Terenzano – 10. dubna
Zažitý stereotyp Itálie jako země prosluněné po celý rok vzal tuto neděli poněkud za své. Trojici českých závodníků, kteří se vydali do Terenzana na zahajovací kolo italské ligy, ukázal Apeninský poloostrov svou odvrácenou tvář. Zima, déš a na hornatých hranicích dokonce sněhové přeháňky byly tentokrát jejich společníky.
Letošní italská liga se jezdí dle rozpisu pro pět družstev. Úvodní mítink vyhrál vcelku s přehledem celek MC Montello (Matej Ferjan 20 bodů, Paolo Salvatelli 13…) s náskokem třinácti bodů před Lonigem (Steve Johnston 18, Emiliano Sanchez 16…).
Domácí Terenzano uspělo v dramatické bitvě o třetí příčku. V jeho barvách byl nejúspěšnější pardubický Tomáš Suchánek (3 3 3 4 2 = 15). Ten však měl smůlu, protože mu v postartovní tlačenici jeho druhé jízdy pomohli soupeři na zem. A po hrůzostrašném letu vzduchem úplně rozbil svůj motocykl.
O pouhých pět bodů za bronzem zaostal MC La Favorita Sarego (Norbert Magosi 13, Guglielmo Franchetti 12…). Liberecký Věroslav Kollert jedoucí v jeho vestě měl sice při svém úvodním startu pád, ale pak dodal celku pět bodů (F 2 1 1 1). A o další dva body za Saregem zaostal ASM Abato KLM podporovaný ladičem Klausem Lauschem. Družstvo však držel nad vodou pouze plzeňský Zdeněk Simota (3 2 4 3 4 4 = 20).
Závod trval více než tři hodiny a během nich se rozmočená dráha pohybovala na hranici regulérnosti. Plánovaný trénink byl navíc zrušen. A to nejen kvůli špatnému počasí, ale také proto, že fenomenální italský silničář Valentino Rossi rozehrál ve španělském Jerezu svou pou za obhajobou titulu ve třídě Moto GP. A pořadatelé z Terenzana jako správní italští tifosi museli být u toho alespoň prostřednictvím televizní obrazovky.
Hlasy z depa
„Byli jsme třetí,“ informoval magazín speedwayA-Z prostřednictvím SMS zprávy Tomáš Suchánek, který naštěstí ze svého pádu vyvázl nezraněn. „Dělal jsem patnáct bodů. Dráha byla dost náročná.“
„Věrouš je dobrej,“ komentoval zdravotní stav svého syna Věroslav Kollert starší. „Ale z motorky nic nezbylo. Pak bojoval fest, ale má se ještě co učit. V týmu s ním ale panovala spokojenost a manažer řekl, že pojede celou sezónu. Dostal týmovou kombinézu, pití a další věci. Na rozdíl od Čech, kde netušíme, za koho pojedeme, protože ze Mšena nás nepustili a teď s nimi nemáme ještě ani smlouvu, je to v Itálii super. Je výhoda, že tam závodníkům všechno platí federace, i když klub může dát peníze navíc. Kromě toho je tam o závodech ohromný klid. Vzali nás mezi sebe. Když Věrouš spadl, hned přiběhl jiný mechanik a pomáhal nám. Nějaká paní mu čistila kombinézu a brýle. Celej tým byl ve dvou boxech, radovali se třeba i z posledního místa, když závodník bojoval.“
Foto: GRS Liberec
