Güstrow – 13. července
Sobotní večer v Güstrowě viděl začátek finálové části evropského šampionátu jednotlivců. Na jeho konci měl největší důvody k úsměvům Grigorij Laguta. Vyhrál totiž závod, v němž navíc inkasoval největší počet bodů a ujal se vedení v průběžné klasifikaci. Na stupních vítězů mu dělali společnost Leon Madsen a Bartosz Smektala. Václav Milík začal dvěma triumfy, aby ovšem v rozjížďce s číslem dvanáct upadl. Než našel správné nastavení, poslední šance mu utekla o jediný bod, a on skončil celkově sedmý.
Leon Madsen, Grigorij Laguta a Bartosz Smektala stojí na stupních vítězů
Manchester – 12. července
Polský juniorský nároďák získal v pátek v britském Manchesteru s dokonalým přehledem titul mistrů světa. O druhé místo se rozhořel tvrdý duel, v němž nakonec za delší provaz tahali domácí opírající se od Dana Bewleye a především Roberta Lamberta, jenž naplno proměnil žolíka. Australané uzavřeli řadu, nicméně jejich kouč Mark Lemon vidí velkou perspektivu svých mladých Joeys čili klokaních mláďat v příštích letech.
Mühldorf – 7. července
V Herxheimu měl největší počet bodů, ale nevyhrál. V La Reole byl první, ale s menším skórem než Dimitri Berge. Ve třetím finále mistrovství světa družstev v Mühldorfu však Martin Smolinski neuznával žádné kompromisy. Nebo aspoň téměř, jelikož jej v rozjížďce s číslem pět porazil Josef Franc. Nicméně jinak vítězil Němec, který se na hrotu průběžného pořadí odtrhnul od Dimitri Bergeho o tři body. Josef Franc se probil až do finále, kde byl pátý, Martin Málek neměl svůj den.
Dimitri Berge, Martin Smolinski a Mathieu Tresarrieu na stupních vítězů
„Dneska byl Mühldorf pro Pepeho umístěním výborný,“ bilancuje Zdeněk Schneiderwind. „Páté místo na mistrovství světa se nevozí každý víkend, ale on sám ví, že k naprosté spokojenosti chyběly tři bodíky. Ale lehce se to říká ze sedačky z auta, ale hodně těžko se ty body doluji na dráze.“
Mítink poněkud ovlivnilo počasí. „Od rána pršelo,“ pokračuje pražský trenér. „Chvíli míň, chvíli víc. Na závody už nepršelo, ale dráha byla stejně náročná. Závod ovládl Martin Smolinski, ale jinak to bylo vyrovnaný. A jsem rád, že Pepe se mezi tou špičkou určitě neztratil.“
A co na Mühldorf? „No, jak bych to řekl…“ přemítá. „Dělo se toho hodně a vlastně nic. Nějaký špatný den.“
Hallstavik – 6. července
Svou první velkou cenu vyhrál rovnou při svém debutu v seriálu v Praze před deseti lety. Nicméně naposledy mu po závodě Speedway Grand Prix hráli ruskou hymnu před šesti lety v Cardiffu. A pak až včera, kdy ve švédském Hallstaviku přijel do cíle finálové jízdy před Martinem Vaculíkem. Emil Sajfutdinov se však okamžitě nechal slyšet, že na ten večer okamžitě zapomněl.
Martin Vaculík, Emil Sajfutdinov a Maciej Janowski řádí na pódiu
Přitom Emil Sajfutdinov měl k oslavám pádné důvody, protože jej triumf vynesl do čela aktuální klasifikace, byť mezi ním a šestým Fredrikem Lindgrenem je rozdíl pouhých pěti bodů. „Je to úžasný pocit,“ komentoval ruský závodník svůj úspěch na tiskové konferenci. „Pracuju na tom dlouho, už šest let. Když jsem se do seriálu v roce 2017 vrátil, bylo to pro mě tvrdé. Měl jsem svůj cíl a svůj plán, ale ono to nefungovalo. Dnes ale všechno fungovalo skvěle a můj tým také pracuje skvěle, takže jim říkám děkuji.“
Emil Sajfutdinov na téma svého vítězství:
„Abych byl upřímný, už nyní jsem na dnešek zapomněl. Prostě se jen koncentruju a vím, že zbývá ještě hodně závodů a rozjížděk. Potřebuji pořádat dělat body a pak to bude dobré.“
Martin Vaculík se pevně usadil mezi špičkou velkých cen na cestě za splnění svého snu stát se mistrem světa. Je prozatím čtvrtý, ale se stejným počtem bodů jako čtvrtý Bartosz Zmarzlik. Na leadera jim oběma chybí pouhopouhé tři body.
„Jsem šťastný za svůj výkon,“ svěřoval se. „Závodím dobře a všechno pro mě skvěle pracuje. Jsem velmi potěšený, kolik bodů jsem získal. To je hlavní cíl v Grand Prix, získat co nejvíce bodů. Udělal jsem dobrou práci. Gratulace Emilovi, byl dnes skvělý. Byl velmi rychlý. A já se těším na další Grand Prix.“
1. Emil Sajfutdinov, RUS
3 3 2 3 1 2 3
17
2. Martin Vaculík, SK
3 3 3 0 3 2 2
16
3. Maciej Janowski, PL
2 1 3 2 1 3 1
13
4. Max Fricke, AUS
1 1 3 0 3 3 0
11
5. Matej Žagar, SLO
3 2 3 1 0 1
10
6. Fredrik Lindgren, S
0 3 1 3 2 1
10
7. Bartosz Zmarzlik, PL
2 2 2 1 1 0
8
8. Niels Kristian Iversen, DK
2 1 2 1 2 F
8
9. Leon Madsen, DK
3 0 0 1 3
7
10. Oliver Berntzon, S
1 0 1 2 3
7
11. Jason Doyle, AUS
1 2 2 0 2
7
12. Patryk Dudek, PL
2 2 1 2 0
7
13. Antonio Lindbäck, S
0 1 1 3 1
6
14. Artjom Laguta, RUS
E 3 0 2 0
5
15. Janusz Kolodziej, PL
0 0 0 3 0
3
16. Robert Lambert, GB
1 0 0 0 2
3
17. Pontus Aspgren, S (res)
DNR
18. Kim Nilsson, S (res)
DNR
Průběžné pořadí seriálu:
1. Emil Sajfutdinov 47, 2. Patryk Dudek 47, 3. Leon Madsen 47, 4. Bartosz Zmarzlik 44, 5. Martin Vaculík 44, 6. Fredrik Lindgren 42, 7. Niels-Kristian Iversen 32, 8. Jason Doyle 30, 9. Janusz Kolodziej 29, 10. Artjom Laguta 27, 11. Matej Žagar 27, 12. Max Fricke 27, 13. Maciej Janowski 24, 14. Robert Lambert 24, 15. Antonio Lindbäck 23, 16. Tai Woffinden 15, 17. Bartosz Smektala 10, 18. Oliver Berntzon 7, 19. Václav Milík 4, 20. Matic Ivačič 2.
Terenzano – 29. června
Vzhledem k organizačním změnám v mistrovství Evropy dvojic, které vedly až ke zrušení semifinále v Pardubicích, se o posledních dvou místech ve finále rozhodovalo v jediném semifinále v Terenzanu. Stalo se snadnou kořistí Francouzů. Italové, jež startovali bez zraněného Nicolase Covattiho, se zmocnili druhé příčky. Ovšem předtím musel Michele Castagna porazit v rozjezdu Tera Aarnia. Poslední příčka připadla slovenskému výběru Ján Mihálik – Jakub Valkovič.
Leamington Spa – 23. června
Celkem šest Angličanů si našlo cestičku k postupu do finále evropského šampionátu na trávě v Leamington Spa. Triumfoval James Shanes, jenž v áčku musel odrážet Zacha Wajktnechta, který však ve druhém kole upadl a skončil v péči lékaře. Na stupně vítězů se nakonec podívali ještě Paul Hurry a Kenneth Hansen. Michal Dudek ve specifickém prostředí nezískal jediný bod a skončil dvacátý.
