Archiv pro rubriku: MS

V Norsku se Josef Franc natrápil až k nevíře

Forus – 16. června
Smůla a technické patálie provázely naší reprezentační jedničku Josefa France v druhém pokračování seriálu Grand Prix na dlouhé ploché dráze, které tentokrát zavítalo na norskou půdu. Výsledkem bylo vydřených osm bodů a dvanácté místo. I tak se v průběžné klasifikaci drží na výborné čtvrté až páté pozici. Z vítězství se radoval opět JoonasKylmäkorpi, který tak upevnil své vedení v seriálu.

Klusácká dráha v norském Forusu na předměstí Stavangeru patří k vůbec nejrychlejším oválům, na kterých se pořádají závody mistrovství světa. Měří 950 metrů a jejím typickým znakem jsou pořádně klopené zatáčky. Její zvládnutí pod plným plynem vyžaduje kromě jezdeckého umění i notnou dávku odvahy. Vytrvalý d隝, který v sobotu 16.června od rána neúnavně zkrápěl její povrch, posunul plánovaný dopolední trénink až do odpoledních hodin. Jezdci tak měli před začátkem závodu jen krátkou možnost vyzkoušet si nastavení svých motocyklů. Na starty na pásce vůbec nedošlo. Naštěstí se d隝 kolem druhé hodiny umoudřil a kvalita dráhy nedoznala větší újmy. Stadion se pomalu začal zaplňovat diváky, by ve srovnání s předcházejícím podnikem ve finské Forsse jich přišla jen hrstka. Úvodní podnik seriálu shlédlo odhadem dva tisíce diváků, v Norsku jich nebylo více než šest set.

V depu zatím vládla dokonalá předstartovní horečka. Pohled k boxu s číslem jedenáct nevěstil nic dobrého. Celý český kontingent ve složení Josef Franc, Zdeněk Schneiderwind a mechanik Jirka Georgiev se marně snažil přivést k poslušnosti stříbrným úspěchem ověnčený černý motocykl. „Odešlo řazení a to je ta lepší motorka, ta s Forssy,“ prozradil Zdeněk Schneiderwind a na jeho čele se v tu chvíli značily velké starosti. „Potřebovali bychom víc náhradních dílů.“

Že se problém nepodařilo odstranit, bylo jasné už před startem první jízdy. Zatímco si ostatní jezdci rovnali své stroje na pásce, Josef Franc měl po zkusmém startu pro zbytek české výpravy za mantinelem jen bezradné gesto. Start mu ale vyšel na jedničku, rychlejší byl jen Martin Smolinski, který šel bleskově do čela. Naše úleva však trvala jen do průjezdu první zatáčkou, pak se Franc začal okamžitě propadat a soupeři jej předjížděli jeden za druhým. Postupně se propadal až na chvost, kde jen urputnou snahou a lepším průjezdem zatáček za sebou udržel domácího WillyhoTjessema. Mezitím se na čele jedoucí Smolinski, kterému na rozdíl od závodu ve Finsku nechyběla rychlost, dopouštěl tolika jezdeckých chyb, že se na tribuně jeho učitel Egon Müller chytal za hlavu a s větou: Já se na to nemůžu koukat, odešel do depa. Poslední Smolinského chyby, která jej vynesla až k mantinelu, využil jeho krajan Tebbe a připsal si prvních pět bodů.

Plným bodovým ziskem vstoupili do závodu i vedoucí muž seriálu JoonasKylmäkorpi a loňský vítěz na této dráze TheoPijper. Ten si však k vítězství ve své jízdě pomohl dost nečistým manévrem, když uprostřed rovinky po prudkém kontaktu málem sestřelil z motocyklu do té doby vedoucího Stephana Katta.

Trápení Josefa France pokračovalo i ve druhé sérii. Stav motocyklu absolutně nedovoloval českému jezdci držet kontakt s ostatními a zvyšující se odstup dával tušit, že dnes spíš než o postup do finále půjde o to sebrat každý dostupný bod. I z této jízdy se podařilo jeden získat, když pomalého France nedokázal předjet Francouz Lespinasse.

Jiskru naděje vykřesal Josef Franc ve třetí sérii. Start se mu povedl a do první zatáčky najížděl po boku Smolinského. Situace z první jízdy se neopakovala a náš jezdec uhájil životodárné čtyři body před Phillipsem, Dienerem a Mustonenem. Radost však neměla dlouhého trvání, nebo ve své poslední jízdě základní části Franc vůbec neodstartoval a byl nakonec rád za bod, který mu spadl do klína zásluhou defektu Davida Howe.

Chvilka počítání a přeci jen se našlo šest jezdců, kteří nasbírali méně bodů než český závodník. Sedm bodů na kontě znamenalo postup do semifinálových jízd s pořádně odřenýma ušima. Tam přidal Franc na své konto ještě bod a nešastný závod zakončil na dvanáctém místě.

Do finálové jízdy se podle předpokladů probojovali Kylmäkorpi, Pijper, Smolinski a Tebbe. Dařilo se i Matthiasi Krögerovi a do finálových bran proklouzl překvapivě i veterán třiapadesátiletý BerndDiener. Muž, který bojoval ve finále MS již v roce 1986.

Po startu šel do čela okamžitě Kylmäkorpi následován Smolinskim. Němec však začal ve druhém kole zpomalovat, aby jej defekt zadního kola nakonec donutil z finálové jízdy definitivně odstoupit. Na druhé místo se tak naprosto senzačně dostal BerndDiener, který pozici uhájil před atakujícím Krögerem až do cíle. Až čtvrté místo Pijpera bylo překvapením, páté místo Tebbeho zklamáním. Stejně jako v předchozím závodě ve Finsku se tento německý jezdec po velmi silném výkonu v základní části nevešel na stupně vítězů.

Kylmäkorpi zvýšil své vedení v seriálu na devět bodů před Tebbem a Pijperem a je na nejlepší cestě za třetím titulem mistra světa. Franc se před dalším závodem v nizozemském Gronningenu dělí se Smolinskim o čtvrtou pozici.

Hlasy z depa:
Josef Franc: „Zklamání, škoda, úplně odešla převodovka. Věděl jsem to už před startem první jízdy, nešlo závodit. Poslední dvě jízdy jsem jel na druhý motorce, ale ta vůbec nešla od startu, nevím proč. Jedna jízda dobrá, ale jinak to nestálo za nic.“

Zdeněk Schneiderwind: „Dneska to prostě nešlo, ale hlavně že jsou nějaký body. Nefungovalo řazení, zkoušeli jsme to dát dohromady, ale rozpadla se celá převodovka. Kluci teď toho maj‘ plnou hlavu, musíme zjistit, proč ta druhá motorka nestartuje.“

Foto: Jiří Bayer

Milan Špinka se chce podívat do Švédska

Divišov – 30. června
Mezi těmi, kteří si nenechali ujít divišovský race-off kvalifikace o Speedway Grand Prix 2013 nechyběl ani Milan Špinka. Manažer české reprezentace samozřejmě pozitivně kvitoval vítězství Aleše Drymla. A to tím spíše, blíží-li se první závod světového poháru družstev, do něhož český tým vstoupí opět v King’s Lynn.

„Výhoda, nevýhoda, všechno má svoje,“ neřeší Milan Špinka změnu rozpisu závodu, v němž se na dvacet rozjížděk utkají čtyřčlenná družstva bez náhradníka. „Je to bez náhradníka, to může být problém, může se něco stát.“

Barvy národního týmu budou hájit Aleš Dryml, Lukáš Dryml, Matěj Kůs a Josef Franc. „Nominace byla už od začátku jasná,“ vyvrací Milan Špinka jakékoliv pochyby. „Tihle čtyři jedou. Kdyby se něco stalo, bude tam i Václav Milík.“

Našimi soupeři v King’s Lynn budou vedle domácích borců Australané a Němci, což vzbuzuje naději na postup. „Rádi bychom jeli do Švédska,“ připomíná Milan Špinka dějiště race-off. „Přestože je to dlouhá cesta, rádi bychom se po letech dostali zase dál. Nikoho nepodceňujeme, Němcům tam dobře letí Martin Smolinski a Kevin Wölbert.“

Foto: Michal Kohout

Aleš Dryml se postaral o reprízu české hymny

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 30. června
Peter Ljung měl triumf v divišovém race-off již takřka na dohled. Ani ztráta jednoho bodu v souboji s Chrisem Harrisem v rozjížďce s číslem šestnáct by nevadila tolik jako pád v poslední jízdě. Aleš Dryml navzdory pomalejšímu začátku byl rázem v rozjezdu o vítězství společně s Krzysztofem Kasprzakem. Plán šetřit nejlepší motocykl na světový pohár do King’s Lynn a otestovat jiný stroj rázem ustoupil záměru poslechnout si dnes českou hymnu po slavnostním nástupu ještě jednou, tentokrát na počet vítěze. Všechno klaplo, pardubický závodník lépe odstartoval a po čtyřech kolech mohl oslavovat vítězství.

V žáru tropického odpoledne
Bylo dávno po tréninku a nebýt kvílení stopětadvacítek trénujících na další kolo mistrovství pod jurisdikcí AČR, nad divišovským stadiónem by panovalo ticho. Vladimír Kalina a Roman Doleček, mechanici Filipa Šitery, seděli v koutě boxu. Motocykly měli dokonale připravené. Jejich závodník seděl na jednom z nich.

„Když nepojedu, řeknu, že je to škoda, když pojedu a nepostoupím, řeknu, že jsem jel na poslední chvíli,“ neopouštěl ho humor, i když doposud netušil, zda se povznese z pozice náhradníka. Janusz Kolodziej,který si při čtvrtečním polském semifinále zlomil malíček levé ruky, si při tréninku vyzkoušel dráhu, ale stále se nevyjádřil, zda na ní vjede i odpoledne v ostrém závodním tempu.

Hned v sousedním boxu se řešily jiné starosti. Aleš Dryml, přímo nasazený jako úřadující český šampión, totiž zůstal v tréninku stát. „Prasknul mi zadní řetěz,“ svěřoval se pardubický závodník. „To se stane jednou za pět let. Roztrhlo se to v článku, s tím nejde nic dělat.“ Spouš na jeho motocyklu byla náramná. „Kolo, převodníky, spojka zničený,“ bilancoval jeho majitel. „Nejsem z toho šastnej‘, jeden stroj můžeme dát do rohu.“

Mezitím dozávodily stopětadvacítky, jury vzala na vědomí odstoupení Janusze Kolodzieje a Filip Šitera se mohl chystat na pět jízd. Čas se rychle valil dopředu, by se v žáru tropického odpoledne nehnul jediný lísteček. Úderem půl třetí vyrazili závodníci na nástup, aby na chlup dle časového harmonogramu vyrazili závodníci na start rozjížďky s číslem jedna nejprestižnějšího závodu, jaký kdy divišovský ovál pamatuje.

V jakémkoliv závodě, v němž se postupuje někam dál, je třeba hromadit body hned od prvopočátku. V tomto ohledu na tom byli po dvou sériích nejlépe Peter Ljung a Kjastas Puodžuks. Švédského stále účastníka letošního seriálu velkých cen odmávali šachovnicovou vlajkou hned v rozjížďce s číslem jedna.

Nejlépe přitom odstartoval Troy Batchelor, jehož ovšem Peter Ljung nechal za sebou už v prvním oblouku. Takřka současně ho minul rovněž Krzysztof Buczkowski, avšak s ním se Australan záhy vypořádal. V osmé jízdě se do dráhy Petera Ljunga nedostal vůbec nikdo.

Kjastas Puodžuks vyhrál rozjížďku s číslem čtyři stylem start – cíl, aby ho o tři rozjížďky později očekával na roštu Martin Vaculík. Týden po jeho triumfu v Grand Prix Polska byl slovenský závodník v Divišově nesmírně populární osobností. „Ještě mi to pořád nedochází,“ vyjádřil se na téma synovy vítězné velké ceny Zdeno Vaculík, poté co ho poplácal po zadku před opuštěním boxů ke druhé jízdě.

V ní Martin Vaculík triumfoval excelentním způsobem. Chris Harris, jenž v úvodním výjezdu překonal Juricu Pavlice, se mohl jen dívat. A pak už přemítat, zda ho právě tento Slovák v seriálu SGP nenahradí a to navzdory určité dávce protekce, jíž se anglickým závodníkům od BSI dostává při udělování stálých divokých karet.

V rozjížďce s číslem sedm však byl od startu rychlejší Kjastas Puodžuks. Martin Vaculík mu za jeho zády nedopřál ani sekundu klidu. Zkoušel vnitřek, vnějškem, bleskové přesuny na druhou stranu, avšak nic nepomáhalo. Obzvl᚝ ve druhé zatáčce druhého kola byl jeho manévr zvenku dovnitř hodně nadějný, avšak ke změně na čele nestačil.

Aleš Dryml s třetím motocyklem
Martin Vaculík měl po osmi rozjížďkách na svém kontě pět bodů stejně jako Joonas Kylmäkorpi a Krzysztof Kasprzak. Pokud se týká obou Čechů, Filip Šitera měl jeden bod, k němuž mu přispěla i páska v podání Madse Korneliussena. V rozjížďce s číslem sedm jezdil čtvrtý a v depu zmizel rovnou z dráhy. Aleš Dryml na tom byl přesně o dva body lépe.

Své účinkování zahájil ve čtvrté jízdě, kdy odstartoval třetí. V první zatáčce se ale natlačil pod Andreje Karpova. Hnal se i za vedoucím Kjastasem Puodžuksem, ale jeho nájezd zvenku na konci druhého kola ho zpomalila cejcha prachu, o níž během dnešního horkého odpoledne nebyla nouze navzdory intenzivnímu kropení.

V rozjížďce s číslem osm se Aleš Dryml dostal před druhého Krzysztofa Kasprzaka, avšak polský závodník mu to v nájezdu do druhého okruhu vrátil. V depu Aleše Drymla padlo jasné rozhodnutí. Vyzkouší se další motocykl.

Že se jedná o výraznou změnu k lepšímu, ukázala již rozjížďka s číslem devět. Vítězné počínání Aleš Drymla narušil pouze Chris Harris, který se předčasně dostal do křížku s páskou. Restart vynesl pardubického závodníka do čela. Domácí publikum mohlo jen litovat, že podobným evolučním vývojem neprošel také Filip Šitera. Třetí místo za Troy Batchelorem a vítězným Alešem Drymlem znamenalo konec i té nejposlednější naděje na místo v goričanském challenge.

Do problémů se však dostávali i další. „Má před sebou ještě tři jízdy a dvakrát jede z bílý a jednou ze žlutý,“ mírnil František Liebezeit euforické hlasy, zda si na čtvrteční extraligové klání proti Pardubicím nepozvat raději Kjastase Puodžukse místo téměř dvakrát tak drahého Mateje Žagara. Trojkoaliční manažer měl pravdu. Lotyš skončil v v desáté jízdě poslední, zatímco Krzysztof Kasprzak svým velkým sólem poskočil na osmibodovou hranici.

Jeho zisk vzápětí vyrovnal Joonas Kylmäkorpi, triumfující rovněž ve stylu start – cíl. Neméně suverénně si v rozjížďce s číslem dvanáct počínal i Peter Ljung, aby se jako jediný neporažený udržel na čele průběžné klasifikace. Martin Vaculík zůstal po vylétnutí pásky trčet za Madsem Korneliussenem. Navzdory bolestem v zápěstí a v lopatce se pustil srdnatě do boje. Metu protínal takřka současně s Dánem, jenže ke druhému místu mu kousíček chyběl.

V rozjížďce s číslem třináct však Martin Vaculík odstartoval z červené dráhy nejlépe. Tři body měly na jeho bodové konto stejný účinek jako živá voda v pohádkách. Navíc zkomplikovaly život druhému Krzysztofu Kasprzakovi i Troy Batchelorovi, jenž se dnes poprvé a naposledy musel spokojit s třetí příčkou.

Aleš Dryml ve výtahu, který ho vezl do vyšších pater průběžné klasifikace, nezmáčknul červené tlačítko stop ani v patnácté jízdě. Bratr Lukáš mu udílel poslední rady ještě před vraty výjezdu na ovál, než ho mechanik Oldřich Řezníček roztlačil.

Od vylétnutí pásky udával tempo. Krzysztof Buczkowski konsolidoval druhé místo před Madsem Korneliussenem, zatímco Jurica Pavlic si prve oprávněně stěžoval na své motory. Nyní zůstal stát. Polákovi však bylo druhé místo málo, zkracoval vzdálenost od Aleše Drymla, ale svůj klíčový útok si načasoval pozdě. Český reprezentant o něm dobře věděl, aby mu v cílové rovince správně překřížil cestu.

V šestnácté jízdě se Peter Ljung dočkal první porážky. Chris Harris dokonale odstartoval, a by na jeho Švéd vedl slibný nájezd vnějškem první zatáčky, zůstal pánem situace až do cíle. Hrot průběžné klasifikace se tím pádem poněkud rozšířil. Stále jí vládl Peter Ljung s jedenácti body. Krzysztof Kasprzak měl o jeden bod méně a potom už následovali Aleš Dryml s Martinem Vaculíkem. Soupis obětí Chrise Harrise v šestnácté jízdě vedle leadera závodu zahrnoval i Kjastase Puodžukse a Joonase Kylmäkorpiho, čehož měli oba již brzy nesmírně litovat.

Rozjezdová změna plánu Aleše Drymla
„Chladit techniku, chladit sám sebe,“ prozradil Aleš Dryml svůj recept, jak se vypořádat s extrémním vedrem. V poslední sérii měl na přípravu čas, jelikož startoval v rozjížďce s číslem osmnáct. Mezitím si o postup řekl Troy Batchelor, když odvedl Kjastase Puodžukse, jehož další účinkování v šampionátu se tak ocitlo ve hvězdách.

Zato Aleš Dryml nepřipustil ani náznak pochybností. Skvěle vystřelil dopředu současně s letem pásky, aby na konci druhého kola vedl před Kenni Larsenem už o dvacet metrů. Záhy mu bylo jasné, že půjde do rozjezdu. Krzysztof Kasprzak se totiž ani příliš nehonil po skalpu svého krajana a jmenovce Buczkowskeho a skončil rovněž s dvanácti body jako Aleš Dryml.

Již bylo jasné, že Krzysztof Buczkowski zamíří do rozjezdu o místo náhradníka, kde mu budou dělat společnost Kjastas Puodžuks a Kenni Larsen, jemuž hodně pomohlo druhé místo před Martinem Vaculíkem v osmnácté jízdě. Slovák měl ovšem challenge již v kapse. Jistotu rozjezdu měl také Aleš Dryml, který měl ještě jednou změřit své síly s Krzysztofem Kasprzakem.

Pardubický závodník se rozhodl šetřit ostrou motorku, na níž závodil od třetí série, a vrátit se do sedla té původní. Jenže dvacátá jízda jeho záměry dokonale otřásla. Peter Ljung odstartoval za Juricou Pavlicem a ve snaze dostihnout Chorvat ve druhé zatáčce upadl. „Nic jsem neviděl,“ vysvětloval incident později na tiskové konferenci. „Vypadla mi noha z háku a už jsem šel.“

Repete vyhrál Jurica Pavlic, by nejrychlejší start předvedl Andrej Karpov. V rozjezdu o místo náhradníka si Kjastas Puodžuks vypil divišovský pohár hořkosti až do dna, když ve druhém okruhu spadl. Stejně jako prve ovládl opakovačku Krzysztof Buczkowski. České diváky však rozjásal rozjezd o vítězství. Aleš Dryml pokračoval ve vítězném rytmu. Při reminiscenci podobné dodatkové jízdy, v níž jeho bratr Lukáš před deseti lety ve Slaném připravil Krzysztofa Kasprzaka o titul juniorského mistra světa, jezdil před stejným závodníkem od startu až do cíle.

Aleš Dryml nakonec zůstal v sedle osvědčeného motocyklu. „Chtěl jsem dát třetí motorku a zjistit, jak to bude fungovat,“ vysvětloval. „Byla to ta z druhý jízdy, vyměnili jsme tam elektriku. Ale rozjezd byl nakonec o první místo před domácím publikem. A tak jsem skočil na motorku, co šlapala. Pojedu ji i na světovým poháru v King’s Lynn.“

Hlasy z depa
„Spokojenost, s prvním místem nemůže bejt‘ nic než spokojenost,“ radoval se Aleš Dryml, aby se pustil do líčení dnešního dramatu. „Po dvou jízdách jsem měl tři body, ale pořád lepší než dvě nuly, takže to byla pořád otevřená hra. Tušil jsem, že s patnácti body nikdo neskončí. Pak jsem už ani jeden bod neztratil. Viděl jsem, že se rozjíždím, chtěl jsem vyhrát. Na Chorvatsko to řeknu jako před dnešním závodem, šance je, i když jsou jen tři postupový místa. Dráha se podobá Divišovu, dám podobnou techniku.“

„V první řadě byl dnes hlavní postup do finále,“ připomínal Martin Vaculík kvalifikační charakter mítinku. „To se povedlo, je to se štěstím a bylo to vydřený. Ale tohle nejsem stoprocentně já, ve středu jsem měl opravdu těžký pád v Dánsku. Měl jsem otřes mozku a bolí mě zápěstí a lopatka, pořád spím. Ale nebudu plakat, to je plochá dráha, postup mi vyšel. V Polsku mají být normální předpisy, takže kdybych postoupil, Grand Prix bych jel.“

„Dneska to bylo pořád v prdeli,“ nebylo Filipu Šiterovi vůbec do řeči. „Beru to na sebe, nevím, co se děje, nedaří se, ale vůbec. Aspoň jsem se nekvalifikoval na Olympiádu, pět nul nemám (hořký smích).“

1. Aleš Dryml, CZ 2 1 3 3 3 12+3
2. Krzysztof Kasprzak, PL 3 2 3 2 2 12+2
3. Petr Ljung, S 3 3 3 2 X 11
4. Martin Vaculík, SK 3 2 1 3 1 10
5. Troy Batchelor, AUS 2 2 2 1 3 10
6. Krzyzstof Buczkowski, PL 1 1 2 2 3 9+3
7. Kenni Larsen, DK 0 2 2 3 2 9+2
8. Kjastas Puodžuks, LAT 3 3 0 1 2 9+X
9. Joonas Kylmäkorpi, FIN 2 3 3 0 R 8
10. Andrej Karpov, UA 1 3 1 0 2 7
11. Chris Harris, GB 2 1 T 3 1 7
12. Jurica Pavlic, CRO 1 1 1 E 3 6
13. Mads Korneliussen, DK T 0 2 1 1 4
14. Filip Šitera, CZ 1 R 1 1 1 4
15. Kenneth Hansen, DK 0 0 0 2 0 2
16. Jozsef Tabaka, H R 0 0 T F 0

Poznámka: Janusz Kolodziej odstoupil po tréninku a jeho místo zaujal Filip Šitera

Foto: Pavel Fišer (digitálnía aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a Michal Kohout

Dva rozjezdy viděli i v Lonigu

Lonigo – 30. června
Charakteristickým znakem všech tří dnešních race-off se stalo vypsání hned dvou dodatkovýc jízd. Nejinak tomu bylo i v Lonigu. Zatímco Antonio Lindbäck mohl slavit triumf, o druhé místo se rozjížděla celá čtveřcie závodníků na pódium se nakonec dostali Leon Madsen a Martin Smolinski, když Hans N. Andersen a Matej Žagar neviděli cíl. Místo náhradníka si zajistil Peter Kildemand na úkor Bena Barkera.

1. Antonio Lindbäck, S 12
2. Leon Madsen, DK 11+3
3. Martin Smolinski, D 11+2
4. Hans N. Andersen, DK 11+E
5. Matej Žagar, SLO 11+E
6. Peter Kildemand, DK 10+3
7. Ben Barker, GB 10+2
8. Nicolas Covati, RA (FMI) 9
9. Norbert Magosi, H 8
10. Daniel King, GB 7
11. Sam Masters, AUS 6
12. Grzegorz Zengota, PL 5
13. Mattia Carpanese, I 5
14. Aleksander Čonda, SLO 1
15. Laszlo Szatmari, H 1
16. Piotr Protasiewicz, PL 1
17. Daniel Gappmaier, A (res) 1
18. Emiliano Sanchez, RA 0

Niels Kristian Iversen triumfoval doma

Vojens – 30. června
Niels Kristian Iversen triumfoval v race-off kvalifikace o SGP 2013 ve Vojensu. Na stupních vítězů mu dělali společnost Michael Jepsen Jensen a Davey Watt, který předtím porazil v rozjezdu o třetí místo Grzegorze Walaska. Poslední postupové místečko do challenge si zajistil Adrian Miedzinski po dalším rozjezdu Mikkelem B. Jensenem.

1. Niels Kristian Iversen, DK 3 3 3 2 3 14
2. Michael Jepsen Jensen, DK 1 3 2 3 3 12
3. Davey Watt, AUS 3 0 3 3 2 11+3
4. Grzegorz Walasek, PL 3 3 1 3 1 11+2
5. Adrian Miedzinski, PL 1 3 1 2 3 10+3
6. Mikkel B. Jensen, DK 2 2 3 1 2 10+2
7. Dennis Andersson, S 0 1 3 2 3 9
8. Thomas H. Jonasson, S 1 2 2 2 1 8
9. Renat Gafurov, RUS 2 2 2 1 F 7
10. Przemyslaw Pawlicki, PL 2 2 1 X 2 7
11. Linus Sundström, S 3 1 X 0 2 6
12. Kiril Cukanov, UA 0 0 1 2 0 4
13. Ryan Fisher, USA 0 0 2 1 1 4
14. Timo Lahti, FIN 2 1 0 0 0 3
15. Kevin Wölbert, D 1 0 0 0 1 2
16. Tero Aarnio, FIN 0 1 0 1 0 2

Stříbrná odměna byla pod finským deštěm

Forssa – 9. června
O senzační vstup do letošního ročníku Grand Prix na dlouhé ploché dráze se 9. června postarala naše reprezentační jednička Josef Franc. Dějištěm byla tisícimetrová dráha Pylvenmäki poblíž městečka Forssa uprostřed finských lesů. V deštěm poznamenaném, ale přesto velice rychlém závodě, při němž padl i rekord dráhy, patřil český jezdec od začátku k nejlepším a zaslouženě si z Finska odvezl stříbrný věnec za druhé místo.

Už úvodní série jízd naznačila, kdo bude hrát v ouvertuře letošního ročníku Grand Prix první housle. Nejlepší starty předváděl právě Josef Franc, který s železnou pravidelností nechával po průjezdu první zatáčkou za svými zády všechny soupeře. Čím se však nemohl pochlubit, byl nejrychlejší motocykl. V tomto ohledu dominovalo trio Jörg Tebbe, Theo Pijper a domácí hvězda Joonas Kylmäkorpi.

V úvodu zářil i Cameron Woodward, který se po nádherném boji v první jízdě dokázal probojovat ze čtvrté na druhou příčku, aby v posledním kole atakoval i vedoucí pozici Tebbeho. Když ve druhé sérii ozdobil své konto vítězstvím před Kattem, Krögerem a de Jongem, málokdo pochyboval o jeho hladkém postupu do finále. V dalším průběhu závodu však s přibývajícím deštěm Australanova hvězda pohasínala, aby společně s nulou ze semifinálové jízdy definitivně zhasla stejně jako naděje na postup mezi první šestku.

To opačně na tom byl Holanďan Jannick de Jong. Ten po úvodních dvou slabších jízdách pořádně šlápl do pedálů a druhým místem v semifinále proklouzl jako poslední do finálové jízdy.

Za největšího smolaře závodu by se dal označit Mathias Kröger. Zkušený německý závodník, patřící již dlouhých šestnáct let do stálého inventáře dlouhodrážní Grand Prix, podával v průběhu celého závodu velmi silný výkon. Hned ve své první jízdě si na rovince vyšlápl na skvěle startujícího France, ale radovat se mohl jen do čtvrtého kola, když jej o pět bodů připravil defekt jeho stroje. Druhá pohroma přišla v poslední jízdě základní části v podobě dodatečné diskvalifikace a ztráty dalších tří bodů.

Velkým zklamáním závodu byl výkon jednoho z největších favoritů na zisk světového titulu Němce Martina Smolinského. Asi nejrychlejší jezdec úvodu letošní dlouhodrážní sezóny si ve Finsku zrovna nevybral svůj den. Špatně startoval a nevycházely mu ani útoky ze zadních pozic.

Příliš se nedařilo ani Angličanům. Phillips i Appleton se o postup do finále připravili shodně až v semifinálových jízdách, zatímco nováček seriálu Dawid Howe vyloženě paběrkoval a po hubeném zisku čtyř bodů mohl po základní části začít balit.

Německé barvy po výpadku Smolinského a neúčasti vicemistra světa Richarda Speisera, který se vážným zraněním ramene připravil prakticky o celou sezónu, donesly až do bran finále Jörg Tebbe a Stephan Katt. Především prvně jmenovaný působil suverénním dojmem a do finálové jízdy vstupoval se ztrátou jediného bodu, o který jej po nádherném boji připravil Josef Franc.

Náš jezdec nastupoval k finálové jízdě jako třetí nejlepší s 22 body, o bod za Kylmäkorpim, o dva za Tebbem. Za skvělé starty, ale především za ohromné nasazení v jízdách si vysloužil přízeň a ovace početného publika. Větší ozvě se mohl těšit jen domácí Joonas Kylmäkorpi.

Stupně vítězů nebyly nereálné, ale Kylmäkorpi, Tebbe i Pijper dokázali našeho borce v základních jízdách pokořit. Vždy se tak stalo na rovince zásluhou evidentně rychlejšího motoru. Nezbývalo než věřit. Finálová šestice je na startu, páska letí vzhůru a do čela Josef Franc. Nádherný start a náš jezdec vévodí prvnímu kolu nadšeně podporován finským publikem. Pak ale začne úřadovat Kylmäkorpi a nadšení davu se rázem mění v bouři. Fin si rychle buduje náskok, Franc odolává tlaku dotírajícího Pijpera, je tu průjezd cílem a pohár za druhé místo je doma, konečně. Po úspěchu v Grand Prix na krátké ploché dráze v Praze na Markétě se Josefu Francovi podařilo prodat skvělou formu i v dalším vrcholném závodě.

Hlasy z depa
Josef Franc: „Byl jsem zklamanej‘ po tréninku, nešly mi starty, nic jsme nakonec neměnili a takhle se to otočilo. Jsem hrozně rád, hlavně kvůli Zdeňkovi, zasloužil si to, za to co pro mě dělá.“

Foto: Jiří Bayer