Archiv pro rubriku: MČR

MČR Jednotlivců

Václav Milík se o nejvyšší stupeň a patnáctibodové maximum musel nakonec poprat

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 6. října
Na startovním roštu rozjížďky s číslem sedmnáct dnešního prvního finále šampionátu republiky jednotlivců stanul Václav Milík v pozici jediného neporaženého borce se skalpy Tomáše Suchánka, Josefa France i Matěje Kůse. Od vítězství jej dělil jen kousíček. Avšak z pozice od mantinelu nestihl oba pražské juniory a upadl. K repete přijel Pardubičan se zablácenou kombinézou a přilbou, ale především s motocyklem nedopasovaným na aktuální stav dráhy. Do čela vystřelil Zdeněk Holub, toužící si spravit chu po odepsání motoru v jedenácté jízdě. Nicméně pardubický plochodrážník s ním svedl fantastickou bitvu, ve třetím kole mu definitivně sebral vedení a s patnácti body vyhrál nejen dnešní mítink, ale vlastně i polovinu celého finále. Do Březolup v sobotu přijede s náskokem třech bodů, protože Josef Franc se užuž chystal mlsat sladké kremrole, jenže rozhodčí Karel Voborník mu je znepříjemnil odporným rybím tukem. Nejenže jej napomenul na kolečko v protisměru dvacáté jízdy, ale především jej diskvalifikoval za pád v první zatáčce, zatímco předtím byl za podobný incident milosrdný nejen ve zmiňovaném případě Václava Milíka, ale i Eduarda Krčmáře. Tomáš Suchánek, na jehož úkor si v závěru o sto procent vylepšil své konto Martin Málek, se rázem s Matějem Kůsem rozjížděl o druhé místo. Nakonec je jednoznačně sebral závodník domácího klubu.

Václav Milík se ujal vedení
Emoce včerejší Zlaté přilby nestačily ještě vychladnout. A český termínový kalendář již servíroval další vybranou pochoutku. První finále šampionátu jednotlivců nešetřilo ambicemi určit půlmistra, který bude v sobotu v Březolupech na nejkratší cestě k titulu. Navíc velká část účastníků dnešního závodu si po včerejší účasti v pardubickém závodě všech závodů hodlala spravit chu. Vždy s uspokojením svůj výkon kvitoval jen Josef Franc, o jehož touze vybojovat vedle svým způsobem náhradního titulu v podniku ČSMS rovněž zlato z autoklubáckého mistrovství, byl popsán již nejeden řádek.

Za jeho ziskem dnes rozhodně nevyrazil tempem plíživého slimáka. Rozjížďku s číslem jedna, v níž diváky bavil prakticky jen Roman Čejka svým marným tlakem na třetího Michala Škurlu, opanoval ve stylu start – cíl. A podobně si počínal také po první přestávce, během níž se oválu dostalo delšího bránování. V osmé jízdě odpálil jako střela a se soupeři se viděl zase až v depu.

Po dvou sériích mu mohl konkurovat jedině Václav Milík. Loňský vicemistr a při neúčasti obhájce titulu Aleše Drymla de facto aktuální muž číslo jedna ve třetí jízdě záhy zmizel z dohledu Filipa Šitery. Mšenský závodník pokračoval ve svém obdivuhodném comebacku a odsunul za svá záda Martina Gavendu a Patrika Mikela. Radost mu však zkalila sedmá jízda, z níž se vrátil s jedním bodem, ale pěšky. Svému mechanikovi Romanu Dolečkovi přivedl motocykl se zadřeným motorem.

Ale zpátky k Václavu Milíkovi. Tomu totiž rozlosování přihrálo na start šesté jízdy Tomáše Suchánka a Jana Holuba, kteří své skóre dnes na Markétě otevřeli vítězstvím. Pardubičan v rozjížďce s číslem tři v první zatáčce objel Matěje Kůse, čemuž Eduard Krčmář se Zdeňkem Holubem mohli pouze přihlížet. Jan Holub zase svým rychlým startem ve čtvrté jízdě zaskočil Hynka Štichauera a Martina Málka. Hynek Štichauer si na svoje vlastní startovní manévry stěžoval, navíc v rozjížďce s číslem osm přišel o dva body kuriózním způsobem. „Natáhla mě díra a já si vytáh‘ chcípák,“ líčil své extempore z druhé zatáčky, jehož okamžitě využili Martina Gavenda a Zdeněk Holub.

Václav Milík však byl prost veškerých patálií. V oné šesté jízdě opět odstartoval nejrychleji ze všech. Tomáš Suchánek po venku úvodního oblouku stačil předčit pouze Romana Čejku, jenž po dvou nulách rozhodně nevěřil, že jej čeká ještě povedený večer.

Markéta, kde obvyklé nepříliš početné divácké řady zhoustly přílivem anglických, německých a polských návštěvníků prodlouženého pardubického víkendu, ovšem očekávala duel obou neporažených o hrot průběžné klasifikace v rozjížďce s číslem dvanáct.

Start vyšel lépe Josefu Francovi. Jenže ten se musel bránit nájezdu Matěje Kůse, který tušil cestu dopředu vnějškem úvodní zatáčky. Josef Franc mu v tom úspěšně zabránil, leč Václav Milík už ve výjezdu nechal oba Pražany za svými zády.

Josef Franc odmítal ztratit více než jeden bod
Po třech sériích jízd se Václav Milík mohl těšit neotřesitelnému vedení. Josef Franc, jehož až do dvanácté jízdy s nikým neprohrál, mohl vedle Pardubičanových devíti bodů položit osm vlastních. Na stejnou hodnotu se dostal i Tomáš Suchánek. V rozjížďce s číslem devět odstartoval jako první, nicméně Hynek Štichauer se evidentně rozhodl, že si své bodové konto rozšíří právě na jeho úkor.

Na protilehlé rovince se vskutku dostal před svého staršího klubového kolegu. Jenže ten si něco takového rozhodně nechtěl nechat líbit. Okamžitě přešel do protiútoku, aby se ve druhém okruhu po spodní straně vrátil zpátky.

Třetí pětina dnešního závodu posílila rovněž aspirace Eduarda Krčmáře a Jana Holuba. Slánský junior se po úvodní jedničce vydal na cestu vítězství. V první zatáčce rozjížďky s číslem pět vzal z jedné vody na čisto Martina Málka a Michala Škurlu. Jan Holub zase úřadoval v jedenácté jízdě, v níž ambiciózního Michala Dudka hlídal jako oko v hlavě.

Po třetí úpravě pražské dráhy přišla také rozhodující chvíle Matěje Kůse, který se trefil do optimálního set-upu. Jana Holuba to stálo bod, Michala Škurlu dva a Martina Gavendu hned tři. Pořadí na absolutním čele však zůstávalo stále stejné. Václav Milík na svůj čtvrtý triumf musel odstartovat hned dvakrát. Karel Voborník totiž musel v rozjížďce s číslem patnáct rozsvěcovat červená světla.

„Nebylo tam místo,“ vysvětloval Eduard Krčmář. „Duda mi vzal přední kolo, ale to se stává.“ Michal Dudek vzal svého mladšího kolegu na tandemu do depa a k repete se vrátili všichni čtyři. Václav Milík nezaváhal ani tentokrát. Zatímco Michal Dudek nakonec neviděl cíl vinou prasklého primárního řetězu, Hynek Štichauer se usadil před Eduardem Krčmářem. Slaňák v poslední zatáčce nasadil mohutný předjížděcí manévr po vnějšku, nicméně Pardubičan v něm četl jako v otevřené knize.

Josef Franc zůstával v těsném závěsu Václava Milíka. V rozjížďce s číslem šestnáct učinil důležitý krok, když se v průběžné klasifikaci zbavil doprovodu Tomáše Suchánka. A to prakticky hned s letem pásky, po němž se usadil ve vedení. „Zkoušel jsem to, ale nešlo to,“ vnímal jejich duel Tomáš Suchánek.

Revoluce bodově strádajícího proletariátu šampionátu zdramatizovala závěr
První finále mistrovství republiky bylo parádní tečkou za pěti dny vyplněnými plochodrážním závoděním. A co mohlo být lepším důkazem o vyrovnanosti závodu než fakt, že vítěznou dráhu vedoucím borcům zkřížili závodníci, kteří už po šestnácti jízdách mohli upírat své naděje maximálně k sobotní březolupské odvetě? Jako kupříkladu Zdeněk Holub.

Loni musel na vyvrcholení šampionátu jednotlivců rezignovat kvůli zranění nohy z test matche proti polským juniorům. Letos dostal od VV SPD divokou kartu, avšak dnes měl po osmi jízdách v kolonce u svého jména pouhopouhý jeden jediný bod. A mělo být hůř!

Jeho spolužáci z dopravní průmyslovky by mohli porovnat, jestli se ve škole hlásí stejně vehementně jako na startovním roštu jedenácté jízdy. Vzápětí se otočil jako na obrtlíku, aby se vrátil v sedle druhého motocyklu. Ten po vylétnutí pásky poskočil dopředu, ale to bylo všechno.

„Zkoušeli jsme druhou motorku,“ vysvětloval, co se to vlastně stalo. „Jestli bude lepší od startu, pořád se to zvedá. Pak jsem pustil spojku a ještě před tím tam byl ten zvuk…“ V rozjížďce s číslem čtrnáct už ztrojnásobil svůj bodový zisk, aby se v sedmnácté jízdě neváhal pustit do křížku s Václavem Milíkem. A doposud neporažený leader závodu skončil v první zatáčce na zemi.

„Holoubek mně nenechal místo, hnal se na venek,“ viděl incident Václav Milík. Neměl však mnoho času na filozofické úvahy, jelikož Karel Voborník také tentokrát ctil úzus první zatáčky. Pardubičan se zablácenou levou polovinou své pestrobarevné kombinézy a přilby stanul v sedle druhého motocyklu u pásky právě včas.

Michal Škurla vedl jen krátce, než jej v první zatáčce vystřídal Zdeněk Holub. Václav Milík se na protilehlé rovince posunul na druhou příčku. A se vzpomínkou, že vychytané nastavení je v motorce odstavené v depu, se ihned pustil do stíhání vedoucího Pražana. Ve druhé zatáčce druhého kola se dostal moc ven a Václav Milík jeho chybu okamžitě ztrestal.

Nicméně sám hned v dalším oblouku předvedl to samé. Zdeněk Holub se vrátil dopředu a Václav Milík ho musel opět předjíždět. Sotva projel cílem, s patnácti body se stal neotřesitelným vítězem dnešního klání. Nicméně boj o další stupínky také zkomplikovali závodníci z nižší poloviny výsledkové tabulky.

Revoluci bodově strádajících začal již prakticky Roman Čejka ve čtrnácté jízdě. Nejprve jej sice zastavila červená světla, jelikož páska se na své pravé straně nezvedla. Napodruhé však slánský závodník nepoznal hořkost porážky. A než na něho Zdeněk Holub stačil zaútočit, musel se sám bránit Filipovi Šiterovi.

V osmnácté jízdě Roman Čejka odsoudil Hynka Štichauera k třetí příčce. Jako vítěz projel pod šachovnicovou vlajkou Matěj Kůs. A počítal, jak počítal, vycházelo mu celkové čtvrté místo. Jenže přišla rozjížďka s číslem devatenáct. „Nějaký den blbec, málo jsem se vyspal,“ říkal Martin Málek, jemuž dealerský den v Jawě sebral čas na přípravu Jawy, takže šampionát rozehrál s jediným GM.

Dvě nuly z předchozích sérií byly rychle zapomenuty, když Martin Málek v první zatáčce minul Michala Dudka a poté až do cíle odrážel Tomáše Suchánka. Pardubičan zkusil poslední nájezd v závěrečném zatáčce, ale nakonec se musel smiřovat s druhou prohrou a stejným bodovým ziskem jako Matěj Kůs.

Rozhodující kamínek do mozaiky obsazení pódia musel v rozjížďce s číslem dvacet přiložit Josef Franc. Pražan přijel k roštu, objel ho zleva po trávě a projel si kolečko v protisměru. Karel Voborník mu udělil napomenutí, nicméně mnohem horší byla diskvalifikace za pád v první zatáčce.

„Neměl jsem, kam jet,“ argumentoval marně. V repete si triumf připsal Eduard Krčmář, který s ním srovnal před Březolupy krok. Matěj Kůs a Tomáš Suchánek se tím pádem nerozjížděli o třetí, nýbrž o druhé místo. Domácí borec měl navrch již od vylétnutí pásky.

Hlasy z depa
„Bylo to dobrý až do poslední jízdy,“ vyprávěl Václav Milík. „Holoubek mě nenechal místo, hnal se na venek. Pustil jsem motorku, bolí mě noha, chyt‘ jsem se za něco. Na opakovačku nebyla dopasovaná motorka. Venek už ve druhým výjezdu nejel, zkoušel jsem to na špičku a čekal, až Holoubek vyskáče. Zadařilo se, jsem spokojenej‘.“

„Dneska dobrý závody,“ pochvaloval si Matěj Kůs. „Začal jsem hůř, dráha byla hodně zbránovaná. A jak pojedu dnešní závody, se rozhodlo po třetí jízdě. Rozhodl jsem se správným směrem v nastavení. Děkuju mechanikovi Jirkovi, sponzorům a rodičům.“

„Dobré‘ začátek, ale jak se změnila dráha, nešlo to,“ líčil Tomáš Suchánek. „Celou sezónu mám problém na tvrdým. Když je hlubina, letí to jako svi. Lepší než loni, uvidíme v Březolupech, nic není ztracený. Tři body ztráty, to je nic. Jeden defekt nebo pád, jak se o tom přesvědčil Pepča. Škoda toho Málka, to mě mrzí nejvíc. Zkoušel jsem to každou jízdu, jak na Pepíčka, tak i tady.“

„Jel jsem ze čtyřky a odjel jsem z ní,“ nemohl se Josef Franc dotknout své diskvalifikace v rozjížďce s číslem dvacet. „Neměl jsem, kam jet. Rozhodnutí rozhodčího hodnotím negativně, měl rozhodovat férově. Vencu sestřelili, ale Eda šel sám. V Březolupech se budu snažit, nechci nic vzdávat, jsou to závody.“

„Dobrý až na dvě jízdy,“ podmiňoval Eduard Krčmář svou spokojenost. „To jsem neodjel. Nenaladil jsem motorku, ale nechci to na to svádět. Zatáhnu v Březolupech, doufám, že bude bedna.“

„Dobrý, dobrý,“ liboval si Jan Holub. „Ale radost mi zkazila poslední jízda. Byl jsem tam první, když Pepe padnul. Škoda, moh‘ bejt‘ rozjezd. Všechno vycházelo, dráha byla pěkná. Topas má u mě malý bezvýznamný plus. V Březolupech uvidíme, budu se snažit, co to půjde. Dráha tam bejvá taková závodivá. Bylo by dobrý něco dokázat po tom, co jsem zatím v seniorech vytvářel.“

„Špatný starty,“ vystihl podstatu svých potíží Hynek Štichauer. „Nemůžu se s tím srovnat. Asi jsem moc chtěl a dělal harakiri. V tý druhý jízdě mě natáhla díra a já si vytáh‘ chcípák. Dal jsem ho zpátky, ale byla z toho nula. Dvojka by byla lepší…“

„To byla jediná jízda, co se mi trošku povedla,“ vracel se Zdeněk Holub ke svému duelu s Václavem Milíkem. „Netrápí mě, že jsem to neudržel, jako ty čtyři předchozí jízdy.“

1. Václav Milík, Pardubice 3 3 3 3 3 15
2. Matěj Kůs, Praha 2 3 1 3 3 12+3
3. Tomáš Suchánek, Pardubice 3 2 3 2 2 12+2
4. Josef Franc, Praha 3 3 2 3 X 11
5. Eduard Krčmář, Slaný 1 3 3 1 3 11
6. Jan Holub, Mšeno 3 1 3 2 2 11
7. Roman Čejka, Slaný 0 0 2 3 2 7
8. Hynek Štichauer, Pardubice 2 0 2 2 1 7
9. Michal Dudek, Slaný 2 2 2 E 1 7
10. Martin Málek, Březolupy 1 2 0 0 3 6
11. Zdeněk Holub, Praha 0 1 E 2 2 5
12. Filip Šitera, Mšeno 2 1 R 1 1 5
13. Michal Škurla, Praha 1 1 1 1 1 5
14. Martin Gavenda, Praha 1 2 1 0 0 4
15. Jaroslav Petrák, Pardubice 0 0 0 1 0 1
16. Patrik Mikel, Březolupy 0 0 1 0 0 1
res Ondřej Smetana, Praha   DNR
res Michal Klein, Mšeno   DNR

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Michal Kohout

MČR Jednotlivců

Pražské finále nabízí první mistrovské body i hojivou náplast pro nakřáplé dušičky po včerejšku

Praha – 6. října
Od čtvrtečního pozdního odpoledne nám každý den servíruje lákavé plochodrážní pochoutky z termínového kalendáře. Ani dnešek se rozhodně nebude vymykat průměru. Na pražské Markétě startuje finálová část mistrovství republiky jednotlivců svým prvním dílem. Jelikož Aleš Dryml z účasti rezignoval, v sobotu v Březolupech budeme svědky střídání na mistrovském trůně. Tipovat letošního šampióna je nesmírně ošidné, jelikož první body se budou rozdávat až po osmnácté hodině. A řada adeptů si touží spravit chu po včerejší Zlaté přilbě.

„Zejtra bude bedna,“ prohodil včera Filip Šitera. Zrovna vyklízel svoje depo po třech vylučovacích skupinách, v nichž jej charakterizovaly bleskové starty, nezměrná bojovnost, ale bohužel i handicap čtyřměsíční pauzy. Síly ubývaly rychle, smysl pro humor nikoliv. „Ale na tu bednu si půjdu stoupnout už před závodem!“

Martin Málek opodál měl ke smíchu daleko, protože jej v jeho druhé jízdě zastavila porucha zapalování. „Musím to naladit na zítra a uvidíme,“ nechal se slyšet. K dnešnímu mistrovskému večeru s nadějemi vzhlíželi i Hynek Štichauer, Eduard Krčmář, Tomáš Suchánek a o Václavu Milíkovi ani nemluvě. A konec konců i Zdeněk Holub, který se za řidítka včera dostal jen, když vezl Eduardu Krčmářovi náhradní motocykl na start vylučovací rozjížďky.

Svítkovský stadión včera z českých závodníků opouštěl spokojený pouze Josef Franc. „Obrovský úspěch,“ komentoval své prozatím životní osmé místo. „Zejtra v tom musím pokračovat. Kupředu zpátky ni krok!“

Startovní listina a způsob kvalifikace:

1 Michal Škurla, Praha SF 2014 – 6.
2 Roman Čejka, Slaný SF 2014 – 4.
3 Michal Dudek, Slaný MR 2013 – 8.
4 Josef Franc, Praha MR 2013 – 3.
5 Eduard Krčmář, Slaný MR 2013 – 4.
6 Tomáš Suchánek, Pardubice MR 2013 – 5.
7 Matěj Kůs, Praha MR 2013 – 6.
8 Zdeněk Holub, Praha divoká karta
9 Patrik Mikel, Březolupy SF 2014 – 7.
10 Václav Milík, Pardubice MR 2013 – 2.
11 Filip Šitera, Mšeno divoká karta
12 Martin Gavenda, Praha SF 2014 – 2.
13 Martin Málek, Březolupy MR 2013 – 7.
14 Jan Holub, Mšeno SF 2014 – 3.
15 Jaroslav Petrák, Pardubice SF 2014 – 5.
16 Hynek Štichauer, Pardubice SF 2014 – 1.
17 Ondřej Smetana, Praha SF 2014 – 8.
18 Radim Chod, Slaný SF 2014 – 9.

Foto: Jiřina Šifaldová

MČR 1. liga

Markéta je krůček od celkového prvoligového triumfu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 2. října
Otázka vítěze osmého prvoligového mítinku na Markétě byla vyřešena prakticky již na prvním zasedání jury. Tomáš Topinka na něm posílil již tak silnou sestavu o náhradníka Josefa France, který neodolal lákavé příležitosti testovat v závodním tempu na ovále, kde v pondělí odstartuje boj o českého individuálního mistra. V rozjížďce s číslem jedna sice Martin Málek překonal Ondřeje Smetanu, avšak hned vzápětí domácí pronikli do čela. Vyhráli již čtvrtý závod a jsou na nejlepší cestě k titulu, i když termín jejich posledního závodu ve Mšeně nebyl doposud oznámen. Na kola členů březolupsko – míšeňské koalice se lepila černočerná smůla, by se Jaroslav Gavenda dokonale trefil do načasování žolíka. Duel o druhou příčku se tak v zásadě odbýval mezi Pardubicemi a Slaným. Východočeši přišli o body, když mechanická závada motoru poslala na zem Josefa Nováka v rozjížďce s číslem pět. Informační šum způsobil, že za pardubického juniora v desáté jízdě nevyjel vůbec nikdo. Mesiášem nadějí týmu jezdícího kouče Jaroslava Petráka se stal Tomáš Suchánek. Nejenže se coby joker vrátil z rozjížďky s číslem třináct se šesti body, ale ve finále překonal Michala Dudka. Pardubice díky jeho manévru skončily druhé, ale jejich převaha se záhy ještě prohloubila. Neoprávněný start Filipa Šitery v jedenácté jízdě totiž na druhé zasedání jury skončil škrtnutím bodů hostujícího mšenského borce, když prve na halasné protesty Jaroslava Gavendy nikdo nebral zřetel.

Od druhé jízdy vedou Pražané
Sotva se nejlepší trojice vrátila z pódia mistrovství republiky do devatenácti let, které proložil prvoligový trénink, odstartovalo osmé kolo nižší české divize naostro. „Martina jsem zavíral na lajnu, ale ne moc, využil toho, že jsem byl měkkej‘ a byl tam,“ vyprávěl Ondřej Smetana o svém duelu s Martinem Málkem na začátku rozjížďky s číslem jedna.

Na čele se usadil koaliční celek, jemuž by při absenci míšeňských závodníků dnes lépe slušelo prosté pojmenování Březolupy. Ale ne nadlouho. Hned vzápětí totiž slavil Michal Škurla triumf ve stylu start – cíl. Filip Šitera při svém ostrém comebacku uhlídal útočícího Filipa Šiteru, zatímco Martin Gavenda jejich duel sledoval překvapivě spíše zpovzdálí.

Ve třetí jízdě Patrik Mikel upadl v ukázkové svíci hned na startu. Repete opanoval Matěj Kůs, když Michal Dudek za svá záda odkázal Josefa Nováka. Březolupy vyšly bodově naprázdno rovněž v závěrečné jízdě série, kde jim body nedovezl hostující Mšeňák Michal Klein. Nejlepší start předvedl Zdeněk Holub, jenže Hynek Štichauer jej podjel na prvním výjezdu.

Praha seděla pevně na čele průběžné klasifikace se čtyřmi body náskoku na Slaný, pěti na Pardubice a celými třemi na Březolupy. A to ještě na ovál nevyjel silná domácí náhradník Josef Franc! V rozjížďce s číslem pět poslal svého náhradníka do akce Jaroslav Drbal.

Roman Čejka se rychle dostal do čela před Martina Gavendu. Na vjezdu do poslední zatáčky způsobil utržený ventil paseku uvnitř motoru Josefa Nováka. Pardubičan jedoucí na třetím místě upadl. Ondřej Smetana jedoucí těsně za ním reagoval bleskurychle a poslal svůj motocykl na zem také.

Miroslav Topinka vyřešil situaci přidělením technického bodu pražskému juniorovi. Hynek Štichauer nezaváhal ani podruhé a rozjížďku s číslem šest ovládl ve stylu start – cíl. Na druhou příčku pronikl Michal Škurla, který slánského borce pokořil spodní stranou první zatáčky.

Druhý okruh však zcela patřil Martinu Málkovi. V jeho první zatáčce podjel Michala Dudka, aby se hned v dalším oblouku posunul rovněž před Michala Škurlu. Z březolupského úhlu pohledu však nešlo o víc než plácanec do vody, sice výrazný, ale v otázce opuštění poslední příčky nic neřešící. Michal Klein totiž z natřískané sedmé jízdy nepřivezl ani jeden bod.

Tomáš Topinka vyslal poprvé do boje Josefa France, který po vylétnutí pásky vystřelil dopředu jako první. Tomáš Suchánek, který se na Markétě dnes představil rovněž poprvé místo Luboše Velinského, jej ovšem překonal už v první zatáčce.

Markéta měla tím pádem Pardubice za sebou již od tři body. Záležitosti domácího celku však mistrovsky spravoval Zdeněk Holub, jenže v rozjížďce s číslem osm nedal ani náznak šance útočícímu Martinu Gavendovi.

Zdivočelá první liga
Hned po druhé úpravě oválu byl Josef Franc v akci. Svým velkým sólem připravil Hynka Štichauera o punc neporazitelnosti. Před Pardubičanem byl pod šachovnicovou vlajkou v rukou Stanislava Klenovce ještě Filip Šitera.

„Dlouho to držel,“ komentoval Hynek Štichauer startovní počínání arbitra. „Zatáhla mě spojka, když jsem zavřel ruku, šla páska nahoru.“ Pražská pozice se zdála neotřesitelnou, ovšem Jaroslav Gavenda se konečně chtěl odlepit z bažiny poslední příčky. Před desátou jízdou pospíchal k telefonu, aby nahlásil, že místo Michala Kleina nastoupí Martin Málek v roli žolíka.

Krok březolupského kouče se setkal s dokonalým úspěchem. Martin Málek by soupeře nenašel ani s červenou lucerničkou v ruce a dovedl Michala Škurlu a Petra Babičku do cíle jako na provázku. Čtvrtý závodník na roštu scházel. Josef Novák si myslel, že pojede náhradník Tomáš Suchánek. A ten zase předpokládal, že juniora svého klubu zastupovat nebude. Inu, funkce jezdícího kouče je velice ošidná, a to tím spíše hledá-li optimální nastavení svého motocyklu.

Před jedenáctou jízdou dostal Jaroslav Petrák o dvě minuty navíc, protože Martina Málka čekalo další vystoupení v řadě. Po vylétnutí pásky stínoval Matěje Kůse, ovšem na prvním výjezdu se do děsivého karambolu dostali Jaroslav Petrák s Radimem Chodem.

„Byla tam díra, říkal jsem si, že to protáhnu jak na Filipa,“ vysvětloval pardubický matador. Nečekal jsem, že mě to chytne. On mi tam strčil přední kolo a já už neměl kam. Všechno je zohejbaný a práce navíc.“ Miroslav Topinka umožnil pokračovat oběma aktérům, kteří naštěstí rychle vyskočili na nohy, jenže kámen úrazu spočíval ve fatálně poškozeném Slaňákově motocyklu.

Jaroslav Drbal proto místo Radima Choda poslal k repete Filipa Šiteru. Jaroslav Gavenda u vědomí, že v takovém případě smí do závodu pouze náhradník, protestoval. Jenže sudí nakonec jeho protesty utnul, že se situace vyřeší na zasedání jury po závodě. Matěj Kůs mezitím projel vítězně cílem před Filipem Šiterou a Martinem Málkem.

V rozjížďce s číslem dvanáct Tomáš Suchánek neutralizoval sílu žolíka Romana Čejky. Zdeněk Holub se v první zatáčce nacpal před Martina Gavendu, jenž navíc na stejném místě o tři kola později upadl.

Kdo si počká, ten se dočká
Markéta osmadvacet, Slaný devatenáct a Pardubice s Březolupy po šestnácti. Takové byly průběžné stavy po třech čtvrtinách základní části. Jaroslav Petrák proto vycítil správnou šanci, aby ze svého rukávu vytáhl žolíka. Svěřil jej do rukou Tomáše Suchánka, jímž v rozjížďce s číslem třináct nahradil Luboše Velinského.

Zprvu se mohlo zdát, že Východočeši spláčou nad výdělkem. Dopředu letěl Roman Čejka. Avšak Tomáš Suchánek se dokázal vnějškem první zatáčky prosadit před něho, zatímco slánský náhradník při nájezdu do druhého okruhu spadl ještě za Josefa France.

V rozjížďce s číslem čtrnáct se Ondřej Smetana dostal na ovál po dlouhých devíti jízdách. Přesto přiblížil Prahu na samotný práh dnešního triumfu a konsolidace průběžného vedeni v tabulce. Michal Dudek se tlačil dopředu, avšak pražský junior mu nedal ani náznak šance.

Michal Klein svedl fantastickou bitku o poslední bod s Jaroslavem Petrákem. Na začátku posledního kola se zdálo, že jeho úsilí bude mít úspěch. Nicméně pardubický profesor si počkal do poslední zatáčky, v níž mšenskému závodníkovi udělil soukromou lekci vnitřní stopou.

Březolupský kalich hořkosti se s konečnou platností naplnil až po okraj v patnácté jízdě. Martin Gavenda nejenže odkroužil čtyři kola na poslední příčce, ale do depa se vrátil po svých, zatímco jeho bratr Aleš přivedl stroj se zadřeným motorem.

Josef Franc odvedl Hynka Štichauera a s konečnou platností rozhodl o pražském triumfu. Pražané se však evidentně nemohli vítězství nabažit. Pádný důkaz o tom podal Zdeněk Holub, když s dokonalým přehledem zvítězil v rozjížďce s číslem šestnáct.

Martin Málek se dral dopředu první zatáčkou. Neměl však dostatek místa a mohl hovořit o štěstí, že krizový moment ustál bez pádu. Přestože tlačil na Filipa Šiteru, musel se smiřovat s jediným bodem.

Po takřka třech měsících se prvoligový mítink konečně dočkal finálové jízdy, o níž bylo slánské publikum v obou případech ochuzeno. O vítězi bylo rozhodnuto a stejně tak o čtvrté příčce Březolup. Zato Pardubice a Slaný se s pětadvaceti body prozatím dělily o druhou příčku.

Za delší konec provazu začali tahat Středočeši. Michal Dudek totiž v první zatáčce objel Ondřeje Smetanu. Záhy seznal, že má za sebou Tomáše Suchánka, který si při předjíždění pražského juniora táhl s sebou Martina Málka.

Nicméně Michal Dudek si nechtěl nechat sebrat vedení jen tak mírnyks týrnyks. Až ve třetím okruhu naznačil Pardubičan útok vnějškem. Za půlkou druhé zatáčky však zlomil svůj motocykl pod Slaňáka a převzal vedení. „Kdo si počká, ten se dočká,“ glosoval svůj manévr. I kdyby však k němu nedošlo, Pardubice by si z Prahy odvezly druhou příčku, protože body Filipa Šitery z jedenácté jízdy byly nakonec odečteny.

Hlasy z depa
„Závody fajn,“ pochvaloval si Matěj Kůs. „Zkoušel jsem motor, myslím, že jsem ho na pondělí naladil dobře. Jsem spokojenej‘.“

„Trénink pěknej‘, vyhráli jsme, máme radost,“ svěřoval se Josef Franc. „Pomstili jsme moje porážky od Sušánka. Zkoušel jsem motor, jestli to bude lepší, horší, je to tak na půl.“

„Moc krásný to nebylo,“ bilancoval Zdeněk Holub oba dnešní závody. „Všechno. Obecně nic moc. Finálovku v devatenáctkách jsem dojel čtvrtej‘. Škoda, no… Lepší to mohlo bejt‘ i v lize. Nevím, co se dělo, nevyhrál jsem každou jízdu…“

„První jízdu jsem dobře odstartoval,“ vzal Ondřej Smetana své dnešní účinkování poměrně zeširoka. „Martina jsem zavíral na lajnu, ale ne moc. Využil toho, že jsem byl měkkej‘ a byl tam on. V další jízdě jsem měl špatnej‘ start a v nájezdu jsem to dal daleko. Všichni mě podjeli, jel jsem poslední, snažil se předjet. Na venku nebyl materiál, až do posledního nájezdu to Pepovi přestalo jet. Musel jsem to položit taky. Pak jsem jel z jedničky, ta není moje oblíbená. Odstartoval jsem a držel lajnu. Zabránil jsem Dudlíkovi, aby mě podjel. Nakonec nula, měl jsem dobrej‘ start, ale najednou mě objeli Dudlík a Suchoš. Nedržel jsem lajnu a předjel mě i Martin Málek. Pořád jsem se přetáčel, ale vyhráli jsme. To je důležitý a mám z devatenáctek další pohár do sbírky.“

„Šest bodů ze třech jízd,“ účtoval Michal Škurla. „Docela dobrý. Hlavně, že jsme vyhráli a vedeme, to je super. Možná bude i titul, nebylo by to špatný.“

„Dobrý, zazávodil jsem si, musel jsem předjíždět,“ liboval si Tomáš Suchánek. „Byl to můj nejhorší motor. A nejede špatně! V poslední jízdě jsem si počkal, na venku byl prášek. Kdo si počká, ten se dočká.“

„Začátek byl super, první dvě jízdy jsem měl fajnový,“ vyprávěl Hynek Štichauer. „V devátý jízdě držel dlouho pásku. Zatáhla mě spojka, když jsem zavřel ruku, šla páska. Pak přišla šílená pauze pěti jízd. Neudělal jsem nic s motorkou a už jsem to nechytil. Chce to udržet kontakt s dráhou a nebát se změn. Sere mi, že jsem ty tři poslední jízdy pokazil. Jsou to závod, aspoň že jsme druhý. Hlavně potřebujeme manažera. Když má Jarda problém sám se sebou, nestíhá. Chce to promluvit s vedením, a s náma někdo jezdí. To nás stojí body!“

„Myslel jsem, že to bude daleko lepší,“ neskrýval Jaroslav Petrák zklamání. „První jízdě nevyšla, ale myslel jsem, že to půjde, ale stejně to nebylo ono. Zkoušel jsem, zkoušel kvůli pondělnímu mistráku. Nejelo to. Nejelo to, vrátil jsem se k tomu, co jsem měl původně. Bylo to lepší, ale nejelo to od startu.“

„Jsem spokojenej‘,“ hodnotil Filip Šitera svůj závodní comeback. „Po čtyřech měsících jsem to čekal horší. Zaplapánbůh, že jezdím. Na první závod to nebylo špatný, vím, že klukům stačím, ale hlavně ve zdraví. Bral jsem to jak trénink.“

„Dneska jsme měli hodně oslabený tým,“ říkal Martin Málek. „Nějak to nešlo. Jediné pozitivum bylo, že jsem vyhrál žolíka. A pak ještě první jízda. Nešly mi starty, ale dlouho jsem neseděl na motorce. Uvidíme, jak dál. Mám nabitý týden, snad to bude lepší.“

„Jsem z toho všeho znechucený,“ netajil se Martin Gavenda. „Motor v prdeli. Brát statisíce jak v polský lize, nešlo by o nic.“

    FIN  
1. AK Markéta Praha     37
Zdeněk Holub 2 3 1 3   9
Matěj Kůs 3 – 3 –   6
Michal Škurla 3 1 2 –   6
Ondřej Smetana 2 1 – 3 0 6
Josef Franc 2 3 2 3   10
 
2. ZP Pardubice     28
Josef Novák 1 F – –   1
Hynek Štichauer 3 3 1 2 R   9
Jaroslav Petrák 1 1 0 1   3
Luboš Velinský F – – –   0
Tomáš Suchánek 3 3 6* 3 15
 
3. AK Slaný     25
Filip Šitera, Mšeno 2 1 2 (-/2) 2   7
Petr Babička 1 0 1 –   2
Michal Dudek 2 0 – 2 2 6
Radim Chod 1 – F/R –   1
Roman Čejka 3 4* 1 1   9
 
4. AK Březolupy/SC Míšeň     18
st.č.5 – neobsazeno      
Martin Gavenda 0 2 2 F 0   4
Michal Klein, Mšeno 0 0 – 0   0
Patrik Mikel X – R 0   0
Martin Málek 3 2 6* 1 1 1 14

Poznámka: body Filipa Šitery z repete rozjížďky s číslem jedenáct, v níž nahradil Radima Choda s fatálně poškozeným motocyklem, byly na zasedání jury po závodě odebrány, protože takové nahrazení je v rozporu s pravidly.

Průběžná prvoligová tabulka:

  závody bilance výsledků malé body velké body
1. Praha 7 4-1-0-2 190 21
2. Pardubice 7 0-3-2-2 157 15
3. Mšeno 6 2-1-1-2 146 15
4. Slaný 6 0-3-3-0 142 15
5. Březolupy/Míšeň 6 2-0-2-2 140 14


Foto: Jan Neruda a Kiril Ianatchkov

MČR Juniorů do 19 let

Eduard Krčmář obhájil titul s neotřesitelnou mistrovskou rutinou

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 2. října
Eduard Krčmář a nejžhavější favorit šampionátu republiky do devatenácti let byly dnes v podvečer na Markétě pojmy, jež šlo bez zaváhání označit za synonyma. Nicméně jedním dechem šlo jmenovat tři argumenty proti tomu tvrzení, a sice jména trojice domácích špičkových juniorů. Avšak slánský borec si ve finálové jízdě počínal stylem opravdového šampióna. Po startu se musel pustit do křížku se Zdeňkem Holubem, Ondřejem Smetanou a především Michalem Škurlou. Již na konci prvního okruhu dal všem jasně najevo, kdo bude minimálně rok pánem domácí scény do devatenácti let.

Podívaná až v samotném závěru
Z kuloárů zaznívalo, že startovní čísla pro miniatruní mistrovský závod devatenáctiletých závodníků odpovídalo představám pořádajícího klubu o závěrečném pořadí. Jednička Zdeněk Holub proto narazil na Michala Škurlu hned v semifinále číslo jedna. A to upřímně řečeno žádné drama nenabídlo.

Zdeněk Holub se rychle ujal vedení. Michal Škurla mu sice znepříjemňoval život, avšak jeho klubový kolega si přímý postup do finále nenechal vzít. Stejně suverénně hned vzápětí ve druhém semifinále úřadoval Eduard Krčmář, dvojka dle rozdělení klubu.

„Byl jsem hrozně pomalej‘,“ připouštěl Ondřej Smetana, že mu slánský junior zmizel překvapivě rychle z dohledu. Slabší moment rozpisu představovala skutečnost, pro oba poslední z každého semifinále závod skončil. V duchu papírových předpokladů šlo o Lukáše Ševčíka a Filipa Hájka, nicméně snadno si představit humbuk, kdyby někoho z okruhu favoritů postihl kupříkladu defekt.

Zdeněk Holub a Eduard Krčmář dostali své finálové soupeře z opravné jízdy. V ní stylem start – cíl triumfoval Michal Škurla. Ondřej Smetana neváhal a zabral druhou postupovou příčku, zatímco Josef Novák a Patrik Mikel se za jejich zády prali o celkové páté místo. Ovšem ta pravá bitka měla teprve přijít.

Nejrychlejší reakcí na pohyb pásky se blýskl Michal Škurla. Záhy jej na čele vystřídal Ondřej Smetana. V tlačenici první zatáčky si tvrdě za svým mistrovským cílem šel Eduard Krčmář. Nejprve zpacifikoval Zdeňka Holuba, jenž nakonec opět vyšel bez medaile.

„Strčil mi loket před loket a nenechal mi místo,“ popisoval Ondřej Smetana, kterak se přes něj Eduard Krčmář v prvním výjezdu dostal. Z jejich souboje profitoval Michal Škurla, jenž na protilehlou rovinku vyjel jako první. Ale všeho do času.

Eduard Krčmář ve druhé zatáčce nasadil velkoryse střižený oblouk, aby do druhého okruhu již projel na čele. „Dal jsem to na Škurliče a pak si to už jen hlídal,“ vyprávěl slánský borec o vrcholu svého boje, jakoby obhájit loňský titul bylo stejně snadné jako skočit si do sámošky pro rohlík.

Hlasy z depa
„Dobrý, jsem spokojenej‘,“ svěřoval se Eduard Krčmář. „Poslední dva závody, Daugavpils a Rybnik, mi nevyšly, spravil jsem si náladu. Ve finále to byl boj. Z první zatáčky jsem vyjížděl třetí. Musel jsem si udělat místo a byl jsem druhej‘. Dal jsem to nad Škurliče a pak si to už jen hlídal. Jel jsem si svoji stopu až do cíle. Bylo to dobrý, doufám, že teď bude už jen samá bedna.“

„Start mi nevyšel,“ konstatoval Michal Škurla. „Pak jsem Edu vyvez‘ a dostal se dopředu, ale nedovez‘ jsem ho až k mantinelu. Titul moh‘ bejt‘, kousek ale chyběl.“

„V první jízdě jsem byl hrozně pomalej‘,“ vyprávěl Ondřej Smetana. „V semifinále jsem měl dobrej‘ start, ale dopadlo to, že jsem dojel druhej‘, což nevadilo. Ve finále dobrej‘ start. Byl jsem rychlej‘ a cejtil se, že bych tam byl. Najednou přijel Eda, nenechal mi místo a strčil mi loket před loket. A najednou jsem byl až třetí a už to tak dojelo.“

„Moc krásný to nebylo,“ vážil Zdeněk Holub svá slova. „Obecně nic moc. Finálovku jsem dojel čtvrtej‘. Škoda, no… Třeba napřesrok, teda jestli nás bude aspoň osm..“

„Po měsíci pauzy to není špatné,“ bilancoval Patrik Mikel svůj návrat poté, co si počátkem školního roku při fotbálku zlomil nohu. „Tož do finále bych stejně nepostoupil. Dojel jsem, abych se rozjezdil, a byl nachystaný na Zlatou stuhu.“

  SF1 SF2 OPR FIN  
1. Eduard Krčmář, Slaný   1.   1.  
2. Michal Škurla, Praha 2.   1. 2.  
3. Ondřej Smetana, Praha   2. 2. 3.  
4. Zdeněk Holub, Praha 1.     4.  
5. Patrik Mikel, Březolupy   3. 3.    
6. Josef Novák, Pardubice 3.   4.    
7. Filip Hájek, Praha   4.     (los)
8. Lukáš Ševčík, Praha 4.       (los)

Foto: Jan Neruda a Kiril Ianatchkov

MČR 1. liga

Markéta rozhodně nemůže šilhat dolů navzdory snaze svých rivalů

Praha – 1. října
D隝 v půli května položil první ligu v Liberci na lopatky po osmi rozjížďkách, takže se závod nemohl započítávat do celkové klasifikace. Protože pod Ještědem již zazimovali stadión, musela si svůj podnik Praha uspořádat na svém vlastním stadióně. Napojit závod nižší české divize na úsporný zítřejší program českých devatenáctek vypadal jako dobrý nápad. Jenže nikdo se nezeptal na názor Ronnyho Weise a Jaroslav Gavenda měl rázem o problém navíc.

V pátek je totiž v německé Míšni na pořadu již dvaačtyřicátý ročník stříbrné ocelové boty, v jejíž startovní listině figurují nejen Ronny Weis, ale také Richard Geyer. Kouč moravsko – saského týmu tím pádem uslyšel ve sluchátku svého mobilního telefonu jednoznačné německé nein.

Jeho sestava pro zítřejší výjezd na Markétu se tím pádem smrskla na jeho syna Martina a jeho jmenovce Málka, jemuž se logicky nabízela pozice náhradníka s vidinou pěti startů. Naštěstí zraněná noha Patrika Mikela již snese závodní zátěž, by si nadšený fotbalista mohl dnes odpoledně kvůli dešti o tréninkových okruzích v Březolupech nechat jen zdát.

Personální minimum každého družstva jsou v letošním roce čtyři závodníci. Jaroslav Gavenda se nejprve domluvil s Janem Holubem, než mu došlo, že závodník označený na mšenské soupisce jako top by mohl nahradit jen někoho z dvojice jeho Martinů. Pauzírující Mšeno však nabídlo řešení i tak, protože v koaličním týmu startuje Michal Klein.

„To snad nemůžeme prohrát,“ usoudil Tomáš Topinka při pohledu na svou sestavu, kde hvězdné juniorské trio Zdeněk Holub, Michal Škurla a Ondřej Smetana doplňuje Matěj Kůs, v jehož myšlenkách je již dozajista pondělní finále mistrovství republiky jednotlivců.

Na argument pražského kouče by skeptikové namítli, že na světě nejde jen jediná věc a sice do velké díry vyvrtat malou. Reálně uvažující lidé by argumentovali vyrovnanými sestavami obou týmů. Vedle koalice, kde tentokrát bude Míšeň zastoupena stejně silně jako loni Žarnovica, budou své slovo dozajista chtít pronést také Pardubice a Slaný.

Ani jeden z ambiciózních družstev se letos ještě nedočkal výhry. Jezdící východočeský kouč samozřejmě nominoval sám sebe, ale také Josefa Nováka, Luboše Velinského, Hynka Štichauera a Tomáše Suchánka na postu náhradníka.

Silnou rezervu má i Jaroslav Drbal v osobě Romana Čejky. Eduarda Krčmáře, v jehož myšlenkách se zjevuje již prodloužený pardubický super víkend, střídá mšenský host Filip Šitera. Zbývající vesty si rozeberou Michal Dudek, Petr Babička a Radim Chod.

Startovní listina:

AK Markéta Praha: 1 Zdeněk Holub, 2 Matěj Kůs, 3 Michal Škurla, 4 Ondřej Smetana, 17 neobsazeno
AK Březolupy/SC Míšeň: 5 neobsazeno, 6 Martin Gavenda, 7 Michal Klein (Mšeno), 8 Patrik Mikel, 18 Martin Málek
ZP Pardubice: 9 Josef Novák, 10 Hynek Štichauer, 11 Jaroslav Petrák, 12 Luboš Velinský, 19 Tomáš Suchánek
AK Slaný: 13 Filip Šitera, 14 Petr Babička, 15 Michal Dudek, 16 Radim Chod, 20 Roman Čejka
Grepl PDK Mšeno: volný los

Foto: Michal Kohout

MČR Juniorů do 19 let

K titulu povedou dvě nebo tři rozjížďky, ale každopádně čtyři kola

Praha – 1. října
Pakliže by všechno šlo dle plánu, druhý říjnový den by už dávno vyprchalo sladké šampaňské z kombinéz takřka všech českých šampiónů. Nicméně patron nebeské brány si usmyslel, že si rozhodující závody vychutná pěkně v řádce za sebou v říjnu. Mistra republiky do devatenácti let budeme znát zítra před osmnáctou hodinou, kdy na pražské Markétě odstartuje osmé kolo první ligy.

Program šampionátu do devatenácti let bude nejúspornější od roku 1999, kdy se o titul v něm bojovalo poprvé. Osmičku českých závodníků nejprve čekají dvě semifinálové jízdy. Vítězové postoupí rovnou do finále, druzí a třetí dostanou poslední šanci a poslední v cíli vypadávají.

Opravná jízda pošle do finále dva nejlepší borce. Nový mistr bude k titulu potřebovat buď dvě nebo tři rozjížďky v závislosti, jak bude úspěšný v semifinále, ale každopádně čtyři kola. Koho totiž šachovnicová vlajka v rukou startmaršála Stanislava Klenovce přivítá v cíli jako prvního, odveze si domů mistrovský titul.

Program mistrovství republiky do 19 let:

l

semifinále 1: Zdeněk Holub, Michal Škurla, Lukáš Ševčík, Josef Novák
semifinále 2: Eduard Krčmář, Ondřej Smetana, Filip Hájek, Patrik Mikel
opravná jízda: druzí a třetí ze semifinále
finále: vítězové ze semifinále, první dva z opravné jízdy

Foto: Michal Kohout