Kostěnice – 27. října
Smutná, leč bohužel očekávaná zpráva se stala skutečností dnes okolo sedmnácté hodiny. Deště, které začaly včera večer a jen s minimálními přestávkami zkrápěly zemi, rozhodly o osudu zítřejšího Srandamače v Kostěnicích.
Oválek utrpěl o poznání víc, protože je položen v nížině, takže zítra určitě nebude sjízdný. Akce se proto ruší, ale překládá se na příští neděli 5. listopadu. Pakliže počasí dovolí, bude se startovat úderem čtrnácté hodiny.
Kostěnice – 27. října
Po krásném čtvrtku přišel pátek. Jakoby naříkal, že školní děti mají prázdniny. Bulel a bulel. Dešťové kapky páchají své dílo zkázy rovněž v Kostěnicích a proto je zítřejší Srandamač v ohrožení. Konečný verdikt padne nejpozději úderem osmnácté hodiny.
Jedna sobota zkraje září sedmašedesátého pro něho byla nesmírně rušným dnem, který pokračoval i daleko po setmění a možná i ranního kuropění. A v neděli Zlatá přilba Československa. Bez většího váhání ukázal na motocykl, za jehož řidítky chce nastoupit. Co na tom, že mechanici argumentují, že s tím křápem nechce nikdo ani trénovat. Závod všech závodů vlastně prospal na lavičce, kterou si sám přinesl. A nakonec se zapsal na seznam jeho vítězů. Letos se Ove Fundin v Pardubicích objevil opět. Bohémský zastánce zdravého životního stylu a především velký frajer v nejlepším slova smyslu.
Jubilejní ročník Zlaté přilby města Pardubice měl opět důstojný průběh. Dění se nelimitovalo jen svítkovským stadiónem, ale zavítalo rovněž do městského centra. Vedle tradičního převozu hlavní trofeje od Lejhanců v neděli před polednem, také sobotní autogramiádou bývalých vítězů v nákupním paláci.
Plochodrážnická sešlost byla vskutku velkolepá. Nicki Pedersen, Hans N. Andersen, Rune Holta, Jiří Štancl, Milan Špinka, Tomáš Topinka, Václav Milík a… Ove Fundin. Švédského bohéma pardubičtí pořadatelé zvali již v minulosti. Až letos všechno klaplo.
Legendární Švéd bydlí ve francouzské Nice. Na rozdíl od jiných es, jež by pomalu pardubickému pokladníkovi nosila účtenku za kafe na benzínové pumpě, si nechal proplatit jen zpáteční letenku. Na Ruzyni přistál v pátek. Vyzvedl jej Milan Špinka, který se o něj během jeho českého pobytu hodně staral.
Sobotní autogramiáda přinesla obrovský úspěch. Dle údajů obchodního centra na ní mezi začátkem úderem desáté a poledním koncem dorazila nějaká tisícovka lidí. Zatímco někteří mladší závodníci chtěli balit krám, Ove Fundin zůstával fanouškům k dispozici do poslední chvíle. Neodmítl jediného zájemce o podpis či fotografii.
Někdejší bohém vyměnil bouřlivý život za zdravý životní styl. Maso na jeho stole nenajdete a k pití si dopřává především zelený čajíček. Pravidelně cvičí, brilantně ovládá skútr a ve svých devadesáti letech na cestovním enduru zvládl cestu z francouzské Riviéry až do Švédska.
V sobotu na slavnostním večeru se projevil jako báječný tanečník. Předtím dekoroval Daniela Klímu za vítěze Zlaté stuhy. Publiku se představil rovněž v neděli. Žertoval, že na plochodrážním motocyklu se nedá jet pomalu.
Do Pardubic by se rád napřesrok vrátil. Potěšení však dozajista bude i na druhé straně. Setkání s takovým člověkem se nezapomíná jen tak. A také Ove Fundin stále vzpomíná na Zlatou přilbu. Nejen na svůj vítězný ročník 1967, nýbrž i letošní září, které mu přineslo spoustu neopakovatelných zážitků.
Praha – 16. října
Cena Ď již více než dvě desítky let oceňuje mecenáše a dobrodince v různých kategoriích. Letos si na Nové scéně Národního divadla přišel pro ocenění rovněž Zdeněk Schneiderwind. Kategorie Sport pro Radost, Čest a Slávu se stalo jeho především díky jeho dlouholeté výchově mladých plochodrážníků, na jejímž vrcholu stojí seriál PRO-TEC Speedway Mini Cup.
Libež – 24. října
Podzim je pro plochodrážníky období, kdy nejen relaxují po uplynulé sezóně, ale také prostor pro vykurýrování starých ran a zranění. Matouš Kameník potřeboval operaci ramene již loni, ale nakonec se rozhodl pro zákrok až letos na podzim. V pátek se vrátil domů z péče doktora Pavlaty z nemocnice v Hradci Králové. Nyní bude šest týdnů nosit ortézu, než začne rehabilitace.
Sezóna končí. To je nezvratná věc. Děje se každý rok, není ovšem zvykem, že by se v říjnu odehrál ostrý debut českého plochodrážníka za řidítky pětistovky. Stalo se v rumunské Braile, kterou si z pódia prohlížel Jakub Valkovič.
Druhý podnik MACEC Cupu v Braile se stal kořistí Stanislava Mělničuka. Ale až poté, co v rozjezdu vrátil porážku ze čtrnácté jízdy Jakubu Valkovičovi, jenž bohužel prohrál s Milenem Manevem (3 2 3 3 3). Bulhar známý rovněž z českých oválů obsadil nejnižší příčku pódia.
Jan Macek byl čtvrtý (E X 3 3 2), Jaroslav Petrák sedmý (3 1 1 2 1) a debutant Jan Buňka, který doposud závodil na hobby úrovni, šestnáctý (0 E 1 1 0).
