Archiv pro rubriku: MČR

MČR tříčlenných družstev

Liberec nepřipustil žádné diskuze

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 15. dubna
Liberecký tým splnil beze zbytku úlohu favorita dnešního úvodního kola přeboru tříčlenných družstev. Celá čtveřice závodníků se pravidelně střídala na dráze i v nadprůměrném bodovém zisku. Bitva o druhé místo nakonec vyzněla pro Březolupy, v jejichž řadách zářil Michael Hádek. Plzeňský junior zatížil konto moravského týmu hned sedmnácti body. Pardubice skončily třetí, když výtečně jedoucí Jaroslav Petrák upadl na velké kaluži. Domácí Slaný skončil čtvrtý. Vložený závod stopětadvacítek o Velkou cenu Královského města Slaný vyhrál Eduard Krčmář. Pouze v jedné z jízd dojel před ním do cíle Jakub Fencl, jenž se nakonec radoval z druhého místa.

Liberecký trhák
Vzhledem k různým absencím v ostatních klubech nastupoval liberecký tým v roli mírného favorita. A hned v úvodních jízdách ji začal plnit. V rozjížďce s číslem dvě triumfoval Matěj Kůs ve stylu start – cíl. Polák Dariusz Lowicki sice nestačil Martinu Málkovi, avšak Richardu Frištenskému ano. O dvě jízdy později upevnili vedení severočeského celku Matěj Kůs s Vladimírem Višváderem.

Matěj Kůs letěl v čele od vylétnutí pásky až k šachovnicové vlajce. Zato Vladimír Višváder neměl vůbec na růžích ustláno. V první zatáčce objel Martina Málka. Leč březolupský závodník ne a ne povolit. Od druhého kola se rychle přibližoval. Avšak na začátku třetího okruhu ho Vladimír Višváder razantně zpacifikoval vyvezením na mantinel.

„To byla letos moje první jízda na škváře,“ říkal Vladimír Višváder, když se v depu chladil. „A perfektní. Z pohledu mý drahý polovičky Dany to byla první rozjížďka, na kterou se dalo koukat.“

Liberec ovšem drtil konkurenci i nadále. Pátá jízda přinesla první nasazení náhradníka Jakuba Hejrala. Rychle se dostal do čela, zatímco Dariusz Lowicki mu kryl záda. V první zatáčce třetího kola se však stal obětí Jaroslava Petráka. V rozjížďce s číslem sedm to však Liberečáci vrátili Pardubicím i s úroky. Matěj Kůs rychle sebral první příčku Pavlu Fuksovi. A ve druhém kole se přes něho dostal i Jakub Hejral.

Těsně před polovinou závodu měl Liberec na svém kontě už více než jednou tolik bodů co ostatní pronásledovatelé. V jejich vyrovnané partii se nejvíc dařilo Pardubicím. Východočeši začali remízou se Slaným, která jim doslova v úvodní rozjížďce spadla z nebes. Patrik Linhart celá čtyři kola vedl, ale motor mu vadnul. V poslední zatáčce toho Pavel Fuksa využil a urval vítězství.

„Ještě nevím, zjišujeme to,“ krčil Patrik Linhart rameny nad otázkou po příčinách ztráty prvního místa. „Přestávalo to jet. A ve velkejch intervalech to vynechávalo.“ Hned na to se rychle začal chystat na další start. Nevýhodou systému tříčlenných družstev je vždy start jednoho závodníka ob jízdu.

V rozjížďce s číslem tři úřadoval Patrik Linhart od startu až do cíle. Ale Jaroslav Petrák s Pavlem Fuksou zajistili remízu. Zatímco Pardubáky vzápětí brzdil Liberec, Petr Babička a Michal Dudek přišli o body s Březolupy. V osmé jízdě však Patrik Linhart odvedl Michaela Hádka a Martina Málka. V těch chvílích vedl Liberec (18 bodů) před Březolupy (11), Slaným (10) a Pardubicemi (9).

Prázdniny červených světel
V polovině mítinku ovšem nebylo rozhodnuto vůbec nic. Pardubice si totiž rázně vyšláply na Březolupy. Pavel Fuksa letěl dopředu současně s pohybem pásky. Před Martina Málka se dostal i Jaroslav Petrák, který vzhledem k pracovnímu zaneprázdnění seděl na motocyklu vůbec poprvé. Ve druhém kole se sice Martin Málek vrátil zpět, avšak na konci třetího upadl. A Pardubice braly hned pět bodů.

V duchu zákonitostí rozpisu tříčlenných družstev se Březolupy a Pardubice střetly za dvě jízdy zase. Tempo udával Michael Hádek, ale Pavel Fuksa s Lubošem Velinským byli za ním. Remíza se však nekonala. Na protilehlé rovince druhého kola si Luboš Velinský zahrál s motocyklem děsivé panna – orel. Stroj zůstal ležet s běžícím motorem, ale před tím ve vzduchu strhnul jezdci přilbu. „Nemůžu moc chodit,“ stěžoval si závodník později v depu, který z celého extempore vyvázl jinak bez následků.

Smírného výsledku se dočkal i fenomenální Liberec. V rozjížďce s číslem deset stínoval Jakub Hejral vedoucího Matěje Kůse. Ve druhé zatáčce druhého kola se ovšem dostal ven z ideální stopy. Uklouzl a už byl na zemi. „Vyjel jsem tam a najednou jsem upad‘,“ nemohl svůj pád pochopit liberecký závodník.

V bojové vzdálenosti od Jakuba Hejrala jel Patrik Linhart. Už neměl šanci se padajícímu jezdci vyhnout. A tak raději volil dobrovolný pád. „Chtěl jsem Kubu objet,“ líčil situaci slánský závodník. „Viděl jsem, že jede k prknům. Bylo jasné, že bych se mu už nevyhnul.“

Pád dvou závodníků nechal nepochopitelně v klidu sudího Karla Voborníka. Kdo čekal, že učebnicový příklad skončí obvyklým rozsvícením červených světel, nedočkal se. Patrik Linhart se za své šlechetné gesto restartu nedočkal. Naštěstí spíkr Miloslav Čmejla inicioval divácký potlesk, který slánského jezdce částečně rehabilitoval.

Ten nakonec skončil jako druhý. Jeho kolegovi Petru Babičkovi vypověděl službu motocykl a musel si pro jeden bod doběhnout. Patrik Linhart nad arbitrovým verdiktem jen velkoryse mávnul rukou. „Viděl jsem, že se Kuba zvedá,“ říkal. „Tak jsem chtěl bejt rychlejší. Nenechal jsem nic náhodě, že to rozhodčí zastaví, a zved‘ se taky.“ Jakub Hejral však nepokračoval a odtlačil svůj motocykl z dráhy.

O dvě rozjížďky později byl Patrik Linhart opět v akci. Nejprve odstavil Vladimíra Višvádera, aby posléze až k metě proháněl Dariusze Lowického. Polák však první příčku udržel. A Liberec byl na 25 bodech, zatímco Březolupy s Pardubicemi na 16 a Slaný na 15.

Strhující koncovka
S blížícím se koncem závodu stále víc hasly slánské naděje na stupně vítězů. Petr Babička s Michalem Dudkem byli ve třinácté jízdě snadnou kořistí pro pardubické duo Jaroslav Petrák a Pavel Fuksa. O dvě jízdy později domácí remizovali s Březolupy, ale to už bylo pozdě.

Na smírným výsledkem stál pád Martina Málka. Březolupský borec tak v posledním kole přišel o druhé místo za Michaelem Hádkem. „Po dnešku toho mám chu nechat,“ lamentoval o chvilku později v depu. A proč vlastně upadl? „Zvedlo se mi to,“ odtušil. „Vůbec nevím, co čekat od dráhy. Nevím, jestli je chyba v kropičce nebo v počasí. Ale dráha nestačí vysychat.“

Málkův pád byl o to mrzutější, že se o jízdu dříve v roli taktické rezervy společně s excelentním Michaelem Hádkem postaral o jedinou porážku Liberce za celé odpoledne. Oba Březolupáci vystřelili po startu dopředu jako rakety. Avšak dravě jedoucí Vladimír Višváder se ještě v průběhu druhého kola dokázal vklínit mezi ně.

Březolupy však přesto dokázaly hájit druhou příčku. Osamocený Pavel Fuksa se snažil ze všech sil, leč na liberecké duo Jakub Hejral – Dariusz Lowicki v šestnácté jízdě neměl. Dvířka na druhou příčku mu otevřel až Polákův defekt ve druhém kole. A tím pádem srovnal krok svého týmu s Březolupy.

Definitivní rozuzlení jejich duelu měl přinést vzájemný souboj Pardubic a Březolup v sedmnácté jízdě. Pořadatelům se však kropení oválu vymklo z rukou. Přestože na dráze stály místy kaluže vody, Karel Voborník troubil dvouminutový signál.

Následky jeho lehkovážnosti na sebe nenechaly dlouho čekat. Jaroslav Petrák se dokázal po nepříliš povedeném startu posunout na druhé místo. V minimální vzdálenosti od vedoucího Martina Málka se začal rovnat do druhé zatáčky. Na kluzké dráze se ovšem neudržel v sedle. „Byla tam obrovská kaluž, nešlo to ustát,“ vysvětloval cestou zpátky do svého boxu.

Michael Hádek a Pavel Fuksa neváhali ani sekundu a sklouzli do bahna také. Tentokrát Karel Voborník jízdu zastavil. Vyloučený Jaroslav Petrák se musel cítit jako běžný řidič, když dostane pokutu za nehodu na náledí kvůli nepřizpůsobení rychlosti stavu a povaze vozovky. „Vůbec bych se nedivil, kdyby kluci na týhle dráze odmítli jet,“ netajil se svým názorem František Liebezeit, liberecký kouč.

O druhém místě Březolup už bylo rozhodnuto. Martin Málek zopakoval při repete svůj předchozí razantní start. V prvním oblouku ho na čele vystřídal Michael Hádek, který si právě tady vydláždil cestu na pomyslný piedestal nejlepší individuality závodu. Pavel Fuksa se nehodlal s porážkou smířit. Jenže upadl takřka na stejném místě jako prve Jaroslav Petrák.

Liberec už měl vítězství v kapse. A Slaný už mohl na stupně vítězů pomýšlet jen za předpokladu pětibodového zisku. Takové rozdělení sil panovalo před závěrečnou jízdou. Ze strkanice v první zatáčce vyjel jako první Patrik Linhart. Leč liberecké duo bylo ve střehu.

Patrik Linhart už skládal motorku do druhé zatáčky, avšak Vladimír Višváder jel stále rovně. Dokonale Slaňáka vylekal a ten se uklidil z vnitřní stopy. Toho využil nejen Vladimír Višváder, ale také Jakub Hejral. Ten se později svěřil, že se kousku svého kolegy musel pod přilbou nahlas smát až do cíle. Slánské boxy však jeho veselí nesdílely. Kdyby se pohledem dalo zabíjet, zbylo by z Vladimíra Višvádera jen ohořelé a zkrvavené torzo.

Hlasy z depa
„Jakž takž,“ řekl Jakub Hejral magazínu speedwayA-Z. „Mohlo to bejt lepší. To může bejt vždycky. Všechno fungovalo, akorát jsem jednou maličko upad‘. Musím toho ještě na motokrosu hodně najezdit. Teď ale v úterý nemůžu, protože je extraliga, takže jsem zklamanej (smích).“ Liberec dnes neměl konkurenci, ovšem Jakub Hejral je v prognózách dalšího vývoje šampionátu opatrný. „Uvidíme, jak to bude pokračovat,“ krčil rameny. „Ostatní týmy byly dnes oslabený. Ale my taky jeli bez Filipa. S ním nemůžeme mít konkurenci.“

„V půlce závodu, kdy mě odstavili, jsem tvrdil, že úroveň závodu bude špatná,“ hodnotil Vladimír Višváder. „A byla. Mladý nestačej‘ rutinérům. Ke konci se do ale rozjelo a byly dobrý jízdy.“ Vadilo libereckému jezdci delší přestávka mezi jeho jízdami. „Pořád je to stejný,“ smál se. „A v poslední jízdě jedu vždycky nejlíp, což bylo dnes vidět. Měli jsme vynikajícího klubového ducha. Dráha dnes byla divná. Děravá. Ale jak říká můj sponzor Saša Kopecký, pro všechny stejná.“

„Myslel jsem, že to bude horší,“ zářil Michael Hádek, se sedmnácti body vůbec nejlepší jednotlivec. „Myslel jsem si, že to po tý nule nezvednu. Dařily se mi však starty a snažil jsem se. Asi je to tím prostředím.“ Březolupy jsou v nejvýhodnější pozici pro útok na vedoucí Liberec. „Snad to bude i příště,“ řekl plzeňský junior. „Chtělo by to první místo…“

„Stálo to úplně za hovno,“ ulevil si Martin Málek od plic. „Fakt toho mám chu nechat. Byl to sice první závod, ale tak hrozný… Jestli se to nezlepší…“ Březolupský závodník se netajil kritikou dráhy. „Byla hrozná, ale zase pro všechny stejná,“ hodnotil závodní tra. „Já byl dneska hodně mimo. Doufám, že se to srovná. Další závod bude národní kvalifikace. Uvidíme, jak se mi bude dařit.“

„Skvěle jsem si zazávodil,“ pochvaloval si Pavel Fuksa. „Některý jízdy se mi líbily. Ale ta poslední mě štve. Bylo to nakropený jak sviňa. Nájezd byl úplně pod vodou!“ Třetí místo však stoprocentně nenaplňuje pardubické ambice. „Snad půjdem‘ ještě nahoru,“ naznačil Pavel Fuksa své přání. „Ve dvou jsme dělali čtyřiadvacet bodů.“

„Trénovalo se mi dobře,“ smál se Jaroslav Petrák, jenž dnes letos poprvé usedl do sedla svého GM. „Až na ten pád. Byla tam obrovská kaluž. Nešlo to ustát. Zkoušel jsem to, ale prostě to nešlo.“ Pardubický rutinér patřil k nejvýraznějším osobnostem závodu. „Jsem spokojenej, nečekal jsem to,“ souhlasil Jaroslav Petrák. „Na to, že jsem jel naostro, to bylo dobrý. Vůbec netrénuju. Díky práci nemám čas. Někdy je to lepší, ale třeba teď bude v Pardubicích trénink a já ho nestihnu. A tak tam pojedu až závod po tři čtvrtě roce.“

„Na hovno,“ odpověděl Patrik Linhart na otázku, jak se mu dnes jelo. „Nevím proč, neumím to. Dráha byla hrozná. Včera byla hezká, ale zkazili ji.“

1. GRS – BM Liberec   36
Matěj Kůs 3 3 3 3 – – 12
Dariusz Lowicki, PL 1 1 – 3 0 1 6
Vladimír Višváder 2 – – 1 2 3 8(1)
Jakub Hejral 3 2 F 3 2 10(2)
 
2. AK Březolupy   28
Martin Málek 2 1 1 F 1 F 2 7(2)
Richard Frištenský F 2 1 1 – – 4(1)
Michael Hádek 0 3 2 3 3 3 3 17
 
3. ZP Pardubice   24
Pavel Fuksa 3 1 1 2 2 2 1 12(3)
Luboš Velinský 0 ex – X – – 0
Jaroslav Petrák 2 2 0 3 2 3 X 12
 
4. AK Slaný   20
Patrik Linhart 2 3 3 2 2 2 1 15
Petr Babička 1 1 1 0 1 1 5(3)
Michal Dudek 0 0 0 – F 0 0

Poznámka: Luboš Velinský byl v rozjížďce s číslem pět předjet o kolo.

Průběžná tabulka:

  malé body velké body
1. Liberec 36 4
2. Březolupy 28 3
3. Pardubice 24 2
4 Slaný 20 1

Velká cena Královského města Slaný v kubatuře 125ccm:

1. Eduard Krčmář, Slaný 3 3 3 2 11
2. Jakub Fencl, Markéta Praha 3 2 2 3 10
3. Roman Čejka, Slaný 2 3 1 3 9+3
4. Tomáš Habada, Slaný 2 2 3 2 9+2
5. Michal Průcha, Slaný 1 1 2 2 6
6. Ondřej Veverka, Markéta Praha 0 1 – 3 4
7. Miroslav Machek, Markéta Praha E 3 F 1 4
8. Daniel Hádek, Plzeň 1 2 1 0 4

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Juniorů

Luboš Tomíček přišel, viděl a zvítězil

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 14. dubna
Před závodem Luboš Tomíček se smíchem tvrdil, že si už ani nevzpomíná na svůj poslední start v českém juniorském šampionátu. Alespoň pokud se týká těch podniků, které nebyly nutné pro nominaci pro mistrovství světa. Leč vzápětí šly veškeré žerty stranou. Pražský závodník hned v úvodní zatáčce rozjížďky s číslem jedna zaskočil nečekaným útokem Filipa Šiteru. Jeho cestu pak zkřížil až Matěj Kůs. V šestnácté jízdě ovšem před svým starším klubovým kolegou jezdil jen jediné kolo. Odměnou za suverénní výkon se Luboši Tomíčkovi stalo triumfální vítězství s patnácti body. Na dalších místech skončili Filip Šitera a Matěj Kůs. Dobrá zpráva pro soupeře a konec konců i pro Luboše Tomíčka by ovšem mohla být skutečnost, že Oxford neschválil Pražanovo zapůjčení na místo náhradníka do Poole, protože s ním počítá do své nové sestavy. Pokud tato alternativa dopadne, Luboš Tomíček se už v domácí juniorce zřejmě neobjeví.

Poprvé až nahoře
Luboš Tomíček debutoval v českém juniorském šampionátu ve svých patnácti v sezóně 2001. Tehdy střídavě kralovali Tomáš Suchánek a Miroslav Fencl. A ti na nejvyšší stupeň pouštěli někoho jiného jen velice neradi. Pražský junior se tu a tam na pódiu objevil, nicméně zlatý věnec mu stále unikal.

Předloni přišlo jeho celoroční angažmá v britských ligách. A Luboš Tomíček závodil v českém junioráku jen tam, kde musel splnit nominační kritéria pro mistrovství světa. To bylo dvakrát ze dvě sezóny. Svou sbírku obohatil o další dva vavřínové věnce, ovšem jako vítězové se do historie zapsali jiní.

Premiérový triumf Luboše Tomíčka v domácí juniorce přišel až nyní. Paradoxně v době, kdy by už v ní startovat nemusel. Dveře do reprezentace mu vzhledem k nové filozofii VV SPD otevřel už jeho loňský postup do finále v Terenzanu. Jenže se smlouvou s Oxfordem, ale bez místa v týmu mu každý závod navíc přijde vhod.

Diváci poprvé viděli modrého závodníka na charakteristicky modrozeleném motocyklu už v rozjížďce s číslem jedna. Rozpis závodu jej na roštu postavil až k mantinelu. Filip Šitera, suverén loňské juniorské sezóny v Čechách, stál přesně na opačné straně.

Nejlepší start měl právě úřadující mistr. Luboš Tomíček musel nejprve objet Pavla Fuksu, ale rázem zamířil i před Filipa Šiteru. Otázka, kdo první porazí plzeňského fenoména, byla vyřešena už v prvním výjezdu.

Filip Šitera však není zvyklý předčasně skládat zbraně. Visel na Pražanově výfuku, leč ten už pevně třímal tři body ve svých rukou. „Nečekal jsem ho tam,“ přiznal Filip Šitera, že ho Luboš Tomíček svým nekompromisním útokem v první zatáčce zaskočil. „První jízda a po venku! Nevěděl jsem, že to bude tak hluboký. Bylo to zvadlý, tak uvidíme dál.“

Na své další cestě za premiérovým vítězstvím vyhrál Luboš Tomíček dvakrát osmou jízdu. Za jeho zády totiž ve druhé zatáčce upadl Michael Hádek. A Adam Vandírek voli raději dobrovolný pád, aby svému soupeři neublížil. Pro Luboše Tomíčka to ovšem neznamenalo žádné potíže, pomineme-li nutnost předvést další brilantní start. Další snadné vítězství potom přišlo v rozjížďce s číslem dvanáct.

Teprve v šestnácté jízdě se na obzoru pražského fenoména objevila nová hrozba. Matěj Kůs vystřelil po vylétnutí pásky jako raketa. Luboš Tomíček ovšem takticky vyčkával. Prvním obloukem projel na druhém místě. Ovšem hned v další zatáčce vystrčil drápky. Naznačil útok zprava a po vnější straně projížděl také do druhého kola.

Když dostatečně tímto směrem upoutal pozornost svého klubového kolegy, v nájezdu do zatáčky navedl motocykl vlevo. Měl dost místa, aby se tudy protáhl do vedení. Pak už v poslední rozjížďce objel v půlce prvního oblouku Martina Vaculíka. A za necelou minutu mohl slavit premiérový triumf v českém junioráku.

Herxheim potvrzen
Slánský závod měl definitivně určit jméno čtvrtého českého reprezentanta pro mistrovství světa. Luboš Tomíček a Filip Šitera už měli své jisté na základě loňských výsledků. Stejně i Hynek Štichauer, jemuž však ještě nevypršel jeho distanc. Do Herxheimu vedla cesta jedině přes vítězství ve Slaném. Kdyby ovšem vyhrál už někdo z jistých reprezentantů, přišlo by ke slovu pořadí loňského mistrovství republiky. A to by zvýhodnilo Matěje Kůse.

Luboš Tomíček se svým suverénním účinkováním postaral, že se vrátka do juniorského mistrovství světa zavřela. Avšak Matěj Kůs se nespokojil s žádnou údržbářskou jízdou a zapojil se do hry o vavříny.

V rozjížďce s číslem tři odstartoval na Michaela Hádka a rozšířil tak seznam úvodních vítězů. Nicméně hned počátek další série mu přihrál do cesty Filipa Šiteru a Martina Vaculíka. Záhy bylo jasné, že slovenský závodník svou sbírku trojek už nerozšíří. Svůj deficit totiž spěchal napravit Filip Šitera. Z modré dráhy nemilosrdně odstavil oba své hlavní soky startující po jeho pravici.

Martin Vaculík ještě stačil uhlídat Matěje Kůse. Avšak ten udeřil na protilehlé rovině a posunul se na druhé místo. „Ze žlutý to stálo za hovno,“ líčil Pražan o chvilku později v depu. „A Mao byl pode mnou.“ Jemu však nebylo příliš do řeči. „Asi čtyřikrát se mi to zdvihlo,“ odtušil smutně rodnou slovenštinou.

Matěj Kůs a Filip Šitera se ziskem pěti bodů usadili za zády suverénního Luboše Tomíčka. A setrvali tam i po druhé sérii. Filip Šitera vyhrál devátou jízdu ve stylu start – cíl. O dvě rozjížďky později ho napodobil i Matěj Kůs, zatímco Martin Gavenda si na startu natloukl při spektakulární svíci.

Filipa Šiteru už do konce závodu čekaly lehčí rozjížďky. A dle všech předpokladů je proměnil ve vítězství. Nejprve ho ovšem potrápil Michael Hádek. Svého klubového kolegu potrápil několika ataky, avšak k žádné senzaci nakonec nedošlo. Tři body nad Martinem Gavendou tak Filipu Šiterovi definitivně nadělily stříbrný věnec.

Zatímco Filip Šitera jen vítězil, Matěj Kůs svedl svůj výše popsaný duel s Lubošem Tomíčkem. A jeho bodový zisk tím pádem srovnal Martin Vaculík. Po třetím místě z páté jízdy slavil jeden triumf za druhým. Nejprve v desáté jízdě zbavil Michaela Hádka vedení už v první zatáčce. A v další sérii provedl přesně to samé Adamu Vandírkovi.

„Stoprocentně to není na sto procent,“ říkal Martin Vaculík v depu během závěrečné úpravy dráhy. „Nevím, co to se mnou je. V pondělí jsem byl v Polsku nemocný a ještě dnes jsem nějaký nesvůj.“

Soukromý duel Martina Vaculíka s Matějem Kůsem o třetí místo začal osmnáctou jízdou. Pražan v ní nedal ani náznak šance Adamu Vandírkovi. A Martin Vaculík věděl, že jeho vyhlídka na rozjezd je už jen velice mizivá. V rozjížďce s číslem dvacet ho totiž u pásky očekával Luboš Tomíček. Start sice zvládl lépe Slovák, ovšem už od půlky první zatáčky jezdil v čele suverén celého závodu.

Za gangem čtyř
Po úvodním kole se zdá, že první housle v juniorském šampionátu sehraje čtyřka Luboš Tomíček, Filip Šitera, Matěj Kůs a Martin Vaculík. Další závodníci mají nesporné ambice do jejich bojů promluvit. Avšak ve Slaném se to ani jednomu nepovedlo.

Nejblíže k překvapení měl Michael Hádek. Že mu Slaný sedí, potvrdil už loni. Na úvod sice jen sledoval Matěje Kůse, ale o největší porci bodů přišel ve druhé sérii. Jeho duel s Martinem Gavendou však skončil pádem nejen jeho, ale i Adama Vandírka.

To nejlepší však měl plzeňský junior teprve předvést. Do konce závodu prohrál už jen s Lubošem Tomíčkem a Filipem Šiterou. A svého staršího kolegu notně potrápil. Ztráta ze zmiňovaný pád ho však poslala v závěrečné klasifikaci až za Adama Vandírka.

Také on ve Slaném pořádně vystrčil růžky. Litovat mohl prakticky jen prohraného duelu s Martinem Gavendou v opakované osmé jízdě. Březolupský odchovanec zase ztratil body, když mu fackovala motorka při pořádné svíci v rozjížďce s číslem jedenáct. Osud mu svou nepřízeň vynahradil vzápětí. Kvůli defektu zadní pneumatiky nepřišel o tři body. Standardně zajel Pavel Fuksa.

Hlasy z depa
„Byl to můj první mistrák mimo nominačních závodů po dlouhý době,“ řekl Luboš Tomíček před cestou na pódium. „A tak si připadám hodně starej, když se v junioráku plácám tak dlouho (smích). Úroveň závodníků je tady dobrá. Filip, Matěj, Martin Vaculík. To by byl dobrej základ pro mistrovství světa juniorskejch družstev.“ Nicméně Luboš Tomíček je dneska překonal všechny. Měl na své vítězné cestě nějaké potíže? „S Filipem to šlo,“ vypočítával ze svého krátkého seznamu. „Jedině s Matějem Kůsem jsem neodstartoval a musel ho honit. Slaný mám rád, dalo se tady závodit.“ V této chvíli ovšem nikdo netuší, zda se Luboš Tomíček bude objevovat v juniorském šampionátu také v dalších kolech. „Právě se rozhoduje o mém angažmá v Anglii,“ komentoval toto téma vítěz. „Ve hře je Oxford. Minulej tejden byla nabídka na rezervistu do Poole, ale z Oxfordu mě nepustili. To by mohlo znamenat, že se mnou počítaj‘. Ale to nemá cenu řešit. Už jsem si zvyk‘, že v Polsku a Anglii je to samý kdyby, kdyby, ale dokud nestojíš na pásce, nevěříš tomu.“

„V první jízdě jsem to měl zvadlý, motor se nevytáčel,“ ohlížel se Filip Šitera za svou jedinou prohrou. „Po neděli ve Wroclawi bych to nečekal. Luboš byl rychlej, jsem rád, že jsem se ho držel.“ Jako úřadující šampión se musel smiřovat s porážkou hned v úvodní rozjížďce. „Uvidíme, jak to bude probíhat,“ byl sám zvědavý na další kola šampionátu. „Konkurence je velká a tohle byl teprve první závod. V sezóně už budeme o sobě vědět víc.“ Ztráta jednoho bodu v průběžné klasifikaci není prozatím žádná katastrofa. „Kdybych ztratil jen jeden bod v Polsku, to by mě nevadilo,“ komentoval toto téma Filip Šitera. „Ale dnes mohlo bejt líp. Ve středu na tréninku tady byla jinačí dráha a já se dnes trefil s převodem až na druhou jízdu na Kůsáka.“

„Trénoval jsem tady ve středu,“ svěřil se Matěj Kůs. „Jel jsem na jiným motoru. A bylo to takový… Blbnul mi karburátor. Musel jsem mít plnej plyn, jinak to prskalo i na startu. Jsem hlavně spokojenej za poslední flek do mistrovství světa, co na mě zbyl.“ Po třetím místě v úvodním klání je logicky třetí i v průběžné klasifikaci. „Prohrál jsem jen s Lubošem a Filipem,“ vypočítává. „Chtěl jsem je povodit, ale nevyšlo to. Změnil se systém junioráku. Je důležitej každej bod. To bude zajímavý. Vyhraje ten, kdo nebude mít defekty.“

„Celý závody jsem měl na hovno převod,“ láteřil Martin Vaculík. „Dobrý byl až na poslední jízdu. A bylo to hned vidět.“ Ale v ní ho předčil Luboš Tomíček… „Předjel mě,“ souhlasil slovenský závodník. „Předjel mě, ale šlo to lehčeji. Možná to chtělo menší předstih.“

„Mrzí mě ten pád,“ povzdechl si Michael Hádek na adresu svého jediného výpadku. Nebýt jeho, přiblížil by se stupňům vítězů ještě víc. „Lek‘ jsem se Martina Gavendy. Klap‘ jsem, dal to do suchýho a přetočil se.“ Plzeňský junior si nakonec ze Slaného odvážel šesté místo. „Jinak jsem spokojenej,“ netajil se. „Až na ty nájezdy.“

1. Luboš Tomíček, Markéta Praha 3 3 3 3 3 15
2. Filip Šitera, Plzeň 2 3 3 3 3 14
3. Matěj Kůs, Markéta Praha 3 2 3 2 3 13
4. Martin Vaculík, Slaný 3 1 3 3 2 12
5. Adam Vandírek, Markéta Praha 3 1 2 2 2 10
6. Michael Hádek, Plzeň 2 X 2 2 3 9
7. Martin Gavenda, Markéta Praha 2 2 F 3 2 9
8. Pavel Fuksa, Pardubice 1 3 2 1 2 9
9. Petr Babička, Slaný 0 3 1 E 1 5
10. Patrik Doubek, Markéta Praha 1 2 2 0 F 5
11. Dominik Jech, Markéta Praha 1 2 1 0 1 5
12. Michal Matula, Markéta Praha 1 0 1 1 1 4
13. Luboš Velinský, Pardubice 2 E – 1 E 3
14. Michal Dudek, Slaný E 0 F 2 0 2
15. Pavel Pučko, Markéta Praha 0 1 0 1 0 2
16. Jakub Fabian, Markéta Praha 0 1 0 0 – 1
17. Jaroslav Slavata, Markéta Praha (res) 1 0 1
res Matěj Veselý, Markéta Praha   DNR

Průběžný stav šampionátu:

  SLA TOTAL
  14.4.  
1. Luboš Tomíček, Markéta Praha 15 15
2. Filip Šitera, Plzeň 14 14
3. Matěj Kůs, Markéta Praha 13 13
4. Martin Vaculík, Slaný 12 12
5. Adam Vandírek, Markéta Praha 10 10
6. Michael Hádek, Plzeň 9 9
7. Martin Gavenda, Markéta Praha 9 9
8. Pavel Fuksa, Pardubice 9 9
9. Petr Babička, Slaný 5 5
10. Patrik Doubek, Markéta Praha 5 5
11. Dominik Jech, Markéta Praha 5 5
12. Michal Matula, Markéta Praha 4 4
13. Luboš Velinský, Pardubice 3 3
14. Michal Dudek, Slaný 2 2
15. Pavel Pučko, Markéta Praha 2 2
16. Jakub Fabian, Markéta Praha 1 1
17. Jaroslav Slavata, Markéta Praha 1-R 1
NC Matěj Veselý, Markéta Praha DNR –

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR tříčlenných družstev

Rovněž Slaný pojede bez náhradníka

Slaný – 14. dubna
Stejně jako Pardubice a Březolupy také domácí Slaný nastoupí v zítřejším úvodním kole tříčlenných družstev bez náhradníka. Michal Pospíšil si totiž nestačil včas vybavit licenci. Protože Miroslav Fencl laboruje s bolavým ramenem, domácí tým vyrazí do boje s Patrikem Linhartem, Petrem Babičkou a Michalem Dudkem. V plné síle tím pádem bude pouze GRS – BM Liberec.

MČR Juniorů

Přes dnešní vítězství cesta do Herxheimu vede i nevede

Slaný – 14. dubna
Jako piloti válečných bombardérů v knize Hlava XXII od Josepha Hellera si musí připadat juniorští závodníci, kteří by si dnes brousili zuby na poslední volné místečko v juniorské reprezentaci. Zatímco románoví letci mohou kdykoliv přestat na vlastní žádost s aktivní službou, pakliže splní odporující si pravidlo vojenských řádů, VV SPD nastavil podobnou podmínku. Chce-li někdo do Herxheimu, musí vyhrát. Pakliže si ovšem zlatý věnec nasadí Filip Šitera či Luboš Tomíček, platí pořadí loňského šampionátu republiky. A to do Německa pošle Matěje Kůse.

VV SPD se snaží omezovat výsledky jednotlivých závodů ve prospěch dlouhodobějších seriálů. Proto se sedm jeho členů jednomyslně podepsalo pod rozsudek smrti národní kvalifikace o MS a ME. A ze stejného důvodu svorně svrhli ze stolu jediné finále šampionátu jednotlivců a od roku 2008 zavedlo čtyřdílný seriál. A to i za cenu obětování nervy drásající finálové rozjížďky na oltář rizika třech repríz předchozího závodu.

Z jeho filozofie proto vychází i kritéria pro nominaci do letošního juniorského mistrovství světa. Na prvním místě je zohledněn postup do finále MS 2006. Tuto podmínku splnil Luboš Tomíček. A tím pádem se muži v čele disciplíny rozhodli neuplatňovat své obligátní právo na divokou kartu.

V pořadí dalších kritérií následují dvě nepřenosná místa. Domácí titul ze sezony 2006, který dobyl Filip Šitera, a triumf v dnešním závodě. A právě proto musí nový aspirant o Herxheim dnes vyhrát. Pokud se mu to nepovede, zohlední se další pořadí z loňského šampionátu. Po už jistém Hynku Štichauerovi by se dostal na řadu Matěj Kůs.

„Toto pravidlo jsme přijali na začátku minulé sezony,“ komentuje Petr Moravec, předseda VV SPD, rozhodnutí, které tak či onak zavře jeden z adrenalinových kohoutků dnešního závodu. „Je v souladu s naší podporou dlouhodobých šampionátů. Pouze, když někdo ukáže, že je na začátku sezony o hodně lepší, vyřadí ty z toho seriálu. Jinak si sám osobně myslím, že Matěj má šance vyhrát a že bude nejlepším i z těch, co zatím v nominaci nejsou.“

Česká nominace pro MS juniorů 2007:

loňský světový finalista Luboš Tomíček, Markéta Praha
loňský český šampión Filip Šitera, Plzeň
vítěz dnešního závodu ?
další v pořadí MR 2006 Hynek Štichauer, Pardubice

Poznámka: pokud dnes vyhraje Luboš Tomíček nebo Filip Šitera, poslední volné místo obsadí Matěj Kůs na základě svého loňského umístění.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR tříčlenných družstev

Příležitost pro české seniory je zatím poloviční

Slaný – 13. dubna
Přebor tříčlenných družstev vznikl jako kompromis, jak vyřešit patovou situaci v první lize po nečekaně otočeném výsledku baráže směrem k remíze. Záměr dopřát seniorům větší počet závodů vychází prozatím jen napůl. Při termínové kolizi s duelem mezi Olympem a Rawiczí figuruje v předběžných sestavách nedělní ouvertury ve Slaném dohromady čtrnáct jmen. Jedno je polské a šest patří juniorům.

Před úvodním kolem se z tábora všech čtyř rivalů ozývají nářky na díry v sestavách. Slánský Milan Mach se musí obejít bez hostujícího Richarda Wolffa. Roli tahouna celku převezme Patrik Linhart. Spolu s ním nastoupí junioři Petr Babička a Michal Dudek a navrátilec Michal Pospíšil, někdejší závodník Chabařovic a Mšena.

Březolupy přijedou pouze se třemi jezdci. Martin Málek sice přestoupil do Slaného, nicméně dohoda obou klubů ho pro soutěž tříčlenných družstev ponechala moravskému celku. Jeho barvy budou hájit ještě plzeňský junior Michael Hádek a Richard Frištenský.

Ambiciózní liberecký tým musel kvůli polské lize oželet dva Čechy, avšak nastupuje s Polákem Dariuszem Lowickim. Pavel Ondrašík bude bojovat proti Rawiczi v Praze, Filip Šitera zase proti Toruni ve Wroclawi. K dispozici mu ovšem je Matěj Kůs. Sobotní trénink v Pavlovicích pak do sestavy dostal Jakuba Hejrala a Vladimíra Višvádera.

Stejně jako Březolupy také Pardubice budou mít v ohni jen tři želízka. Hynek Štichauer si musí na vypršení svého trestu ještě týden počkat. A Roman Andrusiv, s nímž František Kalina počítá standardně, se omluvil kvůli přípravě na maturitu. Pavel Fuksa s Lubošem Velinským ve Slaném přespí po sobotní juniorce a v neděli se k nim přidá Jaroslav Petrák.

Jak v neděli nastoupí:

Slaný Patrik Linhart, Petr Babička, Michal Dudek, Michal Pospíšil
Březolupy Martin Málek, Michael Hádek, Richard Frištenský, bez náhradníka
Liberec Matěj Kůs, Jakub Hejral, Vladimír Višváder, Dariusz Lowicki (PL)
Pardubice Pavel Fuksa, Luboš Velinský, Jaroslav Petrák, bez náhradníka

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Juniorů

Začíná nová kapitola v historii juniorského šampionátu

Slaný – 13. dubna
Po středečním tréninku ve Slaném se zítra naplno roztočí plochodrážní sezona v Čechách. Ve středočeském královském městě chystají úvodní ze čtyř podniků letošního šampionátu juniorů do jednadvaceti let. Po přechodu generačně silného ročníku 1985 mezi seniory začíná jeho vpravdě nová kapitola. Na titul si brousí zuby celá řada borců. A oleje do ohně bude přilévat také poslední volné místečko v reprezentaci pro světový šampionát.

Běh života se nedá zastavit. Veličiny formátu Martina Málka, Patrika Linharta či Antonína Gallianiho mohou na juniorská léta dnes už jen vzpomínat. Ve startovní listině však zeje ohromná díra po dvou borcích, kteří by jinak patřili do okruhu nejžhavějších favoritů. A tak si vedle Hynka Štichauera a Věroslava Kollerta, nuceně odpočívajících po nálezu Antidopingového výboru, svůj trest svým způsobem vyberou i diváci.

Počet pretendentů mistrovského trůnu se však nezmenšil natolik, aby juniorský šampionát upadl do bezbřehé nudy. Filip Šitera sice hlásá do světa svou touhu vyrovnat se počtem titulů Josefu Francovi, ovšem jedním dechem uznává kvality konkurence. Klíčový duel jej přitom čeká už v rozjížďce s číslem jedna.

V ní proti němu nastoupí Luboš Tomíček. Pražský závodník prozatím nemá britské angažmá a bude více působit na domácí scéně. V jednadvacítkách se mu celkové stupně vítězů prozatím vyhýbaly. A to tím spíše, startoval-li v nich v uplynulých dvou sezonách jen kvůli nominaci na mistrovství světa.

Nicméně Luboš Tomíček nebude v ohnisku pozornosti Filipa Šitery osamocen. Především Matěj Kůs a Martin Vaculík zkusí maximum, aby ve čtyřdílném seriálu nejen zvýšili statistiky svých přítomností na pódiu. Ale také kvůli co nejlepší nástupní platformě pro zbývající kola v Pardubicích, Chabařovicích a Plzni.

Letošní ročník juniorky totiž nepřipouští žádný reparát. Do závěrečné klasifikace jsou počítány výsledky všech rozjížděk. Hodnota každého bodu se tím pádem hodnotí hned několikanásobně. A na každé zaváhání čekají další soupeři. Především Martin Gavenda, Pavel Fuksa či Michael Hádek si už konečně chtějí sáhnout na stupně vítězů.

Právě toto trio si právem dělá ambice zkřížit cestu Matěje Kůse za startovním číslem šest kvalifikačního kola juniorského mistrovství světa v německém Herxheimu. Vedle boje o průběžné vedení i reprezentační vestu, nás čeká ještě jedna zápletka. Dvanáct nejlepších totiž zůstane i ve startovní listině dalšího závodu. A především se vyhne bezprostřední zkušenosti s letošní kontroverzní novinkou v podobě kvalifikace v dřívějším termínu.

Startovní listina:

1 Filip Šitera, Plzeň
2 Pavel Pučko, Markéta Praha
3 Pavel Fuksa, Pardubice
4 Luboš Tomíček, Markéta Praha
5 Martin Vaculík, Slaný
6 Petr Babička, Slaný
7 Dominik Jech, Markéta Praha
8 Martin Gavenda, Markéta Praha
9 Matěj Kůs, Markéta Praha
10 Patrik Doubek, Markéta Praha
11 Jakub Fabian, Markéta Praha
12 Michael Hádek, Plzeň
13 Michal Dudek, Slaný
14 Michal Matula, Markéta Praha
15 Luboš Velinský, Pardubice
16 Adam Vandírek, Markéta Praha
17 Jaroslav Slavata, Markéta Praha
18 Matěj Veselý, Markéta Praha

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)