Divišov – 7. prosince
Třikrát po sobě získal stříbro v českém juniorském šampionátu, přičemž dvakrát přišel o titul až v dodatkové jízdě. Mistrem republiky nebyl ani v extralize, byť s Březolupy i se Slaným mířil až k nejvyšší metě. Středočeský klub ji paradoxně dobyl v první sezóně, kdy již byl v plochodrážním důchodu. Nyní je Robert Král koučem Divišova. Tým s vysokými ambicemi pod jeho taktovkou usiloval o titul. Loni skončil třetí o bod za přeborníkem, letos druhý opět těsně. Není divu, že jeho manažer si vybavuje svou vlastní závodní kariéru.

Robert Král ve dvacetileté historii magazínu speedwayA-Z:

poslední rozhovor kariéry

mistrovství republiky juniorů 1995

mistrovství republiky juniorů 1996

První půle soutěže patřila Kopřivnici. Pod duchnou bouřkových mraků na sklonku června na pražské Markétě dala ostatním rivalům stejné šance jako absolutistický monarcha svým politickým odpůrcům. V červenci přišel Divišov, což Robert Král bere jako rozhodující moment celé soutěže.

„Nevyšlo to,“ povzdechne si. „V Praze vyhrála Kopřivnice, v Divišově se to zlomilo. Pokazili jsme to až v poslední rozjížďce.“

Šance se nabídla v srpnu v Pardubicích. Po zranění se vrátil Daniel Klíma a vedl středočeský celek k triumfu. Domácí se posílili o Hynka Štichauera. Pardubice nepřekonaly Divišov, ale poslaly Kopřivnici na třetí příčku pódia.

Moravané setrvali na hrotu tabulky jen o jediný bod. Deště jim zmařily pořádat svůj závod na Stadiónu Emila Zátopka. S rezervním řešením se nabídla Markéta, která letité tažení Kopřivnice za prvoligovým titulem korunovala úspěchem.

„Pardubice jsme vyhráli, ale to nestačilo,“  vzpomíná Robert Král. „Na Prahu jsem měl připravenou taktickou rezervu. Ale to už jsme ke konci stejně tahali za kratší konec.“

A tak to s titulem ambicióznímu Divišovu nevyšlo. „Druhý místo,“ usměje se jeho kouč. „Jak jsem o tom přemýšlel, připomíná mi to celou moji kariéru. Taky jsem byl pořád druhej. Možná by to chtělo změnu kouče, ale zkusíme to do třetice. Jedeme zase, myslím, že jo, ještě jsme neměla poradu, nebyl zatím čas.“