Přelouč – 13. dubna
Ty sudičky, které mu přišly ke kolébce, musely být vskutku povedená partička, jejíž fantazii by mohl leckterý romanopisec jen tiše závidět. Už jen proto, že být takové příběhy na papíře, nikdo by jim nevěřil. Posuďte sami. Během roční závodní pauzy páté místo v Evropě. A pak ve druhém závodě zimy vítězství a účast ve světovém šampionátu na dosah. Převodovka si ale v rozhodující chvíli postavila hlavu. A příhoda v poslední šanci se mohla stát zase jenom Lukášovi Hutlovi. Nu což, aspoň má rekord, že v letošním mistrovství ledařského světa jako jediný prohrál pouze jednu jízdu. Ale především výzvu na nadcházející zimu.

Trojka nebo porucha

Pohár Roelofa Thijse v Heerenveenu nabízel dvě volná místa ve startovní listině druhé dvojice finálových podniků. Zranění Hanse Webera tuto kvótu nenavýšilo, protože jeho místo zaujal Benedikt Monn, divoká karta inzellských závodů.

Lukáš Hutla dorazil do Nizozemí s plánem stejně prostým jako účinným. „Vyhrát pět jízdě a vyhrát finále,“ přibližuje svůj záměr. „Nepovedlo se. Technika nevydržela. Převodovka…“

Čtyři předchozí triumfy českého ledaře nasměrovaly do rozjížďky poslední šance. Byli v ní dva domácí, kteří měli již světový start v kapse. Jasper Iwema jako stálý účastník, Simon Reitsma na divokou kartu. Pouhá účast otevírala bránu k účasti v mistrovství modré planety. Jenže bylo třeba postoupit.

„Na last chance mi půjčil stroj Marc Geyer, je to kámoš,“ popisuje Lukáš Hutla. „Ale jak on tahá nohu za sebou, má tam blbě hadičku od metylu. Já ji ukop‘. A říkal si, je to v prdeli, nesvezu se.“

Jako ruský náhradník v Rusku

Takový konec ale příběh Lukáše Hutly nevzal. „Naštěstí ti Holanďani byli už ve finále,“ ujímá se opět slova. „A Jo Saertre nechtěl jet, dělal mechanika Martinu Haarahiltunennovi. Já byl druhej náhradník, to bylo hořký.“

Osmnáctka bývá většinou bez větších šancí s výjezdem na ovál, ale v rozjížďce s číslem jedenáct skončil Heikki Huusko. „Šel jsem místo něj a vyhrál,“ líčí český ledař, který ani poté nestál v depu jako filmová Baby v koutě. „Druhou jízdu jsem ved‘, pak jsem to posral. Ale třetí jízdu jsem taky vyhrál.“

Osm bodů ze třech rozjížděk stačilo na osmou pozici a dost možná, že jedna další akce by Lukáše Hutlu dostala do finále! „Přišel za mnou Max Koivula,“ přisadí si hrdina našeho vyprávění. „A povídá, tys byl jako ruskej náhradník v Rusku. Ten nechceš, aby jel (smích).“

Neděle není sobota

Legrace bylo plno také při nedělní rozpravě. „Dělali si ze mě srandu, když Švéd poskočil do startovní listiny místo Benedikta Monna, že jsem postoupil z druhého na prvního náhradníka,“ směje se. „Ředitel závodu mi připomínal, že můžu jet jen pět jízd. A pak až finále (smích)!“

Žádná další šance zasáhnout do světového šampionátu se už nenaskytla. „Ale na to, že jsem šel jen tak kolem…“ připomíná Lukáš Hutla, že si vlastně letos dal od ledů pauzu. „V mistrovství světa jsem prohrál jen jednu rozjížďku. Nakonec jsme se sbalili, a když jsme odjížděli, měli jsme úsměv na tváři.“

Léto uteče rychle. „Sehnal jsem sponzora,“ pochlubí se. „Příští sezónu se domluvím s Tondou Klatovským, abych si pořídil novou techniku. Jeho motory jedou suprově. Uvidíme příští sezónu, budu chtít bojovat o nejvyšší příčky.“