Slaný – 25. července
Riga. Evropský pohár mládeže stopětadvacítek. V sobotu. Zlatá trofej pro stejnou generaci začínajících plochodrážníků. V neděli. Na takový vrchol sezóny je potřeba se pořádně připravit. Jakub Hejkal se svým tátou Tomášem připravili dva motocykly.
Matěj Tůma, Miroslav Rosůlek a Jakub Hejkal v Rize | foto Petra Hejkalová
„Čtrnáct dnů jsme měli dvě motorky,“ povzdechne si Jakub Hejkal. „Na Rigu jsme postavili druhou, aby byla jako ségra té první.“
Jakub Hejkal v Rize | foto Petra Hejkalová
Jenže přání se vždy neodvíjejí dle plánu. Hned v sobotní rozjížďce s číslem jedna se o tom přesvědčil rovněž slánský plochodrážník. V souboji se soupeři upadl a Tomáš Topinka jej vyloučil z repete.
„Na Evropě se jelo hezky, akorát v první jízdě jsem spadnul ve druhý zatáčce,“ líčí. „Bolela mi ruka, nebylo to dobrý. A navíc jsem měl po tom pádu z motorky rohlík.“
Šestnáctému místu se nešlo divit. V neděli Jakub Hejkal skončil sedmý. Nebýt nuly z dvaadvacáté jízdy, byl by pódiu blíže. A dost možná stál na něm.
„Byl jsem potlučený,“ říká český reprezentant. „Ale na mistrovství světa mi to už jelo. A skončil jsem sedmej.“
Taktická porada v české části depa | foto Petra Hejkalová
Slaný – 24. července
Ve své druhé kompletní sezóně za řidítky stopětadvacítky se etabloval mezi českou kolibří špičkou. Nominace na rižský víkend jej proto nemohla minout. Matěj Tůma při premiéře v evropském a světovém poháru měl medaile na dohled.
Nástup před evropským pohárem i s dvojicí Čechů Jakubem Hejkalem (s vlajkou) a Matějem Tůmou (zcela vpravo) | foto Lenka Fránová photography
O bronz v rozjezdu
Matěj Tůma se soustředí na startu | foto Lenka Fránová photography
„Bylo to pěkný,“ shrnuje závodník pražské Markéty své dojmy. „Organizace v Rize dobrá. Užil jsem si to. Užil jsem si debut v reprezentaci. Bohužel bedna šla nějak kolem.“
V sobotu při evropské soutěži jel dodatkovou jízdu s Arsenijem Mikulčinem. „Rozjezd o třetí místo,“ upřesní. „Neměli jsme dobře naladěnou motorku a Ukrajinec mě předjel ve druhým kole. Ve druhé zatáčce. Najel si na venek, zkoušel jsem ho vyvézt, ale měl rychlejší motorku.“
Celkově čtvrté místo. „Na premiéru to bylo dobrý,“ bilancuje Matěj Tůma. „Nejel jsem s tím se umístit, byl bych rád za top desítku. Užil jsem si to a byl v top pětce. Takže naprostá spokojenost.“
Pád má hodnotu cenného kovu
Po třech sériích nedělní zlaté trofeje FIM, jinými slovy neoficiálního mistrovství světa stopětadvacítek, byl Matěj Tůma jediným neporaženým. „Začalo to hodně dobře,“ svěřuje se. „Chtěl jsem bednu a po třech jízdách to vypadalo slibně. Měl jsem jako jedinej devět bodů.“
Matěj Tůma se v Rize chystá k pásce | foto Lenka Fránová photography
Přišel nešťastný duel s Jakubem Hejkalem v rozjížďce s číslem jedenáct. „Upad‘ jsem,“ říká lakonicky. „Rozhodčí rozhod‘, že se opakovačka pojede ve třech. Beze mě. V poslední jízdě jsem měl tvrdej souboj s Ukrajincem.“
Arsenij Mikulčin si šel nakonec pro stříbro, pátému Matěji Tůmovi chyběl k bronzu bod. „Byl jsem blízko medaile,“ uvědomuje si. „Říkal jsem si, že se to snad povede, byla to škoda. Mrzelo mě to. V reprezentaci jsem byl poprvý, doufám, že ne naposledy.“
Příběh nekončí
V sobotu Matěj Tůma vyhrál mistrovství republiky stopětadvacítek v Divišově. „Rigu jsem si hodně užil, ale jede se dál,“ dává se slyšet. „Teď mě čekají tréninky na 500R a malá dráha v Čechách. Snad to bude dobré.“
Matěj Tůma a Jakub Hejkal s českou ekipou v Rize | foto Petra Hejkalová
Liberec – 23. července
Už to bylo sedm let. Pamatuje si to každý plochodrážní fanda. I sám stříbřitý Ještěd to může dosvědčit. O přímé postupové místo do finálové série juniorského mistrovství světa přišel až v dodatkové jízdě proti Nicku Škorjovi. Přesto si svým výkonem v liberecké kvalifikaci řekl o divokou kartu. Dostal ji, byť se zranil hned na úvod v Daugavpilsu. Kdo ví, zda tento příběh probleskne v sobotu hlavou Filipa Hájka. Každopádně současný startmaršál z pražské Markéty se tu objeví v ostré akci. Jako jediný Čech pojede v polském seriálu Budex International Amateur Speedway Cup 2025. A právě v osudovém Liberci. V sobotu. Po obědě.
Filip Hájek šel v Liberci před sedmi lety svému štěstí naproti | foto Karel Herman
Jádro pudla je ve výkladu slova amatér. Polští promotéři jej neberou dle finančního profitu. Ale dle ranku závodů, jichž se konkrétní závodník v daném roce účastní. Zkrátka a dobře, má-li licenci a jede mistrovství republiky či zasáhne do reprezentace, je prostě profík. Basta fidli.
Český hobík je naproti tomu nadšený sportovec. A protože plochodrážní pravidla jsou přísnější, pro obyčejný trénink i třeba pohár stopětadvacítek vyžadují závodní licenci. Liteře řádů je učiněno zadost. A takový plochodrážník nezávodí jen na poli v Kostěnicích, kde to na divoko lze, ale tu a tam zasáhne do oficiálního šampionátu.
Souboje kolo na kolo a porce zábavy, to je polská amatérská série | foto Karel Herman
Proč by nepomohl, když je to třeba? Avšak v Polsku je nemožné, že by národnímu šampionátu pomáhali Bolek a Lolek. Nebo čtyři z tanku. Bez psa. V tom případě by byli profíci. Tím je účast českých hobíků v sobotním libereckém klání v zásadě znemožněna.
Borci z Úhřetické Lhoty mají z mantinelů přece jen respekt. Martin Švestka nezávodí. Jan Buňka absolvoval přebory, loni jel finále. Patrik Linhart dokonce OPEN v Mariánských Lázních. Milan Moravec jakbysmet, navíc jej o víkendu čeká evropská kvalifikace na trávě. Učinění profesionálové, byť si při svých vystoupeních vydělali akorát na sváču! Možná.
Pravidla jsou pravidla. A při vší úctě, před Budexem je třeba smeknout. Pořádně hluboko. Řada ze startujících by se rozhodně v našich soutěžích neztratila nejen úrovní svého vybavení, ale především výkony. O míře zábavy ani nemluvě.
Sobotní Liberec nabídne spoustu emocí | foto Karel Herman
Bojuje se fair play, žádné tragédie. Ve čtyřech skupinách dle výkonnosti. Závodí se ve čtyřech, ale na dvě kola. Žádná křeč. Vedle Poláků by do Liberce měli zamířit borci z Německa, Holandska, Dánska, Maďarska, Slovinska, Bulharska a Slovenska.
A také Filip Hájek, jenž ve Starých Pavlovicích před sedmi lety odjel jeden z nejlepších závodů své kariéry. A poté v Divišově i se zlomenou klíční kostí vyhrál domácí juniorský titul. Před Janem Kvěchem. Ano. Byť on tehdy do české velké ceny zasáhnul jako otevírač vrat do depa. Časy se mění. Nyní jej Filip Hájek rovná u pásky.
A pak show. Hudba. Klobásky, pivo a volná zábava, seč budou síly stačit. Začíná se v sobotu zkouškou dráhy ve dvanáct hodin, naostro se bude závodit o šedesát minut později. Doopravdy naostro. Maratón rozjížděk rychlých sprintů. Kdo říkal, že ty pravé plochodrážní bitky se odehrávají jen na oficiální úrovni pod dohledem licencovaných funkcionářů?!
Filip Hájek v roli startmaršála pražské velké ceny vedle Jana Kvěcha, jehož před sedmi lety porazil i se zlomenou klíční kostí v boji o domácí juniorský titul | foto Karel Herman
Divišov – 19. července
Na nástupu by nestál. Ve vzduchu byl cítit ozón a bouřka, která naštěstí druhé kolo první ligy v sobotu v Divišově svou návštěvou nepoctila. Na stupních vítězů by dozajista nechyběl, pakliže by mu natřískaný program dovolil. A dost možná by Divišov nebyl doma až třetí. Daniel Klíma se na stadiónu objevil až v průběhu druhé série. O berlích a s plány na srpnový comeback.
Když je možnost, bere se
Při dubnovém přeboru byl trošičku nafrněný. I když skončil na pódiu. Ale to bylo naposledy, kdybyste jej zastihli po závodech v zasmušilé náladě. Zdravotní problémy překonal, s tátou Romanem makal na motocyklech. Sezóna jako víno. Na co sáhl, vyšlo. I britský Championship.
Dřina Daniela Klímy a jeho táty Romana přináší ovoce | foto Pavel Fišer
„Chtěl jsem do Anglie, tak mě tam vzali,“ směje se otázce, jak se dostal na druhý břeh La Manche, přičemž se záhy vymaní z výrazové zkratky. „Pavel Ondrašík má v Plymouthu známé. Pomáhal mi i Honza Kvěch. Závodí s Nicolaiem Klindtem, říkal jim o mně.“
Ruka byla záhy v rukávě. „Ozvali se a plácli jsme si,“ přibližuje. „Plácli jsme si. Pro mě to jsou zkušenosti. Neměl jsem velký nároky. Byla možnost, sáhnul jsem po ní.“
Na anglických oválech jako doma
Dlouhá dráha šla stranou. V Plzni vrátil Slanému jeho titul mistra českých dvojic. Nazítří na Markétě potrápil soupeře v první lize. Sbalil depa, dal si lehčí relaxační víkend. A tradá do země krále Karla třetího Britského.
Daniel Klíma udělal v Anglii dojem | foto laskavostí Daniela Klímy
„Sedlo mi to tam,“ konstatuje Daniel Klíma. „Všichni mně strašili, že anglický dráhy jsou na prd. Oproti Čechám to není rozdíl. Sedí mi to tam víc než v Polsku.“
Debut českého borce udělal na Angličany velký dojem. Při debutu na domácím ovále šest bodů. Další týden při výjezdu na odvetu do Scunthorpe sedm. A první triumf v jízdě. Soupeři Plymouth v obou případech předčili jen velmi těsně.
„Povedlo se mi vyhrát,“ souhlasí plochodrážník pražské Markéty. „Trefili jsme nastavení, ale kluci ze Scunthorpe to maj najetý. Vědí set up a není snadné se přes ně dostat.“
Německá sobota k zapomenutí
Po závodech ve Scunthorpe rychlý přesun do Ludwigslustu. V sestavě Zdeňka Schneiderwinda byl jedním ze žhavých želízek v ohni českého postupu do finále evropských čtyřiadvacítek. Soupeři jej vnímali podobně. Když se opozdil u přejímky, prudili jako horlivý úředník na finančáku ve zkušební době.
Na závodní comeback Daniela Klímy čeká také Tomáš Topinka | foto Pavel Fišer
„Závod za všechny prachy,“ povzdechne si Daniel Klíma. „Člověk nespí, pospíchá z Anglie a oni mu hází klacky pod nohy. Vypláz‘ jsem prachy. Zlomil jsem si nohu a jeli jsme domů.“
Každý tmavý mrak má stříbrné lemování, hodilo by se vzhledem k okolnostem parafrázovat anglické rčení. „Kost v kotníku je zlomená, ale zůstala na svém místě,“ svěřuje se s chirurgickým nálezem. „Není třeba do toho zasahovat. Bylo mi řečeno, že to bude trvat měsíc, uvidím.“
Daniel Klíma v akci s vestou Plymouthu (žlutá) | foto laskavostí Daniel Klímy
Hitem našeho uplynulého plochodrážního týdne se bezesporu stal evropský bronz z finále dvojic, který z lotyšského Daugavpilsu dovezla trojice Václav Milík, Jan Kvěch a Adam Bubba Bednář. Divišov viděl dramatickou první ligu a klasické stopětadvacítky. Obraťme se ale nyní k zahraničním oválům jako ostatně každé pondělí.
Pondělím také začneme. Tím minulým. Večerní Premierhsip. King’s Lynn vs. Ipswich. 46:44. A Jan Kvěch exceloval osmnácti body s jedním bonusem (3 3 1 2 3 3 3).
Pokračujeme úterkem. Dvanácté kolo polské extraligy U24. Gorzow doma podlehl Grudziadzi 43:46. Adam Bubba Bednář byl nejlepším mužem odpoledne. Šestnáct bodů a bonus (3 3 3 3 2 2).
A je tu čtvrtek. King’s Lynn dorazil k odvetě do Ipswiche. Soupeři se rozešli smírně. 45:45. Jan Kvěch šest bodů a dva bonusy (0 1 2 2 1).
Pokračujeme pátkem. Dvanáctým kolem polské extraligy. Toruň vs. Rybnik. 59:31. 117:63 z obou duelů. Jan Kvěch devět bodů a bonus (3 1 2 3 0). Gorzow vs. Czestochowa 54:36. Dohromady 90:90 a bonus si do tabulky nepřipsal nikdo. Martin Vaculík deset bodů (3 1 1 2 3).
A nakonec neděle. Dvanácté kolo druhé polské extraligy. Tarnow vs. Lodž. Václav Milík čtyři body a bonus (3 0 1 0).
Adam Bubba Bednář v úterý exceloval , ale jeho Gorzow přesto nevyhrál | foto Mayk Sander
Divišov – 19. července
Ani náhodou nebyl včera v Divišově poprvé. Dozajista ani naposledy. Nepřijel však jen na kus řeči se starými a dobrými známými. A kochat se prvoligovým dramatem. Antonín Klatovský s sebou přivezl svůj dvouventilový motor, aby při testu pozabíjel co nejvíce much, které jej v letošní ledařské kampani trápily.
Před testem: zleva Antonín Klatovský, Adam Nejezchleba, Petr Hurych a Štěpán Ševčík | foto Karel HermanLedařský dvouventil se testoval po první lize | foto Karel Herman
„Potřebujeme, aby motor držel dýl,“ vysvětlil Antonín Klatovský. „Po závodech jej vyzkouší Adam Nejezchleba. Léčíme dětské nemoce. Zprovoznil jsem brzdu, budu motor ladit. Uvidíme, co bude dál. Dokud se nevrátí Rusové, bude to jednodušší.“
Reglementy pro ledovou dráhu zakazují čtyřventilový rozvod. „Karter je pořád jawskej,“ popisuje světový exmistr své dílo. „Klika, hlava a píst jsou nový ode mě. Adam to má na ležáku. Potom sundáme hlavu. Uvidí se, co to udělá, připraví se nová, kterou zase otestujeme.“
Gordický uzel zamotaného závodu rozetnula až finálová jízda. Divišov skončil třetí při stejném skóre jako vítězná Kopřivnice. Adam Nejezchleba přišel od pódia a hned jej vytlačili na ovál v sedle motocyklu, který poháněl motor KLABO.
Adam Nejezchleba v průběhu testu | foto Karel Herman
Test netrval dlouho. „Jel jsem už na suchým,“ líčil Adam Nejezchleba. „Uklouzlo to. Motor je super, na speedway nemá tolik výkonu jako čtyřventil.“
Není přitom nikterak vyloučeno, že s ním nastoupí v prostředí, pro něž jej Antonín Klatovský vyprodukoval. „Ledy bych chtěl určitě zkusit,“ rozzářil se divišovský plochodrážník. „Kdyby byla motorka a šance…“
Pád Adama Nejezchleby se naštěstí obešel bez následků | foto Karel Herman
