Toruň – 2. října
Jak nejde o život, jde o kuličku pana chrobáka. To se říká. Kecy v kleci. Hlavně jde-li o finále Speedway of Nations. Naši byli po základní části svého semifinále čtvrtí, právo prvního výběru startovních pozic pro barážovou rozjížďku náleželo Ukrajincům. Na česká lidová pořekadla ale při mačkání všech palců sotvakdo pomyslel. Možná až za 61,99 sekundy. Konec dobrý, všechno dobré. A zítra je taky den. Pardón, pozítří. Naše národní vlajka zavlaje nad Toruní také při světovém finále družstev.

V rozjížďce s číslem patnáct naložili Nazar Parnickij a Marko Levišin Janu Kvěchovi a Adamu Bubbovi Bednářovi maximálních 7:2. Baráž, oficiálně Final Qualifier, přinesla příležitost k odvetě. Adam Bubba Bednář perfektně odstartoval na Nazara Parnickeho. Když se na druhém výjezdu Marko Levišin dostal do křížku s bariérou, Jan Kvěch se dostal dopředu. A byli jsme ve finále.

„Bylo to hodně náročný,“ odtuší Zdeněk Schneiderwind. „Ale nakonec jsme se mohli radovat z postupu. Všichni kluci bojovali jako tým a z toho jsme těžili.“

Ano, český trojlístek i se svým manažerem se může opřít o báječnou umouněnou pátou kolonu ve svých boxech. Bojuje všichni za jednoho a jeden za všechny více než celá brigáda mušketýrů francouzského krále. To se pak leckterý kardinál může jít bodnout!

„Vekou výhodou bylo, že Honza Kvěch je v Toruni doma,“ pokračuje český reprezentační kouč. „S Filipem Šiterou dali dohromady rady, jak se co nejlépe vyrovnat s dráhou a nastavit motorky. Teď už můžeme přemýšlet o pátku a sobotě…“

A co se dá na SON2 a finále SON vymyslet? „Myslím, že nic nového nevymyslíme,“ zaplete se Zdeněk Schneiderwind do lepkavé pavučiny otázky, aby ji ale jedním tahem celou strhnul. „Držet plný plyn a být o kousíček rychlejší než ostatní.“

Hoši, děkujem.

Toruň – 1. října
Dost možná přemítal, jak jeho projekt závodů stopětadvacítek na malých tratích ovlivnil složení českého národního týmu pro Speedway of Nations. A proč není stoprocentní souhlas dokončit mistrovství republiky v plánovaném aranžmá či co skácelo letitý Speedway Mini Cup. Každopádně Zdeněk Schneiderwind včera z Prahy vyrazil brzy. Taškáři by si z něho utahovali, že kvůli cesťáku. Omyl. Sraz reprezentace byl totiž již v šest večer, než první semifinále boje o světové zlato odstartovalo.

„Chtěli jsme se podívat na první semifinále,“ vysvětluje Zdeněk Schneiderwind důvody svého časného odjezdu. „Ať se pořádně naladíme. Byli tam všichni, jen Jarda Vaníček a Honza Jeníček na SON2 přijedou až ve čtvrtek. Byla zima, diváků málo, ale jízdy hezký.“

A jak to vypadá před dnešním druhým semifinále, v němž se čeští borci postaví ke startovní pásce? „Já se můžu cejtit, jak chci, ale záleží, jak se budou cejtit kluci,“ říká kouč našeho týmu. „Budu je motivovat, ale záleží hlavně na nich.“

Austrálie a Dánsko jsou dnes papírovými favority postupu, na který ale aspirujeme rovněž my. „Víš, jak to vždycky je,“ zamýšlí se Zdeněk Schneiderwind. „A o třetí místo je vždycky dodatková jízda.“

O ní hovořil také Fredrik Lindgren po včerejším švédském triumfu, že je radno se jí na hony vyhnout. „Jednoduchý to nebude,“ říká český manažer. „Kluci se musí vyspat. Honza je v Toruni doma, Bubba v Polsku jezdí dobře, Vašek taky.“