Archiv pro rubriku: MČR

MČR 1. liga

Nejvyšší stupeň pódia si pro sebe nárokovali domácí Mšeňáci

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 1. května
Dle některých filozofií není život nic jiného než nepřetržitá řada průšvihů nepravidelně po sobě jdoucích. Trénink netrval ani pár minut, když v první zatáčce upadl Steven Mauer. Pražská posila si obnovila předchozí zranění ruky a pořadatelská parta musela měnit propíchnuté pole nafukovací bariéry. Stejná práce je čekala ještě jednou po pádu Martina Málka a Michala Dudka v rozjížďce s číslem jedenáct. Mítink nabral zdržení i dohady ohledně nového pravidla zakazující manažerovi kontrovat žolíkovi protivníka svou taktickou rezervou v desáté jízdě. A záhy se čekalo na rychlou ambulanci z Mělníka, jelikož se Michalu Dudkovi po návratu z repete nešastné rozjížďky s číslem jedenáct začalo obtížně dýchat. Na její palubě se nakonec svezl i Martin Málek, by na základě svých předchozích zkušeností s tímto zdravotnickým zařízením plánoval jen rentgen svého ramene, na něž si naříkal. Takřka čtyřhodinovému závodu prakticky od samého počátku udávalo tempo Mšeno, boj zbývajících třech celků došel svého rozuzlení v samotném závěru a lví podíl na řešení měl excelentně jedoucí Ondřej Smetana. Memoriál Emila Sovy se nakonec skládal jen z pětičlenné finálové jízdy a už popáté v řadě jej vyhrál Filip Šitera.

Nad Mšenem se blýská
Oproti původně nahlášeným sestavám chyběl Richard Geyer, který si zlomil klíční kost, takže barvy Míšně při jejím vstupu do české první ligy bránil z německých závodníků pouze Ronny Weis. Jeho nevlastního syna v březolupské části depa zastoupil Patrik Mikel. O primát použití hosta z celku s volným losem se postaralo Mšeno.

„Chystal jsem se včera ve Slaným na trénink,“ vyprávěl Michal Dudek, kterak se seběhlo, že na startovním čísle dvě zastoupil Zdeňka Růžičku. „Zazvonil telefon, neznámý čísla nerad zvedám, ale byla to nabídka, jestli nechci jet za Mšeno.

Trénink přerušil pád Stevena Mauera. Propíchnutá bariéra dala pořadatelům najevo, že je čeká práce navíc, zatímco Němec s bolestivou grimasou se držící své již zatejpované ruky vysílal Tomáši Topinkovi jasné signály, že pražská Markéta pojede dnes bez náhradníka. Zbývající borci se k tréninkovým kolům dostali těsně před čtvrt na tři.

Kromě závodníků testující dráhu poutala pozornost všech přítomných obloha. Vítr po ní honil tmavomodré bouřkové a Pardubičané mířící na ovál k tréninku jako poslední deset minut před půl třetí si museli připadat jako v prádelně. O chvilku později závodníkům na nástupu zaduněl hrom a ani blesky nezůstaly pozadu.

Více důvodů ke spěchu snad nebylo třeba ani hledat. Aby byl mítink uznán jako právoplatný, musí se uskutečnit alespoň jeho polovina. V rozjížďce s číslem jedna nejlépe odstartoval Michal Škurla. Jan Holub však vedl ještě před nájezdem do první zatáčky a v čele vydržel plných pět kol.

Startmaršál totiž omylem závodníky odmával šachovnicovou vlajkou, až když se k němu blížili popáté. Kamenem úrazu se stala skutečnost, že právě v oné nešastné prodloužené se Patrik Mikel dostal k jednomu bodu na úkor René Vidnera. Nicméně tato záležitost čeká na verdikt VV SPD.

Druhou jízdu opanoval Ondřej Smetana. Průjezd první zatáčkou byl vskutku divoký, Michal Klein se nekompromisně dostal po spodní straně na druhé místo. Martin Málek jej předčil až v nájezdu do druhého kola. To už byl Hynek Štichauer na trávníku a okázale kroutil hlavou. Zatím vedla Praha, avšak od začínajícího Lukáše Ševčíka se v rozjížďce s číslem tři dalo očekávat především sbírání zkušeností.

Michal Dudek excelentním způsobem vrátil Mšeno do čela, když hned na úvod změřil nejen pražského juniora, ale také Ronnyho Weise a Jaroslava Petráka. A Filip Šitera hned vzápětí začala dokazovat, že jeho prohlášení před závodem o plánu jenom vítězit rozhodně nebyly jenom produktem velké huby. Čtvrtou jízdu opanoval od startu až do cíle, aniž by Martinu Gavendovi dopřál jedinou příležitost k útoku.

S mšenskými esy byl v počátečních fázích závodu schopný sehrát vyrovnanou partii pouze Ondřej Smetana. Pádný důkaz podal v rozjížďce s číslem pět. Jan Holub v nájezdu do první zatáčky stihnul pouze Ronnyho Weise, avšak vedoucího Pražana neohrozil. Michal Škurla hned vzápětí objel Martina Gavendu. Michal Klein za sebou nechal Jaroslava Petráka, čímž udržel mšenskou převahu nad Prahou na dvoubodové úrovni.

„Jsou tam díry a koleje,“ vyprávěl Jaroslav Petrák o stavu dráhy. „V druhý zatáčce se to trhá až na podklad. A lajna po startu je hrozná.“ Mezitím se v rozjížďce s číslem sedm dostal do vedení Hynek Štichauer, jenže už v prvním nájezdu před ním byl Michal Dudek. Dva body za druhé místo přitom zdvojnásobily pardubický zisk.

Nešastná kolize přináší další zpoždění
Pardubičané za těchto okolností nemohli odpovědět, než povoláním náhradníka Tomáše Suchánka, který se z pozice náhradníka na prvních sedm rozjížděk jen díval. Nyní zastoupil René Vidnera, ovšem místo prázdného mšenského čísla jedna zamířil na start rezervista Filip ŠItera. A právě on měl po vylétnutí pásky vrch.

Tomáš Suchánek se na něho tlačil z levé strany v nájezdu do druhé zatáčky, avšak Mšeňák byl středem rychlejší. Oblouk u depa však přesto jejich duel rozhodl. Ve třetím okruhu tady upadl Lukáš Ševčík. Sudí byl zřejmě soustředěný na dění vpředu. Naštěstí Lubomír Vozár přes mantinel zburcoval praporkáře, kteří začali mávat a skvěle vyřešili nebezpečnou situaci ještě před rozsvícením červených světel.

Ze zastavení rozjížďky s číslem osm profitoval Martin Málek, který prve duel vedoucích mužů jen sledoval. Nyní vypálil dopředu, a když se na něj Filip Šitera ve druhé zatáčce sápal zvenčí, dočkal se jenom spršky nepříjemné cejchy. „Bylo to těžký, už jsem to nemoh‘ tahat po tom venku,“ vysvětloval mšenský závodníka.

Tomáš Suchánek při repete byl jen tím třetím do party. „Dvojka byla suchá a kamenitá,“ vysvětloval. „Nebylo to nakropený. Promydlilo to a ještě se mi změnila vůle na spojce.“ Na obloze stále čas od času blesk střídal hrom a ke všemu se k zemi spustily i dešové kapky. Mítink se však přehoupnul přes potřebnou polovinu, navíc srážková intenzita jej nemohla nikterak ohrozit.

V rozjížďce s číslem devět se konečně prosadil Martin Gavenda. Tři body se náramně hodily do březolupského krámku. Spolu s předchozími třemi od Martina Málka daly prozatím dohromady sedmnáct. Jan Holub po startu zaostal, ale nejprve v úvodním výjezdu podjel Hynka Štichauera a pak v nájezdu do druhé zatáčky vyřešil i Michala Škurlu. Mšeno mělo tím pádem dvacet bodů, Praha dvanáct a Pardubice pět.

Do rozjížďky s číslem deset proto Tomáš Suchánek vyrazil coby žolík. Jenže Ondřej Smetana dorazil k roštu v roli taktické rezervy místo Filipa Hájka a letošní řády kontrování strategickými tahy manažerům výslovně zakazují. „Já tam Smetáka nedal na Suchoše, ale protože se mi tam hodí,“ hájil se Tomáš Topinka, sotva čtveřice borců zmizela v depu. „A dával jsem ho tam dřív.“

Problém nebyl na místě vyřešen, stejní závodníci se vrátili zase zpátky na rošt a VV SPD má opět další podnět k přemýšlení. A možná i vzpomínání, že funkce předsedy jury byla v devadesátých letech ustavena, aby dbal na sportovní stránku, jelikož sudí dokázal řídit závod, ale o potřebě vypsat rozjezd o určení pořadí v seriálu nemusel mít ani ponětí. Nyní se zdá, že sloučení předsedy jury a rozhodčího do jedné osoby nemusí být to pravé ořechové.

Do desáté jízdy nejlépe odstartoval Tomáš Suchánek, avšak Ondřej Smetana se kolem něj přehnal v první zatáčce jako expres. Bojovalo se i vzadu, Michal Klein za sebe ve druhém oblouku odsunul Ronnyho Weise.

Předchozí tahanice o výklad řádů se staly malichernými, když vedoucí Martin Málek přišel o vedení v rozjížďce s číslem jedenáct díky pádu v první zatáčce. Michal Dudek už nestačil kolizi zabránit. „Nakopla mě díra,“ vyprávěl Martin Málek, co se v onen osudný okamžik seběhlo. „Strčilo mě to dopředu. Složil jsem to, ale problém byl, že Michal do mě poslal motorku.“

Mšenský král zůstal na trůně
Oba borci se vrátili do depa po svých. Organizátoři vyměnili další sadu nafukovacích mantinelů. A Michal Škurla při repete odvedl Michala Dudka. Jemu se však udělalo špatně, bolest v hrudníku mu znesnadňovala dýchání a lékař sanitky se rozhodl přivolat rychlou ambulanci z mělnické nemocnice. Do ní po jistém váhání při vzpomínce, kterak mu před lety místní lékaři nepřišli na zlomené obratle, nastoupil i Martin Málek. Trápily jej bolesti v rameni, nicméně vyšetření naštěstí neprokázalo frakturu.

Krátce před půl pátou se Filip Šitera vrátil do depa jako vítěz rozjížďky s číslem dvanáct, v níž v duelu o pomyslného krále mšenské dráhy odvedl Ondřeje Smetanu. Znovu začalo pršet, avšak ani tentokrát voda neznamenala větší hrozbu pro mítink, v němž Mšeno jasně kráčelo za triumfem.

Tomáš Suchánek sice vyhrál čtrnáctou jízdu před Michalem Kleinem a stejný husarský kousek se vzápětí povedl i Martinu Gavendovi, který předvídal útok Jana Holuba vnějškem poslední zatáčky, avšak dokázal se ubránit. Ovšem mšenský propad na druhé místo konečného pořadí už byl prakticky nemožný, by do rozjížďky s číslem patnáct nemohl místo Michala Dudka nastoupit nikdo.

Tomáš Suchánek se v ní stal teprve druhým mužem dne, který se dokázal pochlubit skalpem Ondřeje Smetany. Pražan zaostal na startu, stihnul v úvodním nájezdu objet Martina Gavendu, avšak Praha už mohla na útok na vítězné Mšeno zapomenout.

Místo toho musela čelit Březolupům, které se dotáhly na stejnou úroveň, a Pardubicím přiblíživším se na rozdíl čtyř bodů. Boj o stříbro zůstával strhující až do konce. Michal Škurla nedokázal v rozjížďce s číslem šestnáct víc než zařadit se za Tomáše Suchánka a Filipa Šiteru, jenž i tentokrát odstartoval s účinností jednoho z blesků, které ještě před nedávnem křižovaly mšenskou oblohu.

Osud pražského družstva ve finálové jízdě zůstával v rukou Ondřeje Smetany. Po startu byl první, avšak v první zatáčce přiletěl zprava Filip Šitera. Vystřídal jej ovšem jen na chvíli. Ondřej Smetana se záhy vrátil a všem nájezdům místní jedničky odolal až do cíle. Martin Gavenda dojel bez bodu, ale protože byl Tomáš Suchánek jen před ním, mohly se Březolupy chystat na cestu na nejnižší stupínek pódia.

První ligou mšenský prvomájový program nekončil. S ohledem na pokročilou dobu a úbytek závodníků se patnáctý ročník Memoriálu Emila Sovy smrsknul na jedinou finálovou jízdu s pěti účastníky. Tady Filip Šitera nezaváhal a stylem start – cíl si připsal si další vítězství, sedmé celkem a páté v řadě. Jan Holub skončil druhý, by jej na chvíli ve druhé zatáčce vystřídal Ondřej Smetana.

Hlasy z depa
„Dobrý,“ komentoval závod Filip Šitera. „Škoda tý jízdy, jak se to zastavilo. Bylo to těžký, už jsem to nemoh‘ tahat po venku. Jsem spokojenej‘. Dráha se mi líbila, bude ještě lepší. Nebyla velká zima, tak si to nesedlo. Trénovali jsme tady jen dva nebo tři, takže se to neotočilo. Jinak super, spokojenost, snad budou Martin a Michal v pořádku.“

„Zajímavý,“ odpovídal Jan Holub, jaké to dnes bylo. „Čekal jsem hlubší dráhu, tak jsem se s tím pasoval. Nešlo mi startovat, až teď to finále. Jinak dobrý, svez‘ jsem se a vyhráli jsme. Jen tak dál, aby to bylo ještě trošku lepší.“

„Radost,“ reagoval Ondřej Smetana na otázku, jaké pocity právě prožívá. „Mám z toho radost. Problém byl Tomáš a Filip, ale každýho jsem jednou porazil. Dokázal jsem si, že na ně mám a snad budou všechny závody takovýhle. Vyladili jsme motor, jelo se mi krásně, dráha byla tahavá, ale dá se říct, že jsem to využíval.“

„Špatný,“ vraštil čelo Michal Škurla. „Nemoh‘ jsem celej‘ den odstartovat. A nešlo mi doladit motorku.“

„Myslel jsem, že vyhrajeme, ale nakonec nám chybělo třináct bodů,“ uvědomoval si Martin Gavenda. „Poztráceli jsme je na dráze, byla hodně těžká. Pak ještě odpadl Martin. Táhli jsme to vesměs dva, chyběl nám ještě jeden nám podobný.“

„Na hovno,“ stručně a výstižně zhodnotili závod Tomáš Suchánek. „Dráha mi moc neseděla. Spíš mě zajímá, až tady pojedou junioři, kolik jich v půlce závodu zbude. Měl jsem špatnej‘ začátek, štefty ve spojce, prokluzovalo to. Pak jsem skočil na druhou motorku a šlo to jinam. Ale stejně na prd, byli jsme poslední.“

„Nic si z toho nedělám,“ zachovával Hynek Štichauer stoický klid nad svým čtyřbodovým ziskem. „Od dvacátýho dubna jsem na tom seděl poprvý včera. Chodil jsem o berlích, nemoh‘ cvičit. Přes noc mi otekla noha a byl jsem vyčichlej‘. Nechci nadávat na dráhu, pro každýho je stejná, ale pro závodníka po zranění nebo juniora, je nesjízdná. Má super poloměry, lidi na tom dělaj, nevím, kde je problém. My v Pardubicích ho máme taky, nebyla zima a nespojilo se nám to. Ale tady jsou ty díry ukrutný. Jsem nasranej‘, že jsme poslední, ale taky jsem moh‘ jet domů sanitkou. Takhle jedu s mechanikem a v sobotu jsou další závody.“

1. Grepl PDK Mšeno     35
st.č.1 – neobsazeno      
Michal Dudek, Slaný 3 3 2 –   8
Michal Klein 1 1 1 2   5
Jan Holub 3 2 2 2   9
Filip Šitera 3 2 3 3 2 11
 
2. AK Markéta Praha     26
Michal Škurla 2 3 1 3 1   10
Ondřej Smetana 3 3 3 2 2 3 16
Filip Hájek 0 0 – 0   0
Lukáš Ševčík 0 X – 0   0
Steven Mauer, D     DNR
 
3. AK Březolupy     22
Ronny Weis, D 2 1 0 R   3
Martin Gavenda 2 2 3 3 1 0 11
Martin Málek 2 3 X –   5
Patrik Mikel 1 1 0 1   3
st.č.19 – neobsazeno      
 
4. ZP Pardubice     21
Hynek Štichauer R 2 R 2   4
René Vidner 0 – – –   0
Jaroslav Petrák 1 0 1 1   3
Josef Novák 1 0 1 –   2
Tomáš Suchánek 1 4* 3 3 1 12

Poznámka: Steven Mauer odstoupil po tréninkovém pádu

Aktuální prvoligová tabulka:

  malé body velké body
1. Mšeno 35 4
2. Praha 26 3
3. Březolupy 22 2
4. Pardubice 21 1

15. Memoriál Emila Sovy:

1. Filip Šitera, Mšeno
2. Jan Holub, Mšeno
3. Ondřej Smetana, Praha
4. Michal Škurla, Praha
5. Martin Gavenda, Březolupy

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Miroslav Horáček

MČR 1. liga

Prvomájové odpoledne bude moudřejší zimních spekulací

Autobiografie Miloslava Čmejly Od řidítek k mikrofonu v přímém prodeji na stadiónu

Mšeno – 1. května
Snad ještě žádný jiný ročník české první ligy nebyl doprovázen tak velkými očekáváními jako ten letošní. O nižší divizi se vesměs mluvilo pozitivně již v předchozích dvou letech zejména v souvislosti se starty borců, jimiž by spíše slušel přídomek extraligoví. Tento trend pokračuje letos, navíc se vrací AK Slaný a upravená pravidla zabraňují manažerům uplatňovat strategii týmů připomínajících svými děrami ementálský sýr. Každopádně dnes odpoledne budeme moudřejší, protože první liga startuje ve Mšeně.

Česká plochodrážní ročenka 2014 a další plochodrážní suvenýry v prodeji v nezaměnitelném stánku DIGI FOTO Rudná

Vedle jadranské ligy je pro domácí Mšeno prioritou právě první liga. Dnes bude mít Petr Vandírek k dispozici Filipa Šiteru a Jana Holuba. Obě esa ošlehaná boji předcházejících dnů doplní Michal Klein, jenž se po svém plzeňském pádu vrátil již včera v Pardubicích, a Zdeněk Růžička.

Zdeněk Holub se včera po svítkovském depu pohyboval již jen s lehkou ortézou místo sádry, avšak jeho comeback nebude rozhodně záležitostí nejbližších hodin. Josef Franc vyrazil na pouák do Murecku, proto se Tomáš Topinka musel poohlédnout po zahraniční posile.

Vzhledem k možnosti nasadit borce s německou licencí padla jeho volba na Stevena Mauera. Ten však již několikrát na české závody nedorazil, což naposledy ukázal minulý měsíc při startu české juniorky ve Slaném.

Pražskou vestu jinak obléknou jen samí junioři. Michal Škurla a Ondřej Smetana, mimochodem velký vyznavač mšenské dráhy, mají ledacos za sebou. Filip Hájek a Lukáš Ševčík, který s pětistovkou poprvé závodil minulý víkend při přeboru v Plzni, budou zkušenosti ještě sbírat.

Žarnovicu na místě březolupského koaličního partnera vystřídala německá Míšeň. Sestava Jaroslava Gavendy tuto skutečnost plně respektuje. Ve svých boxech bude mít Martina Málka, svého syna Martina, Ronnyho Weise a Richarda Geyera.

Jaroslav Petrák dnes projde premiérou na postu pardubického jezdícího kouče. Spolu s ním k nástupu přijdou Hynek Štichauer, Tomáš Suchánek, René Vidner a Josef Novák.

Novinky v prvoligových pravidlech:
V každém závodě budou startovat čtyři týmy, pátý bude mít volný los. Soutěž je vyhrazena držitelům licencí AČR a DMSB. V každém týmu musí startovat minimálně čtyři závodníci a jedním z nich musí být junior v základní části sestavy. V případě zranění svého kmenového jezdce může manažer sáhnout po hostu z týmu celku, který má v daném závodě volný los. Každé družstvo bude mít dva TOP jezdce, kteří budou moci nahrazovat výhradně TOP jezdce z ostatních týmů.

Formát mítinku zůstává nezměněn, novinkou je ovšem, že v rozjížďce s číslem sedmnáct budou startovat nejlepší jezdci všech týmů na základě výběru manažera. Odpadá rozjezd o umístění v závodě, jelikož v případě bodové rovnosti bude za bernou minci uplatněn výsledek sedmnácté jízdy.

Vzhledem k volným losům nemůže být ani pomyšlení na rozjezd v případě rovnosti v závěrečném pořadí. Standardní kritéria jsou doplněna o větší počet lepších umístění a konečně i lepší umístění v posledním závodě, ve kterém se týmy, jichž se rovnost týká, střetly.

Startovní listina:

Grepl PDK Mšeno: 1 neobsazeno, 2 Zdeněk Růžička, 3 Michal Klein, 4 Jan Holub, 17 Filip Šitera
AK Markéta Praha: 5 Michal Škurla, 6 Ondřej Smetana, 7 Filip Hájek, 8 Lukáš Ševčík, 18 Steven Mauer (D)
AK Březolupy: 9 Ronny Weis (D), 10 Martin Gavenda, 11 Martin Málek, 12 Richard Geyer (D), 19 neobsazeno
ZP Pardubice: 13 Hynek Štichauer, 14 René Vidner, 15 Jaroslav Petrák, 16 Josef Novák, 20 Tomáš Suchánek
AK Slaný: volný los

Foto: Wojta Zavřel

MČR tříčlenných družstev

Filip Šitera byl rychlejší než unikající vzduch z pneumatiky Jana Holuba

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Plzeň – 25. dubna
Sluníčko ozářilo první dějství přeboru republiky jednotlivců na plzeňských Borech, k němuž nakonec dorazilo jen dvanáct borců. Karla Kadlece sklátily horečky, chyběl i Václav Milík. Naneštěstí však mítink rámoval poměrně velký počet pádů. Radim Chod chodil s levou rukou na pásce a Michala Kleina po děsivém nárazu do ohrazení v rozjížďce s číslem šest odvezla rychlá ambulance na vyšetření do nemocnice. Ke dvanácté jízdě nemohl přijet vůbec nikdo a stejný osud potkal i finále C, v němž by se na startovním roštu objevil pouze Filip Hájek. Úlohy favorita se zhostil Jan Holub. Dvakrát porazil Ondřeje Smetanu a nakonec jako jediný připravil o body i Filipa Šiteru. Mšenský borec však ve finále A skvěle odstartoval a triumf mu už nikdo nedokázal sebrat ani útočící Michal Škurla. Jan Holub od někdy od druhého okruhu řešil unikající vzduch ze své zadní pneumatiky, avšak třetí příčku o chloupek uhájil před dotírajícím Ondřejem Smetanou. Doprovodné mistrovské klání stopětadvacítek ovládl Marcel Studzinski.

Rozšiřující se díry ve startovní listině stojí za přehršlí statistických zajímavostí
Sluníčko se opíralo do borského depa vší svojí silou a jeho teplo dávalo zapomenout na předcházející deštivé dny. Přebor možná nebyl na první pohled tak lukrativní jako úterní extraliga a to tím spíše, chyběli-li na základě výše zmíněných okolností dva závodníci ze čtrnáctičlenného startovního pole. Nicméně přebor je v českém kalendáři od toho, aby senioři výkonnostního středu dostali víc příležitostí. A to i u borců, u nichž bychom takový problém nečekali.

Za příklad by mohl posloužit Jan Holub, jenž dnes naskočil do prvního podniku letošní sezóny a to rovnou rozjížďkou s číslem jedna. Už v jejích prvních metrech se mohl chlubit bratru pětimetrovým náskokem na Ondřeje Smetanu, Petra Babičku a Michala Kleina. V páté jízdě své velké sólo zopakoval a za svým výfukem přitom nechal Petra Babičku a Lukáše Ševčíka, jenž se poprvé postavil na startovní rošt s pětistovkou.

Vítěznou trasou směřoval rovněž Michal Škurla. K rozjížďce s číslem dvě vzhlížel počátku s respektem, protože v ní měl narazit na Václava Milíka, ale po jeho absenci a útoku chřipkové viru na Karla Kadlece, měl posléze za společníka pouze Patrika Mikela. A nechybělo mnoho, aby nakonec čtyři kola kroužil úplně sám.

Březolupský mladík se totiž vrátil do svého depa nechat si od otce Františka seřídit spojku, přičemž vteřiny dvouminutového limitu utíkaly jako zběsilé. Stejně briskně se v plném tempu přihnal k pásce i Patrik Mikel, aby se mu odměnou staly dva body.

Druhý triumf Michala Škurly v rozjížďce s číslem šest byl stejně suverénní, avšak pražský borec se na něj nadřel o poznání více. Nejprve se opakovalo kvůli pádu Radima Choda, jenž sváděl duel s Michalem Kleinem o druhou příčku. Při repete vletěl Mšeňák plnou rychlostí do nafukovací bariéry v první zatáčce druhého kola.

Po děsivém pádu zůstal ležet pod vzduchovými vaky. Do depa se vrátil v sanitce, když mu vyprostili ruku zaklíněnou mezi blatníkem a zadním kolem. Záhy pro něho dorazila rychlá ambulance, která ho odvezla do plzeňské nemocnice. Michal Klein v ní strávil noc, avšak incident přestál bez vážnější újmy.

Mítink však přišel i o další účastníky. René Vidner už nenastoupil do repete rozjížďky s číslem čtyři. „Bolí mě ruka,“ vysvětlil. Dalším na řadě byl bohužel Radim Chod v kuriózní deváté jízdě. V ní si Petr Babička zapomněl plechovou botu, avšak za asistence Eduarda Krčmáře v úloze mechanika stihnul časový limit včas.

Vzápětí se ujal vedení, avšak v první zatáčce závěrečného kola upadl. Opakovačku vedl Radim Chod, aby se také on shodou okolností rovněž v předposledním oblouku ocitl na zemi. S pochroumanou levou rukou musel nakonec na další pokračování zapomenout. Vítězství nakonec spadlo do klína Lukáše Ševčíka, který absolvoval třetí ostrou jízdu s půllitrem vůbec. A aby statistických zajímavostí nebylo málo, rozjížďka s číslem čtrnáct se neuskutečnila vůbec. Na jejím roštu měli totiž stanout Michal Klein, Radim Chod, Václav Milík a Karel Kadlec.

Filip Šitera vrací předchozí porážku
Ale zpátky k boji o stupně vítězů. Když pořadatelé upravovali dráhu podruhé, nemohl se Filip Šitera rovnat neporaženým Janu Holubovi a Michalu Škurlovi jen, protože se k pásce postavil prozatím jen jednou. Rozjížďku s číslem tři suverénně vyhrál, když za jeho zády Radim Chod připravil o dva body René Vidnera.

Když se mšenský borec dostal v desáté jízdě opět do akce, oba vedoucí muži měli na svých pažbách o další zářez navíc. Jan Holub si v rozjížďce s číslem sedm dnes už podruhé poradil s Ondřejem Smetanou, přičemž opět profitoval z povedeného startu. Michal Škurla si hned vzápětí střihnul roli suveréna na úkor Patrika Mikela. Ani Filip Šitera však nehodlal zůstat v hamonění trojek pozadu a v rozjížďce s číslem deset se postaral o praktickou lekci plochodrážního řemesla pro Josefa Nováka a Filipa Hájka.

Jan Holub po přestávce byl ovšem soupeřem z jiné kategorie. Jakoby po rozsvícení zeleného světla stisknul tlačítko forsáže. Rázem se ocitl vpředu a Filipu Šiterovi nezbylo než útočit. Šlo mu to dokonale, jenže se musel smiřovat s první porážkou.

Dvanáctá jízda odpadla z výše nastíněných důvodů a v té třinácté si Ondřej Smetana připsal vítězství před Petrem Babičkou, čímž stejně jako Jan Holub potvrdil svou příslušnost do finále A. vzápětí Filip Šitera jako vůbec první změřil Michala Škurlu, nicméně také oni věděli, že se na ovále potkají ještě jednou při souboji čtyř nejlepších.

Finále C odpadlo, jelikož nemělo cenu hnát na start osamoceného Filipa Hájka. V béčku dal Petr Babička úspěšný punc svému comebacku. Cílem se prohnal před Josefem Novákem, Patrikem Mikelem a Lukášem Ševčíkem.

Filip Šitera se dnes musel sklánět pouze před Janem Holubem, avšak ve finále A kul revanšistické pikle. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu. A kdyby se v prvním výjezdu ohlédl, spatřil by za sebou Michala Škurlu, který vnějškem první zatáčky předčil Jana Holuba.

„Promydlil jsem to, pak jsem to dohnal po venku, ale Filipa jsem už nestih‘,“ líčil pražský junior. Přitom se však musel bránit Janu Holubovi, proti němuž se postavila vlastní technika. „Ve druhým kole mi ušlo kolo,“ líčil. Přesto se hnal dál dopředu a dokázal třetí místo uhájit před dotírajícím Ondřejem Smetanou. Být však meta o dva metry dále, kdo ví…

Marcel Studzinski úřaduje na borské dráze
Nejenže stopětadvacítky na klasické dráze netáhnou diváky, ale rovněž samotní závodníci preferují miniovály. Úvodní podnik klasického šampionátu splnil nachlup podmínku účasti minimálně pěti borců uloženou řády. Ovšem jeden z nich byl Polák a druhý Roman Mády, který naopak běžné dráhy upřednostňuje před těmi malými.

Šampionát rozehrál nejlépe Adam Fencl v rozjížďce s číslem jedna, kdy vyjel jako první na její protilehlou rovinku. Kryštof Rybář nakonec v nájezdu do poslední zatáčky ztratil druhé místo ve prospěch útočícího Romana Mádyho. Divišovský závodník v té chvíli nemohl ještě tušit, že jde o první, avšak i poslední bod dnešního odpoledne.

Ve druhé jízdě sice pekelně rychle odstartoval, ale již po průjezdu úvodní zatáčkou byl nucen se dívat na záda Marcela Studzinskeho. Ani Petr Chlupáč, ani Adam Fencl mu rovněž nedopřáli příliš klidu. Ve druhém kole šel přes něj Pražan, v nájezdu do třetího okruhu i Chabařovičan.

Polák úřadoval i nadále, zatímco pořadí českých závodníků se bylo stálé asi jako láska prodejné ženy. Petr Chlupáč se těšil vedení ve třetí jízdě jen chvíli, než jej v úvodním oblouku minuli Adam Fencl a Marcel Studzinski. Ten si pojistil další triumf ve druhém okruhu, kdy v zatáčce u depa Chabařovičana podjel.

Obdobně se vyvíjela i rozjížďka s číslem čtyři. S jediným rozdílem, že Marcel Studzinski ve druhé zatáčce podjel Adama Fencla už v úvodním kole. V té chvíli už měl s devíti body a jízdou k dobru jasný největší pohár, protože chabařovický závodník skončil své dnešní účinkování s osmi. Ani jemu však už nikdo nemohl odpárat konečné druhé místo.

Nejnižší stupínek pódia však zůstával volný i před závěrečnou jízdou. Petr Chlupáč měl stejně jako Roman Mády tři body, Kryštof Rybář s výjimkou úvodní jedničky už neskóroval. Marcel Studzinski nezaváhal ani napočtvrté. Tentokrát vyhrál stylem start – cíl, zatímco Roman Mády za sebou nechal oba své krajany, takže z pódia mával nakonec také.

Hlasy z depa
„Akorát, že ty závody byly hrozně dlouhý,“ našel Filip Šitera jedinou vadu na dnešním odpoledni. „Jel jsem třetí jízdu, pak až desátou. Abych řek‘ pravdu, hrozně zvláštní závod, měl by se udělat systém, a jsou vždycky aspoň tři jezdci na startu. Ale dobrý, s Holubínem a Škurličem jsme si zazávodili. Dobrý, kdybych tohle dělal v extralize, bylo by to ještě lepší.“

„Dneska dobrý,“ pochvaloval si Michal Škurla. „Super. Hrál jsem si s nastavením, ale bylo to čím dál lepší. Dráha byla těžká, ale bylo to dobrý. Ve finále jsem měl trošku pomalejší start. Promydlil jsem, pak to dohnal po venku, ale Filipa jsem už nestih‘. Šel po mně Jéňa Holub, sice píchnul kolo, ale stejně by mě nepředjel. Sice po mě šlapal, ale nepředjel by mě.“

„Do finále dobrý, myslím,“ nechal se slyšet Jan Holub. „Na startu se mi to zvedlo trošku víc. Myslel jsem, že to stihnu, ale nestih‘. Ve druhým kole mi to ušlo, chtěl jsem ušetřit gumu na nějaký lepší závody. Ale dneska tady zase o tolik nešlo, ale závody byly dobrý. Ve finále jsem si myslel, že by to mohlo vyjít, uvidíme teď na jadranskejch‘ dvojicích.“

    TOT B A
1. Filip Šitera, Mšeno 3 3 2 3 11   1.
2. Michal Škurla, Praha 3 3 3 2 11   2.
3. Jan Holub, Plzeň 3 3 3 3 12   3.
4. Ondřej Smetana, Praha 2 3 2 3 10   4.
5. Petr Babička, Slaný 1 2 X 2 5 1.  
6. Josef Novák, Pardubice F 2 1 1 4 2.  
7. Patrik Mikel, Březolupy 2 X 2 0 4 3.  
8. Lukáš Ševčík, Praha 1 1 3 0 5 4.  
9. Filip Hájek, Praha ex 2 1 1 4    
10. Radim Chod, Slaný 2 X X – 2    
11. René Vidner, Pardubice 1 /- – – 1    
12. Michal Klein, Mšeno 0 X – – 0    

Poznámka: finále C se nekonalo, jelikož na něj zbyl jediný účastník; Filip Hájek byl v rozjížďce s číslem tři předjet o kolo

Průběžné pořadí seriálu:

  PLZ TOT
  26.4.  
1. Filip Šitera, Mšeno 25 25
2. Michal Škurla, Praha 22 22
3. Jan Holub, Plzeň 18 18
4. Ondřej Smetana, Praha 16 16
5. Petr Babička, Slaný 14 14
6. Josef Novák, Pardubice 12 12
7. Patrik Mikel, Březolupy 10 10
8. Lukáš Ševčík, Praha 8 8
9. Filip Hájek, Praha 7 7
10. Radim Chod, Slaný 6 6
11. René Vidner, Pardubice 5 5
12. Michal Klein, Mšeno 4 4

Poznámka: do průběžné klasifikace se počítají čtyři nejlepší výsledky, bude-li uskutečněno všech sedm plánovaných klání

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Marcel Studzinski, PL 3 3 3 3 12
2. Adam Fencl, Chabařovice 3 1 2 2 8
3. Roman Mády, Plzeň 2 0 1 2 5
4. Petr Chlupáč, Praha 0 2 1 1 4
5. Kryštof Rybář, Divišov 1 0 0 0 1

Foto: Antonín Škach a Eliška Rybenská

MČR tříčlenných družstev

Startovní listina plzeňského přeboru nabízí zajímavé čtení

Plzeň – 24. dubna
Přebor české republiky jednotlivců zaplapánbůh přežil nezájem ze strany pořadatelů a nyní se mu konečně začíná blýskat na lepší časy. Letošní plán zahrnuje sedm mítinků na sedmi oválech, přičemž první z nich je na pořadu již tuto sobotu odpoledne na plzeňských Borech. Ve startovní listině najdeme debutanta s pětistovkou, navrátilce na ovály, nejmladší juniory, nezničitelného nezmara, vicemistra republiky i borce výkonnostního středu. Po redukci programu juniorských družstev musely osiřelé stopětadvacítky hledat jiný azyl a start jejich šampionátu začíná právě v sobotu.

Zajímavá startovní listina čítá celkem čtrnáct jmen. Ke slovu přišel rozpis na čtrnáct základních rozjížděk, během nichž se každý borec postaví na startovní rošt čtyřikrát. Program nakonec vyvrcholí trojicí umísovacích finálových jízd C, B a A.

O obsazení finále A bude dozajista přetlak, jelikož se dá očekávat boj Jana Holuba s Václavem Milíkem, Filipem Šiterou a pražskými juniory. Příležitost ke svezení však vyhledávají i další. Zajímavostí je především účast Karla Kadlece, jemuž by padesátku nehádal nikdo ani v běžném životě, ani na ovále.

Lukáš Ševčík se zase vůbec poprvé postaví na start závodu v sedle pětistovky. K ní se vracejí slánští Petr Babička a Radim Chod, s nimiž Jaroslav Drbal počítá do letošní první ligy.

Stopětadvacítkových přihlášek dorazilo přesně pět, což přesně odpovídá limitu přiznání mistrovského statutu. Většina kolibříků vyznává malé ovály, nicméně úřadující šampión Roman Mády je pravým opakem. Čtveřice jeho protivníků včetně Poláka Marcela Studzinskeho ovšem nebude snadným oříškem k rozlousknutí.

Startovní listina:

1 Jan Holub, Plzeň
2 Michal Klein, Mšeno
3 Ondřej Smetana, Praha
4 Petr Babička, Slaný
5 Václav Milík, Pardubice
6 Patrik Mikel, Březolupy
7 Karel Kadlec, Liberec
8 Michal Škurla, Praha
9 René Vidner, Pardubice
10 Filip Šitera, Mšeno
11 Filip Hájek, Praha
12 Radim Chod, Slaný
13 Josef Novák, Pardubice
14 Lukáš Ševčík, Praha

Mistrovství republiky 125 ccm:

1 Roman Mády, Plzeň
2 Kryštof Rybář, Divišov
3 Petr Chlupáč, Praha
4 Adam Fencl, Chabařovice
5 Marcel Studzinski, PL

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

MČR Juniorů

Václav Milík vrací českou juniorku ke svému vlastnímu samoděržaví

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 15. dubna
Když se Roman Čejka prohnal cílem rozjížďky s číslem dvě dnešního druhého pokračování českého juniorského šampionátu v Praze za Michalem Škurlou, rozhodně neztrácel naději na zopakování svého sobotního slánského triumfu. Jenže vzápětí si na něm v osmé jízdě smlsnul Mike Trzensiok, který se spolu se svým krajanem Damianem Albrechtem na Markétu probil až v průběhu rozjetého závodu. Poslední hřebíček do rakve vavřínových aspirací slánského borce zatloukl pád v ostře sledované jedenácté jízdě. Naopak Václav Milík v ní prodloužil sérii své neporazitelnosti a jako první dokázal obrat o body Eduarda Krčmáře. Pardubičan neztratil jedinou jízdu, nastolil do letošního šampionátu loňské pořádky a před květnovým pokračováním v Divišově se usadil na čele průběžné klasifikace. Eduard Krčmář sice prohrál ještě s Michaelem Härtelem těžícím z rad přítomného Roberta Bartha, nicméně jeho radost z druhé příčky umocňoval fakt získané reprezentační vesty. Jeho někdejší rival z dvěstěpadesátkových časů posléze skončil třetí, když v rozjezdu vyzrál na Michala Škurlu.

Jízda jízd jen ve třech
Vítr sfoukávající plastikové kelímky s nápoji ze stolečků divákům, kteří neváhali navzdory pesimistické předpovědi vyrazit na druhý díl české juniorky, byl nakonec přece jen pomocníkem k nezaplacení. Rozfoukal dešové mraky, takže ovál zůstal dešovým kapkám a dokonce i kroupám ušetřený.

Václav Milík si cestu ze Slaného domů prodloužil o zajížďku do polského Rybniku, aby z katowického letiště odstartoval rovnou za kanál La Manche. Ve včerejším duelu Elite League hodně laboroval s převody a experimenty nepřestal ani, sotva jej otec s mechanikem Pavlem Fuksou vyzvedli na ruzyňském terminálu.

Bohumil Brhel mu totiž dovezl vytuněný GM, jejž úřadující šampión hodlal otestovat s vidinou extraligového výjezdu svých Pardubic na Markétu příští týden. Krátce po poledni již vešlo ve známost, že Lukáš Dryml ukončil svou veleúspěšnou kariéru. A aby toho Lubomír Vozár neměl málo, Matej Žagar bude muset zůstat na televizní utkání ve Velké Británii. O to větší práci budou muset odvést čeští závodníci.

Dnes byl Václav Milík spokojen již od samotného počátku. Slovinský tandem a mšenský Zdeněk Růžička mu při vší úctě v rozjížďce s číslem tři moc nezamotali. A to konec konců v rozjížďce s číslem pět ani Michal Škurla, který se prve ve druhé jízdě skvěle orientoval v chaosu první zatáčky a získal skalp Michala Škurly. Nyní se však ovšem mohl jen dívat na záda pardubického juniora.

Stejně hladce procházel závodem už jen Eduard Krčmář. V rozjížďce s číslem jedna objel Ondřeje Smetanu, jemuž byla dnes souzena mnohem lepší pozávodní nálada než v sobotu ve Slaném, už v první zatáčce. Sedmou jízdu posléze opanoval stylem start – cíl před René Vidnerem, jež profitoval z mezery ve startovní listině a nepřítomnosti Mike Trzensioka, aby ve čtvrté jízdě odvedl Patrika Mikela.

Napjatě očekávané střetnutí čtveřice nejlepších mužů průběžné klasifikace v rozjížďce s číslem jedenáct se bohužel musel obejít bez Zdeňka Holuba, který si pochroumal nohu v nedělním utkání jadranského poháru družstev ve slovinské Lendavě. O ztrátách však mohl hovořit i Roman Čejka.

V rozjížďce s číslem dvě na něho odstartovali Michael Härtel a Michal Škurla. Němec se postavil do čela Slaňákova útoku první zatáčkou, ovšem jiným způsobem, než by bylo obvyklé, jelikož na protilehlou rovinku už nevyjel. „Než jsem to vykličkoval, byl jsem až druhej‘ za Škurličem,“ říkal Roman Čejka zklamaně. To ovšem nemohl tušit, že černočerná šňůra jeho smůly dostane ještě další lepkavé uzly.

Po první sérii zastavila v depu šedivá dodávka s oběma polskými juniory na palubě. Damian Albrecht neměl šanci stihnout rozjížďku s číslem pět, avšak Mike Trzensiok o tři jízdy později zaskočil svou rychlostí právě Romana Čejku. Ten však ani se dvěma body ztráty na Václava Milíka a Eduarda Krčmáře nechtěl ve vzájemném střetu hrát druhé housle.

V jedenácté jízdě však Václav Milík nechtěl odložit kostým dominantního prvního herce. Po rychlém startu se dostal do čela s Romanem Čejkou za zády. Ještě v půlce první zatáčky jel druhý Eduard Krčmář. S podobným vývojem se ale Roman Čejka nechtěl smířit. Na konci úvodního okruhu se dostal nad svého slánského kolegu s úmyslem zamířit po jeho pravici dopředu.

Jenže místo progresu skončil zapíchnutý v nafukovacím mantinelu. „Moc jsem se snažil,“ nechal se slyšet, sotva se bez úhony na těle objevil zpátky ve svém boxu. „Prdnul jsem to na venek, bylo to sušší, uklouzlo to a už jsem byl v mantinelu!“ Repete ve dvou skončilo triumfem Václava Milíka, jehož povedený start s uznáním kvitoval i poprvé poražený Eduard Krčmář.

Boj o stupně vítězů končí až v rozjezdu
Za těchto okolností byl závod prakticky rozhodnut a nejvyšší cenou v banku zůstala nejnižší příčka pódia. Vysoké ambice si činil Michal Škurla, jenž po skalpu Romana Čejky v prvních dvou sériích poznal hořkost porážky jen od fenomenálního Václava Milka. Avšak v rozjížďce s číslem deset se mu rázně do cesty postavil Ondřej Smetana. Ten se po zmiňované prohře od Eduarda Krčmáře v rozjížďce s číslem jedna stal obětí Michaela Härtela v šesté jízdě. Německý borec mu stejně jako prve Eduard Krčmář sebral vedení už v prvním oblouku.

V rozjížďce s číslem deset Ondřej Smetana znovu vystřihl start jako vystřižený z partesu. Michal Škurla se místo útoku musel sám bránit René Vidnerovi. Pardubičan ho v první zatáčce objel, avšak z nabytého zisku se netěšil příliš dlouho. Už ve výjezdu totiž upadl a dočkal se diskvalifikace. Při repete se Michal Škurla poučil a do úvodního oblouku vletěl jako vedoucí závodník. Leč Ondřej Smetana okolo něj záhy proletěl, jako když ho potká.

Michalu Škurlovi chvilku trvalo, než zmobilizoval své síly, takže mohl jen litovat, že se plochá dráha nejezdí na pět okruhů. Do cíle letěl zleva pod svým pražským kolegou, avšak pár centimetrů mu v konečném důsledku chybělo. „Začal jsem předjíždět až moc pozdě a nevyšlo to,“ zpytoval Michal Škurla své svědomí.

Rázem se o průběžnou třetí příčku dělil s Ondřejem Smetanou, avšak Michael Härtel se záhy vmísil mezi ně. V deváté jízdě slavil svůj druhý triumf, i když při úvodním nájezdu mohl za poraženého počítat jen Damiana Albrechta. Ve druhé zatáčce však podjel Matiče Ivačiče, aby na počátku následujícího oblouku to samé provedl vedoucímu Mike Trzensiokovi.

Na sklonku třetí série scházel chráněnci Roberta Bartha na pražské duo jeden bod. Poměr se však měl rychle měnit. Roman Čejka se evidentně rozhodl zachránit, co se ještě dá. V rozjížďce s číslem čtrnáct rychle odstartoval a své protivníky viděl až v cíli. Ondřej Smetana zůstal trčet za Matičem Ivačičem, avšak recept na Slovince našel v první zatáčce druhého kola. Michalu Škurlovi se hned vzápětí vedlo ještě hůře.

Eduard Krčmář se s ním v první zatáčce vůbec nemazlil, by šance, že by mu Pražan sebral místo v reprezentaci, již byla takřka nulová. Michal Škurla ke všemu ještě ve druhé zatáčce přišel o druhý post ve prospěch Mike Trzensioka, jenž ho podjel. A tak se o jediné aktivum obou Pražanů ve čtvrté jízdě paradoxně postaral Václav Milík, když předčil Michaela Härtela.

Pardubičan vyhrál celý mítink už v osmnácté jízdě, v jejíž první zatáčce Mike Trzensiok definitivně probudil Ondřeje Smetanu z pódiového snu. „Polák mě objel, jak kdybych tam nebyl!“ svěřil se Pražan později. Díky pozdnímu příjezdu však žádný pohár nečekal ani na Mike Trzensioka. A Roman Čejka, jenž zakončil svou dnešní pou hladkým prvenstvím v rozjížďce s číslem sedmnáct, měl s deseti body na svém kontě doufat už jen malou chvilku.

Přesněji řečeno, než Stanislav Klenovec odmával šachovnicovou vlajkou rozjížďku s číslem dvanáct opakovanou kvůli letmému startu Žigy Kovačiče. Eduard Krčmář v ní vedl pár metrů, než ho v první zatáčce objel Michael Härtel. Bylo jasné, že Slaňák stane po boku vítězného Václava Milíka jako druhý. Němec s jedenácti body však musel čekat, jak na jeho počínání zareaguje Michal Škurla.

Ten zamířil do vedení dvacáté jízdy spodní stranou úvodního oblouku. Prázdná zadní pneumatika Matiče Ivačiče udělala radost především Josefu Novákovi, který dnes zajel svoji prozatím nejlepší juniorku. Avšak Michal Škurla již dlel ve svých myšlenkách u rozjezdu.

„Škoda tý jízdy se Smetákem,“ nemohl zapomenout na porážku od svého kolegy. Cestu k nápravě si však našel rychle. Po vylétnutí pásky dodatkové jízdy vystřelil dopředu. Avšak Michael Härtel si vnitřní stranou druhé zatáčky vydláždil cestu ke třetímu místu ještě v průběhu prvního okruhu.

Hlasy z depa
„Vidím to dobře,“ odpovídal Václav Milík na tradiční pozávodní otázku magazínu speedwayA-Z. „Dařilo se mi vyhrávat starty, tak to bylo lepší. Nechal jsem si udělat GM od Bogase, potřeboval jsem ho tady vyzkoušet na extraligu příští tejden. A tak to vyšlo, patnáct bodů, hlavní věc bylo vyzkoušet motor na příští úterý.“

„Jo, dobrý, jel jsem hlavně kvůli postupu na mistrovství světa,“ svěřoval se Eduard Krčmář. „To se povedlo, super, o to mi šlo. Stejně budu muset jeden juniorák vynechat, jako pojedu Evropu v Daugavpilsu. Ve třetí jízdě Venca odstartoval pěkně a tak mu to vyšlo.“

„Dobrý závody, ale jsem asi specialista na čtvrtý místa,“ přemítal Michal Škurla. „Rozhodlo se to v rozjezdu. Nechal jsem mu moc místa v nájezdu a to rozhodlo. Hlavně škoda tý jízdy se Smetákem. Měl jsem na hovno start, začal ho předjíždět až moc pozdě a nestih‘ ho.“

„Tak nějak jsem měl smůlu,“ komentoval dnešní závod Roman Čejka. „V první jízdě odešla Härtelovi motorka. A než jsem to vykličkoval, byl jsem druhej‘. Mike Trzensiok byl potom rychlej‘! A ta třetí jízda se mi povedla! Moc jsem se snažil, prdnul to na venek, bylo to sušší, uklouzlo to a už jsem byl v mantinelu. Smůla, ale nakonec deset bodů. Velká ztráta to není, ale na škrtání nejhoršího výsledku spolíhat nemůžu, musíme jet dál. Nejlepší by bylo jako v tom prvním závodě.“

„Docela to dneska šlo,“ konstatoval Ondřej Smetana. „Štve mě, že jsem neměl ten jeden bod navíc na rozjezd. Ztratil jsem ho s Edou a pak v poslední jízdě. Odstartoval jsem dobře, byl tam, ale Polák mě objel, jak kdybych tam nebyl. Spokojenost ne, to až bude bedna. Snad příště.“

„Výborný, sedm bodů, to bylo bezvadný,“ pochvaloval si Josef Novák. „Pořád se ale učím, chce to ještě vychytat motorku. Chtělo by to dohnat převodama a předstihem, cejtím, že mi to netáhne z výjezdu.“

1. Václav Milík, Pardubice 3 3 3 3 3 15
2. Eduard Krčmář, Slaný 3 3 2 3 2 13
3. Michael Härtel, D E 3 3 2 3 11+3
4. Michal Škurla, Praha 3 2 2 1 3 11+2
5. Roman Čejka, Slaný 2 2 X 3 3 10
6. Ondřej Smetana, Praha 2 2 3 2 1 10
7. Mike Trzensiok, PL – 3 2 2 2 9
8. René Vidner, Pardubice 3 2 X 0 2 7
9. Josef Novák, Pardubice 1 0 3 1 2 7
10. Žiga Kovačič, SLO E 1 1 3 1 6
11. Matič Ivačič, SLO 2 1 1 1 1 6
12. Patrik Mikel, Březolupy 2 1 2 0 0 5
13. Filip Hájek, Praha 1 0 0 2 0 3
14. Damian Albrecht, PL – – R 1 1 2
15. Zdeněk Růžička, Mšeno E 1 1 – – 2

Průběžné pořadí seriálu:

  SLA PHA TOT
  12.4. 15.4.  
1. Václav Milík, Pardubice 14 15 29
2. Eduard Krčmář, Slaný 13 13 26
3. Roman Čejka, Slaný 15 10 25
4. Michal Škurla, Praha 9 11 20
5. Ondřej Smetana, Praha 8 10 18
6. Žiga Kovačič, SLO 11 6 17
7. René Vidner, Pardubice 8 7 15
8. Zdeněk Holub, Praha 12 NS 12
9. Josef Novák, Pardubice 5 7 12
10. Patrik Mikel, Březolupy 7 5 12
11. Michael Härtel, D NS 11 11
12. Mike Trzensiok, PL NS 9 9
13. Patrik Búri, SK 8 NS 8
14. Filip Hájek, Praha 3 3 6
15. Matič Ivačič, SLO NS 6 6
16. Zdeněk Růžička, Mšeno 4 2 6
17. Damian Albrecht, PL NS 2 2
18. Jannik Klein, A 2 NS 2
19. Adam Čarada, SK 0 NS 0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Michal Kohout

MČR Juniorů

Rozjížďka s číslem devět slánské juniorky vydala pomalu za celý závod

Praha – 15. dubna
Myšlenka dostat čtveřici nejlepších mužů v průběžné klasifikace na start jediné rozjížďky se v českém juniorském šampionátu objevila již zkraje tisíciletí. Tehdy jí závod končil, ovšem při loňské renesanci střetnutí elity v jediné jízdě se uplatnila třetí série. Petr Moravec, předseda VV SPD, magazínu speedwayA-Z vysvětlil důvody.

„Ta třetí série je na základě toho, že si borci drželi hranu až na poslední sérii,“ říká šéf české ploché dráhy. „Tak jsme se domluvili na té třetí sérii.“

V sobotu se tím pádem Václav Milík, Roman Čejka, Zdeněk Holub a Michal Škurla dostali společně na startovní rošt už v rozjížďce s číslem devět. Hlad po bodech, v případě obou Pražanů navíc umocněný touhou po místečku v juniorském mistrovství světa, spolu se závodnickým odhodláním se ukázal správným katalyzátorem. Jejich dvakrát přerušený souboj vydal pomalu za celý závod.

První pokus o takovou jízdu však před lety ztroskotal na nářcích závodníků, že v tak natřískané rozjížďce přijdou o body snadněji, což v boji o stupně vítězů může zvýhodnit soupeře s lehčími jízdami.

„V systému každý s každým je to asi jedno, kdy kdo s kým jede,“ reaguje Petr Moravec. „Takhle to má podle mě alespoň náboj.“

Dnes večer na pražské Markétě bude mít exkluzivní rozjížďka čtyř nejlepších číslo jedenáct. Bohužel z ní vypadl Zdeněk Holub. Michala Škurlu nahradí Eduard Krčmář, jež ho v průběžném pořadí ve Slaném přeskočil. K pásce se s ním postaví Václav Milík a Roman Čejka. A také majitel startovního čísla čtrnáct, bude-li ovšem nakonec obsazeno.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel