Mariánské Lázně – 16. května
Před dvaceti, třiceti lety se tradovalo, že kdo umí krátkou dráhu, dlouhou se velmi rychle naučí. V dnešní éře specializace lze pravdivost toho rčení ověřit jen sporadicky. Za důkaz však může posloužit Josef Franc, jenž se po sedmi letech vrátil do Mariánských Lázní a skončil na druhé příčce průběžného pořadí. Jako nejlepší Čech si přitom zajistil právo na divokou kartu pro zářijový závod Grand Prix. Malý velký muž však musel hodně zatínat zuby.

Maratón začal ve čtvrtek před lázeňským víkendem v Sheffieldu, pokračoval druhý den v Somersetu a vyvrcholil v sobotu v Rye House. „Šel jsem dvakrát na držku,“ líčil Josef Franc své poslední tři mítinky před cestou do Čech. „Měl jsem otřes mozku, naraženou kostrč a vyrazil jsem si dech.“

Místo rekonvalescence se však pražský závodník vydal do Mariánských Lázní. „Už loni při mistráku mě svědily ručičky,“ zavzpomínal na předešlou návštěvu západočeského dlouhána, kdy pracoval v roli mechanika Richarda Wolffa.

Jeho letadlo dosedlo na ranvej ruzyňského letiště v 11:20. U terminálu ho měl vyzvednout Milan Špinka, avšak ten zůstal trčet v Goričanu přeloženém kvůli hustému dešti. V roli řidiče pražského závodníka zaskočil manažer extraligového Olympu Vladimír Vopat.

Josef Franc zapadl na pravé sedadlo jeho terénního vozu Kia něco po tři čtvrtě na dvanáct. Slavnostní nástup byl naplánován na půl druhou a pražský závodník chtěl samozřejmě stihnout trénink.

„Řek‘ bych, že ne,“ odpovídal Josef Franc později na dotaz magazínu speedwayA-Z, zda se po kilometrovém oválku proháněl rychleji než jeho kouč po dálnici na Rozvadov. „Asi za osmnáct litrů,“ nechtěl být v otázce své rychlosti konkrétní ani Vladimír Vopat, jenž by si samozřejmě rád uchoval co největší počet řidičských bodů.

Na poslední chvíli dorazili do mariánskolázeňského depa. Josef Franc se převlékl a kolegové z depa vyřešili problém se startovním číslem. Odtrénoval jako poslední, aby jako čtvrtý zasáhl do předzávodu o rekord dráhy. Jeho letmé měřené kolo vypadalo hodně rychlé. A vskutku, Jaroslav Pták v roli spolukomentátora Miloslava Čmejly vzápětí ohlásil čas 27,25 sekund.

Díky němu Josef Franc překonal rychlé Angličany Chrise Millse a Andy Appletona. Záhy se stal vítězem, nebo Pavel Ondrašík byl vzápětí pomalejší. Mnohem exkluzivnější překvapení si pražský bojovník přichystal do hlavního klání. V jeho základní části se musel sklánět pouze před Andy Appletonem a Jörgem Tebbe. Jinak neznal nic jiného než vítězství.

Následky těžkých pádů z druhé strany kanálu La Manche si ovšem vybíraly svou daň. „Objedu jedno kolo a jsem fyzicky v prdeli,“ neskrýval v depu. „Všechno mě bolí, ale ten adrenalin to tlumí.“ Kromě toho musel řešit technické problémy a na dráze se ve druhé půli objevoval v sedle rezervního stroje Zdeňka Schneiderwinda. „Něco mi v motorce začalo chrastit,“ popisoval problémy svého kovového oře.

Proto s úlevou přivítal finále A, kam se bez větších problémů kvalifikoval. „Počítám, že z tý jedničky odfrknu,“ vysvětloval netradiční volbu pozice na startovním roštu. A skutečně. Na protilehlé rovince byli před ním jen Jörg Tebbe a vedoucí Andy Appleton. Když se však Angličan vinou defektu na konci druhého kola nechtěně rozloučil s obhajobou loňského primátu, poskočil Josef Franc na druhé místo.

A pak už jen inkasoval. Od stupňů si jako druhý v průběžné klasifikaci, nejlepší Čech v šampionátu a vítěz traového rekordu odnášel spoustu cen. Mimo jiné i pohár, kterým Miloslav Čmejla připomněl památku Zdeňka Kudrny. Kromě toho si vyjel divokou kartu pro zářijovou Grand Prix. K ní se však vyjádřil skepticky. „Na dlouhý neplánuju nic, divokou kartu na Grand Prix nevím, to asi nepůjde,“ nechal se slyšet exkluzivně pro speedwayA-Z. „Nemám zázemí a ve finále jsou střelci.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Antonín Škach

Mariánské Lázně – 16. května
Poslední květnový den uběhne už osmadvacet let od tragického pádu Zdeňka Kudrny. Jeho memoriál býval léta tradiční součástí mistrovství republiky na dlouhé dráze. Miloslav Čmejla se postaral o jeho částečnou renesanci, když loni věnoval pohár pro nejlepšího českého účastníka Grand Prix. Uznávaný spíkr pokračoval v pěkné tradici i letos při republikovém šampionátu, odkud se krásný pohár dostal do sbírky Josefa France.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mariánské Lázně – 13. května
Oko plochodrážního fanouška již pošilhává k západu naší vlasti. Nadcházející víkend se totiž kilometrová písková dráha v Mariánských Lázních stane dějištěm plochodrážního maratonu v podobě podniku Evropské série veteránů, který je na programu v sobotu, a nedělním závodem mezinárodního mistrovství ČR. Oba závody začínají ve čtrnáct hodin a mají hodně co nabídnout.

V tradičně pestrém startovním poli MMČR, kde nechybí ani účastníci seriálu Grand Prix, figuruje prozatím sedm Čechů. Silnou pražskou reprezentační trojku Schneiderwind, Wolff, Ondrašík tradičně doplňuje nezničitelný Karel Kadlec a svou ostrou dlouhodrážní premiéru si letos konečně odbude Michael Hádek. Po přestávce se na dlouhých oválech objeví hvězda ledařského nebe Anton Klatovský a s náročnou dráhou se letos opět popere jezdec místního klubu Roman Tomany. Otazník prozatím visí nad toužebně očekávaným startem pražského esa Josefa France, ten by měl po splnění svých ligových povinností absolvovat v neděli bleskový přesun z pražského letiště do Mariánských Lázní a při troše štěstí dorazit ještě před před začátkem závodu.

Soupeři našim jezdcům budou především hvězdy světového kalibru Jorg Tebbe a Andrew Appleton. Sympatický Angličan vloni těžil z nešastného pádu Zdeňka Schneiderwinda ve finálové jízdě a mohl se tak radovat z mistrovského titulu. Letos jej do Mariánských Lázní doprovodí trojice kolegů z ostrovní říše. David Speight se už určitě těší na další duel s Karlem Kadlecem, kterému vloni sebral 2 důležité body, tradičním účastníkem bojů na naší slavné dráze je i veterán Paul Evitts. Naopak nováčkem bude letos sedmadvacetiletý jezdec Sheffieldských tigrů Chris Mills, který svou dlouhodrážní Jawu proháněl prozatím pouze po trávě. Němci jsou kromě již zmiňovaného Tebbeho vyzbrojeni Steffanem Drofou z nedalekého Muhldorfu, který se divákům v Mariánských Lázních podobně jako jeho krajan Manfred Knappe představil již v minulosti a jezdcem východoněmeckého klubu Lubbenau Michelem Dienerem. Další ozdobou startovního pole je novozélandský plochodrážník Rodney McDonald, ostřílený ze závodů světového šampionátu a chybět samozřejmě nemohou bělovlasý Ital Francesco Barbetta a holandský borec Sjoerd Rozenberg.

Předkrmem k nedělnímu mistrovskému klání budou tradiční závody evropské série veteránů, které se uskuteční o den dříve. Diváci nepřijdou ani letos o své oblíbené hrdiny. O vavříny mezi dvouventily budou opět bojovat Gerry Smith, Franz Geisel, Kare Heia nebo Mick Cooke se svým nablýskaným Japem. Ani čtyřventily se nenechají zahanbit. Proti jedinému českému zástupci v osobě Karla Kadlece budou srdnatě bojovat Britové Dolman, Howse, Evitts, Hartley nebo Hammond. Vloni zajel výborně Holanďan Wim de Haas a určitě se neztratí ani Per Bakke z Norska. Hvězdnou sestavu doplní vavříny ověnčená jména jako Wannasek, Barbetta nebo bratři Buschkeové z Německa.

MMČR 16.5.
Schneiderwind Zdeněk (CZ)
McDonald Rodney (NZ)
Rozenberg Sjoerd (NL)
Knappe Manfred (D)
Tebbe Jörg (D)
Mills Chris (GB)
Wolff Richard (CZ)
Hádek Michael (CZ)
Kadlec Karel (CZ)
Diener Michael (D)
Barbetta Francesco (ITA)
Ewitts Paul (GB)
Drofa Stephan (D)
Appleton Andrew (GB)
Klatovský Antonín (CZ)
Ondrašík Pavel (CZ)
Speight David (GB)
Tomany Roman (CZ)

Veteráni 4-ventily 15.5.
Ulrich Büschke

Bob Dolman

Kevin Howse
Peer Bakke
John Hartley
Wim de Haas
Mike Clarke
Bernd Schlip
Francesco Barbetta
Dave Hammond
Jan Hamers
Karel Kadlec
Jens Michaelis
John Freeman
Paul Evits
Anton Wannasek
Andreas Büschke
Hylke Dijkema
Yngvar Nilsen
Olaf Marsch
Rob Snow

Veteráni 2-ventily 15.5.
Franz Greisel
Kenny Blain
Bryan Pillow
Jürgen Jucknies
Mick Cooke
Gerry Smith
Geoff Urben
Tom Blackwood
Silvano Soattin
Jürgen Bruckner
Bill Haynes
Frank Yates
Svein Erik Geitsund
Knut Olsen
Roy Gomm
Brad Davis
Henk de Haas
Josef Goldbrunner
Kåre Heia
Christoph Eichhorn
Kevin Teager

Foto: Jiří Bayer