AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Článek obsahuje jubilejní 12 000. fotografii publikovanou magazínem speedwayA-Z
Plzeň – 25. května
Celkem sedm perfektních startů musel Václav Milík vystřihnout při druhém podniku juniorského šampionátu v Plzni. Rozjížďka s číslem devatenáct, v níž narazil na stejně úspěšného Jana Holuba a Michaela Hádka s jedním bodem méně, se totiž musela dvakrát opakovat. Nejprve kvůli zadřenému motoru upadl Pavol Pučko, při repete zase Jan Holub. I napotřetí se však pardubický borec dostal rychle dopředu. Dojel k metě před Michaelem Hádkem, jemuž díky svým patnácti bodům sebral průběžné vedení v šampionátu.
Výheň rozpalovaná slunečními paprsky
Dusno jako v peci provázelo juniory na cestě k druhému podniku jejich domácího šampionátu. Oproti původním přihláškám chyběl René Vidner. Na dálnici na Prahu mu vypověděly službu brzdy. Plochodrážní motocykl je sice nepotřebuje, avšak dodávka ano. Pardubickému závodníkovi tudíž nezbylo nic, než porouchanou dodávku nechat opravit v servisu.
V mezičase se v klubovně plzeňského klubu měnila podoba kvalifikace. Každý pořadatel má právo mít své závodníky ve startovní listině mistrovského závodu. Daniel Hádek, debutující v sedle pětistovky, se ještě ráno chystal, jak to všem svým soupeřům v kvalifikaci natře. A nyní, jako jediný Plzeňan, byl v hlavním závodě dříve, než si stačil vyložit svůj motocykl.
Se čtyřmi přítomnými účastníky nemělo smysl kvalifikační proces natahovat do podoby malého závodu. O všem rozhodla jedna jediná jízda. Stylem start – cíl v ní triumfoval Maďar Roland Benkö. Místa v hlavní šestnáctce si s přehledem vyjeli i Dominik Hinner a Michal Klein. Další Mšeňák Zdeněk Růžička měl být při své závodní premiéře jediným náhradníkem.
Jenže Jaroslav Hladký po návratu z tréninku objevil prasklou spodní vzpěru zadního dílu rámu. Druhý motocykl neměl a svářečku se v Plzni nepovedlo sehnat. Pražský závodník proto musel na svou účast rezignovat a Zdeněk Růžička se mohl těšit na pět rozjížděk.
Úvod mítinku byl prost jakýchkoliv nečekaných překvapení. Nejprve Michael Hádek odvedl Romana Čejku, vzápětí to samé provedl Jan Holub s Eduardem Krčmářem, jehož nedostala do čela ani série dalších nájezdů. Po operativní přestávce na kropení skončil první ostrý start Daniela Hádka v pásce. „Říkal jsem mu, co má dělat, když mu táhne spojka,“ rozčiloval se v depu jeho starší bratr, aby ovšem vzápětí vyrazil pro svou spojku LZ, která v dalším průběhu závodu skončila na stroji jeho sourozence.
Václav Milík mezitím mistrovsky sehrál roli suveréna, o níž nás měl dneska přesvědčit ještě bezpočtukrát. Dramatickou situaci přinesla čtvrtá jízda a to díky akrobatickému výkonu Michala Dudka, který se vřítil do prvního oblouku jako první před Pavlem Pučkem.
„Už jsem to viděl černě,“ komentoval svou freestylovou vložku v depu, oči ještě víc na vrch hlavy než při okukování děvčat nabízejících své služby na parkovišti u benzinové stanice v Rudné, kde slánský závodník čekal na klubové kolegy. „Dal jsem to na venek, jenže jsem se přetočil a padal. Chytil jsem kolej, ta mě narovnala rovnou do prken. Jak jsem je viděl, plácnul jsem sebou a ukočíroval to.“
Pavol Pučko na nic nečekal. Ve vidině přesvědčit Milana Špinku, že by svou představu o reprezentační pětici pro Rawicz mohl ještě modifikovat, převzal vedení. Avšak 
Michal Dudek si něco takové nenechal líbit a z první zatáčky druhého kola vyjel v čele. „Ve druhém kole jsem aspoň věděl, kudy na něj,“ chlubil se výhodou získanou z předchozího extempore.
Zato Pavol Pučko mohl jen litovat: „Škoda, měl jsem ho, ale jsem pomalej‘.“ A pustit se do experimentování s převody. Ve druhé sérii se mu nastavení ještě nepovedlo. Zatímco Eduard Krčmář neměl na čele žádnou společnost, on v první zatáčce podjel Daniela Hádka, s nímž sváděl boj až k šachovnicové vlajce.
Pták sežral hady
Druhá pětina stmelila triumvirát vedoucích závodníků. Rozjížďka s číslem šest se opakovala kvůli pádu Rolanda Benköa, který se na repete díval z depa jako diskvalifikovaný. Jeho pád ve svůj prospěch využil Michal Dudek, jenž restart využil ke svému vedení. Netrvalo ovšem přehnaně dlouho, protože ještě před úvodním nájezdem vrátil Jan Holub vše do stavu, jaký panoval před rozblikáním červených světel.
Vzápětí byl Michael Hádek v prvním nájezdu už o celou délku motocyklu dříve než Ondřej Veverka. Jeho otec Hynek ještě netušil, jak se zapotí. Pražský závodník totiž přijel do depa s prázdným zadním kolem, nicméně sladěný rodinný tandem vše zvládnul. A nakonec série Václav Milík absolutně ignoroval touhy Romana Čejky konečně se postavit na stupně vítězů české juniorky a se stylovou suverenitou inkasoval další trojici bodů.
Mistrovství republiky juniorů je na vzestupu nejen po stránce jezdeckého zájmu, ale také kvůli ambicím startujících dosáhnout co nejlepšího výsledku. Trojice neporažených držela pospolu už jen necelých deset minut po přestávce před devátou jízdou, ačkoliv se sama navzájem měla utkat až v samotném závěru.
Jan Holub vyhrál rozjížďku s číslem devět, aniž by se mu kdokoliv postavil do cesty. Václav Milík to měl vzápětí o něco složitější. Nejprve Eduard Krčmář skočil do pásky. „To nebyla spojka, odstartoval jsem dřív než páska,“ nehledal slánský borec žádné výmluvy. Poté se na zemi opět ocitnul Roland Benkö, jemuž lékař vzápětí zatrhnul další experimenty a nechal ho stát v depu. Teprve pak pardubický závodník mohl otevřít náruč dalšímu vítězství před Stanislavem Pouznarem.
V jedenácté jízdě ovšem vítězná kosa Michaela Hádka narazila na slánský kámen. „Zvěřinec,“ nesly hlasy u vjezdu na dráhu s ohledem na příjmení bratrů Hádkových, Michala Dudka a Zdeňka Holuba, jenž svedl rozpis dohromady. Michael Hádek si však ještě přisadil. „Hadi sežerou ptáky,“ vyhrožoval sebevědomě. Start z něho udělal úspěšného proroka.
Po vylétnutí pásky vystřelil kupředu Daniel Hádek před svým starším bráškou. Jenže Michal Dudek zboural chotíkovskou veštírnu dříve než mohla vůbec vzniknout. Už na protilehlé rovince byl mezi oběma sourozenci, aby ve druhé zatáčce tomu mladšímu sebral vedení.
„Od startu paráda, pak jsem si všimnul bráchy pode mnou a Dudlík tam vletěl,“ popisoval Michael Hádek, který až v nájezdu do třetího okruhu překonal svého bratra Daniela. Zato Michal Dudek neskrýval svou radost. „Prej‘, že hadi sežerou ptáky,“ smál se. „A nakonec jim pták ulít‘!“
Dvakrát přerušené rozuzlení
Zatímco se Michael Hádek smiřoval s bodovou ztrátou, řídlo i startovní pole. Rolanda Benkö už závod sledoval jen jako divák a po pádu ve dvanácté jízdě se k němu připojil také Ondřej Smetana. „Jsem polámanej‘ a třeští mi hlava,“ líčil svůj stav. Poslední obětí náročné dráhy se stal Stanislav Pouznar, jehož odvezl sanitka po šestnácté jízdě s bolestmi za krkem.
V rozjížďce s číslem třináct nedostál Michal Dudek své pověsti specialisty na Václava Milíka. Pardubičan na něho odstartoval a třetí triumf v řadě mu nesebral ani vzduch unikající z jeho zadní pneumatiky. Michael Hádek se udržel v pásmu ataku nejvyššího stupně vítězů, když v patnácté jízdě rychle zmizel Eduardu Krčmářovi. Čistý štít si vzápětí neušpinil Jan Holub, když přerušení kvůli pádu Stanislava Pouznara jeho vítězství pouze o pár minut oddálilo.
Roman Čejka se sice namlsal, když v rozjížďce s číslem dvanáct opakované kvůli pádu Ondřeje Smetany dvakrát odstartoval na Pavla Pučka, ale nyní jeho sny o pódiu opět narazily na tvrdou realitu. Po druhém startu se zpočátku držel Jana Holuba. V první zatáčce ale neuhlídal Daniela Hádka, který tak získal první velký skalp své právě odstartované kariéry.
Nevedlo se ani Pavlu Pučkovi. Po zmiňované porážce od Romana Čejky, útočil ve čtrnácté jízdě na Ondřeje Veverku tak vehementně, až se ve druhé zatáčce kočkoval s nafukovací bariérou. Krizový moment zvládl na jedničku, avšak Milan Špinka rezignoval na možnost mít v Rawiczi závodníka svého klubu a svěřil se magazínu speedwayA-Z se složením reprezentačního týmu.
Mítink však spěl ke svému vyvrcholení a autor nasazení startovních čísel si mohl gratulovat. Triumfy Zdeňka Holuba a Daniela Hádka v sedmnácté, resp. osmnácté jízdě dozajista potěšily ego začínajících závodníků, avšak na obsazení stupňů vítězů zásadní vliv neměly. O něm se rozhodovalo zejména v rozjížďce s číslem devatenáct, na jejíž rošt postupně najeli Václav Milík, Jan Holub, Michael Hádek a Pavol Pučko!
Po vylétnutí pásky nedal Václav Milík vůbec najevo, že by své dnešní počínání neměl dotáhnout do vítězného konce. Za jeho zády jel Michael Hádek, zatímco Jan Holub ve druhé zatáčce podjel Pavla Pučka. Pražský závodník se však na začátku třetího kola ocitnul na zemi. „Ve druhým kole zvadlo,“ vysvětloval. „Zabalil jsem to, ale motor se choval normálně. Pak se kousnul a šel jsem.“
Repete nabídlo ten samý obrázek. Václav Milík vpředu před Michaelem Hádkem. Jan Holub útočil, ale ve druhé zatáčce spadl. „Chytil jsem kolejku a dal to na venek,“ popisoval. „Od půlky zatáčky to bylo suchý, přetočil jsem se a už to nevyšlo.“ Teprve napotřetí dojela pozůstalá dvojka až k šachovnicové vlajce. Václav Milík opět vpředu, Michael Hádek za ním.
Pardubičan se mohl radovat z vítězství, ale do pořadí třináctibodového Michaela Hádka a dvanáctibodového Jana Holuba mohl promluvit ještě Michal Dudek s deseti body. Pakliže jsme výše filozofovali na téma překvapení, která dokážou junioři vyprodukovat, dvacátá jízda toho byla více než pádným důkazem.
Nejlépe odstartoval Eduard Krčmář, jehož ještě před prvním nájezdem minul Roman Čejka. Michal Dudek se ovšem ze třetí příčky za svými mladšími klubovými kolegy nepovznesl. „Neodstartoval jsem a vynechal to, mladý potřebujou body,“ zlehčoval výsledek, jenž ho místo na pódium poslal na páté místo.
Hlasy z depa
„Myslím, že paráda,“ komentoval Václav Milík své patnáctibodové maximum. „To se mi ještě nestalo, abych vyhrál sedm jízd. Jednadvacet bodů bych bral, ještě ale aby to bylo placený (smích). Dráha hlubší a rozbitá, to se mi líbí. Záleželo na startech, nepředjíždělo se. A starty se mi dařily, ani jeden jsem neprohrál. Výst tabulku je krásnej‘ pocit, kdyby to bylo takhle pořád, bude to paráda.“
„Bída, bída, bída,“ povzdechl si Michael Hádek, by ve svých rukou třímal pohár za druhé místo. „Až na dvě jízdy jsem vyhrál všechno. Jednoho ptáka jsme sežrali, druhýho ne. Od startu paráda, pak jsem si všimnul bráchy pode mnou a Dudlík tam vletěl. Teď s Milíčkem to byla taky moje chyba. Na každým startu jsem se málem převrátil. Venca je průběžně o bod přede mnou, doufám, že to neudrží. Tenhle výsledek se škrtat nebude. La Reole je na termín Mšena, takže jestli to bude jako loni, bude to pěkně v prdeli.“
„Poslední jízda byla dobrá,“ říkal Jan Holub sarkasticky. „Chytil jsem kolejku a dal to na venek. Od půlky zatáčky to bylo suchý, přetočil jsem se a už to nevyšlo. Ležel jsem a teď mě bolí to samý místo na zádech jako loni. Jsem rád, že to dopadlo aspoň tak, na tuhle dráhu štěstí nemám.“
„Šlo to, pořád v pohodě,“ popisoval věčně čtvrtý Roman Čejka. „Jen malej‘ problém. Ve třetí jízdě se ulomil šteft na spojce. Udělal jsem chybu, že mě pak v opakovačce porazil malej‘ Haďas. Příště si budu dávat větší pozor. Čtvrtý místo je dobrý. Sere mi to, bedna je pořád panna. Snad se tam konečně dostanu.“
„První jízdu jsem dělal akrobacie, zkoušel baletku, přetočil se, byl z toho vyjukanej‘ a začal přepadat na hák,“ vyprávěl Michal Dudek. „Kolej mě narovnala proti prknům, jak jsem je viděl před sebou, plácnul jsem a ukočíroval to. Haďas machroval, machroval, že hadi snědí ptáky a nakonec jim pták ulít‘ (smích). Mohla bejt‘ bedna. V poslední jízdě jsem neodstartoval, vynechal, protože mladý potřebujou body (smích).“
„To nebyla spojka, odstartoval jsem dřív než páska,“ smál se Eduard Krčmář při vzpomínce na své vyloučení v rozjížďce s číslem deset. „Ani moc nejsem spokojenej‘. V sobotu jsem přidřel (při Memoriálu Antonína Vildeho ve Slaném – pozn. redakce). Zatáhlo se to v cíli. Dneska v pohodě, ale mohlo to bejt‘ lepší.“
„Nevím, co bych řek‘,“ krčil Pavol Pučko rameny. „Převody se na to podepsaly stoprocentně. Každou jízdu jsem jel jinej‘ převod a vůbec nevěděl, co tam dát. Starty hrůza, rovinky hrůza a zatáčky ještě horší. V poslední jízdě to ve druhým kole zvadlo. Zabalil jsem to, ale motor se choval normálně. Pak se kousnul a šel jsem.“
„Na první závod dobrý,“ svěřoval se Daniel Hádek. „Zezačátku jsem byl nasranej‘. Pak jsme dali bráškova Zubra (spojka LZ – pozn. redakce) a dobrý. Kdybych to neposral, moh‘ jsem vyhrát i v šestnáctý jízdě. Odved‘ jsem Čejena. Dobrej‘ začátek, mohlo by takovejch‘ závodů bejt víc.“
Kvalifikace:
| 1. Roland Benkö (H), 2. Dominik Hinner (Paha), 3. Michal Klein (Mšeno), 4. Zdeněk Růžička (Mšeno) |
Poznámka: z původně přihlášených účastníků kvalifikace nepřijel René Vidner a Daniel Hádek byl nasazen přímo do hlavního závodu jako zástupce pořádajícího klubu.
Hlavní závod:
| 1. Václav Milík, Pardubice |
3 3 3 3 3 |
15 |
| 2. Michael Hádek, Mšeno |
3 3 2 3 2 |
13 |
| 3. Jan Holub, Mšeno |
3 3 3 3 X |
12 |
| 4. Roman Čejka, Slaný |
2 2 3 1 3 |
11 |
| 5. Michal Dudek, Slaný |
3 2 3 2 1 |
11 |
| 6. Ondřej Veverka, Praha |
2 2 2 3 0 |
9 |
| 7. Eduard Krčmář, Slaný |
2 3 T 2 2 |
9 |
| 8. Pavol Pučko, Praha |
2 2 2 2 X |
8 |
| 9. Daniel Hádek, Plzeň |
T 1 1 2 3 |
7 |
| 10. Dominik Hinner, Praha |
1 1 1 1 2 |
6 |
| 11. Zdeněk Holub, Praha |
1 0 0 1 3 |
5 |
| 12. Stanislav Pouznar, Mšeno |
0 1 2 X – |
3 |
| 13. Michal Klein, Mšeno |
0 0 1 1 1 |
3 |
| 14. Zdeněk Růžička, Mšeno (res) |
0 0 0 0 2 |
2 |
| 15. Roland Benkö, H |
1 X X – – |
1 |
| 16. Ondřej Smetana, Praha |
1 E X – – |
1 |
Poznámka: Jaroslav Hladký odstoupil ze závodu kvůli prasklému zadnímu dílu rámu.
Průběžné pořadí seriálu:
| |
SLA |
PLZ |
TOT |
| |
23.4. |
25.5. |
|
| 1. Václav Milík, Pardubice |
13 |
15 |
28 |
| 2. Michael Hádek, Mšeno |
14 |
13 |
27 |
| 3. Jan Holub, Mšeno |
13 |
12 |
25 |
| 4. Michal Dudek, Slaný |
10 |
11 |
21 |
| 5. Pavol Pučko, Praha |
13 |
8 |
21 |
| 6. Roman Čejka, Slaný |
8 |
11 |
19 |
| 7. Eduard Krčmář, Slaný |
10 |
9 |
19 |
| 8. Ondřej Veverka, Praha |
8 |
9 |
17 |
| 9. Zdeněk Holub, Praha |
6 |
5 |
11 |
| 10. Dominik Hinner, Praha |
2 |
6 |
8 |
| 11. Daniel Hádek, Plzeň |
– |
7 |
7 |
| 12. Zdeněk Vrba, Praha |
7 |
– |
7 |
| 13. Stanislav Pouznar, Mšeno |
3 |
3 |
6 |
| 14. Roland Benkö, H |
4 |
1 |
5 |
| 15. Ondřej Smetana, Praha |
4 |
1 |
5 |
| 16. Michal Klein, Mšeno |
0 |
3 |
3 |
| 17. Jaroslav Hladký, Praha |
3 |
DNR |
3 |
| 18. Zdeněk Růžička, Mšeno |
– |
2 |
2 |
| 19. René Vidner, Pardubice |
2 |
– |
2 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
