AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 5. května
Pražský Olymp rozhodně letošní extraligu nezahájí sérií porážek na své domácí dráze. V utkání se Slaným si navzdory prohře v juniorské jízdě stále udržoval mírný vrch. Z vedení jej nesestřelil ani pohotový žolíkový útok Milana Macha. Emil Sajfutdinov a Luboš Tomíček sice dovezli maximum, avšak domácí stále vedli. Hosté je předstihli až v rozjížďce s číslem dvanáct, avšak Pražané nakonec zvrátili běh událostí ve svůj prospěch třemi závěrečnými vítězstvími.

Série čtyř remíz zakonzervovala pražské vedení
Město Velvary má v dějepisu nechvalně známou reklamu. Když se stavěl Karlův most a ze všech koutů Českého království posílali vajíčka na zpevnění malty, velvarští občané vypravili povoz s vejci uvařenými natvrdo. Tradice mnohdy přetrvávají, jak se o tom dnes přesvědčil Vladimír Šíma.

Slánský mechanik a pravá ruka Milana Macha se v jednom zdejším papírnictví zastavil pro fixy na označování pneumatik. „Ještě jednou jsem se ptal, jestli jsou bílé,“ líčil o pár hodin později v pražském depu. Jenže když balíček rozbalil, zjistil, že jsou černé. Situaci zachránil slánský startmaršál František Moulis, který promptně zajistil žluté fixy.

Oba manažeři neskrývali svůj respekt z protivníka a jejich duel začal nerozhodně. Luboš Tomíček ozdobil svůj první start se slánskou vestou nejlepším startem. Jeho kolega Emil Sajfutdinov, debutující nejen v barvách Slaného, ale také v české extralize vůbec, v první zatáčce objel Grzegorze Walaska. Ten se však hned ve výjezdu objevil zpátky na čela, aby ve druhé zatáčce zbavil Luboše Tomíčka vedení.

„Poprvý po dvou měsících jedu na velký dráze,“ svěřoval se Luboš Tomíček po návratu do svého depa. „Po třetím kole jsem to zabalil, protože jsem si myslel, že už je konec.“ Naštěstí pro Slaný byl čtvrtý Matěj Kůs už mimo bitevní vzdálenost.

Juniorská jízda poslala hosty na čelo průběžné klasifikace. Roman Čejka s Michalem Dudkem odstartovali svorně jako jeden muž. Jaroslav Hladký však evidentně nezapomněl včerejší duel při juniorských družstvech v Plzni a ve výjezdu se vnitřní stopou dostal na druhou příčku. Ještě před koncem úvodního okruhu byl ovšem Michal Dudek zpátky na druhé pozici.

Z nabytého vedení se Slaný netěšil ani pět minut. Josef Franc stínovaný Grzegorzem Walaskem odkázali v rozjížďce s číslem tři Emila Sajfutdinova a Martina Málka do role statistů. A pražský nápor pokračoval i nadále. A ke vší slánské smůle skončil Robert Kosciecha ve druhé zatáčce třetího kola na zemi. V úvodních fázích překonal Matěje Kůse a nyní vedl slibný nájezd na Nicki Pedersena. Repete proti osamocenému Luboši Tomíčkovi se proměnilo v jednoznačnou spanilou jízdu obou pražských závodníků.

Olymp vedl o čtyři body a jeho převaha se zakonzervovala v nadcházející sérii nerozhodných výsledků. Josef Franc v páté jízdě rychle unikl Martinu Málkovi s Michalem Dudkem, kteří si ohlídali Jaroslava Hladkého. Teprve při svém třetím startu v české extralize projel Emil Sajfutdinov cílem jako vítěz. V první zatáčce proletěl mezi Matějem Kůsem a Grzegorzem Walaskem jako střela, aby si záhy vypracoval náskok bratru třicet metrů. Ale Luboš Tomíček tentokrát vyšel naprázdno.

„To se může otočit,“ komentoval Vladimír Vopat průběžný stav utkání, který už v duchu prožíval sedmou jízdu. „Ale teď ne, Pepe jede parádně. A Grzegorz taky, parádně dvakrát za sebe poslal Emila.“ Pražský kouč však potvrdil rčení, jak obtížné je být doma prorokem. Robert Kosciecha brilantně odvedl Nicki Pedersena i s Josefem Francem, avšak Martinu Málkovi nepomohlo k bodům ani pekelné soustředění na lavičce depa.

Na startu rozjížďky s číslem osm zůstávala páska dlouho dole, dokud se nepohnul Luboš Tomíček, aby se vzápětí rozsvítilo žluté vylučovací světlo, svou barvou korespondující s barvou povlaku jeho helmy. „Pásky jsem se nedotk‘, pohnul jsem se na sto procent, ale nedotk‘ se. Jestli mi to ukážou na videu, budu rád,“ vnímal celou událost ze svého úhlu pohledu.

Restart vynesl dopředu Matěje Kůse, jehož zejména ve druhé půlce jízdy dotahoval Michal Dudek. Luboš Tomíček navzdory handicapu ještě v úvodním nájezdu jel před Jaroslavem Hladkým. Stav 26:22 se však měl již záhy změnit a to v rozjížďce čtyřech zahraničních es, v níž by se podobný vývoj předpovídal jen stěží.

Bitva až do poslední rozjížďky
Z mely první zatáčky rozjížďky s číslem devět vyšel nejlépe Nicki Pedersen. Grzegorz Walasek vyzrál na Roberta Kosciechu, zatímco pro Emila Sajfutdinova byl progres na třetí příčku maximem jeho snažení. Olymp rázem uskočil o osm bodů, což byl pro Milana Macha signál ke strategickému útoku. „Není na co čekat,“ komentoval své rozhodnutí vystřídat Martina Málka v desáté jízdě Emilem Sajfutdinovem a vybavit ho pravomocí žolíka.

„Letí to, letí,“ komentoval Josef Franc své dosavadní výkony. A také po startu desáté jízdy byl hodně vpředu. Z prvního výjezdu však na čele vyjeli Luboš Tomíček sledovaný Emilem Sajfutdinovem. Pražané byli rázem ze hry o vedoucí příčky a ve svých depech si později vysvětlovali, kdo komu vlastně překážel.

By by to veřejně nepřiznal v Milanu Machovi byla malá dušička, když s ubývajícími koly jezdil jeho žolík za létajícím Lubošem Tomíčkem, jehož přijel povzbuzovat opět autobus dětí ze základní školy v Brandýsku. Až v poslední zatáčce se Luboš Tomíček ohlédl a pustil svého ruského kolegu vstříc šesti bodům.

„Po Emilovi jsem koukal až do poslední chvíle,“ vyvracel sebemenší podezření, že by situaci neměl pod svou kontrolou. „Ale chtěl jsem to nechat až na poslední kolo.“ Slaný rázem dýchal Pražanům na záda s odstupem jediného bodu. „Už jsem tu brečel, když jsem se potkal s Aďou Rymelem, ale teď jsem se smál,“ komentoval Milan Mach zvrat ve vývoji utkání.

Nicki Pedersen však v jedenácté jízdy pražský celek opět podržel. Robert Kosciecha s Michal Dudek se museli vyrovnávat se skutečností, že tentokrát porazili jen Jaroslava Hladkého. Avšak i na mistra světa někdy dojde, což se dnes podruhé stalo už v rozjížďce s číslem dvanáct.

Ta začala pádem Zdeňka Vrby. Druhý pražský junior zaskakující za Jaroslava Hladkého neměl v první zatáčce moc místa a skončil v kotrmelcích. „Jako kdyby mě přední kolo někdo podebral,“ popisoval své bezprostřední dojmy. „Čaplo mě to, neví, buď mě někdo podebral nebo se to čaplo.“

A tak či onak, restart se musel obejít bez jeho přítomnosti. Emil Sajfutdinov zaknihoval suverénní triumf stylem start – cíl. Nicki Pedersen byl zejména v úvodním okruhu hodně důrazný, avšak ruská raketa neuhnula z ideální stopy ani o píď. Martin Málek dodal poslední bod a právě o něj se Slaný dostal zase do čela střetnutí.

Robert Kosciecha však v rozjížďce s číslem třináct nepoměnil ani jeden ze svých nájezdů na vedoucího Grzegorze Walaska v předjetí. A Josef Franc dokonale hlídal Michala Dudka, takže před dvojicí nominačních jízd na světelné tabuli svítilo skóre 41:40.

Omylem slánského kouče se Robert Kosciecha objevil na dráze už ve čtrnácté jízdě, avšak náprava v podobě výměny za Michala Dudka byla sjednána velice promptně bez laškování s dvouminutovým limitem. Po wheelie na startu však slánský junior nekorunoval nejlepší extraligový výkon své kariéry dalším bodem.

Na čele byli Josef Franc s Matějem Kůsem, avšak v úvodním výjezdu se mezi ně vklínil Luboš Tomíček. Svým kouskem udržel závod nerozhodnutý až do poslední chvíle. V rozjížďce s číslem patnáct by však Slaný musel přivézt triumf 5:1. Něco podobného by ovšem patřilo do říše fantazie.

Emil Sajfutdinov sice skvěle odstartoval, leč záhy se musel dívat na záda Nicki Pedersena a Grzegorze Walaska. Ve druhé zatáčce se objevil na druhé příčce, kde se zjevil bleskově jako kosmická loď vstupující z hyperprostoru v nějakém sci-fi filmu. Až na metu proháněl Nicki Pedersena. K předjetí nedošlo, a i kdyby na vítězství domácích by nic nezměnilo, avšak Slaný alespoň prohrál těsně a s veškerou ctí.

Hlasy z depa
„Po tragédii v Pardubicích je to něco jinýho,“ pochvaloval si Josef Franc. „Mám radost, že to fungovalo. Bojovali jsme a zaslouženě vyhráli. Startovalo to, bylo to super. Dvě jízdy na hovno, ale jedna nebyla mojí vinou.“

„Dnešek byl tragickej‘,“ povzdechl si Matěj Kůs. „Jdu makat na motorkách a jedu do Krška. Bylo těžký naladit tlumiče. Jsem rád, že jsem vyhráli, ale nebudu říkat, že jsem spokojenej‘. Je to na hovno, ale na vejfuky se nebudu vymlouvat.“

„Super dojmy se slánskou vestou,“ komentoval Luboš Tomíček svůj premiérový start v barvách nového klubu. „Je to nová výzva a hlavně uvolněnost. Člověk si jede zazávodit, ne že musí. Po dvou měsících je to můj první závod na velký dráze. Mám rád Markétu, teda Markétu jako dráhu, mám rád i Slaný, Pardubice budou horší, ale dnes to bylo super. A ta vesta mi sluší líp i ke kombinéze.“

„Mohlo to bejt‘ lepší,“ byl Michal Dudek přehnaně sebekritický. „Zklamal jsem Milana Macha. Ani jsem to neukázal, jak bych si to představoval. Je to zklamání, celou dobu závody, kde o nic nejde, jedu jako z partesu a teď nic neukážu.“

„Docela nezvyk na nový výfuky,“ tvrdil Martin Málek. „Úplně jiná plochá dráha, vůbec mě to nebaví. Musí se změnit styl jízdy a nastavení. Na takovéto dráze na tom závodím poprvé. A na hlubší dráze jsem se s tím trápil. Dneska se to už neotočí, možná příště.“

„Ostudu jsem neudělal,“ hodnotil Roman Čejka svou jedinou dnešní rozjížďku- „Svoji jízdu jsem vyhrál a jsem spokojenej‘. Udělal jsem pro svůj tým, co jsem moh‘.“

1. PSK Olymp Praha			49
Grzegorz Walasek, PL	3 2 2 2 3	1	13(2)
Josef Franc	3 3 1 1 1	3	12(1)
Matěj Kůs	0 3 1 3 R	1	8(1)
Nicki Pedersen, DK	2 2 3 3 2	3	15(1)
Jaroslav Hladký	1 0 0 0 –		1
Zdeněk Vrba	0 X		0
Zdeněk Simota			DNR
2. AK Slaný			44
Emil Sajfutdinov, RUS	2 1 3 1 6* 3	2	18
Martin Málek	0 2 0 – 1		3
Luboš Tomíček	1 1 0 1 2	2	7(3)
Robert Kosciecha, PL	X 3 0 2 2	R	7
Michal Dudek	2 1 2 1 0	0	6(3)
Roman Čejka	3		3
Eduard Krčmář			DNR

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Pardubice	1	50:42	2
2. Praha	2	91:94	2
3. Slaný	1	44:49	0
NC Mšeno	0	0:0	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 4. května
Zítřejší extraligové utkání mezi Prahou a Slaným má všechny atributy garantující napínavou podívanou, by nakonec hosté přijedou jen s jedním stálým účastníkem seriálu velkých cen. A jak už to při střetnutí vyrovnaných družstev bývá, vedle správně zvolené taktiky a výkonů závodníků na dráze sehraje svou roli také nezbytná dávka štěstí. To si dobře uvědomují také Vladimír Vopat a Milan Mach, kteří navzdory víře ve své svěřence nechtějí simulovat role věštců v otázce konečného výsledku.

Neskrývaný optimismus
„Zítra by mohlo být hezky,“ rozvíjel Vladimír Vopat dnes odpoledne své teze a přitom rozhodně neměl na mysli pouze povětrnostní situaci nad pražskou Markétou. Olymp sice svůj úvodní extraligový mítink v Pardubicích prohrál, nicméně na zítřejší domácí duel se Slaným se notně posílil. Zatímco loni se Nicki Pedersen v pražské vestě představil až v play-off, letos pojede už druhé extraligové klání.

„Přemýšlím, jestli mu budu moct ještě vykat,“ žertuje pražský kouč, aniž by si ovšem lámal hlavu, má-li dánština vůbec nějaké gramatické nástroje pro odlišení tykání a vykání. A místo toho rozvádí své ambice do nejvyšších sfér. „Je vidět, že když se párkrát sveze, mohl by se ten titul udělat. Ale zítra vyhraje ten, kdo bude mít větší štěstí, bude to hodně vyrovnané.“

Samotný Nicki Pedersen ovšem nebyl minulý měsíc garantem dvou tabulkových bodů. Další posilou se stává Grzegorz Walasek, který doposud hájil v české extralize barvy Mšena. Stejně jako v Pardubicích jsou v základní sestavě i Josef Franc a Matěj Kůs, když Zdeněk Simota se přesunul na post náhradníka. Při zdravotních potížích Pavla Pučka a Ondřeje Veverky budou povinnými domácími juniory Jaroslav Hladký a Zdeněk Vrba.

„Kluci budou mít šanci ukázat se,“ vnímá Vladimír Vopat jejich nástup do extraligy. Přitom jedním dechem odmítá, že by šlo o handicap a z jeho hlasu je znát, že za jeho optimismem nestojí nutná loajalita z titulu postavení klubového kouče. „Před sezónou jsme si řekli, že jezdit bude ten, kdo na to bude mít. A nikdo nemá nic pod penzí. Nevylučuji překvapení, Jarda se rozjel ve Mšeně a Zdeněk má standardní výkonnost. Jako slabinu bych to neviděl. Slaňáci jsou rychlejší, ale my jsme doma.“

A to v té chvíli ještě netušil, že tandem Jaroslav Hladký – Zdeněk Vrba přiveze z dnešních juniorských družstev v Plzni bronz. Jejich duel se zítřejšími protivníky Michalem Dudkem a Romanem Čejkou přitom skončil výsledkem 2:4.

Víra v tradice
Když dnes dopoledne zazvonil Milanu Machovi mobil s telefonním číslem a jménem Emil Sajfutdinov na displeji, byla ve slánském kouči malá dušička. Oproti svým původním záměrům mít v týmu oba ruské zástupce v seriálu velkých cen musel totiž slevit, když se mu omluvil Artjom Laguta.

„V neděli jsme byli domluvení a on mi potvrdil, že přijede,“ uvádí Milan Mach na téma svého jednání s Artjomem Lagutou. „Ale v noci na pondělí mi přišel mail, že ze zdravotních důvodů nemůže.“ Proto ty obavy, když přijímal hovor Emila Sajfutdinova. Nicméně vítěz předloňské Grand Prix České republiky si chtěl naštěstí pouze upřesnit detaily ohledně fungování české ligové soutěže.

Milan Mach tím pádem mohl dnes už dnes dopoledne splnit přání Petra Moravce, aby s ohledem na média oba manažeři nahlásili své sestavy dříve než povinných čtyřiadvacet hodin před plánovaným začátkem utkání. Vedle Emila Sajfutdinova bude druhým cizincem osvědčený Robert Kosciecha. Slánský kouč byl tvrdý při vyjednávání o hostování Luboše Tomíčka a oproti původním pražským představám si dokázal prosadit, aby jeho nová akvizice mohla jeho tým posílit i při duelech s Olympem. Luboš Tomíček premiérově oblékne novou vestu už zítra. Ryzím debutantem v extralize se stane benjamínek Eduard Krčmář na náhradnické čtrnáctce, zatímco pozice juniorů si rozdělili Michal Dudek a Roman Čejka. Scházet nesmí ani Martin Málek.

„Jsem rád, že jsme se konečně sešli s Emilem na termínu, který mu vyhovoval,“ připomíná Milan Mach dlouhodobě vztahy s ruskou raketou. „Sestava je konkurenceschopná. Věřím, že to budou pěkné závody. S Artjomem bych si věřil víc, mám strach, jak se Robert srovná s novým tlumičem výfuku. A jak se bude dařit Lubošovi a Martinovi.“

Loni Slaný zahájil svou extraligovou kampaň také na Markétě a domácí Olymp porazil. „Rád bych navázal na tradici,“ nezastírá slánský kouč. „Ale soupeř je silný a mám z něho respekt. Věřím však, že kluci odvedou dobrý výkon.“

Sestavy nahlášené dnes k 18:00:

PSK Olymp Praha:	1 Grzegorz Walasek, PL
	2 Josef Franc
	3 Matěj Kůs
	4 Nicki Pedersen, DK
	5 Jaroslav Hladký
	6 Zdeněk Vrba
	7 Zdeněk Simota
AK Slaný:	8 Emil Sajfutdinov, RUS
	9 Martin Málek
	10 Luboš Tomíček
	11 Robert Kosciecha, PL
	12 Michal Dudek
	13 Roman Čejka
	14 Eduard Krčmář

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 4. května
Všechny okolnosti nasvědčují, že se zítra na Markétě strhne skvělá extraligová bitva, které se vyplatí přihlížet na vlastní oči. Další důvod pro návštěvu ochozů stadiónu na obvodu pražské šestky je akce pořadatelů, díky níž získáte obrovskou slevu na vstupenky pro českou velkou cenu. Levněji je získá již jen výherce soutěže AK Markéta a magazínu speedwayA-Z, která právě probíhá.

Vstupenky do sektoru J jsou běžně k mání za Kč 1500,-. Avšak prvních 100 zájemců je koupí za pouhých Kč 600,-. Aby získali gigantickou šedesátiprocentní slevu, musí si je koupit těsně před, během a nebo i po zítřejším extraligovém závodě.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 3. května
Ve čtvrtek se na Markétě utkají extraligové týmy domácího Olympu a Slaného. Poslední závod na pražské škváře před velkým plochodrážním svátkem by mohl být skutečným předzávodem české velké ceny. V sestavách prezentovaných na dnešní tiskové konferenci figurují totiž hned tři stálí účastníci prestižního seriálu. Za Slaný budou debutovat Emil Sajfutdinov a Artjom Laguta, vestu Olympu oblékne vítěz z Leszna Nicki Pedersen a navíc samozřejmě i potvrzená divoká karta pražského závodu Matěj Kůs.

Sestavy čtvrteční extraligy prezentované na dnešní tiskové konfrenci:

PSK Olymp Praha:	Grzegorz Walasek (PL), Josef Franc, Matěj Kůs, Nicki Pedersen (DK), Jaroslav Hladký, Zdeněk Vrba a Zdeněk Simota
AK Slaný:	Emil Sajftutdinov (RUS), Martin Málek, Artjom Laguta (RUS), Luboš Tomíček, Michal Dudek, Roman Čejka, Eduard Krčmář

Poznámka: oficiální uzávěrka sestav je dle řádů 24 hodin před začátkem závodu, tedy zítra v 18:00.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 18. dubna
Poslední mítink první ligy viděl stadión ve svitavské Cihelně v sobotu 9. září 2006. Historii nižších soutěží a pravidlům té letošní se magazín speedwayA-Z věnoval včera. Mezitím manažeři pěti soutěžících družstev nahlásili své sestavy pro zítřejší úvodní klání na pražské Markétě. A z nich vyplývá jediná věc. Každý tým se může počítat za favorita.

Nahlášené sestavy:

Praha:	1 Pavol Pučko, 2 Zdeněk Vrba, 3 Ondřej Veverka, 4 Jaroslav Hladký
Pardubice:	5 Václav Milík, 6 Jaroslav Petrák, 7 Tomáš Suchánek, 8 René Vidner
Březolupy:	9 Martin Gavenda, 10 Michal Dudek, 11 Roman Čejka
Plzeň:	13 Zdeněk Simota, 14 Richard Wolff, 15 Michael Hádek, 16 Jan Holub
Mšeno:	17 Jan Jaroš, 18 Ondřej Smetana, 19 Stanislav Pouznar, 20 Filip Šitera

Foto: Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 13. dubna
První rozjížďku letošní extraligy vyhrála Praha, avšak posléze s ní Pardubice dokázaly srovnat krok. Diskvalifikace Tomáš Suchánka z vítězné čtvrté jízdy ta přejetí vnitřní čáry, kterou závodník marně zpochybňoval, vrátila hosty do čela průběžné klasifikace. Od poloviny mítinku však udávali tempo domácí, kteří Pražanům dovolili už jen jedinou výhru. V poslední jízdě Vladimír Vopat operativně povýšil Nicki Pedersena na jokera. Ale ani kdyby ho Lukáš Dryml neporazil, nešlo už na vítězství Pardubic nic změnit.

Vodní záležitosti
Voda bývá na ploché dráze problém. Většinou ale přichází shora, když moc prší nebo naopak vyschne její zdroj v kropičce. Pardubický klub ovšem minulý týden řešil vodní patálie zcela jiného druhu. Pod stadiónem totiž praskla vodovodní trubka a dnes pestrá závodnická společnost rozložila své propriety na podřezané budově depa.

Netradiční ústup krásného jara však přinesl také vodní problém z nebes. Ještě dopoledne zněly pardubické hlasy optimisticky argumentujíc o přínosu srážek pro vyprahlé dráze. Objevil se i sníh a pršet nepřestávalo ani odpoledne. Intenzita kapek naštěstí slábla, aby nakonec d隝 ustal úplně.

Po dvou loňských triumfech ve Svítkově mohl Vladimír Vopat pokládat zdejší ovál ze své hájemství. Nicméně pražský kouč si logicky nemohl připadat jako jasný vítěz. By do své sestavy přivedl Nicki Pedersena, Lubomír Vozár kontroval vyrovnaným týmem složeným z domácích zdrojů.

Úvod patřil hostům. Nicki Pedersen nastupoval do rozjížďky s číslem jedna v úloze favorita, ale byl to Zdeněk Simota, kdo do pražských boxů dovezl maximální bodovou dávku. Jeho dodávka projela bránou do depa jako poslední a její majitel jakoby pospíchal nejen za jejím volantem, ale také v sedle svého stroje. „Odstartoval jsem a bylo to dobrý,“ šetřil slovy při hodnocení svého triumfu jako obvykle.

Nicki Pedersen byl bezprostředním svědkem jeho velikánského sóla jen v úvodních metrech. V první zatáčce se vedle něj objevil Hynek Štichauer, aby už na protilehlé rovince jel druhý. Porážka borce světového ranku zvýšila prestiž pardubického závodníka, který však želel svého lepšího motoru, který zadřel během tréninku.

Juniorská jízda udržela Olymp na dvoubodové převaze. Václav Milík už po vylétnutí pásky zmizel pražské dvojici Pavol Pučko – Zdeněk Vrba. René Vidner si dělal oprávněné ambice na skalp alespoň jednoho z Pražanů, jenže jeho motocykl zůstal stát už na začátku druhého okruhu. „Elektrika nebo bordel v karburátoru,“ zněla první diagnóza z úst závodníka, jehož účinkování v závodě se tím uzavřelo.

Václav Milík ze svého vítězství pořídil exkluzivní záběry, protože na své přilbě dnes vozil kameru české televize. „Není těžká,“ komentoval svou neobvyklou výstroj. „Ale když člověk zaklepe hlavou, je to cejtit.“

Ani z rozjížďky s číslem tři se Nicki Pedersen nevrátil jako vítěz. Na startovním roštu se s Josefem Francem postavili obráceně. Tázavé pohledy osazenstva depa, zda se přes zimu změnily řády v otázce výměny míst u pásky, však rázně vyřešil startmaršál Jaroslav Kocek. Oba Pražany přiměl k rošádě.

Start nakonec zvládl nejlépe Hynek Štichauer. V první zatáčce ho objel Josef Franc. Prvním obloukem se dopředu dral i Aleš Dryml, jenže na rovinku vyjel až za Nicki Pedersenem. Pardubičané se však s remízou nechtěli smiřovat. Nejprve v nájezdu do druhého kola převzal Hynek Štichauer vedení, aby ve třetím kole Aleš Dryml za sebou nechal vadnoucího Josefa France.

Odložené vedení v průběžné klasifikaci
Po třech jízdách měly oba celky po devíti bodech. Čtvrtou jízdu nejlépe rozehrál Matěj Kůs. Tomáš Suchánek a Lukáš Dryml ovšem záhy zpacifikovali Zdeňka Simotu a nedopřávali Pražanovi ani chviličku klidu. Ve třetím okruhu se Tomáš Suchánek přenesl vnějškem výjezdu z první zatáčky do vedení. Matěje Kůse atakoval v závěru i Lukáš Dryml, jenže pražský borec dva body uhájil.

Fanoušci si už do svých programů zapsali průběžný stav 13:11, když přišla oprava od Pavla Váni. Dle verdiktu rozhodčího Tomáš Suchánek v zápalu boje s Matějem Kůsem přejel vnitřní čáru a byl vyloučen. Argumenty pardubického závodníka neuspěly. „Kdybych na ten beton najel, uchcalo by mě to nebo bych se přetočil, ale mě to pořád strkalo dopředu,“ tvrdil.

Pardubické vítězství se jeho diskvalifikací změnilo na prohru a Olymp se zásahem shůry vrátil o dva body do čela. Jak se záhy ukázalo, šlo o vedení pouze dočasné, by si Pardubice dávaly s drtivou ofenzívou na čas. V rozjížďce s číslem šest se do vedení dostal Václav Milík.

V prvním oblouku se ale propadl až na samotný chvost. Josef Franc zdědil vedení a hájil ho úspěšně až do cíle před dotírajícím Alešem Drymlem. Václav Milík však garantoval remízu, když se ve výjezdu z druhé zatáčky dostal před Pavla Pučka. Vzápětí se Nicki Pedersen nenechal potřetí zaskočit od Hynka Štichauera, aby stylem start – cíl zaznamenal svůj první dnešní debut. Hynek Štichauer a Tomáš Suchánek ale nedali Zdeňku Simotovi ani náznak šance.

Okamžiky pražského vedení byly definitivně ohraničeny rozjížďkou s číslem sedm. Matěj Kůs napínal nervy pražského kouče, když se objevil u startovního roštu s bílým povlakem. Jeho výměna za žlutý se odehrála v rámci dvouminutového limitu přímo na sjezdu na dráhu.

O pár sekund později už Matěj Kůs atakoval vedoucí příčku Lukáše Drymla. Neuspěl, zato Josef Franc se po vnitřní straně úvodního oblouku přenesl ze čtvrté příčky na druhou jakoby mávnutím kouzelného proutku. Ani on však nedokázal sebrat tři body fenomenálnímu Lukáši Drymlovi. Zato jeho starší bratr Aleš na začátku třetího kola podjel Matěje Kůse a odsoudil ho k nule.

Vítězství bratrů Drymlových vyrovnalo utkání na stav 21:21. Na jejich příklad vzápětí navázali svým skvělým startem Václav Milík a Tomáš Suchánek. Zdeněk Simota na ně zaútočil. Vnějškem první zatáčky se přes oba dostal. Vedl však pouze chvilku, nebo ve výjezdu už oba Pardubičané třímali vedení pevně ve svých rukou.

Teprve až ve finiši z poslední zatáčky Tomáš Suchánek citelně zpomalil. Zdeněk Simota neváhal, otočil plynovou rukojetí a protnul metu jako první. „Nebyl to defekt,“ přiznával Tomáš Suchánek. „V kole předtím se mi to v díře čaplo. V dalším kole jsem ji chytil zase a úplně se mi tam ponořily ruce. Musel jsem ubrat.“

Pardubice rázem vedly o dva body a devátá jízda tento stav zakonzervovala. Nejlépe odstartoval Matěj Kůs. V první zatáčce se strhla pořádná mela, na jejímž základě říkalo průběžné vedení pane Lukáši Drymlovi. Po wheelie ve druhém oblouku se před něho dostal Nicki Pedersen. Pardubičané však měli za svými zády Matěje Kůse, jenž nakonec zajel do depa, aniž by se nechal odmávnout šachovnicovým praporkem.

Pardubická převaha
Aleš Dryml oslavil svůj dnešní svátek v rozjížďce s číslem deset, kterou vedl od startu až do cíle. Josef Franc v první zatáčce omylem vyhnal na mantinel svého kolegu Zdeňka Simotu. Z nedorozumění obou Pražanů těžil Tomáš Suchánek a pronikl na druhou příčku. Nebýt odstávky z důvodu opravy, na světelné tabuli by svítily digitální číslice 33:27.

Vladimír Vopat ovšem nemohl promptně reagovat nasazením taktické rezervy. Za Pavla Pučko neměl lepšího juniora a Matěj Kůse se jeho důvěře těšil i navzdory dvou předchozím nulám. Matěj Kůs dlouho mlčky studoval vyplněný program, aby vrátil desky a odhodlaně odkráčel do svého boxu pro motocykl.

Po vylétnutí pásky všem ukázal jeho výfuk. V útocích na něho neuspěli ani Václav Milík, ani Lukáš Dryml. Remíza však neřešila pražský problém se šestibodovou ztrátou a počet příležitostí zvrátit běh událostí ve svůj prospěch se stále snižoval. Po delší úpravě vyrazil do čela rozjížďky s číslem dvanáct Václav Milík. Lukáš Dryml v první zatáčce objel Nickiho Pedersena.

Pardubičané se na čele řítili vstříc druhé zatáčky. V ní však Václav Milík upadl. „Prásknul jsem si ji do ruky pěknou,“ říkal v depu, zatímco na světelné rampě svítilo červené vylučovací světlo korespondující s barvou povlaku jeho přilby. A jak k incidentu došlo? „Vyjel jsem z výjezdu, natáhla mě kolej. Najednou se tam objevil Lukáš, tak jsem to radši zahodil.“

Repete vyšlo nejlépe Nicki Pedersenovi, když ho Lukáš Dryml v první zatáčce nestihnul. Josef Franc dodal poslední bod. Pražané zaznamenali své třetí a jak se záhy ukázalo, i poslední dnešní vítězství. K němu jim však nahrála diskvalifikace Václava Milíka, zatímco prve jim pomohlo vyloučení Tomáše Suchánka. Jediné hodnotné vítězství za celý večer z úplně první jízdy nemohlo k porážce domácího týmu fungujícího jako skvěle namazané soukolí logicky stačit.

Rozjížďka s číslem třináct zapadla do kontextu remíz. Matěj Kůs ještě před úvodním nájezdem minul Aleše Drymla, který společně s Hynkem Štichauerem nepustili Pavla Pučka ke slovu.

První z dvojice nominačních rozjížděk zvýšila pardubický náskok na 46:38. Aleš Dryml podporovaný Václavem Milíkem odkázali Josefa France se Zdeňkem Simotou za svá záda prakticky už s letem pásky. Osmibodová ztráta vyprovokovala otázku směrem k Vladimíru Vopatovi, zda si nezapomněl žolíka doma. „Jdeme na to,“ nenechal jí ani doznít a závodníky seřazené u závory sjezdu na dráhu informoval, že Nicki Pedersen bude brát dvojnásobný počet bodů.

Žolíková akce měla spíše demonstrační charakter, protože jen maximální pražský triumf za současné podmínky nulového pardubického zisku by vedl k remíze. Nicki Pedersen se ujal vedení, avšak už v první zatáčce ho vystřídal Lukáš Dryml, dnes bojující se svou obvyklou lví zarputilostí. Hynek Štichauer garantoval jistotu posledního bodu, zatímco Matěj Kůs zastavil ještě v úvodním kole.

Pražský žolíkový útok skončil nerozhodným výsledkem, dnes už sedmým . Nicki Pedersen překvapil svého kouče svým nehraným zklamáním z prohry. A hned vedle seděla další hromádka neštěstí. Na odložené vestě měla číslo jedenáct a jméno Matěj Kůs. Zato na druhé straně depa bylo veselo a smutnit mohl jedině Jaroslav Petrák. Konzistentní výkon jeho kolegů ho odsoudil, aby opět strávil večer v roli nepoužitého náhradníka.

Hlasy z depa
„Dneska paráda,“ zářil Václav Milík. „Rozbitější dráha mě vyhovuje. Dařily se mi starty a jsem spokojenej‘. A pád? Vyjel jsem z výjezdu, natáhla mě kolej. Najednou se tam objevil Lukáš, tak jsem to radši zahodil. Nejdůležitější je, že jsem celej‘ a že jsem z toho vyskočil včas. První extraliga a hned vítězství, to je krásnej‘ výsledek do extraligovýho mače. Jen tak dál.“

„Celej tým jel dobře,“ chválil Aleš Dryml. „Podali vyrovnanej‘ výkon. S dráhou se srovnali všichni. Vašek jel pěkně, byl tam jednou pád, ale bylo to pěkný. Kdyby to tak bylo pořád. Když celej‘ tým dělá výkony, to se pak vyhrává!“

„Dneska bylo trošku štěstí, že byla tvrdá dráha,“ hodnotil Hynek Štichauer. „O tréninku jsem zadřel svůj lepší motor. Byl to velkej‘ boj, Praha a Mšeno jsou letos nejsilnější. Díky fanouškům za podporu. Teď jedu do Anglie, budu tam asi dvacet dnů.“

„Co ti mám říct,“ přivítal Tomáš Suchánek reportéra magazínu speedwayA-Z ve svém boxu pokrčením ramen. „Přejetí čáry nikdo neviděl, televize to neviděla, pouze mistr Váňa a jeho pískání. Všichni víme, jak píská. Kdybych tam najel na beton, uchcalo by mě to nebo bych se přetočil. Ale mě to pořád strkalo. Pak to nebyl defekt. V kole předtím se mi to v díře čaplo. V dalším kole jsem ji chytil zase a úplně se mi tam ponořily ruce. Musel jsem ubrat. Škoda, měl jsem pech, byly by to pěkný troječky.“

„Jako v Pardubicích po dešti,“ odpovídal Josef Franc na otázku, jak se mu jelo. „Jen vytáhnout bábovičky a lopatičky a jít si hrát na písek. Důležitý je, že jsme přežili. Závody to moc nebyly, ale jsme celí a zdraví. S novým vejfukem je vidět, že to někdo má vychytaná a někdo ne. Byly to první závody u nás, trénoval jsem jednou na Markétě. Nedařily se starty, bylo to takový neslaný, nemastný z mý strany. Zkoušeli jsme obě motorky, ale netroufal jsem si na velký změny, počasí nám to ztížilo.“

„Byl jsem tady první,“ žertoval Zdeněk Simota na téma svého příjezdu na poslední chvíli. „Po cestě padal sníh, klouzalo to. V první jízdě jsem byl taky první. Odstartoval jsem a bylo to dobrý. Pak jsem startoval zvenku, zastavil se a všichni mě podjeli. A když to s těma novejma vejfukama dáš do materiálu, je to mazec.“

1. ZP Pardubice			50
Hynek Štichauer	2 3 2 2 1	1	11(1)
Aleš Dryml	1 2 1 3 2	3	12
Tomáš Suchánek	0 L 1 1 2		4(2)
Lukáš Dryml	2 3 1 2 2	3	13(1)
René Vidner	E – – – –		0
Václav Milík	3 1 3 1 X	2	10(3)
Jaroslav Petrák			DNR
2. PSK Olymp Praha			42
Nicki Pedersen, DK	1 2 3 3 3	4*	16
Josef Franc	R 3 2 R 1	1	7
Zdeněk Simota	3 1 0 2 1	0	7
Matěj Kůs	3 0 R 3 3	E	9
Pavol Pučko	2 0 0 0 0		2
Zdeněk Vrba	1		1(1)
Martin Gavenda			DNR

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Pardubice	1	50:42	2
2. Praha	1	42:50	0
NC Mšeno	0	0:0	0
NC Slaný	0	0:0	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Miroslav Kohout