Archiv pro rubriku: MČR

Jan Jeníček se z pod nafukovací bariéry povznesl až na nejvyšší stupínek vítězů

Plzeň – 11. června
Trénink neměl ani šanci pořádně začít. Jan Jeníček odstartoval v první skupině. Ve druhé zatáčce si škobrtnul. A zmizel pod nafukovacími mantinely tak hluboko, že z jeho motocyklu čouhala ven pouze řidítka. Zdravotníci naštěstí žádnou práci neměli. A on se dostal až do finále A. Na výběru mu zbyla třetí nebo čtvrtá dráha. On sáhnul po žluté. Nelitoval. Z jediné použitelné koleje odstartoval jako superman. Čtyři kola se řítil v čele. Jaroslav Frýza jej nakonec odmávnul v cíli jako vítěze Memoriálu Romana Mádyho v kubatuře pětistovek. Matouš Kameník, jehož otec David v roli mechanika si dnes popsal deníček strašidelnými poznámkami, skončil druhý. Eber Ampunani, Argentinec, jemuž těsně před klíčovou jízdou vypadla hadička z karburátoru a Patricia Erhart musela pádit pro novou konec s metylem, připravil o pódium Matěje Frýzu. Mistrovským stopětadvacítkám kraloval opět Slovák Marek Ziman.

Matouš Kamenik, Jan Jeníček a Eber Ampugnani na stupních vítězů | foto Pavel Fišer

Pády bez následků

Znáte Medarda? První červnovou neděli měl svátek. U nás jich je nějakých sedmnáct stovek. Pravděpodobnost, že vás pozval na oslavu jmenin, je docela nízká. Lidová pranostika je ale profláklá dostatečně. Medardova kápě, čtyřicet dní kape. Letos jej ale překonala Iveta v sobotu, kdy záplavy deště zkomplikovaly Rally Plzeň.

Dnešek se nesl ve znamení vzpomínek na Romana Mádyho | foto Pavel FIšer

Medard si o čtyřiadvacet hodin později rovněž škrtnul. I na západě Čech. Jeho pověstná kápě ale zůstala suchá ve středu, na níž byl přeložen plzeňský přebor.  Město prožívalo krásný a slunečný den. Co čert nechtěl, praskla hadice u kropičky, jíž pořadatelé chtěli svlažovat svůj ovál. O nepřekonatelný problém ale nešlo.

Závada se odstranila. Naštěstí, protože kropit bylo potřeba. A to hodně. Desítku kolibříků čekalo jedenáct rozjížděk. Velké hochy celých šestnáct. Jejich startovní listina doznala jedné změny. Za zdravotních důvodů se omluvil Mario Häusl.

Čtyři rozjížďky se proto konaly jen ve třech. Avšak vlastní závod již žádné další ztráty nezaznamenal. Přitom pády se mu nevyhnuly. O tréninku upadl Jan Jeníček ve druhé zatáčce. Zaplul pod nafukovačku úplně celý. Z motocyklu koukala jen řidítka. Pardubického závodníka nakonec vytáhli ven bez zranění.


Jan Jeníček na téma svého pádu v tréninku:

„Dráha je tahavější, ale od startu jsem věděl, že ten převod bude na první jízdu rychlej. Zakop‘ jsem levou nohou, narovnal se a složil to na zem jsem pod nafukovačkama.“


Dramatický začátek tréninku v podání Jana Jeníčka | foto Pavel Fišer

Při poslední tréninkové sekci letěl v první zatáčce Zoltan Lovas přes hák. Maďar spadl ještě ve čtvrté jízdě. A v jejím opakování rovněž Patricia Erhart. Vedla, jenže v první zatáčce skočila přemet. Sanitka v tomto případě vyjela na trať zbytečně.

Dvakrát svítila červená světla rovněž v rozjížďce s číslem jedna. V jejím druhém kole lehnul Argentinec Eleno Diego. Jeho krajan Eber Ampugnani se do vedení probil i po restartu. Nicméně muselo se zastavit, jelikož se jakýsi fotograf promenoval v bezpečnostní zóně.

 

Vyrovnaný hrot aktuální klasifikace

Matěj Frýza (červená) vede před Patricií Erhart (modrá) a Matoušem Kameníkem (žlutá) | foto Pavel Fišer

Závod se jel již skoro hodinu. A zatím měl dokončené jen dvě rozjížďky stopětadvacítek. Záhy věci nabraly rychlý spád. Jan Jeníček jezdil ve dvou pokusech o první jízdu za Eberem Ampugnanim. Nyní se ale role obrátily. Pardubičan byl po třetím startu vpředu.

Argentinec útočil. Dopředu se nedostal, obzvlášť po chybičce v první zatáčce. Vzápětí se vítězně za obhajobou slánského vítězství vydal Matěj Frýza. Vyhrál stylem start – cíl, zatímco Matouš Kameník jel ve stoje, protože mu upadlo sedátko.

Jako třetí v pořadí se z triumfu radoval Adam Nejezchleba. V první zatáčce objel Zoltána Lováse. Štěpán Melč při svém ostrém comebacku po roce ustrážil Jaroslava Petráka. Rozpis pro třináct jízd není proporční, ale při neobsazené třináctce ve startovní listině se dlouhé čekání nevyhnulo jen Štěpánu Melčovi a Matěji Frýzovi.

Zoltán Lovas (bílá) vede před Patricií Eerhart (červená) a Diegem Elenem (žlutá) | foto Pavel Fišer

Nikdo po dvou výjezdech na ovál ovšem neudržel čistý štít neposkvrněný jedinou prohrou. Eber Ampugnani byl zaskočený, že jde na dráhu už v páté jízdě. Jeho krajan Diego Eleno mu pomohl. Start měl lepší Jan Jeníček. Jenže Argentinec byl po vnějšku první zatáčky rychlejší.

Potřetí se oba utkali v rozjížďce s číslem sedm. Pardubičan jezdil na čele od startu až do cíle před Eberem Ampugnanim. Po třech startech byl s osmi body v čele. Matěj Frýza zaostal po vylétnutí pásky. Ve druhém výjezdu ale podjel Adama Nejezchlebu.

Divišovský závodník přitom prozatím ztratil bod jen s Matoušem Kameníkem, který na něho odstartoval v šesté jízdě. Borec v pardubické vestě opět měl mechanický problém. Vylomil se mu šroub vodítka u řetězu, který se mu plandal.


Matouš Kameník nemá problém s handicapem v šesté jízdě:

„První jízdu jsem v tom celou dobu stál, teď jsem ale o vodítku vůbec nevěděl.“


Salto Patricie Erhart se naštěstí obešlo bez následků | foto Pavel Fišer

V osmé jízdě Matouš Kameník triumfoval před Zoltanem Lovasem, který jej nepřestával atakovat. A v cíli zaostal jen o pár centimetrů. Pardubičan disponoval sedmi body. Stejně jako Eber Ampugnani. Slušný základ pro finále A. Jistota prozatím nikoliv.

 

Jediná kolej rozhoduje

Eber Ampugnani k němu vykročil bez kompromisů. Usadil se suverénně na čele desáté jízdy. Patricia Erhart předčila Štěpána Melče, ale on měl na čele poměrně klid. Matěj Frýza vyhrál vabank jedenácté jízdy. V jejím úvodním oblouku zvenčí předčil Jaroslava Petráka. Na rozdíl od Argentince se zatím nemohl chystat na boj o pódium.

Matouš Kameník (modrá) vede Adama Nejezchlebu (žlutá), Jaroslava Petráka (červená) a Radka Bambucha (bílá) | foto Pavel Fišer

Jan Jeníček také, byť si trošku odřel uši. Dvanácté jízdě vévodil Zoltan Lovas,jehož ambice ale seškrtal předchozí pád. Také Adam Nejezchleba neměl bodů nazbyt. Vzdoroval Pardubičanovým útokům až do cíle. Nájezd spodem v poslední zatáčce vypadal slibně, ale divišovský závodník druhé místo udržel.

Rozjížďka s číslem třináct uzavřela čtveřici účastníků nejprestižnějšího finále. Matouš Kameník ve druhém kole spodní stranou prvního nájezdu připravil o vedení Matěje Frýzu. před svého klubového kolegu se nakonec posunul i Štěpán Melč. V áčku byl nejen vítěz, ale i ten třetí v pořadí. Sluníčko se naklánělo na obzor. Jeho paprsky svítily závodníkům do očí, když se měl závod rozhodnout.


Jan Jeníček líčí finále A:

„Nečekal jsem z toho venku takovej start. Jediná normální kolej tam byla. Říkal jsem si, buď to vyjde nebo ne. Naštěstí to vyšlo.“


Matěj Frýza (modrá) dotírá na Štěpána Melče (žlutá) | foto Pavel Fišer

Vrcholná fáze začala céčkem. Patricia Erhart vypálila jako střela. Dostala se do vedení před trojicí svých pronásledovatelů. Radek Bambuch uhájil druhou pozici před dvěstěpadesátkou v rukou Karla Průši. Diego Eleno uzavřel řadu.

Hrdinou finále B se bez sebemenších pochyb stal Adam Nejezchleba. Po velkolepém startovním manévru se ve vedení udržel i po průjezdu prvním obloukem. Hrdinou se stal Zoltan Lovas. V tlačenici první zatáčky neměl moc místa. Rychle však za svá záda poslal Jaroslava Petráka. Na Štěpána Melče tlačil tak dlouho, dokud mu v závěrečném okruhu nesebral druhé místo.

Finále A si ale s úrovní dramatu nedalo zadat s žádnou jinou jízdou dnešního plzeňského odpoledne. Eber Ampugnani už stál před závorou depa. Začal mávat rukama. Praskla mu hadička od metylu. Spolu se svým krajanem jí vyměnil. Mezitím Patricia Erhart přiběhla od metylárny s konví plnou paliva.

Finále A: zleva Jan Jeníček, Matěj Frýza, Matouš Kameník a Eber Ampugnani | foto Pavel Fišer

Startovní rošt proto neosiřel ani o jediné místečko. Nejlepší start měl Matouš Kameník. Na Jana Jeníčka zbyl venek. A na něm jediná slušná kolej. Vystřelila Pardubičana dopředu způsobem, že se s dalšími soupeři potkal až za metou.

 

Velký boj o finále i ve finále

Stopětadvacítkami dnešní program začal. Kolibříci se prolínali s velkými hochy poměrně symbolicky, protože Memoriál Romana Mádyho byl letos vypsán v obou kubaturách. První jízda nebyla šťastná pro Matyáš Lišku, který si neotevřel přívod paliva.

Vít Kubal (bílá) krotí motocykl, zatímco Ondrej Trník (červená), Marek Ziman (bílá) a Matyáš Liška (žlutá) se vydávají do deváté jzdy | foto Pavel FIšer

Odtlačil motocykl stranou. Triumf slavil Marek Ziman. Roman Štola, jenž kvůli školním písemkám přijel s dědou až na závěr tréninku, bral dva body. Kdo ví, co dostal ve škole, ale na borském ovále mu štěstí nepřálo. Po pádu ve čtvrté jízdě už nebodoval.

Marek Ziman přidal v rychlém sledu tři další triumfy. Ve všech případech vyhrál ve stylu start – cíl. O jeho postupu do finále nemohlo být ani pochyb. Když na to přijde, bodovou podmínku splnil již ve třetí sérii.

Jakub Hejkal (žlutá) v souboji s Markem Zimanem (bílá) | foto Pavel Fišer

Vysoko mířil také Jakub Hejkal, který prohrál jen v rozjížďce s číslem čtyři s fenomenálním Slovákem. Vít Kubal v úvodním výjezdu šesté jízdy objel Matěje Tůmu. Jeho ambice však zchladil divoký pád na startu osmé jízdy. Matěj Tůma se o jízdu dříve skláněl před Jakubem Hejkalem, jehož dva okruhy suverénně vedl.


Zdeněk Schneiderwind radí Matěji Tůmovi po rozjížďce s číslem osm:

„Nikdy, nikdy se neotáčej.“


V rozjížďce s číslem deset na Matěje Tůmu čekal Marek Ziman. I přes třetí prohru se pražský závodník do finálové jízdy probil. O překvapení se postaral Ondrej Trník. Mladý slovenský borec při svém ostrém závodním debutu v rozjížďce s číslem dvě překonal Štěpánku Nyklovou.

Vít Kubal (červená) objíždí padajícího Romana Štolu (modrá) | foto Pavel Fišer

Obořil se na vedoucího Jakuba Hejkala, ale v posledním okruhu upadl. Ve čtvrté jízdě vedl, než jej nakonec překonal Jakub Hejkal. Pak jej odvedl Marek Ziman, ale v cíli rozjížďky s číslem devět byl nejdříve on. A tím pádem také ve finále.

Závěrečné rozjížďka stopětadvacítek se vklínila mezi béčko a áčko velkých hochů. Na čele se usadil Marek Ziman. Za ním Jakub Hejkal, kdežto Matěj Tůma se musel probíjet přes Ondreje Trníka. Slibný nájezd druhou zatáčkou neklapnul. Na začátku posledního okruhu ovšem slovenský závodník upadl.

 

Hlasy z depa

Jan Jeníček se postavil na nejvyšší stupínek pódia | foto Pavel Fišer

„Dráha zezačátku byla taková tahavější,“ rozhovořil se Jan Jeníček. „Mám sedřenej bok po tom pádu v tréninku. Štvalo mě, že jsem pod nafukovačkama tak dlouho zaseklej. Naštěstí na motorce jsem nic nepoznal, nebyla zohejbaná. Celý závody jsem byl v klidu. Po tréninku jsme změnili nastavení a cejtil jsem se dobře. Dneska spokojenost.“

„Mechanik makal jako vždycky,“ nechtěl Matouš Kameník svalovat vinu za své trable na otce Davida. „Začalo to špatně. Prasknul držáček na sedla, celou jízdu jsem v tom stál. O vodítku jsem ani nevěděl. Jsem spokojenej. Ve finále Jéňa odpálil ze čtyřky, pak mě trošku zavřel, udělal to moc dobře.

Matěj Frýza doma čekal lepší výsledek | foto Pavel Fišer

„Stálo to za hovno,“ nebyl Matěj Frýza vůbec spokojený. „Měl jsem problém se starty. Jen první jízda se povedla. Chyba byla ve mně. Nemoh‘ jsem si na starty zvyknout. Áčko byla náhoda. Odjel jsem, ale byl tam Jéňa. Dal mi celou motorku, musel jsem vymáčknout spojku. Až v posledním kole jsem zjistil, že nejsem rychlej. Nic moc, čekal jsem víc.“

Štěpán Melč se vrátil k závodění po dlouhé rekonvalescenci | foto Pavel Fišer

„Jelo se mi krásně,“ nechal se slyšet Adam Nejezchleba. „Škoda jedný jízdy, ale finále bylo super, nečekal jsem to. Dařily se mi starty, dráha tady byla nad poměry dobrá. Ani jedna díra. Moc hezky se mi tady jelo, mrzí mě, že jsem nebyl ve finále A. ale s tím nic nenadělám.“

„Výborný, jsem spokojenej,“ zářil Štěpán Melč. „Po roce první závod a první místo, fakt jsem spokojenej. Ruce bolely, ale dobrý, jsem spokojenenej.“

Jan Jeníček o tréninku zmizel pod nafukovacím mantinelem | foto Pavel Fišer
Jan Jeníček o tréninku zmizel pod nafukovacím mantinelem | foto Pavel Fišer

5. Memoriál Romana Mádyho:

TOT C B A
1. Jan Jeníček, Pardubice 3 2 3 1 9 1.
2. Matouš Kameník, Pardubice 1 3 3 3 10 2.
3. Eber Ampugnani, ARG 2 3 2 3 10 3.
4. Matěj Frýza, Plzeň 3 1 3 1 8 4.
5. Adam Nejezchleba, Divišov 3 2 0 2 7 1.
6. Zoltan Lovas, H 2 X 2 3 7 2.
7. Štěpán Melč, Plzeň 1 1 1 2 5 3.
8. Jaroslav Petrák, Pardubice 0 1 3 2 6 4.
9. Patricia Erhart, D 2 X 0 2 4 1.
10. Radek Bambuch, Kopřivnice 0 0 1 1 3 2.
11. Karel Průša, Slaný (250 ccm) 0 0 2 0 2 3.
12. Diego Eleno, ARG X 3 1 0 4 4.

Poznámka: z původně přihlášených se pro nemoc omluvil Mario Häusl

Ondrej Trník, Marek Ziman, Jakub Hejkal a Matěj Tůma na pódiu stopětadvacítek s blízkými Romana Mádyho | foto Pavel Fišer

MR 125 ccm (5. Memoriál Romana Mádyho):

TOT FIN
1. Marek Ziman, SK – Žarnovica 3 3 3 3 12 1.
2. Jakub Hejkal, Slaný 3 2 3 3 11 2.
3. Matěj Tůma, Praha 3 2 2 2 9 3.
4. Ondrej Trník, SK – Žarnovica F 2 2 3 7 F
5. Vít Kubal, Plzeň 1 3 X 2 6
6. Štěpánka Nyklová, Slaný 2 1 1 1 5 (los)
7. Jaroslav Bartek, Praha 1 2 1 1 5 (los)
8. Roman Štola, Mariánské Lázně 2 F 0 0 2
9. Dominik Suchánek, Pardubice 1 1 0 0 2
10. Matyáš Liška, Pardubice – 0 0 1 1
Jan Jeníček (žlutá) letí do čela finále A před Matěje Frýzu (bílá v zákrytu), Matouše Kameníka (modrá) a Ebera Ampugnaniho (červená) | foto Pavel Fišer

Miletice nominovaly dvojici do obou českých šampionátů

Slaný – 11. června
Západní Čechy se koncem měsíce stanou dějištěm vyhlášení mistrů republiky hned dvou šampionátů během pouhých pěti dnů. Příští sobotu jsou na pořadu Mariánské Lázně se svým dlouhodrážním OPEN. O pět dnů později Bory zažijí mistrovství republiky dvojic. Jako první se svojí sestavou pochlubil PRO-TEC SK Miletice. Do boje vyšle tandem, který na plzeňském ovále před rokem dobyl bronz v juniorských družstvech, tedy Bruna Belana a Michaela Westa. Pakliže se okolnosti radikálně nemezní, oba spolu nastoupí rovněž v říjnu při mistrovství republiky juniorských družstev na Markétě.

Bruno Belan a Michael West spolu letos pojedou dva závody za Miletice | foto Eva Palánová

Dnes večer se v Praze velká cena nepojede

Plzeň – 10. června
Startovní listinu posledního přeboru ve Slaném ovlivnila Speedway Grand Prix České republiky, která se konala v jeho předvečer. Část závodníků se jí účastnila v roli aktivních účastníků nebo pořadatelů proto volila volnou neděli. Zítra pokračuje přebor v Plzni, na Markétě žádná velká cena dnes večer nebude, a přesto se startovní listina rodila císařským řezem. Naštěstí vypomohli cizinci. Maďar, Němci a dokonce Argentinci. Doprovodný mistrovský podnik stopětadvacítek na klasické dráze se pojede tradičně ve znamení vzpomínky na Romana Mádyho.


Tipujte:

Označte nejlepší trojici plzeňského přeboru:

View Results

Loading ... Loading ...

 

Matouš Kameník, Bruno Belan a Jan Jeníček jako pořadatelé pražské velké ceny | foto Pavel Fišer

Osm Čechů, mezi nimiž najdeme také Štěpána Melče vracejícího se po zranění, doplnilo pět zahraničních borců. Společně vyplnili rozpis pro třináct závodníků, po němž sportovní komise za daných okolností pochopitelně sáhla.

Skládá se z třinácti rozjížděk základního rozpisu. Abych těch čísel s nechvalnou pověstí nebylo málo, pro třináctého borce závod skončí celkovým třináctým místem. Ostatních dvanáct pojede umísťovací finále C, B a A, jež jim umožní své umístění si o tři příčky vylepšit.

Matěj Frýza bude doma obhajovat své slánské vítězství | foto Kiril Ianatchkov

Stopětadvacítek je naproti tomu jako máku. Přesně řečeno deset. Svou ostrou závodní premiéru bude mít Slovák Ondrej Trník. Pro české závodníky plzeňský mítink přinese poslední možnost dostat se do reprezentace na světový a evropský pohár.

Startovní listiny zítřejších plzeňských závodů:

přebor republiky:
1 Eber Ampugnani, ARG
2 Radek Bambuch, Kopřivnice
3 Diego Eleno, ARG
4 Jan Jeníček, Pardubice
5 Matěj Frýza, Plzeň
6 Patricia Erhart, D
7 Karel Průša, Slaný (250 ccm)
8 Matouš Kameník, Divišov
9 Zoltan Lovas, H
10 Štěpán Melč, Plzeň
11 Adam Nejezchleba, Divišov
12 Jaroslav Petrák, Pardubice
13 Mario Häusl, D
MR 125 ccm (5. Memoriál Romana Mádyho):
1 Dominik Suchánek, Pardubice
2 Marek Ziman, SK – Žarnovica
3 Matyáš Liška, Pardubice
4 Roman Štola, Mariánské Lázně
5 Jaroslav Bartek, Praha
6 Jakub Hejkal, Slaný
7 Štěpánka Nyklová, Slaný
8 Ondrej Trník, SK – Žarnovica
9 Matěj Tůma, Praha
10 Vít Kubal, Plzeň
Kolibříkům jde o reprezentaci | foto Kiril Ianatchkov

Flat track v sobotu umožní jít opět na plochou dráhu ve Slaném

Slaný – 5. června
Ve Slaném v sobotu od třinácti hodin bude na plochodrážním stadiónu pokračovat letošní sportovní program další akcí, kterou bude šestý díl OPEN Mistrovství České republiky Flat Track. Takzvaná americká plochá dráha zapustila v tuzemsku již hluboké kořeny. A rovněž jezdecká základna je více jak početná a neméně úspěšná o čemž svědčí fakt, že Ervín Krajčovič se v roce 2023 stal mistrem světa.

 

Další důležitou postavou českého flat tracku je Pavol Pučko, manažer disciplíny při Autoklubu ČR, který dokázal toto odvětví závodů na oválech patřičně pozvednout. Ve Slaném budou moci diváci sledovat všechny tři kubatury, které jsou ve sportovním kalendáři AČR vypsány, tj. nejprestižnější FT1, dále FT Classics a rovněž FT Young – junior.

Ve třídě FT 1  na startu nebude chybět vedoucí muž průběžného pořadí Ervín Krajčovič, na jeho pozici bude určitě útočit druhý jezdce pořadí Ondřej Svědík. Využít domácího prostředí a  případného zaváhání vedoucího dua bude jistě motivací pro Víta Janouška, který prozatím zaujímá třetí místo.

Bohužel koho diváci neuvidí, je objev a nováček v této disciplíně Bruno Belan. Slánský juniorský plochodrážní závodník bere flat track jako doplňkovou disciplínu.

Prozatím si vede nad očekávání velmi dobře, podává bojovné ale hlavně vyrovnané výkony, jež mu v současné době zaručují čtvrté místo průběžného pořadí. Bruno Belan bude ovšem v sobotu závodit v maďarském Debrecenu v kvalifikačním kole SGP2 a bojovat o postup společně s Adamem Bubbou Bednářem do finálových bojů o mistra světa juniorů.

V kategorii FT Classisc do Slaného určitě dorazí vedoucí trojice Ellias Altmann, Friedrich Altus a Christian Lugas, které pronásleduje český jezdec Jiří Slezák.  Juniorská kubatura nemá v letošním ročníku sice tak výrazné startovní pole mladých nadějí, což ale neznamená, že zde není nouze o dramatické souboje. Prozatím je na čele průběžného pořadí Matěj Gebert, ale na záda mu nebezpečně dýchá Stanislav Kohout, slánský jezdec pravidelně na domácí dráze trénuje a bude jistě chtít z toho profitovat.

Autoklub v AČR  Slaný se od loňské sezony rovněž poměrně intenzivně věnuje i tréninkovému procesu jezdců flat track a ve svém středu má svoje závodníky této disciplíny. Vít Janoušek v letošní sezoně reprezentuje v seriálu mistrovství světa, Stanislav Kohout je přes svůj věk všestranným jezdcem, flat track kombinuje se silničními závody a má zkušenosti i z motokár.

V minulé sezoně se v barvách AK Slaný představil rovněž František Irmiš, bohužel pro vážné zranění prozatím je mimo sportovní činnost a nově se této disciplíně věnuje Bruno Belan. Do ochozů slánského plochodrážního stadionu co nejsrdečněji zve pořadatel akce Autoklub v AČR Slaný.

V sobotu mistrovský flat track zavítá do Slaného | foto Pavel Fišer

Bruno Belan řeší plochodrážně flatrackerské dilema jako plochodrážník

Slaný – 3. června
Termínovým kolizím mezi závody na ploché dráze a flat tracku se v našich podmínkách nelze vyhnout. Fanouškům speedwaye jsou vesměs buřt. Nad počeštělou podobou americké verze motocyklového závodění mnohdy ohrnuji nos. Ke své škodě. Nicméně nyní se mezi flat trackery úspěšně etabloval Bruno Belan. Slánský plochodrážník je letos v excelentní fazóně v obou disciplínách. A jejich stejná data prostě řešit musí. I na úrovni mistrovství světa.

 

Úspěšně ve flat trackerských stopách plochodrážních předchůdců

Bruno Belan není rozhodně jediným endemitem světa ploché dráhy, který kalil flat trackové vody. Pavol Pučko v něm po motokrosu a speedway našel pravou disciplínu, kde se našel jako závodník. Po zdravotních potížích i jako funkcionář, pod jehož taktovkou se flat track výrazně zvedl. Rozhodně už nepotřebuje poměrně lacinou nálepku americká plochá dráha.

Bruno Belan se dostává do tlaků termínových kolizí | foto Pavel Fišer

Jan Jaroš skvěle vodil tovární VM 610 po Pavlu Pučkovi. Martin Málek zase exceloval za řidítky krásného motocyklu kategorie FT1 z kroměřížské dílny Františka Přehnálka. Projekt skončil zákazem startu.

Právě tehdy dostala ona americká filozofie, že po ovále může jezdit úplně každý na čemkoliv za své. Stroj s motorem z ledařského speciálu se naučil pít benzín, avšak dostat spojku do jednoho bloku s motorem v plochodrážním konceptu bylo nemožné. A tak byl zakázán.

Ostatně padla i kategorie Veterán. Potíže u technické přejímky v ní řešil kupříkladu Vladimír Višváder. Větším problémem se ale staly oficiální licence, které si řada borců nechtěla pořizovat. Kopřivnický Roman Marek ovšem jednou svého veterána dostal na mistrovské pódium v kategorii Classic.

Bruno Belan míchá karty v FT1 | foto Pavel Fišer

A nyní mezi flat trackery vletěl Bruno Belan, březnu byl v prvním díle českého šampionátu první mezi FT1. „V Divišově na TT jsem byl vzadu,“ ujímá se slánský závodník slova, aby přiblížil další průběh flat trackerské sezóny anno domini 2025. „Ale na ovále se dařilo, skončil jsem pátej. V Chabařovicích jsem ve finále neodjel od startu. Než jsem je dojel, spadnul Kubajs a zastavili to kvůli jeho pádu.“

Květen pro něho neměl dost plochodrážních termínů, tak se mu domácí šampionát FT ve Svitavách náramně hodil do plánů. „Dobrý,“ odtuší komentář. „Dráha hezká. I když tam byly koleje a díry, protože předtím pršelo, dělali, co mohli. Bylo se na co dívat a závody byly hezký.“

 

Na dvou místech současně být nelze

Jenže červen je tradičně nahuštěný. Mistrovství flat tracku pokračuje v sobotu ve Slaném. Na stejný termín posunuli Maďaři kvalifikaci SGP2 v Debrecenu. Pro Adama Bubbu Bednáře přišla spása z nebes, protože po svém zranění může místo Pardubic usilovat o postup do finále právě zde. Bruno Belan ostatně také, ale ve hře je ještě jedna karta. Divoká.

Bruno Belan má letos dobrou formu nejen ve flat tracku, ale rovněž na ploché dráze | foto Karel Herman

„Zatím jsem v mistráku čtvrtej,“ přibližuje podstatu problému. „Když vynechám závod ve Slaným, může se stát, že nedostanu divokou kartu na mistrovství světa ve flat tracku v Pardubicích. Pak budou další závody, ale to už se bude o divoké kartě rozhodovat.“

Ale že by kvůli flat trackerskému světu vynechal plochodrážní, nemůže být ani řeči „Nechtěl bych flat track vyměnit za plochou dráhu,“ rázně odmítá preferovat Slaný před Debrecenem. „Plochá dráha je pro mě sport číslo jedna. A pak v Pardubicích bude před Zlatou stuhou. Uvidím, jestli bych jel i ji. Chci dělat jen jednu věci, nechtěl bych, aby se kvůli jednomu závodu nepoved‘ ten druhej.“

 

Řešení jde

Bruno Belan se navíc dostal do hledáčku Pavla Pučka i v souvislosti se světovým šampionátem ve flat tracku v Míšni. I tady je ve hře o divokou kartu. Jenže ve stejný den jsou Chabařovice. Startovní listiny přeboru se někdy plní s obtížemi.

V sobotu projde Jaroslav Vaníček svým debutem ve flat tracku | foto Antonín Škach

Nicméně Bruno Belan má řešení. Na ústeckém předměstí by místo něho mohl startovat jeho klubový kolega Daniel Halamka, který platnou licenci má. Ostatně ani v sobotu při mistrovském flat tracku ve Slaném místo něho díra ve startovní listině nebude.

Na motocyklu slánského závodníka nastoupí Jaroslav Vaníček. Pražan si jej již o tréninku vyzkoušel. Bude muset jen vyměnit startovní číslo za svou jednadvacítku.