramatičtějších okolností.

Start vynesl do čela Aleše Drymla. Matěj Kůs se do prvního oblouku pustil velkorysou vnější stopou. Jeho manévr působil slibně jako sluníčko na ranní obloze po týdenních deštích. Jenže Tomáš Suchánek držel spodní stranu. Troye Batchelora po své levici neuhlídal, avšak Matěje Kůse ano.

Troy Batchelor, jakoby chtěl Tomáši Topinkovi vytknout dubnové opomenutí své osoby při nominaci na oba domácí duely, znovu připomněl, kdo loni podržel Olymp v situaci, kdy už někteří začali před blížícím se brodem stahovat kalhoty. Směle protáhl nájezd do druhé zatáčky, aby ještě před jejím zlomem podjel vedoucího Aleše Drymla.

Když se Václav Milík zlehka, ale viditelně pohnul na startovním roštu čtvrté jízdy, Petr Kildemand vystřelil dopředu a lapil se do osidel bílé pásky jako moucha do pavučiny. Jeho debut v české extralize skončil diskvalifikací naštěstí jen v úvodních proklamacích spíkra. Dán se posunul dozadu na trestnou čáru, což pro pardubické vyhlídky působilo hodně nadějně.

Jenže Zdeněk Holub jim vypálil rybník takovým způsobem, že by na to nestačil ani kamión sirek. Po startu vypálil dopředu, a by měl za sebou Lukáše Drymla zespodu a Václava Drymla z opačné strany až do konce úvodního okruhu, udržel se ve vedení. „Ubránil jsem se Lukášovi, to byla pecka,“ uvědomil si pražský junior dosah svého triumfu.

Protože se pardubické duo věnovalo Zdeňku Holubovi, Peter Kildemand je dostihl ještě během prvního kola. Zatímco Lukáš Dryml útočil na vedoucího Pražana, jehož málem objel v první zatáčce třetího okruhu, Václav Milík se musel bránit Peteru Kildemandovi. Dán se vnitřkem předposlední zatáčky dostal před něho. Pražané slavili první triumf, díky němuž se oba soupeři ocitli ve stejně nerozhodném postavení jako na začátku klání. Akorát každý z nich byl o dvanácti bodů bohatší.

Pardubice se brání a unikají
V rozjížďce s číslem pět se Zdeněk Holub ocitnul místo Ondřeje Smetany, avšak kvůli jeho pádu v první zatáčce blikala červená světla. Stejně jako prve se restart stal kořistí Václava Milíka. Hynek Štichauer v první zatáčce zmařil atak Zdeňka Holuba. Sotva se pražského juniora zbavil, přišel čas, aby sám myslel ofenzivně.

Z druhé zatáčky už vyjel druhý před Matějem Kůsem. Pražan se urputně snažil o repete. Hynek Štichauer ho musel nekompromisně zavřít nejen ve výjezdu z první zatáčky druhého kola, ale i v nájezdu do třetího kola. I když tady svítila naděje Matěje Kůse jako maják, nakonec musel vzít zavděk třetím místem. A co bylo z olympského úhlu pohledu horší, další zdrcující prohra 1:5 přišla hned vzápětí.

Nejlepší start vystřihl Aleš Dryml, jehož ovšem v první zatáčce venkem vystřídal Josef Franc. Z vedení se těšil pouhých pár sekund. By by mezi ním a Alešem Drymlem nešel možná protáhnout ani list papíru, Václav Milík se dokázal prosmýknout do vedení. Kapitán jeho celku se ho chytil jakoby za ruku a Pražané rázem byli ti druzí.

Pardubice odskočily na osm bodů, jenže Tomáš Topinka začínal hrát na strategickou strunu. V sedmé jízdě nechal Matěje Kůse v jeho boxu, aby po boku Troye Batchelora vyslal na ovál Petera Kildemanda. Zahraniční kontingent splnil jeho očekávání dokonale. Od startu ujeli Mateji Žagarovi s Hynkem Štichauerem a pražská ztráta se zmenšila o plnou polovinu.

Peter Kildemand se jako účinná zbraň ukázal rovněž v osmé jízdě, kdy jej čekal programový start. Přitom úvod vyzněl jednoznačně pro domácí pár Aleš Dryml – Tomáš Suchánek. Ten si však na začátku druhého kola prožil krizový moment, když si v první zatáčce málem uknul o svého paráka před sebou.

Jeho zaváhání působilo jako živá voda na pražského Dána. Okamžitě po něm vytrapoval a druhá příčka byla rázem jeho. Nedal si ovšem pokoje, dokud v nájezdu do závěrečného okruhu nepodjel také Aleše Drymla.

Rovněž rozjížďka s číslem devět ve svých úvodních fázích nabízela pohled na pardubickou dvojici na čele. Tempo udával Lukáš Dryml, zatímco Václav Milík za jeho zády zmařil tvrdý nájezd Josefa France nekompromisním přibitím na mantinel. Jenže Pražan se nevzdal. Protáhl nájezd do druhé zatáčky, aby se spodem posunul na druhou příčku.

Lukáš Dryml ovšem třímal triumf pevně ve svých rukou. „První jízdu jsem pokazil na nastavení, ale teď jsem to dal do kupy a začalo to stíhat,“ liboval si. Jeho spokojenost mohl zvyšovat rovněž pohled na skóre30:24, k čemuž přispěl nejen on sám, ale i Václav Milík, když uhlídal v závěru deváté jízdy útočícího Martina Gavendu.

Závěrečný pražský útok
Jenže dnešní závod se ještě nepřelomil ani do své závěrečné třetiny. V desáté jízdě Tomáš Topinka vsadil opět na své zahraniční duo, když Ondřeje Smetanu zastoupil Troy Batchelor. Australan se po vylétnutí pásky ujal vedení. A spolu s Peterem Kildemandem vytvořil ukázkovou dvojici. Jenže Matej Žagar se toužil pomstít za předchozí porážku.

Ta správná chvíle přišla v nájezdu do třetího kola, kdy se mu podařilo dostat pod Troye Batchelora. V zatáčce tlačil Petera Kildemanda ven, aby na protilehlou rovinku vyjel už jako vedoucí muž rozjížďky. Peter Kildemand ovšem nepokládal pražskou věc za ztracenou a v předposlední zatáčce se vrátil zpátky do čela.

Praha ztrácela opět jen čtyři body, když se celý stadión začal věnovat ryze juniorskému obsazení rozjížďky s číslem jedenáct. Velké sólo Václava Milíka skončilo předčasně už ve druhé zatáčce. „Zadřeno natvrdo,“ odhaloval příčinu. Pravé drama mělo ovšem teprve začít. Zdeněk Holub sice zdědil první místo po odpadlém Pardubičanovi, avšak Ondřej Smetana uštval Reného Vidnera až v nájezdu do posledního okruhu. „Na Rencka jsem se snažil, co to dalo,“ odhalil velikost své motivace.

Díky pětibodovému maximu bylo skóre obou dnešních soupeřů již podruhé nerozhodné. Tento status quo měl vydržet ještě jednu jízdu, v níž Tomáš Topinka vystřídal Martina Gavendu Ondřejem Smetanou. „Dvě plus dvě minuty jsou hrozně málo,“ vysvětloval pražský junior shon ve svém boxu.

Jeho honička s časovým limitem však skončila úspěšně. Troy Batchelor zaznamenal hladký triumf stylem start – cíl, i když Tomáš Suchánek na něho zle dotíral a minimálně jednou měl už předjetí na dosah. Lukáš Dryml dojel za jeho zády a duel zůstával i nadále vyrovnaný. A ani rozjížďka s číslem třináct neměla přiklonit misky vah ani na jednu stranu.

Josef Franc vysekl učebnicový start. Aleš Dryml se po něm sápal vnitřkem první zatáčky. Hynek Štichauer to zkoušel středem a přitom se sám musel bránit Matěj Kůsovi atakujícímu těsně okolo mantinelu.

Vedoucí Pražan si záhy vypracoval menší náskok, jenže trojice za jeho zády si nedala zadarmo ani centimetr. Na konci druhého kola Hynek Štichauer nekompromisně odstavil Matěje Kůse, leč Pražan se nevzdal a stále se pokoušel o průnik zprava. V nájezdu do třetího kola stejně tvrdě proklouzl rovnou na druhou pozici. Ale v poslední zatáčce jej Aleš Dryml nekompromisně vytlačil na venek, takže se před něho dostal i Hynek Štichauer.

Oči Matěje Kůse jasně dávaly najevo zklamání z další nuly, by tato bylo pořádně těžce vydřená. Samotná snaha ovšem není honorována body a tak úloha otočit skóre připadla dvojici pražských cizinců. By nejrychleji odstartoval Matej Žagar, Peter Kildemand jej střídal vnějškem první zatáčky. A když se o dvě kola později na stejném místě podobným způsobem před Slovince posunul i Troy Batchelor, rovnice s konečným řešením výsledku měla už jen dvě řešení.

Buď Pardubice poslední jízdu vyhrají a soupeři se rozejdou s remízou anebo Pražané inkasují alespoň dva body a triumf okořeněný bonusem bude definitivně jejich. „Potřebujeme dva?“ ujišoval se Peter Kildemand u Tomáše Topinky. „Tak přivezeme pět!“ Mezitím mechanik montoval Troyovi Batchelorovi kolo od Matěje Kůse. Zatímco složení Pražanů pro poslední rozjížďku bylo jasné, na druhé straně depa Lubomír Vozár řešil nominační otázku s bratry Drymlovými a Matejem Žagarem.

O pár minut později bylo jasné, že na start poputují Aleš Dryml a Matej Žagar. Slovinec v prvním oblouku předčil Petera Kildemanda, jenž ovšem v kombinaci s Troyem Batchelorem uhlídali Aleše Drymla. By nesplnili svůj slib o pěti bodech, remíza přinesla splnění podmínky pro celkový triumf. A Olymp v polovině své kampaně stojí pevně na čele tabulky.

Hlasy z depa
„Bylo to senzační,“ hodnotil Josef Franc dnešní pražské vítězství. „Přece jenom jsou tu Pardubice doma. Já se dostal do závodnický formy. Doladil jsem motorky, aspoň jednu jízdu jsem vyhrál, to jsem rád. Mohlo bejt‘ o bodík víc, ale taky o bodík míň, ale to se stává. Jsem rád, že jsme vyhráli.“

„Pěkný, dobrej‘ výsledek,“ hodnotil Zdeněk Holub nejen závod, ale také sám sebe. „Ubránil jsem se Lukášovi, to byla pecka. Slyšel jsem ho za sebou. Srovnali jsme skóre, bylo to super. Škoda, že Peter Kildemand najel do tý pásky. Ty dvě nuly nevím, bylo mi vedro. Hlavně jsem si potřeboval srovnat hlavu. Pak to bylo super a šlo to. Jsem spokojenej‘, vyhráli jsme. Vyhráváme sice pořád, ale to neznamená, že to není dobře.“

„Prohráli jsme, hotovo,“ nebylo Aleši Drymlovi vůbec do řeči. „Byli lepší. Bojovali jsme, ale prohráváme a vyhráváme jako tým. A dnes jsme jako tým prohráli.“

„Je to škoda,“ litoval Lukáš Dryml pardubické prohry. „Byl to první závod na týhle dráze. Zezačátku byla pěkná, závodivá. První jízdu jsem pokazil na nastavení, pak jsem to dal do kupy a začalo to stíhat. Zradil mě jeden motor, ztratil kompresi a musel jsem jet na druhý motorce. Makali jsme, nestačilo to, nebyli jsme dost rychlí. Aspoň já ne. Měli jsme tahat trošku víc.“

„Udělal jsem úplný maximum,“ svěřoval se Hynek Štichauer. „Ještě dopolko jsem tady trénoval. Svoje jsem splnil. Škoda tý jedný nuly, když jsme s Matejem Žagarem prohráli. Všichni jsme se snažili, ale takhle to někdy je. Někdy se vyhraje, někdy prohraje. Dneska jsme do toho dali maximum. Je to škoda, ale je teprve začátek sezóny, nic to nemusí znamenat. V Praze nám to jede líp než tady, pojedem‘ tam finále a naměříme jim!“

1. PSK Olymp Praha			47
Josef Franc	2 1 2 3		8
Martin Gavenda	0 0 0 –		0
Troy Batchelor, AUS	3 3 1 3 2	1	13(2)
Matěj Kůs	0 1 – 0		1
Peter Kildemand, DK	1 2 3 3 3	2	14(1)
Ondřej Smetana	1 – – 2 0		3(2)
Zdeněk Holub	2 3 0 0 3		8
2. ZP Pardubice			43
Matej Žagar	3 1 2 1	3	10
Hynek Štichauer	1 2 0 1		4(2)
Aleš Dryml	2 3 2 2	0	9
Tomáš Suchánek	1 2 1 2		6(3)
Lukáš Dryml	2 3 1 0		6(1)
Václav Milík	3 0 3 1 E		7
René Vidner	0 – 0 1		1

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	bilance	skóre	odvety	bonus	tabulkové body
1. Praha	3	2-1-0	142:131	1	1	6
2. Pardubice	2	0-1-1	88:92	1	0	1
3. Mšeno	1	0-0-1	43:50			0

Foto: Wojta Zavřel, Michal Kohout a Kiril Ianatchkov

Pardubice – 8. května
Matematicky to dnes večer bude jednoduché. Vítěz si odveze nejen dva tabulkové body, ale také bonus, poraženému zbude jenom dlouhý nos. Pakliže se jako v Praze rozejdou smírně, každý zaknihuje jeden bod. Statistici by dozajista dokázali spočítat míru pravděpodobnosti, jak extraligové utkání Pardubic s Olympem dopadne. Dvojice koučů se na tenký led spekulací však nechce pouštět ani náhodou, i když se na závod náležitě připravili.

Proti Praze i počasí
Lubomír Vozár si jako jediný z kvarteta českých extraligových manažerů na vlastní kůži prožil povedenou stíhačku protivníkova týmu, když v premiérovém utkání dle nového stylu likvidoval pražský únik. Ve stejné roli se o týden později ocitl také Petr Vandírek, avšak pardubický kouč byl úspěšnější, protože do tabulky inkasoval alespoň jeden bod za remízu.

Dnes večer mu může pořídit hned tři další bratříčky, díky jejichž blahodárnému působení v průběžné tabulce by příští čtvrtek dorazil do Mšena jako leader průběžné klasifikace. Její vypovídací schopnost je ovšem poněkud setřena nerovnoměrnými starty klubů, vždy Slaný se na dráhu dostane poprvé až za měsíc.

„Jako vždycky,“ reaguje Lubomír Vozár na otázku magazínu speedwayA-Z, jak se před důležitým střetnutím s pražským Olympem cítí. „Nikdy se nedá nic říct předem. Každý závod je jinej‘, může se stát cokoliv.“

Kromě Pražanů je však na perimetru pardubického manažera ještě jeden protivník. Meteorologové totiž vyhrožují deštěm, varují před silnými bouřkami s kroupami a přívalovými srážkami a připomínají tornádo, které se minulý týden objevilo v Itálii. „Hlavně aby počasí vydrželo,“ uvědomoval si Lubomír Vozár včera krátce po poledni. „Mračí se tady, ale dráha je dobrá. Když lehce zaprší, neměl by bejt‘ problém.“

Letošní average se budou do oficiálních bodových průměrů, které VV SPD aktualizuje pravidelně devětadvacátý den každého kalendářního měsíce, zahrnovat, pakliže závodník absolvuje alespoň deset rozjížděk. Protože ze čtrnácti mužů dnešního duelu tuto podmínku nesplnil nikdo, nemají manažeři přehnaně velký manévrovací prostor.

Oproti družstvu, jež se minulý měsíc na Markétě postaralo o nerozhodný výsledek, udělal Lubomír Vozár jedinou změnu na pozici juniora. „Místo Davida Štěrovského je René Vidner,“ říká, aby vzápětí osvětlil týmovou filozofii. „Juniory střídáme. Jednou ten, jednou ten.“

V součtu average Pardubice mírně převyšují své dnešní hosty, navíc si ve své konzistentní české sestavě vystačí s jediným cizincem. Přesně jako v Praze jím bude Slovinec Matej Žagar, který je v naší extralize již pojmem. „Je to trumf,“ souhlasí pardubický kouč. „Zatím zabojoval, jede pěkně i v Grand Prix. Jeden cizinec nám zatím stačí, uvidíme co dál. Zatím nás to netlačí.“

Tipovat přesný výsledek závodu ovšem pardubický kouč nechce, když připomíná důležitý fakt. „V Pardubicích zajede každý,“ říká. „Tipovat je těžké. Bude to vyrovnané, stačí, když někdo udělá dvě nuly. A je to hnedka jinak.“

Sázka na debutujícího Dána
„Ne, ne, to bylo víceméně v plánu,“ odmítá Tomáš Topinka myšlenku, že by po nešastném pádu Nickiho Pedersena během švédské velké ceny musel hledat náhradní řešení pro svou sestavu na večerní závod. „Stejně by to bylo bez Nickiho, i kdyby byl domluvenej‘, když je teď zraněnej‘.“

V plánech pražského kouče figuroval už od samého počátku Troy Batchelor, jeden z hlavních strůjců loňského titulu. „Chtěl za nás jet už první závody, ptal se na to hned od začátku sezóny,“ říká Tomáš Topinka. „Loni mu to šlo všude, i když letošní rok má přece jenom trošku rozházený výsledky, věřím mu.“

Slovo důvěra Tomáš Topinka užívá i ve spojení se svou druhou posilou. Původně cílil na prověřeného Rafala Okoniewskeho, jenže večerní start ve Svítkově nezapadal do Polákových plánů. Do užšího výběru se dostala skandinávská dvojice a nakonec dostal Dán Peter Kildemand přednost před švédským borcem Danielem Nermarkem.

„Risk je zisk,“ komentuje Tomáš Topinka debut dánského závodníka v české extralize. „Já s ním závodil už ve Workingtonu. Je to bojovník, kterej‘ nic nevzdá. Věřím, že nám pomůže. Daniel Nermark jel letos zatím jen tři závody. Přišlo mi, že by na něj extraliga byla ještě moc brzy.“

Včerejší utkání švédské Elitserien dává Tomáši Topinkovi za pravdu. Peter Kildemand přijel se svým Norrköpingem do Vetlandy, kde prohrál pouze s Jaroslawem Hampelem. Posléze ho o body nepřipravil nikdo ze soupeřů, ale až závěrečný defekt.

Svázanější pravidla letos nedovolují manažerům žádné personální eskapády, takže stejně jako Pardubice má i pražský Olymp jedinou změnu na postu muže s nejnižším average. Praha ctí úzus juniorské dvojice, takže třináctku bude na svých zádech mít Ondřej Smetana, by výkon při mšenské první lize by mohl hovořit spíše ve prospěch Michala Škurly.

„Mezi nimi není zas až takový rozdíl,“ komentuje Tomáš Topinka své rozhodnutí. „Kluci se hlavně potřebují svézt. Všichni jsou členové týmu, nikoho neodstrkujeme. Ondra jezdí v Pardubicích dobře, proto mu důvěřujeme.“

Bráno ze statistického úhlu pohledu, Tomáš Topinka v manažerském křesle ještě nikdy s Pardubicemi neprohrál. „Bude to těžký a vyrovnaný, podobný jako v Praze,“ odmítá přijmout úlohu bijce bílých koníků. „Co není, může se stát. Hlavně aby byl dobrej‘ závod. Myslím, že to bude hodně těsný.“

Oficiálně nahlášené sestavy:

		oficiální average
ZP Pardubice:	1 Matej Žagar, SLO	2,78
	2 Hynek Štichauer	1,82
	3 Aleš Dryml	2,04
	4 Tomáš Suchánek	1,73
	5 Lukáš Dryml	1,97
	6 Václav Milík	1,93
	7 René Vidner	0,50
	součet average týmu:	12,77
PSK Olymp Praha:	8 Josef Franc	2,03
	9 Martin Gavenda	1,76
	10 Troy Batchelor, AUS	2,39
	11 Matěj Kůs	1,83
	12 Peter Kildemand, DK	2,00
	13 Ondřej Smetana	1,00
	14 Zdeněk Holub	1,03
	součet average týmu:	12,04

Bonusové východisko:
Před třemi týdny se oba soupeři rozešli smírně. Proto dnes bonusový bod získá vítězný celek a v případě další remízy nikdo.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel