Archiv autora: Antonín Škach

Za Jánem Danielem…

Žarnovica – 7. března
Neviděl jsem ho nikdy na vlastní oči závodit. Nepamatuju si éru, kdy AMK Žarnovica bušil na brány československé extraligy. Když ji rozbil, vnímal jsem plochou dráhu ještě hodně okrajově. Coby teenagera posedlého závodním motorismem mě tehdy uchvacovala spíše pestrobarevná auta. Na stále sterilnějších okruzích, úzkých cestách rychlostních zkoušek, serpentinách vedoucích nahoru až kamsi k samotnému nebi či na terénních tratích. Dělilo nás přece jen devatenáct let. Přesto se stal člověkem, jehož jsem si nesmírně vážil. A budu i nadále, byť se dnešního rána jeho oči již neotevřely.


Závodní příběh Jána Daniela


Od ploché dráhy neodešel nikdy. Vznik Speedway Clubu Žarnovica jej dostal opět do centra pozornosti. Trénoval nové adepty, ale také koučoval družstvo na různých úrovních. Včetně extraligové. Slovenský klub se sem vrátil v minulém desetiletí. Nejprve ve své vlastní režii, nakonec v holportu s Vladimírem Vopatem coby SC INTERTEAM.

Byl to úděl, to vám povím! Článek jsem měl hotový. Všichni ostatní manažeři se mi již se svými aspiracemi svěřili. Ale jemu se ne a ne dovolat. Brzy ale displej mobilního telefonu rozsvítil jeho příchozí hovor.

S klukovskou bezprostředností se omlouval, proč hovor předtím nezvedl. Býval často v Hroně. Pochopitelné, tato řeka vás chytí za srdce. Tedy pokud jej máte na správném místě. Anebo se díval na závody Maťa Vaculíka. Aby si je užil, potřeboval svou klidnou samotu. Tomu se dá také rozumět.

V extralize si užíval triumfy i zklamání. Neztrácel glanc. I po strašlivém výprasku zůstával nad věcí. Odrazil špičkování, že nebude nasazováním žolíka zatěžovat klubovou kasu. Snesl kritiku. Diskutoval objektivně. Nepotřeboval se urážet a nafukovat se jako horkovzdušný balón čí se dokonce uchylovat k výhrůžkám. Moudrý muž.

Ten extraligový titul nakonec nepřišel, byť k němu karty byly rozdány skvěle. Tak to prostě chodí. Nejen na ploché dráze, ale také v životě. Korunovat dlouhé úsilí na absolutním piedestalu není jen tak. Dnes je sport levých zatáček jinde než v sedmdesátkách. Dobýt titul v české extralize není rozhodně jednoduchý úkol.

A jeho příběh stál i bez té zlaté medaile za to. Na to vezměte jed! Svatý Petr ví svoje. Dnes nad ránem jej vítal u své brány. Proto ten minulý čas, v němž je želbohu třeba pokračovat i nadále.

 

Naposledy jsme se potkali loni v Liberci. V sobotu měl plné ruce práce při organizaci kvalifikace o SGP v Žarnovici. Přesto přes noc cestoval do Liberce spolu s Filipem Kasanem, aby viděl jeho závodní debut za řidítky stopětadvacítky.

Za otázku, jak se má, bych si nafackoval. V plochodrážních kuloárech se ví všechno strašně rychle. I to zlé. Ale on se stoickým klidem řekl název své diagnózy, z níž naskakuje husí kůže. Jakoby jen stonal s rýmičkou.

Pral se, bojoval. Jenže tenhle soupeř nehraje fér.

Ján Daniel mu dnes nad ránem podlehl.

V červenci by mu bylo čtyřiasedmdesát.

 

Jaro buší do oken. To bílé na zeleném trávníku nejsou sněhové vločky, ale květy sněženek a bledulí. Tvrdou zemi prorazily i hlavičky devětsilů. Srdce prahne touhou složit je do kytice a vzít je do Žarnovice.

Položit na stoleček, který tam máš na zábradlí u sjezdu do depa. Odtud jsi krásně viděl na ovál. Sledoval jsi své svěřence nejen při závodech, ale i při jejich prvních krůčcích. A dával jsi mě opisovat výsledky nebo další nasazení, když jsem se někde v depu zase zakecal.

Nikdy na Tebe nezapomenu. Rozhodně nebudu jediný. A nepřestanu o ploché dráze psát dál, aby se ti to pořád líbilo. Ostatně tvé zážitky jsou stále živé. Až se jednoho dne nahoře potkáme, bude, co rozebírat.

 

Čest Tvojí památce. Upřímnou soustrast pozůstalým.

Češi mají za sebou tři pilné dny

Krško – 6. března
Za stadiónů se stále častěji ozývá zvuk plochodrážních motocyklů. V Žarnovici trénuje Gorzow i s Martinem Vaculíkem a Adamem Bubbou Bednářem. Krosno vidělo před odjezdem na kemp do Debrecenu dva tréninky, jichž se účastnil i Václav Milík. Ale největší koncentraci českých závodníků zažilo Krško, na jehož ovále se od pondělí až do dneška prohánělo rovnou osm našich borců.

Čeští plochodrážníci se vrací ze soustředění v Kršku | foto Zdeněk Schneiderwind

„Dobrý to bylo, už jedeme zpátky,“ ohlížel se Tomáš Topinka za soustředěním Olympu dnes v podvečer. „Ty tři dny byly dobrý. Skvělý počasí, svítilo sluníčko. Perfektní dráha, byli tam Poláci, Angláni a Němec.“

Se čtrnácti závodníky by už šel sestavit test match… „Nebyl tam doktor,“ klidní nadšení pražský kouč. „Kdyby byl, dali jsme jízdy se startem na pásku.“

Daniel Klíma se v Goričanu chystá do akce | foto Tomáš Topinka

Češi představovali nejpočetnější ekipu. Jan Kvěch nakonec nedorazil, protože skončil v Goričanu. V Kršku kroužili kolečka Hynek Štichauer, Daniel Klíma, Jaroslav Vaníček, Jan Jeníček, Matouš Kameník, Jan Macek a s dvěstěpadesátkou Petr Marek.

Brzy se dostanou ke slovu i na Markétě. „Dvanáctýho, čtrnáctýho, osmnáctýho a dvacátýho,“ sype Tomáš Topinka z rukávu data tréninků na ovále na pražské Šestce. „Chtěli bychom trénovat i v Pardubicích, protože se tam už třicátýho jede Evropa.“

V tomto ohledu může být dokonale klidný. Svítkovská dráha se od včerejška upravuje. Vyrazila na ní těžká technika, aby ovál srovnala po zimní pauze.

Čeští závodníci zaplnili větší část depa v Kršku | foto Tomáš Topinka

Češi a Slováci v akci 496

Ne. Ještě se nezávodí. Alespoň ne na klasických plochých drahách na evropském kontinentu. I když počasí by si již dalo říct. Motory ale už začínají burácet. A naši závodníci jsou u toho.

 

Jan Kvěch a Matouš Kameník prožili tréninkový kemp Zielonej Gory na Baltu. Adam Bubba Bednář zase potkal své kolegy z Gorzowa včetně Martina Vaculíka ve Vyhniach. Ode dneška je čeká soustředění na žarnovické dráze, kterou zdobí nové nafukovací mantinely pořízené nejen z dotací, ale také z příspěvků fanoušků.

Dnes rovněž začíná soustředění Olympu ve slovinském Kršku. Na místě jsou již Hynek Štichauer, Daniel Klíma, Eduard Krčmář, Jaroslav Vaníček, Matouš Kameník a Jan Jeníček. Do Slovinska má namířeno rovněž Petr Marek.

Na ovál v Krosně by měli vyjet místní Vlci, Václava Miíka nevyjímaje. Od středy do pátku mají na programu soustředění v Debrecenu.

A co u nás? Sezóna startuje za tři týdny dvěma podniky v Praze. Chystají se tréninky, kupříkladu minulý týden ve Slaném účinkoval grejdr ve Slaném. A včera se po místním ovále prošel Bruno Belan s rodinou, aby vysbírali velké kameny.

A propos Slaný je známý prvním uzavřeným kontraktem pro letošní sezónu. Jak je u nás letitým zvykem, nepochlubil se jím přímo klub, ale závodník samotný. V tomto případě českým fanouškům důvěrně známý Robert Chmiel.

Depo v Kršku bude tři dny patřit závodníkům Olympu | foto Tomáš Topinka

Radek Hutla nemá důvod láteřit na své štěstí

Přelouč – 3. březen
Na evropský šampionát do polského Sanoku vyrazil s náhradnickou sedmnáctkou ve startovní listině. Domů se nakonec vracel s patnáctou příčkou. Samozřejmě mu přálo štěstí, jež do dle vlastních slov vesměs provází. Radek Hutla jedním dechem dodává, že se největší pravděpodobností se jeho závodní kariéra uzavřela jednou provždy.

 

Radek Hutla v Sanoku se svým synem Lukášem | foto Robert Růžička

„Tak jako u Lukáše dobrý,“ komentuje Radek Hutla výsledek evropského šampionátu. „U mě nevím. Utrpěl jsem jen tři body. Ale na to se historie neptá. Kdybych neměl to štěstí, což jsem měl vždycky, nepřivez‘ bych ani bod.“

Vzhledem k okolnostem jeho návratu na závodní ovály není divu. „Jednou jsem se letos svez‘ ve Švédsku,“ přibližuje. „Líbilo se mi to, řek‘ jsem, že Sanok zkusím. A po závodech mě nebolelo vůbec nic. Asi jsem nejel úplně naplno.“

Závodní dobrodružství Radka Hutly už nebudou mít pokračování. „Myslím, že to bylo moje poslední vystoupení,“ říká. „V mých letech to nebudu přehánět. Člověka by to bavilo, ale není žádnej trénink. Ten je potřeba, bez toho to nejde. To je lepší se na to vykašlat.“

Radek Hutla (modrá) se sešel se svým synem (červená) také na dráze za asistence mechaniků Martina Běhala a Radima Lamberského | foto Robert Růžička

Pohár kolibříků letošní sezónu nezačne

Praha – 1. března
Bude mu sedmnáct. Se zdravou drzostí vlastní nevybouřenému mládí již mnohokrát předběhnul respektované autority. Nesledoval oficiální kalendář AČR a prostě si začal sezónu sám jako nic. Jenže ono také někdy zapršelo. Jindy zase paní Zima musela splnit kvótu a z pod své naducané duchny sypala sněhové vločky. A to se zase teenagerovi hodily máminy teplé sukně. Každopádně tréninkový seriál stopětadvacítek PRO-TEC Speedway Mini Cup bude na našich oválech také v letošní sezóně, ačkoliv ji nezahájí.

 

Ostrá sezóna v naší zemi začne v úterý šestadvacátého března českým přeborem, zatímco první pohárový závod stopětadvacítek proběhne na sousední malé dráze až o dva dny později.

Kompletní kalendář série PRO-TEC Speedway Mini Cupu stále není k dispozici. Jeho duchovní otec Zdeněk Schneiderwind zatím čeká na termíny z plzeňského mini oválu.

Kolibříky čeká první závod již tento měsíc| foto Antonín Škach